CZ20004236A3 - Ventil, především termostatický ventil pro topná zařízení - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká ventilu, především termostatického ventilu pro topná zařízení, s pouzdrem, s ventilovým sedlem, s uzávěrem, který se ovládá pomocí kolíčku, vyvedeného skrz těsnicí zařízení směrem ven, a s připojovacím zařízením, které má k upevnění ovládacího nástavce vhodnou první formu.

Dosavadní stav techniky

Aby se na ventilu mohl upevňovat ovládací nástavec, je na ventilovém pouzdře vyžadováno připojovací zařízení, které se shoduje s typem ovládacího nástavce. Ventily, vyskytující se většinou na trhu, mají připojovací zařízení, znázorněná na obr. 1 a 2. U připojovacího zařízení 1, majícího první formu, je upravena dosedací plocha 2, proti které se natlačuje podstavec ovládacího nástavce, zatímco se radiální síla na kuželové upínací ploše 2 odklání do axiálního směru. Vzdálenost A mezi dosedací plochou 2 a volným koncem kolíčku 4_, sloužícího k ovládání uzávěru, činí přibližně 30 mm. Příklad pro to je vysvětlen v DE 32 36 372 C2. U připojovacího zařízení 5, majícího druhou formu, je dosedací plocha 6 upravena na čelní straně upínací plochy 7, provedené jako závit. Našroubováním přesuvné matice, opatřené vnitřní přírubou, se podstavec ovládacího nástavce tlačí proti dosedací ploše 6. Upínací plocha Ί_ závit M30 x 1,5. Vzdálenost B mezi dosedací plochou _6 a volným koncem ventilového kolíčku 4 činí přibližně 10 mm. Příklad pro to je vysvětlen v DE 43 44 773 Al. Další připojovací

80844 (80844a) • ·

- 2 zařízení se od připojovacího zařízení 5 odlisují tím, že je vzdálenost B poněkud větší, činí například 20 mm.

Dále	je	známo (DE 94	11 056	Ul)	uzpůsobit	jeden a
tentýž ventil	k připojení	dvou	nebo	více typů	j ednoho
ovládacího	nástavce tím, že se	mezi	ventil a	ovládací

nástavec zařadí adaptér, tedy doplňková konstrukční součást. Topenář tedy může při opravách vystačit s malým množstvím náhradních dílů, které si s sebou musí přinést. Může také navzájem kombinovat ventily a ovládací nástavce různých firem. Ukázalo se však, že doplňkové konstrukční součásti nebo adaptér, nevyžadované při určitém způsobu využití, nejsou často v okamžiku, kdy jsou zapotřebí, k dispozici, protože se ztratily nebo jsou spotřebovány.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu proto je vytvořit ventil úvodem popsaného druhu, který má všechny prostředky, aby se mohl volitelně upevnit jeden z alespoň dvou různých typů ovládacích nástavců.

Tento úkol se podle vynálezu řeší tím, že má připojovací zařízení alespoň jeden připojovací prvek, přestavitelný relativně k pouzdru ve směru osy kolíčku, a přestavením tohoto alespoň jednoho připojovacího prvku zaujímá druhou formu, upevňovacího nástavce.

vhodnou upevnění druhého typu

Zavedením axiálně posuvných částí se podařilo vytvořit alespoň dvě různé formy, které jsou volitelně vhodné pro umístění prvního nebo druhého typu ovládacího nástavce.

Výhodné je, že mají obě formy dosedací plochu, z nichž

80844 (80844a) • · « · · · ···« ····· « · » · · · ·

dosedací plocha první formy má větší vzdálenost od volného konce kolíčku než dosedací plocha druhé formy. V mnoha případech stačí provést axiální posun tak, aby se stanovily dvě různé formy připojovacího zařízení.

Doporučeníhodné je, aby měly obě formy vždy jednu dosedací ploše přiřazenou upínací oblast, která je u první formy vytvořena kuželovou plochou menšího vnějšího průměru a u druhé formy vnějším závitem většího průměru. Oběma těmito formami se může na ventilu upevňovat mnohem větší část ovládacích nástavců, nacházejících se na trhu.

Výhodné je, že je vnější připojovací prvek, který nese v obou formách činnou dosedací plochu, veden na vnější straně pouzdra. Využití dosedací plochy v obou formách s sebou přináší zjednodušení.

Alternativně je výhodné, ze je vnejsi připojovací prvek, který nese v obou formách činnou dosedací plochu, veden na vnitřní straně stěny pouzdra zvětšeného průměru.

Vedením na vnitrní straně upevněn částečně chráněně.

Výhodně je zajištěno to, také vnější závit, tvořící Jednoduchým posunem se tento je vnější připojovací prvek že má vnější připojovací prvek upínací oblast druhé formy, lější závit může stát účinným.

Doporučeníhodné je také, aby byl vnitřní připojovací prvek, který je spojen s těsnicím zařízením, veden na vnitřní straně pouzdra. Tímto způsobem se může měnit vzdálenost mezi dosedací plochou a volným koncem kolíčku. Vnitřní připojovací prvek se také může používat v kombinaci s vnějším připojovacím prvkem.

Přitom je výhodné, že má vnitřní připojovací prvek

80844 (80844a) • · « · · · » * A · · · · · · · • « · · -i · σ * φ···· · · ·· · · * • · · · · · · • « · 4 · · · · » · >* · · kuželovou plochu, tvořící upínací oblast první formy. Kuželová plocha se při zpětném posunu dostává do neúčinné polohy.

Výhodné je, že je kolíček vyrovnávací spojkou spojen s uzávěrem. Tato vyrovnávací spojka, která je výhodně vytvořena jako třecí spojka, zkracuje vzdálenost mezi kolíčkem a uzávěrem. Ventilové sedlo proto může být vytvořeno s pouzdrem napevno nebo může mít pevné přiřazení k pouzdru.

U výhodné formy provedení je zajištěno, že jsou kuželové plochy vytvořeny na pouzdře v pevné vzdálenosti od těsnicího zařízení a vnější připojovací prvek, který má vnější závit a oběma formám společnou dosedací plochu, tvoří jediný přestavitelný připojovací prvek. Protože se musí přestavovat pouze jeden připojovací prvek, je dána vysoce příjemná obsluha.

Rovněž výhodná alternativa spočívá v tom, že je na pouzdře vytvořen vnější závit a v obou formách činná dosedací plocha a vnitřní připojovací prvek, který nese kuželovou plochu v pevné vzdálenosti od těsnicího zařízení, tvoří jediný přestavitelný připojovací prvek.

Výhodné je, že je přestavovací dráha alespoň jednoho připojovacího prvku omezena dorazy. Poloha připojovacího prvku je proto vymezena.

Doporučeníhodné také je, aby byl alespoň jeden přestavitelný připojovací prvek dimenzován tak, aby připojovací zařízení zaujímalo třetí formu k upevnění třetího typu ovládacího nástavce. Mohou se proto upravit také více než dvě formy připojovacích zařízení.

80844 (80844a) • · • ·

Toto se může uskutečňovat především .tím, že je alespoň jeden připojovací prvek aretovatelný v mezipoloze přestavovací dráhy.

U výhodné formy provedení je zajištěno to, že blokovací zařízení připouští přestavovací pohyb alespoň jednoho připojovacího prvku z jedné formy do druhé, naproti tomu zpětný pohyb blokuje. Jedno připojovací zařízení má proto prioritu, je ale neúčinné, bylo-li přepojeno do druhé formy.

Výhodné také je, má-li pouzdro profilování k zajištění otáčení ovládacího nástavce, která jsou přizpůsobena jak prvnímu, tak i druhému typu ovládacího nástavce. Tím se v obou případech dosahuje zajištění otáčení.

Mimořádně doporučeníhodné přitom je, že jsou u profilování k zajištění otáčení kombinovány vnější šestihran a množství osově paralelních drážek. Tato profilování pokrývají větší část ovládacích nástavců, nacházejících se na trhu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na

kterých	představuj e
obr. 1	schematické zobrazení připojovacího zařízení pro první typ ovládacího nástavce podle stavu techniky,
obr. 2	schematické zobrazení připojovacího zařízení pro druhý typ ovládacího nástavce podle stavu techniky,

80844 (80844a)

2-0006 obr. 3 podélný řez ventilem podle vynálezu s připojovacím zařízením podle obr. 1, obr. 4 podélný řez ventilem z obr. 3 s připojovacím zařízením podle obr. 2, obr. 5 podélný řez jiným ventilem podle vynálezu s připojovacím prvkem v první poloze, obr. 6 podélný řez podobný obr. 5 s posuvnou částí ve druhé poloze, obr. 7 podélný řez podobný obr. 5 s posuvnou částí ve třetí poloze, obr. 8 pouzdro s vodicí drahou, obr. 9 podélný řez jiným ventilem podle vynálezu s připojovacím zařízením podle obr. 1, obr. 10 podélný řez ventilem z obr. 9 s připojovacím zařízením podle obr. 2, obr. 11 podélný řez obměněným ventilem podle vynálezu s připojovacím zařízením podle obr. 1, obr. 12 podélný řez ventilem z obr. 11 s dalším připojovacím zařízením, obr. 13 podélný řez ventilem z obr. 11 s připojovacím zařízením podle obr. 2, obr. 14 podélný řez jiným ventilem podle vynálezu s připojovacím zařízením podle obr. 1,

80844 (80844a) ···»· · · * · · · • * · · · · «·· · ··· · · · *·

obr. 15	podélný řez ventilem podle obr. 14 s připojovacím zařízením podle obr. 2,
obr. 16	podélný řez další formou provedení ventilu podle vynálezu, přičemž je v horní polovině znázorněna první forma připojovacího zařízení a v dolní polovině druhá forma připojovacího zařízení,
obr. 17	dílčí řez podél roviny X-X z obr. 18,
obr. 18	pohled shora na pouzdro podle obr. 17,
obr. 19	podélný řez ventilem podle vynálezu s připojovacím zařízením podle obr. 1,
obr. 20	podélný řez ventilem podle obr. 19 s připojovacím zařízením podle obr. 2,
obr. 21	podélný řez jinou formou provedení ventilu podle vynálezu s připojovacím zařízením podle obr. 1 a
obr. 22	podélný řez ventilem podle obr. 21 s připojovacím zařízením podle obr. 2.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 3 a 4 je pouzdro 10 pomocí vnějšího závitu 11 našroubováno do hrdla 12 topného tělesa 13. Pouzdro nese ventilové sedlo 14, které spolupůsobí s uzávěrem 15. Uzávěr je ventilovým dříkem 16 a ventilovým kolíčkem 18, vyvedeným ven skrz těsnicí zařízení 17, při upnutém ovládacím nástavci spojen s jeho ovládacím prvkem.

80844 (80844a)

Na pouzdře 10 je vně jako první upínací plocha umístěna kuželová plocha 19, které je přiřazena dosedací plocha 20. Toto dává připojovací zařízení 21 s formou, která je vhodná k upevnění prvního typu ovládacího nástavce. Vzdálenost A mezi dosedací plochou 20 a volným koncem ventilového kolíčku 18 činí přibližně 30 mm.

Připojovací prvek 22 má kroužek 23, který na své vnější straně jako druhou upínací plochu nese vnější závit 24 a na své čelní ploše dosedací plochu 20. Kroužek 23 má na vnitřní straně axiální zářezy, do kterých zabírají podélná žebra 25 pouzdra. Kroužek se proto může osově paralelně posouvat z polohy na obr. 3 do polohy na obr. 4. Zajišťovací prvky 2 6 sestávají z pružných prstů, které se napojují na zadní stranu kroužku 23. Mají pružnou zarážku 27, která při dosažení druhé polohy zapadá do drážky 28 a tato proto nevratně stanovuje druhou polohu.

V této druhé poloze je dáno druhé připojovací zařízení 29 ve formě, která je vhodná k upevnění druhého typu ovládacího nástavce. Zde je dosedací plocha 20 opět činná k dosedu podstavce ovládacího nástavce. Její vzdálenost B od volného konce ventilového kolíčku 18 činí přibližně například 10 mm.

Podélnými žebry 25 je připojovací prvek 22 zajištěn proti otáčení. Běžná profilování 30 na pouzdře 10 slouží k zajištění otáčení ovládacího nástavce prvního typu, profilování 31, např. šestihran, na vnější straně kroužku 32 k předběžnému nastavení hodnoty k_v zajištění otáčení ovládacího nástavce druhého typu.

Ventil, znázorněný na obr. 5 až 8, má pouzdro 40, které má připojovací konec 41, protilehlé přítokové hrdlo 42 a dvě odtoková hrdla 43 a 44. Pouzdro 40 nese na připojovacím

80844 (80844a) • ·

konci 41 vnější závit 45, dosedací plochu 46 pro podstavec ovládacího nástavce a kolíček 47 k zajištění otáčení alespoň jednoho ovládacího nástavce. Vnější závit má rozměry M30 x 1,5 mm.

V pouzdře 40 je upraven připojovací prvek 48, který jednak zabírá za mezizařazení těsnicího kroužku 49 do připojovacího konce 41 pouzdra 40 a jednak výstupkem 50 za mezizařazení těsnicího kroužku 51 prostupuje hrdlo 42. Střední část připojovacího prvku 48 má podle toho tvar osazeného válce, který je dosti dlouhý, aby mohl být v obou koncových polohách ještě oběma těsněními utěsněn směrem ven.

Připojovací prvek 48 nese těsnicí zařízení 52, kolíček 53 k ovládání ventilu, ventilové sedlo 54, uzávěr 55, kuželovou plochu 56 a další běžné části ventilu, jako je vratná pružina, předběžné nastavovací zařízení pro hodnotu k_v a podobné.

Na výstupku 50 je umístěna spojka 57, kterou se může napojovat hadice 58 . Spojka 57 může mít zaskakovací spojení.

Aretovací zařízení 49 má vodicí dráhu 60 v pouzdře 61, zašroubovaném do přítokového hrdla 42 . Výstupek 50 má aretovací vyhloubení 62 . Aretovací kolíčky 63, které jsou zajištěny vnějším kroužkem 64, prostupují vodicí dráhu 60 a zabírají do aretovacích vyhloubení 62 . Kroužek 64 může sestávat ze dvou nebo více částí, které drží pohromadě elastickým kroužkem. Protože má těsnicí kroužek 51 menší průměr než těsnicí kroužek 49, vyvozuje se při provozu ventilu na připojovací prvek 48 síla, působící ve směru na připojovací konec. Z toho důvodu jsou aretovací kolíčky spolehlivě drženy v koncovém úseku 65 vodicí dráhy 60. Axiálním posunem připojovacího prvku 48 ve směru na přívodní hrdlo 42, otáčením o předem stanovený úhel, dalším axiálním

80844 (80844a) • · posunem, jakož i otáčením v protichůdném směru dochází k přemístění aretovacích kolíčků 63 a tím k přestavení připojovacího prvku z jedné z poloh, znázorněných na obrázcích, do jiné na obrázku znázorněné polohy.

U polohy na obr. 5 působí kuželová plocha 56 jako upínací plocha pro ovládací nástavec prvního typu, kterým se podstavec nástavce tlačí proti dosedací ploše 4 6. Tím je dána vzdálenost A mezi dosedací plochou 46 a volným koncem kolíčku 53 přibližně 30 mm.

U poloh obr. 6 a 7 je kuželová plocha 56 překryta pouzdrem 40. Činný je nyní vnější závit 45 ve spojení s dosedací plochou 46. Vnější závit slouží jako upínací plocha k zachycení přesuvně matice s vnitřní přírubou, která tlačí podstavec ovládacího nástavce druhého a třetího typu proti dosedací ploše 4 6. Tím je dána mezi dosedací plochou 46 a volným koncem kolíčku 53 vzdálenost B přibližně 10 mm, popř. vzdálenost C přibližně 20 mm.

Celkově jsou tedy dána tři připojovací zařízení 66, 67 a 68, která umožňují upevňovat ovládací nástavce tří různých typů.

Obr. 9 a 10 znázorňují vestavný ventil, jehož pouzdro 80 se může pomocí vnějšího závitu 81 zašroubovat do topného tělesa topného systému. Pouzdro 80 má přítokové hrdlo 82 a odtokový otvor 83, jakož i mezi tím ventilové sedlo 84, se kterým spolupůsobí uzávěr 85.

Uzávěr 85 je ventilovou tyčí 86, která je opatřena vývrtem 87, jakož i tyčí 88, která tvoří s vývrtem 87 vyrovnávací spojku 89, a další mezičástí 90 spojena s kolíčkem 91, který se posouvá upnutým ovládacím nástavcem. Kolíček 91 prostupuje těsnicí zařízení 92, které je z jeho

80844 (80844a)

strany obklopeno přestavovacím kroužkem 93 předběžného nastavovacího zařízení 94 pro hodnotu k_v.

Vnitřní připojovací prvek 95, upravený v pouzdře 80, nese těsnicí zařízení 92 a kuželovou plochu 96, sloužící jako první upínací plocha. Této kuželové ploše je přiřazena dosedací plocha 97, takže je dáno připojovací zařízení 98 podle obr. 1 se vzdáleností A mezi dosedací plochou 97 a volným koncem kolíčku 91.

Připojovací zařízení 99 podle obr. 2 je dáno takto: vnitřní připojovací prvek 95, upravený v pouzdře 80, se tlačí dovnitř ventilového pouzdra 80 až k dorazu. Zároveň se vnější připojovací prvek 100, vedený rovněž v pouzdře, pohybuje v opačném směru. Má nejen dosedací plochu 97, ale také vnější závit 101 s rozměry M30 x 1,5. Při zpětném posunu připojovacího prvku 95 se vyrovnávací spojka 89 uvádí v činnost. Tyč 88 se na základě vyvozené síly zasunuje dovnitř vývrtu 87, čímž se vzdálenost mezi kolíčkem 91 a uzávěrem 84 snižuje.

Ventil se dodává v poloze z obr. 9 a může se bez obtíží také nevratně převádět do polohy obr. 10.

U formy provedení z obr. 11 až 13 je opět znázorněn vestavný ventil, jehož pouzdro 110 se může pomocí svého vnějšího závitu 111 zašroubovat do topného tělesa. Sedlo 112, pevné s pouzdrem, opět pracuje společně s uzávěrem 113. Jeho tyč 114 zabírá (což je pouze naznačeno) třecím stykem do vývrtu 115, který je spojen s kolíčkem 116, který je skrz těsnicí zařízení 117 vyveden směrem ven.

Těsnicí zařízení 117 je neseno vnitřní částí 118 připojovacího prvku 119, zatímco vnější část 120, která je na vnitřní části axiálně posuvná, má kuželovou plochu 121.

80844 (80844a)

Na pouzdře 110 je umístěna dosedací plocha 122 a vnější závit 123.

Působením na dorazu 124 se může vnější část 118 připojovacího prvku 119 uvádět do jedné ze tří poloh na obr. 11 až 13. V těchto polohách se část 118 aretuje, protože alespoň jeden zaskakovací výstupek 125 zaskakuje do jednoho ze tří zaskakovacích vyhloubení 126. Tímto způsobem jsou dána tři připojovací zařízení 128, 129 a 130. U připojovacího zařízení 128 tlačí doraz 131 vnější část 120 připojovacího prvku 119 směrem ven, takže je kuželová plocha 121 volná a může spolupůsobit s dosedací plochou 122. Rozpěrný pojistný kroužek 132 zajišťuje část 120 proti vypadnutí. Toto odpovídá připojovacímu zařízení z obr. 1.

Pohybuje-li se vnější část 118 připojovacího prvku 119 do polohy na obr. 12, posunuje se tyč 114 do vývrtu 115, takže tyto části tvoří vyrovnávací spojku 133, která je provedena jako třecí spojka. V této poloze působí dosedací plocha 122 společně s vnějším závitem 133, takže připojovací zařízení 129 odpovídá připojovacímu zařízení obr. 2, ale s větší vzdáleností C mezi dosedací plochou a volným koncem kolíčku 116.

Dalším posunem vnější části 118 připojovacího prvku 119 se dosahuje připojovacího zařízení 130, u kterého činí vzdálenost B mezi dosedací plochou 122 a volným koncem kolíčku 116 přibližně 10 mm.

Vyrovnávací spojka 89, 133 může být uskutečněna také jiným způsobem, například závitem. Třecí spojka by mohla být provedena také přímo mezi ventilovou tyčí a uzávěrem, takže se ventilová tyč posouvá ventilovým sedlem.

U formy provedení podle obr. 14 a 15 nese vestavné

80844 (80844a) • · pouzdro 150 vnější závit 151, kterým se může ventil zašroubovat do topného tělesa. Pouzdro 150 je opatřeno výstupkem 152, který může zabírat do hrdla topného tělesa. Pouzdro 150 je opatřeno ventilovým sedlem 153, které spolupůsobí s uzávěrem 154. Uzávěr 154 je ventilovým dříkem 155 spojen s kolíčkem 156, který je vyveden skrz těsnicí zařízení 157 směrem ven a tam se může přestavovat ovládacím nástavcem.

Ventil má vnitřní připojovací prvek 158, který má těsnicí zařízení 157, přestavovací kroužek 159 k přestavování předběžného nastavovacího zařízení 160 pro hodnotu k_v a kuželovou plochu 161. Tato působí jako upínací plocha společně s dosedací plochou 162, která je vytvořena na čelní straně vnějšího připojovacího prvku 163 a lícuje s krytem 164. Vnější připojovací prvek 163 má tvar pouzdra a nese na předním konci vnější závit 165 s rozměry M30 x 1,5.

Tímto způsobem je dáno první připojovací zařízení 166, které se shoduje s formou na obr. 1. Následujícími kroky se dochází k připojovacímu zařízení 167, které se shoduje s formou na obr. 2. Zde je vzdálenost B mezi dosedací plochou 162 a volným koncem kolíčku 156 přibližně 10 mm. Za tímto účelem se vnitřní připojovací prvek 158 přemisťuje o vzdálenost D dovnitř pouzdra 150. Kromě toho se vnější připojovací prvek 163 přemisťuje ven z pouzdra o vzdálenost E. Aby se mohla nastavit přesná hodnota vzdálenosti E, jsou upraveny značky nebo pod. na vnějším připojovacím prvku 163 a na pouzdře 150. Na obr. 14 je upravena dosedací plocha 162 ve stejné výšce jako povrch krycí desky 164, na obr. 15 má vzdálenost přibližně 5 mm od ní. Podstavec upnutého ovládacího nástavce končí proto ve výšce krycí desky 164 nebo krátce nad ní, což není opticky nápadné. Vnější připojovací prvek 163 může být v pouzdře 150 zašroubovatelný nebo posuvný, popřípadě po úhlovém otočení z blokovací

80844 (80844a) ι

• · · · · • · · · · · • · · · · • * · · · · • · · · · polohy.

Další příklad provedení znázorňují obr. 16 až 18. Opět je dáno vestavné pouzdro 170 s vnějším závitem 171. Vnitřní připojovací prvek 172 nese ventilové sedlo 173 a výstupek 174, který je posuvný do čárkovaně naznačeného vývrtu 175 hrdla topného tělesa. Uzávěr 176 je ventilovým dříkem 177 spojen s kolíčkem 178, který je vyveden skrz těsnicí zařízení 179 směrem ven. Dále je dáno ruční kolo 180, které slouží k přetáčení nastavovacího zařízení pro hodnotu k_v. K vnitřnímu připojovacímu prvku 172 patří také kuželová plocha 181, která spolupůsobí s dosedací plochou 182. Ta je částí vnějšího připojovacího prvku 183, který nese vnější závit 184. Tím je dáno připojovací zařízení 185, které přemístěním vnitřního připojovacího prvku 172 dovnitř a přemístěním vnějšího připojovacího prvku 183 ven zaujímá formu z obr. 2 a stává se tím připojovacím zařízením 186.

Pouzdro 170 má směrem ven vyčnívající prstencovou stěnu 187. Její vnitřní průměr je vyměřen tak, že se vnitřní připojovací prvek 172 může bez překážky posouvat o předem určenou vzdálenost směrem dovnitř. Na vnější straně je upraven vnější přestavovací závit 188. Je přerušen prvními profilováními 189 ve formě směrem ven otevřených podélných drážek. Na volném konci je stěna 187 opatřena druhým profilováním 190 ve formě vnějšího šestihranu tak, že je stěna 187 částečně zcela přerušena. Na obr. 18 jsou ohraničující plochy vnějšího šestihranu 190 za účelem zřetelnosti znázorněny v prodloužení. Průsečíky jsou dány rohy 191.

První profilování slouží k zajištění otáčení u ovládacích nástavců se zaskakovacím uzávěrem, které mají na vnitřní straně drážek 189 příslušné výstupky. Druhé profilování slouží k zajištění otáčení ovládacích nástavců,

80844 (80844a) • 4 •· · ·· ·· 4*44

IQ · · · ······

3) ^— ····«« · ···««· • · · · · · · · ··· 4 · 4 · ·· 4 · 4 4 · které se upevňují přesuvnou maticí a mají.vnitřní šestihran.

Ventil na obr. 19 a 20 má pouzdro 200, které se může závitem 201 zašroubovat do závitového hrdla neznázorněného topného tělesa, až s pouzdrem 200 spojený kroužek 202 dosedne na čelní straně tohoto závitového hrdla. Pouzdro 200 nese podélnými můstky 203 připojovací hrdlo 204, které má vně prstencové těsnění 205, které u vestavěného ventilu zabírá do vývrtu nezobrazeného topného tělesa a tam má definovanou polohu.

Připojovací prvek 206 nese těsnicí zařízení 207 pro směrem ven vyvedený kolíček 208 a podélnými můstky 209 ventilové sedlo 210. Toto pracuje společně s uzávěrem 211, který je ventilovou tyčí 212 spojen s kolíčkem 208. Část připojovacího prvku 206 je obklopena přídavným prvkem 213. Unašeč 214 a 215 na připojovacím prvku zajišťují to, aby byl přídavný prvek 213 při pohybu připojovacího prvku 206 úsekově unášen, omezení pohybu.

Dorazy 216 a 217 na pouzdře 200 zajišťují Ventil se proto může volitelně uvádět do polohy obr. 3, ve které je dáno připojovací zařízení 218 k upevnění prvního typu ovládacího nástavce, nebo do polohy obr. 4, ve které je dáno připojovací zařízení 219 k upevnění druhého typu ovládacího nástavce.

U připojovacího zařízení 218 (obr. 19) působí při upevňování ovládacího nástavce kuželová upínací plocha 220 na doplňkovém prvku 213 společně s dosedací plochou 221 na kroužku 202, takže je dána vzdálenost A mezi dosedací plochou 221 a volným koncem kolíčku 208 například 30 mm.

U připojovacího zařízení 219 (obr. 20) působí upínací plocha 222, vytvořená jako vnější závit, společně s dosedací plochou 221, takže je dána vzdálenost B mezi touto dosedací plochou a volným koncem kolíčku 208 například 10 mm. Přitom fi fiflRAd Íflnfi44a^ • * φ ·· · · » * φ φ φφφ φ φ · β ·»

ΦΦΦΦΦ· φ φ φφ · · • φ φ · Φ·ΦΦ φφφ φ φφφ φφφ φφ φφ se ventilové sedlo posouvá teleskopickým způsobem v připojovacím hrdle 204, čímž je dáno distanční vyrovnávací zařízení.

Vestavuje-li se ventil z obr. 19 a 20 do topného zařízení, zaujímají připojovací prvek 206 a přídavný prvek 213 automaticky formu připojovacího zařízení 218 (obr. 19) , protože přítokový tlak v připojovacím hrdle 204 tlačí ventilové sedlo 210 a tím připojovací prvek 206 do axiální vnější polohy. Má-li se ale upevnit ovládací nástavec druhého typu, přivádí se tento v axiálním směru. Přitom je kolíček 208 unášen a tlačí uzávěr 211 proti ventilovému sedlu 210. Tento posunuje ventilové sedlo 210 a tím připojovací prvek 206 do polohy, znázorněné na obr. 20, kde zabírá zarážka 223 na ventilovém sedle 210 za čelní plochu připojovacího hrdla 204. Pokud by bylo takto získané druhé připojovací zařízení 219 ustaveno nedopatřením, může se po demontáži ventilu zaskočení opět uvolnit.

K vytvoření předběžného nastavovacího zařízení hodnoty k_v tvoří zdířka 224 společně s výstupkem 225 ventilového sedla 210 spáru 226. Zdířka 224 je závitem 227 spojena s připojovacím prvkem 206, takže je otáčením zdířky 224 relativně k připojovacímu prvku 206 dáno axiální přemístění a tím změna výšky spáry. Zdířka 224 se může otáčet pomocí ovládacího prvku 228, který přenáší svůj otočný pohyb přes kolíček 208, ventilovou tyč 212, jakož i otočnou spojku 229, například s vícehranným průřezem. Protože je připojovací prvek 206 za překonání tření prstencových těsnění O v pouzdře 200 otočný, může se předběžné nastavovací zařízení nastavit tak, že je referenční křivka pro nastavení stupnice na desce 230, sousedící s ovládacím prvkem 228, dobře viditelná.

Zajištění otáčení ovládacích nástavců se může

80844 (80844a) ·· · · · tata ta • · · * · * • ···#«,· • · · · · · ·>· <·· ·· ·· uskutečňovat nej různějším způsobem. V tomto příkladu provedení jsou upraveny prvky 231 k zajištění otáčení na přídavném prvku 213 pro první typ ovládacích nástavců a prvky 232 k zajištěni otáčení na desce 230 pro druhý typ ovládacího nástavce.

Ventil podle obr. 21 a 22 má pouzdro 240, které je pomocí závitu 241 zašroubovatelné do pouze naznačeného topného tělesa 242. Pouzdro 240 nese prstencovitý přídavný prvek 243, který má na vnější straně upínací plochu 244, vytvořenou jako závit, a na čelní straně dosedací plochu 245. Přídavný prvek 243 je axiálně přestavitelný podél závitové dráhy 2456, může být ale také výhodně z jednoho kusu s pouzdrem 240.

Připojovací prvek 247 je veden utěsněné v pouzdře 240. Nese těsnicí zařízení 248 pro směrem ven vystupující kolíček 249, jakož i ventilové sedlo 250. Toto působí společně s uzávěrem 251, který je ventilovou tyčí 252 spojen s kolíčkem 249. Na připojovacím prvku 247 je vytvořena kuželová upínací plocha 253.

Opět je upraveno připojovací hrdlo 254 s prstencovým těsněním 255. Připojovací hrdlo 254 je trubkou 256 s roztažitelnou stěnou, zde vlnitou trubkou, spojeno s ventilovým sedlem 250. Tato trubka tvoří distanční vyrovnávací zařízení, které umožňuje posunovat připojovací prvek 247 po celé dráze mezi polohou z obr. 21 a polohou z obr. 22, přitom ale udržovat vzdálenost mezi závitem 241 pouzdra 240 a prstencovým těsněním 255 konstantní.

Jak ukazuje srovnání obr. 21 a 22, je dána první poloha (připojovací zařízení 257), ve které je upínací plocha 253 volná, a druhá poloha (připojovací zařízení 258), ve které je tato prstencová plocha překryta kroužkem 243. Toto

80844 (80844a) zasunutí do sebe je možné, protože má pouzdro 240 směrem dovnitř vyčnívající žebra, která zabírají do příslušných axiálních drážek připojovacího prvku 200 a 247. Axiálním přestavením přídavného prvku 243 se může vzdálenost mezi dosedací plochou 245 a volným koncem kolíčku 249 ještě dále zkrátit. V tomto případě slouží kroužek jako přídavný prvek.

Předběžné nastavovací zařízení hodnoty k_v má uvnitř připojovacího prvku 247 upravené pouzdro 259, které má stejně jako připojovací prvek 247 boční výřez, takže je dán přestavitelný škrticí otvor 260. Pouzdro 259 je přes otočnou spojku 261 opatřeno otočnou vložkou 262, která se může ovládacím prvkem 263 otáčet relativně k připojovacímu prvku 247 .

Také u této konstrukce působí přítokový tlak na připojovací prvek tak, že se u vestavěného ventilu automaticky nastavuje poloha obr. 21. S nepatrnou silou se pak může připojovací prvek zatlačit do polohy znázorněné na obr. 22 a tam je pevně držen přesuvnou maticí, jejíž vnitřní příruba dosedá na dosedací ploše 245.

Zastupuj e:

Dr. Miloš Všetečka v.r.

1fi 80844 í80844a1

J

JUDr. Miloš Všetečka advokát

120 00 Praha 2, Hálkova 2

Claims (17)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Ventil, především termostatický ventil pro topná zařízení, s pouzdrem, ventilovým sedlem, uzávěrem, který se ovládá pomocí kolíčku, vyvedeného skrz těsnicí zařízení směrem ven, a s připojovacím zařízením, které má k upevnění ovládacího nástavce vhodnou první formu, vyznačující se tím, že má připojovací zařízení alespoň jeden relativně k pouzdru (10, 40, 80, 110, 150, 170, 200, 240) ve směru osy kolíčku přestavitelný připojovací prvek (22, 48, 95, 119,

   158, 163, 172, 183, 206, 247) a přestavením tohoto alespoň jednoho připojovacího prvku zaujímá druhou formu, vhodnou k upevnění druhého typu ovládacího nástavce.
2. 2. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že obě formy mají dosedací plochu (20, 46, 97, 122, 162,

   182, 221, 245), z nichž má dosedací plocha první formy větší vzdálenost (A) od volného konce kolíčku (18, 53, 91, 116,

   156, 178, 208, 249) než dosedací plocha druhé formy.
3. 3. Ventil podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že obě formy mají vždy jednu dosedací ploše (20, 46, 97, 122, 162, 182, 208, 249) přiřazenou upínací oblast, která je u první formy vytvořena kuželovou plochou (19, 56,

   96, 121, 161, 181, 220, 253) menšího vnějšího průměru a u druhé formy vnějším závitem (24, 45, 101, 123, 165, 184,

   220, 244) většího průměru.
4. 4. Ventil podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vnější připojovací prvek (22,

   183, 243), který nese dosedací plochu (20, 182, 245) činnou v obou formách, je veden na vnější straně pouzdra (10, 170,

   16 80844 (80844a) .: ί .: .:

   • · * · · • * 0 00 0 · · ,:. : ··’ ··

   240) .
5. 5. Ventil podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vnější připojovací prvek (100, 163), který nese v obou formách činnou dosedací plochu (97, 162), je veden na vnitřní straně stěny pouzdra zvětšeného průměru.
6. 6. Ventil podle některého z nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že vnější připojovací prvek (22, 100, 163) má také vnější závit (24, 101, 165, 244), tvořící upínací oblast druhé formy.
7. 7. Ventil podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že je vnitřní připojovací prvek (95, 158, 172, 206, 247), který je spojen s těsnicím zařízením (92, 157, 179, 207, 248), veden na vnitřní straně pouzdra (80, 150, 170, 200, 240).
8. 8. Ventil podle nároku 7, vyznačující se tím, že vnitřní připojovací prvek (48, 95, 158, 172, 206, 247) má kuželovou plochu (56, 96, 161, 181, 220, 253), tvořící upínací oblast první formy.
9. 9. Ventil podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že kolíček (91) je přes vyrovnávací spojku (89, 133) spojen s uzávěrem (85, 113).
10. 10. Ventil podle některého z nároků 3 až 9, vyznačující se tím, že je kuželová plocha (19) na pouzdře (10) vytvořena v pevné vzdálenosti od těsnicího zařízení (17) a vnější připojovací prvek (21), který má vnější závit (24) a oběma formám společnou dosedací plochu (20), tvoří jediný přestavitelný připojovací prvek.

    16 80844 (80844a) ί . · i »·· '·· ·· ··
11. 11. Ventil podle některého z .nároků 3 až 9, vyznačující se tím, že na pouzdře (40) jsou vytvořeny vnější závit (44) a v obou formách činné dosedací plochy (46), a vnitřní připojovací prvek (48), který nese kuželovou plochu (56) v pevné vzdálenosti od těsnicího zařízení (52), tvoří jediný přestavitelný připojovací prvek.
12. 12. Ventil podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že přestavovací dráha alespoň jednoho připojovacího prvku (206) je omezena dorazy (214 až 217) .
13. 13. Ventil podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že alespoň jeden přestavitelný připojovací prvek (48, 119) je dimenzován tak, aby připojovací zařízení zaujalo třetí formu k upevnění třetího typu ovládacího nástavce.
14. 14. Ventil podle nároků 12 a 13, vyznačující se tím, že alespoň jeden připojovací prvek (4, 119) je aretovatelný v mezipoloze přestavovací dráhy.
15. 15. Ventil podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že blokovací zařízení připouští přestavovací pohyb alespoň jednoho připojovacího prvku (22) z jedné formy do druhé, zpětný pohyb naproti tomu blokuje.
16. 16. Ventil podle některého z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že pouzdro má profilování k zajištění otáčení ovládacího nástavce, která jsou přizpůsobena jak prvnímu, tak i druhému typu ovládacího nástavce.
17. 17. Ventil podle nároku 16, vyznačující se tím, že je u profilování k zajištění otáčení kombinován

    16 80844 (80844a) » · vnější šestihran (190) a množství osově, paralelních drážek