CZ20001575A3

CZ20001575A3 - Způsob zpracování procesních odpadních vod vysoce zatíľených amoniem na oblasti odpadních vod

Info

Publication number: CZ20001575A3
Application number: CZ20001575A
Authority: CZ
Inventors: Maximilian Högl
Original assignee: Süd-Chemie AG
Priority date: 1997-10-30
Filing date: 1998-10-30
Publication date: 2001-11-14
Also published as: TR200001184T2; EP1071637A2; EP1071637B1; PL194353B1; DE59802479D1; SK283447B6; KR20010031611A; ES2169561T3; JP2001523540A; AU1156899A; WO1999023039A3; SK6242000A3; WO1999023039A2; CZ296419B6; DE19828175A1; SI20266A; SI20266B; PL340821A1; DK1071637T3; ATE210609T1

Description

(57) Anotace:

Řešení se týká způsobu čištění odpadních vod z výrobních procesů, které mají vysoký obsah amonia v systému odpadních vod. Takto znečištěné vody jsou čištěny nitrifikačními mikroorganismy (nitrifíkační bakterie) v přítomnosti silikátového nosiče se specifickým povrchem větším než 20 m2/g a popřípadě denitrifikací nitrifikovaných odpadních vod denitrifikačními mikroorganismy (denitrifikační bakterie), Jedno možné řešení způsobuje, že lze použít místo silikátového nosiče jemně rozptýlený materiál obsahující uhlík s hodnotou pH asi 6 až 9 na povrchu.

?// Z0CO - ΐ5Τ!Γ

Způsob zpracování procesních odpadních vod vysoce zatížených amoniem na oblasti odpadních vod

Oblast_techniky

Vynález se týká způsobu zpracování procesních odpadních vod vysoce zatížených amoniem na oblasti odpadních vod. Pod pojmem amonium se podle vynálezu rozumí jak amonné sloučeniny tak i amoniak.

Ρθsavadní_stav_techniky

Odpadní vody zatížené amoniem, včetně procesních odpadních vod vysoce zatížených amoniem, se mohou čistit různým způsobem. P^i fyzikálním čistění se hodnota pH zvyšuje přídavkem louhu, načež se amoniak odstraňuje odháněním párou nebo plynem a opět se získává kondenzací. Výtěžek opět získaného amoniaku je, měřeno s ohledem na vysoké investiční náklady, velmi malý, a kromě toho se odpadní vočty obsahující méně než 100 mg nitridu amonného /NH^-N/ v litru se tímto způsobem nedají Čistit.

Chemický způsob spočívá na srážení fosforečnanem hoečnatoamonným. P*i tom se k odpadní vodě přidávají horečnaté sole a fosforečnany, přičemž se při určité hodnotě pH vysráží fosforečnan hořečnatoamonný. Fosforečnan hořečnatoamonný se může opět připravit zahříváním, přičemž vznikne hydrogenfosforečnan amonný a amoniak, který se může odstanit odháněním. Hydrogenfosforečnan horečnatý se může opět přidávat k odpadní vodě jako srážecí činidlo. Tento způsob je ale velice nákladný.

Další, co se týká nákladů příznivější biologický způsob zahrnuje zpracování odpadních vod nitrifíkujícími mikroorganismy / nitrifikanty/, přičemž nitrifikanty jsou usazeny v koloniích na pevném loži nosiče. Odpadní

-2voda se orovzdušňuje, o^ičemž nitrifikanty oxidují nitrid amonný na dusitany /Nitrosomonas/ popřípadě na dusičnany /Nitrobacter/.

Pevné lože nosiče obsahovalo dříve všeobecně lávu, zatím co v novější době se všeobecně používají tyče, koule nebo vlákna z plastů. Tyto materiály vytváří plochu pro osídlení nitrifikanty.

Z knihy Stickstoffrhckbelastúng- Stand Technik 1996/1997 - Zukúnftige Entwicklungen, od J. St. Kolibách a M. Grbmbing, TK Verlag Karl Thomé-Kozmiensky je pod Pachbeitrag Nr. 20 od J. Mihopulos Kostensenkende Strategien fttr Klaranlagen: Seperate Trtibisasserbehandlung uveden trojstuoňový reaktor s fluidním ložem, ve kterém je biomasa usídlena na materiálu nosiče /basaltu/. Tato látka se udržuje pomocí vracení v suspensi. Látka nosiče je ale značně hrubozrná. Kromě toho je jeí soecifický povrch menší než 10 m /g. Při výpadku provzdušňování se látka nosiče usazuje a vede tak k ucpávání a k odumření biofilmu.

Z místa literatury Korrespondenz Abwasser, 12,

1994, str. 2261-2268, je znám způsob odstraňování dusíku v čelících zařízeních s biologickým čistícím stupněm, přičemž dílčí proudy zpracovávaného kalu, zatížené amoniem, se využívají ke kultivaci nitrifikanctů. Získaná aktivní biomasa se používá pro provádění nitrace v následujících čistících stupních. Použití nitrifikantů v ρ*ίtomnostihydroxidu hlinitého a hydroxidu železitého má vést ke značné eliminaci dusíku ve zpracovávaných odpadních vpdách během fáze nitrace. Také dílčí proudy použité ke kultivaci nitrifikantů se mají zbavit již v podstatné míře /67 %/ svého zatížení dusíkem. Nejsou zde ale žádné údaje o chemických a fyzikálních vlast...... .·♦..· • ··.. . ·· · • · ·· . . . · · · ·· · 1. ·· · • .· ... ·· ·· ♦ ··· • · I • · · • · · · ·

-3>· ··· nostech použitých hydroxidů kovů. Kromě toho se hydroxidy kovů naložené nitrifikanty vynáší spolu s kalem a mohou vést ke značnému zamoření životního prostředí, neboí velmi snadno odevzdávají odpovídající trojmocné kationty.

Vynález si klade za základní úlohu zpracovávat procesní odpadní vody, vysoce zatížené amoniem, na oblasti odpadních vod, za použití látek nosiče, které při malých investičních a orovozních nákladech umožňují bezvadnou oráči nitrifikantů a co nejvíce zabraňují uvolňování vícemocných kationtů z odděleného kalu.

Podstata_vy nálezu

Předmět vynálezu se tedy týká způsobu zpracování oroc sních odpadních vod, vysoce zatížených amoniem, na oblasti odpadních vod, zoracováním odpadních vod nitrifikujícími mikroorganismy /nitrifikanty/ v přítomnosti suspendované látky nosiče, jehož podstata spočívá v tom_r že se k odpadním vodám přidává silikátová látka nosiče 2 2 se specifickým povrchem >20 m /g, s výhodou >50 m /g a v nich se suspenduje a nitrifikovaná odpadní vody se popřínadě podrobí denitraci denitrifikujícími mikroorganismy /denitrifikanty/.

Suecifický povrchse zjišíuje methodou BET /jednobodová metoda s dusíkem podle DIN 66 131/·

S výhodou se přidává přírodní silikátová látka nosiče s velikostí částic 95 % hmotn. 150 um. Tímto způbem se zaručí, že látka nosiče zůstane i bez nákladných míchacích zařízení v suspensi. Přírodní silikátové látky nosičemají v protikladu k syntetickým látkám nosiče menší sklon odevzdávat škodlivé látky, neboí, byly podro-

-4beny po geologická obodobí procesu vyluhování. Jsou proto pro životní prostředí snesitelnější než syntetické silikátové nosiče.

Silikátový nosič, používaný podle vynálezu, má velkou osídlovací plochu pro nitrifikanty. Velká osídlovací plocha umožňuje zpracovávat odpadní vody s vysokou koncentrací NH^, které se podle známých biologických způsobů jíž nemohly zpracovávat. S výhodou se používá pro procesní odpadní vody s obsahem NH^-N asi 200 až 2000 mg/litr, zejména pak asi 400 až 1600 mg/litr.

Silikátový nosič se všeobecně používá v množstvích asi 5 až 50 g/litr, s výhodou asi 15 g/litr. Důležité je také to, Že specifická hmotnost nosiče je vyšší než 1,5 g/cm^, tím také nosič p*i provzdušňování neflotuje.

S výhodou má silikátový nosič povrchovou hodnotu oH asi 6 až 9. Tato se stanovuje tak, že se 1©% suspense silikátového nosiče míchá 15 minut ve vodě. Hodnota pH se potom určuje v odfiltrovaném roztoku pomocí skleněné elektrody. S překvapením bylo nalezeno, Že silikátový nosič s povrchovou hodnotou pH mimo uvedené rozmezí má menší osídlovací hustotu pro nitrifikanty a se hustota osídlení také nijak podstatně nezvýší, když se přídavkem kyseliny popřípadě louhu nastaví v suspensi silikátového nosiče hodnota pH uvnitř uvedených rozmezí.

S výhodou má silikátový nosič výměnnou kapacitu kationtů /IUF/ asi 40 až 100 mVal/100 g, zejména pak 50 až 80 mVal/100 g. Výměnná kapacita kationtů se stanoví následovně:

-5Usušený silikátový nosič se nechá reagovat s velkým přely tkem vodného roztoku KH^Cl jednu hodiny zpětném toku. Po době stání 16 hodin při teplotě místnosti se zfiltruje, filtrační koláč se promyje, usuší a rozemele, a určuje se obsah NH^ v nosiči podle Kjeldahla,

Kromě toho je silikátový nosič také s výhodou hydrofilní, to znamená má mít objem nabotnání asi 5 až 80 ml/2g, s výhodou asi 10 až 20 ml/2 g. Objem nabotnání se stanovuje následovně;

Kalibrovaný 100 ml odmerný válec se naplní 100 ml destilované vody. Pomalu se ha povrch'vody přidává po dávkách 0,1 až 0,2 g 2,0 g látky, která se má měřit.

Po klesnutí materiálu se vždy přidá další množství. Po ukončení přidávání se čeká 1 hodinu a potom se odečte objem nabotnalé látky v ml/2 g.

Pomocí poměrně malé velikosti Částic a schoonosti nabotnávat se zaručuje, že nosič zůstane homogenně ve vznosu. Jestliže má směs odpadní vody a silikátového nosiče sklon k pěnění, mohou se přidávat prostředky proti tvorbě pěny.

S výhodou se jako silikátový nosič používájí jílové minerály, zejména smektické jílové minerály, jako bentonit vermikulit, chlorit, beidellit, hektorit, nontronit a ilit. Zejména se jako emektický jílový materiál používá s výhodou bentonit / hlavní minerál montmorillonitu/, který vedle své funkce osídlovací plochy také adsorbuje amoniak a / v posledním případě na základě výměnné kapacity iontů/.

Jiné upotřebitelné silikátové nosiče jsou mimo jiné kaolinové a serpentinové minerály / jako kaolinit, dickit, nakrit, halloysit, antigorit/, oalygorskit, seoiolith, oyrrophyllit, talek jakož i zeolity.

• * ♦ ·· ···

-6Silikátový nosič se může ooužívat v množstvích asi 10 až 30 g/litr, s výhodou 15 g/litr. P*i množství nižším než 10 g/litr se již neodbourá veškerý nitrid amonný. Ρ*¹! dávkách převyšujících 30 g/litr se již nedá konstatovat podstatná výhoda.

Podle jednoho provedení výše uvedeného způsobu se problém, který je základem vynálezu *eší tím, Že se místo silikátového nosiče použíja materiál obsahující uhlík. 1 zde je zaručen optimální růst a bezvadná práce nitrifikantů oomocí toho, že je dán vhodný povrch s vhodnou povrchovou hodnotou pH mezi 6 až 9.

Povrchová hodnota pH je s výhodou 6,5 až 8, a může se, pokud materiál nemá ji? orvotně tuto oovrchovou hodnotu pH, získat tím, že se nejdříve přivede zásaditý materiál obsahující uhlík do styku s kyselou odpadní vodou.

Zejména se může používat aktivní uhlí, hnědouhelný koks, koksový prach,antracit, grafit a/nebo saze jako materiál obsahující uhlík. Všechny materiály, které se používají s výhodou, mají velký specifický povrch >20 m^/g, s výhodou větší než. 30 až 50 m^/g. Předpoklá dá se, že se velký specifický povrvh projevuje kladným účinkem na růstu .a bezvadné práci nitrifikantů, například adsorpcí popřípadě desorpcí určitých produktů látkové výměny.

S výhodou se používá materiál obsahující uhlík s velikostí částic 95 % hmotn. /400/um. Tento rozsah je o něco větší než rozsah používaný s výhodou při použití silikátového nosiče, což se umožňuje tím, Že materiál obsahující uhlík je lehčí než silikátové mate-7riály nosiče a proto také tak rychle nesedimentují. Saze mají obvykle velikost částic 5 až 500 nm. Velikost částic grafitu a antracitu jsou rovněž v rozmezí nanometrů.

Nosič obsahující uhlík se může.používat v množstvích asi 10 až 30 g/l, s výhodou 15 g/l. V případě množství, které je menší než 10 g/l se neodbourá veškerý nitrid amonný. V případě, že je množství větší než 30 g/l se na druhé straně nedá zjistit žádná výhoda.

Výhodné je, že ρ~·ί aoužití výše uvedených materiálů obsahujících uhlík nevznikají p*i spalování usazenin pocházejíc ^zch ze.zpracování odpadních vod žádné zbytky popelu.

Jak je výše uvedeno, je pov chová hodnota pH materiálů nosiče, obsahujících uhlík, 6 až 9, ze jména.pak s výhodou 6 až 8,5. Pi použití antracitu a/nebo grafitu, které samy o sobě mají neutrální pH, nemusí se proto provádět žádná zoracování, aby se nastavila požadovaná povrchová hodnota pH. Aktivní uhlí a hnědouhelný koks stejně tak jako koksový prach jsou ovšem zásadité, a požadovaná povrchová hodnota pH se.proto nastaví pomocí p*edúpravy nebo úaravy kyselinou. To se může stát bučí přídavkem kyseliny popřfoadě roztoků kyseliny, nebo pomocí předúpravy kyselou odpadní vodou.

Způsob podle vynálezu se provádí pomocí procesních odpadních vod obsahujících amonium a amoniak. Způsob podle vynálezu se tedy nepoužívá v rámci normálního biologického čeřícího stupně; spíše se jedná o decentrální způsob zpracování vysoce zatížených odpadních vod.

Jako odpadní vody se s výhodou používají dílčí proudy ze zpracování kalu a/nebo zvýšené hladiny vody /zakalené vody/ z vyhnívání kalu a/nebo vody prosakující z deponií. Tvorbou kyseliny dusité popříuadě kyseliny dusičné • · 9 ·· * φ 9 ’ : ’· *··♦..: :: ·

.. ···

-8se snižuje hodnota ρΗ, a ukončuje se reakce. S výhodou se proto hodnoty pH při nitraci nastavují přídavkem alkálií asi na 6,5 yž 8,5, zejména pak asi na 6,8 až

7,2. Když se neprovádí žádná regulace pH, je výkon nitrace jen asi 40 až 60%. Jestliže je hodnota pH nižší než 5,9 nedochází k žádné reakci. Přídavkem alkálií se výkon nitrace zvyšuje nad 90%. P*i hodnotě pH větší než 9 se reakce rovněž zastavuje.

Aby se dosáhlo rychlého osídlení nosiče nitrifikanty přidává se k odpadním vodám suspense nosičů, která byla předem naočkována nitrifikanty, přičemž se jako nitrifikanty používají s výhodou bakterie, které oxidují amoniak na dusitan. V malém rozsahu jsou zde také mikroorganismy, které oxidují amoniak na dusičnan.

Pomocí způsobu podle vynálezu se může po připojené denit^>naci pomocí denitrifikujících mikroorganismů /děni trifikanty/ zabránit přetížení dusíkem.

Nitrace se provádí za aerobních podmínek, s výhodou tím že se do odpadních vod zavádí plyn obsahující kyslík. Obecně má koncentrace kyslíku být minimálně 2 mg/ /litr. V případě, že je tato koncentrace nižší snižuje se výkon nitrace.

Nitrifikované odpadní vody se nemohou na základě vysokých obsahů dusitanů zavádět bez dalšího do sběrače odpadních vod. Obecně je proto nezbytné, zařadit denitraci, což se může stát v přítomném zařízení. Denitrifikanty jímají nejdříve z odpadní vody kyslík, dokud tato není anoxická, potom odebírají kyslík z dusitanu popřípadě z dusičnanu, přiěemž se uvolňuje elementární dusík.

Bylo nalezeno, že se nitrace může optimalizovat,

-3když se tato provádí p~i objemovém zatížení asi 0,5 až 2,5, s výhodou 1,3 až 1,5 kg NH^-N/m^ odpadní vody a den. Způsob se může provádět i p*i menších objemových zatíženích, když například v důsledku provozních kolísání se obsah NH^-N snižuje.

Toto vysoké objemové zatížení umožňuje provádět způsob i v poměrně malé aktivační nádrži, čímž se způsob zásadně liší od zoůsobů, které se používají v normálním biologickém čelícím stupni.

Dále se ukázalo, že se u odpadních u odpadních vod s vysokým nákladem organického uhlíku, stanoveného jako chemická spotřeba kyslíku /CSB/ snižuje náklad uhlíkem před stupněm nitrace asi na 300 až 1000, s výhodou asi na 300 až 500 mg/litr. P*i vysokém zatížení uhlíkem se růst mikroorganismů odbourávajících C / to znamená heterotrofních bakterií/ podporuje, zatím co růst nitrifikantů se potlačuje popřípadě zpomaluje, čímž se snižuje výkon nitrace.

Snížení zatížení organickým uhlíkem se může provádět o sobě známými způsoby, například přídavkem koagulačního činidla, jako například roztoku solí vícemocných kovů, mapHklad solí železa a hliníku. Tyto sole se mohou přidávat v množství v rozmezí asi 0,5 g/litr k odpadní vodě. ^Ώ*ί tom vyvočkují sloučeniny obsahující koloidní uhlík a dají se snadno oddělit.

Dále se náklad organickým uhlíkem může redukovat pomocí předřazeného biologického čeření s odděleváním kalu, přičemž oddělený kal se zavádí do vyhnívací věže.

Dále se zatížení organickým uhlíkem může redukovat oxidací, například pomocí ozonu. Tento způsob se používá zajména u rozpuštěných sloučenin uhlíku. Dále se roz-10·· ··. ♦ · 1 puštěné sloučeniny uhlíku mohou odstraňovat také ad.

sorpcí. To platí i oro sloučeniny uhlíku se substituenty které mohou bránit následující nitraci, například fenoly a halogenované uhlovodíky.

Dále se prováděly pokusy týkající se ootimalizace obsahu nitridu amonného . Pi tom bylo nalezeno, Že by se obsah nitridu amonného měl p*ed nitraci omezit na maximální hodnotu asi 1200, s výhodou asi 700 mg/litr.

P^yi těchto obsazích nitridu amonného se vytvoří ideální podmínky pro růst nitrifikantů. Obsah nitridu amonné ho se může nastavit například pomocí zředění odoadní vo dy pomocí vy čeřené odpadní vody.

Výše popsaná zlepšení / objemové zatížení, snížení nákladu uhlíkem a omezení obsahu nitridu amonného/ se mo hou orovádět jednotlivě nebo v kombinaci»

Vynález je dále vysvětlen pomocí následujících příkladů.

Příklady_proveden í__vy nálezu

Příklad 1

V aktivačním zařízení o objemu 160 n? a s provduáňovacím zařízením jakož i připojenou usazovací nádrží /60 m^/ se zpětným vedením kalu se zpracovával dílčí proud ze zpracování kalu /200 m^/d; filtrát z s komorovým kalolisem s s kondicionováním vápna/, s obsahem NH^-N 1040 mg/litr, hodnotou pH 12,5 a hodnotou CSB 400 mg/litr s 2400 kg bentonitu vápenatého z Moosburg p

/Terrana , Handelsbezeichnung der Firma Súdchemie AG/ p

/Terrana , obchodní označení firmy Stld-Chemie AG/ / soe2 cifický povrch 60 m /g, velikost částic 95 % hmotn. ^150/um, kapacita kaiontového měniče 63 mVal/100 g,

-11objem botnání 12 mg/kg, povrchová hodnota pH 8,0/, Bentonit se suspendoval ve vodě /15 g/litr/ a před smícháním s odpadní vodou se naočkovala nitrifikanty z aktivovaného kalu. Takto zpracovaný bentonit se suspendoval v odpadní vodě, která se měla čistit, přičemž se do směsi sestávající z odpadní vody a bentonitu se vefukoval vzduch. Pi tom se hodnota pH pomalu snižovala. Přídavkem louhu sodného ořeš dávkovači zařízení *ídící pH se hodnota pH nastavila na 7,0 + 0,2. Po 4 dnech p*i teplotě asi 20 °C se obsah NH^-N snížila asi na 82 mg/litr / výkon nitrace asi 92#/. Obsah nitridu dusitého byl asi 816 mg/litr, obsah nitridu dusičného asi 93 mg/litr. Z obsahu KH^-N, objemu nádrže a dílčího množství proudu vedeného za den aktivační nádrží se vypočítá podle dále uvedené rovnice _ljL2£.*_222JSg_

160 n? x d tak zvané objemové zatížení asi 1,3 kg NH^-N pro m^ odpadní vody a den.

Takto zoracovaná odoadní voda se potom denitrovala v denitračním stupni /100 nP/ s externím dávkováním uhlíku, který je předřazen biologickému stupni stávajícího zařízení, ořičemž se obsah nitridu dusitanu/nitridu dusičnanu snížil na < 1 mg/litr.

Příklad 2

Příklad 1 byl zooakován s tou odchylokou, že se zpracovával dílčí proud ze zpracování kalu s CSB 1200 mg/litr s 0,5 g směsi chloridu železitého a hlinitého

• · • · • ··♦ • to ·· • · · • · · • · · • · · ··

-12R v rozpuštěné formě /SUdflock K2 ; obchodní označení firmy Sdd-Chemie AG/ v oedčeící nádrži. Vyvločkovaný materiál se odstranil sedimentací, a kal se zaváděl do vyhnívací věže. Přesah, který měl hodnotu CSB 500 mg/ /litr, se zaváděl do aktivační nádrže z příkladu 1 a byl dále znracováván, jak to bylo popsáno v příkladu

1.

Příklad 3

Příklad 1 byl zonakován s tou odchylkou, že koncentrace NH.-N byla 980 mg/litr a jako nosič se použil antracit /specifický povrch asi 30 až 40 m^J/g, velikost částic: 95 % hmotn. <200 pm, povrchová hodnota pH = 7,9/

Antracit se suspendoval ve vodě /15 g/l/ a ped smícháním s odpadní vodou byl naočkován nitrifikanty z aktivovaného kalu. Takto p*eduoravený antracit se suspendoval ve zpracovávané odpadní vodě, přičemž se do směsi z > odpadní vody a antracitu se vefukoval vzduch. ?*i tom se oomalu snižovala hodnota pH. Pomocí přídavku louhu sodného p*es dávkovacím zařízením *ízené pH se hodnota pH nastavila na 7,0 + 0,2.

Po čtyřech dnech při teplotě asi 20 °C se obsah NH^ snížil asi na 87 mg/litr / výkon nitrace asi 91%/. Obsah nitridu dusitého byl asi 830 mg/litr, obsah nitridu dusičného asi 89 mg/litr. Z obsahu NH^-N, objemu nádrže a dílčího množství proudu vedeného za den aktivační nádrží se vypočítalo pomocí dále uvedené rovnice

O.t98_x_2OO_kg

160 x d

♦ · ·· ♦·· ·· ···· • · • ···

-133 tak zvané objemové zatížení asi 1,2 kg NH^-N pro m^J odpadní vody a den.

Takto zpracovaná odpadní vodase potom denitrovala v denitrifikačním stupni /100 nr⁵/ s externím dávkováním uhlíku, předřazenému biologickému stupni stávajícího zařízení, přičemž obsah nitridu dusitého/nitridu dusičného se snížil na Z 1 mg/litr.

Claims

PATENTOVá NÁROKY

1. Zoůsob zpracování procesních odpadních vod vysoce zatížených amoniem na oblasti odpadních vod, zpracováním odpadních vod nitrifikujícítni mikroorganismy /nitrifikanty/ v přítomnosti suspendovaného nosiče, vyznačujíc íse tím, že sek odpadním vodám přidává silikátový nosič se specifickým povechem ?20 m /g, s výhodou > 50 m /g a s objemem botnání asi 5 až 80 ml/2 g, s výhodou asi 10 až

20 ml/2g _{a v se} suspenduje a nitrovaná voda se popříoadě oodrobí denitraci denitrifikujícími mikroorganismy /denitrifikanty/.
2. Zoůsob podle nároku 1, vyznačující se t í m, že se použije přírodní silikátový nosič s velikostí Částic 95 % hmotn. 150/um.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznač uj í c í se t í m, že se používají procesní odpadní vody s obsahem nitridu amonného asi 200 až 2000 mg/ /litr, s výhodou asi 400 až 1600 mg/litr.
4. Zoůsob podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že se jako odpadní vody používají dílčí proudy ze zpracování kalu a/nebo přesahová voda / zakalená voda/ ze zpracování kalu a/nebo voda prosakující z deponií.
5. Způsob oodle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se t í m, že se k odpadním vodám přidává suspense silikátového nosiče předem naoč• 9 ♦·

9999 • 9

9« ··· • « * • · · • · ·

9 * ·

9» /te - ΤΓ?3

-15kovaná nitrifikanty.
6. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 5, vyzná dujíc ťse t í m, že se denitrace provádí za anoxických podmínek, popřípadě za přívodu zdroje uhlíku.
7. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se t í m, že se jako nitrifikanty noužívají bakterie oxidující amonium.
8. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se t í tn, že se silikátový nosič noužívá v množstvích asi 5 až 50 g/litr, s výhodou asi 15 g/litr.
9. Znůsob nodle jednoho z jároků 1 až 8, vyznačující se tím, že se používá silikátový nosič s povrchovou hodnotou pH asi 6 až 9.
10. Zoůsobem podle jednoho z nároků 1 až 9, v yznačující se t í m, že silikátový nosič má kapacitu výměny kationtů /IUF/ asi 40 až 100 mVal/ /100 g, s výhodou asi 50 až 80 mVal/100 g.
11. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 10, v yz n a č u j í c í se t í m, že se jako silikátový nosič používají jílové minerály.
12. Způsob podle nároku 11, vy značuj ιοί se t í m, Ž.e se jako jílové minerály používají smektické jílové minerály zejména bentonit.
13. Způsob oodle jednoho z nároků 1 až 10, v yznačující se tím, že se hodnoty pH p*i nitraci nastaví přídavkem slkálií asi na 6,5 až 8,5,

-16s výhodou asi na 6,8 až 7,2.
14. Zoůsob podle jednoho z nároků 1 až 13, v aznačující se t í m, že se silikátový nosič přidává v množstvích aši 6 až 15 kg, s výhodou asi 7,5 až 12 kg na kg dusíku / celkový dusík/ v odpadní vodě.
15. Zoůsob nodle jednoho z nároků 1 až 14 , vyznačující se tím, že se nitrace provádí za aerobních podmínek, s výhodou tím, že se ./odpadním vodám přivádí plyn obsahující kyslík.
16. Způsob nodle nároku 15, vyznačuj íc í se t í m, že se obsah kyslíku v odpadních vodách nastaví na - 2 mg na litr odpadní vody.
17. Obměna způsobu podle jednoho z nároků 1 až 8 a 13 až 19, vyznačující se tím, Že se místo silikátového nosiče použije jemně rozptýlený materiál obsahující uhlík s povrchovou hodnotou pH aasi 6 až 9.
18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se t í tn, že se jako materiál obsahující uhlík použije aktivní uhlí, hnědouhelný koks, koksový prach, antracit, grafit a/nebo saze.
19. Způeob podle jednoho z nároků 18 nebo 19, v yznačující se tím, že povrchová hodnota pH se nastaví asi na 6,5 až 8.
20. Způsob nodle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se nitrace provádí p*i objemovém zatížení asi 0,5 až 2,5, s výhodou asi 1,0 až 1,5 kg nitridu amonného pro odpadní vody a den.

: J **/· ’ V ^co -1721. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že se náklad uhlíku v odpadní vodě, stanovený jako chemická spotřeba kyslíku /CSB/ před stupněm nitrace sníží asi na 300 až 1000, s výhodou asi na 300 až 500 mg/ /litr.
22. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, Že se obsah nitridu amonného p^ed stupněm nitrace omezí na maximální hodnotu asi 1200, s výhodou na asi 700 mg/litr.