CZ19288U1 - Zádlažbová deska, zvláště pro zádlažbu kolejového roštu - Google Patents

Description

Zádlažbová deska, zvláště pro zádlažbu kolejového roštu

Oblast techniky

Technické řešení se týká zádlažbové desky, sloužící zvláště pro vytváření zádlažby kolejového roštu v místech železničních přejezdů nebo přechodů pro pěší, pro zádlažbu městských kolej išť, s vleček a podobně, ukládané na paty kolejnic nebo alespoň z části na paty kolejnic a/nebo do loží závěrných zídek.

Dosavadní stav techniky

Dosud známé zádlažby kolejového roštu, zvláště u železničních přejezdů jsou tvořeny pryžovými, případně i tuhými zádlažbovými deskami celoplošně uloženými na pražcích. Společnou neío výhodou uvedených konstrukcí je negativní zatěžování kolejového roštu se značným namáháním kolejnicových upevňovadel, jehož důsledkem je postupné uvolnění kolejnic od pražců s následným rozpadem geometrické polohy koleje, Postupné sesedání koleje vůči navazující pozemní komunikaci vede ke znehodnocení nivelety přejezdové konstrukce.

U dalších známých konstrukcí jsou zádlažbové desky ukládány na paty kolejnic a/nebo do loží 15 závěrných zídek prostřednictvím čtyř lokálních podpěr nebo dvou lokálních a jedné průběžné podpěry. Lokální podpěry jsou tvořeny buď tvarovým nálitkem nebo kloubovým či pevným nosníkem upevněným k zádlažbové desce. Lokální podpěry jsou na patu kolejnice ukládány prostřednictvím neoprénových vložek, Výhodou těchto uložení zádlažbových desek je optimální zatíženi kolejového lože bez namáhání kolejnicových upevňovadel, snadná a rychlá montáž a

2o demontáž kterékoli zádlažbové desky nezávisle na ostatních. Společnou nevýhodou těchto systémů však je nutnost dorektifikace montážních a provozních odchylek případně odchylek v poloze kolejnic ve vzestupnici vkládáním různých vymezovacích podložek tak, aby byly zádlažbové desky uloženy v kolejovém loži stabilně, případně výměna opotřebovaných neoprénových vložek na patě kolejnice nebo v ložích závěrných zídek. Další společnou nevýhodou je změna úhlu úložné plochy zádlažbové desky na patě kolejnice pri prosednutí kolejového lože, což vede k vyššímu lokálnímu zatížení elastické vložky a tím ke snížení její životnosti.

Podstata technického řešeni

Cílem technického řešení je vytvoření zádlažbové desky k uložení na paty kolejnic nebo alespoň z části na paty kolejnic a/nebo na paty kolejnic a do loží závěrných zídek $ odstraněním dosud známých relativních nedostatků, zejména s ohledem na zajištění její polohové stability bez nutnosti dorektifikace montážních a provozních odchylek, přičemž uvedeného cíle je podle technického řešení dosaženo tím, že k zádlažbové desce, pro její přímé nebo nepřímé uložení na paty kolejnic nebo na patu kolejnice a závěrnou zídku, jsou přiřazeny tři lokální podpěry nebo jedna lokální a jedna lineární podpěra, přičemž zádlažbová deska je vytvořena ve formě lichoběžníku '5 nebo trojúhelníku.

Z hlediska univerzálního uspořádání zádlažbové desky vnitřní nebo vnější, se zřetelem na užívané úklony kolejnic, nebo jde-li o eliminování různých úklonů kolejnic, se podle technického řešení jeví výhodné, že rovinný útvar, jenž zádlažbová deska v podstatě tvoří, je dle známých geometrických pravidel pro daný případ určen jen třemi body, nebo jedním bodem a přímkou, čímž v konečném důsledku bude zádlažbová deska vždy po svém uložení pomocí relevantních podpěr s těmito atributy, vykazovat trvale polohovou stabilitu na rozdíl od zádlažbových desek s větším počtem podpěr.

Výhodné se zvláště jeví, že eventuální výškovou úpravu podpěr jakéhokoliv typu, lze snadno a s velkou přesností uskutečnit před montáží zádlažbových desek do kolejového roštu a závěrných zídek.

UZ 19288 Ul

Ve výsledné sestavě vícero trojúhelníkových nebo liehobčžných zádlažbových desek a v jejich libovolné kombinaci do zádlažby kolejového roštu, se obvykle nevyskytují spáry probíhající kolmo nebo téměř kolmo ke kolejnici. Odstraňuje se tak riziko zvláště pro cyklisty plynulým přejížděním spár z jedné zádiažbové desky na druhou. Při přejezdu těžkých vozidel se také vhodné rozkládají zátěžové síly, nejen v rámci jedné zádiažbové desky, ale i mezi zádiažbové desky vzájemně sousedící.

Přehled obrázků na výkresech

Další výhody a účinky technického řešení jsou patrny z připojených výkresů, kde značí:

u>

obr. 1 šikmý pohled na zádlažbu kolejového roštu, sestavenou ze zádlažbových desek ve formě lichoběžníků, resp. trojúhelníků, uložených na kolejnicích a na závěrných zídkách, obr. 2 pohled na část zádlažby v rozloženém stavu se zádlažbovou deskou s třemi lokálními podpěrami pro vsazení do kolejového roštu na paty kolejnic a s vnějšími zádlažbovými deskami k uložení na paty kolejnic pomocí jedné nebo dvou lokálních podpěr a do lože na závěrné zídce pomoci jedne nebo dvou vzájemné sousedících lokálních pvupci iiisiaiuvúnycu v toz.i zavciiic zídky, obr, 2a variantní detail lokálních podpěr uspořádaných na patním ložisku v loži závěrné zídky, obr. 3 šikmý pohled na část lože závěrné zídky s instalovanou variantní lineární podpěrou pro dosedání základen vnějších zádlažbových desek, obr. 4 boční pohled na sestavu zádlažby podle obr. 2 a 3, obr. 5 pohled na část zádlažby v rozloženém stavu se zádlažbovou deskou s třemi lokálními podpěrami pro vsazení do kolejového roštu se žlábkovými kolejnicemi, kde jedna z lokáních podpěr na zádiažbové desce je tvořena výkyvným nosičem, přičemž zádiažbové desky vnější jsou v provedeni podle obr. 2, obr. 6 boční pohled na sestavu zádlažby podle obr. 5, obr. 7 pohled na část zádlažby v rozloženém stavu se zádlažbovou deskou s uložením do kolejového roštu pomocí třech lokálních podpěr tvořených separátními podpěrami s reakěními částmi dosedajícími na pražce, které jsou aplikovány i pro zádiažbové desky vnější s výjimkou na straně závěrné zídky, obr. 8 boční pohled na sestavu zádlažby podle obr. 7, obr. 9 až 13 přehled dalších možných variantních lokálních podpěr a jejich patek pro přímé nebo nepřímé uložení zádlažbových desek na patách kolejnic, případné na lože závěrných zídek.

Příklady provedení technického řešení

Zádlažbová deska 1 je sestrojena jako rovinný útvar s aplikací známého geometrického pravidla, že rovina je například určena třemi body, nebo jedním bodem a přímkou. Tomuto kritériu vyho35 vuje pak zadlažbová deska i mající tvar trojúhelníku, v praxi však pro různá technická omezení vytvořená spíše ve formě lichoběžníku, jako čtyřúhelník se dvěma rovnoběžnými délkově výrazně rozdílnými základnami 2, 3 a se dvěma různoběžnými stranami 4, 5, buď stejně nebo nestejně dlouhými.

V rámci této koncepce je zadlažbová deska i opatřena k aplikaci řečených určujících faktorů pro její rovinnost a stabilitu dále popisovanými různými lokálními podpěrami 6 nebo lineárními podpěrami 7, které jsou buď integrovanými součástmi zádiažbové desky i nebojsou separátně zádiažbové desce 1 přiřazeny přímo nebo nepřímo a které jsou například účelné dodatkově opatřené různými patkami 8 apod. V konečném důsledku pak zádlažbová deska uložena pomocí relevantních podpěr 6, 7 s popsanými atributy a/nebo pomocí příslušných patek 8. event. dalších

CZ 19288 Ul vložek 9, bude vykazovat trvale polohovou stabilitu v zádlažbě kolejového roštu, bez jakékoliv nežádoucí vertikální nestability.

Příklad zádlažby kolejového roštu je v šikmém pohledu znázorněn na obr. 1, kde jsou patrné zádlažbové desky 1 ve formě lichoběžníků se dvěma rovnoběžnými délkově výrazně rozdílnými základnami 2, 3 a se dvěma různoběžnými stranami 4, 5, buď stejně nebo nestejně dlouhými. Zádlažbové desky i podle tohoto příkladu provedení zádlažby kolejového roštu jsou unifikované rozměrově, jak pro jejich přímé, tak pro nepřímé uložení na paty 10 kolejnic JJ. v mezerách mezi pražci 14, jako zádlažbové desky 1 vnitřní i jako zádlažbové desky 1 vnější k uložení na paty 10 kolejnic _1_L a do loží 12 v závěrných zídkách Βίο Pro úplnější představu uspořádání zádlažby kolejového roštu podle obr. 1, slouží pohled podle obr. 2, značící část zádlažby v rozloženém stavu se zádlažbovou deskou i vnitřní s třemi lokálními podpěrami 6 pro vsazení do kolejového roštu na paty J_0 kolejnic H a se zádlažbovými deskami i vnějšími k uložení na paty 10 kolejnic JJ. pomocí jedné nebo dvou lokálních podpěr 6 - dle orientace základen 2, 3 - a do lože 12 na závěrné zídce B to pomocí jedné lokální podpěry

6 nebo vzájemně interaktivní dvojice 6J lokálních podpěr 6 instalovaných v loži 12 závěrné zídky B pro širší základny 3 zádlažbových desek i,

Lokální podpěry 6 v ložích 12 závěrných zídek 13 jsou například vytvořeny poddajnými terči, nebo vystouplými kulovými nebo válcovými úsečemi zahloubenými do lože 12 závěrné zídky, nebo jako lineární a případně přerušované poddajné podpěry 7, jak znázorněno například na obr. 3. Další modifikace této lineární podpěry Ί_ může spočívat v aplikaci lokálních podpěr 6, jako různých terčů apod., jejich uspořádáním na patním ložisku J_5 v loži 12 závěrné zídky B,

Zmíněne terče, jako lokální podpěry 6, jsou předem umístěny zespodu v blízkosti základen 2 nebo 3 na té které zádlažbové desce i dle její orientace v zádlažbě. V případě sesedání kolejového roštu nebo závěrné zídky B opakovaným zatěžováním přejezdy vozidel, jakož i přejezdy vlakových souprav, se elasticitou a naklápěním zmíněných elementů lokálních podpěr 6, resp. lineární podpěry 7 na straně závěrné zídky B, eliminují nežádoucí úhlové odchylky mezi zádlažbovými deskami a lóžemi 12 závěrných zídek B, jak také odborník může případně usuzovat po prostudování obr. 4, značícím boční pohled na sestavu zádlažby kolejového roštu podle obr. 2.

V popisovaném příkladu provedení zádlažby kolejového roštu jsou zádlažbové desky i na jejich základnách 2, 3 přivrácených ke kolejnici JJ opatřeny taktéž jednou nebo jen dvěma lokálními podpěrami 6, jejichž tvar, provedení, uchycení a materiál může být různý, jak je popsáno níže.

V daném příkladu provedení, naznačeném na obr. 2, jsou lokální podpěry 6 vytvořeny jako konzolové nosníky 62, spojené s vnitřní armovací výztuží zádlažbové desky J_ a mající na svých kon35 cových výbězích příčné uspořádané válcové, kulovité nebo soudečkovité elementy 63, kterými, prostřednictvím vhodně tvarovaných patek 8, jsou zádlažbové desky 1_ uloženy na patách 10 kolejnic JJ. Nevylučuje se ani přímé uložení takto vybavené zádlažbové desky i na patu 10 kolejnice JJ bez použití řečených patek 8, pakliže jinými prostředky bude dodržena případně požadovaná elektrická odolnost ve styku s kolejnicí JJ.. Proto se jeví výhodné použití patek 8 z diclek4(i trického a pevnostně vyhovujícího materiálu a případně dalších vložek 9, které současně slouží jako distanční a polohovací prvky apod. Provedení patek 8 umožňuje přinejmenším různé úhlové natočení elementů 63 na koncových výbězích lokálních podpěr 6, alespoň v jedné ose, čímž patky 8, po případném i vlastním natočení na patě J_0 kolejnice JJ, zajišťují optimální polohu té které lokální podpěry 6 a to pro různé úklony např. 1 : 20, 1 : 40 kolejnic JJ., případně i při od45 klonu zádlažbové desky 1 od roviny koleje nebo od horizontální úložné plochy lože 12 závěrné zídky 13. Patky 8 lokálních podpěr 6 je výhodné vyrobit z materiálu s vyšší tuhostí, zatímco pro lineární podpory 7 nebo jiné lokální podpěry 6 v závěrných zídkách B jc vhodné použít materiály pružnější, které lépe kompenzují případné odchylky tvarů a poloh mezi vzájemné interaktivními částmi závěrných zídek B a zádlažbovými deskami i apod.

19288 Ul

Zádlažbová deska 1_ k zádlažbě kolejového roštu, jak je popsána výše, nevyžaduje pro její vložení mezi kolejnice JJ_ a k uložení do loží 12 závěrných zídek 13 žádná zvláštní technická nebo technologická opatření.

Pro městskou zádlažbu kolejového roštu, nebo kdekoliv tam, kde jsou užity žlábkové kolejnice 5 Η. s rozšířenou žlábkovou hlavou, jc zádlažbová deska i vnitřní opatřena u své kratší základny 2 jednou lokální podpěrou 6, tvořenou výkyvným nosičem 64, otočným kolem čepu 65. Výkyvny nosič 64 (obr. 5) je na svém koncovém výběhu opatřen například patkou 8, viz také obr. 11, nebo je rovněž opatřen příčně uspořádaným válcovým, kulovitým nebo soudečkovitým elementem 63 jak uvedeno výše, kterým, prostřednictvím vhodně tvarované patky 8 dosedá na patu 10 kolejnice in 1L Na opačné straně u širší základny 3 je zádlažbová deska 1 vybavena lokáními nosiči 6, jak byly popsány v relaci s obr. 2 a je patrné z bočního pohledu na sestavu zádlažby kolejového roštu podle obr. 6.

Jak je znázorněno na obr. 7, představujícím pohled na část zádlažby v rozloženém stavu se zádlažbovou deskou i s uložením do kolejového roštu pomocí třech lokálních podpěr 6, mohou být tyto lokální podpěry 6 tvořeny separátními lokálními podpěrami 66 z reakčními částmi 67 dosedajícími na pražce 14 a kícié jsou aplikovány i pro zádiažbové desky i vnější, s výjimkou na straně závěrné zídky 13. Separátní lokální podpěry 66 jsou konstruovány jako nosiče s výběhy, jejichž první zahnuté konce dosedají přímo nebo nepřímo prostřednictvím patek 8 na paty 10 kolejnic H. mezí kolejovými upínadly, zatím co jejich druhé konce jsou opatřené reakčními zo částmi 67 ve formě plochých příčníků, dosedajících na hlavy dvou sousedních pražců J4. Šířka separátní lokální podpěry 66 je dostačující pro dosednutí vrcholu kratší základny 2 a rohů delších základen 3 dvou sousedních zádlažbových desek χ. Jak je zvláště patmé z obr, 8, značícím boční pohled na sestavu zádlažby podle obr. 7, zátěžové síly působící na zádiažbové desky X se prostřednictvím separátních lokálních podpěr 66 rozkládají jednak k působení na paty X0 kolejnic 1J a menší měrou prostřednictvím reakčních částí 67 na hlavy dvou sousedících pražců L4. Zádlažbové desky X v tomto případě nevyžadují žádných zvláštních úprav.

Tvar, provedení, uchycení a materiál lokálních podpěr 6 může být různý. Tyto pak mohou být buď přímo součástí zádiažbové desky X jako tvarové nálitky (obr. 10) - viz také patent AT 306078 B, nebo jako výkyvné nosiče 64 (obr. 11), zmiňované výše v souvislosti s obr. 5 a 6 a jo známé také ze spisu CZ AO 233422, případně jako pevné nosiče (obr. 12), známé také ze spisu

CZ UV 13167. Lokální podpěry 6 mohou být modifikovány do formy konzolových nosníků (obr. 13), jinak také známých z patentu CZ 291956. Z přehledů různých variantních řešení lokálních podpěr 6 na obrázcích 9 až 13 je viditelné, že prostor mezi hlavou kolejnice XX a přilehlou vertikální plochou té které základny 2, 3 zádiažbové desky 1 lze vyplnit elastickou lištou 16 na35 příklad o profilu písmene .,T nebo tvořenou vhodně tvarovaným elastickým blokem, například z recyklované pryže apod.

Claims (1)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Zádlažbová deska, zvláště pro zádlažbu kolejového roštu, vyznačující se tím, že k zádiažbové desce (1), pro její přímé nebo nepřímé uložení na paty (10) kolejnic (11) nebo na

   40 patu (10) kolejnice (11) a závěrnou zídku (13), jsou přiřazeny tři lokální podpěry (6) nebo jedna lokální podpěra (6) a jedna lineární podpěra (7), přičemž zádlažbová deska (1) je vytvořena ve formě lichoběžníku nebo trojúhelníku.