CZ20013948A3

CZ20013948A3 - Způsob výroby nádob na vaření a nádoba vytvořená tímto způsobem

Info

Publication number: CZ20013948A3
Application number: CZ20013948A
Authority: CZ
Inventors: Giovanni Sollo
Original assignee: Societa Italiana Pentole - Sip S. P. A.
Priority date: 1999-05-04
Filing date: 2000-05-02
Publication date: 2002-05-15
Also published as: HU224598B1; DK1177065T3; BR0010287A; AU4915500A; DE60002191D1; DE60002191T2; CA2372516A1; EP1177065A1; WO2000066316A1; US6702140B1; PL198001B1; AU766028B2; JP4718688B2; EP1177065B1; EP1052055A1; CN1353634A; ATE237426T1; ES2199831T3; JP2003522022A; PL351559A1

Description

ZPŮSOB VÝROBY NÁDOB NA VAŘENÍ A NÁDOBA VYTVOŘENÁ TÍMTO ZPŮSOBEM

Oblast techniky

Předložený vynález se týká jednak způsobu výroby nádob na vaření, zejména hrnců a/nebo pánví a podobně, vybavených dnem vyztuženým plátem vytvořeným z tvrdého materiálu a připevněným k tomuto dnu, a jednak shora definované nádoby, získané prostřednictvím takového způsobu.

Konkrétně řečeno se uvedený způsob týká nádob na. vaření, při jejichž zhotovování se vychází z relativně měkkého plochého dílu, vytvořeného například z hliníku, a které zahrnují dno vyztužené shora zmiňovaným plátem, vytvořeným z kovového materiálu relativně vysoké tvrdosti, například materiálu na bázi oceli, vykazujícího s výhodou vlastnosti poskytující možnost jeho ohřevu magneticky indukovaným proudem.

Dosavadní stav techniky

Způsoby výroby a příslušné nádoby shora specifikovaného typu jsou ze stávajícího stavu techniky známé. Například, francouzská patentová přihláška FR 91/03695 a evropský patent EP 0 604 617, jejichž společným přihlašovatelem je firma SEB S.A., popisuje krok výroby, podle kterého se plát a plochý díl navzájem spojují za použití přítlačného lisování.

83126 (83126a)

···· ··

Při tomto kroku se měkký materiál plochého dílu podrobuje ohřevu, při kterém dochází k jeho změknutí. Poté se ocelový plát, který je opatřený otvory a/nebo štěrbinami, za použití přítlačného lisování, například prostřednictvím beranu lisu, nalisuje na hliníkový plochý díl, čehož výsledkem je vsazení a zapuštění ocelového plátu do hliníkového plochého dílu, přičemž, v důsledku vyvozovaného přítlaku, posledně zmiňovaný hliníkový plochý díl, vniká do uvedených otvorů a/nebo štěrbin.

Nicméně, tento způsob je nevýhodný z několika důvodů, mezi které patří zejména nezbytná nutnost kroku ohřevu hliníku, představující další spotřebu energie a času, a potřeba zajistit ochranu hliníku proti jeho nežádoucí oxidaci.

Evropský patent EP 0 509 860 popisuje způsob vsazování otvory opatřeného ocelového plátu do hliníkové vrstvy, která je vhodná pro výrobu, jejímž účelem je získání nádoby na vaření. Podle tohoto způsobu se uvedené vsazování provádí za použití energetického kroku přítlačného lisování za studená, při kterém se využívá tvařitelnost hliníku, a při kterém se tento hliník nucené zavádí do otvorů a štěrbin plátu.

Tento krok výroby, kterému předchází tažení hliníkové vrstvy, je pro zpracovávané materiály znatelně nepříznivý a vyžaduje pro přítlačné lisování za studená použití vysokých tlaků.

Švýcarský patent CH 227 769 popisuje způsob vazebního spojování, podle kterého se výztužný díl spirálovitého tvaru nucené a nevratně zavádí do drážky v podstatě stejného tvaru, která je vytvořená na čelním povrchu plochého dílu

83126 (83126a)

z měkkého materiálu.	• ft '9 ® - 3 - » · · ? 9 9 9 9 999 • · ···· ··	• · ·· 9 9 ftft · * ft · · · ft · ♦ * » ft ft ftft •ftft ·«· ·*	ί ft 9 t a • · ·
Tento	způsob,	kromě toho, že	představuj e	další
dodatečný	krok vytváření uvedené drážky	za použití	tváření
za tepla	nebo za	studená, neumožňuje	aplikaci	obvykle

používaného celistvého kovového plátu.

Italská patentová přihláška IT KM91A000355 popisuje další způsob, podle kterého se kovový plát z feritické oceli připevňuje ke spodní straně dna kuchyňské nádoby prostřednictvím lisování do a lemování obvodového okraje plátu v obvodové drážce, která obklopuje spodní stranu dna již vytvořené nádoby.

Tento způsob, přestože zajišťuje vysoce účinné vazební spojení bez nadměrného nepříznivého ovlivňování materiálu, neposkytuje zajištění odpovídajícího vyztužení.

Podstata vynálezu

Základním technickým problémem, jehož řešením se předložený vynález zabývá, je poskytnutí způsobu výroby nádob na vaření, který umožní překonání nevýhod zmiňovaných ve spojení se shora popisovaným stavem techniky.

Shora specifikovaný problém řeší způsob výroby podle předloženého vynálezu, spočívající v tom, že zahrnuje následující kroky:

zajištění plátu z kovového materiálu relativně vysoké tvrdosti, opatřeného množstvím hrotů vystupujících z jeho povrchu;

83126 (83126a)

vyvolání, prostřednictvím nalisování plátu na plochý díl, zavedení hrotů do tloušťky plochého dílu a adhezního přilnutí povrchu plátu na povrch plochého dílu v oblasti dna nádoby na vaření; a protahování plátu alespoň v oblasti dna, způsobující deformaci a svěrné uchycení hrotů v uvedené tloušťce dna.

Předložený vynález se kromě toho týká nádoby na vaření vytvořené za použití shora definovaného způsobu, který dále zahrnuje jednak kroky nanášení jedné nebo několika nepřilnavých vrstev, jakož i kroky dokončovacího zpracovávání nádoby.

Hlavní výhoda, kterou způsob výroby nádob na vařění podle předloženého vynálezu poskytuje, spočívá v tom, že umožňuje velmi účinné připevnění plátu, aniž ' by došlo k jakémukoliv poškození příslušných materiálů, a nevyžaduje použití žádných dalších specifických kroků.

Navrhovaný způsob výroby nádob na vaření může v zásadě vycházet z obvyklého výrobního postupu zahrnujícího kroky přítlačného lisování a dokončovacího lisování, které jsou nezbytné pro připevnění plátu, ačkoli je možné, oproti tomuto obvyklému výrobnímu postupu, posledně zmiňovaný krok provádět současně, a přesto v podstatě nezávisle.

Navíc je prostřednictvím shora popsaného způsobu možné připevňovat plát bez ohledu na během zpracovávání lisováním docilované protažení dna, ve srovnání s výchozím stavem.

83126 (83126a) pšSt-é <; t. >' '«· 4 4 é · '· 4

4 4

4 4 4 4

4

4444 44

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude podrobně popsaný a objasněný prostřednictvím příkladů jeho přednostních, nárokovaný rozsah neomezujících konkrétních provedení ve spojení s připojenou výkresovou dokumentací, ve které:

obr. 1 až 3 představují perspektivní pohledy na různá provedení plátů, které jsou použitelné, ve spojení se způsobem výroby nádob podle předloženého vynálezu;

obr. 4 až 7 představují schématické znázornění některých jednotlivých kroků způsobu výroby nádob podle předloženého vynálezu;

obr. 8 představuje· dílčí krok způsobu výroby nádob podle předcházejících obrázků ve spojení s prvním provedením částečně dohotovené nádoby;

obr. 9 představuje zvětšený, v řezu znázorněný detail prvního provedení částečně dohotovené nádoby;

obr. 10 představuje dílčí krok způsobu výroby nádob podle předcházejících obrázků ve spojení se druhým provedením částečně dohotovené nádoby;

obr. 11 představuje zvětšený, v řezu znázorněný detail druhého provedení částečně dohotovené nádoby;

obr. 12 představuje perspektivní pohled na konečně dohotovenou nádobu, získanou prostřednictvím navrhovaného způsobu; a

83126 (83126a) • · 4 · · 4 · · * * · • 44 4 ' 4 4 * 4 • 444 4 4 ··’ · * · « * • * 4 ·» 9 · · >4·· ·· 4·· 44 4 4<· 44 4 obr. 13 představuje perspektivní pohled na konečně dohotovenou nádobu podle obr. 12.

Příklady provedení vynálezu

Způsob výroby podle předloženého vynálezu se týká vytváření nádoby na vaření, například hrnce nebo pánve, vybavené vyztuženým dnem a nepřilnavými povrchy.

S odvoláním na obr. 1 až 3 jsou znázorněná tři provedení plátu, který je zde obecně označený vztahovou značkou 1, zatímco obr. 4 až 11 jsou znázorněné jednotlivé kroky použité ve spojení s navrhovaným a zde popisovaným způsobem. V následujícím popisu jsou pro označování odpovídajících součástí, plnících v jednotlivých provedeních v podstatě stejnou funkci, použité stejně vztahové značky.

Pláty 1, znázorněné na obr. 1 až 3, jsou vytvořené z kovového materiálu relativně vysoké tvrdosti, vhodného pro použití ve spojení s nádobami na vaření, takovými jako jsou hrnce nebo pánve, které se zhotovují z relativně měkkého kovového materiálu, a při jejichž výrobě se vychází z plochého dílu, označeného v příslušných obrázcích vztahovou značkou 2 a vytvořeného právě ze shora zmiňovaného relativně měkkého kovového materiálu.

S odvoláním na shora zmiňované materiály, je v tomto případě uvedeným měkkým- kovovým materiálem, aniž by tento příklad představoval jakékoli omezení z hlediska použitelných materiálů, hliník, který se pro výrobu takových nádob na vaření obvykle používá, nebo jakákoliv slitina na

83126 (83126a) ·» • 9 9 · • 9 9 · · · 9 ·

· · · » · bázi tohoto kovu. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je tedy relativně měkkým kovovým materiálem, který se používá ve zde dále popisovaných provedeních navrhovaného způsobu výroby, hliník.

Naproti tomu, co se týká kovového materiálu relativně vysoké tvrdosti, použitého jako náhrady měkkého kovového materiálu, musí tento materiál vykazovat takovou tvrdost, která bude zajišťovat jeho deformační přetváření srovnatelné se shora uvedeným relativně měkkým kovovým materiálem.

Příkladem kovového materiálu relativně vysoké tvrdosti, který je vhodný pro použití ve spojení se způsobem výroby podle předloženého vynálezu, je ušlechtilá nerezová ocel, která nevyžaduje žádné povrchové úpravy a je způsobilá odolávat charakteristickému koroznímu prostředí, jehož působení jsou nádoby na vaření během jejich funkční životnosti vystavované. .....

Za účelem vytvoření a získání nádoby na vaření, která je způsobilá pro ohřev magnetickou indukcí, se přednostně používá zejména kovový materiál relativně vysoké tvrdosti vykazující odpovídající magnetické vlastnosti. Tímto kovovým materiálem relativně vysoké tvrdosti, který se používá ve spojení se zde dále popisovanými provedeními způsobu, je s výhodou feritická nerezová ocel, označovaná dále zkráceně jako feritická ocel.

Příklad takové feritické oceli, které vyhovují uvedeným záměrům a cílům, jsou oceli s obsahem uhlíku pokud možno nižším než 0,15 %, a s obsahem chrómu vyšším než 15 %, například oceli jako AISI 405, AISI 430, AISI 434.

83126 (83126a)

· · · ♦ * 4 « » « · « «

Plát 1 vykazuje v podstatě kotoučový tvar a zahrnuje kruhovitý okraj 3, první povrch 4, který je způsobilý adhezního přilnutí k plochému dílu 2, a druhý povrch 5, který je způsobilý tvořit vně orientovaný a příslušnému působení vystavený povrch.

Uvedený plát 1 je opatřený množstvím hrotů 6, vytvořených v integrálním celku s plátem 1 a vystupujících v podstatě vertikálně z prvního povrchu 4.

Uvedené hroty 6 jsou zpravidla uspořádané obvodově na kruhovitém okraji 3, a v tomto případě jsou zároveň vytvořené z výchozí celistvé kovové vrstvy plátu 1.

V prvním případě jsou hroty 6 vytvořené například stříháním a ohýbáním, pokud možno v souvislém a ničím nepřerušeném rozložení, kruhovitého okraje 3.

Ve druhém případě jsou uvedené hroty 6 vytvořené děrováním, prováděným za použití děrovacího prostřihovadla vykazujícího děrovací trn s přímými bočními stěnami, které jsou zakončené a spojené ostrými břity. Za tohoto stavu děrovací trn prostřihovadla vniká do vrstvy kovového materiálu, zatímco ostré břity přímých bočních stěn vyřezávají okraje hrotů, a přímé boční stěny takto vytvořené hroty ohýbáním napřimují do vertikální polohy.

Počet hrotů 6 vytvořených prostřednictvím každého děrovacího trnu je závislý na počtu jeho bočních stěn. Kromě toho každý děrovací trn také koresponduje s otvorem 7, na kterém vytváří příslušný počet hrotů 6.

S výhodou má děrovací trn obdélníkový nebo čtvercový

83126 (83126a) .-áíižSSrš • 4 »4 , .4 4· 4 4 · 4 *·♦ 4 » . ' 4 - _k · » ' 4 f.

I f.,'· · λ průřez, takže na každém realizovaném otvoru 7 vytváří čtyři hroty 6, přičemž každý hrot 6 má vrchol s vrcholovým úhlem, jehož velikost je přibližně 90°.

Ve všech případech má každý hrot 6 vrchol s vrcholovým úhlem pohybujícím se v rozmezí od 75° do 105°, jehož účelem je zajištění schopnosti účinného vnikání do materiálu a průřezového profilu poskytujícího odpovídající odolnost proti působení osového tlakového namáhání.

S odvoláním na obr. 1 může být seznatelné, že první plát la zahrnuje jednak kruhovitě uspořádané hroty 6, které vystupují z okraje 3, a dále množství otvorů 7, z nichž každý vykazuje příslušný počet hrotů 6, a které jsou společně seskupené ve středové části 8, plátu la. Uvedený první plát la dále zahrnuje celistvý kruh 9, ohraničený kruhovitým okrajem 3 a obklopující středovou část 8 s otvory 7 opatřenými příslušným počtem hrotů &.

S odvoláním na obr. 2 může být seznatelné, že druhý plát lb je vytvořený v prstencovité konfiguraci se středovým výřezem 10 kruhovitého tvaru.

Druhý plát lb zahrnuje kruhovitě uspořádané hroty 6, které vystupují z okraje 3, a množství otvorů 7, z nichž každý vykazuje příslušný počet hrotů 6, rovnoměrně od sebe vzdálených a uspořádaných v mezilehlém kruhu, který se nachází mezi okrajem 3 a středovým výřezem 10.

S odvoláním na obr. 3 může být seznatelné, že třetí plát lc je vytvořený ve tvaru celistvého kotouče a zahrnuje kruhovitě uspořádané hroty 6, které vystupují z okraje 3, a základní celistvou část kotouče.

83126 (83126a)

V následujícím popisu bude ve spojení podrobně popsaný a objasněný způsob předloženého vynálezu.

s obr. 4 až 11 výroby podle

Navrhovaný způsob zahrnuje počáteční krok výrobního postupu, který spočívá v opatření plochého dílu 2 vytvořeného z kovového materiálu. Ve zde popisovaném přednostním provedení vykazuje plochý díl tvar desky předem stanovené tloušťky, který je způsobilý a vhodný k přetváření, během jednotlivých, po sobě následujících kroků způsobu, do válcovité nádoby na vaření s kruhovým průřezem.

Je samozřejmé, že je možné, při výchozím plochém dílu různého tvaru nebo profilu, docílit vytvoření nádoby různé tvarové konfigurace, například, při výchozím dílu ve tvaru elipsoidu, nádobu s elipsovitým průřezem, nebo, při použití v podstatě čtyřbokého dílu, prizmatickou pánev na omáčky.

Hliníková deska, která tvoří plochý díl 2 a která je, stejně jako uvedený plochý díl, v následujícím popisu a v příslušných obrázcích označovaná rovněž vztahovou značkou 2, se podrobuje prvnímu kroku, při kterém se provádí její povrchové zpracovávání leštěním nebo broušením spojené s odstraňováním případných vrstev oxidů.

Takové povrchové zpracování může být uskutečňováno za použití jakéhokoliv typu povrchového zpracování, jehož účelem je odstraňování nežádoucích povrchových vrstev, například moření, obrušování, leštění pemzou, otryskávání pískem a podobně.

83126 (83126a) *

Přednostně používaným způsobem povrchového opracovávání je moření a to vzhledem k tomu, že, jak může být zjištěno mikroskopem, po svém dokončení vykazuje hliník na čisto opracovaný s množstvím pórů, zahrnujících povrchová vybrání vykazující zúžený úsek a rozšířený otvor.

Taková pórovitá struktura je obzvlášť vhodná a vyhovující z hlediska přijímání povlakové vrstvy, například vrstvy polymerního typu.

Na desce 2 je z jejích příslušných vyobrazení patrný první povrch 11, vhodný pro vytvoření vnějšího povrchu nádoby, která se zhotovuje, a druhý povrch 12, vhodný pro vytvoření vnitřního povrchu takové zhotovované nádoby.

Způsob výroby podle předloženého vynálezu zahrnuje první krok nanášení jedné nebo několika vnějších povlakových vrstev 13 na uvedený první povrch 11.

Nanášení vnější povlakové vrstvy 13 se může provádět za použití některého ze stavu techniky známých způsobů nanášení, například nástřikem nebo nanášením válcem, nebo sítotiskem za použití sítové šablony a protlačováním nanášeného materiálu prostřednictvím tříče na prvním povrch 11 za vytvořeni specifických vzorů na tomto povrchu.

V přednostním provedení zde popisovaného způsobu se nanášení vnější povlakové vrstvy 13 uskutečňuje prostřednictvím nanášecího válce, označeného na obr. 4 vztahovou značkou 14., který na první povrch 11 působí předem stanoveným pracovním tlakem.

Tento způsob nanášení umožňuje vytváření jedné nebo

83126 (83126a)

9 H · > · ·· · Φ

9 99

9

999 9 9 9

několika vnějších povlakových vrstev 13 s předem stanovenou a kontrolovatelnou tloušťkou, a se zakotvením nejníže uspořádané nanesené vrstvy ve shora zmiňovaných povrchových pórech hliníku.

V přednostním provedení zde popisovaného způsobu sestává tato vnější povlaková vrstva 13 z nepřilnavých polymerních materiálů, případně ze směsi těchto polymerních materiálů s barevnými pigmenty, které prvnímu povrchu poskytují konkrétní specifické zabarvení.

Přednostně používaným polymerním materiálem je polytetrafluorethylen PTFE, jehož podíl ve směsi. v suchém stavu, uvedený v procentech hmotnostních, se pohybuje v rozmezí od 30 % do 75 %.

Celková nanesená tloušťka vnější povlakové vrstvy nebo vrstev 13 se pohybuje v rozmezí od 5 do 50 pm,' á s výhodou v rozmezí od 20 do 40 pm.

Vnější povlaková vrstva nebo vrstvy 13, nanesené na povrchu desky 2, se po nanesení vazebně fixují prostřednictvím ohřevu, který má za následek polymeraci základního polymerního materiálu a stabilizaci příslušného barevného pigmentu.

Uvedený ohřev se s výhodou uskutečňuje prostřednictvím vypalování, prováděného při teplotě obvykle vyšší než 380 °C, za účelem docílení odpovídajícího stupně polymerace, a současně při teplotě nižší než 480 °C.

Přednostně používaný teplotní interval vypalování (vypalovací teplota) se pohybuje v rozmezí od 390 °C do

83126 (83126a)

A

ÁÁ 'AÁ • A A i

A. A A A AAA

Á A

AAAA A A

450 °C.

Příslušná doba ohřevu je ve všech případech omezená na několik minut, a je vždy, za všech okolností, kratší než 10 minut.

Způsob výroby podle předloženého vynálezu dále zahrnuje krok opatření plátu 1, takového jako byl popsaný shora v souvislosti s obr. 1 až 3.

Po provedení prvního kroku nanášení zahrnuje způsob podle zde popisovaného provedení dále krok, při kterém se prostřednictvím zatlačování provádí zavádění hrotů do tloušťky plochého dílu, tj. hliníkové desky 2.

Uvedený krok zatlačování hrotů se může uskutečňovat například prostřednictvím přítlačného lisování (viz obr. 5) plátu 1 na první povrch 11 desky 2.

Během provádění a po zatlačování se zároveň zajišťuje vyvolání adhezního přilnutí prvního povrchu 4 plátu 1. k prvnímu povrchu 11, zejména v oblasti desky 2 nacházející se na spodní straně dna vyráběné nádoby, které je na připojených obrázcích obecně označené vztahovou značkou 20.

Za tímto účelem je průměr plátu 1_ menší nebo téměř shodný s průměrem uvedeného dna 20.

Z důvodu vyhnutí se deformaci, nežádoucím změnám tvaru a ztrátě rovinnosti desky 2 v důsledku působení vnitřních napětí indukovaných deformačním zatížením přítlačného lisování a vnikáním hrotů 6 do této desky je možné uvedené zatlačování uskutečňovat souběžně prostřednictvím činnosti

83126 (83126a)

. - 14 -	'♦ · · ·	·' * 4» ·. ·· ·
	• ' ·**
	···« ··	·»· ·· ··«
tyčového lisovacího nástroje.
Uvedený tyčový lisovací	nástroj	může například
zahrnovat kruhovitou přítlačnou	desku	kopírující obvod
lisovací hlavy tohoto nástroje, která je	na obr. 5 označená

vztahovou značkou 15. Tato přítlačná deska je s lisovací hlavou 15 spojená prostřednictvím pružných prvků, například šroubových pružin, uzpůsobených pro stlačování v rozsahu, který se shoduje s pracovním zdvihem dokončovacího lisování, v důsledku čehož částečně absorbuje tlakové působení vyvíjené na tuto přítlačnou desku.

• Za tohoto stavu pracovní činnost tyčového lisovacího nástroje vyžaduje s výhodou vyvíjení tlaku menšího než 50 % celkového tlaku vyvíjeného lisovací hlavou 15, nejlépe tlaku rovného přibližně 20 % uvedeného celkového tlaku.

Takto se tlakové působení tyčového lisovacího nástroje uplatňuje na kruhovitou oblast uvedeného dna 20.

Rozsah přítlačného lisování, vykonávaného na rovinný povrch plátu a prováděného zejména prostřednictvím působení tyčového lisovacího nástroje, je omezený poškozením desky 2.

Hroty 6 vnikají do tloušťky desky 2 v celém rozsahu své výšky. Toto vnikání, vyvolávané a způsobované zatlačováním, se uskutečňuje ve v podstatě vertikálním směru (viz obr. 8 a 9) .

Na základě existence dokonalého spojení desky 2 z relativně měkkého kovového materiálu a plátu .1 z tvrdšího kovového materiálu je docíleno komplexní vyztužení oblasti, ve které je obsažený aplikovaný plát 1_.

83126 (83126a)

44. 44 • 9' 9 9

9‘ 9 9

494

9

4999 44 f :< : · ’· :F :·

9» 9

Kromě toho vnikání množství hrotů 6 ve svém důsledku způsobuje, že mezi těmito hroty dochází k místnímu mechanickému zpevnění měkčího materiálu, ze kterého je deska 2 vytvořená, což má za následek i vyztužení samotné desky 2.

Za tohoto stavu, přestože zavedení hrotů 6 poskytuje stabilní vazební spojení, nejsou posledně zmiňované prostředky výrobního postupu z hlediska použití, ke kterému mohou být vyráběné nádoby na vaření určené, zcela optimální.

Na konci shora popsaného přítlačného lisování proto způsob podle předloženého vynálezu zahrnuje druhý krok, spočívající v nanášení jedné nebo několika vnitřních povlakových vrstev 16 na druhý povrch 12 desky 2 (viz obr. 6) ..

Nanášení vnitřní povlakové vrstvy 16 se může provádět na základě použití některého ze stavu techniky známého způsobu nanášení, například nástřikem nebo nanášením válcem, nebo sítotiskem za použití sítové šablony a protlačováním nanášeného materiálu prostřednictvím tříče na druhý povrch 12 za vytvoření specifických vzorů na tomto povrchu.

V souladu s přednostním, nikoliv však výhradním, provedením způsobu podle předloženého vynálezu sestává vnitřní povlaková vrstva 16 z množství dílčích vrstev nanášených postupně jedna po druhé prostřednictvím nanášecího válce, označeného na obr. 6 vztahovou značkou 17.

Také v tomto případě použitý způsob nanášení umožňuje vytváření jedné nebo několika vnitřních povlakových

83126 (83126a) ·« ·« a a a a

vrstev 16 s předem stanovenou a kontrolovatelnou tloušťkou, a se zakotvením nejníže uspořádané nanesené vrstvy ve shora zmiňovaných povrchových pórech hliníku.

V přednostním provedení zde popisovaného způsobu sestává tato vnitřní povlaková vrstva 16 z nepřilnavých polymerních materiálů.

Přednostně používaným polymerním materiálem je polytetrafluorethylen PTFE, jehož podíl ve směsi v suchém stavu, uvedený v procentech hmotnostních, se pohybuje v rozmezí od 30 % do 75 %, s výhodou v rozmezí od 40 % do %

Celková nanesená tloušťka vnitřní povlakové vrstvy nebo vrstev 16 se pohybuje v rozmezí od 5 do 50 pm, a s výhodou v rozmezí od 20 do 40 pm.

V každém případě vykazuje takto nanesená vnitřní povlaková vrstva 16 krycí schopnost, neboli, jinak řečeno, je tato vrstva neviditelná, takže je případně schopná ponechávat na uvedeném druhém povrchu 12 efekt docílený v předcházejícím kroku dokončovací lisování.

Vnitřní povlaková vrstva nebo vrstvy 16, . popsaným způsobem nanesené na povrch desky 2, se po nanesení vazebně fixují prostřednictvím ohřevu, který ve svém důsledku způsobuje polymeraci základního polymerního materiálu.

V případě, kdy se požaduje vnitřní povlaková vrstva 16 s hladkým povrchem, se takový ohřev uskutečňuje prostřednictvím vypalování prováděného při teplotě obvykle vyšší než 380 °C, za účelem docílení odpovídajícího stupně

83126 (83126a) polymerace, a současně nižší než 480 °C.

Přednostně používaná teplota vypalování se pohybuje v rozmezí od 420 °C do 450 °C.

Příslušná doba ohřevu je v každém případě omezená na dobu několika minut, přičemž je vždy kratší než 10 minut.

Naproti tomu v případě, kdy se namísto hladkého povrchu požaduje, aby spodní povrch dna nádoby vykazoval povrchovou nerovnost, sloužící pro odklánění směru působení a účinku neopatrně používaných pracovních nástrojů, takových jako jsou jídelní příbory, nože, šlehače, metly a podobně, na uvedený spodní povrch, musí být za účelem adhezního přilnutí druhé skupiny nestejně vysokých vnitřních vrstev k vnitřní povlakové vrstvě 16 posledně zmiňovaná vrstva podrobená ohřevu při nižší teplotě, s výhodou při teplotě pohybující se v rozmezí od 380 do 420 °C.

Uvedený ohřev způsobuje částečné slinování nepřilnavého materiálu.

Teprve poté je pak možné na pevně fixovanou vnitřní povlakovou vrstvu 16 nanášet druhou skupinu nestejně vysokých vnitřních vrstev, jejíž nanášení se provádí například sítotiskem za použití sítové šablony a tříče, který jako výsledek poskytuje skupinu vnitřních vrstev zvláštní specifické konfigurace, například šachovnice, šestihranné struktury nebo další konfigurace, zahrnující psaníčka a/nebo další dekorativní vzory.

Uvedená skupina vnitřních vrstev se může rozkládat přes část druhého povrchu 12 desky 2, s výhodou na vnitřním

83126 (83126a) • •4* · · 44 4 • · · · ·’· 4 4 4 4 44

4 4 · 4 4*4

444 4 4 4444 4 ♦ · · 4 · 4 4

4444 44 444 444 4· 444 povrchu dna vytvářené nádoby.

Tloušťka skupiny vnitřních vrstev se pohybuje v rozmezí od 5 do 50 pm, přičemž je tato skupina nanesená tak, aby bylo zajištěno vytvoření nerovností stejné výšky. Je výhodné, jestliže se tloušťka uvedené, skupiny vnitřních vrstev pohybuje v rozmezí od 20 do 45 pm.

Takto vytvořenou skupinu vnitřních vrstev je pak nezbytné podrobovat ohřevu při teplotě, která je vyšší než teplota ohřevu vnitřní povlakové vrstvy ,16. Rozdíl mezi těmito teplotami je alespoň 10 °C, a nejlépe přibližně 20 °C.

Teplota ohřevu pro ohřev druhé skupiny nestejně vysokých vnitřních vrstev se v každém případě pohybuje v rozmezí od 390 do 450 °C, a nejlépe v rozmezí od 420 do 440 °C.

Stejně jako v předcházejícím případě je i v případě uspořádání vnitřní povlakové vrstvy 16 a skupiny vnitřních vrstev, které není znázorněné, doba vypalování v každém případě omezená na několik minut, přičemž je výhodné, jestliže je tato doba kratší než 10 minut.

Uvedený ohřev způsobuje kompletní slinování vnitřní povlakové vrstvy 16 a skupiny vnitřních vrstev, které má za následek docílení vyhovujících vzájemných molekulárních vazeb.

Jako další krok, následující po druhém kroku nanášení, zahrnuje způsob podle zde popisovaného provedení krok tvarování plochého dílu 2.

83126 (83126a) ftft ♦· · « >· · • · » · ·· ·· · · ··

9 9 9 φ 9 9 9

9 99 · 9· 9 9 9 9 9

9 9 9 · · 9

999 9 9 9 99 9 9Λ9 9 9 99 ·

Ve způsobu výroby podle předloženého vynálezu se takové tvarování provádí společně s prováděním kroku, při kterém se plochý díl 2 podrobuje, alespoň v oblasti dna 20 zhotovované nádoby na vaření, protahování.

Uvedené tvarování se, v nej obecnějším smyslu, uskutečňuje prostřednictvím průtlačného lisování, a zejména prostřednictvím tažení v podstatě obvyklého typu, které se provádí za použití průtažníku 18 a protahovací formy 19, které spolupracují s a za podpory tyčového lisovacího nástroje, není znázorněno (viz obr. 7).

Musí být zřejmé, že průtažník 18 působí na druhý povrch 12 desky 2, zatímco protahovací forma 19 je uspořádaná ve vzájemném styku s prvním povrchem 11.

Prováděné' tažení má za následek radiální protahování právě jen oblasti dna 20, přičemž je tloušťka tohoto dna podrobovaná působení protahovacího namáhání.

Uvedeným tažením je s výhodou tažení jednoduchého typu, obsahující, bez ohledu na tvarovou konfiguraci vytvářené nádoby, pouze jedno jediné stlačení.

Ve skutečnosti je možné za použití shora popsaného způsobu výroby zhotovovat v podstatě jakýkoliv typ hrnce nebo pánve, například: pánve, pánve na omáčky a kastroly s více nebo méně vysokými bočními stěnami, válcovité nebo elipsovité hrnce opatřené sekcemi, plechy nebo formy na pečení koláčů a dortů, hrnce nebo pánve na omáčky miskovítého nebo obráceného komole-kuželovitého tvaru a podobně, přičemž jsou. tyto nádoby vybavené dnem 20, které

83126 (83126a) »'· ♦· * 9 '9 9

·«· · 9 ··· ♦ 9

je, z důvodu vyhnutí se nežádoucímu deformování v důsledku tepelného zatížení, v podstatě ploché nebo v každém případě alespoň konvexně vypuklé.

Na uvedeném dnu 20 je aplikovaný plát 1.

Protahování tloušťky dna ve svém důsledku způsobuje deformaci hrotů 6 zavedených do desky 2, což zase způsobuje svěrné uchycení těchto hrotů 6 v uvedené tloušťce dna.

Konkrétně se uvedeným svěrným uchycením rozumí zahnutí konců každého hrotu 6, jejich odklonění od vertikálního směru, ve kterém byly tyto hroty 6 nucené zavedeny do tloušťky dna.

Za tohoto stavu je s konečnou platností zabráněno každému možnému přemístění plátu 1 ve vertikálním směru.

Kromě toho takové svěrné uchycení zajišťuje docílení ještě pevnějšího vzájemného spojení plátu 1 a desky 2, přičemž toto uchycení je ve srovnání se známými způsoby uložení plátů schopné zajistit zdokonalené vyztužení dna 20, aniž by docházelo k podstatnému nepříznivému tepelnému a/nebo mechanickému ovlivňování materiálu, které se předpokládá ve spojení s prováděním obvyklých výrobních postupů pro zhotovování nádob na vaření.

Ihned po podrobení polotovaru nádoby na vaření tažení, může být tato nádoba konečně dohotovena lemováním okrajových hran nádoby, které je případně doprovázené dalšími kroky jako kroužení, a připevňování rukojetí M, poklic a dalšího případného příslušenství.

83126 (83126a) »

Výsledkem je dohotovená nádoba R na vaření (viz obr. 11 a 12) , například nádoba ve tvaru pánve s pouze jedinou vystupující rukojetí M, která má dno 20 vyztužené plátem 1.

Tento plát 1 je opatřený množstvím hrotů 6 vytvořených v integrálním celku s tímto plátem 1_, přičemž tyto hroty jsou nucené zavedené do dna 20 a zahnuté směrem dovnitř jeho tloušťky, což ve svém důsledku poskytuje důkladné uchycení plátu 1 ve dnu 20.

Uvedený plát 1. je s výhodou uspořádaný na vnějším povrchu nádoby R na vaření, a to v oblasti, které je při funkčním použití nádoby určená pro uložení na příslušný nosič.

Na obr. 13 je znázorněná pánev, na jejímž dnu je aplikovaný plát lb, který je příkladně znázorněný na obr. 2.

Nádoba vytvořená způsobem podle předloženého vynálezu vykazuje díky jejímu opatření nepřilnavými vrstvami výborné vlastnosti z hlediska nepřilnavosti jak na vnitřním, tak i na vnějším povrchu, a dlouhodobou funkční životnost těchto nepřilnavých vrstev.

Kromě toho je, v provedení opatřeném nestejně vysokým vnitřním dnem, zajištěná zlepšená odolnost vůči poškození, které je důsledkem nesprávného používání kuchyňského nádobí.

Osoby obeznámené se stavem techniky mohou, za účelem vyhovění dalším případným požadavkům', shora popsaný a objasněný způsob výroby nádob na vaření s vyztuženým dnem mohou doplnit o další jeho různá přizpůsobení, modifikace a obměny, přičemž všechny taková přizpůsobení, modifikace a

83126 (83126a) • · * · '4 » · · < · · ' 4 9 < ·♦ 9 9 9

9' -Vj 9 4 4 9 4

444« » «444 *' 9 ' 4 4 4 4 obměny spadají do nárokovaného rozsahu předloženého vynálezu, definovaného v připojených patentových nárocích.

Claims

16 83126 (83126a)

JUDr. Miloš Všetečka - 23 advokát 120 00 Praha 2, Hálkova 2 » · · · Λ' *. ·· ·< · ·^:' * 4 · 4 0 · · ··· ·* 9 • • · · · • · · · ·’ • · ·· ··· PATENTOVÉ NÁROKY 1. Způsob výroby nádob na vaření, zejména hrnců a/nebo pánví a podobně, jejichž tvarování vychází z plochého

dílu (2) , vytvořeného z relativně měkkého materiálu a zahrnujícího dno (20), vyznačující se tím, že zahrnuje následující kroky:

zajištění plátu (1) z kovového materiálu relativně vysoké tvrdosti, opatřeného množstvím hrotů (6) vystupujících z jeho povrchu (4);

vyvolání, prostřednictvím nalisování plátu (1) na. plochý díl (2), zavedení hrotů (6) do tloušťky plochého dílu (2) a adhezního přilnutí povrchu (4) plátu (1) na povrch plochého dílu (2) v oblasti dna (20) nádoby na vaření; a protahování plátu (2) alespoň v oblasti dna (20), způsobující deformaci a svěrné uchycení hrotů (6) v uvedené tloušťce dna.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kovovým materiálem relativně vysoké tvrdosti je ušlechtilá nerezová ocel.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že kovový materiál relativně vysoké tvrdosti je vhodný pro ohřev indukcí.

4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím,

16 83126 (83126a) • A A.· • Ά A A • · A

A A · • · A že kovovým materiálem relativně vysoké tvrdosti je feritická nerezová ocel.

5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že feritická nerezová ocel vykazuje obsah uhlíku nižší než 0,15 %, a obsah chrómu vyšší než 15 %.

6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že hroty (6) jsou vytvořené v integrálním celku s plátem (1).

7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že hroty (6) se vytváří stříháním a ohýbáním okraje (3) plátu (1) .

8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že hroty se vytváří děrováním plátu (1) , za použití děrovacího prostřihovadla s děrovacím trnem a opatřeného přímými bočními stěnami spojenými ostrými břity, na příslušném otvoru (7) vytvořeném uvedeným děrováním.

9. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý hrot (6) vykazuje vrchol s vrcholovým úhlem pohybujícím se v rozmezí od 75° do 105°.

10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že hroty (6) vystupují v podstatě vertikálně z prvního povrchu (4) plátu (1).

11. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že plochým dílem (2) je deska.

12. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím,

16 83126 (83126a)

13; j • ». ··

A A A * • A A* * · « »’ • A ···· A A že relativně měkkým kovovým materiálem je materiál na bázi hliníku.

13. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok vyvolání, prostřednictvím nalisování plátu (1) na plochý díl (2), zavedení hrotů (6) do tloušťky plochého dílu (2) a adhezního přilnutí povrchu (4) plátu (1) na povrch plochého dílu (2) v oblasti dna (20) nádoby na vaření, se uskutečňuje prostřednictvím přítlačného lisování plátu (1) na povrch (11) plochého dílu (2).

14. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že povrch (4) plátu (1) je adhezně přilnutý k povrchu (11) plochého dílu (2), který je vhodný pro vytvoření vnějšího povrchu nádoby (R) na vaření.

15. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kroku vyvolání, prostřednictvím nalisování plátu (1) na plochý díl (2), zavedení hrotů (6) do tloušťky plochého dílu (2) a adhezního přilnutí povrchu (4) plátu (1) na povrch plochého dílu (2) v oblasti dna (20) nádoby na vaření, předchází krok nanášení jedné nebo několika vnějších povlakových vrstev (13) na první povrch (11) ze dvou povrchů (11, 12) plochého dílu (2).

16. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že po kroku vyvolání, prostřednictvím nalisování plátu (1) na plochý díl (2) , zavedení hrotů (6) do tloušťky plochého dílu (2) a adhezního přilnutí povrchu (4) plátu (1) na povrch plochého dílu (2) v oblasti dna (20) nádoby na vaření, následuje, ještě před prováděním následujícího kroku protahování, krok nanášení jedné nebo několika vnitřních povlakových vrstev (16) na povrch (12) ze dvou povrchů (11,

16 83126 (83126a)

• 4 it

9 4 44 '•4 4

4 4 4

4 · 4 4

12) plochého dílu (2).

17. Způsob podle nároku 15 nebo 16, vyznačující se tím, že plochý díl (2) se, ještě před prováděním kroků nanášení povlakových vrstev (13, 16), podrobuje kroku povrchového zpracování leštěním nebo broušením spojeného s odstraňováním případných vrstev oxidů.

18.

že krokem

Způsob podle nároku 17, povrchového zpracování vyznačující je moření.

tím,

19. Způsob podle nároku tím, že nanášení vnější uskutečňuje prostřednictvím působícího na první povrch (11) tlakem.

15, vyznačující se povlakové vrstvy (13) se nanášecího válce (14), předem stanoveným pracovním

20. Způsob podle nároku tím, že vnější povlaková vrstva polymerních materiálů.

15, vyznačující se (13) sestává z nepřilnavých

21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že nepřilnavé polymerní materiály jsou ve směsi s barevnými pigmenty.

22. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že polymerní materiály zahrnují polytetrafluorethylen PTFE, jehož podíl ve směsi v suchém stavu, uvedený v procentech hmotnostních, se pohybuje v rozmezí od 30 % do 75 %.

23. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že celková nanesená tloušťka vnější povlakové vrstvy

16 83126 (83126a)

Upfáv.enp strana « · a · (13) se pohybuje v rozmezí od 15 do 40 pm.

24. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že vnější povlaková vrstva (13) je vazebně fixovaná ohřevem, prováděného s výhodou prostřednictvím vypalování při teplotě vyšší než 380 °C a nižší než 480 °C, nejlépe při teplotě pohybující se v rozmezí 390 až 450 °C, po dobu ohřevu kratší než 10 minut.

25. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že vnitřní povlaková vrstva (16) sestává z množství dílčích vrstev, nanášených postupně jedna po druhé za použití nanášecího válce, a sestávajících z nepřilnavých polymerních materiálů, je pevně fixovaná prostřednictvím ohřevu, prováděného vypalováním při teplotě, která se s výhodou pohybuje v rozmezí 380 až 420 °C, a nanáší se na ní druhá skupina nestejně vysokých vnitřních vrstev vykazující tloušťku pohybující se v rozmezí od 15 pm do 45 pm, pevně fixovaná prostřednictvím ohřevu při teplotě vyšší o alespoň 10 °C než teplota ohřevu vnitřní povlakové vrstvy (16).

26. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok protahování plochého dílu (2) se uskutečňuje prostřednictvím tažení.

27. Nádoba (R) na vaření obsahující dno (20) z relativně měkkého kovového materiálu, získané protahováním, a vyztužené' alespoň jedním plátem (1) z kovového materiálu relativně vysoké tvrdosti, vyznačující se tím, že alespoň jeden plát (1) je opatřený množstvím hrotů (6) vystupujících z jeho povrchu,

16 83126 (83126a)

J UpýSvesa strana • · · · ·

4 · · · • «·« ·· ··· je adhezně přilnutý k uvedenému dnu, uvedené hroty jsou zavedené do tloušťky dna a zahnuté do této tloušťky prostřednictvím uvedeného protahování, což poskytuje důkladné uchycení.

28. Nádoba vyznačující s vysoké tvrdosti je (R) na vaření podle nároku 27, e tím, že kovovým materiálem relativně ušlechtilá nerezová ocel.

29. Nádoba (R) na vaření podle nároku 27 nebo 28, vyznačující se tím, že kovový materiál relativně vysoké tvrdosti je vhodný pro ohřev indukcí.

30. Nádoba (R) na vaření podle nároku 29, vyznačující se tím, že kovovým materiálem relativně vysoké tvrdosti je feritická nerezová ocel.

31. Nádoba (R) na vaření podle nároku 30, vyznačující s e tím, že feritická nerezová ocel vykazuje obsah uhlíku nižší než 0,15 %, a obsah chrómu vyšší než 15 %. 32. Nádoba (R) na vaření podle nároku 27, vyznačující s e tím, že hroty (6) jsou vytvořené v integrálním celku s plátem (1). 33. Nádoba (R) na vaření podle nároku 27, vyznačující s e tím, že každý hrot (6) vykazuj e vrchol s vrcholovým úhlem pohybujícím se v rozmezí od 75° do 105°. 34. Nádoba (R) na vaření podle nároku 27, vyznačující s e tím, že plochým dílem (2) je deska.

16 83126 (83126a) ,i '-..i Upi>efaen§ strana

99 ·· • 99 9

999 999

9 ·

99 9

27,

Dodle nároku

35. Nádoba (R) na vaření vyznačující se tím, že relativně měkkým kovovým materiálem je materiál na bázi hliníku.

36. Nádoba (R) na vaření podle nároku 27, vyznačující se tím, že zahrnuje množství otvorů (7), z nichž každý je opatřený na nich vytvořenými příslušnými hroty (6) .

Zastupuj e: