CZ291950B6

CZ291950B6 - Bis-indolmaleinimidy, jako inhibitory proteinové kinázy C, léčivo, farmaceutický prostředek s jejich obsahem a jejich použití

Info

Publication number: CZ291950B6
Application number: CZ19943018A
Authority: CZ
Inventors: Jr. William Francis Heath Jr.; Michael Robert Jirousek; Iii. John Hampton Mcdonald; Christopher John Rito
Original assignee: Eli Lilly And Company
Priority date: 1993-12-07
Filing date: 1994-12-02
Publication date: 2003-06-18
Also published as: EP0657458B1; ES2162843T3; PT657458E; YU70494A; BR9404831A; AU7918894A; CN1220266A; CO4340622A1; CN1111247A; CZ301894A3; DE69428025T2; KR100340159B1; YU49200B; CN1050844C; RU94042922A; FI20011109A; NO944643D0; TW425397B; FI20000516A; GR3037087T3

Abstract

Bis-indolmaleinimid obecn ho vzorce I, kde znamen W atom kysl ku, atom s ry, skupinu -SO-, -SO.sub.2.n., -CO-, -NR.sub.3.n.-, -O-fenyl- (CH.sub.2.n.).sub.m.n., X a Y p°edstavuj nez visle na sob C.sub.1.n.-C.sub.4.n. alkylen, substituovanou alkylenovou skupinu; R.sub.1.n. p°edstavuje atom vod ku, atom halogenu, C.sub.1.n.-C.sub.4.n. alkyl, R.sub.2.n. je atom vod ku; R.sub.3.n. je atom vod ku nebo C.sub.1.n.-C.sub.4.n. alkyl; m je nez visle 0, 1, nebo 2; a R.sub.6.n. je hydroxyskupina, acetoxyskupina, C.sub.1.n.-C.sub.4.n. alkoxy, benzyl, pyrrolidinyl, 4-methylpiperazinyl, morfolinyl, imidazolyl, -SO.sub.2.n.-(C.sub.1.n.-C.sub.4.n. alkyl), -NH-SO.sub.2.n.(fenyl), -CONH(fenyl), -COO(benzyl), -NH-CH.sub.2.n.(pyridyl), -NHCO(C.sub.1.n.-C.sub.4.n.alkyl), -NHCOO(benzyl) nebo skupina -NR.sub.4.n.R.sub.5.n.; R.sub.4.n. a R.sub.5.n. jsou nez visle na sob atom vod ku, C.sub.1.n.-C.sub.4.n. alkyl, fenyl nebo benzyl; nebo jeho farmaceuticky vhodn s l nebo solv t pro oÜet°ov n stav spojen²ch s diabetes mellitus, ischemi , z n ty, poruchami CNS, dermatologick²mi onemocn n mi a rakovinou.\

Description

Bis-indolmaleinimidy jako inhibitory proteinové kinázy C, léčivo, farmaceutický prostředek s jejich obsahem a jejich použití

Oblast techniky

Vynález se týká bis-indolmaleinimidů, léčiva, použití a farmaceutického prostředku s jejich obsahem. Týká se inhibitorů selektivních vůči proteinové kináze C ve srovnání s jinými kinázami a překvapivě vysoce selektivních na izozym a proto vhodných k ošetřování stavů spojených s diabetes mellitus a sjeho komplikacemi, ischemii, záněty, poruchami centrálního nervového systému, kardiovaskulárními onemocněními, dermatologickými onemocněními a rakovinou.

Dosavadní stav techniky

Proteinová kináza C (PKC) sestává z rodiny blízce příbuzných enzymů, které fungují jako serin/threoninové kinázy. Proteinová kináza C hraje důležitou úlohu v signalizaci mezi buňkami, v genové expresi a v řízení diferenciace růstu buněk. V současné době je běžně známých alespoň deset izozymů proteinové kinázy C (PKC), které se liší svým rozdělením ve tkáních, enzymatickou specificitou a regulací (Nishizuka Y. Ann. Rev. Biochem. 58, str. 31-44 (1989), Nishizuka Y., Science 258, str. 607-614 (1992).

Izozymy proteinové kinázy C jsou jednoduché polypeptidové řetězce, jejichž délka je 592 až 737 aminokyselin. Izozymy obsahují regulační doménu a katalytickou doménu, spojené vazebným peptidem. Regulační a katalytická doména mohou být dále členěny na konstantní a proměnné oblasti. Katalytická doména kinázy C je velmi podobná jako u jiných proteinových kináz, zatímco regulační doména je jedinečná pro izozym proteinové kinázy C (PKC). Izozymy PKC vykazují 40 až 80 % homologie na aminokyselinové úrovni uvnitř skupiny. Avšak homologie jediného izozymu mezi různými druhy je obvykle větší než 97 %.

Proteinová kináza C je membránově přidružený enzym, který je allostericky regulován řadou činitelů, včetně membránových fosfolipidů, vápníku a určitých membránových lipidů, jako jsou diacylglyceroly, které se uvolňují v závislosti na aktivitě fosfolipáz (Bell, R. M. a Bums, D. J., J. Biol. Chem. 266, str. 4661 až 4664 (1991), Nishizuka, Y. Science 258, str. 607 až 614 (1992)). Izomery proteinové kinázy alfa, beta-1, beta-2 a gama vyžadují kplné aktivitě membránový fosfolipid, vápník a diacylglycerol/forbolové estery. Tvary delta, epsilon, eta a theta PKC jsou na vápníku nezávislé se zřetelem na způsob aktivace. Tvary zeta, a lambda PKC jsou nezávislé jak na vápníku, tak na diacylglycerolu a má se zato, že ke své aktivaci potřebují pouze membránový fosfolipid.

Na určitém onemocnění se může podílet pouze jeden nebo dva izozymy proteinové kinázy C. Například zvýšená hladina cukru v případě diabetes vede ke specifickému zvýšení izozymu beta-2 ve vaskulámích tkáních (Inoguchi a kol., Proč. Nati. Acad. Sci, USA 89, str. 11059 až 11056 (1992). Cukrovkou řízené zvýšení izozymu beta v lidských destičkách je uváděno do souvislosti s jejich změněnou odezvou na agonisty (Bastyr m, E. J. a Lu, J. Diabetes 42: (Supp. 1) 97A (1993)). Ukázalo se, že lidský receptor vitaminu D je selektivně fosforylován beta-proteinovou kinázou C. Tato fosforylace byla spojována se změnami ve fungování receptorů (Hsieh a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 88, str. 9315 až 9319 (1991), Hsieh a kol. J. Biol. Chem. 268, str. 15118 až 15126 (1993)). Kromě toho se nejnověji zjistilo, že izozym beta-2 je zodpovědný za proliferaci erythrolukemie v buňkách, zatímco alfa izozym je činný v megakaryocitové diferenciaci těchže buněk (Murray a kol., J. Biol. Chem. 268, str. 15847 až 15853 (1993)).

Všudypřítomná povaha izozymů proteinové kinázy C a jejich významná úloha ve fyziologii jsou popudem k vytváření vysoce selektivních inhibitorů PKC. Při daných poznatcích, ukazuj reich na

-1 CZ 291950 B6 přímou vazbu některých izozymů sé stavy onemocnění, je rozumné předpokládat, že inhibiční sloučeniny, jež jsou selektivní vůči jednomu nebo dvěma izozymům proteinové kinázy C oproti jiným izozymům PKC a jiným proteinovým kinázám, jsou vynikajícími terapeutickými činidly. Takové sloučeniny by měly prokázat větší účinnost a nižší toxicitu v důsledku své výhodné 5 specifičnosti.

Mikrobiální indolokarbazol, staurosporin, je mocným inhibitorem proteinové kinázy C, který je v interakci s katalytickou doménou enzymu (Tamaoki a kol. Biochem. Biophys. Res. Commun. 135, str. 397 až 402 (1986), Gross a kol. Biochem. Pharmacol. 40, str. 343 až 350 (1990)). Avšak 10 terapeutická užitečnost této molekuly a úzce příbuzných sloučenin je omezována chybějící specifičností vůči proteinové kináze C se zřetelem na jiné proteinové kinázy (Ruegg U. T. aBurgess G. M., Trends Pharmacol. Sci 10, str. 218 až 220 (1989)). Tento nedostatek selektivity vede k nepřijatelné toxicitě v případě této třídy molekul.

Poslední práce se zaměřily na další třídu sloučenin týkajících se staurosporinu, na bisindolmaleinimidy (Davis a kol., FEBS Lett. 259, str. 61 až 63 (1989), Twoemy a kol., Biochem. Biophys. Res. Commun. 171, str. 1087 až 1092 (1990), Tullec a kol. J,. Biol. Chem. 266, str. 15771 až 15781 (1991), Davis a kol., J. Med. Chem. 35, str. 994 až 10001 (1992), Bit a kol. J. Med. Chem. 36, str. 21 až 29 (1993). Některé z těchto sloučenin vykázaly selektivitu vůči 20 proteinové kináze C oproti jiným proteinovým kinázám.

Ačkoli byly vynalezeny sloučeniny, které vykazují specificitu vůči proteinové kináze C, je velmi málo známo o izozymové selektivitě. Například analýza izozymové selektivity staurosporinu vykazuje málo izozymové selektivity s výjimkou slabé inhibice izozymu zeta oproti jiným izo25 zymům. McGlyn a kol. J. Cell. Biochem. 49, str. 239 až 250 (1992), Ward N. E. a O'Brian C. A., Molec. Pharmacol. 41, str. 387 až 392 (1992)). Studium sloučeniny selektivní vůči PKC, 3-[l-(3-dimethylaminopropyl)indol-3-yl]-4-(lH-indol-3-yl)-lH-pyrrol-2,5-dionu, naznačuje slabou selektivitu vůči izozymům závislým na vápníku (Toullec a kol. J. Biol. Chem. 266, str. 15771 až 15781 (1991)). Následnými studiemi této sloučeniny se neukázal žádný rozdíl, 30 nebo možná slabá selektivita vůči izozymům alfa, beta-1 a beta-2 (Martiny-Baron a kol. J. Biol.

Chem. 268, str. 9194 až 9197 (1993), Wilkinson a kol. Biochem. J. 294, str. 335 až 337 (1993). Proto přes léta trvající výzkum a přes identifikaci tříd sloučenin, které inhibují proteinovou kinázu C oproti jiným proteinovým kinázám, zůstává potřeba terapeuticky účinných, na izozym selektivních inhibitorů.

Vynález poskytuje nové inhibitory proteinové kinázy C. Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou selektivní vůči proteinové kináze C ve srovnání s jinými kinázami a jsou překvapivě vysoce selektivní na izozym. Jakožto selektivní inhibitory, jsou sloučeniny podle předloženého vynálezu vhodné k ošetřování stavů spojených s diabetes mellitus a jeho 40 komplikacemi, ischemií, záněty, poruchami CNS, kardiovaskulárních nemocí, dermatologickými onemocněními a rakovinou.

-2CZ 291950 B6

Podstata vynálezu

Podstatou předloženého vynálezu je bis-indolmaleinimid obecného vzorce I

(I), kde znamená

W atom kyslíku, atom síry, skupinu -SO-, -SO₂, -CO-, -NR₃-, -O-fenyl-(CH2)m₅nesubstituovaný nebo amino- nebo Ci-C₄-alkoxy substituovaný pyridyl, naftyl, imidazolyl substituovaný karboxyskupinou, izochinolyl, indolyl, C₂-C₆ alkylen nebo substituovanou alkylenovou skupinu;

X a Y představují nezávisle na sobě C]-C₄ alkylen, substituovanou alkylenovou skupinu;

Ri představuje atom vodíku, atom halogenu, Cj-C₄ alkyl, hydroxyskupinu, Ci-C₄ alkoxyskupinu, halogenalkyl nebo nitroskupinu;

R₂ je atom vodíku nebo C₃-C₄ alkyl;

m je nezávisle 0, 1, nebo 2; a kde substituovaný alkylen je skupina obecného vzorce

Z i

Rs

ve kterém

Z představuje skupinu -(CH₂)_m- nebo -(CH2)mO-(CH₂)_mO-;

R<5 je hydroxyskupina, acetoxyskupina, Ci-C₄ alkoxy, benzyl, pyrrolidinyl, 4-methylpiperazinyl, morfolinyl, imidazolyl, -SOr-(Ci-C₄alkyI), -NH-SO₂(fenyl), -CONH(fenyl), -COO(benzyl), -NH-CH₂(pyridyl), -NHCO(Ci-C₄ alkyl) -NHCOO(benzyl) nebo skupina —NR4R5;

R4 a R₅ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, Ci-C₄ alkyl, fenyl nebo benzyl;

-3CZ 291950 B6 nebo jeho farmaceuticky vhodná sůl nebo solvát.

Dalším předmětem vynálezu je bis-indolmaleinimid obecného vzorce Π,

(II), ve kterém

V představuje atom kyslíku nebo skupinu N-CH₃;

W představuje atom kyslíku, atom síry, skupinu -SO-, -SO₂-, -CO-, -NR₃-, -O-fenyl(CH₂)_m, nesubstituovaný nebo amino- nebo Ci-C₄-alkoxy substituovaný pyridyl, naftyl, imidazolyl substituovaný karboxyskupinou, izochinolyl, indolyl, Cr-Ce alkylen nebo substituovanou alkylenovou skupinu;

X a Y představují nezávisle na sobě C1-C4 alkylen, substituovanou alkylenovou skupinu;

Ri představuje atom vodíku, atom halogenu, C1-C4 alkyl, hydroxyskupinu, C1-C4 alkoxyskupinu, halogenalkyl nebo nitroskupinu;

R₂ je atom vodíku;

R₃ je atom vodíku nebo C1-C4 alkyl;

Z

R_S ve kterém

Z představuje skupinu (CH₂)_m- nebo -(C^JmO-ÍCH^O-;

Re je hydroxyskupina, acetoxyskupina, C1-C4 alkoxy, benzyl, pyrrolidinyl, 4-methylpiperazinyl, morfolinyl, imidazolyl, -SO₂-(Ci-C4alkyl), -NHSO₂(fenyl), -CONH(fenyl), -COO(benzyl), -NH-CH₂(pyridyl), -NHCO(Ci-C₄alkyl) -NHCOO(benzyl) nebo skupina-NR4R5;

-4CZ 291950 B6

Ra a R₅ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, C1-C4 alkyl, fenyl nebo benzyl;

nebo jeho farmaceuticky vhodná sůl nebo solvát jako meziprodukt pro přípravu sloučeniny obecného vzorce I.

Předmětem vynálezu je také farmaceutický prostředek, který jako účinnou látku obsahuje bisindolmaleinimid s alespoň jedním činidlem ze souboru zahrnujícího excipienty, nosiče a ředidla.

Bis-indolmaleinimid obecného vzorce I má použití jako léčivo.

Použití bis-indohnaleinimidu obecného vzorce I je pro přípravu léčiva k léčení diabetů.

Použití bis-indolmaleinimidu obecného vzorce I je pro přípravu léčiva k léčení rakoviny.

V dalším textu jsou používány zkrácené výrazy názvů, jejich smysl je následující, není-li uvedeno jinak:

HEPES 4-(2-hydroxyethyl)-l-piperazin-ethansulfonová kyselina - často používaný pufr,

DTT 1,4-dithiothreitol,

EGTA ethylen-glykol-O, O^,-bis(2-amino-ethyl)-N,N,Ν', N'-tetraoctová kyselina, chelační činidlo s velkou afinitou k vápníkovým iontům,

DMSO dimethylsulfoxid (Me₂SO),

TBDMS /erc-butyldimethylsilyloxy,

TBDPS terc-butyldifenylsilyloxy,

ATP adenosin-5'-trifosfát,

AT32P adenosin-5'-trifosfát s radioaktivním fosforem ³²P, calmodulin = calmodulin (CAM) - druh proteinu: malý tepelně stabilní protein kyselé povahy, kteiý váže 4 vápníkové ionty na molekulu a stimuluje řadu eukaryontních enzymů; široce zastoupený v živočišných i rostlinných tkáních, BOC terc-butoxykarbonyl, obvyklá ochranná skupina, používaná v polypeptidové chemii.

Způsob přípravy sloučenin obecného vzorce Π podle vynálezu spočívá vtom, že se mísí 1,5 až 0,001 molámích dílů sloučeniny obecného vzorce

kde znamená

V atom kyslíku, nebo N-CH3,

Ri na sobě nezávisle atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, halogenalkylovou skupinu, nitroskupinu, skupinu vzorce NR4R5 nebo -NHCO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu,

-5CZ 291950 B6 m na sobě nezávisle 0,1, 2 nebo 3, a přibližně 1,5 až přibližně 0,001 molámích podílů alkylačního činidla obecného vzorce

L—X \

/

L—Y kde znamená

L uvolňovanou skupinu,

W atom kyslíku, atom síry, skupinu -SO-, -SO₂-, -CO-, alkylenovou skupinu s 2 až 6 atomy uhlíku, substituovanou alkylenovou skupinu s 2 až 6 atomy uhlíku, alkenylenovou skupinu s 2 až 6 atomy uhlíku, arylovou skupinu, aiyl(CH₂)_mO- skupinu, heterocyklickou skupinu, heterocykl(CH₂)_mO- skupinu, kondenzovanou bicyklickou skupinu, kondenzovanou bicykl(CH₂)_mO- skupinu, skupinu vzorce -NR₃-, -NOR₃-, CONH- nebo -NHCO-,

X a Y na sobě nezávisle alkylenovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo substituovanou alkylenovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R₂ atom vodíku, skupinu (CH₂)_marylovou, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, -COO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, skupinu obecného vzorce -CONR4R5, -(C=NH)NH₂, -SO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, skupinu obecného vzorce -SO₂(NR4Rs) nebo -SO₂(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R4 a R_s na sobě nezávisle atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu fenylovou, benzylovou nebo spolu s atomem dusíku, na který jsou vázány vytvářejí nasycený nebo nenasycený pětičlenný nebo šestičlenný kruh, m na sobě nezávisle 0, 1, 2 nebo 3, s přibližně 0,5 až přibližně 10 ekvivalenty uhličitanu cezného rychlostí přibližně 0,1 ml až 2,0 ml/h v polárním aprotickém rozpouštědle.

Sloučenina obecného vzorce Π se také může připravovat tak, že se mísí přibližně 3 až přibližně 0,001 molámích podílů sloučeniny obecného vzorce

kde znamená

I? na sobě nezávisle uvolňovanou skupinu,

-6CZ 291950 B6

V atom kyslíku nebo N-CH3,

W atom kyslíku, atom síty, skupinu -SO-, -SO2-, -CO-, alkylenovou skupinu s 2 až 6 atomy uhlíku, substituovanou alkylenovou skupinu s 2 až 6 atomy uhlíku, alkenylenovou skupinu s 2 až 6 atomy uhlíku, atylovou skupinu, aryl(CH₂)_mO- skupinu, heterocyklickou skupinu, heterocykl(CH₂)_mO- skupinu, kondenzovanou bicyklickou skupinu, kondenzovanou bicykl(CH₂)_mO- skupinu, skupinu vzorce -NR3-, -NOR3-, CONH- nebo -NHCO-,

R₃ atom vodíku, skupinu (CH₂)_maiylovou, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, -COO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, skupinu obecného vzorce -CONR4R5, -(C=NH)NH₂, -SO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, skupinu obecného vzorce -SO₂(NR4R₅) nebo -SO₂(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R4 a R5 na sobě nezávisle atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu fenylovou, benzylovou nebo spolu š atomem dusíku, na který jsou vázány, vytvářejí nasycený nebo nenasycený pětičlenný nebo šestičlenný kruh, m na sobě nezávisle 0, 1, 2 nebo 3, s přibližně 0,5 až přibližně 10 ekvivalenty uhličitanu cezného rychlostí přibližně 0,1 ml až 2,0 ml/h v polárním aprotickém rozpouštědle.

Vynález se rovněž týká inhibice proteinové kinázy C, přičemž se podává savcům, kteří takové ošetření potřebují, farmaceuticky účinné množství sloučeniny obecného vzorce I. Vynález se rovněž týká selektivní inhibice izozymů β-l a β-2 proteinové kinázy C, přičemž se podává savcům, kteří takové ošetření potřebují, farmaceuticky účinné množství sloučeniny obecného vzorce I.

Vynález se rovněž týká způsobů ošetřování stavů, kde se proteinová kináza C uplatňuje v patologii, jako jsou například ischemie, záněty, poruchy centrálního nervového systému kardiovaskulární onemocnění, dermatologická onemocnění a rakovina, přičemž se podává savcům, kteří takové ošetření potřebují, farmaceuticky účinné množství sloučeniny obecného vzorce I.

Vynález je zvláště užitečný pro ošetřování diabetických komplikací. Proto se vynález rovněž týká diabetes mellitus, přičemž se podává savcům, kteří takové ošetření potřebují, farmaceuticky účinné množství sloučeniny obecného vzorce I.

Konečně se vynález také týká farmaceutických prostředků, které obsahují jakožto účinnou látku sloučeninu obecného vzorce I spolu s farmaceuticky vhodnými látkami ze souboru zahrnujícího nosič, ředidlo a excipient.

Jak shora uvedeno, týká se vynález sloučenin obecného vzorce I, které selektivně inhibují proteinovou kinázu C. Výhodnými jsou sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I, kde podíly

-7CZ 291950 B6

-X-W-Y- obsahují 4 až 8 atomů uhlíku, přičemž mohou být substituovány nebo nesubstituovány. Především podíl -X-W-Y- obsahuje 6 atomů uhlíku.

Jinými obzvláště výhodnými podle vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde znamená Ri a R₂ vždy atom vodíku a W substituovanou alkylenovou skupinu, atom kyslíku, atom síry, skupinu vzorce -CONH-, -NHCO- nebo NR₃.

Obzvláště výhodnými jsou sloučeniny obecného vzorce Ia

R₆ kde znamená

Z skupinu vzorce -(CH₂)_P- nebo -(CH₂)_P-O-(CH₂)_P-,

R« hydroxylovou skupinu, skupinu -SH, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu (CH₂)_marylovou, -NH(aryl)ovou nebo -NN4R5

R4 atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R₅ atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo benzylovou skupinu, p 0, 1 nebo 2 a m na sobě nezávisle 2 nebo 3.

Nej výhodnějšími sloučeninami obecného vzorce Ia jsou sloučeniny, kde znamená Z skupinu vzorce -CH₂- a R^ skupinu -NH₂ nebo N(CH₃)₂.

-8CZ 291950 B6

Jinými výhodnými jsou sloučeniny obecného vzorce, kde znamená W atom kyslíku, Y substituovanou alky lenovou skupinu a X alkylenovou skupinu. Tyto sloučeniny mají obecný vzorec Ib

kde znamená

Z skupinu vzorce -(CIDp-,

Ré skupinu -NN4R5

R4 a R₅ na sobě nezávisle atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, p 0, 1 nebo 2 a m na sobě nezávisle 2 nebo 3.

Nejvýhodnějšími sloučeninami obecného vzorce Ib, jsou sloučeniny, kde znamená R4 a R₅ vždy methylovou skupinu a p 1.

Výrazem „atom halogenu“ nebo „halo“ se zde vždy míní atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu.

Výrazem „alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku“ se zde vždy míní alkylová uhlovodíková skupina s přímým, s rozvětveným nebo s cyklickým řetězcem s 1 až 4 atomy uhlíku, jako je například skupina methylová, ethylová, n-propylová, izopropylová, cyklopropylová, n-butylová, izobutylová, seŘ-butylová a fórc-butylová skupina. Halogenalkylová skupina je příkladem substituované alkylové skupiny s jedním nebo s několika atomy halogenu, s výhodou se třemi atomy halogenu. Alkoxyskupina je alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku kovalentně vázaná prostřednictvím atomu kyslíku.

Výrazem „alkylenová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku“ se zde vždy míní alkylenová uhlovodíková skupina s přímým alkylenovým podílem vzorce -(CH₂)_r-, kde znamená r 1 až 4. Jakožto alkylenová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku se příkladně uvádějí skupina methylenová, ethylenová, trimethylenová, methylethylenová a tetramethylenová skupina. Podobně výrazem „alkylenová skupina s 2 až 6 atomy uhlíku“ se zde vždy míní alkylenová uhlovodíková skupina s přímým alkylenovým podílem. Výhodnou alkylenovou skupinou s 2 až 6 atomy uhlíku je alkylenová skupina s 2 až 4 atomy uhlíku.

Výrazem „alkenylenová skupina s 2 až 6 atomy uhlíku“ se zde vždy míní uhlovodíková skupina s 2 až 6 atomy uhlíku s přímým nebo s rozvětveným řetězcem, obsahující jednu nebo několik

-9CZ 291950 B6 dvojných vazeb, s výhodou jednu nebo dvě dvojné vazby. Jakožto alkenylenová skupina s 2 až 6 atomy uhlíku se příkladně uvádějí skupina ethenylenová, propenylenová, 1,3-butadienylová a 1,3,5-hexatrienylová.

Výrazem „arylová skupina“ zde vždy míní substituovaná nebo nesubstituovaná skupina fenylová nebo naftylová. Arylová skupina může být substituována jednou nebo dvěma skupinami nezávisle volenými ze souboru zahrnujícího hydroxyskupinu, karboxyskupinu alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupinu, skupinu obecného vzorce -NR4R5, -NHCOalkylovou s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, -NHCO(benzylovou)skupinu, -NHCO(fenylovou)skupinu, skupinu -SH, S-alkylovou s 1 až 4 atomy uhlíku, -OCOalkylovou s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, skupinu -SC^fNRiRs), -SO₂alkylovou s 1 až 4 atomy uhlíku, -SO₂fenylovou a atom halogenu. Výrazem “(CH₂)_marylová skupina“ se s výhodou míní skupina benzylová nebo fenylová.

Výrazem „substituovaný alkylen“ se míní podíl obecného vzorce

Re nebo

kde znamená

Z skupinu vzorce -(CH₂)_P- nebo -(CH₂)_P-O-(CH₂)_P-,

R« alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, (CH₂)_marylovou skupinu, (CH₂)_maryloxyskupinu, hydroxyskupinu, karboxyskupinu, -COO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, -COOíýCH^aryljovou skupinu, -CO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, skupinu vzorce -NR4R5, -N(R4R5)(OR₅), skupinu -NH(CH₂)_maiylovou, -NH(CH₂)_mpyridylovou, -CONH((CH₂)_maryl)ovou, -CONH(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, -NHCO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, skupinu -NHCO(CH₂)_marylovou, -OCONH(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, skupinu -OCONH(CH₂)_marylovou, -NHCOO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, -NHCOO(benzyl)ovou skupinu, -NHSO₂(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu -NHSO₂(CH₂)_marylovou skupinu -CN, -SH, -S(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, -S(aryl)ovou skupinu, skupinu obecného vzorce -SO₂(NR4R5), -SO₂(alkyl)ovou s 1 až 4 atomy uhlíku, -SO(alkyl)ovou s 1 až 4 atomy uhlíku, glykosylovou nebo heterocyklickou skupinu,

Ri a R₅ na sobě nezávisle atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu fenylovou, benzylovou nebo spolu s atomem dusíku, na který jsou vázány vytvářejí nasycený nebo nenasycený pětičlenný nebo šestičlenný kruh, p na sobě nezávisle 0, 1 nebo 2 a m na sobě nezávisle 0, 1, 2 nebo 3.

S výhodou znamená Z skupinu -CH₂- a R$ alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, arylovou skupinu nebo skupinu obecného vzorce -NR4R5.

-10CZ 291950 B6

Výrazem „heterocyklická skupina“ se zde vždy míní stálá substituovaná nebo nesubstituovaná, nasycená nebo nenasycená pětičlenná nebo šestičlenná skupina, která obsahuje atomy uhlíku a jeden až čtyři heteroatomy ze souboru zahrnujícího atom dusíku, kyslíku nebo síry. Jestliže heterocyklická skupina obsahuje dva sousední atomy uhlíku, mohou vytvářet skupinu vzorce 5 -CH=CH-. Za předpokladu, že (1) heterocyklická skupina obsahuje 5 členů, neobsahuje více než dva atomy síry nebo dva atomy kyslíku, nikoliv však oba a jestliže (2) heterocyklická skupina obsahuje 6 členů a je aromatická, není atom síry a kyslíku obsažen. Heterocykl může být vázán na jakýkoliv atom uhlíku nebo dusíku, které poskytují stabilní strukturu. Heterocykl může být substituován jednou nebo dvěma skupinami nezávisle volenými ze souboru zahrnujícího io alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxylovou skupinu, acetylovou skupinu, karboxyskupinu, halogenalkylovou skupinu, nitroskupinu, skupinu obecného vzorce -NR4R5, -NHCO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, -NHCO(benzyl)ovou skupinu, -NHCO(fenyl)ovou skupinu, skupinu SH, -S(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, -OCO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém 15 podílu, skupinu obecného vzorce -SO₂(NR4R₅), skupinu -SO₂(alkyl)ovou s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu -SO₂(fenyl)ovou nebo atom halogenu. Jakožto příklady heterocyklické skupiny se uvádějí skupina pyrazolová, pyrazolinová, imidazolová, acetylimidazolová, izoxazolová, triazolová, tetrazolová, oxazolová, 1,3-dioxolonová, thiazolová, oxadiazolová, thiadiazolová, pyridinová, dipyridylová, pyrimidinová, piperazinová, morfolinová, pyrazinová, pyrrolidinová, 20 piperidinová, piperazinová, oxazolidinonová, imidazolidinonová a aminopyridinová.

Výrazem „glykosyl“ se vždy míní cukr s 5 nebo 6 atomy uhlíku, volený s výhodou ze souboru zahrnujícího skupinu allosylovou, altrosylovou, glukosylovou, mannosylovou, gulosylovou, idosylovou, galaktosylovou, talosylovou, arabinosylovou, xylosylovou, lyxosylovou, 25 rhamnosylovou, ribosylovou, deoxyfuranosylovou, deoxypyranosylovou a deoxyribosylovou skupinu. Glukóza může být substituovaná azidem, může být acetylována na kyslíku, methylová na kyslíku, substituovaná aminoskupinou, monoalkylaminoskupinou a dialkylaminoskupinou nebo acylaminoskupinou.

Výrazem „kondenzovaná bicyklická skupina“ se vždy míní stálý kondenzovaný kruhový systém obecného vzorce

kde znamená „Hetero“ substituovanou nebo nesubstituovanou nasycenou nebo nenasycenou pětičlennou nebo šestičlennou skupinu, která obsahuje atomy uhlíku a jeden až tři heteroatomy, 35 které jsou stejné nebo různé a jsou voleny ze souboru zahrnujícího atom dusíku, kyslíku nebo síry. Jestliže heterocyklická skupina obsahuje dva sousední atomy uhlíku, mohou vytvářet skupinu vzorce -CH=CH-. Za předpokladu, že (1) heterocyklická skupina obsahuje 5 členů, neobsahuje více než dva atomy síry nebo dva atomy kyslíku, nikoliv však oba a jestliže (2) heterocyklická skupina obsahuje 6 členů a je aromatická, není atom síry a kyslíku obsažen. 40 Kondenzovaná bicyklická skupina může být vázána na jakýkoliv atom uhlíku nebo dusíku, které poskytují stabilní strukturu. Kondenzovaná bicyklická skupina může být substituována jednou nebo dvěma skupinami nezávisle volenými ze souboru zahrnujícího alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxylovou skupinu, acetylovou skupinu, karboxyskupinu, halogenalkylovou skupinu, nitroskupinu, skupinu obecného vzorce 45 -NR4R5, -NHCO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, -NHCO(benzyl)ovou skupinu, -NHCO(fenyl)ovou skupinu, skupinu SH, -S(alkyl)ovou skupinu s 1 až atomy uhlíku, -OCO(alkyl)ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, skupinu

-11 CZ 291950 B6 obecného vzorce -SO₂(NR4R₅), skupinu -SO₂(alkyl)ovou s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu -SO₂(fenyl)ovou nebo atom halogenu. Jakožto příklady kondenzované bicyklické skupiny se uvádějí skupina indolová, imidazo(l,2-a)pyridinová, benzotriazolová, benzimidazolová, benzoxazolylová, benzoxathiazolová, chinolinová, izochinolinová, ftalazinová, chinazolinová, 5 chinazolinonová, chinoxalinová a aminoizochinolinová.

Výrazem „zbytek aminokyseliny“ se zde vždy míní skupina obecného vzorce

nebo

kde znamená R proměnný vedlejší řetězec aminokyseliny a R₇ atom vodíku nebo hydroxy10 skupinu. Proměnným vedlejším řetězcem aminokyseliny je atom nebo skupina, vázaná na a atom uhlíku, mající tam vázanou karboxylovou skupinu nebo aminoskupinu. Například proměnná oblast přírodně se vyskytujících aminokyselin má vzorec:

CH₃-, ch₃ ch₃ \ \

CH- ^CH-CH₂ch_{3 t} ch₃ ch₃-ch₂-chch_{3 t} (Ala) (Val) (Leu) (Ile)

(Phe)

CH3-S-CH2-CH2-,

HO-CH2, H2N-CH2-CH2-CH2-CH2(Met) (Gly) (Ser) (Lys)

-12CZ 291950 B6

OH 1			nh₂
		\
CH₃—c--		HO—f p-CH2 —	c-ch₂~
H ,	HS-CH2-,		0 t
(Thr)	(Cys)	(Tyr)	(Asn)
			nh₂
		11U L.¹¹ L-U?
		i 1	\
H2N-C-NH-CH₂-CH₂-CIÍ2- II	NH Γ	^C-CH2-CH₂-
NH	t	H f	0
(Arg)		(HiS)	(Gin)

HO	HO
\ x-ch₂-	\ c-ch₂-ch₂
v 0 r	V 0
(Asp)	(Glu)

Kromě přírodně se vyskytujících aminokyselin zahrnuje výraz aminokyselinový zbytek izomeiy a varianty. Jakožto příklady takových izomerů a variantů se uvádějí: 2-aminoadipová kyselina (Aad), 3-aminoadipová kyselina (bAad), β-alanin (bAla), 2-aminomáselná kyselina (Abu), 4-aminomáselná kyselina (4Abu), 6-aminokapronová kyselina (Acp), 2-aminoheptanová kyselina (Ahe), 2-aminoizomáselná kyselina (Aib), 3-aminoizomáselná kyselina (bAib),

2- aminopimelová kyselina (Apm), 2,4-diaminomáselná kyselina (Dbu), desmosin (Des), 2,2'-diaminopimelová kyselina (Dpm), 2,3-diaminopropionová kyselina (Dpr), N-ethylglycin (EtGly), N-ethylasparagin (EtAsn), hydroxylysin (Hyl), allohydroxylysin (aHyl),

3- hydroxyprolin (3Hyp), 4-hydroxyprolin (4Hyp), izodesmosin (Ide), allo-i-soleucin (alle) nafiylglycin, N-methylglycin (MeGly), N-methylizoleucin (Melle), N-methyllysin (MeLys), norvalin (Nva), norleucin (Nle), omithin (Om), fenylglycin, cyanoalanin (CA), gama-karboxyglutamát, O-fosfoserin, α-naftylalanin (NA), β-nafitylalanin (bNA), S-galaktosylcystein, glycinamid, N-formylmethionin, tyrosin-O-sulfát. Tyto aminokyselinové zbytky mohou mít buď D nebo L konfiguraci. Pokud není jinak uvedeno, mají aminokyseliny L konfiguraci.

Výraz „uvolňovaná skupina“ je pracovníkům v oboru znám. Obecně může být uvolňovanou skupinou jakákoliv skupina, která podporuje elektrofilní charakter atomu, ke kterému je vázána. Výhodnými uvolňovanými skupinami jsou skupina triflátová, mesylátová, tosylátová, imidátová, chloridová, bromidová a jodidová. Jestliže alkylační činidlo obsahuje aminokyselinový zbytek (to znamená, žeX, WaY vytvářejí skupinu -(CH2)_n-AA,), váže se uvolňovaná skupina na karboxyskupinu, s výhodou na pentafluorfenylester nebo para-nitrofenylester.

Výrazem „skupina chránící karboxyskupinu“ se vždy míní skupina jednoho z esterových derivátů karboxylové kyseliny, které se účelově zavádějí v průběhu přípravy ke chránění nebo blokování karboxylové skupiny při reakci jiných funkčních skupin. Typ chránící skupiny nemá rozhodující

-13CZ 291950 B6 význam, pokud je derivatizovaná skupina karboxylové kyseliny stálá za podmínek následující reakce nebo následujících reakcí a pokud se může posléze oddělit bez narušení ostatní molekuly. Takové chránící skupiny jsou obecně popsány v četných známých publikacích, jako je například publikace E. Haslam Protective Groups in Organic Chemistry (Chránící skupiny v organické 5 chemii), kapitola 3 (J. G. W. McOmie Ed., Plenům Press, 1973) a T. W. Green a P. Wuts, Protective Groups in Organic Synthesis, (Chrániči skupiny v organické syntéze), kapitola 5, John Wiley & Sons, NY, 1991. Příbuzným výrazem skupiny chránící karboxylovou skupinu je „karboxylové chráněná skupina“.

to Výrazem „skupina chránící hydroxyskupinu“ se vždy míní etherové nebo esterové deriváty hydroxylové skupiny, které se účelově zavádějí v průběhu přípravy ke chránění nebo blokování hydroxylové skupiny při reakci jiných funkčních skupin. Typ chránící skupiny nemá rozhodující význam, pokud je derivatizovaná hydroxylová skupina stálá za podmínek následující reakce nebo následujících reakcí a pokud Se může posléze oddělit bez narušení ostatní molekuly. Takové 15 chránící skupiny jsou obecně popsány v četných známých publikacích, jako je například publikace T. W. Green a P. Wuts, Protective Groups in Organic Synthesis, (Chrániči skupiny v organické syntéze), John Wiley & Sons, NY, 1991. Jakožto výhodné skupiny chránící hydroxyskupinu se uvádějí skupiny jako je například skupina terc-butyldifenylsilyloxyskupina (TBDMS), terc-butyldimethylsilyloxyskupina (TSDMS), skupina trifenylmethylová (tritylová), 20 methoxytritylová, alkylesterová nebo arylesterová skupina. Příbuzným výrazem skupiny chránící hydroxylovou skupinu je „hydroxylová chráněná skupina“.

Výrazem „skupina chránící aminoskupinu“ se zde vždy míní, jako ostatně obecně v organické chemii, skupina, která brání tomu, aby se aminoskupina podílela na reakcích jiných funkčních 25 skupin v molekule. Typ chránící skupiny nemá rozhodující význam, pokud je derivatizovaná aminoskupina stálá za podmínek následující reakce nebo následujících reakcí a pokud se může posléze oddělit bez narušení ostatní molekuly. Takové chránící skupiny jsou obecně popsány v četných známých publikacích, jako je například publikace Grenn a Wuts, Protective Groups in Organic Synthesis, (Chrániči skupiny v organické syntéze), kapitola 7, John Wiley & Sons, 30 New York, 1991 a J. W. Bartoň, Protective Groups in Organic Chemistry (Chrániči skupiny v organické chemii), kapitola 2. Výhodnými skupinami, chránícími aminoskupinu jsou příkladně skupina tórc-butoxykarbonylová, ftalimidová, cykloalkylová a benzyloxykarbonylová skupina. Příbuzným výrazem skupiny chránící aminoskupinu je „chráněná aminoskupina“.

Výrazem „skupina chránící -NH skupinu“ se zde vždy míní podtřída skupin chránících aminoskupinu, kterých se běžně používá v organické chemii, skupina, která brání tomu, aby se -NH skupina podílela na reakcích jiných funkčních skupin v molekule. Typ chránící skupiny nemá rozhodující význam, pokud je derivatizovaná -NH skupina stálá za podmínek následující reakce nebo následujících reakcí a pokud se může posléze oddělit bez narušení ostatní molekuly.

Takové chránící skupiny jsou obecně popsány v četných známých publikacích, jako je například publikace Green a Wuts, Protective Groups in Organic Synthesis, (Chrániči skupiny v organické syntéze), kapitola 7, str. 362 až 385. Výhodnými skupinami, chránícími -NH skupinu, jsou příkladně skupina karbamátová, amidová, alkylsulfonamidová nebo arylsulfonamidová. Příbuzným výrazem skupiny chránící -NH skupinu je „chráněná -NH skupina“.

Výrazem „farmaceuticky účinné množství“ se zde vždy míní množství sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu schopné inhibovat PKC aktivitu savců. Určitou dávku sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu stanovuje vždy lékař podle všech okolností ošetřovaného případu, jako jsou například určitá podávaná sloučenina, cesta podání a ošetřovaný stav. 50 Sloučeniny nebo farmaceutické prostředky podle vynálezu se mohou podávat orálně a rektálně, transdermálně, subkutánně, topicky, intravenózně, intramuskulámě nebo intranasálně. Pro všechny účely je typická denní dávka účinné látky podle vynálezu přibližně 0,01 až přibližně 20 mg/kg. Výhodná denní dávka obsahuje účinné látky podle vynálezu přibližně 0,05 až přibližně 10 mg/kg a především přibližně 0,1 až přibližně 5 mg/kg. Pro topické podání je však typická 55 denní dávka účinné látky podle vynálezu přibližně 1 až přibližně 500 pg/cm² napadené tkáně.

-14CZ 291950 B6

Výhodná denní dávka obsahuje účinné látky podle vynálezu přibližně 30 až přibližně 300 pg/cm²a především přibližně 60 až přibližně 100 pg/cm².

Výrazem „ošetřování“ se zde vždy míní pečování o jedince za účelem boje proti nemocem, stavům nebo poruchám a zahrnuje podávání sloučeniny podle vynálezu k předcházení nastolení symptomů nebo komplikací, ke zmírňování symptomů nebo komplikací nebo k eliminaci onemocnění, chorobných stavů nebo poruch.

Výrazem „izozymově selektivní“ se zde vždy míní přednostní inhibice proteinové kinázy C beta-1 nebo beta 2 izozymu oproti izozymům izozymů alfa, gamma, delta, epsilon, zeta a eta proteinové kinázy C. Obecně vykazují sloučeniny minimálně 8 násobný rozdíl (s výhodou 10 násobný rozdíl) dávky potřebné k inhibici PKC beta-1 nebo beta-2 izozymu v dávce potřebné ke stejné inhibici alfa proteinové kinázy C izozymu, měřeno ve zkoušce PKC. Sloučeniny vykazují rozdíly inhibice, jak dokládá hodnota IC50, to je 50% inhibice. Na izozym selektivní sloučeniny inhibují beta-1 a beta-2 izozymy proteinové kinázy C v mnohem nižších koncentracích za nižší toxicity za skutečně minimální inhibice jiných PKC izozymů.

Pro své kyselé podíly vytvářejí sloučeniny obecného vzorce I farmaceuticky vhodné adiční soli se zásadou. Takové adiční soli jsou odvozeny od anorganických zásad, jako jsou například hydroxidy, uhličitany a hydrogenuhličitany amonné, alkalických kovů a kovů alkalických zemin, jakož také od organických aminů, jako jsou příkladně alifatické a aromatické aminy, alifatické diaminy, hydroxyalkylaminy. Jakožto zvlášť vhodné zásady pro přípravu takových adičních solí se příkladně uvádějí hydroxid amonný, uhličitan draselný, hydrogenuhličitan sodný, hydroxid vápenatý, methylamin, diethylamin, ethylendiamin, cyklohexylamin a ethanolamin.

Jelikož sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu mají rovněž zásadité skupiny, mohou vytvářet také farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami. Jakožto kyseliny, běžně používané pro přípravu takových solí, se uvádějí anorganické kyseliny, jako jsou například kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodíková, sírová a fosforečná, jakož také organické kyseliny, jako jsou příkladně kyselina para-toluensulfonová, methansulfonová, šťavelová, para-bromfenylsulfonová, karboxylová, jantarová, citrónová, benzoová a octová kyselina a příbuzné anorganické a organické kyseliny. Jakožto příklady takových farmaceuticky vhodných solí se uvádějí sulfát, pyrosulfát, hydrogensulfát, sulfit, hydrogensulfít, fosfát, soli amonné, monohydrogenfosfát, dihydrogenfosfát, metafosfát, pyrofosfát, chlorid, bromid, jodid, acetát, propionát, dekanoát, kaprylát, akrylát, formát, izobutyrát, kaprát, heptanoát, propiolát, oxalát, malonát, sukcinát, suberát, sebakát, fúmarát, hippurát, maleát, 2-butin-l,4-dioát, 3-hexin-2-5dioát, benzoát, chlorbenzoát, methylbenzoát, dinitrobenzoát, hydroxybenzoát, methoxybenzoát, ftalát, sulfonát, xylensulfonát, fenylacetát, fenylpropionát, fenylbutyrát, citrát, laktát, β-hydroxybutyrát, glykolát, maleát, tartrát, methansulfonát, propansulfonát, naftalen-l-sulfonát, naftalen-2-sulfonát a mandelát.

Kromě farmaceuticky vhodných solí se vynález týká i dalších solí. Tyto další soli jsou vhodnými meziprodukty pro účely čištění sloučenin, pro přípravu jiných solí nebo pro identifikaci a charakterizaci sloučenin nebo meziproduktů.

Farmaceuticky vhodné soli sloučenin obecného vzorce podle vynálezu mohou existovat také ve formě různých solvátů například s vodou, s methanolem, s ethanolem s dimethylformamidem a s ethylacetátem. Připravují se rovněž směsi takových solvátů. Zdrojem takového solvátu může být krystalizace z rozpouštědla, ulpělé rozpouštědlo z postupu přípravy nebo z krystalizace nebo přidání takového rozpouštědla. Vynález zahrnuje rovněž tyto solváty sloučenin podle vynálezu.

Sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu mohou existovat v různých stereoizomemích formách. Například skupina symbolu W může obsahovat chirální atom uhlíku v alkylenovém podílu. Sloučenina se normálně připravuje ve formě racemátu a jako taková se může používat,

-15CZ 291950 B6 nebo se mohou popřípadě izolovat nebo připravovat jednotlivé enantiomery. Racemáty a jednotlivé enantiomery ajejich směsi vynález rovněž zahrnuje.

Vynález se také týká farmaceuticky vhodných prodrog sloučenin obecného vzorce i podle vynálezu. Prodrogou se míní droga, která je chemicky modifikována a může být biologicky inaktivní na místě svého působení, může se však odbourávat nebo modifikovat jedním nebo několika enzymatickými nebo jinými procesy in vivo na mateřskou biologicky aktivní formu. Taková prodroga může mít odlišný farmakodynamický profil než mateřská sloučenina, umožňují snadnější absorpci ústním epitheliem, lepší solitvomost nebo rozpustnost a/nebo zlepšenou enzymatickou stálost (například zvýšený poločas v plazmě). Zpravidla takové chemické modifikace zahrnují:

1) esterové nebo amidové deriváty, které se mohou štěpit esterázami nebo lipázami,

2) peptidy, které se mohou rozpoznávat specifickými nebo nespecifickými proteázami, nebo

3) deriváty, které se akumulují na straně působení v důsledku membránové selekce prodrogové formy nebo modifikované prodrogové formy; nebo jakékoliv kombinace podle odstavce 1 až 3. Běžné způsoby selekce a přípravy vhodných prodrogových derivátů popsal například H. Bundgaard (Design of Prodnigs (1985)).

Přípravu určitých derivátů bis-indol-N-maleinimidu popsal Davis a kol. v americkém patentovém spise číslo 5 057 614. Obecně se sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I mohou připravovat podle následujícího schématu 1.

Schéma 1

kde Ri, m a atom halogenu mají shora uvedený význam. Atomem halogenu je s výhodou atom chloru, bromu nebo jodu. Sloučeninou obecného vzorce ΙΠ je s výhodou 2,3-dichloro N-methylmaleinimid.

Reakcí mezi sloučeninou obecného vzorce ΙΠ a indolem, sloučeninou obecného vzorce IV, je běžná Grignardova reakce. Reakce se provádí v inertním organickém rozpouštědle, jako je toluen, při teplotě místnosti až teplotě zpětného toku reakční směsi. Nej významněji reakce podle schématu 1 závisí na rozpouštědlech. Použije-li se jako rozpouštědla systému toluen: tetrahydrofuran : ether, poskytuje reakce sloučeninu obecného vzorce V ve více než 80% výtěžku a ve více než 95% čistotě. Produkt se vysráží z reakční směsi chloridem amonným. Výsledný meziprodukt, sloučenina obecného vzorce V, může být izolován o sobě známými způsoby.

Bis-3,4-(3'-indolyl)-lN-methyl-pyrrol-2,5-dion, sloučenina obecného vzorce V, se pak může převádět alkalickou hydrolýzou na odpovídající anhydrid obecného vzorce VI o sobě známým způsobem, který popsal například Brennedr a kol. (Tetrahedron 44, str. 2887 až 2892 (1988)). S výhodou se nechává reagovat sloučenina obecného vzorce V s 5N roztokem hydroxidu draselného v ethanolu při teplotě 25 °C až teplotě zpětného toku reakční směsi.

-16CZ 291950 B6

Sloučeniny obecného vzorce V jsou obecně stálejší než sloučeniny obecného vzorce VI. Je proto výhodné nechat reagovat sloučeniny obecného vzorce V podle schématu 2 k vytvoření sloučenin obecného vzorce I. Pracovníkům v oboru je však zřejmé, že sloučeniny obecného vzorce VI mohou také reagovat podle schématu 2.

Schéma 2

CVI) nebo +

CV>

(II) kde X, Y a W mají shora uvedený význam, L znamená snadno uvolňovanou skupinu, jako příkladně atom chloru, bromu, jodu, skupinu mesylovou a tosylovou. L může také znamenat hydroxyskupinu nebo jiný prekurzor, který může být převeden na snadno uvolňovanou skupinu o sobě známým způsobem. Například hydroxyskupina může být snadno převedena na skupinu esteru sulfonové kyseliny, jako je skupina mesylová, reakcí hydroxyskupiny s methansulfonylchloridem k vytvoření skupiny uvolňující mesylát.

Reakce podle schématu 2 se provádí kterýmkoli ze známých způsobů přípravy N-substituovaných indolů. Nechává se reagovat obvykle přibližně ekvimolekulámí množství obou reakčních složek, ačkoli možné jsou i jiné poměiy, obzvláště použití alkylačního činidla v nadbytku. Nejlépe se reakce provádí v polárním aprotickém rozpouštědle při použití soli alkalického kovu nebo za jiných takových alkylačních podmínek, jak je v oboru známo. Je-li snadno uvolňovanou skupinou atom bromu nebo chloru, může být k urychlení reakce přidáno katalytické množství jodové soli, jako je jodid draselný. Reakční podmínky jsou následující: hexamethyldisilazid draselný v dimethylformamidu nebo v tetrahydrofuranu, hydrid sodný v dimethylformamidu.

S výhodou se reakce provádí při pomalé reverzní adici s uhličitanem cezia buď v acetonitrilu nebo v dimethylformamidu (DMF), nebo v tetrahydrofuranu (THF). Reakční teplota je s výhodou od teploty místnosti do teploty zpětného toku reakční směsi.

Pracovníkům v oboru však je zřejmé, že reakce podle schématu 2 může být použito se sloučeninou obecného vzorce Víla:

L — Y'

L — X'

Vila

-17CZ 291950 B6 kde znamená X' a Y' chráněnou karboxyskupinu, chráněnou hydroxyskupinu, nebo chráněnou aminoskupinu. Po alkylací podle schématu 2 mohou být skupiny X' a Y' převedeny na podíly schopné sloučení k vytvoření skupiny symbolu W. Toto je výhodný způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce I, kde W znamená atom síry, atom kyslíku nebo skupinu NR₃. Kopulace skupin X' a Y' k vytváření různých etherových, thioetherových nebo aminoetherových derivátů je v oboru známa a popsal ji například Ito a kol., Chem. Pharm. Bull. 41(6), str. 1066 až 1073 (1993), Kato a kol., J. Chem. Pharma Bull. 34, str. 486 (1986), Goodrow a kol. Synthesis (1981), str. 457, Harpp a kol., J. Am. Chem. Soc. 93, str. 2437 (1971) a Evans a kol., J. Org. Chem. 50, str. 1830(1985).

Pracovníkům v oboru je také zřejmé, že sloučeniny obecného vzorce V mohou být převáděny na sloučeniny obecného vzorce Π dvoustupňovou syntézou, jak je popsáno ve schématu 3.

Schéma 3 nebo <VI)

L-X-W-Y-L² (VIII)

(II) kde Ri, X, W, Y a L mají shora uvedený význam. L² znamená chráněnou hydroxyskupinu nebo jinou skupinu, která může být snadno převedena na dobře uvolňovanou skupinu o sobě známými způsoby. Kopulací mezi sloučeninou obecného vzorce V nebo VI a sloučeninou obecného vzorce Vin je shora popsaná alkylace. Monoalkylovaný meziprodukt obecného vzorce IX se zbavuje chránící skupiny a L² se převede na uvolňovanou skupinu. Je-li například hydroxyskupina chráněna fórc-butyldimethylsilylovou skupinou (TBDMS), odstraní se TBDMS selektivně pomocí kyselého methanolu. Výsledná volná hydroxyskupina se pak převede na uvolňovanou skupinu, jako je alkylhalogenidová, s výhodou alkyljodidová nebo alkylbromidová skupina (tetrabrommethan v trimethylfosfinu) nebo skupina sulfonátová (mesylchlorid v triethylaminu). Makrolidová skupina se pak vytvoří alkylací za pomalé reverzní adice do roztoku zásady, jako je hexamethyldisilazid draselný nebo hydrid sodný, avšak s výhodou uhličitan cezný v polárním aprotickém rozpouštědle, jako je acetonitril, dimethylformamid (DMF), tetrahydrofuran (THF) při teplotě od teploty místnosti do teploty zpětného toku reakční směsi.

Schémata 2 a 3 jsou příklady způsobu podle vynálezu. Oproti očekávání se sloučeniny obecného vzorce Π mohou připravit s podstatně vyšším výtěžkem, provede-li se alkylace za pomalé reverzní adice uhličitanu cezného v polárním aprotickém rozpouštědle. Pomalá reverzní adice zahrnuje kombinaci směsi sloučeniny a alkylačního činidla (schéma 2) nebo sloučeniny (schéma 3) se zásadou, rychlostí od přibližně 0,1 ml za hodinu do přibližně 2,0 ml za hodinu. Koncentrace každého činidla ve směsi je přibližně 1,5 mol, do přibližně 0,001 mol. Při provádění s monoalkylovanou sloučeninou (schéma 3) je koncentrace od přibližně 3 mol do přibližně 0,001 molámí. Výsledkem pomalé adice je koncentrace reakčních činidel v reakční nádobě přibližně 0,01 pmol až 1,5 mol. Pracovníkům v oboru je zřejmé, že při reakci by bylo možno použít vyšší rychlosti adice při nižší koncentraci reakčních činidel. Podobně by bylo možno použít při nižší rychlosti adice vyšší koncentrace reakčních činidel. Sloučenina se s výhodou přidává rychlostí přibližně 0,14 ml za hodinu se sloučeninou a alkylačním činidlem při 0,37 mol. Je výhodné přidávat uhličitan cezný v nadbytku - nej výhodněji za poměru uhličitanu cezného kalkylačnímu činidlu 4:1. Výhodnými aprotickými rozpouštědly jsou acetonitril, dimethyl

-18CZ 291950 B6 formamid (DMF), aceton, dimethylsulfoxid (DMSO), dioxan, diethylenglykolmethylether (diglyme), tetrahydrofuran (THF) nebo jiná polární aprotická rozpouštědla, ve kterých jsou reakční činidla rozpustná. Reakce se provádí při teplotě přibližně 0 °C až teplotě zpětného toku reakční směsi. Pracovníkům v oboru je zřejmé, že poměr směsi sloučeniny a alkylačního činidla není rozhodující. Je však výhodné, aby reakční činidla byla směšována v množství vždy 0,5 až 3 ekvivalent. Nejvýhodněji se reakční činidla směšují v poměru 1:1.

Je-li V skupina N-CH₃, převádí se sloučenina obecného vzorce Π na odpovídající anhydrid (V je 0) alkalickou hydrolýzou. Alkalická hydrolýza zahrnuje reakci sloučeniny se zásadou, jako je hydroxid sodný nebo hydroxid draselný v alkoholu s 1 až 4 atomy uhlíku (s výhodou v ethanolu), ve směsích dimethylsulfoxid/voda, dioxan/voda nebo acetonitril/voda při teplotě přibližně 25 °C s výhodou přibližně až o teplotě zpětného toku reakční směsi. Koncentrace reakční směsi není rozhodující.

Anhydrid (V je 0) se převádí na maleimid obecného vzorce I amonolýzou. Amonolýza zahrnuje reakci anhydridu s nadbytkem hexamethyldisilazanu nebo amoniové soli (amoniumacetátu, bromidu nebo chloridu) a alkoholu s 1 až 4 atomy uhlíku (s výhodou methanolu) v polárním aprotickém rozpouštědle jako je dimethylformamid za teploty místnosti. S výhodou reaguje hexamethyldisilazan nebo amoniová sůl v poměru větším než přibližně 5 : 1 ekvivalentů anhydridu.

Ve schématu 4 je vyznačen ještě jiný způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce I. Tento způsob se hodí obzvláště když W znamená -NH a X nebo Y je substituovaná alkylenová skupina.

-19CZ 291950 B6

Schéma 4 (XI

(XIII)

kde znamená Ac acetylovou skupinu a R_b R«, Z, n a m mají shora uvedený význam. K alkylaci sloučeniny obecného vzorce VI sloučeninou obecného vzorce X dochází za shora uvedených podmínek v oboru o sobě známých. Podobně alkylace sloučeniny obecného vzorce XI s α-halogenketonem, sloučeninou obecného vzorce ΧΠ, probíhá za podmínek shora popsaných. Převod anhydridů na maleimid, sloučeninu obecného vzorce XV, probíhá jak shora popsáno. Anhydrid může být například převeden na bis-indolmaleimid reakcí s hexamethyldisilazanem asmethanolem v inertním organickém rozpouštědle, jako je dimethylformamid, za teploty místnosti. Chráněná hydroxyskupina vzorce OAc, se snadno hydrolyzuje na alkohol (například uhličitanem draselným ve vodném methanolu a tetrahydrofuranu). Výsledný alkohol se převádí na uvolňovanou skupinu způsoby v oboru známými, jako je reakce alkoholu s mesylchloridem v triethylaminu při teplotě 0 °C. Uvolňovaná skupina je nahrazena azidem, jako nitrid sodný v dimethylformamidu při teplotě 50 °C. Výsledný azid se redukuje na amin za použití Lindlarova katalyzátoru v přítomnosti vodíku. Makrocyklus se nechá uzavřít cestou intramolekulámí Shiffovy zásady. Shiffova zásada se redukuje za o sobě známých podmínek, jako za použití borhydridu NACBH3 nebo jiných redukčních činidel, na makrocykly obecného vzorce I.

-20CZ 291950 B6

Ještě další možný způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I je na schématu 5. Tento způsob se hodí obzvláště když X, W a Y vytvářejí dohromady skupinu -(CH2)_n-AA.

Schéma 5

(XIX) (XVIII) kde Ri, Ac, V, m a n mají shora uvedený význam. P] znamená chránící aminoskupinu. R znamená proměnný boční řetězec aminokyseliny. Acylace sloučeniny obecného vzorce XVI aktivovanou aminokyselinou (příkladně uvedeným para-nitrofenylesterem) se provádí pomocí 18-crown-6 a fluoridu draselného v tetrahydrofuranu, v dimethylformamidu nebo v dimethoxyethanu při ío teplotě místnosti (Klausner a kol., J. Chem. Soc. PERKINI, str. 607 až 631 a Nakagawa a kol.,

J. Am. Chem. Soc. 105, str. 3709 až 3710 (1983). Uzavření makrocyklu na sloučeninu obecného vzorce XIX se provede vytvořením intramolekulámí Shiffovy zásady, jak popsáno ve schématu 4.

Další způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I a výhodný pro případ, kdy W znamená skupinu -CONH- nebo skupina -NHCO-, je popsán ve schématu 6.

-21 CZ 291950 B6

Br

nh₂ (XX) (XXI)

(XXIII)

m kde R_b A_c, V, P_b m an mají shora uvedený význam. Kreakci mezi sloučeninou obecného vzorce XX a sloučeninou obecného vzorce XXI dochází v přítomnosti ethyldiizopropylaminu 5 v methylenchloridu při teplotě 0 °C. Makrocyklus se vytvoří cestou intramolekulámí alkylace volného indolového dusíku a α-halogenkarbonylového konce za shora popsaných alkylačních podmínek. Chráněný maleimid se zbavuje chránící skupiny shora popsaným způsobem za získání sloučenin obecného vzorce ΧΧΙΠ.

ío Alternativní způsob přípravy meziproduktů, sloučeniny obecného vzorce XI a sloučeniny obecného vzorce XX je popsán ve schématu 7.

Schéma 7

(XI) (XX) kde Ac má shora uvedený význam; P znamená indolovou chránící skupinu, například terc-butoxykarbonylovou nebo jinou o sobě známou skupinu chránící indol. T. W. Greene

-22CZ 291950 B6 aP. Wuts, Protecting Groups in Organic Synthesis, kapitola 7, str. 285. Reakce, popsaná ve schématu 7, je známa pod označením Perkinova kondenzace. Reakci popsal Hill a kol. (J. Med. Chem. 36, str. 21 až 29 (1993)). Obvykle se přidává oxalylchlorid při teplotě mezi -78 °C a teplotou zpětného toku reakční směsi (s výhodou při teplotě 0 °Č) do bezvodého roztoku sloučeniny obecného vzorce XXIV v inertním organickém rozpouštědle, jako je například halogenovaný alifatický uhlovodík například methylenchlorid. Po . přibližně jedné až třech hodinách se odstraní těkavé látky. Výsledné pevné látky se rozpustí v suchém halogenovaném alifatickém uhlovodíkovém rozpouštědle, například v methylenchloridu a přidají se do sloučeniny obecného vzorce XXV v přítomnosti kyselinu vážící sloučeniny, s výhodou terciárního aminu, jako je triethylamin, při teplotě místnosti.

Výsledný anhydrid, sloučenina obecného vzorce XI, se nechá reagovat podle schématu 4 nebo 5, nebo se převede na maleimid nebo chráněný maleimid, jak shora popsáno.

Chráněná hydroxyskupina (s výhodou příkladná skupina OAc) sloučeniny obecného vzorce XI se může převést na alkoholovou o sobě známými způsobem. Například se nechá sloučenina obecného vzorce XI reagovat s hydroxidem amonným nebo s vodným amoniakem v dimethylformamidu za zvýšené teploty, například při teplotě 140 °C. Výsledný alkohol se převede na amin, sloučeninu obecného vzorce XX, o sobě známými způsoby. Například se nechá reagovat alkohol v dichlormethanu a collidin v prostředí dusíku s triflikanhydridem v dichlormethanu. Po přibližně dvou hodinách se reakční směs zpracuje vodným amoniakem. Výsledný amin, sloučenina obecného vzorce XX, se pak nechává reagovat způsobem shora popsaným ve schématu 6.

Meziprodukt podle vynálezu se připraví podle schématu 8. Reakce podle tohoto schématu 8 je obzvláště vhodná k přípravě sloučenin, ve kterých znamená W kyslík, Y substituovanou alkylenovou skupinu a X alkylenovou skupinu.

Schéma 8

(XXIX) (ΧΧνϊϊϊ)

-23CZ 291950 B6 kde Rg znamená N₃, NH-chránicí skupinu, amin chránící skupinu nebo skupinu chránící hydroxyskupinu; m na sobě nezávisle 0, 1,2, nebo 3; a L snadno uvolňovanou skupinu, jako příkladně atom chloru, bromu, jodu, skupinu mesylovou nebo tosylovou. L znamená s výhodou mesylovou skupinu. Rg znamená s výhodou chráněnou hydroxyskupinu, nej výhodněji skupinu -Otritylovou.

Reakcí podle schématu 8 je stereoselektivní syntéza vazebného podílu (-X-W-Y-) makrocyklu. S-enentiomer je shora objasněn. Pracovníkovi v oboru je však zřejmé, že komplementární enantiomer nebo směs enentiomerů by bylo možno připravit analogickým způsobem. Dále je pracovníkovi v oboru zřejmé, že se mohou použít analogické reakce s epoxidem substituovaným methylovou skupinou nebo s Grignardovým činidlem pro přípravu různých vazebných podílů (-X-W-Y-) obsahujících methylenem substituovanou alkylenovou skupinu.

Ve shora uvedené reakci se epoxid, sloučenina obecného vzorce XXVI, otevírá Grignardovým činidlem. Reakce se provádí v přítomnosti komplexního činidla na bázi mědi; jsou však možné další alkylační podmínky. Reakce se provádí v inertním rozpouštědle při teplotě -30 °C až teplotě zpětného toku reakční směsi. Výsledkem reakce je sloučenina obecného vzorce XXVH, která může dále reagovat bez dalšího čištění. Sloučenina obecného vzorce XXVII se allyluje za obecně známých podmínek v oboru k přípravě etherů. Reakcí, objasněnou schématem 8, je Williamsonova syntéza. Vytvoření alkoxidu sodného pomocí hydridu sodného, hydroxidu sodného, nebo draselného následované allylací allylbromidem vytváří dien, sloučeninu obecného vzorce XXVm. Sloučenina obecného vzorce XXVHI se převádí na alkohol, sloučeninou obecného vzorce XXIX, o sobě známým způsobem. Například může být sloučenina obecného vzorce XXVIII převedena na ozonid zpracováním ozonem za nízkých teplot. Ozonid se pak redukuje borhydridem sodným, lithiumaluminiumhydridem, borovodíkem nebo katalytickou hydrogenací s nadbytkem vodíku k vytvoření alkoholu, sloučeniny obecného vzorce XXIX. Hydroxypodíly sloučeniny obecného vzorce XXIX se převedou na uvolňovanou skupinu L o sobě známými způsoby například reakcí alkoholu s mesylchloridem v triethylaminu.

U všech uvedených schémat je výhodné, že se reakce provádějí s příslušnými chránícími skupinami. Zejména je výhodné, že skupina Ri je chráněna v průběhu alkylace a/nebo acylace a následně zbavena chránící skupiny. Podobně, znamená-li R^ skupinu obecného vzorce -NR4R5, provádějí se reakce nejlépe s aminovou chránící skupinou. Avšak pracovníkům v oboru je zřejmé, že mnohé z těchto reakcí lze provádět bez chránících skupin, použije-li se například vhodných reakčních podmínek nebo blokovacích reakčních činidel. Je výhodné, aby byl v případě, kdy W obsahuje hydroxypodíl, tento podíl chráněn například terc-butyldifenylsilyloxyskupinou (TBDPS) nebo trifenylmethylovou skupinou (trityl) v průběhu alkylace nebo acylace indolu. Výsledné sloučeniny obecného vzorce I mohou být izolovány a čištěny o sobě známými způsoby.

Sloučeniny obecného vzorce ΙΠ, IV, V, VII, Vila, VIH, X, ΧΠ, XVII, XXI, XXIV, XXV, XXVI, a kterákoli jiná reakční činidla, potřebná k uvedeným reakcím, jsou buď obchodně dostupné, známé v oboru, neb mohou být připraveny způsoby v oboru známými. Například sloučeninu obecného vzorce ΙΠ lze připravit způsoby, které popsal Edge a kol., (Chem. and Ind. 130, (1991)), sloučenina obecného vzorce IV se nejlépe připravuje in šitu reagováním příslušně substituovaného indolu s alkylmagneziumhalogenidem, jako je ethylmagneziumbromid, o sobě známým způsobem.

Následující příklady jsou uvedeny pouze k dalšímu objasnění vynálezu a nijak vynález neomezují. Následující obecný vzorec objasňuje pracovníkům v oboru reprezentativní sloučeninu podle vynálezu.

-24CZ 291950 B6

V následujících příkladech a přípravách se pro teplotu tání, spektra nukleární magnetické rezonance, hmotová spektra, vysokotlakou kapalinovou chromatografii na silikagelem, Ν,Ν-dimethylformamid, palladium na uhlí, tetrahydrofuran a ethylacetát používá popřípadě zkratek t.t., NMR, MS, HPLC, QMF, Pd/C, ZHF a EtOAc. Symboly „NMR“ a „MS“ naznačují, že spektrum je konzistentní se žádanou strukturou.

Příklady provedení vynálezu

Příprava 1

2.3- bis-(3'-indolyl)furan-l,4-dion

Ethoxid sodný (3,56 g, 50 mmol) se přidá do roztoku obsahujícího 2,3-dichlormaleinanhydrid (5,56 g, 33,3 mmol) a methylaminhydrochlorid (3,50 g, 55,0 mmol) ve 40 ml kyseliny octové. Směs se míchá v sušicí troubě za přítomnosti chloridu vápenatého po dobu 16 hodin při teplotě 25 °C a pak se vaří pod zpětným chladičem pod dobu čtyř hodin. Vychladlá směs se vlije do vody (350 ml) a extrahuje se ethylacetátem (3 x 75 ml). Spojené organické extrakty se promyjí lOOml podíly nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou a vysuší se síranem hořečnatým. Roztok se odpaří za sníženého tlaku. Zbytek se překiystaluje z ethanolu, čímž se získá 3,82 g (64 % teorie), 2,3-dichloro-N-methylmaleimidu v podobě bílých krystalů. Po zkoncentrování matečného louhu se radiální preparativní chromatografií (Chromatotron, Harrison Research) získá dalších 0,81 g 2,3-dichloro-N-methylmaleimidu, čímž se zvýší výtěžek na 77 % teorie.

Roztok indolu (10,5 g, 90 mmol) ve 175 ml suchého toluenu se po kapkách zpracuje v průběhu jedné hodiny vprostřed! dusíku roztokem ethylmagneziumbromidu (l,0M vtetrahydrofuranu, 90 ml, 90 mmol). Po ukončeném přidávání se světle zelený roztok udržuje zahříváním po dobu 30 minut na teplotě 40 °C a pak se ochladí na teplotu 25 °C. Během 30 minut se přidá roztok

2.3- dichloro-N-methylmaleimidu (3,8 g, 21 mmol) v 50 ml toluenu. Reakční směs se zahříváním udržuje po dobu tří hodin na teplotě 100 °C, ochladí se na teplotu 25 °C a přidá se 100 ml 20% vodné kyseliny citrónové. Vrstvy se oddělí. Vodná fáze se extrahuje ethylacetátem (50 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší bezvodým síranem hořečnatým. Roztok se odpaří za sníženého tlaku. Zbytek se vyjme do 30 ml acetonu a nechá se ustát po dobu 40 hodin při teplotě 5 °C. Pevné látky se oddělí a promyjí se ledově studeným etherem, čímž se získá 5,25 g

-25CZ 291950 B6 (73 % teorie) 3,4-bis-(3'-indolyl)-l-methylpyrrol-2,5-dionu ve formě červené pevné látky s teplotou tání 276 až 278 °C.

Do roztoku 3,4-bis-(3'-indolyl)-l-methylpynOl-2,5-dionu ve 150 ml ethanolu se přidá 5N roztok hydroxidu draselného (50 ml). Směs se míchá po dob čtyř hodiny při teplotě 25 °C a zředí se 150 ml vody. Většina ethanolu se odpaří za sníženého tlaku. Směs se okyselí na hodnotu pH 1. Vysrážený produkt se oddělí filtrací a promyje se vodou. Surový produkt se rozpustí v minimu dichlormethanu a pomalu se zfiltruje přes 50,8mm sloupec silikagelu za eluování systémem 50 % ethylacetátu v hexanu, čímž se získá 3,10 g (79 % teorie) 2,3-bis-(3'-indolyl)furan-l,4dionu ve formě červené pevné látky s teplotou tání 225 až 228 °C.

Příprava 2 bis-2,6-Dibrommethylpyridin

Do směsi obsahující 2,6-pyridindimethanol (735 mg, 5,28 mmol) a trifenylfosfin (3,20, 12,2mmol) ve 35 ml suchého dichlormethanu se při teplotě 0 °C vprostřed! dusíku přidá N-bromsukcinimid (2,16 g, 12,2 mmol) po dávkách během 10 minut. Směs se míchá po dobu jedné hodiny při teplotě 0 °C a pak se nechá stát po dobu 16 hodin při teplotě 5 °C. Většina rozpouštědla se odpaří za sníženého tlaku. Do zbytku se přidá ether (100 ml). Etherová vrstva se oddělí dekantací a zkoncentruje se na 20 ml a zředí se 50 ml systému hexan/ethanol 3:1. Kalný roztok se uloží do chladničky přes noc. Po odpaření rozpouštědel ve vakuu se surový produkt překrystaluje z hexanu, čímž se získá 766 mg (55 % teorie) bis—2,6-dibrommethylpyridinu ve formě bílé krystalické pevné látky. MS.

Příprava 3 (±)-3-(BenzyIoxy)methylen-l,6-dibromhexan

Do roztoku (±)-3-cyklohexan-l-methanolu (853 mg, 7,60 mmol) v tetrahydrofuranu (35 ml) se při teplotě 25 °C v prostředí dusíku přidá po kapkách roztok terc-butoxidu draselného (1,0 M v tetrahydrofuranu, 8,27 ml, 8,27 mmol). Výsledná směs se míchá po dobu 30 minut při teplotě 25 °C. Po kapkách se přidá benzylbromid (1,0 ml, 8,37 mmol). Reakční směs se nechá míchat po dobu 16 hodin při teplotě místnosti a zpracuje se nasyceným vodným roztokem chloridu amonného (5 ml) a zkoncentruje se. Zbytek se rozpustí v etheru (50 ml), promyje se vodou (20 ml) a solankou (20 ml) a usuší se síranem hořečnatým. Zbytek se podrobí radiální chromatografii na silikagelu za eluování systémem 5 % ethylacetátu v hexanu, čímž se získá (±)-3-(benzyloxy)methyl-l-cyklohexan (1,24 g, 92 % teorie) ve formě bezbarvého oleje.

Roztokem (±)-3-(benzyloxy)methyl-l-cyklohexanu (1,35 g, 6,70 mmol) v dichlormethanu (65 ml) se při teplotě -78 °C nechává probublávat ozon tak dlouho až zůstane modré zbarvení nezreagovaného ozonu. Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti za současného probublávání dusíku reakční směsí. Injekční stříkačkou se přidá komplex boran-dimethylsulfidu (10,0 M v tetrahydrofuranu, 2,7 nl, 27,8 mmol) v několika minutách a reakční směs se nechá stát při teplotě místnosti po dobu 24 hodin. Reakční směs se zpracuje 5% vodnou kyselinou chlorovodíkovou (1 ml) a míchá se důkladně po dobu jedné hodiny. Přidává se pevný hydrogenuhličitan sodný až do dosažení zásaditosti na lakmusový papírek. Reakční směs se vysuší bezvodým síranem hořečnatým, zfiltruje se a zkoncentruje se za získání surového (±)-3-(benzyloxy)methyl-l,6-hexandiolu (1,49 g, přibližně 100 % teorie) ve formě oleje. Tohoto materiálu, který vykazuje v podstatě jedinou skvrnu při analýze chromatografií v tenké vrstvě TLC, Rf = 0,25, systém 25 % ethylacetátu v hexanu, se použije v následující operaci přímo bez dalšího čištění.

-26CZ 291950 B6

Do míchané směsi (±)-3-(benzyloxy)methyl-l,6-hexandiolu (1,45 g, 6,10 mmol) a trifenylfosfínu (3,67 g, 14,0 mmol) v suchém dichlormethanu (50 ml) se přidá N-bromosukcinimid (2,49 g, 14,0 mmol) při teplotě 0 °C v prostředí dusíku. Po 12 hodinách se reakční směs zkoncentruje a do zbytku se přidá ether (100 ml). Směs se míchá po dobu 15 minut a etherová vrstva se od pevné látky oddělí dekantací. To se opakuje s 50 ml etheru. Spojené etherové extrakty se zkoncentrují na 50 ml a pak se zředí hexanem (100 ml). Nechá se stát při teplotě 5 °C přes noc, roztok se dekantuje od vysrážených pevných částic a zkoncentruje se na dibromid (±)-3-(benzyloxy)methyH,6-dibromohexan (1,09 g, 49 % teorie) ve formě lehkého žlutého oleje, kteiý je v podstatě homogenní podle chromatografíe v tenké vrstvě, Rf=0,75 (systém 10 % ethylacetátu v hexanu).

Příprava 4 l-(fórc-Butyldimethylsilyloxy)-4-(fórc-butyldifenylsilyloxy)butan-3-ol.

Do bezvodého dichlormethanového (110 ml) roztoku 3-buten-l-olu (15 g, 0,21 mol) se přidá imidazol (28,6 g, 0,42 mol, 2 ekv.) a následně tórc-butyldimethylsilylchlorid (32 g, 0,22 mol). Po 90 minutách je reakce ukončena podle chromatografie v tenké vrstvě (za eluování systémem 10 % ethylacetátu/hexan). Dichlormethanový roztok se přenese do dělicí nálevky, zředí se dichlormethanem (110 ml), promyje se vodou (200 ml) a solankou (200 ml). Organická vrstva se oddělí, vysuší se síranem hořečnatým, zfiltruje se a rozpouštědlo se odstraní, čímž se získá olej (l-(O-TBDEMS)-3-buten), kterého se použije při další reakci. MS

Uvedený olej se rozpustí ve směsi acetonu (400 ml) a vody (50 ml). Pak se přidá N-methylmorfolin-N-oxid (85,2 g, 0,63 mol, 3 ekv.). Výsledná suspenze se ochladí na teplotu 0 °C a po 10 minutách se přidá katalytické množství oxidu osmičelého (0,3 g). Výsledná suspenze se nechá míchat přes noc a postupně se ohřeje na teplotu místnosti. Ukončení reakce dokládá chromatografie v tenké vrstvě (systém 25 % ethylacetátu/hexan). Do reakční směsi se přidá hydrogensiřičitan sodný, zředí se etherem (1 1), promyje se vodou (400 ml) a solankou (400 ml). Organická vrstva se shromáždí. Vodná vrstva se extrahuje etherem (2 x 500 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší, zfiltrují a zkoncentrují se, čímž se získá 4-(-O-TBDMS)-l,2-butandiol ve formě oleje, který se ponechá do další reakce.

Uvedený olej se rozpustí v bezvodém dichlormethanu (250 ml). Do roztoku se přidá imidazol (30 g, 0,44 mol, 2,5 ekv.) ve formě pevné látky za míchání. Výsledný roztok se ochladí na teplotu 0 °C. Po 15 minutovém chlazení se po kapkách v průběhu 45 minut přidá roztok terc-butyldifenylsilylchloridu (50 g, 0,18 mol, 1 ekv.) v dichlormethanu (50 ml). Po ukončením přidávání se v míchání pokračuje po dobu 2,5 hodin při teplotě 0 °C. Roztok se přenese do dělicí nálevky, zředí se dichlormethanem (250 ml), promyje se vodou a solankou, vysuší se síranem hořečnatým a zfiltruje se. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku,čímž se získá surový produkt ve formě oleje. Surový produkt se čistí na krátkém sloupci silikagelu za eluování systémem 10 % ethylacetátu/hexan). Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu, čímž se získá l-(/erc-butyldimethylsiIyloxy)-4-(/erc-butyldifenylsilyloxy)butan-3-ol ve formě viskózního oleje. Celkový výtěžek je 78,1 g (93% teorie). MS.

Příprava 5 l-(íerc-Butyldimethylsilyloxy)-3-(3-jodpropyloxy)-4-/erc-butyldifenylsilyloxy)butan

Do methylenchlorid (20 ml)/cyklohexanového (100 ml) roztoku l-(terc-butyldimethylsilyloxy)~ 4-(tórc-butyldifenylsilyloxy)butan-3-olu, alkoholu podle přípravy 4, se přidá allyltrichloracetimidát (17,82 g, 88 mmol, 2,2 ekv.) v dusíkovém balónku a následně kyselina trifluormethansulfonová (50 μΐ/g výchozího materiálu, 0,92 ml). Po 20 hodinách se roztok zfiltruje a filtrát se

-27CZ 291950 B6 promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a pak solankou. Organická vrstva se oddělí a vysuší síranem hořečnatým. Rozpouštědlo se odstraní, čímž se získá olej, který se čistí bleskovou chromatografií na silikagelu za eluování hexany za zvyšování polarity mobilní fáze na 5 % ethylacetátu v hexanech za použití několika litrů elučního činidla, čímž se získá 19,27 g (97 % teorie) allyletheru (l-(fórc-butyldimethylsilyloxy)-3-(propenoxy)4-(fórc-butyldifenylsilyloxy)-butanu ve formě lehkého hnědého oleje. MS.

Do tetrahydrofuranového (60 ml) roztoku uvedeného allyletheru (14,16 g, 28,38 mmol, 1 ekv.) se přidá po kapkách v prostředí dusíku 9-BBN (9-borabicyklo [3.3.1]nonan, 0,5 M roztok v tetrahydrofuranu, 60 ml, 30 mmol, 1,1 ekv.). Po třech hodinách dokládá chromatografie v tenké vrstvě (za eluování systémem 10 % ethylacetátu v hexanech), že výchozí látka je spotřebována. Do získaného tohoto roztoku se přidá 3M vodný roztok hydroxidu sodného (10,41 ml, 31,22 mmol, 1,1 ekv.) a následně pomalu po kapkách (v průběhu 1,5 hodin) 30% peroxid vodíku (10,3 ml, 90,82 mmol, 3,2 ekv.). Teplota reakční směsi se v průběhu přidávání peroxidu vodíku udržuje pod 50 °C (ledová lázeň).

Po 30 minutách se přidá chlorid sodný až do nasycení roztoku. Organická vrstva se oddělí, vodná vrstva se extrahuje etherem, spojené organické vrstvy se vysuší a zfiltrují a filtrát se zkoncentruje, čímž se získá olej. Surový olej se čistí mžikovou chromatografií na silikagelu za eluování systémem 10 % ethylacetátu v hexanu za zvyšování polarity na 20 % ethylacetátu v hexanu po přidání přibližně 1,5 litrů rozpouštědla, čímž se získá 9,53 g lehkého žlutého oleje (65 % teorie). MS

Do bezvodého etherového (150 ml) roztoku o teplotě 0 °C shora uvedeného alkoholu se přidá triethylamin (2,93 g, 28,91 mol, 1,5 ekv.) a následně po kapkách mesylchlorid (3,31 g, 28,91 mol, 1,5 ekv.) za intenzivního míchání. Po třech hodinách při teplotě 0 °C dokládá chromatografie v tenké vrstvě (za eluování systémem 10 % ethylacetátu v hexanu), že výchozí látka je spotřebována. Reakční směs se zředí etherem, promyje se vodou, solankou, vysuší se síranem hořečnatým a rozpouštědlo se odstraní. Získaný olej se vede vrstvou oxidu křemičitého za eluování systémem 25 % ethylacetátu/hexany a eluát se zkoncentruje. Do acetonového roztoku (200 ml) získaného oleje se přidá hydrogenuhličitan sodný (0,17 g, 1,93 mmol, 0,1 ekv.) a jodid sodný (28,88 g, 192,7 mmol, 10 ekv.). Po 30minutovém míchání při teplotě místnosti v prostředí dusíku se reakční směs zahřeje na teplotu 50 °C na vodní lázni. Po 2,5 hodinách dokládá chromatografie v tenké vrstvě (systém 10 % ethylacetátu v hexanu, že mesylát je spotřebován. Reakční směs se zředí etherem (500 ml), promyje se studeným nasyceným vodným roztokem siřičitanu sodného, vodou, solankou, vysuší se síranem hořečnatým a rozpouštědlo se odstraní. Výsledný olej se vede vrstvou oxidu křemičitého za eluování systémem 5 % ethylacetátu/hexany, čímž se získá 10,3 g vyčištěného l-(fórc-butyldimethylsilyloxy)-3T3-jodpropyloxy)-4—fórcbutyldifenylsilyloxy)butanu ve formě bezbarvého oleje (85 % teorie).

Příprava 6

3-Brompropylacetát

Zpracuje se 3-brompropan-l-ol (0,54 mol, 75 g) v dichlormethanu při teplotě 0 °C v prostředí dusíku acetylchloridem (0,5 mol, 40,2 ml). Do tohoto roztoku se přidá triethylamin (0,54 mol, 75 ml) injekční stříkačkou pomalu po dávkách (5 ml). Reakční směs se nechá postupně (v průběhu 12 hodin) ohřát na teplotu místnosti. Sraženina se odfiltruje a filtr se promyje dichlormethanem. Filtrát se promyje vodou (2x), solankou (2x) a vysuší se síranem hořečnatýma zfiltruje se. Filtrát se zkoncentruje, čímž se získá brompropylacetát 91 g (93 % teorie) ve formě oleje. MS

-28CZ 291950 B6

Příprava 7

N-(3-Acetoxypropyl)-indol

Do míchané suspenze hydridu sodného (60%) v minerálním oleji (0,705 mol., 28,2 g, 1,5 ekv.) se v trojhrdlé baňce s chladičem pro zpětný tok a dělicí nálevkou přidá po kapkách roztok indolu (55 g, 0,47 mol) v dimethylformamidu (150 ml). Po 30 až 60 minutách se přidá dimethylformamidový (50 ml) roztok alkylhalogenidu, 3-brompropylacetátu (170 g, 0,94 mol). Reakční směs se zahříváním udržuje po dobu šesti hodin na teplotu 50 °C a pak se nechá míchat při teplotě místnosti po dobu 5 až 15 hodin.

Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbytek se rozdělí mezi dichlormethan a vodu. Organická vrstva se promyje IN chlorovodíkovou kyselinou (3x), vodou, solankou, vysuší se síranem sodným a zfiltruje se. Filtrát se zkoncentruje, čímž se získá 102 g N-(3-acetoxypropyl)indolu ve formě oleje, který zvolna vykrystalizuje. MS

Příprava 8

N-(terc-Butoxykarbonyl)indol-3-yl-octová kyselina

Do míchaného acetonového roztoku (800 ml) indol-3-octové kyseliny (26,25 g, 0,15 mol) se přidá uhličitan cezný (48,9 g, 0,15 mol), následně allylbromid (15 ml, 0,17 mol, 1,16 ekv.). Po 12 hodinách se rozpouštědlo odstraní. Zbytek se rozdělí mezi vodu a trichlormethan. Organická vrstva se promyje solankou, vysuší se síranem sodným a zfiltruje se. Filtrát se zkoncentruje, čímž se získá 27,9 g allylesteru (74 % teorie) ve formě oleje.

Do acetonitrilového (500 ml) roztoku allylesteru (27,9 g) se přidá di-terc-butyldikarbonát (29,1 g, 0,133 mol, 1,2 ekv.) a 4-dimethylaminopyridin (1,36 g, 0,133 mol, 1,2 ekv.) a 4-dimethylaminopyridin (1,36 g, 0,011 mol, 0,1 ekv.). Po 15 minutách se reakční směs zředí ethylacetátem (1,2 1) a promyje se 0,lN kyselinou chlorovodíkovou, vodou (2x) a solankou (2x). Organická vrstva se vysuší síranem sodným a zfiltruje se a zkoncentruje se, čímž se získá BOC chráněný ester (32,9 g, 94 % teorie) ve formě oleje, který zvolna krystalizuje.

Do dichlormethan/ethylacetátového roztoku 10 : 3 (325 ml) BOC chráněného esteru se přidá

2-ethylhexanoát sodný (17,3 g, 0,104 mol), trifenylfosfin (4,93 g, 18,8 mmol, 0,18 ekv.) a Pd(PPh₃)₄ (4,56 g, 3,95 mmol, 0,04 ekv.). Po jedné hodině se rozpouštědlo odstraní. Zbytek se rozdělí mezi ethylacetát a vodu. Zásaditá vodná vrstva se extrahuje ethylacetátem, pak etherem, načež se opatrně okyselí 0,lN kyselinou chlorovodíkovou. Kyselá vodná vrstva se extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se promyje vodou, solankou, vysuší se síranem sodným a zfiltruje se. Filtrát se zkoncentruje, čímž se získá BOC chráněná kyselina (21,8 g, 77 % teorie) ve formě oleje, který zvolna kiystalizuje. Výtěžek N-(tórc-butoxykarbonyl)-indol-3-yl-octové kyseliny je 53 % teorie ve třech stupních. MS

Příprava 9 (±)-3,4-[(N,N'-1,1 '—(3 -3-terc-Butyldifenylsilyloxymethylen)hexan-bis-(3,3indolyl)]—1 (methyl)pyrrol-2,5-dion

Dimethylformamidový (50 ml) roztok bis-(3,3'-indolyl)]-l-(methyl)-pyrrol-2,5-dionu (3,41 g, 10,0 mmol) obsahující dibromid 3-fórc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-dibromhexan (5,64 g, 11 mmol, připravený podobným postupem jako benzoylderivát podle přípravy 2) se pomocí injekční stříkačky přidá v průběhu 15 hodin do dimethylformamidové (350 ml) suspenze uhličitanu cezného (11,2 g, 34,3 mmol) při teplotě 60 °C. Po čtyřech hodinách po ukončeném

-29CZ 291950 B6 přidání se reakční směs ochladí na teplotu místnosti, vlije se do vody (1,5 1) a extrahuje se dichlormethanem (3 x 300 ml). Organická fáze se promyje vodou, vysuší se a zkoncentruje se. Koncentrát se čistí bleskovou chromatografii za eluování systémem 10 % až 25 % eťhylacetátu/hexan, čímž se získá makrocyklus (±)3,4-[(N,N'-l,l'-(3-3-terc-butyldifenylsilyloxymethylen)hexan-bis-(3,3'-indolyl)]-l(methyl)pyrrol-2,5-dion (2,95 g, 43 % teorie) ve formě červeného oleje. MS

Příprava 10 (S)-Methyl-4-tórc-butyldifenylsilyloxy-3-(allyloxy)-butyrát

Do cyklohexanového (400 ml) roztoku (S)-methyl-4-terc-butyldifenylsilyloxy-3-(hydroxy)butyrátu (20,0 g, 53,7 mmol) se přidá allyltrichloroacetimidát (21,74 g, 107,4 mmol) v pěti dávkách v průběhu 30 minut za míchání v prostředí dusíku. Po 70 hodinách se vytvořené pevné látky zfiltrují, filtrační koláč se promyje cyklohexanem a těkavé podíly se odstraní ve vakuu. Získaný olej se vnese na vrstvu oxidu křemičitého, promyje se hexanem a produkt se eluuje systémem 10 % ethylacetátu/hexan. NMR dokládá přítomnost zbytkového imidátu (přibližně 10%), avšak produktu se používá bez dalšího čištění. Zbytkem je 24,76 g produktu, z něhož přibližně 22,2 g je žádaný produkt (100 % teorie). MS.

Příprava 11 (S)-4—íerc-Butyldifenylsilyloxy-3-(2-jodethoxy)-l-jodbutan

V průběhu 40 minut se po kapkách přidá DIBAL-H (231 ml, l,0M v toluenu, 231 mmol) do roztoku (S)-methyl-4-terc-butyldifenylsilyloxy-3-(allyloxy)-butyrátu (23,8 g, 57 mmol) rozpuštěného v bezvodém tetrahydrofuranu (1,0 1) při teplotě -75 °C v prostředí dusíku. Po 1,5 hodinovém míchání se směs nechá ohřát na teplotu -10 °C a přidá se 5 % vody v methanolu a velké množství Celitu. Reakční směs se zfiltruje vrstvou Celitu; filtrát se zkoncentruje a rozdělí mezi ether a 20% citrónovou kyselinu. Etherová vrstva se vysuší a zkoncentruje ve vakuu. Zbylý olej se vede vrstvou oxidu křemičitého za eluování chloroformem, čímž se získá 20,6 g (93 % teorie) (S)-methyl-4—/erc-butyldifenylsilyloxy-3-(allyloxy)-butan-l-olu.

Do methanolového (500 ml) roztoku (S)-4—terc-butyldifenylsilyloxy-3-allyloxybutan-l-olu (20,6 g, 53,6 mmol) se zavádí ozon při teplotě -78 °C po dobu přibližně 12 minut. Reakční směs získá namodralou barvu a do reakční nádoby se přidá borhydrid sodný (12,2 g, 321 mmol, 6 ekv.). Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti. Těkavé látky se odstraní ve vakuu. Zbytek se vede utěsněnou vrstvou oxidu křemičitého za eluování ethylacetátem, čímž se získá 16,4 g (79 % teorie) (S)-methyl-4-terc-butyldifenylsilyloxy-3-(2-hydroxyethoxy)butan-l-olu ve formě bezbarvého oleje.

Do etherového (600 ml) roztoku (S)-methyl-4—terc-butyldifenylsiIyloxy-3-(2-hydroxyethoxy)butan-l-olu (15,7 g, 40,4 mmol) se při teplotě 0 °C v prostředí dusíku přidá triethylamin (16,8 ml, 121 mmol), následně mesylchlorid (9,38 ml, 121 mmol). Po třech hodinách se roztok zfiltruje; filtrát se promyje vodou (2x), solankou (2x), vysuší se síranem sodným a zkoncentruje se ve vakuu. Zbytek poskytuje 21,9 g (více než 99 % teorie) bismesylátu ve formě žlutého oleje, který se přímo přenáší. Bismesylát se rozpustí v acetonu (1,4 1), který byl destilován z uhličitanu draselného. Do tohoto roztoku se přidá jodid sodný (90,4 g, 603 mmol) a 0,05 ekv. Hydrogenuhličitanu sodného (170 mg, 2 mmol). Reakční směs se udržuje na teplotě 56 °C po dobu 24 hodin a zfiltruje se, filtrát se zkoncentruje ve vakuu. Zbytek se rozdělí mezi ether a 10% siřičitan sodný, etherová vrstva se promyje solankou, vysuší se síranem sodným a zkoncentruje se, čímž se získá 17,9 g (73,2 % teorie) (S)—4-terc-butyldifenylsilyloxy-3-(2-jodethoxy)-l-jod

-30CZ 291950 B6 butanu ve formě bezbarvého oleje. Celkový výtěžek je 54 % teorie. MS: molekulová hmotnost 608,39, nalezeno: 559 (M-terc-butyl; FD, CHCI3).

Příprava 12 (S)-3,4-[(N,N'-l,l')-((2-Ethoxy)-3'-(O)-4-(methansulfonyloxy)butan)-(bis)-(3-indolyl)]lH-pyrrol-2,5-dion

3,4-(Bis)-(3-indolyl)-lH-pyrrol-2,5-dion (10,04 g, 29,4 mmol) a (S)-4-(terc-butyldifenylsilyloxy)-3-(2-jodethoxy)-l-jodbutan (17,9 g, 29,4 mmol) se smísí a rozpustí se vbezvodém dimethylformamidu (80 ml). Roztok se přidá injekční stříkačkou v průběhu 72 hodin do suspenze uhličitanu cezného (38,3 g, 118 mmol) v bezvodém dimethylformamidu (1,71) při teplotě 50 °C v prostředí dusíku. Dimethylformamid se odstraní ve vakuu. Zbytek se rozdělí mezi trichlormethan a IN kyselinu chlorovodíkovou. Kyselá vrstva se extrahuje chloroformem a ethylacetátem. Spojené organické vrstvy se promyjí IN kyselinou chlorovodíkovou (lx), vodou (2x), solankou (2x), vysuší se síranem sodným a odpaří se, čímž se získá pevná fiíchsinová látka. Surové reakční směsi se použije bez dalšího čištění.

Surová reakční směs se suspenduje v ethanolu (700 ml) a zpracuje se 5N roztokem hydroxidu draselného (800 ml). Teplota reakční směsi se zvýší na 80 °C. Po 72 hodinách se ethanol odstraní ve vakuu; vodná suspenze se ochladí na teplotu 0 °C a okyselí se 5N kyselinou chlorovodíkovou. Fialová sraženina se oddělí a vede se utěsněnou vrstvou oxidu křemičitého za eluování ethylacetátem. Získaný roztok se zkoncentruje, čímž se získá 8,7 g částečně silylovaného maleimidu ve formě fuchsinové pevné látky, které se dále používá bez dalšího čištění.

Do dimethylformamidového (11) roztoku uvedeného anhydridu (8,7 g, 19,7 mmol) se přidá 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazan (41,6 ml, 197 mmol) a methanol (4 ml, 98,5 mmol) v prostředí dusíku za teploty okolí. Po 40 hodinách se reakční směs zkoncentruje ve vakuu a přidá se systém 2 : 1 (objemově) acetonitril/lN kyselina chlorovodíková (100 ml). Zbytek se míchá po dobu jedné hodiny. Organické rozpouštědlo se odstraní a vodná suspenze se extrahuje ethylacetátem. Rozpouštědla se odstraní, čímž se získá 8,9 g maleimidu, který se použije bez dalšího čištění.

Do dichlormethanové (800 ml) suspenze uvedeného maleimidu (8,9 g, 20 mmol) se v prostředí dusíku při teplotě okolí přidá pyridin (4,85 ml, 60 mmol) a mírný nadbytek anhydridu kyseliny methansulfonové (4,21 g, 24 mmol). Po 16 hodinách se reakční směs promyje O,1N kyselinou chlorovodíkovou, solankou a organická vrstva se zkoncentruje. Zbytek se vede vrstvou oxidu křemičitého za eluování pomalým gradientem 0 až 10 % acetonitrilu v dichlormethanu. Frakce, obsahující žádaný mesylát, se zkoncentruje, čímž se získá 2,8 g (S)-3,4-[(N,N'-l,l')-((2-ethoxy}-3'-(0)-4-(methansulfonyloxy)butan)-(bis)-(3-indolyl)]-lH-pynOl-2,5-dionu ve formě pevné fuchsinové látky. Celkový výtěžek z dijodidu je 18 % teorie. MS: molekulová hmotnost = 520; zjištěno 520 (FD, trichlormethan).

-31 CZ 291950 B6

Příprava 13

3-(terc-Butyldifenylsilyloxymethylen)-l-cyklohexen

Do směsi 3-cyklohexen-l-methanolu (Aldrich, 13,0 ml, 0,11 mol), N,N-diizopropylethylaminu (43 ml, 0,244 mol) a 4-dimethylaminopyridinu (2,70 g, 0,022 mol) v 375 ml suchého dichlormethanu se v prostředí dusíku při teplotě 25 °C přidá butyldifenylchlorsilan (32 ml, 0,123 mol). Směs se míchá po dobu 48 hodin při teplotě 25 °C. Reakční směs se postupně promyje 150ml podíly IN kyseliny chlorovodíkové, vody, solanky a vysuší se bezvodým síranem hořečnatým. Rozpouštědlo se odpaří. Zbytek se vnese na sloupec oxidu křemičitého (101,6 x 101,6 mm) a pomalu se eluuje hexany. Získá se 33,6 g, (86 % teorie) 3-(tórc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l-cyklohexenu ve formě bezbarvého oleje, kteiý je homogenní podle chromatografie v tenké vrstvě (Rf = 0,4, hexany).

Analýza pro C₂₃H₃oOSi (0,3 H₂O):

Vypočteno: C 77,60; H 8,67; Nalezeno: C 77,38; H 8,72.

Příprava 14

3-(terc-Butyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-hexandiol

Dobře míchaným roztokem 3-(terc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l-cyklohexenu (18,0 g, 51,3 mmol) v dichlormethanu (550 ml) se při teplotě -78 °C probublává ozon až do trvalého modrého zabarvení nezreagovaným ozonem. Reakční směs se nechá ohřát na teplotu 25 °C. Po dobu 30 minut se nechá reakční směsi probublávat dusík. V průběhu 10 minut se po kapkách přidá boran-dimethylsulfidový komplex (10,0 M, 23 ml, 0,23 mol). Směs se pomalu míchá v prostředí dusíku při teplotě 25 °C po dobu 24 hodin. Přidá se 5% kyselina chlorovodíková (15 ml) a reakční směs se míchá po dobu jedné hodiny. Přidává se pevný hydrogenuhličitan sodný dokud směs při zkoušce lakmusovým papírkem nevykáže zásaditost. Po filtraci se filtrát promyje 200ml podíly 5% roztoku hydrogenuhličitanu sodného a vody a vysuší se bezvodým síranem hořečnatým. Po odpaření rozpouštědla za sníženého tlaku se surový produkt čistí chromatografií na vrstvě silikagelu (101,6 x 101,6 mm) za eluování ethylacetátem. Získá se 17,8 g (90 % teorie) 3-(terc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-hexandiolu ve formě bezbarvého viskózního oleje, homogenního podle chromatografie v tenké vrstvě (Rf 0,5, ether).

Analýza pro C₂₃H₃4O₃Si(0,2 H₂O):

vypočteno: C 70,80; H 8,88;

nalezeno: C 70,72; H 8,86.

Příprava 15

3-(terc-Butyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-dibromhexan

Po dávkách se v průběhu 5 minut přidá N-bromsukcinimid (19,3 g, 109 mmol) do míchaného roztoku obsahujícího 3-(tórc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-hexandiol (17,5 g, 45,2 mmol) a trifenylfosfin (28,6 g, 109 mmol) v suchém dichlormethanu (550 ml) při teplotě 0 °C v prostředí dusíku. Reakční směs se míchá po dobu pěti hodin při teplotě 0 °C, vloží se do chladničky o teplotě 5 °C na dobu 16 hodin. Po odstranění většiny rozpouštědla se přidá do zbytku pomalu suchý ether (300 ml). Etherová vrstva se dekantaci oddělí od vysráženého pevného podílu. Pevný podíl se promyje další dávkou 200 ml čerstvého etheru. Spojené etherové

-32CZ 291950 B6 vrstvy se zkoncentrují (100 ml), triturují se se 300 ml hexanů a dekantují se od vyloučeného pevného podílu. Pevný podíl se promyje 25 % etheru v hexanech a spojené organické vrstvy se vysuší bezvodým síranem hořečnatým a zkoncentrují se. Surový produkt se zavede na sloupec (101,6 x 101,6 mm) silikagelu a za eluování systémem 25 % etheru v hexanech se získá 20,1 g 3-(fórc-butyldifenylsilyloxymethyIen)-l,6-dibromhexanu (86% teorie) ve formě bezbarvého oleje, kteiý je homogenní podle chromatografie v tenké vrstvě (Rf = 0,75, systém 10 % ethylacetátu v hexanech).

'H NMR (300 MHz, CDC1₃) 1,06 (s, 9H), 1,35 - 2,10 (m, 7H), 3,55 (m, 4H), 3,56 (app d, 2H, J = 4 Hz), 7,40 a 7,64 (m, 10H).

¹³CNMR (75 MHz, CDC1₃) 19,2, 26,9, 29,3, 30,0, 31,9, 33,8, 34,7, 38,5, 65,0, 127,7, 129,7, 133,4, 135,5.

Příprava 16 (S)-(-)-3-Cyklohexen-l-methanol

Roztok lithiumaluminiumhydridu (1,0 M v tetrahydrofuranu, 75,8 ml, 75,8 mmol) se přidá po kapkách v průběhu 15 minut do chlazeného roztoku známého esteru (Ireland a kol. J. Org. Chem. 1992, 57 (19), str. 5071-5073 a tam uvedené odkazy) (S)-(-)-3-cyklohexen-l-methylenoxy(S)-N-methyl-2-hydroxysukcinimidu (8,20 g, 34,5 mmol) v tetrahydrofuranu (90 ml). Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a míchá se po dobu dvou hodin při teplotě 25 °C, ochladí se a přidá se voda a IN roztok hydroxidu sodného. Směs se zfiltruje přes Celíte. Pevné podíly se promyjí tetrahydrofuranem (100 ml). Po odpaření filtrátu za sníženého tlaku se zbytek rozpustí ve 150 ml etheru a promyje se vodou (2 x 50 ml) a solankou (50 ml) a vysuší se bezvodým síranem hořečnatým. Odpařením rozpouštědla se získá 3,24 g (83 % teorie) (S)-(-)-3-cyklohexen-l-methanolu ve formě čirého oleje [a]D = -90 : 3 (Ol, methanol). Jak podle chromatografie v tenké vrstvě, tak podle spektra *HNMR je tento produkt identický ze všech hledisek s racemickým produktem (Aldrich).

'H NMR (300 MHz, CDCI₃), 1,21 - 1,42 (m, 2Η), 1,68 - 1,88 (m, 3Η), 2,04 - 2,21 (m, 3H), 3,54 (brs, 2H), 5,69 (s, 2H).

Příprava 17 (S)-(-)-3-terc-Butyldifenylsilyloxymethylen)-l-cyklohexen (S)-(-)-3-Cyklohexen-l-methanol (3,17 g, 28,3 mmol) se zpracovává terc-butyldifenylchlorosilanem (8,15 ml, 31,1 mmol), N,N-diizopropylethylaminem (10,9 ml, 62,3 mmol) a dimethylaminopyridinem (1,03 g, 8,5 mmol) v dichlormethanu (100 ml), čímž se získá po zpracování a chromatografování silylether (S)-(-)-3-terc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l-cyklohexenu (8,73 g, 88 % teorie) ve formě čirého oleje. Jak podle chromatografie v tenké vrstvě tak podle spektra 'HNMR je tento produkt identický ze všech hledisek sracemickým silyletherem 3-Zerc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l-cyklohexenu.

'HNMR (300 MHz, CDC1₃), 1,05 (s, 9H), 1,29 (m, 1H), 1,71 -2,18 (m, 4H), 3,54 (d, 2H, J = 6 Hz), 5,66 (brs, 2H), 7,38 a 7,66 (m, 10H).

Příprava 18 (S)-(-)-3-terc-Butyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-hexandiol

-33CZ 291950 B6

Stejným postupem jako při přípravě racemického diolu 3-(terc-butyldifenylsilyloxymethylen)1,6-hexandiolu se ozonizuje silylether (S)-(-)-3-tórc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l-cyklohexen (8,35 g, 23,9 mmol), pak se redukčně zpracuje (BH₃-Me₂S), čímž se získá (S)-(-)-3-tercbutyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-hexandiol (5,01 g, 55 % teorie) ve formě bezbarvého viskózního oleje, který je homogenní podle chromatografie v tenké vrstvě (Rf = 0,4 ethylacetát).

'HNMR (300 MHz, CDCl₃),l,05 (s, 9H), 1,21 - 1,81 (m, 7H), 2,32 (brs, 2H), 3,50 - 3,75 (m, 6H), 7,32 a 7,70 (m, 10H).

Příprava 19 (S)-3-(terc-Butyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-dibromohexan

Stejným postupem jako při přípravě racemického dibromidu se nechá reagovat 3-(terc-butyldifenylsilyloxymethyl)-l ,6-dibromhexan, (S)-(-)-3-terc-butyldifenylsilyloxymethyl)-l ,6-hexandiol (4,85 g, 12,53 mmol) s N-bromosukcinimidem (5,35 g, 30,1 mmol) a s trifenylfosfinem (7,87 g, 30,1 mmol) v přítomnosti dichlormethanu (150 ml) při teplotě 0 °C, čímž se získá (S)-(-)-3-(terc-butyldifenylsilyloxymethyl)-l,6-dibromohexan (4,81 g, 75 % teorie) ve formě čirého bezbarvého oleje, homogenního podle chromatografie v tenké vrstvě (Rf= 0,8, systém 10 % ethylacetátu v hexanech). Jak podle chromatografie v tenké vrstvě, tak podle spektra 'H je tato sloučenina identická ze všech hledisek s racemickým izomerem. MS.

'HNMR (300 MHz, CDC1₃), 1,06 (s, 9H), 1,35 -2,10 (m, 7H), 3,55 (m, 4H), 3,56 (app d, 2H, J = 4 Hz), 7,40 a 7,64 (m, 10H).

Příprava 20 (R)-3-(tórc-Butyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-dibromohexan

Stejným postupem jako při přípravě (S)-(-)-3-terc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-dibromhexanu se nechává reagovat (S)-(-)-3-(terc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-hexandiol (5,05 g, 13,04 mmol) s N-bromosukcinimidem (5,57 g, 31,32 mmol) a s trifenylfosfinem (8,21 g, 31,32 mmol) v dichlormethanu (160 ml) při 0 teplotě °C, čímž se získá chirální dibromid (R)-3-(terc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l,6-dibromhexan (5,85 g, 87 % teorie) ve formě čirého bezbarvého oleje, homogenního podle chromatografie v tenké vrstvě (Rf = 0,8, systém 10 % ethylacetátu v hexanech). MS.

'HNMR (300 MHz, CDC1₃),1,O6 (s, 9H), 1,35 - 2,10 (m, 7H), 3,55 (m, 4H), 3,56 (app d, 2H, J = 4 Hz), 7,40 a 7,64 (m, 10H).

Příprava 21

2-Allyl-4-pentenová kyselina

Do míchané suspenze methoxidu sodného (59,4 g, 1,1 mol) v suchém methanolu (11) při teplotě 0 °C se přidá po kapkách v prostředí dusíku dimethylmalonát (57 ml, 0,5 mol). Po 30 minutách se najednou přidá allylbromid (95 ml, 1,1 mol). Po 14 hodinách při teplotě okolí se reakční směs zkoncentruje ve vakuu. Zbytek se znovu rozpustí v methanolu (0,5 1) a zpracuje se 5N roztokem hydroxidu sodného (500 ml). Po 24hodinovém míchání se methanol odstraní ve vakuu a zásaditá vodná vrstva se promyje ethylacetátem (2x). Vodná vrstva se okyselí 5N kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje se ethylacetátem. Organický extrakt se promyje vodou (2 x), solankou,

-34CZ 291950 B6 vysuší se síranem sodným a zkoncentruje se ve vakuu, čímž se získá bílá pevná látka. Triturací výsledné pevné látky spentanem a po vysušení na vzduchu se získá 51,4 g (57% teorie) dikyseliny. Dikyselina (50 g, 274 mmol) se zahříváním udržuje na teplotě 150 °C až do ukončení vývoje oxidu uhličitého (přibližně po dobu dvou hodin). Zbylý hnědý olej se nanese na malou vrstvu upěchovaného oxidu uhličitého za eluování ethylacetátem, čímž se získá 2-allyl-4pentenová kyselina (32,8 g, 85 % teorie) ve formě zlatavého oleje. Celkový výtěžek ve třech stupních je 48 % teorie.

'HNMR (CD₃CN) 5 2,4 (m, 4H), 2,5 (m, 1H), 5,05 (dd, 2H), 5,9 (m, 2H), 5,15 (dd, 2H), 5,9 (m, 2H), 12,8 (br, 1H). MS.

Příprava 22

3-(terc-Butyldifenylsilyloxymethylen)-pentan-l,5-diol

Do míchané suspenze LAH (4,33 g, 114 mmol) v bezvodém etheru (125 ml) o teplotě 0 °C se přidá po kapkách v prostředí dusíku 2-allyl-4-petenová kyselina (16,0 g, 114 mmol). Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti. Po 16 hodinách se do reakční směsi přidá ethanol (25 ml), následně 4N kyselina chlorovodíková (40 ml), reakční směs se extrahuje etherem (2 x), vysuší se a zkoncentruje se ve vakuu, čímž se získá alkohol, 2-allylpenten-l-ol ve formě bezbarvého oleje (11,7 g, 82 % teorie), kterého se použije bez dalšího čištění.

Do suchého dichlorethanového (0,5 ml) roztoku 2-allylpenten-l-olu (11,7 g, 93 mmol) se přidá imidazol (12,6 g, 185 mmol), následně chlor-terc-butyldifenylsilan (25,48 g, 93 mmol) a míchá se po dobu 16 hodin. Reakční směs se zfiltruje, filtrát se promyje vodou, solankou, vysuší se a zkoncentruje se ve vakuu, čímž se získá silylether 3-(terc-butyldifenylsilyloxymethylen)pent-

1.4- en, (32,5 g, 96 % teorie) ve formě oleje, kterého se použije bez dalšího čištění.

Roztokem 3-(terc-butyldifenylsilyloxymethylen)-l,5-pentandiolu (17 g, 47 mmol) v suchém methanolu (500 ml) se nechá při teplotě -78 °C probublávat ozon až do setrvalého modrého zabarvení (30 minut). Reakční směs se promyje dusíkem (20 minut) a přidá se natriumborhydrid (17,6 g, 47 mmol). Chladicí lázeň se odstraní a reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti. Reakční směs se zkoncentruje ve vakuu a zbytek se rozdělí mezi ether a solanku. Etherová vrstva se zkoncentruje a zbytek se vnese na vrstvu oxidu křemičitého za eluování se systémem 0 až 50 % ethylacetátu/hexany. Menší složka se shromáždí a zkoncentruje se, čímž se získá 3,8 g (22%) 3-(tórc-butyldifenylsilyloxymethylen)-pentan-l,5-diolu ve formě bezbarvého oleje. Celkový výtěžek ze všech tří stupňů je 17 % teorie. MS.

‘HNMR δ 1,17 (s, 9H), 1,6 (dt, 4H), 1,83 (m, 1H), 2,14 (s, 2H), 3,6 (m, 6H), 7,41 (t, 4H), 7,45 (t,2H), 7,66 (d,4H).

Příprava 23

1.5- Dijod-3-(terc-butyldifenylsilyloxymethylen)pentan

Do etherového roztoku (300 ml) 3-(íerc-butyldifenylsilyloxymethylen)pentan-l,5-diolu (6,9 g, 19 mmol) se při teplotě 0 °C přidá methansulfonylchlorid (4,3 ml, 56 mmol), následně triethylamin (7,7 ml, 56 mmol). Po 3 až 16 hodinách postupného ohřívání na teplotu okolí se reakční směs promyje vodou, solankou, vysuší se síranem hořečnatým a zkoncentruje se, čímž se získá

1.5- bis(methansulfonyloxy)-3-(terc-butyldifenylsilyloxymethylen)pentan (8,5 g, 90% teorie) ve formě bezbarvého oleje, kterého se použije bez dalšího čištění.

-35CZ 291950 B6

Do čerstvě destilovaného acetonového (500 ml) roztoku bis-mesylátu l,5-bis(methansulfonyloxy)-3-(terc-butyldifenyIsilyloxymethylen)pentanu (8,5 g, 16 mmol) se přidá nadbytek jodidu sodného (36,1 g, 241 mmol) a hydrogenuhličitanu sodného (67 mg, 0,8 mmol). Reakční směs se vaří pod zpětným chladičem (57 °C) po dobu 72 hodin, ochladí se na teplotu místnosti a zfiltruje se. Filtrát se zkoncentruje ve vakuu. Zbytek se zředí etherem, promyje se 10% roztokem siřičitanu sodného, vysuší se a zkoncentruje se, čímž se získá 7,4 g (78 % teorie) l,5-dijod-3-(terc-butyldifenylsilyloxymethylen)pentanu ve formě bezbarvého oleje. Celkový výtěžek ze dvou stupňů je 70 % teorie. MS.

’HNMR (DMSO-dé) δ 1,06 (s, 9H), 1,78 (m, 1H), 1,8-2,06 (m, 4H), 3,13 (m, 4H), 3,57 (d, 2H), 7,38 - 7,46 (m, 3H), 7,64 (d, 2H).

Příprava 24

2-(2'-Bromethoxy)benzylbromid

Roztokem 2-(allyloxy)benzylalkoholu (LaChapelle a kol., Tetrahedron, 44 (16), str. 5033 až 5044, 1988) (7,0 g, 43 mmol) v suchém methanolu se při teplotě -78 °C nechává probublávat ozon po dobu 13 minut se sledováním reakce chromatografíí v tenké vrstvě každé dvě minuty k úplnému vymizení výchozího olefinu (Rf = 0,8, systém 75 % ethylacetát/hexan). Reakční směs se promyje dusíkem, přidá se natriumborhydrid (9,7 g, 0,25 mol) a teplota reakční směsi se zvýší na 0 °C. Po 30 minutách se reakční směs nechá ohřát na teplotu místnosti, zkoncentruje se, zředí se etherem, promyje se vodou, solankou, vysuší se a zkoncentruje se. Zbytek se vnese na vrstvu oxidu křemičitého za eluování systémem ethylacetát/hexany (gradient 25 % až 75 % ethylacetátu). Odpařením rozpouštědla se získá diol, 2-(2'-hydroxyethoxy)benzylalkohol, (4,8 g, 67 % teorie) ve formě oleje.

(MS: molekulová hmotnost - 168; nalezeno 168, FD, trichlormethan).

Do suchého dichlormethanového roztoku (250 ml) diolu, 2-(2'-hydroxyethoxy)benzylalkoholu (4,38 g, 26 mmol) se při teplotě 0 °C přidá trifenylfosfín (15,8 g, 60 mmol) a N-bromsukcinamid (10,7 g, 60 mmol). Po dvou hodinách při teplotě 0 °C je reakce ukončena podle chromatografie v tenké vrstvě (systém 20 % ethylacetátu/dichlormethan) a reakční směs se zkoncentruje ve vakuu. Koncentrát se vnese na vrstvu silikagelu za eluování systémem hexan - gradient 15 % ethylacetátu/hexan. Koncentrováním se získá dibromid, 2-(2'-bromethoxy)benzylbromid (6,91 g, 90 % teorie) ve formě bezbarvé pevné látky. MS.

¹³C-NMR (CHC1₃, 75,4 MHz) δ 28,7, 29,1, 68,2, 112,3,121,6, 126,8, 130,2,131,1, 156,0.

’Η NMR (CHC1₃, 200 Mhz) δ 3,72 (2H, t, J = 5 Hz), 4,34 (2H, t, J = 5 Hz, 4,59 (2H, s), 6,84 (H, d, J = 7 Hz), 6,95 (H, t, J = 7 Hz), 7,25 - 7,38 (2H).

Příprava 25 l-(terc-Butyldimethylsilyloxy)-3-(2-jodethoxy)-4-(terc-butyldifenyl)butan

Allylether, l-(terc-butyldimethylsilyloxy)-3-(allyloxy)-4-(terc-butyldifenyl)butan (21,6 g, 43,4 mmol) se rozpustí v methanolu (500 ml) a ochladí se na teplotu -78 °C v prostředí dusíku. Do reakční směsi probublává ozon a po 11 minutách se reakce považuje za ukončenou podle chromatografie v tenké vrstvě (systém 9 dílů hexanu/1 díl ethylacetátu). Přidá se borhydrid sodný (9,9 g, 6 ekv.) a po 5 minutách se nechá reakční směs ohřát na teplotu místnosti. Methanol se odstraní ve vakuu. Zbytek se suspenduje v etheru (800 ml). Ether se promyje vodou a vodný

-36CZ 291950 B6 výplach etherem. Spojené organické podíly se promyjí solankou, vysuší se (síranem sodným), zfiltrují se a zkoncentrují se ve vakuu, čímž se získá olej. Olej se vede vrstvou oxidu křemičitého za eluování systémem 5 % ethylacetátu/hexan a následně systémem 25 % ethylacetátu/hexan, čímž se získá 11,0 g (50% teorie) alkoholu l-(tórc-butyldimethylsilyloxy)-3-(2-hydroxy)ethoxy)-4-(fórc-butyldifenyl)butan ve formě lehkého žlutého oleje. MS. NMR.

Do roztoku alkoholu l-(fórc-butyldimethylsilyloxy)-3-(2-hydroxy)ethoxy)-4-(terc-butyldifenyl)butanu (11,0 g, 21,9 mmol) v bezvodém etheru (200 ml) se v prostředí dusíku při teplotě 5 °C přidá triethylamin (4,6 ml, 1,5 ekv.) a methansulfonylchlorid (2,5 ml, 1,5 ekv.). Po

1,5 hodinách je reakce ukončena podle chromatografie v tenké vrstvě (systém 5 % ethylacetátu/dichlormethan). Reakční směs se zředí etherem (25 ml), promyje se vodou (2 x), solankou (2 x), vysuší se (síranem sodným), zfiltruje se a zkoncentruje se vakuu, čímž se získá olej. Produkt se vnese na vrstvu oxidu křemičitého za eluování systémem 5 % acetátu/hexan a následně 25 % acetátu/hexan, čímž se získá 11,6 g (91 % teorie) mesylátu l-(terc-butyldimethylsilyloxy)-3-(2methansulfonyloxy)ethoxy)-4-(terc-butyldifenyl)butanu ve formě oleje. MS. NMR.

Do acetonového (300 ml) roztoku mesylátu l-(terc-butyldimethylsilyloxy)-3-(2-methansulfonyloxy)ethoxy)-4-(terc-butyldifenyl)butanu (ll,6g, 20 mmol) se v prostředí dusíku přidá jodid sodný (44 g, 15 ekv.) a hydrogenuhličitan sodný (170 mg, 0,1 ekv.). Reakční směs se vaří pod zpětným chladičem po dobu 18 hodin a aceton se odstraní ve vakuu. Zbytek se suspenduje v etheru, promyje se vodou (2 x) a vodný roztok etherem. Spojené etherové podíly se promyjí 10% roztokem siřičitanu sodného, solankou (2 x) a vysuší se síranem hořečnatým. Zkoncentrováním ve vakuu se získá 10,7 g (87 % teorie) l-(terc-butyldimethylsilyloxy)-3-(2jodethoxyý-4-(terc-butyldifenyl)butanu ve formě oleje, kterého se používá bez dalšího čištění. MS. NMR.

Příprava 26 l-(2-(methylsulfonyloxy)ethoxy)-2-((methylsulfonyloxy)ethyl)-3-(/erc-butyldifenylsilyloxy)propan

Do míchaného roztoku dimethylallylmalonátu (34 g, 0,2 mol) v terc-butylalkoholu (0,5 1) se přidá pevný borohydrid sodný (19 g, 0,5 mol). Reakční směs se zahřeje na teplotu 70 °C a přidá se methanol (162 ml) po kapkách v průběhu jedné hodiny. Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. K rozrušení nadbytku borhydridu se přidá voda (20 ml). Výsledná směs se filtruje přes celit. Filtrát se zkoncentruje (100 ml) a extrahuje se ethylacetátem (20 ml 4 x). Spojené extrakty se vysuší síranem hořečnatým a zkoncentrují se za sníženého tlaku, čímž se získá poměrně čistý diol, 2-allylpropan-l,3-diol (19 g, 83 % teorie), který se používá v následující reakci bez dalšího čištění.

Do míchaného roztoku diolu, 2-(2-propen-l-yl)propan-l,3-diolu (23,2 g, 0,19 mol) v toluenu (11) se přidá anisaldehyd (27,3 g, 0,20 mol) a kyselina PPTS (4 g, 10 % mol). Baňka se opatří Dean Stárkovým odlučovačem a reakční směs se vaří pod zpětným chladičem. Po pěti hodinách se reakční směs ochladí na teplotu místnosti, zředí se etherem (1 1), promyje se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (50 ml x 3), vodou (50 ml x 3) a solankou (50 ml). Organická vrstva se vysuší síranem hořečnatým a zkoncentruje se za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek. Zbytek se vnese na krátký sloupec silikagelu za eluování systémem 10% ethylacetátu v hexanu a po odpaření elučniho roztoku se získá anisyliden l,3-O-amisiliden-2-(2propen-l-yl)propan (40 g, 89 % teorie). (Rf = 0,62 (systém 25 % ethylacetátu v hexanu)).

Do míchané směsi anisilidenu l,3-O-amisiliden-2-(2-propen-l-yl)propanu (20,0 g, 85,3 mmol) v dichlormethanu (500 ml) a pufru pro hodnotu pH 7,0 (25 ml) se přidá DDQ (38,7 g, 170,7 mmol). Reakční směs se intenzivně míchá a nechá se ohřát na teplotu místnosti. Po 12 hodinách se reakční směs zředí etherem (11) promyje se nasyceným roztokem hydrogen

-37CZ 291950 B6 uhličitanu sodného (200 ml x 2) a 10% vodným roztokem siřičitanu sodného (200 ml x 3), vysuší se a zkoncentruje se za sníženého tlaku. Zbytek se vnese na sloupec silikagelu za eluování systémem ethylacetát/hexan (10% až 25% ethylacetátový gradient) a po odpaření rozpouštědla se získá anizoát obsahující alkohol, 3-O-(methoxybenzoát)-2-(2-propen-l-yl)propan-l-ol (12,7 g, 61 % teorie).

Rf = 0,14 (systém 25 % ethylacetátu v hexanu)). NMR.

Do míchaného roztoku alkoholu 3-0-(methoxybenzoát)-2-(2-propen-l-yl)propan-l-olu (16,58 g, 66,32 mmol) v dichlormethanu (250 ml) se přidá trichlorallylimidát (24,80 g, 132,64 mmol) v cyklohexanu (500 ml). Do této směsi se přidá kyselina trifluoroctová (1 ml) v prostředí dusíku. Po 12 hodinách se vytvoří bílá sraženina. Reakční směs se zfiltruje. Filtrát se zředí etherem (500 ml), promyje se vodou (100 ml x 3) a solankou (100 ml), vysuší se a zkoncentruje se za sníženého tlaku. Zbytek se vnese na sloupec silikagelu za eluování systémem ethylacetát/hexan (0% až 25% ethylacetátový gradient). Dien, l-(2-propen-l-oxy)-

2-(2-propen-l-yl)-3-0-(4-methoxybenzoát)propan (24 g), obsahující něco acetamidu, se převádí do následujícího reakčního stupně bez jakéhokoli dalšího čištění. (Rf = 0,38 (systém 25 % ethylacetátu v hexanu)).

Ester, l-(2-propen-l-oxy)-2-(2-propen-l-yl)-3-0-(4-methoxybenzoát)-propan (24 g) se rozpustí v tetrahydrofuranu (60 ml) a v methanolu (100 ml) a přidá se IN vodný roztok hydroxidu sodného (40 ml). Výsledná směs se míchá přes noc a methanol a tetrahydrofuran se odstraní za sníženého tlaku. Koncentrovaná reakční směs se zředí etherem (250 ml), extrahuje se etherem (100 ml x 3), vysuší se a zkoncentruje se za sníženého tlaku. Zbytek se nanese na sloupec silikagelu za eluování systémem ethylacetát/hexan a po odpaření rozpouštědla se získá alkohol, l-(2-propen-l-oxy)-2-(2-propen-l-yl)-propan-3-ol (4,10 g, 30 % teorie po dvou stupních). NMR. Rf = 0,23 (systém 25 % ethylacetátu v hexanu).

Do míchaného dichlormethanového (250 ml) roztoku alkoholu l-(2-propen-l-oxy)-2-(2propen-l-yl)-propan-3-olu (4,10 g, 26,2 mmol) se přidá imidazol (2,70 g, 39,7 mmol) v prostředí dusíku. Po rozpuštění terc-butylchlorodifenylsilanu (8,24 g, 29,97 mmol) imidazolem se přidá dichlormethan (50 ml) v průběhu 10 minut. Míchá se po dobu 12 hodin, reakční směs se zředí etherem (100 ml), přidá se voda (100 ml) a extrahuje se etherem (100 ml x 3). Spojené organické fáze se promyjí solankou (100 ml), vysuší se a zkoncentrují se za sníženého tlaku. Zbytek se vnese na krátký sloupec silikagelu za eluování systémem ethylacetát/hexan (0% až 25% ethylacetátový gradient) a po odpaření rozpouštědla se získá silylether l-(2-propen-loxy)-2-(2-propen-l-yl)-3-(fórc-butyldifenylsilyloxy)propan (7,41 g, 72 %). Rf = 0,76 (systém 25 % ethylacetátu v hexanu).

Roztokem dienu l-(2-propen-l-oxy)-2-(2-propen-l-yl)-3-(tórc-butyldifenylsilyloxy)propanu (7,41 g, 18,80 mmol) v methanolu (500 ml) se nechá probublávat ozon při teplotě -78 °C. Po vymizení výchozí látky podle chromatografie v tenké vrstvě (za eluování systémem 25 % ethylacetátu/hexan), se reakční směs promyje dusíkem a přidá se borhydrid sodný (2,13 g, 56,30 mmol). Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti. Po 12 hodinách se reakční směs zkoncentruje. Do bílého zbytku se přidá voda a směs se extrahuje ethylacetátem (100 ml x 3). Spojená organická fáze se promyje solankou, vysuší se a zkoncentruje se za sníženého tlaku. Zbytek se vnese na krátký sloupec silikagelu za eluování systémem ethylacetát/hexan (10% až 50% ethylacetátový gradient) a po odpaření rozpouštědla se získá 1,7-diol, l-(2-hydroxyethoxy)-2-(2-hydroxyethyl)-3-(terc-butyldifenylsilyloxy)propan (5,46 g, 72 % teorie).

Rf = 0,21 (systém 50 % ethylacetátu v hexanu). NMR.

Do míchaného dichlormethanového (400 ml) roztoku diolu l-(2-hydroxyethoxy)-2-(2-hydroxyethyl)-3-(/erc-butyl-difenylsilyloxy)propan (5,48 g, 13,6 mmol) se v prostředí dusíku přidá kyselina trifluoroctová (11,2 ml, 78 mmol), následně po kapkách methansulfonylchlorid (3 ml,

-38CZ 291950 B6

39,00 mmol) v dichlormethanu (100 ml) v průběhu 30 minut. Po 12 hodinách se reakční směs zředí etherem (lOOml), promyje se vodou (100mix 3), solankou (lOOml), vysuší se a zkoncentruje se za sníženého tlaku. Zbytek se nanese na krátký sloupec silikagelu za eluování systémem ethylacetát/hexan (10% až 50% ethylacetátový gradient) a po odpaření rozpouštědla se získá bismesylát, l-(2-methylsulfonyloxy)-2-(2-ethoxy)-2-(methylsuIfonyloxy)ethyl-3-(tercbutyldifenylsilyloxy)propan (7,40 g, 97 % teorie). Rf = 0,55 (systém 50 % ethylacetátu v hexanu). NMR.

Příklad 1

3.4- [(N,N'-l, 1 '-ethoxyethyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion

Hydrid sodný (60% disperze v minerálním oleji 113 mg, 2,92 mmol) se přidává po částech v průběhu 15 minut do roztoku 3,4-bis-(3'-indolyl)furan-2,5-dionu (337 mg, 1,02 mmol) v 5 ml suchého dimethylformamidu v prostředí dusíku. Směs se míchá po dobu 1,5 hodiny a zředí se 5 ml dimethylformamidu. Do zeleného roztoku se po kapkách přidá 2,2'-dibromethylether (0,14 ml, 1,13 mmol). Reakční směs se míchá po dobu 30 minut při teplotě 25 °C a pak se zahříváním udržuje na teplotě 50 °C přes noc. Ochlazená reakční směs se vlije do zředěné vodné kyseliny citrónové (75 ml) a extrahuje se ethylacetátem (2 x 40 ml). Spojené organické extrakty se promyjí vodou (3 x 20 ml) a solankou a vysuší se bezvodým síranem hořečnatým. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Zbytek se vede krátkým sloupcem silikagelu (za eluování systémem ethylacetát/hexany) a pak se podrobuje radiální preparativní chromatografii (Chromatotron) za eluování systémem 50 % ethylacetátu/hexany, čímž se získá 82 mg (20% teorie) 2,3-[(N,N'-l,l'-ethoxyethyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-furan-2,5-dionu ve formě hnědočervené pevné látky o teplotě tání vyšší než 320 °C.

Roztok 2,3-[(N,N'-l,l'-ethoxyethyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-furan-2,5-dionu (58 mg,

0,15 mmol) v dimethylformamidu (1,5 ml) se v prostředí dusíku zpracovává směsí 1,1,1,3,3,3hexamethyldisilazanu (0,33 ml, 1,45 mmol) s methanolem (23 mg, 0,73 mmol) (předmísenými po dobu 10 minut). Reakční směs se míchá po dobu 16 hodin při teplotě místnosti, směs se vlije do vody (20 ml) a extrahuje se ethylacetátem (3x5 ml). Spojené organické extrakty se promyjí několikrát vodou, vysuší se bezvodým síranem (hořečnatým) a zkoncentrují se. Zbytek se čistí radiální chromatografií za eluování systémem 3 % methanolu ve chloroformu, čímž se získá

3.4- [(N,N'-l,r-ethoxyethyl)-bis-(3,3'-indoIyl)]-lH-pynOl-2,5-dion (41,5 mg, 72 % teorie) ve formě fialově zbarvené pevné látky o teplotě tání vyšší než 320 °C. MS

-39CZ 291950 B6

Vypočteno pro C24H29N3O3 Nalezeno

397,1426

397,1438

H

I

Příklad 2

3.4- [(N,N'-l, 1 ')—((3 -propoxy)-3 '(O)-4'(hydroxy)butan)-bis-(3,3 '-indolyl)]-l (H)-pyrrol-

2.5- dion

Do míchaného dimethylformamidového (125 ml) roztoku bis-(3,3'-indolyl)-l-(methyl)pyrrol-

2.5- dionu (4,35 g, 12,8 mmol), obsahujícího uhličitan cezný (8,31 g, 25,5 mmol) se přidává po kapkách v průběhu 15 minut dimethylformamidový (20 ml) roztok l-(terc-butyldimethylsilyloxy)-3-(3-jodpropyloxy)-4-(fórc-butyldifenylsilyloxy)butanu (4,0 g, 6,4 mmol) v prostředí dusíku. Po třech hodinách dokládá chromatografie v tenké vrstvě (za eluování systémem 1 : 1 ethylacetát/hexan) spotřebování výchozího jodidu. Reakční směs se zředí ethylacetátem (200 ml) a promyje se vodou. Vodná vrstva se extrahuje ethylacetátem (200 ml) a spojené organické extrakty se vysuší a zkoncentrují se. Koncentrát se čistí bleskovou chromatografií za eluování systémem 10 až 25 % ethylacetátu/hexan, čímž se získá jakožto žádaný monoalkylovaný produkt

3- [(N-l-(3-propoxy)-3(O)-4-/erc-butyldifenylsilyloxy-l-tórc-butyldimethylsilyloxy)butan]-

4- (3'-indolyl)]-l(methyl)-pyrrol-2,5-dion, 3,94 g (69 % teorie) ve formě červeného oleje. MS

Do methanolového roztoku (100 ml) 3-[(N-l-((3-propoxy)-3(O)-4-terc-butyldifenylsilyloxyl-terc-butyldimethylsilyloxy)butan]-4-(3'-indolyl)]-l(methyl)pyrrol-2,5-dionu jakožto alkylačního produktu (3,14 g, 3,74 mmol), se přidá toluensulfonová kyselina (60 mg, 2%). Po dvou hodinách dokládá chromatografie v tenké vrstvě (za eluování systémem 50 % ethylacetátu/hexan) spotřebování výchozí látky. Reakční směs se zkoncentruje na polovinu svého objemu, zředí se ethylacetátem (300 ml) promyje se IN roztokem hydroxidu sodného, solankou, vysuší se a zkoncentruje se. Koncentrát se čistí ve vrstvě oxidu křemičitého za eluování systémem 50 % ethylacetátu/hexan), čímž se získá žádaný alkohol 3-[(N-l-(3-propoxy)-3(O)-4-terc-butyldifenylsilyloxybutan-l-ol]-4-(3'-indolyl)]-l(methyl)pyrrol-2,5-dion, 1,76 g (65% teorie) ve formě červené pěny.

Do etherového roztoku (200 ml) o teplotě 0 °C shora uvedeného alkoholu 3-[(N-l-(3-propoxy)3(0)-4-terc-butyldifenylsilyloxybutan-l-ol]-4-(3'-indolyl)]-l(methyl)pyrrol-2,5-dionu (1,76 g, 2,4 mmol) se přidá triethylamin (0,5 ml, 1,5 ekv.) a následně mesylchlorid (0,28 ml,

1,5 ekv.). Reakční směs se ohřeje na teplotu místnosti a ponechá se po dobu jedné hodiny. Reakční směs se zředí etherem (200 ml), promyje se vodou, solankou, vysuší se a zkoncentruje se. Koncentrát se vede vrstvou oxidu křemičitého za eluování systémem 50 % ethylacetátu/hexan, čímž se získá mesylátový produkt, kterého se bezprostředně dále používá.

Do acetonového roztoku (250 ml) shora připraveného mesylátu se přidá jodid sodný (3,6 g, 10 ekv.) a hydrogenuhličitan sodný (20 mg). Míchá se po dobu čtyř hodin, přičemž v reakční směsi stále ještě zůstává výchozí látka (podle chromatografie v tenké vrstvě za eluování systémem 50 % ethylacetátu/hexan), přidá se další množství jodidu sodného (10 ekvivalentů)

-40CZ 291950 B6 a reakční směs se zahříváním udržuje na teplotě 60 °C. Po čtyřech hodinách je výchozí látka spotřebována (podle chromatografie v tenké vrstvě za eluování systémem 50 % ethylacetátu/hexan). Reakční směs se zkoncentruje, zředí se ethylacetátem (250 ml) promyje se vodou, 10% roztokem siřičitanu sodného, vysuší se a zkoncentruje se. Koncentrát se čistí ve vrstvě oxidu křemičitého za eluování systémem 50 % ethylacetátu/hexan), čímž se získá žádaný jodid ve formě oleje 3-[(N-l-(3-propoxy)-3(O)-4-terc-butyldifenylsilyloxy-l-jodbutan]-4-(3-indolyl)]-l(methyl)-pynOl-2,5-dion, 1,71 g (85 % teorie). MS

Dimethylformamidový roztok (10 ml) shora připraveného jodidu 3-[(N-l-(3-propoxy)-3(O)-4fórc-butyldifenylsilyloxy-l-jodbutan]-4-(3'-indolyl)]-l(methyl)pyrrol-2,5-dionu (2,0 g, 2,4 mmol) se pomalu přidává injekční stříkačkou v průběhu 80 hodin do dimethylformamidové suspenze (400 ml) uhličitanu cezného (3,12 g, 9,6 mmol). Tři hodiny po ukončeném přidávání dokládá chromatografie v tenké vrstvě (za eluování systémem 50% ethylacetát/hexan) spotřebování výchozí látky. Reakční směs se zředí ethylacetátem (1 litr), promyje se vodou a solankou. Vodný podíl se extrahuje ethylacetátem (500 ml). Spojené organické vrstvy se zkoncentrují a koncentrát se čistí ve vrstvě oxidu křemičitého za eluování systémem 50 % ethylacetát/hexan). Zkoncentrováním eluátu se získá žádaný makrocykl 3,4-[(Ν,Ν'-1,Γ-((3propoxy)-3'(O)-4'(hydroxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(methyl)pyrrol-2,5-dion, 1,65 g, 97 % teorie). MS

Do ethanolového roztoku (100 ml) shora připraveného N-methylmaleimidu, 3,4-[(N,N'-l,T((3-propoxy)-3'(O)4'-(hydroxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(methyl)-pyrroI-2,5-dionu (1,7 g, 2,4 mmol) se přidá 5N roztok hydroxidu draselného (50 ml). Po 12 hodinách se reakční směs udržuje zahříváním na teplotě 50 °C po dobu dvou hodin. Reakční směs se ochladí na teplotu místnosti, zkoncentruje se, zředí se ethylacetátem a promyje se vodou. Organická fáze se vysuší a zkoncentruje se za získání žádaného anhydridu 2,3-[(N,N'-l,l')-((3,3''-propoxy)3'(O)-4'(hydroxy)butan}-bis-(3,3'-mdolyl)]-furan-l,4-dionu 1,37 g (83 % teorie) ve formě červené pevné látky. MS

Do dimethylformamidového roztoku (100 ml) shora připraveného anhydridu 2,3-[(N,N'-l,l')((3-propoxy)-3'(O)-4'(hydroxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-furan-l,4-dionu (1,37 g, 3 mmol) se přidá 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazan (12,6 ml, 20 mmol) a methanol (1,21 mg, 10 ekv.). Po 24 hodinách dokládá chromatografie v tenké vrstvě (za eluování systémem 50 % ethylacetátu/hexan) plné spotřebování výchozího látky. Reakční směs se zředí ethylacetátem, promyje se IN kyselinou chlorovodíkovou, vodou, vysuší se a zkoncentruje se. Koncentrát se míchá v IN kyselině chlorovodíkové nebo s fluoridem cezným k odstranění zbylé TMS skupiny. Reakční směs se zředí ethylacetátem, promyje se vodou, vysuší se a zkoncentruje se, čímž se získá maleimid 3,4-[(N,N'-l,T)-((3-propoxy)-3'(O)-4'(hydroxy)butan)-bis(3,3'-indolyl)]-l(H)pyrrol-2,5-dion (1,02 g (75 % teorie) ve formě pevné červené látky. MS ‘HNMR (300 MHz, d6-DMSO): 2,1 (m, 4H), 2,4 (m, 2H), 3,28 (br, m), 3,4 (m, 1H), 4,25 (m, 4H), 4,5 (t, J = 6 Hz, 1H), 7,0 - 7,9 (m, 10H), 11,0 (s, 1H).

-41CZ 291950 B6 ¹³C-NMR: (75 MHz, d6-DMSO): 20,9, 28,9, 30,3, 30,9, 34,3, 40,2, 41,6, 42,4, 62,4, 65,9, 78,1, 104,0, 104,1, 110,0, 110,1, 119,6, 119,7, 121,4, 121,8, 24,8, 126,5, 126,6, 127,9, 131,5, 131,6,. 131,7,135,8, 135,9, 139,1, 151,4,172,2.

Příklad 3

3.4- [(N,N'-l,l')-((2-ethoxy)-3'(O))-4'(hydroxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)--pynOl-

2.5- dion

Do dimethylformamidového (250 ml) roztoku bis-(3,3'-indolyl)-l-(methyl)pyrrol-2,5-dionu (17,9 g, 52,5 mmol, 3 ekv.), se v prostředí dusíku přidá uhličitan cezný (68,4 g, 4 ekv.). Do získané suspenze se přidá jodid, l-(tórc-butyldimethylsilyloxy)-3-(2-jodethoxy)-4-(fórc-butyldifenylsilyloxy)butan (10,7 g, 17,5 mmol). Reakční směs se míchá po dobu 18 hodin při teplotě místnosti. Chromatografie v tenké vrstvě (za eluování systémem 5 % ethylacetátu/hexan) dokládá spotřebování výchozího jodidu. Reakční směs se vlije do ethylacetátu (1200 ml) a promyje se IN kyselinou chlorovodíkovou (400 ml) a znova se promyje ethylacetátem (2 x). Spojené organické extrakty se promyjí nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solankou (2 x), vysuší se (síranem hořečnatým), zfiltrují se a zkoncentrují se ve vakuu. Dimethylformiát se odstraní azeotropicky s ylenem. Získaná gumovitá červená látka se suspenduje v dichlormethanu a acetonitrilu, čímž se získá pevná suspenze. Tato suspenze se zkoncentruje, přidá se další dichlormethan, ochladí se a zfiltruje se, čímž se získá červená pevná látka. Něco žádaného produktu se extrahuje z této pevné látky triturací v dichlormethanu a pak v ethylacetátu. Filtráty se zkoncentrují ve vakuu a získaný zbytek se absorbuje na oxidu křemičitém a nanese se na velký bleskový sloupec. Dialkylovaný vedlejší produkt se odstraní eluováním systémem 5 dílů hexanu/1 díl ethylacetátu a následným eluováním produktu systémem 3 díly hexanu/1 díl ethylacetátu, čímž se získá 8,2 g (57 % teorie) monoalkylovaného produktu 3-[(N-l-(2-ethoxy)-3'(0)-4'(fórc-butyldifenylsilyloxy)-r-(terc-butyldimethylsilyloxy)butan))indol-3-yl]-lN(methyl)pyrrol-2,5-dionu. MS. NMR.

Do methanolového roztoku (450 ml) terc-butyldimethylsilyletheru, 3-[(N-l-(2-ethoxy)-3'(O)-4'-terc-butyldifenylsilyloxy-r-(terc-butyldimethylsilyloxy)butan))indol-3-yl]-4[indol-3-yl]-lN(methyl)pyrrol-2,5-dionu (8,2 g, 9,9 mmol), se v prostředí dusíku a při teplotě 5 °C přidá monohydrát p-toluensulfonové kyseliny (0,16 g, 0,085 ekv.). Po dvou hodinách dokládá chromatografie v tenké vrstvě (za eluování systémem 50 % ethylacetátu/hexan) téměř dokonalé proběhnutí reakce. Reakce se ukončí přidáním pevného hydrogenuhličitanu sodného (0,14 g). Methanol se odstraní ve vakuu. Získaný zbytek se rozpustí v ethylacetátu, promyje se 0,lN roztokem hydroxidu sodného, solankou (2x), vysuší se (síranem hořečnatým), zfiltruje se a zkoncentruje se ve vakuu za získání červené pěny. Tento produkt se absorbuje na oxidu křemičitém a vnese se na vrstvu oxidu křemičitého. Za eluování systémem 2 díly hexanu/1 díl ethylacetátu se odstraní zbytek výchozí látky, načež se eluuje systémem 1 díl hexanu/1 díl ethylacetátu a 1 díl hexanu/2 díly ethylacetátu, čímž se získá 6,4 g (91 % teorie) žádaného alkoholu,

3- [(N-l-(2-ethoxy)-3'(O)-4-tózv-butyldifenylsilyloxy)-l'-(hydroxy)butan))-mdol-3-yl]-

4- [indolyl-3-yl]-lN(methyl)-pyrrol-2,5-dionu. MS. NMR.

-42CZ 291950 B6

Do bezvodého etherového roztoku (500 ml) shora uvedeného alkoholu 3-[(N-l-(2-ethoxy)3'(O)-4'-/erc-butyldifenylsilyloxy)-l'-(hydroxy)butan))-indol-3-yl]-4-[indolyl-3-yl]-lN(methyl)-pyrrol-2,5-dionu (6,36 g, 8,9 mmol) se přidá v prostředí dusíku triethylamin (1,9 ml,

1,5 ekv.) a methansulfonylchlorid (1,0 ml, 1,5 ekv.). Po třech hodinách se přidá další triethylamin (1,25 ml, 1,0 ekv.) a methansulfonylchlorid (0,7 ml, 1,0 ekv.). Po jedné hodině dokládá chromatografíe v tenké vrstvě (za eluování systémem 50 % ethylacetátu/hexan) dokonalé proběhnutí reakce. Reakční směs se zředí etherem (250 ml), promyje se vodou, 0,lN kyselinou chlorovodíkovou a solankou (2x). Etherový roztok se vysuší (síranem hořečnatým), zfiltruje a zkoncentruje se ve vakuu, čímž se získá 7,0 g mesylátového produktu, 3-[(N-l-(2-ethoxy)3'-(O)-4'-terc-butyldifenylsilyloxy)-l'-(methaiisulfonyloxy)butan))-indol-3-yl]-4-[indolyl-3-yl]-lN(methyl)-pyrrol-2,5-dionu. MS.

Do acetonového roztoku (250 ml) shora připraveného mesylátu 3-[(N-l-(2-ethoxy)-3'(O)4’' '-terc-butyldifenylsilyloxy)-l ’' ’-(methansulfonyloxy)butan))-indol-3-yl]-4-[indolyl-3-yl]lN(methyl)pyrrol-2,5-dionu (7,0 g, 8,9 mmol) se v prostředí dusíku přidá jodid sodný (13,3 g, 10 ekv.) a hydrogenuhličitan sodný (75 mg, 0,1 ekv.). Reakční směs se míchá se po dobu 13 hodin při teplotě 50 °C. Reakční směs se zkoncentruje ve vakuu a zbytek se rozpustí v etheru a promyje se 10% roztokem siřičitanů sodného. Vrstvy se oddělí a etherový podíl se promyje 10% roztokem siřičitanů sodného, vodou, solankou (2x), vysuší se a zkoncentruje se ve vakuu. Zbytek se čistí na vrstvě oxidu křemičitého za eluování systémem 1 díl hexanu/1 díl ethylacetátu a následným eluováním produktu systémem 1 díl hexanu/2 díly ethylacetátu, čímž se získá 7,6 g jodidu 3-[(N-l-(2-ethoxy)-3'(O)-4'-fórc-bulyldifenylsilyloxy)-l'-(jod)butan))-indol-3yl]-4~[indolyl-3-yl]-lN(methyl)-pynOl-2,5-dionu ve formě červené pevné látky (kvantitativní výtěžek pro dva stupně). MS. NMR.

Do dimethylformamidové suspenze (11) uhličitanu cezného (12,0 g, 4 ekv.) se v prostředí dusíku přidá shora připravený jodid 3-[(N-l-(2-ethoxy)-3'(O)-4'-terc-butyldifenylsilyloxy)-r(jod)butan))-indol-3-yl]-4-[indolyl-3-yl]-lN(methyl)-pyrrol-2,5-dion (7,6 g, 4 ekv.), rozpuštěný v dimethylformamidu injekční stříkačkou v průběhu 65 hodin. Tři hodiny po ukončeném přidávání se reakční směs zkoncentruje ve vakuu. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu (700 ml), promyje se vodou (2 x 300 ml) a vodný podíl se opět extrahuje ethylacetátem (2 x 200 ml). Spojené ethylacetátové vrstvy se promyjí solankou (2 x 200 ml), vysuší se (síranem hořečnatým), zfiltrují se a zkoncentrují se ve vakuu, čímž se získá purpurový zbytek. Tento produkt se absorbuje na silikagelu a vnese se na bleskový sloupec, eluuje se systémem 3 díly hexanu/1 díl ethylacetátu a pak 1 díl hexanu/1 díl ethylacetátu, čímž se získá 5,2 g (82 % teorie) makrocyklu 3,4-[(N,N'-l,l'-((2-ethoxy)-3'(O)-4'(terc-butyldifenylsilyloxy-butan)-bis(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu. MS. NMR.

Suspenze N-methylmaleimidu 3,4-[(N,N'-l,l'-((2''-ethoxy)-3'(O)-4'(terc-butyldifenylsilyloxybutan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pynOl-2,5-dionu v 5N roztoku hydroxidu draselného (150 ml) a ethanolu (300 ml) se míchá při teplotě místnosti po dobu 65 hodin a pak po dobu jedné hodiny při teplotě 60 °C. Reakční směs se zkoncentruje (150 ml) ve vakuu, zbytek se suspenduje ve vodě, ochladí se na teplotu 5 °C a okyselí se (na hodnotu pH 3) koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Červená vodná suspenze se extrahuje ethylacetátem (4 x 200 ml), vysuší se a zkoncentruje se ve vakuu, čímž se získá 3,3 g surového anhydridů alkoholu 2,3-[(N,N'-l,r)-((2-ethoxy)-3'(O)-4'(hydroxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-furan-l,4-dionu ve formě purpurové pevné látky. MS

Do dimethylformamidového roztoku (250 ml) shora připraveného anhydridů 2,3-[(N,N'^l,l')((2-ethoxy)-3'(O)-4'(hydroxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-fijran-l,4-dionu (3,3 g, 7,5 mmol) se přidá v prostředí dusíku 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazan (32,0 ml, 2 ekv.) a methanol (32 ml, 2 ekv.). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 16 hodin a pak se zahříváním udržuje na teplotě 60 °C po dobu dvou hodin. Dimethylformamid se odstraní ve vakuu a zbytek

-43CZ 291950 B6 se rozpustí v acetonitrilu (250 ml). Přidá se IN kyselina chlorovodíková (50 ml). Reakční směs se míchá po dobu 15 minut. Reakční směs se zkoncentruje, rozdělí se mezi ethylacetát (1 litr) a vodu (250 ml). Produktem je pevný alkohol maleimid 3-4-[(N,N'-l,l')-((2-ethoxy)-3'(O)4'(hydroxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)pyrrol-2,5-dion, 0,92 g (28 % teorie). Malé množství se absorbuje na oxidu křemičitém a vnese se na bleskový sloupec. Eluuje se dichlormeťhanem, systémem 5 % acetonitrilu/dichlormethan a pak 10 % acetonitrilu/dichlormethan, čímž se získá 38 mg analyticky čistého produktu. Ethylacetát se zkoncentruje a chromatografuje se, čímž se získá dalších 8 % surového produktu. MS.

‘HNMR (de-DMSO): 5 1,96 (1H, m); 2,09 (1H, m); 3,31 (1H, m); 3,40 (1H, m); 3,51 (1H, m); 3,62 (1H, m); 3,89 (1H, m); 4,18 (3H, m); 4,35 (1H, m); 4,68 (1H, t, J = 2 Hz); 7,11 (2H, m); 7,19 (2H,m); 7,44 (1H, s); 7,46 (1H, d, J = 9 Hz); 7,51 (1H, s); 7,53 (1H, d, J= 9 Hz); 7,79 (1H, d, J = 8 Hz); 7,83 (1H, d, J = 8 Hz); 10,91 (1H, s).

Příklad 4

3,4-[(N,N'-l,l')-((2-ethoxy)-3'(O)-4'(amino)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5dion, trifluoracetátová sůl

Do bezvodého tetrahydrofuranového roztoku (15 ml) alkoholu, 3,4-[(N,N'-l,l'-(2-ethoxy)3'(O)-4'(hydroxy)butan))-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu (155 mg, 0,35 mmol) se v prostředí dusíku přidá 2,4,6-kollidin (280 μΐ, 3 ekv.). Roztok se ochladí na teplotu -78 °C a zpracovává se anhydridem kyseliny trifluormethansulfonové (118 μΐ, 2 ekv.). Po 1,5 hodinách při teplotě -78 °C se přidá velký nadbytek koncentrovaného roztoku hydroxidu amonného (2 ml). Po 10 minutách se reakční směs ohřeje na teplotu -42 °C v lázni suchý led/acetonitril a pak se míchá po dobu 18 hodin za současného ohřívání na teplotu místnosti. Reakční směs se zkoncentruje ve vakuu. Získaný zbytek se rozpustí v ethylacetátu (400 ml), promyje se vodou, solankou, vysuší se a zkoncentruje se ve vakuu, čímž se získá surový primární amin. Amin se absorbuje na oxidu křemičitém a vnese se na bleskový sloupec, který se postupně eluuje systémem 1 díl ethylacetátu/1 díl hexanu, ethylacetát, ethylacetát/5 % methanolu a konečně systémem 50 dílů ethylacetátu/45 dílů acetonitrilu/4 díly methanolu/2 díly izopropylaminu k eluování aminu, 3,4-[(N,N'-l,l')-((2-ethoxy)-3'(0)-4'(amino)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]l(H)-pyrrol-2,5-dionu (38 mg). Výchozí alkohol (104 mg, 67 % teorie) se rovněž získá. Produkt se dále čistí reverzní fázovou exkluzní chromatografií za eluování systémem 85 dílů acetonitrilu/15 dílů (0,01 % trifluoracetátu/voda). Shromážděné frakce se azeotropně destilují s ethylacetátem, čímž se získá 23 mg (12 % teorie) prášku jakožto trifluoracetátové soli. MS.

‘HNMR (de-DMSO): 6 1,99 (1H, m); 2,08 (1H, m); 2,82 (1H, m); 3,18 (1H, m); 3,57 (2H, m); 3,75 (1H, m); 4,13 (2H,m); 4,29 (1H, m); 4,44 (1H, m); 7,09 (2H,t, J = 7 Hz); 7,18 (2H, t, J = 7 Hz); 7,47 (4H, m); 7,70 (3H, bs); 7,78 (2H, m).

-44CZ 291950 B6

Obdobným způsobem se získá S-enantiomer, 4s ve formě hydrochloridové soli a R-enantiomer, 4r ve formě hydrochloridové soli.

Příklad 5

3.4- [(N,N'-l, 1 ')-((2-ethoxy)-3 '(O)-4'(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3 '-indolyl)]-l (H)-pyrrol-2,5-dion, hydrochloridová sůl

Do bezvodé dichlormethanové suspenze (15 ml) alkoholu 3,4-[(N,N'-l,l')-(2--ethoxy)-3'(O)4'(hydroxy)butan))-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu (155 mg, 0,35 mmol) se v prostředí dusíku se přidá pyridin (260 μΐ, 3 ekv.) a anhydrid methansulfonové kyseliny (242 mg, 1,3 ekv.). Po 4 hodinách se reakční směs zředí dichlormethanem, promyje se 0,lN kyselinou chlorovodíkovou (2 x) a zfiltruje se k odstranění výchozí látky (54 mg). Dichlormethanový podíl se promyje solankou (2 x), vysuší se a zkoncentruje se, čímž se získá surový mesylát ve formě purpurové pevné látky. Tento produkt se absorbuje na oxidu křemičitém a vnese se na bleskový sloupec, který se postupně eluuje dichlormethanem, systémem 5 % acetonitrilu/dichlormethan a 10 % acetonitrilu/dichlormethan, čímž se získá 288 mg (52 % teorie) mesylátu,

3.4- [(N,N'-l,l')-((2-ethoxy)-3'(O)-4'-(methansulfonyloxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu. MS. NMR.

Do tetrahydrofuranového roztoku (20 ml) mesylátu, 3,4[(N,N'—1,1')—((2~ethoxy)—3'(O)— (methansulfonyloxy)butan)bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pynOl-2,5-dionu (304 mg, 0,59 mmol) se přidá 8,9M roztok dimethylaminu v tetrahydrofuranu (7 ml, 100 ekv.). Zahříváním se udržuje na teplotu 65 °C po dobu 24 hodin v utěsněné zkumavce, reakční směs se zředí ethylacetátem (200 ml), promyje se solankou (2x), vysuší se a zkoncentruje se, čímž se získá surový dimethylaminový derivát ve formě pevné látky. Produkt se absorbuje na oxidu křemičitém a vnese se na bleskový sloupec, který se postupně eluuje systémem 3 díly ethylacetátu/1 díl hexanu, ethylacetátem a 2 % izopropylaminu/ethylacetát, čímž se získá dimethylaminový derivát, 193 mg (70 % teorie), který podle chromatografie HPLC má čistotu 90%. Dimethylaminový derivát

3.4- [(N-N'-l,l')-((2-ethoxy)-3'(O)-4'-(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dion, se vyčistí na čistotu větší než 95% ve formě trifluoracetátové soli za použití reverzní fázové exkluzivní chromatografie HPLC za eluování systémem 85 dílů acetonitrilu/15 dílů (0,01 % trifluoracetátu/voda).

Triflůoracetátová sůl 3,4-[(N-N'-l, 1 ')-((2-ethoxy)-3 '(O)-4'-(N,N-dimethylamino)butan)bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu se převádí na hydrochloridovou sůl suspendováním soli v ethylacetátu a mírným promytím 0,lN roztokem hydroxidu sodného (5x 50 ml). Ethylacetátový podíl se promyje solankou (2 x), vysuší se a zkoncentruje se za získání volné zásady,

3.4- [(N-N'-l,l')-((2-ethoxy}-3'(O)-4'-(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu. Do suspenze bezvodého methanolu (50 ml) a volné zásady 3,4-[(N-N'l,l')-(22-ethoxy)-3'(O)-4'-(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-

2.5- dionu se přidá IN kyselina chlorovodíková v bezvodém etheru (13 ml, 50 ekv.). Ether se

-45CZ 291950 B6 odpaří a zbytek se vysuší ve vakuu, čímž se získá 143 mg (52 % teorie) 3,4-[(N-N'-l,l')-((2ethoxy)-3'(O)—4'-(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionhydrochloridové soli ve formě červené pevné látky. MS.

'HNMR (d₆-DMSO): 5 2,03 (1H, m); 2,26 (1H, m); 2,68 (6H, t, J = 5 Hz); 3,24 (1H, m); 3,28 (1H, m, po D₂O třepané); 3,64 (1H, m); 3,77 (2H, m); 4,07 - 4,38 (4H, m); 7,08 (2H, m); 7,17 (2H, m); 7,43 (3H, m); 7,52 (1H, d, J = 8 Hz); 7,79 (2H, m); 10,33 (1H, bs); 10,92 (1H, s).

Příklad 5s (S)—3,4-[(N,N'-1,1')-((2' '-ethoxy)-3 '(O)-4'(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3 -indolyl)]l(H)-pyrrol-2,5-dion, hydrochloridová sůl

Do tetrahydrofuranového roztoku (300 ml) mesylátu, (S)-3,4-[(N,N'-l,r)-((2-ethoxy)3'(O)-4'-(methansulfonyloxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu (2,8 g, 5,39 mmol) se přidá dimethylamin (100 ml, 40% roztok ve vodě) v utěsněné nádobě. Zahříváním se udržuje na teplotě 50 °C po dobu 24 hodin a reakční směs se zkoncentruje. Produkt se vede vrstvou oxidu křemičitého za eluování ethylacetátem a pak 10 % triethylaminu v ethylacetátu, čímž se eluuje žádaný (S)-dimethylaminový derivát. Eluační činidlo se zkoncentruje, čímž se získá 1,7 g (67 % teorie) volné zásady, kterou je (S)3,4-[(N,N'-l,r)-((2-ethoxy)-3'(O)4'(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dion ve formě fialové pevné látky. Volná zásada se převádí na hydrochloridovou sůl suspendováním volné zásady (S}-3,4-[(N,N'-l,r)-((2-ethoxy)-3'(O)-4'(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]l(H)-pyrrol-2,5-dionu (1,7 g, 3,6 mmol) v methanolu (300 ml) a přidáním l,0N bezvodého chlorovodíku v etheru (10 ml, 10 mmol). Po 0,5 hodiny při teplotě místnosti se oddělí jasně oranžová sraženina, promyje se etherem a vysuší se ve vakuu, čímž se získá 1,4 g (77 % teorie) (S)3,4-[(N,N'-l,l')-((2-ethoxy)-3'(O)-4'(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]l(H)-pyrrol-2,5-dionu ve formě hydrochloridové soli. MS.

‘HNMR: (dé-DMSO) δ 2,1 (m, 1H); 2,35 (m, 1H); 2,68 (s, 6H); 3,2 (m, 1H); 3,33 (m, 1H); 3,66 (br. t, 1H); 3,8 (br. t, 1H); 3,85 (m, 1H); 4,17 (m, 1H); 4,2 - 4,4 (m, 3H); 7,1 (d, 1H); 7,13 (d, 1H); 7,2 (m, 2H); 7,44 (s, 1H); 7,48 (s, 1H); 7,5 (d, 1H); 7,56 (d, 1H); 7,82 (br.t, 2H); 10,59 (br., 1H); 10,96 (s, 1H).

Příklad 5r (R)-3,4-[(N,N'-l,l')-((2-ethoxy}-3'(O)-4'(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]l(H)-pyrrol-2,5-dion, hydrochloridová sůl

Enantiomer R se připraví stejným způsobem jako enantiomer S, jakožto výchozí látky se však použije (R)-4-/erc-butyldifenylsilyloxy-3-(2-jodethoxy)l-jodbutanu. MS. NMR.

-46CZ 291950 B6

Příklad 6

3,4-[(N,N'-l,l')-((2-ethoxy)-3'((O)-methylen)-4'(hydroxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pynOl-2,5-dion

Suchý dimethylformamidový roztok (100 ml) (bis)mesylátu, l-(2-methylsulfonyloxy)ethoxy)2-((methansulfonyloxy)ethyl-3-(terc-butyldifenylsilyloxy)propanu (7,40 g, 13,30 mmol) a bis—(3,3 -indolyl)-l(methyl)-pyrrol-2,5-dionu (4,43 g, 13,30 mmol) se přidává po dobu 16 hodin do míchané suspenze uhličitanu cezného (25,4 g, 78 mmol) v dimethylformamidu (400 ml) při teplotě 50 °C. Po osmi hodinách se reakční směs zkoncentruje za sníženého tlaku při teplotě 80 °C za získání zbytku. Zbytek se zředí ethylacetátem (200 ml) a promyje se vodou (50ml). Organická vrstva se oddělí a vodná vrstva se extrahuje ethylacetátem (50 mix3). Spojené organické podíly se vysuší a zkoncentrují se za získání zbytku. Zbytek se nanese na sloupec silikagelu a eluuje se systémem 25 % ethylacetátu v hexanu a pak 5 % methanolu v dichlormethanu, čímž se získají tři převažující produkty: silylethermakrocyklový produkt, 2,3-[(N,N'-l,l')-(4'-ethoxy)-l'-yl-(3'(terc-butyldifenylsilyloxy)méthylen)butan-l-yl)-bis(3,3'-indolyl)]-l(methyl)-pyrrol-2,5-dion, (2,35 g), MS: vypočteno pro C44H45N3O4SÍ: molekulová hmotnost 707,31, zjištěno 708, Rf = 0,84 (50 % ethylacetátu v hexanu), desilylovaný alkoholový makrocyklový produkt (600 mg) MS.

Do míchaného ethanolového roztoku (500 ml) N-methylového makrocyklu, 2,3-[(N,N'-l,l')(4'-ethoxy)-l'-ýl-(3'-(terc-butyldifenylsilyloxy)methylen)butan-l-yl)bis-(3,3'-indolyl)]-l(methyl)-pyrrol-2,5-dionu (1,65 g, 2,33 mmol) se přidá 5N roztok hydroxidu draselného (100 ml). Reakční směs se udržuje zahříváním na teplotě 50 °C po dobu 12 hodin, ochladí se na teplotu místnosti a zkoncentruje se za sníženého tlaku, za získání zbytku. Zbytek se okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou na hodnotu pH 1 a extrahuje se ethylacetátem (200 ml x 5). Spojené organické fáze se vysuší, zkoncentrují se za sníženého tlaku a eluují se v krátkém sloupci oxidu křemičitém systémem 5 % methanolu v dichlormethanu. Odpařením elučního rozpouštědla se získá zbytek obsahující anhydrid, 2,3-[(N,N'-l,l')-(4'-ethoxy)-l'-yl(3'-(terc-butyldifenylsilyloxy)methylen)butan-l-yl)bis-(3,3'-mdolyl)]-l-furan-l,4—dion, kterého se používá v další reakci.

Do suchého formaldehydového roztoku (250 ml) anhydridu, 2,3-[(N,N'-l,r)-(4'-ethoxy)-ryl-(3'-(rerc-butyldifenylsilyloxy)methylen)butan-l-yl)bis-(3,3'-indolyl)]-l-furan-l,4-dionu (600 mg, 1,3 mmol) se přidá HMDS (2,1 g, 13 mmol) a následně methanol (209 mg, 6,5 mmol). Po 48hodinách se reakční směs zkoncentruje a zbytek se rozpustí vethylacetátu (lOOml), promyje se IN vodnou kyselinou chlorovodíkovou (25 ml), vodou (25 ml) a solankou (25 ml). Získaná organická fáze se vysuší a zkoncentruje se. Zbytek se vede sloupcem silikagelu za eluování systémem methanol/dichlormethan (0 až 5 % methanolu). Odpařením elučního rozpouštědla se získá imid 3,4-[(N,N'-l,l')-((2-ethoxy)-3'((O)-methylen)-4^,(hydroxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dion ve formě pevné látky (300 mg, 50 % teorie). MS.

-47CZ 291950 B6 ‘HNMR (CDC1₃) δ 9,65 (s, 1H); 7,79 (t, J = 7,65 Hz); 7,61 (s, 1H); 7,54 (s, 1H); 7,46-7,40 (m, 2H), 7,24 - 7,08 (m, 2H); 7,07 - 7,02 (m, 2H); 4,43 - 4,33 (m, 2H); 4,30 - 4,21 (m, 1H); 4,14- 4,06 (m, 1H); 3,64 (t, J = 4,64 Hz), 3,58- 3,38 (m, 5H); 3,71 (t, J= 8,64 Hz, 1H); 1,89-1,85 (m, 1H).

Příklad 7

3.4- [(N,N'-l, 1 ')-((2-ethoxy)-3'((0)-methylen)-4'(N-pyrrolidino)butan)-bis-(3,3 '-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dion, hydrochloridová sůl

Do suchého dichlormethanového roztoku (50 ml) imidalkoholu, 3,4-[(N,N'-l,l')-((2-ethoxy)3 '((O)-methylen)-4'(N-hydroxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l (H)-pyrrol-2,5-dionu (140 mg, 0,30 mmol), obsahujícího pyridin (120 mg, 1,5 mmol), sě přidá anhydrid methansulfonové kyseliny (106 mg, 0,61 mmol) v prostředí dusíku. Po 12 hodinách se reakce ukončí přidáním vody (25 ml), reakční směs se zředí dichlormethanem (50 ml), promyje se 0,2N kyselinou chlorovodíkovou (20mix 2), vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (20ml), vodou (20 ml), solankou (20 ml), vysuší se a zkoncentruje se. Získaný zbytek se nanese na krátký sloupec silikagelu a eluuje se systémem 5 % methanolu v dichlormethanu a odpařením elučního rozpouštědla se získá mesylát 3,4-[(N,N'-l,l')-(2-ethoxy)-(3'((O)-methylen)-4'(methansulfonyloxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dion, kterého se používá v další reakci.

Do utěsněné zkumavky tetrahydrofuranového roztoku (20 ml) mesylátu 3,4-[(Ν,Ν'-1,Γ)-(2ethoxy-(3'((0)-methylen)-4'(methansulfonyloxy)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-

2.5- dionu (157 mg, 0,29 mmol) se přidá pyrrolidon (203 mg, 2,90 mmol). Reakční směs se udržuje zahříváním na teplotě 50 °C po dobu 12 hodin, ochladí se na teplotu místnosti a zkoncentruje se za sníženého tlaku, za získání zbytku. Zbytek se rozpustí v dichlormethanu (50 ml), promyje se vodou (20 ml x 2), solankou (20 ml), vysuší se, zkoncentruje se za sníženého tlaku a eluuje se v krátkém silikagelovém sloupci systémem 5 % methanolu v dichlormethanu. Odpařením elučního rozpouštědla se získá pyrrolidin, 3,4-[(N,N'-l,l')-(2-ethoxy-(3'((0)methylen)-4'-(pynOlidino)butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pynOl-2,5-dion. MS: vypočteno pro C31H32N4O3: molekulová hmotnost: 508,63, nalezeno 508, Rf = 0,14 (5 % methanolu v dichlormethanu, stopy triethylaminu). Pyrrolidin se dále čistí reverzní fázovou gelovou permeační chromatografií, čímž se získá pyrrolový makrocykl ve formě trifluoroctové soli (55 mg, 37 % teorie). Sůl s trifluoroctovou kyselinou pyrrolu se převádí na hydrochloridovou sůl

3,4-[(N,N'-l,l')-(2-ethoxy-3'((O)-methylen)-4'(N-pyrrolidino)-butan}-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu extrakcí IN suspenzí hydroxidu sodného (5 ml) trifluoracetátové soli (55 mg) systémem ethylacetát (25 ml)/methanol (2 ml), vysušením extraktu a zkoncentrováním za získání zbytku. Zbytek se suspenduje v systému ether/methanol (10 : 1) a přidá se etherový roztok chlorovodíku. Po 30 minutách se suspenze zkoncentruje a vysuší se ve vakuu, čímž se získá 3,4-[(N,N'-l,l'}-(2-ethoxy-3'((O)-methylen)-4'(N-pyrrolidino)-butan)-bis-(3,3'indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dion, hydrochloridová sůl (48 mg, 88 % teorie). MS.

-48CZ 291950 B6 ‘HNMR: 5 10,98 (s, 1H), 7,90 (s, 1H), 7,82 (s, 1H), 7,70-7,62 (m, 3H); 7,56-7,50 (m, 1H), 7,24 - 7,02 (m, 4H), 4,50 - 4,20 (m, 4H); 3,76 - 3,42 (m, 4H); 2,82 - 2,44 (m, 4H), 2,26 - 2,24 (m, 1H), 1,82 - 1,60 (m, 6H), 1,26 - 1,02 (m, 2H).

Příklad 8

3,4-[(N,N'-l,l')-(2-ethoxy-3'((O)-methylen)—4'(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3'- indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dion, hydrochloridová sůl

3,4-[(N,N'-l,l')-(2''-Ethoxy-3'((O)-methylen)-4'(N,N-dimethylamino)butan)-bis-(3,3'indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dion, hydrochloridová sůl se připravuje náhradou mesylátu dimethylaminem (58 mg, výtěžek 75 % teorie). MS.

‘H (CDClj) δ 10,93 (s, 1H); 7,84 (s, 1H); 7,77 (s, 1H); 7,69- 7,64 (m, 3H); 7,47 (d, J = 7,97 Hz, 1H); 7,13 - 7,02 (m, 4H); 4,40 - 4,1 l.(m, 4H); 3,73 - 3,20 (m, 4H); 2,50 (s, 3H); 2,33 (s, 1H); 2,13 - 1,96 (m, 2H); 1,86 - 1,70 (m, 1H); 1,21 - 1,10 (m, 2H).

Následující sloučeniny se připravují podobným způsobem, jako je popsáno v příkladech a dále objasňují sloučeniny podle vynálezu. V následujících příkladech je struktura sloučenin potvrzena NMR, MS a/nebo elementární analýzou. V průběhu přípravy znamená R chráněnou hydroxyskupinu, s výhodou silyletherovou skupinu a především Zerc-butyldifenylsilyloxyskupinu (TBDPS). Silyletherová skupina se může převádět na uvolňovanou skupinu a může se nahrazovat za získání následujících sloučenin:

-49CZ 291950 B6 n nl n2

R

Příklad $

17s S-enantiomer

18s S-enantiomer

18r R-enantiomer

19r R-enaiitiomer

20r R-enantiomer

20s S-enantiomer 2lr R-enantiomer

21s S-enantiomer 22

23s S-enantiomer

24s S-enantiomer

25r R-enantiomer

20

20 ~fe

-fe · HC1 -N(CH₃)2 · HCl -O

HC l -NHCH2C6H5 ’ HCl -NHCOCH3 -NHSO2C6H5 -NHC (O) OCH2C6H5 -NHCH3 · HCl -NHCH2C6H5 · HCl

-NHCOCH3

-O

HCl

2 0 -NHSO2C6H5

2 0 -NHCH2 (pyridyl) HCl /^\

--N N—CHj

2 0 \/ - HCl

ΛΆ — N O

2 0 · HCl

2 0 -NHC (O) OCH2C6H5

Příklad 26

3,4-[N,N'-l, 1 '-(2-methylen-6-methylenpyridm)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pynOl-2,5-dion

-50CZ 291950 B6

Způsobem, popsaným v příkladu 1, se anhydrid 2,3-bis-indolmaleinové kyseliny (287 mg, 0,88 mmol) v 5 ml dimethylformamidu zpracovává hydridem sodným (60% suspenze v oleji, 88 mg, 2,19 mmol) po dobu 1,5 hodin, zředí se na 11 ml dimethylformamidem a zpracovává se 5 bis-2,6-dibrommethylpyridinem (245 mg, 0,93 mmol). Míchá se při teplotě 50 °C přes noc, reakční směs se zpracuje ethylacetátem a zfiltruje se přes krátkou upěchovanou vrstvu oxidu křemičitého (za eluování systémem 50 % ethylacetátu v hexanech). Získá se N,N'-(2,6pyridinem můstkovaný)-bis-anhydrid maleinové kyseliny (142 mg, 37 % teorie) ve formě tmavo červené pevné látky, která vykazuje v podstatě jednu skvrnu při analýze chromatografií v tenké ío vrstvě a které se přímo používá v následujícím reakčním stupni bez čištění.

3,4-[N,N'-l,l'-(2-Methylen-6-methylenpyridin)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-furan-2,5-dion (140 mg, 0,32 mmol) ve 2 ml dimethylformamidu se zpracovává směsí 1,1,1,3,3,3hexamethyldisilazanu (0,72 ml, 3,2 mmol) a methanolu (0,063 ml, 1,6 mmol), čímž se získá po 15 zpracování a čištění radiální chromatografií na silikagelu 42 mg žádaného N,N'-{2,6-pyridinem můstkovaný)-bis-indohnaleimidu ve formě tmavočervené pevné látky, která je homogenní podle chromatografie v tenké vrstvě (Rf = 0,35, 3 % methanolu v trichlormethanu).

Příklad 27

3,4-[N,N'-l, 1 '-(2-ethoxy)benzyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyTrol-2,5-dionhydrochlorid

Suchý dimethylformamidový roztok (45 ml) dibromidu, 2-(2'-bromethoxy)benzylbromid, (2,0 g, 6,8 mmol) a bis-(3,3'-indolyl)]-l(methyl)-pyrrol-2,5-dion (2,3 g, 6,8 mmol) se přidává injekční 25 stříkačkou po dobu 20 hodin do suspenze uhličitanu cezného (8,9 g, 27 mmol) v suchém dimethylformamidu (550 ml) za intenzivního míchání při teplotě 55 °C v prostředí dusíku. Po dalších dvou hodinách se reakční směs zkoncentruje ve vakuu, zbytek se rozpustí v dichlormethanu, promyje se IN kyselinou chlorovodíkovou, solankou, vysuší se a zkoncentruje se ve vakuu, čímž se získá fialový olej. Olej se vede upěchovanou vrstvou oxidu křemičitého za 30 eluování systémem 1 : 1 hexany/ethylacetát. Eluční roztok se zkoncentruje, čímž se získá makrocykl 3,4-[(N,N'-l,r-(2-ethoxy)benzyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion (2,76 g, 71 % teorie) ve formě fuchsinové pevné látky. Překrystalizováním ze systému izopropanol/methylenchlorid se získá analyticky čistý materiál. MS: molekulová hmotnost 473, zjištěno 473, FD(trichlormethan),

Elementární analýza:

vypočteno: C 76,09; H 4,90; N 8,87;

nalezeno: C 75,85; H 4,93; N 8,79.

Do ethanolové suspenze makrocyklu 3,4-[(N,N'-l,l'-(2-ethoxy)benzyI)-bis-(3,3'-indolyl)]lH-pyrrol-2,5-dionu (710 mg, 15 mmol) obsahující tetrahydrofuran (20 ml) se přidá 5N roztok hydroxidu draselného (80 ml). Reakční směs se zahříváním udržuje na teplotě 55 °C po dobu

-51 CZ 291950 B6 hodin za míchání, ochladí se na teplotu místnosti a ethanol se odstraní ve vakuu. Koncentrát se okyselí na hodnotu pH 1 5N kyselinou chlorovodíkovou (325 ml), extrahuje se ethylacetátem, promyje se solankou (2x), vysuší se a zkoncentruje se, čímž se získá anhydrid 3,4-[(N,N'-l,l (2-ethoxy)benzyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion, 700 mg (kvantitativní konverze) ve formě zbytku.

Do suchého dimethylformamidového roztoku (500 ml) anhydridu 3,4-[(N,N'-l,l'-(2-ethoxy)benzyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu (760 g, 17 mmol) se přidá roztok methanolu (0,34 ml, 8,3 mmol) a 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazanu (3,5 ml, 17 mmol). Zahříváním se udržuje na teplotě 55 °C po dobu 22 hodin, reakční směs se zkoncentruje ve vaku, zbytek se zředí ethylacetátem a promyje se 0,lN kyselinou chlorovodíkovou. Spojené organické vrstvy se vysuší a zkoncentrují se za získání fialového zbytku. Zbytek se nanese na krátkou upěchovanou vrstvu oxidu křemičitého a eluuje se systémem dichlormethan/hexan (gradient 0 až 100 % dichlormethanu). Odpařením rozpouštědla se získá NHmaleimid 3,4-[(N,N'-l,l'-(2-ethoxy)benzyl)bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion (483 mg, 70 % teorie) ve formě purpurově červené pevné látky. 3-,4- [(N,N'-l,l'-(2-Ethoxy)benzyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionhydrochlorid se získá překrystalováním ze systému dichlormethan/hexan. MS.

‘H NMR: (DMSO-dý) δ 4,29 (2H, bs); 4,59 (2H, bs); 5,23 (2H, bs); 6,90 - 6,99 (2H); 7,01-7,18 (3H); 7,20 - 7,27 (2H); 7,59 - 7,68 (2H); 7,71 - 7,80 (5H); 10,92 (H, s).

Příklad 28

3,4-[(N,N'-l, 1 '-hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion

Do roztoku 3,4—bis-(3-indolyl)-l-methylpyrrol“2,5-dionu (499, 1,46 mmol) v 10 ml dimethylformamidu se v prostředí dusíku přidá hydrid sodný (60% suspenze v oleji, 146 mg, 3,65 mmol) po částech v průběhu 30 minut. Výsledný zelený roztok se míchá po dobu jedné hodiny. Směs se zředí 10 ml dimethylformamidu a zpracuje se po kapkách 1,6-dibromhexanem (0,24 ml, 1,57 mmol). Reakční směs se míchá po dobu 30 minut při teplotě místnosti a pak se zahříváním udržuje na teplotě 45 °C po dobu 16 hodin. Ochlazená směs se vlije do zředěného vodného roztoku chloridu amonného (125 ml) a extrahuje se ethylacetátem (3 x 40 ml). Spojené organické extrakty se promyjí vodou a vysuší se (síranem hořečnatým). Po odstranění rozpouštědla ve vakuu se zbytek čistí bleskovou chromatografií na silikagelu za eluování gradientem dichlormethan/hexany 1 : 1 až 3 : 1, čímž se získá 3,4-[(N,N-l,l'-hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lmethylpyrrol-2,5-dion (137 mg, 22 % teorie) ve formě purpurově červené pevné látky o teplotě tání vyšší než 320 °C.

Směs, obsahující 3,4-[(N,N'-l, 1 '-hexan)-bis-(3,3 '-indolyl)]-l-methyl-pyrrol-2,5-dion (137 mg, 322 mmol), ethanol (15 ml), 5N hydroxid draselný (5 ml) a tetrahydrofiiran (2 ml) se míchá po dobu čtyř hodin při teplotě místnosti. V této chvíli chromatografie v tenké vrstvě dokládá, že je výchozí látka spotřebována. Směs se zředí vodou (15 ml) a zkoncentruje se na rotační odparce. Směs se ochladí, okyselí se na hodnotu pH 1 3N kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje se dichlormethanem (3x10 ml). Spojené organické extrakty se promyjí dobře vodou,

-52CZ 291950 B6 vysuší se bezvodým síranem hořečnatým a zkoncentrují se. Získaná purpurová látka (116 g) je podle analýzy NMR 4 : 1 směsí žádaného anhydridu a výchozí látky. Tohoto produktu se v dalším stupni používá bez dalšího čištění.

Stejným způsobem, jako je popsáno v příkladu 1 se zpracovává roztok 3,4-[(N,N'-l,l'-hexan)bis-(3,3'-indolyl)]-furan-2,5-dionu (108 mg, 0,263 mmol) v dimethylformamidu (1,5 ml) v prostředí dusíku směsí 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazanu (0,59 ml, 2,62 mmol) a methanolu (0,05 ml, 1,31 mmol) přes noc. Po zpracování (ethylacetátem) se surový produkt čistí bleskovou chromatografií na silikagelu (za eluování gradientem dimethylchlorid/ethylacetát, 10 : 1 až 5 : 1) za získání dvou zabarvených frakcí. První zabarvená frakce obsahuje 3,4-[(N,N'-l,l'-hexan)bis-(3,3'-indolyl)]-l-methylpynOl-2,5-dion jakožto nečistotu z předchozích reakcí. Druhá zabarvená frakce obsahuje žádaný produkt 3,4-[(N,N'-l,l'-hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lHpyrrol-2,5-dion (56 mg) o teplotě tání větší než 320 °C. MS.

Analýza pro C26H23N3O2 (0,3 H₂O) vypočteno: C 76,26; H 5,66; Ň 10,26;

nalezeno: C 75,21; H 5,65; N 10,05.

Příklad 29

3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(benzylkarbonát)methylen)hexan)-bis-(3,3'-mdolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion

Do dichlormethanového roztoku o teplotě 0 °C 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(hydroxy)methylen)hexan)bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu (24 mg, 0,054 mmol) se přidá diizopropylethylamin (10,6 mg, 0,081 mmol) a následně benzylchlorformát (13,8 mg, 0,081 mmol). Po 72 hodinách se reakce ukončí přidáním 2,5 N roztoku hydrogenuhličitanu sodného, organická vrstva se oddělí a vodná vrstva se extrahuje dichlormethanem. Organické vrstvy se spojí, promyjí se solankou, vysuší se síranem hořečnatým, zfiltrují se a zkoncentrují se, čímž se získá olej, který se čistí reverzní fázovou chromatografií HPLC (za eluování gradientem 5 % acetonitrilu ve vodě s 0,1 % TFA až 100 % acetonitrilu na sloupci C18), čímž se získá 6 mg 3,4-[(N,N'-l,l'-(3(benzylkarbonát)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pynOl-2,5-dionu. MS

-53CZ 291950 B6

Příklad 30 (±)-3,4-[(N,N'-l, 1 '-(3 -(benzyloxymethylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pynOl-2,5-dion

Způsobem, popsaným v příkladu 29, se zpracovává 3,4-bis-(3'-indolyl)-l-methyl-pyrrol-2,5dion (400 mg, 1,17 mmol) v 8 ml dimethylformamidu hydridem sodným (60% suspenze v oleji, 117 mg, 2,93 mmol) a následně (±)-3-benzyloxymethylen-l,6-dibromhexanem v 7 ml dimethylformamidu. Zahříváním se udržuje na teplotě 50 °C přes noc, surový produkt se po zpracování čistí bleskovou chromatografíí na silikagelu za eluování gradientem dichlormethan10 hexany, 1 : 1 až 2 : 1, čímž se získá čistý (±)-3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(benzyloxymethylen)hexan}bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion (149 mg, 23 % teorie) ve formě fialové pevné látky.

Směs, obsahující (±)-3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(benzyloxymethylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lHpyrrol-2,5-dion (1412 mg, 0,259 mmol), ethanol 15 ml a 5N roztok hydroxidu draselného (5 ml) 15 se míchá při teplotě místnosti po dobu tří hodin, přičemž se pak podle chromatografie v tenké vrstvě jeví výchozí látka spotřebovaná. Po okyselení a extrakci dichlormethanem surový produkt (101 mg) vykazuje dvě skvrny při chromatografii v tenké vrstvě (dichlormethan), což odpovídá výchozí látce a žádanému anhydridu (±)-3,4-[(N,N'-l,r-(3-(benzyloxymethylen)hexan)-bis(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu. Analýza NMR dokládá zhruba 4 : 1 směs anhydridu 20 a výchozí látky. Tohoto materiálu se přímo používá v dalším reakčním stupni bez dalšího čištění.

(±)-3,4-[(N,N'-l, 1 '-(3-(Benzyloxymethylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]furan-2,5-dion (98 mg, 0,180 mmol) v 1 ml dimethylformamidu se zpracovává směsí 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazanu (0,41 ml, 1,8 mmol) a methanolu (0,036 ml, 0,90 mmol) při teplotě 25 °C přes noc. 25 Směs se zpracuje (ethylacetátem) a čistí se bleskovou chromatografíí na silikagelu za eluování dichlormethanem, gradientem dichlormethan/ethylacetát 10:1, čímž se získá 30 mg čištěného (±)-3,4-[(N,N'-l, 1 '-(3-(benzyloxymethylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu o teplotě tání 171 až 173 °C. MS

Příklad 31

3,4-[(N,NM, 1'-(3''-Hydroxy)methylen)hexan)-bis-(3,3-indolyl)]-1 H-pyrrol-2,5-dion

Směs obsahující bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pynOl-2,5-dion (3,41 g, 10,0 mmol) a 3-terc-butyl35 difenylsilyloxymethylen-l,6-dibromhexan (5,64 g, 11,0 mmol) v 50 ml dimethylformamidu se přidává injekční stříkačkou po dobu 30 hodin do dobře míchaného roztoku uhličitanu cezného (11,2 g, 34,3 mmol) v dimethylformamidu (350 ml) při teplotě 55 °C v prostředí dusíku. Když je přidávání ukončeno udržuje se reakční směs zahříváním na udané teplotě ještě po dobu dalších 16 hodin. Ochlazená směs se vlije do 1,2 litrů vody, obsahující 20 ml 3N kyseliny, chloro40 vodíkové a extrahuje se třemi 300ml podíly dichlormethanu. Spojené organické extrakty se promyjí vodou a solankou, vysuší se (síranem hořečnatým) a zkoncentrují se. Zbytek se vede sloupcem 76,2 x 76,2 mm silikagelu za eluování trichlormethanem. Takto získaný surový

-54CZ 291950 B6 produkt se čistí bleskovou chromatografií na silikagelu (za eluování chloroformem), čímž se získá 2,87 g (41 % teorie) 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-butyldifenylsilyloxy)methylen)hexan)-bis-(3,3'indolyl)]-l(methyl)-pyrrol-2,5-dionu ve formě purpurově zbarvené pevné látky o teplotě tání 220 až 224 °C. HRMS vypočteno pro C44H45N3S1O [M+l]: 692,3307, nalezeno 692,3299.

Směs obsahující 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(butyldifenylsilyloxy)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(methyl)-pyrrol-2,5-dion (1,55 g, 2,22 mmol), 4N roztok hydroxidu draselného (100 ml), tetrahydrofhran (10 ml) a 95% ethanol (200 ml) se zahříváním udržuje na teplotě 90 °C po dobu 16 hodin. Po odstranění většiny ethanolu na rotační odparce se směs okyselí na hodnotu pH 1 6N kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje se dichlormethanem (3 x 75 ml). Spojené organické extrakty se promyjí vodou a solankou a vysuší se bezvodým síranem sodným. Po odstranění rozpouštědla ve vakuu se zbytek rozpustí v minimálním množství 5 % methanolu vtrichlormethanu a vnese se na sloupec 76,2 x 76,2 mm silikagelu. Eluuje se trichlormethanem a následně systémem 10 % methanolu v trichlormethanu, čímž se získají dvě frakce: odpařením druhé frakce se získá 676 mg (60 % teorie) anhydrid-alkoholu ve formě purpurové pevné látky, která je homogenní podle chromatografie v tenké vrstvě (Rf = 0,5, 10 % methanolu v trichlormethanu). Tohoto produktu se používá přímó v dalším stupni bez dalšího čištění.

Do roztoku připraveného anhydridu (510 mg, 1,15 mmol) v dimethylformamidu (11 ml) se přidá předmísený roztok obsahující 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazan (5,14 ml, 23 mmol) a methanol (0,45 ml, 11,5 mmol) a reakční směs se zahříváním udržuje na teplotě 50 °C po dobu 24 hodin v prostředí dusíku. Ochlazená reakční směs se vlije do 100 ml vody. Vysrážený produkt se promyje vodou a suší se přes noc, čímž se získá 409 mg 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(hydroxy)methylen)hexan)-bis-(3,3'-mdolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu ve formě červenopurpurové pevné látky. Produkt vykazuje 93% čistotu podle reverzní fázové chromatografie HPLC a je znečištěn neidentifikovanou sloučeninou s podobnou hodnotou Rf. HRMS vypočteno pro C27H25N3O3: 439,1896, nalezeno 439,1911.

Příklad 3 lr (R) -3,4—[(N,N'-1,1 '-(3 -(Hydroxymethylen)hexan)-bis-(3,3 '-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion

Způsobem, popsaným v příkladu 31, se připravuje (R)-3,4-[(N,N'-l,r-(3-(hydroxy)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion v celkovém výtěžku 25 % teorie z dibromidu, (R)-3-fórc-butyldifenylsilyloxymethylen)-2,6-dibromhexanu dialkylací bis-(3,3'indolyl)-l-(methyl)pyrrol-2,5-dionem, hydrolýzou a vytvořením l-H-pyrrol-2,5-dionu. Teplota tání je větší než 300 °C.

‘H NMR (300 MHz, DMSO-d₆) 1,05 - 2,25 (m, 7H); 4,04 - 4,05 (m, 6H); (m, 8H); 7,08 - 7,88 (m, 10 H).

Příklad 3 ls (S) -3,4-[(N,N'-l,l')-(3-(Hydroxymethylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion

Způsobem, popsaným v příkladu 31, se připravuje (S)-3,4-[(N,N'-l,l')-(3-(hydroxy)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion (4,5 g) v celkovém výtěžku 25 % teorie z dibromidu, (S)-3-terc-butyldifenylsilyloxymethylen)-2,6-dibromhexan dialkylací bis-(3,3'-indolyl)-l-(methyl)pyrrol-2,5-dionem, hydrolýzou a vytvořením l-H-pyrrol-2,5dionu. MS.

-55CZ 291950 B6 'HNMR (d₆, DMSO) δ 1,05- 1,15 (2H); 1,23- 1,24 (1H); 1,50 - 1,52 (1H); 1,71 (1H); 1,94 (1H); 2,07 - 2,12 (1H); 4,05 - 4,4 (m, 6H); 7,09 - 7,21 (m, 4H); 7,35 (d, J = 15 Hz, 2H); 7,49 (d, J = 9 Hz, 2 H); 7,8 (d, J = 9 Hz, 2H); 10,93 (s, 1H).

Příklad 32 a 33

3.4- [(N,N'-l,l'-(3-Aminomethylen)hexan)-bis-(3,3-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion

Příklad 32 ve formě trifluoracetátové soli.

Příklad 33 ve formě hydrochloridové soli.

Do míchaného roztoku anhydrid alkoholu 2,3-[(N,N'-l,r-(3-(hydroxymethylen)hexan)-bis(3,3'-indolyl)]furan-l,4-dionu (0,18 g, 0,41 mmol) vbezvodém dichlormethanu (10 ml) se v prostředí dusíku přidá triethylamin (0,10 g, 1,06 mmol) a methansulfonylchlorid (0,11 g, 0,98 mmol). Výsledný roztok se míchá po dobu 30 minut při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbytek se rozpustí v 10 ml bezvodého dimethylformamidu, načež se přidá azid sodný (0,26 g, 4,1 mmol). Reakční směs se zahříváním udržuje na teplotě 50 °C po dobu 1,5hodiny vprostřed! dusíku. Ochlazená reakční směs se rozdělí mezi 0,2Nkyselinu chlorovodíkovou a ethylacetát. Spojené organické extrakty se vysuší síranem hořečnatým, zfiltrují se a odpaří se, čímž se získá 185 mg azidu, kterého se přímo používá pro další reakci. Surový azid se rozpustí v dimethylenformamidu (3 ml) v prostředí dusíku, a přidá se 1,1,1,3,3,3hexamethyldisilazan (1,25 g, 7,75 mmol) a methanol (0,12 g, 3,87 mmol). Reakční směs se zahříváním udržuje na teplotě 50 °C po dobu 12 hodin. Reakční směs se ochladí, zředí se ethylacetátem, promyje se vodou a IN kyselinou chlorovodíkovou. Vodné promývací roztoky se extrahují ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší síranem hořečnatým, zfiltrují se a odpaří se, čímž se získá azidimid, 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(azidomethylen)hexan)-bis(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion (175 mg) ve formě purpurově zbarvené pevné látky. Produkt se chromatografuje na sloupci Rainin Dynamax®-60 Ci₈ (21,4 x 250 mm) za eluování lineárním gradientem 80 % A (0,1 % trifluoroctové kyseliny a 5 % acetonitrilu ve vodě) až 100 % B (čistý acetonitril) po dobu 60 minut rychlostí 15 ml/min, čímž se získá vyčištěný 3,4—[(N,N'-l,l'-(3(azidomethylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion v celkovém výtěžku 57 % teorie. MS. NMR.

Do roztoku azidu 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(azidomethylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-

2.5- dionu (0,1 g, 0,21 mmol) v ethylacetátu (15 ml) a ethanolu (5 ml) se přidá Lindlarův katalyzátor (0,1 g). Reakční směs se míchá v prostředí vodíku (0,1 MPa) při teplotě místnosti. Po 12 hodinách se katalyzátor odstraní filtrací a filtrát se zkoncentruje ve vakuu. Čištěním reverzní preparativní fázovou chromatografií HPLC na sloupci Rainin Dynamax*-60 Cis (21,4x250 mm) za eluování lineárním gradientem 80% A (0,1 % trifluoroctové kyseliny a 5 % acetonitrilu ve vodě) až 100 % B (čistý acetonitril) po dobu 60 minut rychlostí 15 ml/min, se získá primární amin ve formě trifluoracetátové soli, 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(ammomethylen)

-56CZ 291950 B6 hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion ve formě pevné látky v celkovém výtěžku 80 mg (63 % teorie). MS.

‘HNMR(de aceton) δ 0,77-0,78 (m, 1H); 1,0- 1,1 (m, 1H); 1,27 - 1,34 (m, 1H); 1,43 (m, 1H); 1,52 - 1,56 (m, 4H); 1,60 - 1,68 (m, 1H); 1,90 - 1,94 (m, 1H); 3,17-3,21 (m, 1H); 3,35, 3,38 (m, 1H); 3,64 - 3,67 (m, 1H); 3,75 - 3,82 (m, 2H); 6,61 - 6,72 (m, 4H); 6,824 (d, J = 16 Hz, 2H); 6,936 (t, J = 8,31 Hz, 2H); 7,397 (t, J = 7,83 Hz, 2H); 9,3 (s, 1H).

¹³CNMR (de aceton) δ 26,0, 28,0, 32,1, 35,4, 40,8, 41,0, 41,1, 45,1, 45,8, 50,9, 105,1, 105,2,

110,8, 111,0, 121,24, 121,29, 122,7, 122,9, 123,0, 128,4, 128,6, 131,5, 132,0, 134,0, 134,1,

Příklad 34

3,4-[(N,N'-l,r-(3-(Benzylamino)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pynOl-2,5-dion, trifluoracetátová sůl

Do míchaného roztoku primárního aminu 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(aminomethylen)hexan)-bis(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu (40 mg, 0,05 mmol) v bezvodém tetrahydrofuranu (2 ml) se v prostředí dusíku přidá benzaldehyd (9,39 mg, 0,08 mmol). Po 30 minutách se přidá triacetoxyborhydrid sodný (18,75 mg, 0,08 mmol). Míchá se po dobu jedné hodiny, reakční směs se zředí vodou a extrahuje se ethylacetátem (3 x 25 ml). Spojené organické extrakty se vysuší síranem hořečnatým, zfíltrují se a zkoncentrují se ve vakuu. Čištěním reverzní preparativní fázovou chromatografíí HPLC na sloupci Rainin Dynamax®-60 Cu (21,4 x 250 mm) za eluování lineárním gradientem 80% A (0,1 % trifluoroctové kyseliny a 5 % acetonitrilu ve vodě) až 100 % B (čistý acetonitril) po dobu 60 minut rychlostí 15 ml/min, se získají dvě různé frakce: monobenzylaminosloučenina 3,4-[(N,N'-l, 1 '-(3 -(N-benzylamino)methylen)hexan)-bis-(3,3 indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion (16 mg) ve výtěžku 66 % teorie a dibenzylaminosloučenina 3,4[(N,N'-l,l'-(3-(N,N-dibenzylamino)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5dion (7 mg) ve výtěžku 20 % teorie. MS.

‘HNMR (d6 aceton) δ 1,1 - 1,3 (m, 1H); 1,5- 1,6 (m, 1H); 1,71 - 1,77 (m, 1H); 1,93-2,10 (m,3H); 2,5 (m, 1H); 3,1 - 3,2 (m, 1H); 3,37 - 3,41 (m, 1H); 4,13 (t, J =5,1 Hz, 2H); 4,28 (t, J = 5,1 Hz, 2H); 4,36 (d, J = 3,6 Hz, 2H); 7,13 - 7,24 (m, 4H); 7,33 (d, J = 25 Hz, 2H); 7,39 - 7,51 (m, 7H); 7,89 - 7,96 (m, 2H); 9,76 (s, 1H).

-57CZ 291950 B6 ⁿCNMR(d6 aceton) δ 25,6, 27,3, 32,1, 32,9, 44,7, 45,4, 50,1, 52,2, 105,0, 105,2, 110,8, 111,1, 121,2, 121,3, 122,8, 122,9, 123,1, 128,5, 129,8, 130,3, 131,2, 131,3, 132,0, 132,4, 133,7, 134,0, 136,8,137,0,172,5,172,6.

Příklad 35

3.4- [(N,N'-l,l'-(3-(N,N-Dibenzylamino)methylen)hexan)-bis-(3,3'-mdolyl)]-lH-pyrrol-

2.5- dion, trifluoracetátová sůl

3.4- [0N,N'-l,l'-(3-(N,N-Dibenzylamino)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-

2.5- dion, trifluoracetátová sůl se připravuje podobným způsobem, jako je popsáno příkladu 34. MS.

'HNMR (de aceton) δ 0,2 - 0,3 (m, 1H); 0,6- 0,9 (m, 4H); 1,2-1,3 (m, 1H); 1,50 (d, J = 5,4 Hz, 2H); 2,77 (m, 1H); 3,3 - 3,8 (m, 8H); 6,6 - 6,9 (m, 18H), 7,35 (dd, J = 7,5 Hz, J = 24,9 Hz, 2H); 9,1 (s, 1H).

Příklad 36r (R}-3,4—[(N,N'-l,l'-(3-(N-Pyrrolidino)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5dion, hydrochloridová sůl

Míchaná směs mesylátu (R)-3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(methansulfonyloxy)methylen)hexan)-bis(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu (202 mg) a pyrrolidinu (1,5 ml) v tetrahydrofuranu (15 ml) se udržuje zahříváním na teplotě 50 °C tak dlouho, až se chromatografií v tenké vrstvě potvrdí, že je výchozí látka spotřebována (16 hodin). Přidá se ethylacetát (30 ml). Organická fáze se promyje lOml podíly 5% roztoku hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou. Zkoncentrováním se získá temně červený zbytek, který se čistí preparativní chromatografií HPLC (reverzní fáze Waters, za eluování gradientem 0,1 % trifluoroctové kyseliny a 5 % acetonitrilu ve vodě až

-58CZ 291950 B6

100 % acetonitrilu ve vodě až 100 % acetonitrilu ve vodě), čímž se získá čistý (R}-3,4-[(N,N1,1 '—(3 -(N-pyrrolidino)methylen)hexan)-bis-(3,3 -indolyl)]-1 H-pyrrol-2,5-dion ve formě trifluoracetátové soli. Převedení na hydrochloridovou sůl stejným způsobem poskytuje (R)-3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(N-pynOlidino)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,55 dion, hydrochloridovou sůl (42 mg) ve formě světle červené pevné látky. Teplota tání je 220 °C (za rozkladu), HRMS vypočteno pro C₃iH₃₃N₄O₂ [M + 1]: 493,2604, nalezeno 493,2605.

Příklad 37

3,4-[(N,N'-l, 1 '-(3 -methoxymethylen)hexan)-bis-(3,3 '-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion

Roztok 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-terc-butyldifenylsilyloxymethylen)hexan)-bis-(3,3'-mdolyl)]-l(methyl)-pyrrol-2,5-dionu (1,25 g, 1,81 mmol) v tetrahydrofuranu (20 ml) se zpracovává roztokem tetra-n-butylamoniumfluoridu v tetrahydrofuranu (1M, 2,0 ml, 2,0 mmol). Směs se 15 míchá po dobu jedné hodiny při teplotě 25 °C. Reakce se ukončí přidáním IN kyseliny chlorovodíkové (5 ml) a reakční směs se zředí ethylacetátem (75 ml). Po promytí vodou a solankou se organická vrstva vysuší (síranem hořečnatým) a zkoncentruje se. Zbytek se čistí bleskovou chromatografii na silikagelu za eluování systémem 3 až 5 % ethanolu v tetrahydrofuranu/hexany (1 : 1), čímž se získá alkohol, 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-hydroxymethylen)hexan)-bis20 (3,3-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion, 509 mg (62 % teorie) ve formě purpurové pevné látky.

Tohoto produktu se používá přímo v dalším stupni. Do míchaného roztoku, obsahujícího shora charakterizovaný alkohol (285 mg, 0,63 mmol) a 47% vodnou tetrafluorboritou kyselinu (170 mg, 0,95 mmol) v dichlormethanu (6 ml) při teplotě 0 °C se přidá po kapkách roztok trimethylsilyldiazomethanu (Aldrich, 2,0 M hexany, 0,47 ml, 0,95 mmol) v průběhu pěti minut. 25 Získaná směs se míchá při teplotě 0 °C po dobu dvou hodin a pak při teplotě 25 °C po dobu čtyř hodin. Chromatografie v tenké vrstvě reakční směsi vykazuje velké množství nezreagované výchozí látky. Směs se ochladí a přidá se ekvivalentní další množství tetrafluorborité kyseliny a trimethylsilyldiazomethanu. Směs se míchá po dobu dvou hodin při teplotě 0 °C a potom šest hodin při teplotě 25 °C a zředí se dichlormethanem (20 ml) a promyje se 2N kyselinou 30 chlorovodíkovou (10 ml) a vodou (10 ml). Organická vrstva se vysuší (síranem hořečnatým) a zkoncentruje se. Zbytek se vnese na sloupec 76,2x76,2 mm silikagelu a eluuje se dichlormethanem za získání methyletheru, 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-methoxymethylen)hexan)-bis-(3,3'indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu, 114 mg (39% teorie) ve formě načervenale purpurové pevné látky o teplotě tání 234 až 236 °C. NMR. HRMS vypočteno pro C₂₉Hi9N₃O₃: 467,2208, nalezeno 35 467,2210.

Směs 3,4-[(N,N'-1,1 '-(3' '-methoxymethylen)hexan)-bis-(3,3 -indolyl)]-1 H-pyrrol-2,5-dionu (110 mg, 0,243 mmol) a 5N roztok hydroxidu draselného (8 ml) v 15 ml ethanolu obsahujícího 1 ml tetrahydrofuranu še zahříváním udržuje na teplotě 90 °C po dobu 24 hodin. Po odstranění 40 většiny ethanolu za sníženého tlaku se směs okyselí na hodnotu pH 1 6N kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje se dichlormethanem (3x15 ml). Spojené organické extrakty se promyjí zředěným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou a vysuší se bezvodým síranem hořečnatým. Po odstranění rozpouštědla ve vakuu se surový produkt nanese na

-59CZ 291950 B6

50,8 χ 50,8 sloupec silikagelu za eluování dichlormethanem, čímž se získá anhydrid, kterého se přímo používá v další reakci.

Do shora připraveného anhydridů (76 mg, 0,17 mmol) v dimethylformamidu (1,5 ml) se přidá roztok 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazanu (0,75 ml, 3,34 mmol) a methanolu (0,07 ml, 1,67 mmol), které se předem mísí po dobu pěti minut. Reakční směs se míchá po dobu jedné hodiny při teplotě 25 °C a pak se zahříváním udržuje na teplotě 50 °C po dobu 20 minut, načež se chromatografie v tenké vrstvě dokládá dokonalé proběhnutí reakce. Ochlazená reakční směs se zpracuje (ethylacetátem) shora popsaným způsobem. Surový produkt se čistí bleskovou chromatografií na silikagelu (za eluování gradientem dichlormethan - 4 % ethylacetátu v dichlormethanu), čímž se získá 42 mg (55 % teorie) 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-methoxymethylen)hexan)bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu ve formě červenofialové pevné látky o teplotě tání 272 až 274 °C.

Analýza pro C_2gH₂₇N₃O₃ (0,1 H₂O) vypočteno: C 73,84; H 6,02; N 9,23;

nalezeno: C 73,51; H 5,92; N 8,99.

Příklad 38

3,4-[(N,N'-l, 1 '-(3 -(acetoxy)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l H-pyrroI-2,5-dion

Acetanhydrid (0,064 ml, 0,68 mmol) se přidá do míchané směsi anhydridů, 2,3-[(N,N'-l,l'-(3(hydroxymethylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]fiiran-l,4-dionu (1,49 mg, 0,34 mmol), 4-dimethylaminopyridinu (27 mg, 0,22 mmol), pyridinu (0,75 ml) a tetrahydrofuranu (1,5 ml). Reakční směs se míchá při teplotě 25 °C v prostředí dusíku po dobu 16 hodin. Směs se zředí ethylacetátem (20 ml) a promyje se 2N kyselinou chlorovodíkovou (2x 10 ml) a vodou (2x10 ml) a vysuší se bezvodým síranem hořečnatým. Po odpaření rozpouštědla za sníženého tlaku se surový produkt čistí chromatografií na krátkém sloupci silikagelu za eluování dichlormethanem, čímž se získá O-acetátanhydrid, 2,3-[(N,N'-l,l'-(3-(acetoxymethylen)hexan)-bis(3,3'-indolyl)]furan-l,4-dion, 111 mg (68 % teorie) ve formě purpurově zbarvené pevné látky o teplotě tání 252 až 254 °C.

Do míchaného roztoku O-acetátanhydridu, 2,3-[(N,N'-l,l'-(3-(acetoxymethylen)hexan)-bis(3,3'-indolyl)]furan-l,4-dionu (103 mg, 0,22 mmol) v dimethylformamidu (2 ml) se přidá roztok 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazanu (0,48 ml, 2,2 mmol) a methanolu (0,043 ml, 1,1 mmol), které se předem mísí po dobu pěti minut. Reakční směs se zpracuje (ethylacetátem) shora popsaným způsobem. Surový produkt se čistí bleskovou chromatografií na silikagelu (za eluování gradientem dichlormethan až 5 % ethylacetátu v dichlormethanu), čímž se získá 74 mg (72 % teorie) O-acetylmaleimidu, 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(acetoxy)methylen)hexan)-bis-(3,3'indoIyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion ve formě temně červené pevné látky, která je podle chromatografie v tenké vrstvě homogenní (eluční činidlo dichlormethan). Překrystalováním ze

-60CZ 291950 B6 systému aceton/voda se získá 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(acetoxy)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion ve formě červené pevné látky, o teplotě tání 250 až 252 °C.

Analýza pro C28H27N3O4. (0,1 H2O) vypočteno: C 72,06; H 5,67; N 8,69;

nalezeno: C 71,72; H 5,67; N 8,29.

Obdobným způsobem, jako se popisuje ve shora uvedených příkladech se připravují další sloučeniny podle vynálezu. Struktura sloučenin podle následujících příkladů je potvrzena NMR, MS a/nebo elementární analýzou.

Příklad

-NHC(O)OCH2(C₆H₅)

-N (CH₃)₂ · HCI

Příklad 40r (R)-3,4— [(N,N'-1,1 '-(3-(N,N-dimethylamino)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lHpyrrol-2,5-dion, hydrochloridová sůl

Anhydrid methansulfonové kyseliny (94 mg, 0,54 mmol) se přidá v průběhu 10 minut do míchaného roztoku clúrálního alkoholu, (R)-3,4—[(N,N'-l,l'-(3-hydroxy)methylen)hexan)bis-(3,3'-indoly l)]-lH-pyrrol-2,5-dionu (200 mg, 0,45 mmol) a pyridinu (0,11 ml, 1,35 mmol) v dichlormethanu (5 ml) při teplotě 0 °C. Reakční směs se míchá po dobu čtyř hodin při teplotě 25 °C. Přidá se dichlormethan (20 ml) a směs se promyje lOml podíly 3% kyseliny chlorovodíkové, vodou a solankou a vysuší se bezvodým síranem hořečnatým. Odstraněním rozpouštědla ve vakuu se získá surový mesylát (205 mg), který je homogenní podle

-61 CZ 291950 B6 chromatografie v tenké vrstvě (jako elučního činidla použito systému 1 % methanolu v trichlormethanu). Produktu se přímo používá v dalším reakčním stupni.

Do roztoku shora připraveného mesylátu (205 mg) v 10 ml tetrahydrofuranu se přidá 40% vodný roztok dimethylaminu (2 ml) a reakční směs se zahříváním udržuje na teplotě 50 °C po dobu 36 hodin. Po odstranění tetrahydrofuranu za sníženého tlaku se do zbytku přidá dichlormethan (20 ml). Směs se promyje 5% vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou a vysuší se bezvodým síranem hořečnatým. Koncentrací se získá jakožto produkt surový (R) -3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(N,N-dimethylamino)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lHpyrrol-2,5-dion (158 mg) ve formě červené pevné látky, která se čistí preparativní chromatografii HPLC (reverzní fáze Waters, za eluování gradientem 0,1 % trifluoroctové kyseliny a 5 % acetonitrilu ve vodě až 100 % acetonitrilu ve vodě), čímž se získá amin-trifluoracetátová sůl, která se rozpustí v dichlormethanu a převede se na volnou zásadu zředěným vodným roztokem hydroxidu draselného. Po vysušení organické fáze síranem hořečnatým (15 minut) se rozpouštědlo odpaří a volný amin (60 mg) se rozpustí v systému 1 : 1 methanol/tetrahydrofuran (5ml), ochladí se na teplotu 0°C vprostřed! dusíku a pomalu se okyseluje na hodnotu pH 4 až 5 (na pH papírek) bezvodým IN chlorovodíkem v etheru. Vysrážená sůl se odfiltruje a promyje se suchým etherem v prostředí dusíku a vysuší se ve vakuu síranem vápenatým přes noc. Dimethylaminhydrochloridová sůl, (R)-3,4-[(N,N'-l,l'-(3(N,N-dimethylamino)methylen)hexan)-bis-(3,3 -indolyl)]-1 H-pyrrol-2,5-dion, hydrochloridová sůl, (43 mg) se získá ve formě světle červené pevné látky o teplotě tání 230 °C (za rozkladu). MS.

‘HNMR (300 MHz, aceton - de) 0,9- 3,5 (m, 7H); 3,20 - 3,42 (m, 8H); 4,05 -4,18 (m, 4H); 7,02 - 7,80 (m, 10H); 10,94 (s, 1H).

Příklad 40s (S) -3,4-[(N,hT-l,l'-(3-(N,N-dimethylamin)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyiTol-

2,5-dion, hydrochloridová sůl

Stejným způsobem, jako je popsáno v příkladu 40r se připraví (S)-3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(N,N-dimethylamin)methylen)hexan)-bis-(3,3 '-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dion, hydrochloridová sůl (90 mg) v celkovém výtěžku 27% teorie z alkoholu (S)-3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(hydroxymethylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu vytvořením mesylátu a reakcí s dimethylaminem. MS.

‘NMR (dé DMSO) δ 0,92 (br s, 1H); 1,35 (br s, 1H); 1,60 (br s, 2H); 1,85 (br s, 1H); 2,37 - 2,42 (m, 2H); 2,91 - 3,05 (m, 2H); 4,13 (brs, 2H); 4,23 (brs, 2H); 7,11 - 7,23 (m, 4H); 7,34 (d, J = 20 Hz, 2H); 7,50 (dd, J = 8,1 Hz, J = 12,6 Hz, 2H); 7,79 (d, J = 8 Hz, 2H); 9,92 (br s, 1H); 10,98 (s, 1H).

-62CZ 291950 B6

Příklad 41

3.4- [(N,N'-l,l'-(3-(N-imidazol)methylen)hexan)-bis-(3,3'-mdolyl)]-lH-pynol-2,5-dion

Methansulfonylchlorid (0,025 ml, 0,32 mmol) se přidá po kapkách do míchaného roztoku obsahujícího 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(hydroxy)methylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-

2.5- dion (100 mg, 0,23 mmol) a triethylamin (0,05 ml, 0,36 mmol) v suchém trichlormethanu při teplotě 25 °C v prostředí dusíku. Míchá se po dobu 20 minut, reakční směs se zředí trichlormethanem (15 ml) promyje se vodou, solankou, vysuší se, zfiltruje se a zkoncentruje se. Červený zbytek se čistí chromatografií na krátkém sloupci silikagelu za eluování trichlormethanem a následně systémem 10 % ethylacetátu v trichlormethanu, čímž se získá 53 mg 3,4-[(N,N'-l,l'(3-methansulfonyloxymethylen)hexan)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pynOl-2,5-dionu ve formě červené pevné látky, která je homogenní podle chromatografie v tenké vrstvě (systém 5 % ethylacetátu v dichlormethanu).

Do míchaného roztoku 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-methansulfonyloxy)methylen)hexan)-bis-(3,3'indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu ’ (49 mg, 0,095 mmol) v dimethylformamidu (0,75 ml) se v prostředí dusíku po kapkách přidá roztok sodné soli imidazolu v dimethylformamidu (připravený přidáním 60% suspenze hydridu sodného (8,7 mg, 0,22 mmol) do roztoku imidazolu (16 mg, 0,24 mmol) v dimethylformamidu (připravený přidáním 60% suspenze hydridu sodného (8,7 mg, 0,22 mmol) do roztoku imidazolu (16 mg, 0,24 mmol) v dimethylformamidu (0,5 ml). Reakční směs se míchá po dobu 15 minut při teplotě 25 °C a pak se zahříváním udržuje na teplotě 50 °C po dobu 30 minut. Reakční směs se zředí 25 ml dichlormethanu, obsahujícího 3 % methanolu. Směs se promyje lOml podíly vody a solanky a vysuší se bezvodým síranem sodným. Po odpaření rozpouštědla za sníženého tlaku se surový produkt vnese na sloupec 76,2 x 76,2 mm silikagelu za eluování dichlormethanem a následně systémem 5 % methanolu v dichlormethanu obsahujícího 2 % triethylaminu, čímž se získá 21,5 g (46 % teorie) 3,4-[(N,N'1,1 '-(3 -(N-imidazol)methylen)hexan)-bis-(3,3 '—indoly 1)]—1 H-pyrrol-2,5-dionu ve formě červené pevné látky. Tento produkt se čistí reverzní fázovou chromatografií HPLC (za eluování gradientem 5 % acetonitrilu ve vodě obsahující 0,1 % trifluoroctové kyseliny - acetonitril), čímž se získá 12,4 mg analyticky čistého 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(N-imidazol)methylen)hexan)-bis(3,3'-indolyl)]-lH-pyrrol-2,5-dionu ve formě červené pevné látky o teplotě tání 261 až 266 °C. NMR. HRMS vypočteno pro C30H27N5O2 [M + 1]: 490,2244, nalezeno 490,2242.

Následující sloučeniny se připraví podobným způsobem jako je popsáno ve shora uvedených příkladech, a dále objasňují sloučeniny podle vynálezu. Struktura následujících sloučenin je potvrzena NMR, MS a/nebo elementární analýzou.

n (HjC) — <^CH 2 ) ⁿi

-63CZ 291950 B6

Příklad	n	nl	O	R
42	3	3	CH	H
43	3	2	CH	H
44	3	4	CH	H
45	3	3	CH	nh₂
46	3	3	CH	NHCOCHj
47	3	3	CH	nhch₂c₆h₅
48	3	3	C	(-OCH₂CH₂O_)
49	3	3	C	=0

Příklad 50

3.4- [(N,N'-l,l')-(propylthiopropyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-lH-pynol-2,5-dion

Do míchaného bezvodého dichlormethanového roztoku (1,0 litru) o teplotě 0 °C N-(3-acetoxypropyl)indolu 102 g, 0,47 mol) se přidá po kapkách oxalylchlorid (43,04 ml, 0,494 mol, 1,05 ekv.). Po 15 minutách se ledová lázeň odstraní. Reakční směs se nechá ohřát na teplotu okolí a míchá se po dobu tří hodin. Těkavé podíly se odstraní ve vakuu, čímž se získá fuchsinová pevná látka, která se znova rozpustí v suchém dichlormethanu (1,0 litrů) v prostředí dusíku. Intenzivně se míchá, přidá se N-terc-butoxykarbonylindol—3-octová kyselina (129,25 g, 0,47 mmol) a následně rychle triethylamin (130,6 ml, 0,94 mol, 2 ekv.). Po 16 hodinách se reakční směs zkoncentruje a čistí se bleskovou sloupcovou chromatografií za eluování systémem 3 : 1 hexan/ethylacetát. Hlavní zabarvená frakce se zkoncentruje, čímž se získá anhydrid (101 g, 40 % teorie) 2-[l-(3-acetoxypropyl)-3-indolyl]-3-[l-terc-butoxykarbonyl-3-indolyl]furan-

1.4- dionu ve formě červené krystalické pevné látky. MS.

Do BOC chráněného anhydridů (7,4 g, 14 mmol) se přidá trifluoroctová kyselina (27 ml, 350 mmol) obsahující ethanthiol (1 ml, 14 mmol) za míchání. Po jedné hodině se reakční směs rozdělí mezi dichlormethan a nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva se promyje solankou a vysuší se síranem sodným a zfiltruje se. Filtrát se zkoncentruje, čímž se získá chránící skupiny zbavený anhydrid ve formě červené polopevné látky. Tato látka se nanese na krátkou vrstvu oxidu křemičitého, promyje se hexanem a pak dichlormethanem. Zbarvený pás se eluuje z oxidu křemičitého ethylacetátem a vysuší se ve vakuu, čímž se získá čištěný, chrániči skupiny zbavený anhydrid 2-[l-(acetoxypropyl)-3-indolyl]-3-(3-indolyl)furan-l,4-dion (5,7 g, 95 % teorie) ve formě červené pevné látky. MS.

Do míchaného bezvodého dimethylformamidového roztoku (125 ml) anhydrid zbaveného chránící skupiny (3,0 g, 7 mmol) se přidá hydrid sodný (420 mg, 10,5 mmol, 60% suspenze v minerálním oleji) při teplotě místnosti. Ihned se pozoruje barevná změna z brilantně oranžové na fialovou barvu. Po 30 minutách se rychle přidají 3 ekvivalenty 3-brompropylacetátu. Reakční směs se zahřeje na 75 °C a postupně se vrátí oranžová barva. Po šesti hodinách se dimethylformamid odstraní ve vakuu. Zbytek se čistí bleskovou chromatografií na sloupci oxidu křemičitého za eluování systémem 3 : 2 hexan/ethylacetát. Hlavní červený pás se shromáždí

-64CZ 291950 B6 a rozpouštědlo se odstraní, čímž se získá alkylovaný anhydrid, 2,3-bis[l-(3-acetoxypropyl)-3indolyl]furan-l,4-dion (1,32 g, 36 % teorie) ve formě červené pevné látky. MS.

2.3- bis[l-(3-Acetoxypropyl)-3-indolyl]furan-l,4-dion (1,32 g, 2,52 mmol) se suspenduje v absolutním ethanolu (125 ml) za míchání a zpracuje se 5N roztokem hydroxidu sodného (125 ml). Míchá se po dobu 16 hodin, reakční směs se zkoncentruje na 126 ml. Zbytek se pomalu okyseluje (5N kyselinou chlorovodíkovou) až do vzniku červené sraženiny. Sraženina se odfiltruje a vysuší se ve vakuové pícce při teplotě 60 °C za získání alkoholanhydridu 1,1 g (99 % teorie) ve formě červeného prášku.

Alkoholanhydrid (1,1 g, 2,47 mmol) se rozpustí vbezvodém dimethylformamidu (30 ml) v prostředí dusíku za míchání. Přidá se předmísený roztok 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazanu (5,22 ml, 24,7 mmol, 10 ekv.) a methanolu (0,50 ml, 12,4 mmol, 5 ekv.). Reakční směs se nechá míchat při teplotě místnosti po dobu 16 hodin. Dimethylformamid se odstraní ve vakuu. Do získaného zbytku se přidá aceton (100 ml) a nadbytek fluoridu cezného (přibližně 500 mg). Míchá se po dobu čtyř hodin a reakční směs se zkoncentruje. Zbytek se rozdělí mezi ethylacetát a vodu. Organická vrstva se promyje IN kyselinou chlorovodíkovou (5 x), solankou (2 x), vysuší se síranem sodným a zfiltruje se. Filtrát se zkoncentruje, čímž se získá 1,0 g (91 % teorie) bisindolylmaleimidu 3,4-bis[l-(3-hydroxypropyl)-3-indolyl]—lH-pyrrol-2,5-dionu ve formě červeného prášku. Celkový výtěžek dvou stupňů je 90 % teorie. MS.

3.4- bis[l-(3-Hydroxypropyl)-3-indolyl]-lH-pyrrol-2,5-dion (1 g, 2,25 mmol) se rozpustí vbezvodém dichlormethanu (250 ml) za teploty okolí v prostředí dusíku. Přidají se tetrabrommethan (2,09 g, 6,3 mmol, 2,8 ekv.) a trifenylfosfin (2,83 g, 10,8 mmol, 4,8 ekv.) společně do reakční nádoby. Směs se nechá míchat po dobu 16 hodin. Surová reakční směs se zkoncentruje a čistí se silikagelovou sloupcovou bleskovou chromatografií za eluování systémem 7 : 3 hexan/ethylacetát. Žádaný produkt eluuje jako hlavní červený pás. Odstraněním rozpouštědla z této frakce se získá dibromsloučenina 3,4-bis[l-(3-brompropyl)-3-indblyl]-lH-pyrrol-2,5-dion (876 mg, 68 % teorie) ve formě červeného prášku.

Dibromsloučenina (47,8 mg, 0,084 mmol) se rozpustí v acetonu při teplotě okolí za míchání. Přidá se nadbytek nonahydrátu simíku sodného (229 mg, 0,95 mmol, 11,3 ekv.). Heterogenní směs se míchá přes noc. Aceton se odstraní ve vakuu. Zbytek se rozdělí mezi vodu a dichlormethan. Organická vrstva se promyje solankou, vysuší se síranem sodným a zkoncentruje se, čímž se získá 35,5 mg (94% teorie) 3,4-[(N,N'-l,l'-(propylthiopropyl)]-bis-(3,3'-mdolyl)]lH-pyrrol-2,5-dionu ve formě červenooranžové pevné látky. MS.

Příklad 51

3,4-[(N,N'-l, 1 '-(3 -(hydroxy)methylen)pentan)-bis-(3,3 '-indolyl)]-l (H)-pyrrol-2,5-dion

Suchý dimethylformamidový roztok (35 ml) l,5-dijod-3-(/erc-butyldifenylsilyloxymethylen)pentanu (7,3 g, 12 mmol) a bis(3,3'-indolyl)-l(H)-pyrrol-2,5-dionu (4,21 g, 12 mmol) se

-65CZ 291950 B6 přidává injekční stříkačkou po dobu 48 hodin do suspenze uhličitanu cezného (16,06 g, 49,3 mmol) v suchém dimethylformamidu (11) za intenzivního míchání při teplotě 55 °C v prostředí dusíku. Po dalších dvou hodinách se reakční směs zkoncentruje ve vakuu, zbytek se rozpustí v dichlormethanu, promyje se IN kyselinou chlorovodíkovou, solankou, vysuší se a zkoncentruje se ve vakuu, čímž se získá fialový olej. Olej se vede upěchovanou vrstvou oxidu křemičitého za eluování systémem 4: 1 hexany/ethylacetát. Rozpouštědlo se odpaří, čímž se získá makrocykl 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-tórc-butyldifenylsilyloxymethylen)pentanyl)-bis-(3,3'indolyl)]-l(methyl)-pyrrol-2,5-dion (4,5 g, 55 % teorie) ve formě fuchsinové pevné látky.

Do ethanolové suspenze (300 ml) 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(tórc-butyldifenylsilyloxymethylen)pentanyl)-bis-(3,3'-mdolyl)]-l(methyl)-pyrrol-2,5-dionu (4,2 g, 6,2 mmol) se přidá 5N roztok hydroxidu draselného (300 ml). Reakční směs se vaří pod zpětným chladičem (86 °C) po dobu 48 hodin za míchání, ochladí se na teplotu místnosti a ethanol se odstraní ve vakuu. Koncentrát se okyselí na hodnotu pH 1 5N kyselinou chlorovodíkovou (325 ml), extrahuje se ethylacetátem, promyje se solankou (2 x), vysuší se a zkoncentruje se, čímž se získá 2,6 g (100 % teorie) anhydridu 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(hydroxymethylen)pentanyl)-bis-(3,3'-indolyl)]furan-2,5-dionu.

Do suchého dimethylformamidového roztoku (500 ml) anhydridu 3,4-[(N,N'-l,l'-(3''(hydroxymethylen)pentanyl)-bis-(3,3'-indolyl)]furan-2,5-dionu (2,6 g, 6,2 mmol) se přidá roztok methanolu (1,25 ml, 31 mmol) a 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazan (13,1 ml, 62 mmol). Zahříváním se udržuje na teplotě 55 °C po dobu 36 hodin a reakční směs se zkoncentruje ve vakuu, zředí se ethylacetátem a promyje se IN kyselinou chlorovodíkovou. Promývací roztok, obsahující něco pevných podílů, se extrahuje chloroformem. Spojené organické vrstvy se vysuší a zkoncentrují se za získání fialového zbytku. Zbytek se nanese na krátký upěchovaný sloupec oxidu křemičitého a eluuje se systémem 2 až 10 % acetonitrilu/dichlormethan. Frakce, obsahující hlavní produkt, se zkoncentrují ve vakuu, čímž se získá 360 mg (25 % teorie) žádaného alkoholu

3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(hyd^roxy)methylen)pentanyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pynOl-2,5-dionu ve formě fuchsinové pevné látky. MS.

Ή NMR (DMSO-dý) δ 0,7 (m, 1H); 1,48 (m, 2H); 1,82 (m, 2H); 3,19 (dd, 2H); 4,16 (m, 4H); 4,4 (t, 1H); 7,05 (t, 2H); 7,16 (t, 2H); 7,17 (s, 2H); 7,46 (d, 2H); 7,65 (d, 2H); 10,96 (s, 1H).

Příklad 52

3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(methansulfonyloxy)methylen)pentan-l,5-yl)bis-(3,3'-indolyl)]-l(H}pyrrol-2,5-dion

Do suchého dichlormethanového roztoku (80 ml) 3,4-[(N,N'-l,l'-(3''-(hydroxymethylen)pentan-l,5-yl)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu (334120) (650 mg, 1,5 mmol) se přidá anhydrid methansulfonové kyseliny (400mg, 2,29 mmol) a následně nadbytek pyridinu (370 ml, 4,58 mmol). Po 16 hodinách při teplotě místnosti se reakční směs nanese přímo na krátký upěchovaný sloupec oxidu křemičitého a eluuje se systémem 0 až 7 % acetonitrilu/

-66CZ 291950 B6 dichlormethan. Zabarvená frakce se zkoncentruje ve vakuu, čímž se získá 501 mg (67 % teorie) mesylátu 3,4-[(N,N'-l,r-(3-(methansulfonyloxy)methylen)pentan-l,5-yl)bis-(3,3'-mdolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu ve formě fialové pevné látky. MS.

‘HNMR: (DMSO-de) δ 0,89 (m, 1H); 1,61 (m, 2H); 1,82 (m, 2H); 2,99 (s, 3H); 4,02 (d, 2H); 4,22 (m, 4H); 7,06 (t, 2H); 7,17 (t, 2H); 7,17 (s, 2H); 7,54 (d, 2H); 7,63 (d, 2H); 10,98 (s, 1H).

Příklad 53

3.4- [(N,N'-l,l')-{3-(aminomethylen)pentan~l,5^/-yl)bis-(3,3-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5dion, hydrochloridová sůl

Do utěsněné trubkové reakční nádoby, obsahující tetrahydrofiiranový roztok (20 ml) mesylátu

3.4- [(N,N'-l,l'-(3-(methansulfonyloxy)methylen)pentan-l,5-yl)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)pyrrol-2,5-dionu (250 mg, 0,5 mmol) se přidá hydroxid amonný (33% vodný roztok, 10 ml), reakční nádoba se utěsní a zahříváním se udržuje na teplotě 60 °C po dobu 48 hodin. Reakční směs se ochladí, zavede se na upěchovaný sloupec silikagelu a eluuje se ethylacetátem a následně acetonem. Acetonová frakce se odpaří ve vakuu za získání červenavé pevné látky. Podíl této látky se čistí reverzní fázovou gelovou filtrací HPLC (za eluování systémem 85 % acetonitrilu/voda, 0,01 % trifluoroctové kyseliny). Čisté frakce se shromáždí a zkoncentrují za získání červené pevné látky. Pevná látka se rozdělí mezi ethylacetát a 0,1 N roztok hydroxidu sodného. Organická vrstva se zkoncentruje, čímž se získá volná zásada. Zbytek se rozpustí v methanolu (2 ml) a zpracovává se chlorovodíkem (2 ml, l,0M v etheru) po dobu jedné hodiny. Reakční směs se zkoncentruje ve vakuu, čímž se získá 28,5 mg (13 % teorie) 3,4-[(N,N'-l,l'-(3(aminomethylen)pentan-r',5-yl)bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu ve formě hydrochloridové soli ve formě fuchsinové pevné látky o čistotě větší než 95 % podle chromatografie HPLC. MS.

1HNMR: (DMSO-d6) δ 1,17 (m, 1H); 1,5 -1,63 (m, 2H); 1,8- 1,95 (m,2H); 2,73 (m, 2H);

4,18 (m, 4H); 7,12 (t, 2H); 7,15 (s, 2H); 7,23 (t, 2H); 7,56 (d, 2H); 7,75 (d, 2H); 7,8 (br, 3H); 11,01 (s, 1H).

-67CZ 291950 B6

Příklad 54

3.4- [(N,N'-1,1'—(3 ''-(N,N-(dimethylamino)methylen)pentany I)—bis—(3,3 -indolyl)]-1 (H)pyrrol-2,5-dion, hydrochlorid

3.4- [(N,N'~ 1,1(3' '-(N,N-(dimethylamino)methylen)pentanyl)-bis-(3,3 -indolyl)]-1 (H)pyrrol-2,5-dion ve formě hydrochloridové soli se připravuje ίά použití dimethylaminu (40% vodný roztok, 5 ml) místo mesylátu 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(methansulfonyloxy)methylen)pentanyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu (110 mg, 0,2 mmol) s následným převedením na hydrochloridovou sůl 3,4-[(N,N'-l,l'-(3-(N,N-(dimethylammo)methylen)pentanyl)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dionu (28 mg, 26 % teorie). MS.

'HNMR: (DMSO-dé) δ 1,17 (m, IH); 1,5 - 1,63 (m, 2H); 1,8 - 1,95 (m, 2H); 2,73 (m, 2H); 4,18 (m, 4H); 7,12 (t, 2H); 7,15 (s, 2H); 7,23 (t, 2H); 7,56 (d, 2H); 7,75 (d, 2H); 7,8 (br, 3H); 11,01 (s, IH).

Následující sloučeniny se připravují podobným způsobem a dále objasňují sloučeniny podle vynálezu.

Příklad	n	ni	W	R
55	3	2	O	=CHCH2NHCH2CeH5
56	3	2	O	=CHCH2OCONH(CsH5)
57	3	2	0	=CHCH2NHCOCH₃
58	3	2	0	=CHCH2NHSOžC₆H5
59	3	2	0	=CHCH2CH2OH
60	3	2	0	=CHCH2CH₂NH₂
61	2	2	0	=CHCH2OCONH(C6H5)
62	2	2	0	=CHCH2CH2OH
63	2	2	0	=CHCH2CH2NH2

-68CZ 291950 B6

64 65 66	2 2 2	2 2 2	CH CH CH	=CHCH2NHCH3 =CHCH2NHSO2C6H5 =CHCH2CH2OH
67	2	2	CH	=CHCH2CH2NHCH2C &H5
68	2	2	CH	=CHCH2ČH2NH2
69	2	2	CH	=CHCH2CH2OCONH(C6H5)
70	2	2	CH	=CHCH2CH2NHSO2CH3
71	2	2	CH	=CHCH2CH2N(CH3)2
72	2	2	CH	=CHCH2CH2NHCH3
73	2	2	CH	=CHCH2OCH2 CH2NH2
74	2	2	-OCH2-	=CHCH2NH2
75	2	2	-OCH2-	=CHCH2NHCH₃
76	2	2	-ÓCH2-	=CHCH2NHCH₂C6Hs
77	2	2	-OCH2-	=CHCH2ÓCONH(C₆H₅)
78	2	2	-OCH2-	=CHCH2NHCOCH3
79	2	2	-OCH2-	sCHCH2NHSO₂CeH5
80	2	2	-OCH2-	=CHCH2CH2OH
81	2	2	-OCH2- \ /*OCH₃	=CHCH2CH₂NH2
82	2	3		“CH-
83	2	3	nh₂	-CH-
84	2	3	^N^z^N	-CH-
85	2	3	1 COOH	-CH-

-69CZ 291950 B6

Βχ------,—Bia----—Élh------BJd£

88	H	CH3	H	H
89	OCH3	H	H	H
90	Ή	CH3	Cl	Ji
91	H	NO2	II	H
92	CF3	H	H	H
93	OH	Ή	OH3	H
94	N(CH3)2	H	H	H

-70CZ 291950 B6

R

Příklad	n	nl	Q	R
95	3	3	S	=0
96	3	3	s	(=0)2
97	3	3	0
98	3	3	CH	-OH
99	3	3	CH	OCONHC6H5
100	3	3	N	H
101	3	3	N	CH3
102	3	3	CH	NHSO2C6H5
103	3	3	CH	NHCH3
104	3	3	CH	NHCH2C6H5
105	3	3	CH	N(CH3)2
106	3	3	CH.
107	3	3	CH	CH2CN
108	3	3	CH	CH2NH2
109	3	3	CH	CH2NHCOCH3
110	3	3	CH	CH2N(CH₃)2
111	3	3	CH	CH2NHSO2C6H5
112	3	3	CH	CH2NHCH2C5H5
113	2	2	C	=0

Jak shora uvedeno, jsou sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu inhibitory proteinové kinázy C. Sloučeniny jsou selektivní vůči proteinové kináze C ve srovnání s jinými kinázamí.

Schopnost sloučeniny podle tohoto vynálezu inhibovat selektivně proteinovou kinázu C se zjišťuje testy, jako jsou Calcium Calmodulin Dependent Protein Kinase Assay (test proteinové kiná2y závislé na kalmodulinu vápníku), Casein Protein Kinase Π Assay (test kaseinové

-71 CZ 291950 B6 proteinové kinázy Π), cAMP-Dependent Protein Kinase Catalytic Subunit Assay (test katalytické subjednotky proteinové kinázy závislé na cAMP) a Protein-Tyrosine Kinase Assay (test protein-tyrosinové kinázy).

Calcium Calmodulin Dependent Protein Kinase Assay (test proteinové kinázy závislé na kalmodulinu vápníku) (CaM)

Jde o test proteinové kinázy závislé na kalmodulinu vápníku popsaný v Joumal of Neuroscience, 3, str. 818 až 831 (1983). Zkušebními složkami jsou v celkovém objemu 250 pl: 55 M kyselina HEPES (4-(2-hydroxyethyl)-l-piperazin)-ethansulfonová, pH 7,5, 2,75 mM dithiothreitol, 2,2 mM kyselina EGTA (ethylenbis(oxyethylennitrilo)tetraoctová, (použitá ve slepém pufru), 1,1 mM chlorid vápenatý (Sigma, St. Louis, Missouri), (použitý v kontrolním pufru), 10 mM chlorid hořečnatý (Sigma, St. Louis, Missouri), 200 pg/ml histonu typu HL (Worthington), 10 μΐ DMSO nebo kombinace DMSO/inhibitor a 300 μΜ (gama 32P) ATP (DuPont). Reakce se zahájí přísadou proteinové kinázy, závislé na calmodulinu vápníku (izolované z homogenátu krysího mozku), inkubuje se po dobu 10 minut při teplotě místnosti a ukončí se přísadou 0,5 ml ledově studené kyseliny trichloroctové (Amresco), následovanou 100 μΐ směsi 1 mg/ml hovězího sérového albuminu (Sigma, St. Louis, Missouri). Sraženina se oddělí vakuovou filtrací na filtrech ze skleněných vláken a kvantifikuje se sečtením impulzů na čítači beta záření.

Složky pufřů:

	kontrolní pufr	slepý pufr
200 mM HEPES pH 7,5	3125 μΐ	625 μΐ
50mMDTT	625 μΐ	125 μΐ
histon	1250 μΐ	250 μΐ
100 mM vápník	125 μΐ	—
100 M EGTA		50 μΐ
DI voda	2375 μΐ	450 μΐ

Složky testu:

165 μΐ pufr μΐ calmodulin (250 pg/ml) μΐ DMSO nebo DMSO/inhibitor μΐ enzym kináza μΐ AT32P

Test Casein Protein Kinase Π Assay (test kaseinové proteinové kinázy Π)

Test kaseinové proteinové kinázy Π je popsán vNeurochem. Res. 13, str. 829 až 836 (1988). Zkušebními složkami jsou v celkovém objemu 250 μΐ: 20 mM kyselina chlorovodíková pH 7,5, 5 mM fluorid sodný, 50 mg/ml kasein (Sigma, St. Louis, Missouri), 10 mM chlorid hořečnatý (Sigma, St. Louis, Missouri), 10 μΐ DMSO nebo kombinace DMSO/inhibitor a 30 μΜ (gama 32P) ATP (DuPont). Reakce se zahájí přísadou kaselinové proteinové kinázy (izolované z homogenizátu krysího mozku), inkubuje se po dobu 10 minut při teplotě místnosti a ukončí se přísadou 0,5 ml ledově studené kyseliny trichloroctové (Amresco), následovanou 100 μΐ směsi 1 mg/ml hovězího sérového albuminu (Sigma, St. Louis, Missouri). Sraženina se oddělí vakuovou filtrací na filtrech ze skleněných vláken a kvantifikuje se sečtením impulzů na čítači beta záření.

-72CZ 291950 B6

Složky testu v pořadí přidávání:

175 μΐ pufr μΐ DMSO nebo DMSO/inhibitor μΐ AT32P ve 300 μΜ chloridu hořečnatého μΐ enzym (nezředěný)

Pufr se připraví následovně:

(konečný objem = 3,5 ml: množství 20 testů)

500 μΐ každé složky: 200 mM kyselina tris-chlorovodíková pH 7,5 mM fluorid sodný mg/ml kasein + 2 ml DI voda_______________________

Celkový objem 3,5 ml cAMP-Dependent Protein Kinase Catalytic Subunit Assay (test katalytické subjednotky proteinové kinázy závislé na cAMP)

Zkušebními složkami jsou v celkovém objemu 250 μΐ: 20 mM pufr HEPES, pH 7,5, (Sigma, St. Louis, Missouri), 200 pg/ml histon typu HL (Worthington), 10 mM chlorid hořečnatý (Sigma, St. Louis, Missouri), 10 μΐ DMSO nebo kombinace DMSO/inhibitor a 300 μΜ (gama-32P) AIP (DuPont). Reakce se zahájí přísadou katalytické subjednotky cAMP-závislé kinázy hovězího srdce (Sigma, St. Louis, Missouri), inkubuje se 10 minut při teplotě 30 °C a ukončí se přísadou 0,5 ml ledově studené kyseliny trichloroctové (Amresco), následovanou 100 μΐ směsi 1 mg/ml hovězího sérového albuminu (Sigma, St. Louis, Missouri). Sraženina se oddělí vakuovou filtrací na filtrech ze skleněných vláken TOMTEC™ a kvantifikuje se sečtením impulzů na čítači beta záření. Tento test se provádí stejně jako test enzymu proteinové kinázy C (PKC) s tou výjimkou, že se nepoužívá fosfolipidů nebo diacylglycerolu a histonový substrát je specifický pro katalytický subjednotkový enzym závislý na cAMP.

Protein-Tyrosine Kinase Assay (test protein-tyrosinové kinázy).

Složky testu jsou následující:
10 μΐ	Raytide
10 μΐ	Kináza
4 μΐ	DMSO nebo DMSO/inhibitor
6 μΐ	200 mM HEPES pH 7,5
10 μΐ	AT32P

Tento test je popsán v Onogene Science, lne. Cat. #PK02 a PK03 (1990).

S překvapením jsou sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu také inhibitory selektivními na izozym, což znamená, že sloučeniny selektivně inhibují izozymy beta-1 a beta-2 proteinové kinázy C. Tato selektivita pak izozymům se zjišťuje PKC testem PKC enzymů (PKC Enzyme Assay).

PKC Enzyme Assay (test PKC-enzymů)

PKC enzymy = alfa, beta I, beta Π, gama, delta, epsilon, eta a zeta.

Zkušebními složkami jsou v celkovém objemu 250 μΐ:

-73CZ 291950 B6

Váčky sestávající ze 120 gg/ml fosfatidylserinu (Avanti Polar Lipids) a z diacylglycerolu (Avanti Polar Lipids) k aktivaci enzymu do maximální aktivity ve 20 M pufru HEPES, pH 7,5, (Sigma, St. Louis, Missouri), 940 μΜ chloridu vápenatého, (Sigma, St. Louis, Missouri), k testování 5 pouze enzymů alfa, beta-1, beta-2 a gama, 1 mM EGTA pro pak enzymy, lOmM chloridu hořečnatého (Sigma, St. Louis, Missouri) a 30 μΜ (gama-32P) ATP (DuPont). Jako substrátu je u všech enzymů použito buď histonu typu HL (Wortington) nebo myelinového bázického proteinu. Reakce se zahájí přísadou enzymu proteinové kinázy C, inkubuje se 10 minut při 30 °C s ukončením přísadou 0,5 ml ledově studené kyseliny trichloroctové (Amresco), s následující 10 přísadou 100 μΐ 1 mg/ml hovězího sérového albuminu (Sigma, St. Louis, Missouri). Sraženina se shromáždí vakuovou filtrací na filtrech ze skleněných vláken TOMTEC™ a kvantifikuje se sečtením impulzů na čítači beta záření. V tabulce 1 je selektivita reprezentativních sloučenin z uvedených testů pak PKC.

Tabulka I

IC₅₀(pM)

Ex.	PKC-a	PKC-βΙ	PKC-32	PAK	CaM	CK-n	src
1	1,0	0,05	0,04	NA	NA	>100	NA
2	4,0	0,4	0,2	>100	>100	>100	>100
3	0,3	0,03	0,02	>100	3,0	>100	>100
4	0,3	0,02	0,008	NA	3,0	>100	67
4s	1,3	0,048	0,033	>100	2,5	>100	63
4r	0,30	0,005	0,021	>100	0,69	>100	33
5	0,28	0,012	0,005	>100	4,0	>100	21
5s	0,36	0,0047	0,0059	>100	8,0	>100	>100
5r	0,4	0,01	0,01	>100	5,0	>100	63
6	4,2	0,043	0,035	NA	NA	NA	NA
7	>5,0	0,15	0,18	NA	NA	NA	NA
8	2,5	0,037	0,032	NA	NA	NA	NA
9	3,0	0,35	0,16	>100	26,0	>100	58
11	5	0,3	0,1	>100	20,0	>100	>100
12	19	0,6	0,5	>100	93,0	>100	NA
13	>5,0	1,9	0,94	NA	NA	NA	NA
15	>5,0	2,9	0,83	NA	NA	NA	NA
16	>5,0	3,2	2,3	NA	NA	NA	NA
17s	0,24	<0,005	<0,005	0,16	2,2	>100	NA
18s	6,4	0,38	0,30	>100	4,4	>100	>100
18r	3,4	0,083	0,087	>100	8,8	>100	NA
19r	0,48	0,032	0,030	>100	2,2	>100	>100
20r	0,89	0,04	0,03	>100	7,3	>100	74
20s	3	0,1	0,05	>100	6,7	>100	16
21r	68	0,18	0,05	>100	56,0	>100	>100
21s	>5,0	0,17	0,044	NA	NA	NA	NA
23s	1,8	0,30	0,24	NA	NA	NA	NA
24s	3,5	0,49	0,38	NA	NA	NA	NA
25r	94	0,043	0,12	>100	22,0	>100	NA
27	2,2	0,049	0,026	NA	NA	NA	NA
28	1	0,07	0,08	NA	2,0	>100	>100
29	>100	0,7	0,8	NA	NA	NA	NA
30	>100	1	2	>100	>10	>10	>100
31	0,3	0,02	0,03	>100	0,47	>100	>100
3 lr	0,24	0,019	0,008	NA	NA	NA	NA

-74CZ 291950 B6

Tabulka I - pokračování

IC₅₀ (μΜ)

Ex.	PKC-a	PKC-βΙ	PKC-£2	PAK	CaM	CK-n	src
32	0,1	0,01	0,008	>100	0,9	>100	72
33	0,4	0,05	0,04	NA	0,6	>100	61
34	1	0,1	0,1	NA	4	>100	>100
35	9	3	2	NA	82	>100	>100
36r	0,45	0,005	0,014	>100	7,1	>100	61
37	0,7	0,05	0,04	>100	5	>100	>100
38	4	0,2	0,1	>100	9	>100	>100
39	31	0,4	0,3	>100	>100	>100	>100
40	0,6	0,05	0,03	>100	5	>100	4,4
40s	0,4	0,03	0,02	>100	41	>100	NA
40r	0,30	0,01	0,01	>100	8,0	>100	71
41	0,3	0,03	0,03	NA	3	>100	91
42	>100	0,5	0,6	>100	>100	>100	>100
43	0,4	0,04	0,03	NA	0,6	>100	>100
44	>100	2	2	NA	NA	NA	NA
45	3	0,1	0,1	>100	39	>100	>125
46	3	0,04	0,04	>100	63	>100	>100
47	2	0,07	0,06	>100	70	>100	>125
48	>100	0,5	0,3	>100	>100	>100	>100
49	10	0,6	0,4	>100	>100	>100	>100
51	49	0,5	0,5	NA	NA	NA	NA
54	0,16	0,005	0,004	NA	NA	NA	NA
55	>5,0	0,41	0,38	NA	NA	NA	NA

NA - hodnoty nejsou dostupné

Sloučeniny podle vynálezu inhibují proteinovou kinázu C za hodnoty IC50 pod 100 pm. Kromě toho inhibují sloučeniny podle vynálezu selektivně izozymy beta-1 a beta-2 proteinové kinázy C a mají vůči těmto izozymům hodnotu IC50 pod 10 pm.

Jakožto inhibitory proteinové kinázy C se sloučeniny hodí k ošetřování stavů, kde proteinová kináza C vykázala patologickou úlohu. Mezi v boru uznávané stavy patří: diabetes mellitus ajejí komplikace, ischemie, záněty, poruchy centrální nervové soustavy, kardiovaskulární onemocnění, Alzheimerova nemoc, dermatologická onemocnění a rakovina.

Ukazuje se, že inhibitory proteinové kinázy C blokují zánětlivé odezvy, jako je neutrofilní oxidativní stav, CD³ podregulace v T-lymfocytech a forbolem vyvolaný edém ruky. Twoemy, B. a kol., Biochem. Biophys. Res. Commun., 171, str. 1087 až 1092 (1990), Mulgueen, M. J. a kol. Agents Actions 37, str. 85 až 89 (1992). Podle toho se jakožto inhibitory PKC hodí uvedené sloučeniny také k ošetřování zánětů.

Aktivita proteinové kinázy C má ústřední úlohu ve fungování centrální nervové soustavy. Huang, K. P. Trends Neurosci. 12, str. 425 až 432 (1989). Kromě toho se ukázalo, že inhibitory proteinové kinázy C zabraňují poškozování vyskytující se v centrálním ischemickém napadání mozku a u mozkového edému. Hara H. a kol., J. Cereb. Blood Flow Metab. 10., str. 646 až 653 (1990), Shibata S. a kol., Brain Res. 594, str. 290 až 294 (1992). V poslední době bylo zjištěno, že proteinová kináza C je zapletena i v Alzheimerově nemoci. Shimohama S. a kol. Neurology 43, str. 1407 až 1413 (1993). Podle toho se sloučeniny podle vynálezu hodí k ošetřování Alzheimerovy nemoci a ischemického poškození mozku.

-75CZ 291950 B6

Aktivita proteinové kinázy C byla po dlouhou dobu spojována s růstem buněk, s podporováním nádorů a rakoviny. Rotenberg S. A. a Weinstein I. B. Biochem. Mol. Aspects Sel. Cancer 1, str. 25 až 73 (1991). Ahmad a kol. Molecular Pharmacology 43, str. 858 až 862 (1993). Je známo, že inhibitory proteinové kinázy C účinně zabraňují růstu nádorů u zvířat. Meyer T. a kol., Int. J. Cancer 43, str. 851 až 856 (189), Akinagaka S. a kol., Cancer Res. 51, str. 4888 až 4892 (1991). Sloučeniny podle vynálezu působí také jako multidrogová reverzální (MDR) činidla, jež je činí účinnými sloučeninami podávanými v součinnosti s dalšími chemoterapeutickými činidly.

Působení proteinové kinázy C má také významnou úlohu v případě kardiovaskulárních onemocnění. Ukázalo se, že zvýšená aktivita proteinové kinázy C ve vaskulatuře způsobuje smršťování cév a hypertenzi. Známý inhibitor proteinové kinázy C tomuto nárůstu brání. Bilder, G. E. a kol., J. Pharmacol. Exp. Ther. 252, str. 526 až 530 (1990). Jelikož inhibitory proteinové kinázy C vykazují inhibici neutrofilního oxidativního jevu, hodí se inhibitory proteinové kinázy C k ošetřování kardiovaskulární ischemie a ke zlepšení srdeční funkce následující po ischemii. Muid R. E. a kol. FEBS Lett. 293, str. 169 až 172 (1990), Sonoki H. a kol. Kokyu-To Junák 37, str. 669 až 674 (1989). Úloha proteinové kinázy C ve funkci destiček byla též zkoumána a zjistilo se, že souvisejí zvýšené hladiny proteinové kinázy C se zvýšenou odezvou na agonisty. Bastyr ΙΠ, E. J. a Lu, J., Diabetes 42, (Suppl.l) str. 97A (1993). PKC byla implikována biologickou cestou do faktoru aktivity destiček modulace mikrovaskulámí průchodnosti. Kobayashi a kol., Amer. Phys. Soc. H1214 až H1220 (1994). Bylo doloženo, že inhibitory proteinové kinázy C ovlivňují agonisty vyvolané srážení destiček. Toullec, D. a kol., J. Biol. Chem. 266, str. 15771 až 15781 (1991). Inhibitory proteinové kinázy C blokují také agonisty vyvolávané bujení buněk hladkého svalstva. Matsumoto, H. a Sasaki Y. Biochem. Biophys. Res. Commun. 158, str. 105 až 109 (1989). Proto se sloučeniny podle vynálezu hodí k ošetřování kardiovaskulárního onemocnění, aterosklerózy a restenózy.

Abnormální aktivita proteinové kinázy C je také spojována s dermatologickými poruchami, jako je psoriasis. Hom F. a kol., J. Invest. Dermatol. 88 str. 220 až 222, Raynaud F. a Evain-Brion D. Br. J. Dermatol. 124, str. 542 až 546 (1991). Psoriasis je charakterizována nadměrným bujením keratinocytů. Ukázalo se, že známé inhibitory proteinové kinázy C zabraňují bujení keratinocytů způsobem, který paraleluje jejich účinky jakožto inhibitorů PKC. Hegemann L. a kol., Arch. Dermacol. Res., 283, str. 456 až 460 (1991), Bollag, W. B. a kol. J. Invest. Dermacol. 100, str. 240 až 246 (1993). Podle toho se sloučeniny jakožto inhibitory PKC hodí k ošetřování lupénky (psoriasis).

Proteinové kináze C se přičítá vazba na několik různých aspektů cukrovky. Nadměrná aktivity proteinové kinázy C byla spojována s inzulínovými signálními defekty a proto s inzulínovou odolností patrnou u diabetes typu Π. Karasik A. a kol., J. Biol. Chem. 256, str. 10226 až 10231 (1990), Chen K. S. a kol., Trans. Assoc. Am. Physicians 104, str. 206 až 212 (1991), Chin J. E. a kol., J. Biol. Chem. 268, str. 6338 až 6347 (1993). Vedle toho ukázaly studie výrazný nárůst aktivity proteinové kinázy C ve tkáních, o nichž je známo, že jsou náchylné k diabetickým komplikacím, jsou-li vystaveny hyperglycemickým podmínkám. Lee T. S. a kol., J. Clin. Invest. 83, str. 90 až 94 (1989), Lee T. S. a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 86, str. 5141 až 5145 (1989), Craven P. A. a DeRubertis F. R., J. Clin. Invest. 83, str. 1667 až 1675 (1989), Wolf B. A. a kol., J. Clin. Invest 87, str. 31 až 38 (1991), Tesfamariam B. a kol., J. Clin. Invest 87, str. 1643 až 1648 (1991).

Sloučeniny podle vynálezu jsou selektivní také na izozym. Sloučeniny přednostně inhibují izozym beta-1 a beta-2 proteinové kinázy C oproti izozymům alfa, gama, delta, epsilon, zeta a eta proteinové kinázy C. Všeobecně vykazují sloučeniny nejméně desetinásobný rozdíl v dávkování potřebném k inhibici izozymu beta-1 nebo beta-2 PKC a dávkování potřebném ke stejné inhibici alfa proteinové kinázy C naměřené při testech PKC. Proto sloučeniny podle vynálezu inhibují izozymy beta-1 a beta-2 proteinové kinázy C při značně nižších koncentracích s minimální inhibici ostatních izozymů PKC. Tato izozymová selektivita je uvedena v tabulce Π pro reprezentativní sloučeninu.

-76CZ 291950 B6

Tabulka Π . ____________________________Izozymy ΕΡ₅₀ (μΜ)________________________________

Sloučenina (příkl.) α β-1 β-2 gama δ epsilon zeta eta

0,28 0,019 0,005 0,23 0,31 1,0 38 0,035

Vzhledem k této selektivitě se sloučeniny hodí obzvláště k ošetřování onemocnění, na kterém se podílejí izozymy beta-1 nebo beta-2 proteinové kinázy C. Například zvýšená hladina glukózy v krvi, zjišťovaná u cukrovky, vede ke zvýšení izozymu beta-2 ve vaskulámích tkáních specifickému pro izozymy. Inoguchi a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 89, str. 11059 až 11065 (1992). S cukrovkou spojené zvýšení beta izozymu v lidských destičkách se uvádí do souvislosti s jejich změněnou odezvou a agonisty. Bastyr ΙΠ, E. J. a Lu J., Diabetes 42: (Suppl 1) 97A (1993). Ukázalo se, že lidský receptor vitaminu D je selektivně fosforylován proteinovou kinázou C beta. Tato fosforylace byla spojována se změnami ve fungování receptorů. Hsieh a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 88, str. 9315 a 9319, Hsieh a kol., J. Biol. Chem. 268, str. 15118 až 15126 (1993). Vedle toho ukázaly poslední práce, že izozym beta-2 je zodpovědný za bujení erytroleukemických buněk, zatímco alfa izozym je zúčastněn na odlišení megakaryocytů v těchže buňkách. Murray a kol., J. Biol. Chem. 268, str. 15847 až 15853 (1993).

Sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu se s výhodou zpracovávají na farmaceutické prostředky před podáváním. Vynález se proto také týká farmaceutických prostředků obsahujících jako účinnou látku sloučeninu obecného vzorce I podle vynálezu a jeden nebo několik farmaceuticky vhodných nosičů, rozpouštědel nebo excipientů.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu se připravují o sobě známými způsoby za použití snadno dostupných složek. Pro výrobu farmaceutických prostředků se účinná látka obecného vzorce I podle vynálezu zpravidla mísí s nosiči nebo se ředí nosiči nebo se zapouzdřuje do nosiče, který může mít formu kapsle, sáčku, papírku nebo jiného obalu. Pokud nosič slouží jako ředidlo, může to být pevná, polopevná nebo kapalná látka, která působí jako nosič, excipient nebo prostředí pro účinnou látku. Farmaceutické prostředky mohou proto mít formu tablet, pilulek, prášků, pastilek, sáčků, elixírů, suspenzí, emulzí, roztoků, sirupů, aerosolů, měkkých a tvrdých želatinových kapslí, čípků, sterilních vstřikovatelných roztoků a sterilních balených prášků.

Jakožto příklady vhodných nosičů, excipientů a ředidel se uvádějí laktóza, dextróza, sacharóza, sorbitol, mannitol, škroby, klovatina akacia, fosforečnan vápenatý, algináty, tragakant, želatina, křemičitan vápenatý, mikrokrystalická celulóza, polyvinylpyrrolidon, celulóza, vodný sirup, methylcelulóza, methylhydroxybenzoát a propylhydroxybenzoát, mastek, stearát hořečnatý a minerální olej. Farmaceutické prostředky mohou přídavně obsahovat mazadla, smáčedla, emulgační a suspenzační činidla, konzervační činidla, sladidla nebo chuťové přísady.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu se mohou formulovat tak, aby rychle, prodlouženě nebo odloženě uvolňovaly účinnou látku po podání nemocnému. Prostředky se s výhodou formulují v jednotkové dávkovači formě, přičemž každá dávka obsahuje přibližně 1 až přibližně 500 mg, zpravidla přibližně 5 až přibližně 300 mg účinné látky obecného vzorce I. Výrazem Jednotková dávkovači forma“ se zde vždy míní fyzikálně oddělená jednotka vhodná pro podání lidem nebo jiným savcům, přičemž každá taková jednotka obsahuje předem stanovené množství účinné látky vypočtené k dosažení požadovaného účinku, spolu s farmaceuticky vhodným nosičem, ředidlem nebo excipientem.

Skutečně podávané množství účinné látky stanovuje vždy lékař vždy se zřetelem na ošetřovaný stav, volbu určité účinné látky a cesty podání.

-77CZ 291950 B6

Účinná látka obecného vzorce I podle vynálezu se také může podávat místně ve formě mastí, krémů a gelů.

Masti se obecně připravují za použití buď (1) olejovitého základu, například olejů nebo 5 uhlovodíků, jako jsou bílé petrolátum nebo minerální olej nebo (2) absorbentu, to je bezvodá látka nebo látky, které absorbují vodu, například bezvodý lanolin. Zpravidla podle použitého základu buď olejovitého nebo absorpčního se účinná látka přidává v potřebném množství k dosažení žádané koncentrace.

to Krémy se rozumí emulze olej ve vodě. Krémy sestávají z olejové fáze (vnitřní fáze), obsahující zpravidla například fixované oleje, uhlovodíky, například vosky, petrolátum, minerální olej, a z vodné fáze (kontinuální fáze) obsahující vodu a jakékoliv ve vodě rozpustné látky, například přidané soli. Obě fáze se stabilizují použitím emulgačního činidla, například povrchově aktivní látky, jako je například lauiylsulfát sodný, hydrofilních koloidú například akacia, koloidní hlinky 15 a veegum. Po vytvoření emulze se zpravidla přidává účinná látka (sloučenina) v množství k dosažení žádoucí koncentrace.

Gely mohou být na olejovitém, vodném nebo emulzněsuspenzním základu. Do základu se přidává gelovací činidlo, které vytváří matrici v základu zvyšující jako viskozitu. Jakožto 20 příklady gelovacích činidel se uvádějí příkladně hydroxypropylcelulóza, polymery akrylové kyseliny. Zpravidla se účinná látka (sloučenina) přidává do farmaceutického prostředku v žádané koncentraci ve chvíli před přidáním gelovacího činidla.

Množství sloučeniny, vnášené do topického farmaceutického prostředku, nemá rozhodující 25 význam. Koncentrace má být toliko dostatečná k umožnění snadného nanášení farmaceutického prostředku na postižené místo v množství, které uvolní žádané množství účinné látky.

Množství nanášeného topického farmaceutického prostředku na napadenou tkáň závisí na velikosti napadené tkáně a na koncentraci účinné látky ve farmaceutickém prostředku. Obecně se 30 nanáší na napadenou pokožku množství poskytující přibližně 1 až přibližně 500 pg sloučeniny obecného vzorce I na 1 cm² napadené tkáně. S výhodou se nanáší množství odpovídající účinné látky přibližně 30 až 300 pg/cm², zvláště přibližně 50 až 200 pg/cm² a především přibližně 60 až 100 pg/cm²

Následující formulační příklady objasňují vynález, nijak jej však neomezují. Účinnou látkou se vždy myslí sloučenina obecného vzorce I podle vynálezu.

Příklad farmaceutického prostředku 1

Tvrdé želatinové kapsle se připravují z následujících složek:

Množství (mg/kapsle) účinná látka250 škrob, sušený200 stearát hořečnatý10 celkem 460 mg

Uvedené složky se smísí a plní se do tvrdých želatinových kapslí v množství 460 mg.

-78CZ 291950 B6

Příklad farmaceutického prostředku 2

Tablety se připravují z následujících složek:

Množství (mg/tableta)
účinná látka	250
celulóza, mikrokrystalická	400
oxid křemičitý, sublimovaný	10
kyselina stearová	5
celkem	665 mg

Uvedené složky se smísí a slisují se na tablety vždy o hmotnosti 665 mg.

Příklad farmaceutického prostředku 3

Aerosolový roztok se připravuje ž následujících složek:

Hmotnost účinná látka ethanol hnací prostředek 22 (chlordifluormethan) celkem

0,25

29,75

70,00 100,00

Účinná látka se smísí s ethanolem a směs se vnese do části hnacího prostředku 22 ochlazeného na teplotu -30 °C a vše se převede do plnicího zařízení. Požadované množství se plní do nádobek z nerezavějící ocele a zředí se zbytkem hnacího prostředku. Obal se opatří ventilem.

Příklad farmaceutického prostředku 4

Tablety, obsahující vždy 60 mg účinné látky, se připravují z následujících složek:

Množství (mg/tableta)

účinná látka	60,0
škrob	45,0
celulóza, mikrokrystalická	35,0
polyvinylpyrrolidon (10% roztok ve vodě)	4,0
natriumkarboxymethylovaný škrob	4,5
stearát hořečnatý	0,5
mastek	1,0
celkem	150,0

Účinná látka, škrob a celulóza se vedou sítem No. 45 mesh U.S. (průměr ok 355 mikrometrů) a důkladně se promísí. Se získaným práškem se smísí roztok polyvinylpyrrolidonu a směs se vede sítem No. 14 mesh U.S. (průměr ok 1 400 mikrometrů). Takto získané granule se suší při teplotě 50 °C a vedou se sítem No. 18 mesh U.S. (průměr ok 1000 mikrometrů). Natriumkarboxymethylovaný škrob, stearát hořečnatý a mastek se vedou sítem No. 60 mesh U.S. (průměr ok 250 mikrometrů), přidají se do granulí, promísí se a směs se lisuje na tablety vždy o hmotnosti 150 mg.

-79CZ 291950 B6

Příklad farmaceutického prostředku 5

Kapsle, obsahující vždy 80 mg účinné látky, se připravují z následujících složek:

Množství (mg/kapsle) účinná látka80 škrob59 mikrokrystalická celulóza59 stearát hořečnatý2 celkem200

Účinná látka, škrob a stearát hořečnatý se smísí, vodou se sítem No. 45 mesh U.S. (průměr ok 355 mikrometrů) a plní se do tvrdých želatinových kapslí v množství vždy 200 mg.

ío Příklad farmaceutického prostředku 6

Čípky, obsahující vždy 225 mg účinné látky, se připravují z následujících složek:

____________________________________________________ Množství (mg) účinná látka 225 glyceridy nasycených mastných kyselin do 2000

Účinná látka se vede sítem No. 60 mesh U.S. (průměr ok 250 mikrometrů) a suspenduje se v glyceridech nasycených mastných kyselin, předem roztavených za použití minimálně nutného tepla. Směs se lije do formy na čípky o nominální kapacitě 2,0 g a nechá se ochladit.

Příklad farmaceutického prostředku 7

Suspenze, obsahující vždy 50 mg účinné látky v 5,0 ml, se připravuje z následujících složek:

účinná látka 50,00mg natriumkarboxymethylcelulóza 50,00mg sirup 1,25 ml roztok kyseliny benzoové 0,10 ml chuťová přísadaq.v.

barvivoq.v.

čištěná voda do 5,0 ml

Účinná látka se vede sítem No. 45 mesh U.S. (průměr ok 355 mikrometrů) a smísí se s natriumkarboxymethylcelulózou a sirupem za vzniku hladké pasty. Přidá se za míchání roztok kyseliny benzoové, chuťové přísady a barviva, zředěné trochou vody. Pak se přidá dostatečné množství vody k dosažení požadovaného objemu.

Farmaceutický prostředek 8

Intravenózní prostředek se připravuje z následujících složek:

účinná látka 250 mg izotonická solanka 1000 mg

Uvedený roztok se podává intravenózně rychlostí 1 ml/min jedincům, kteří takové ošetření potřebují.

-80CZ 291950 B6

Průmyslová využitelnost

Inhibitory proteinové kinázy C na bázi derivátu bis-indolmaleimidového makrocyklu, vhodné k ošetřování stavů spojených s diabetes mellitus a jeho komplikací, ischemií, zánětů, poruch centrálního nervového systému, kardiovaskulárních nemocí, dermatologických onemocnění a rakoviny.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Bis-Indolmaleinimid obecného vzorce I kde znamená

W atom kyslíku, atom síry, skupinu -SO-, -SO₂, -CO-, -NR₃-, -O-fenyl-(CH₂)_m, nesubstituovaný nebo amino- nebo Ci-C₄-alkoxy substituovaný pyridyl, naftyl, imidazolyl substituovaný karboxyskupinou, izochinolyl, indolyl, C₂-C₆ alkylen nebo substituovanou alkylenovou skupinu;

X a Y představují nezávisle na sobě C1-C4 alkylen, substituovanou alkylenovou skupinu;

Ri představuje atom vodíku, atom halogenu, C1-C4 alkyl, hydroxyskupinu, C1-C4 alkoxyskupinu, halogenalkyl nebo nitroskupinu;

R₂ je atom vodíku

R₃ je atom vodíku, C]-C₄ alkyl;

m je nezávisle 0,1, nebo 2; a

-81 CZ 291950 B6 kde substituovaný alkylen je skupina obecného vzorce

Re ve kterém

5 Z představuje skupinu -(CH₂)_m- nebo -(CH₂)_mO-(CH₂)_m-;

m je nezávisle 0,1, nebo 2;

Rí je hydroxyskupina, acetoxyskupina, C1-C4 alkoxy, benzyl, pyrrolidinyl, 4-methyl10 piperazinyl, morfolinyl, imidazolyl, -SO₂-(C₁-C₄alkyl), -NH-SO₂(fenyl), -CONH(fenyl), -COO(benzyl), -NH-CH₂(pyridyl), -NHCO(C]-C4 alkyl) -NHCOO(benzyl) nebo skupina —NR4R5;

Rt a R₅ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, C1-C4 alkyl, fenyl nebo benzyl;

nebo jeho farmaceuticky vhodná sůl nebo solvát.
2. Bis-indolmaleinimid podle nároku 1 obecného vzorce

20 ve kterém

Z představuje -(CH₂)_m-;

Rí představuje hydroxyskupinu nebo skupinu -NR4R5;

R4 představuje atom vodíku nebo Ci-C₄alkyl;

R₅ představuje atom vodíku, Ci-C₄alkyl nebo benzyl; a

30 m je rovno 0,1 nebo 2 nebo jeho farmaceuticky vhodná sůl nebo solvát.

-82CZ 291950 B6
3. Bis-indolmaleinimid podle nároku 1 obecného vzorce ve kterém

Z představuje -<CH2)_m-;

Re představuje hydroxyskupinu nebo skupinu -NR4R5;

R4 představuje atom vodíku nebo Ci-C4alkyl;

R₅ představuje atom vodíku, Ci-C₄alkyl nebo benzyl; a m je rovno 0,1 nebo 2 nebo jeho farmaceuticky vhodná sůl nebo solvát.
4. Bis-indolmaleinimid podle nároku 1, kterým je (R) -3,4-[(N,N'-í,l'-((2ethoxy)-3’'(O)-4'-(N,N-dimethylamino)-butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dion, (S) -3,4-[(N,N'-l,l'-((2ethoxy)-3”'(O)-4'-(N,N-dimethylamino)-butan)-bis-(3,3'-indolyl)]l(H)-pyrrol-2,5-dion, jejich směsi nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.
5. Bis-indolmaleinimid podle nároku 1, kterým je (S)-3,4-[(N,N'-l,l'-((2ethoxy)-3'(O)-4'-(N-pyrrolidin)-butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)pyrrol-2,5-dion, (R)-3,4-[(N,N'-l,l'-((2ethoxy)-3'(0)-4'-(N-pyrrolidin)-butan)-bis-(3,3'-indolyl)]-l(H)pyrrol-2,5-dion, jejich směsi nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.

- 83 CZ 291950 B6
6. Bis-indolmaleinimid podle nároku 1, kterým je (S)-3,4-[(N,N'-l,r-((2ethoxy)-3'(O}-4'-(N-fenylsulfonamid)-butan)-bis-(3,3-indolyl)]1 (H)-pyrrol-2,5-dion, (R)-3,4-[(N,N'-l,r-((2''ethoxy)-3'(0)-4'-(N-fenylsulfonamido)-butan)-bis-(3,3-indolyl)]-l(H)-pyrrol-2,5-dion, jejich směsi nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.
7. Bis-indolmaleinimid obecného vzorce Π, ve kterém

V představuje atom kyslíku nebo skupinu N-CH₃;

15 W představuje atom kyslíku, atom síry, skupinu -SO-, -SO₂, -CO-, -NR₃-, -O-fenyl(CH₂)_m—, nesubstituovaný nebo amino- nebo C1-C4 alkoxy substituovaný pyridyl, naftyl, imidazolyl substituovaný karboxyskupinou, izochinolyl, indolyl, Cr-Ce alkylen nebo substituovanou alkylenovou skupinu;

20 X a Y představují nezávisle na sobě C1-C4 alkylen, substituovanou alkylenovou skupinu;

Ri představuje atom vodíku, atom halogenu, C1-C4 alkyl, hydroxyskupinu, C1-C4 alkoxyskupinu, halogenalkyl nebo nitroskupinu;

25 R₂ je atom vodíku;

R₃ je atom vodíku nebo C1-C4 alkyl;

m je nezávisle 0, 1, nebo 2; a kde substituovaný alkylen je skupina obecného vzorce míKzC y (CK₂)

1 Re ve kterém

-84CZ 291950 B6

Z představuje skupinu (CH₂)nr~ nebo -(CH₂)_mO-(CH₂)_m-;

Ró je hydroxyskupina, acetoxyskupina, C1-C4 alkoxy, benzyl, pyrrolidinyl, 4-methylpiperazinyl, morfolinyl, imidazolyl, -SO₂-(Ci-C4 alkyl), -NHSO₂(fenyl), -CONH(fenyl), -COO(benzyl), -NH-CH₂(pyridyl), -NHCO(Ci-C₄alkyl) -NHCOO(benzyl) nebo skupina —NR4R5;

R4 a R₅ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, C1-C4 alkyl, fenyl nebo benzyl;

nebo jeho farmaceuticky vhodná sůl nebo solvát jako meziprodukt pro přípravu sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1.
8. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje bis-indolmaleinimid podle nároku 1 s alespoň jedním činidlem ze souboru zahrnujícího excipienty, nosiče a ředidla.
9. Bis-indolmaleinimid obecného vzorce I podle nároků 1 až 6 pro použití jako léčivo.
10. Použití bis-indolmaleinimidu obecného vzorce I podle nároků 1 až 6 pro přípravu léčiva k léčení diabetů.
11. Použití bis-indolmaleinimidu obecného vzorce I podle nároků 1 až 6 pro přípravu léčiva k léčení rakoviny.