CZ303755B6 - Zádlazbová deska, zvláste pro zádlazbu kolejového rostu - Google Patents

Abstract

Zádlazbová deska, zvláste pro zádlazbu kolejového rostu, má pro její prímé nebo neprímé ulození na paty (10) kolejnic (11) nebo na patu (10) kolejnice (11) a závernou zídku (13) prirazeny tri lokální podpery (6) nebo jednu lokální podperu (6) a jednu lineární podperu (7), pricemz zádlazbová deska (1) je vytvorena ve forme lichobezníku nebo trojúhelníku.

Description

Zádlažbová deska, zvláště pro zádlažbu kolejového roštu

Oblast techniky

Vynález se týká zádlažbové desky, sloužící zvláště pro vytváření zádlažby kolejového roštu v místech železničních přejezdů nebo přechodů pro pěší, pro zádlažbu městských kolejišť, vleček a podobně, ukládané na paty kolejnic nebo alespoň z části na paty kolejnic a/nebo do loží závěrných zídek.

Dosavadní stav techniky

Dosud známé zádlažby kolejového roštu, zvláště u železničních přejezdů, jsou tvořeny pryžovými, případně i tuhými zádlažbovými deskami celoplošně uloženými na pražcích. Společnou nevýhodou uvedených konstrukcí je negativní zatěžování kolejového roštu se značným namáháním kolejnicových upevňovadel, jehož důsledkem je postupné uvolnění kolejnic od pražců s následným rozpadem geometrické polohy koleje. Postupné sesedání koleje vůči navazující pozemní komunikaci vede ke znehodnocení nivelety přejezdové konstrukce.

U dalších známých konstrukcí jsou zádlažbové desky ukládány na paty kolejnic a/nebo do loží závěrných zídek prostřednictvím čtyř lokálních podpěr nebo dvou lokálních a jedné průběžné podpěry. Lokální podpěry jsou tvořeny buď tvarovým nálitkem, nebo kloubovým či pevným nosníkem upevněným k zádlažbové desce. Lokální podpěry jsou na patu kolejnice ukládány prostřednictvím neoprenových vložek. Výhodou těchto uložení zádlažbových desek je optimální zatížení kolejového lože bez namáhání kolejnicových upevňovadel, snadná a rychlá montáž a demontáž kterékoliv zádlažbové desky nezávisle na ostatních. Společnou nevýhodou těchto systémů však je nutnost dorektifikace montážních a provozních odchylek, případně odchylek v poloze kolejnic ve vzestupnici, vkládáním různých vymezovacích podložek tak, aby byly zádlažbové desky uloženy v kolejovém loži stabilně, případně výměna opotřebovaných neoprenových vložek na patě kolejnice nebo v ložích závěrných zídek. Další společnou nevýhodou je změna úhlu úložné plochy zádlažbové desky na patě kolejnice při prosednutí kolejového lože, což vede k vyššímu lokálnímu zatížení elastické vložky a tím ke snížení její životnosti.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je vytvoření zádlažbové desky k uložení na paty kolejnic nebo alespoň z části na paty kolejnic a/nebo na paty kolejnic a do loží závěrných zídek s odstraněním dosud známých relativních nedostatků, zejména s ohledem na zajištění její polohové stability bez nutnosti dorektifikace montážních a provozních odchylek, přičemž uvedeného cíle je podle vynálezu dosaženo tím, že k zádlažbové desce, pro její přímé nebo nepřímé uložení na paty kolejnic nebo na patu kolejnice a závěrnou zídku, jsou přiřazeny tři lokální podpěry nebo jedna lokální a jedna lineární podpěra, přičemž zádlažbová deska je vytvořena ve formě lichoběžníku nebo trojúhelníku.

Z hlediska univerzálního uspořádání zádlažbové desky vnitřní nebo vnější, se zřetelem na užívané úklony kolejnic, nebo jde-li o eliminování různých úklonů kolejnic, se podle vynálezu jeví výhodné, že rovinný útvar, jenž je zádlažbovou deskou v podstatě tvořen je dle známých geometrických pravidel pro daný případ určen jen třemi body, nebo jedním bodem a přímkou, čímž v konečném důsledku bude zádlažbová deska vždy po svém uložení pomocí relevantních podpěr s těmito atributy vykazovat trvale polohou stabilitu, na rozdíl od zádlažbových desek s větším počtem podpěr.

- í CZ 303755 B6

Výhodné se zvláště jeví, že eventuální výškovou úpravu podpěr jakéhokoliv typu lze snadno a s velkou přesností uskutečnit před montáží zádlažbových desek do kolejového roštu a závěrných zídek.

Ve výsledné sestavě více trojúhelníkových nebo lichoběžníkových zádlažbových desek a v jejich libovolné kombinaci do zádlažby kolejového roštu se obvykle nevyskytují spáry probíhající kolmo nebo téměř kolmo ke kolejnici. Odstraňuje se tak riziko zvláště pro cyklisty plynulým přejížděním spár z jedné zádlažbové desky na druhou. Při přejezdu těžkých vozidel se také vhodně rozkládají zátěžové síly, nejen v rámci jedné zádlažbové desky, ale i mezi zádlažbové desky vzájemně sousedící.

Přehled obrázků na výkresech

Další výhody a účinky vynálezu jsou patrny z připojených výkresů, kde značí:

obr. 1 šikmý pohled na zádlažbu kolejového roštu, sestavenou ze zádlažbových desek ve formě lichoběžníků, resp. trojúhelníků, uložených na kolejnicích a na závěrných zídkách.

obr. 2 pohled na část zádlažby v rozloženém stavu se zádlažbovou deskou s třemi lokálními podpěrami pro vsazení do kolejového roštu na paty kolejnic a s vnějšími zádlažbovými deskami k uložení na paty kolejnic pomocí jedné nebo dvou lokálních podpěr a do lože na závěrné zídce pomocí jedné nebo dvou vzájemně sousedících lokálních podpěr instalovaných v loži závěrné zídky, obr. 2a variantní detail lokálních podpěr uspořádaných na patním ložisku v loži závěrné zídky, obr. 3 šikmý pohled na část lože závěrné zídky s instalovanou variantní lineární podpěrou pro dosedání základen vnějších zádlažbových desek, obr. 4 boční pohled na sestavu zádlažby podle obr. 2 a 3, obr. 5 pohled na část zádlažby v rozloženém stavu se zádlažbovou deskou s třemi lokálními podpěrami pro vsazení do kolejového roštu se žlábkovými kolejnicemi, kde jedna z lokálních podpěr na zádlažbové desce je tvořena výkyvným nosičem, přičemž zádlažbové desky vnější jsou v provedení podle obr. 2, obr. 6 boční pohled na sestavu zádlažby podle obr. 5, obr. 7 pohled na část zádlažby v rozloženém stavu se zádlažbovou deskou s uložením do kolejového roštu pomocí třech lokálních podpěr tvořených separátními podpěrami s reakčními částmi dosedajícími na pražce, které jsou aplikovány i pro zádlažbové desky vnější a výjimkou na straně závěrné zídky, obr. 8 boční pohled na sestavu zádlažby podle obr. 7, obr. 9 až 13 přehled dalších možných variantních lokálních podpěr ajejich patek pro přímé nebo nepřímé uložení zádlažbových desek na patách kolejnic, případně na lože závěrných zídek.

Příklady provedení vynálezu

Zádlažbová deska Ije sestrojena jako rovinný útvar s aplikací známého geometrického pravidla, že rovina je určena třemi body nebo jedním bodem a přímkou. Tomuto kritériu vyhovuje pak zádlažbová deska I mající tvar trojúhelníku, v praxi však pro různá technická omezení vytvořená spíše ve formě lichoběžníku, jako čtyřúhelník se dvěma rovnoběžnými, délkově výrazně rozdílnými základnami 2, 3 a se dvěma různoběžnými stranami 4, 5 stejně nebo nestejně dlouhými.

V rámci této koncepce je zádlažbová deska I k aplikaci řečených určujících faktorů pro její rovinnost a stabilitu dále popisovanými opatřena různými lokálními podpěrami 6 nebo lineárními podpěrami 7, které jsou buď integrovanými součástmi zádlažbové desky I, nebojsou separátně zádlažbové desce I přiřazeny přímo nebo nepřímo, a které jsou například účelně dodatkově opat5 řené různými patkami 8 apod. V konečném důsledku pak zádlažbová deska 1, uložena pomocí relevantních podpěr 6, 7 s popsanými atributy a/nebo pomocí příslušných patek 8, event. dalších vložek 9, bude vykazovat trvale polohovou stabilitu v zádlažbě kolejového roštu, bez jakékoliv nežádoucí vertikální nestability.

Příklad zádlažby kolejového roštu je v šikmém pohledu znázorněn na obr. 1, kde jsou patrné zádlažbové desky I ve formě lichoběžníků se dvěma rovnoběžnými, délkově výrazně rozdílnými základnami 2, 3 a se dvěma různoběžnými stranami 4, 5 stejně nebo nestejně dlouhými. Zádlažbové desky 1 podle tohoto příkladu provedení zádlažby kolejového roštu jsou unifikované rozměrově, jak pro jejich přímé, tak pro nepřímé uložení na paty 10 kolejnic 11 v mezerách mezi pražci 14, jako zádlažbové desky i vnitřní i jako zádlažbové desky i vnější k uložení na paty JO kolejnic _H a do loží 12 v závěrných zídkách J3.

Pro úplnější představu uspořádání zádlažby kolejového roštu podle obr.l slouží pohled podle obr. 2, značící část zádlažby v rozloženém stavu se zádlažbovou deskou 1 vnitřní s třemi lokálními podpěrami 6 pro vsazení do kolejového roštu na paty 10 kolejnic 11 a se zádlažbovými deskami I vnějšími k uložení na paty 10 kolejnic 11 pomocí jedné nebo dvou lokálních podpěr 6 dle orientace základen 2, 3 - a do lože 12 na závěrné zídce 13 pomocí jedné lokální podpěry 6 nebo vzájemně interaktivní dvojice 6J lokálních podpěr 6 instalovaných v loži 12 závěrné zídky J3 pro širší základny 3 zádlažbových desek i.

Lokální podpěry 6 v ložích 12 závěrných zídek 13 jsou například vytvořeny poddajnými terči nebo vystouplými kulovými nebo válcovými úsečemi zahloubenými do lože 12 závěrné zídky nebo jako lineární a případně přerušované poddajné podpěry 7, jak znázorněno například na obr. 3. Další modifikace této lineární podpěry 7 může spočívat v aplikaci lokálních podpěr 6 jako různých terčů apod. jejich uspořádáním na patním ložisku J5 v loži 12 závěrné zídky JJ.

Zmíněné terče, jako lokální podpěry 6, jsou předem umístěny zespodu v blízkosti základem 2 nebo 3 na té které zádlažbové desce I dle její orientace v zádlažbě. V případě sesedání kolejového roštu nebo závěrné zídky 13 opakovaným zatěžováním přejezdy vozidel, jakož i přejezdy vlakových souprav, se elasticitou a naklápěním zmíněných elementů lokálních podpěr 6, resp. lineární podpěry 7, na straně závěrné zídky 13 eliminují nežádoucí úhlové odchylky mezi zádlažbovými deskami a lóžemi 12 závěrných zídek 13, jak také odborník může případně usuzovat po prostudování obr. 4, značícím boční pohled na sestavu zádlažby kolejového roštu podle obr. 2.

V popisovaném příkladu provedení zádlažby kolejového roštu jsou zádlažbové desky i na jejich základních 2, 3 přivrácených ke kolejnici JJ opatřeny taktéž jednou nebo jen dvěma lokálními podpěrami 6, jejichž tvar, provedení, uchycení a materiál mohou být různé, jak je popsáno níže.

V daném příkladu provedení, naznačeném na obr. 2, jsou lokální podpěry 6 vytvořeny jako konzolové nosníky 62, spojené s vnitřní armovací výztuží zádlažbové desky i a mající na svých koncových výbězích příčně uspořádané válcové, kulovité nebo soudečkovité elementy 63, kterými, prostřednictvím vhodně tvarovaných patek 8, jsou zádlažbové desky i uloženy na patách 10 kolejnic 11. Nevylučuje se ani přímé uložení takto vybavené zádlažbové desky i na patu 10 kolejnice JJ bez použití řečených patek 8, pakliže jinými prostředky bude dodržena případně požadovaná elektrická odolnost ve styku s kolejnicí JJ. Proto se jeví výhodné použití patek 8 z dielektrického a pevnostně vyhovujícího materiálu a případně dalších vložek 9, které současně slouží jako distanční a polohovací prvky apod. Provedení patek 8 umožňuje přinejmenším různé úhlové natočení elementů 63 na koncových výbězích lokálních podpěr 6, alespoň v jedné ose, čímž patky 8, po případném i vlastním natočení na patě 10 kolejnice 11. zajišťují optimální polohu té které lokální podpěry 6, a to pro různé úklony, např. 1 : 20, 1 : 40, kolejnic 11, případně i při odklonu zádlažbové desky 1 od roviny koleje nebo od horizontální úložné plochy lože 12 závěrné zídky JJ. Patky 8 lokálních podpěr 6 je výhodné vyrobit z materiálu s vyšší tuhostí, zatímco pro lineární podpory 7 nebo jiné lokální podpěry 6 v závěrných zídkách 13. je vhodné

CZ 303755 Β6 použít materiály pružnější, které lépe kompenzují případné odchylky tvarů a poloh mezi vzájemně interaktivními částmi závěrných zídek 13 a zádlažbovými deskami I apod.

Zádlažbová deska I k zádlažbě kolejového roštu, jak je popsáno výše, nevyžaduje pro její vložení mezi kolejnice 11 a k uložení do loží 12 závěrných zídek 13 žádná zvláštní technická nebo technologická opatření.

Pro městskou zádlažbu kolejového roštu, nebo kdekoliv tam, kde jsou užity žlábkové kolejnice 11 s rozšířenou žlábkovou hlavou, je zádlažbová deska i vnitřní opatřena u své kratší základny 2 jednou lokální podpěrou 6, tvořenou výkyvným nosičem 64, otočným kolem čepu 65. Výkyvný nosič 64 (obr. 5) je na svém koncovém výběhu opatřen například patkou 8, viz také obr. 11, nebo je rovněž opatřen příčně uspořádaným válcovým, kulovitým nebo sudečkovitým elementem 63, jak uvedeno výše, kterým, prostřednictvím vhodně tvarované patky 8, dosedá na patu 10 kolejnice 11. Na opačné straně, u širší základny 3, je zádlažbová deska i vybavena lokálními nosiči 6, jak byly popsány v relaci s obr. 2 a jak je patrné z bočního pohledu na sestavu zádlažby kolejového roštu podle obr. 6.

Jak je znázorněno na obr. 7, představujícím pohled na část zádlažby v rozloženém stavu se zádlažbovou deskou i s uložením do kolejového roštu pomocí třech lokálních podpěr 6, mohou být tyto lokální podpěry 6 tvořeny separátními lokálními podpěrami 66 z reakčními částmi 67 dosedajícími na pražce 14, které jsou aplikovány i pro zádlažbové desky i vnější, s výjimkou na straně závěrné zídky JÁ· Separátní lokální podpěry 66 jsou konstruovány jako nosiče s výběhy, jejichž první zahnuté konce dosedají přímo nebo nepřímo, prostřednictvím patek 8, na paty JÁ kolejnic 11 mezi kolejovými upínadly, zatímco jejich druhé konce jsou opatřené reakčními částmi 67 ve formě plochých příčníků, dosedajících na hlavy dvou sousedních pražců 14. Šířka separátní lokální podpěry 66 je dostačující pro dosednutí vrcholu kratší základny 2 a rohů delších základem 3 dvou sousedních zádlažbových desek J. Jak je zvláště patrné z obr. 8, značícím boční pohled na sestavu zádlažby podle obr. 7, zátěžové síly působící na zádlažbové desky J_ se prostřednictvím separátních lokálních podpěr 66 rozkládají jednak k působení na paty JO kolejnic 1 i a menší měrou, prostřednictvím reakčních částí 67, na hlavy dvou sousedících pražců J4. Zádlažbové desky J v tomto případě nevyžadují žádných zvláštních úprav.

Tvar, provedení, uchycení a materiál lokálních podpěr 6 může být různý. Tyto pak mohou být buď přímo součástí zádlažbové desky J jako tvarové nálitky (obr. 10) - viz také patent AT 306078, nebo jako výkyvné nosiče 64 (obr. 11), zmiňované výše v souvislosti s obr. 5 a 6 a známé také ze spisu CS 233422, případně jako pevné nosiče (obr. 12), známé také ze spisu CZ 13167 (Ul). Lokální podpěry 6 mohou být modifikovány do formy konzolových nosníků (obr. 13), jinak také známých z patentu CZ 291956. Z přehledů různých variantních řešení lokálních podpěr 6 na obrázcích 9 až 13 je viditelné, že prostor mezi hlavou kolejnice JJ a přilehlou vertikální plochou té které základny 2, 3 zádlažbové desky J lze vyplnit elastickou lištou 16 například o profilu písmene „L“ nebo tvořenou vhodně tvarovaným elastickým blokem, například z recyklované pryže apod.

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zádlažbová deska, zvláště pro zádlažbu kolejového roštu, vyznačující se tím, že k zádlažbové desce (1), pro její přímé nebo nepřímé uložení na paty (10) kolejnic (11) nebo na patu (10) kolejnice (11) a závěrnou zídku (13), jsou přiřazeny tři lokální podpěry (6) nebo jedna lokální podpěra (6) a jedna lineární podpěra (7), přičemž zádlažbová deska (1) je vytvořena ve formě lichoběžníku nebo trojúhelníku.