CZ385291A3

CZ385291A3 - Communication system

Info

Publication number: CZ385291A3
Application number: CS913852A
Authority: CZ
Inventors: John Michael Kaiser; Loyal David Youngblood
Original assignee: Ibm
Priority date: 1990-12-18
Filing date: 1991-12-17
Publication date: 1995-03-15
Also published as: JPH04230555A; CZ281144B6; DE69128133D1; RU2111532C1; EP0493934B1; EP0493934A2; HU913985D0; DE69128133T2; PL168257B1; SK385291A3; US5430442A; JP2770936B2; HUT59778A; HU215629B; EP0493934A3; PL292845A1

Description

Oblaat techniky

Vynález se týká komunikačního systému určeného ke přenosu informací, zejména k současnému přenosu informací mezi různými systémy pro zpracování dat používajícími křížový bodový přepínač. Dosavadní stav techniky

Systémy pro zpracování dat vyžadují přenos informací mezi složkami systému pro zpracování dat. Je známo několik způsobů provádění přenosu informací v systémech pro zpracování dat.

Jeden způsob, který je velmi výhodný, spočívá v současném přenosu informací mezi několika prvky systému pro zpracování informací použitím křížového bodového přepínače. Příklad křížového bodového přepínače je popsán v patentovém spisu Spojených států amerických číslo 4,630,045 o názvu Controller for a Cross Point Switching Matrix. Křížový bodový přepínač zajištuje současné komunikační spojení mezi páry prvků systému pro zpracování dat, takže několik těchto spojených párů může vyměňovat současně informace přes přepínač. Křížový bodový přepínač popsaný ve zmíněném patentovém spise představuje implementaci podle dosavadního stavu techniky, kde porty křížového bodového přepínače připojené k prvkům pro zpracování dat jsou propojeny ke přepínací matici a k centralizovanému řídicímu obvodu, který ovládá operace portů a jejich propojení přes samotnou přepínací matici.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,514,762 o názvu Delta Network Control of a Cross Point Switch popisuje jiné provedení křížového bodového přepínače, kde aktuální komunikace mezi porty křížového bodového přepínače jsou obsaženy v delta síti. Podle myšlenky tohoto patentového spisu když se některý port pokouší o přístup k jinému portu, vyšle zprávu žádající specifikované spojení přes delta sít. Tato komunikace se provede vně samotného křížového bodového přepínače. Předložený vynález usiluje o zajištění komunikace přes křížový bodový přepínač a tedy zajištuje vnitřní komunikaci nejen pro přenos dat, ale také pro specifikaci žádaných propojení.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,752,777 o názvu :Delta Network of a Cross Point Switch představuje pokračování patentového spisu Spojených států amerických číslo

-24,814,762 a popisuj delta sít pro řízení portů křížového bodového přepínače.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,695,999 o názvu Cross Point Switch of Multiple Autonomous Planeš popisuje víceplochý křížový bodový přepínač. V tomto patentovém spisu je také popsáno řízení portů připojených ke křížovému bodovému přepínači.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,845,722 o názvu Computer Interconnect Coupler Employing Cross Bar Switch ing popisuje propojený vazební systém, který obsahuje logický obvod centralizovaného přepínače pro řízení přepínačevé matice.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,580,011 o názvu Distributed Processing Telephone Switching System popisuje přepínací systém mající centralizovaný kontrolér, který přijímá řídicí signály z linkových vazebních členů pro řízení propojení přes matici křížového bodového přepínače.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 28, číslo 2, červenec 1985, str.510-512 obsahuje pojednání o názvu Fast Set-Up Time Circuit Switch With Distributed Control, které popisuje řídicí systém přepínací matice mající porty, které komunikují s kontrolérem centrálního řízení pro řízení činnosti křížového bodového přepínače.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 29, číslo 3, srpen 1986, str.1356-1360 obsahuje pojednání o názvu Dynamically Reconfigurable Integrated Switch, které popisuje přepínač proměnlivé konfigurace navržený pro nesení složených sítí různých typů. Tato konfigurace obsahuje kontrolér přepínače, který řídí přístup portů ke přepínači.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 32, číslo 1, červen 1989, str.427-433 obsahuje pojednání o názvu Co:ntrol Mechanism for a Packet Bus Communication Controller, které popisuje v ₄ kontrolér pro paketovou sběrnici. Paketová sběrnice umožňuje pouze jeden přenos informace v některém čase na rozdíl od křížového bodového přepínače, který umožňuje současné a plynulé přenosy informací mezi komunikujícími páry prvků systému.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 20, číslo 2, červenec 1377, str.816-617 obsahuje pojednání o názvu Cross Point

Switch fer ATS, které popisuje křížov' bodový přepínač s kontrolérem, který řídí přístup k portům přes křížový sodový přepínač.

-3IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 29, číslo 4, září

1986, str.1769-1771 obsahuje pojednání o názvu Race Resolution in TDM Any-To-Any Path Connetianns in a Space Division Switch popisující přepínač zajištující paketovitou komunikační schopnost. Jak bylo uvedeno výše, paketový přenos zajiátuje pouze jeden pár komunikací v některém čase.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 27, číslo 4B, září

1984, str.2704-2709 obsahuje pojednání o názvu Variable configuration Hybrid Space and Packet Switvhing Network” popisující tříúrovňový přepínací mechanismus pro sít pro přenos paketů používající centrálního řízení pro vytvoření propojení cest.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 24, číslo 7A, prosinec 1981, str.3352-3356 obsahuje pojednání o názvu Multipath Channel-To-Channel Adapter Cross-Point-Switch popisující přepív nací mechanismus s ústředním řízením umožňující interprocesorovou komunikaci přes kanály vstupu/výstupu.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 28, číslo 8, leden 1986, str.3272-3273 obsahuje pojednání o názvu Parallel Processor Architecture to Control Multiple Independent Telecommunication Switching Nodes popisující telekomunikační systém používající rozdělené paralelní procesory pro řízení distribuční sítě.

Jak bylo uvedeno výše,v dosavadním stavu techniky jsou vytvořeny jiné způsoby přenosu dat. Jeden takový způsob používá informační sběrnici umožňující posílat pouze jednu zprávu v některém čase. Příklad takového způsobu se sběrnicí je popsán v patentovém spise Spojených států amerických číslo 4,586,175 o názvu Method for Operating a Packet Bus for Transmission of Asynchronous and Pseudosynchronous Signals”. Tento patentový spis popisuje sběrnici řízenou dvěma sběrnicovými kontroléry. Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,363,093 o názvu Processor Intercommunications System popisuje interkomunikační systém s místní plošnou sítí mezi procesory. Opět zde bude dovolena jedna zpráva na systému v některém čase. Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,821,170 o názvu Input/Output System for Multiprocessors popisuje také systém obsahující dvě systémové sběrnice, avšak nepoužívá přepínač pro usnadnění komunikace mezi systémy.

Jiné příklady komunikace sběrnicového typu jsou popsány v patentovém spisu Spojených států amerických číslo 4,704,606

-4o názvu Variable Length Packet Switching System popisuje paketový přepínací systém pro pakety proměnlivé délky. Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,631,534 o názvu Distributed Packet Switching System” popisuje paketový přepínací systém, kde každý port obsahuje inteligenci pro zajištění portu určení a adresy stanovišt v paketech. Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,630,258 o názvu “Packet Switched Multiport Memory NXM Switch Node and Processing Method popisuje paketový přepínací systém používající Ν χ M přepínačů z N vstupních portů zpracovaných do M výstupních portů. Přepínač je řízen centrálně.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,773,069 o názvu Robust Routed Tree Network popisuje sít pro přenos v

dat obsahující modemy a mající alespoň dva kontroléry propojené k modemům.

Jiné obecné poučky o komunikacích popisující přepínač jsou v pojednání v IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 25, číslo 7A, prosinec 1982, str.3578-3582 o názvu “Data Base Gontrol and Processing System”, které popisuje vnější procesor komunikující s množstvím satelitních procesorů přes datovou přepínačovou matici. Přepínač a činnost satelitů jsou řízeny vnějším procesorem. IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 29, číslo 7, prosinec 1986, str.3070-3072 obsahuje pojednání o názvu Rotary Switch popisující rotační přepínač. IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 30, číslo 1, červen 1987, str.403-405 obsahuje pojednání o názvu Dynamic Time Slot Assignement Architecture for a Digital Telephone Switch popisující jeden port zajištující přístup k digitálnímu telefonnímu přepínacímu systému.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 11, číslo 10, březen 1969, str.1231-1232 obsahuje pojednání o názvu “Interconnection Control Networks popisující mnohonásobně redundantní přepínací uspořádání pro číslicový počítač.

Všechny výše popisované příklady z dosavadního stavu techniky k předloženému vynálezu popisují použití centralizovaného řízení pro přepínací sít. Úkolem předloženého vynálezu je vytvořit rozdělené řízeni' přes porty připojené ke přepínači za účelem účinnějšího řízení propojování portů ke přepínači a tedy i komunikace přes přepínač.

-5Podstata vynálezu

Vynález řeší úkol tím, že vytváří komunikační systém, jehož podstata spočívá v tom, že obf 'huje množinu portů, které jsou spojeny s alespoň jedním prvkem zpracování dat, s rozhodovací sběrnicí, se řídicí sběrnicí popřípadě s maticovým přepínačem, přičemž rozhodovací sběrnice a řídicí sběrnice jsou připojeny k rozhodovacímu obvodu sběrnice.

Podle výhodného provedení předloženého vynálezu každý port z množiny obsahuje stroj řízení stavu, který má výstup připojený ke vstupu řízení přerušení, které má výstup připojený k řídicí sběrnici.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu každý z portů dále obsahuje přijímací registr, který má vstup připojený k alespoň jednomu odpovídajícímu prvku zpracování dat a má výstup připojený ke vstupu pufru spojení/synchronizace, který je přes logiku řízení čtení a řízení zápisu připojen ke zmíněnému stroji řízení stavu.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu každý z portů dále obsahuje logiku dekódování a detekce chyb, která má vstup připojený k výstupu pufru spojení/synchronizace a která je dále připojena ke stroji řízení stavu.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu každý z portů dále obsahuje registr MTX, který má vstup připojený k výstupu pufru spcjení/synchronizace a který je dále připojen k maticovému přepínači.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu každý z portů dále obsahuje registr XMT, který má výstup připojený k alespoň jednomu příslušnému prvku zpracování dat a který má vstup připojený k výstupu pufru sítě centrálního procesoru, který je připojen k rozhraní rozhodovací a řídicí sběrnice, které je připojeno k řídicí sběrnici.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu každý z portů dále obsahuje obvod dekódování a detekce chyb, který je připojen k registru >2? a ke stroji řízení stavu.

-5aPodle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu každý z portů dále obsahuje logiku činnosti a zamítnutí, která je připojena k registru XMT a ke stroji řízení stavu.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu každý z portů dále obsahuje registr MTX, který je připojen k maticovému přepínači a který má výstup připojený ke vstupu registru MTX.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu každý z portů dále obsahuje prováděcí logiku, která má vstup připojený k výstupu registru MTX a která má výstup připojený ke vstupu registru MTX.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je znázorněn na výkresech, kde obr.l je blokové schéma osmi systémů připojených k prvnímu křížovému bodovému přepínači a jeden systém připojený ke druhému křížovému bodovému přepínači, obr.2 je blokové schéma znázorňující obsah křížového bodov vého přepínače, obr.3 je blokové schéma znázorňující obsah obvodu portu křížového bodového přepínače, obr.4 je blokové schéma křížov vého bodového přepínače, obr.5A je diagram události znázorňující události mezi portem A a portem B s křížovým bodovým přepínačem při vytvoření spoje mezi porty A a B, obr.5B je diagram události znázorňující rozpojení mezi porty A a B, obr.6 je vývojový diagram znázorňující řízení portu když je přijímám komunikační snímek v

z jeho spoje, obr.7 je vývojový diagram znázorňující řízení portu když je přijata žádost z komunikační sběrnice, obr.8 je vývojový diagran ukončení komunikace portem a obr.9 je vývojový diagram řízení maticového přepínače během komunikace mezi dvěma porty. Přiklad provedení vynálezu

Obr.l je blokové schéma komunikačního systému, který obsahuje několik systémů 14.16.18,20,22,24,26 a 28,které jsou připojeny ke křížovému bodovému přepínači 10. Každý ze systémů, jako systém 14 je ke křížovému bodovému přepínači 10 připojen portem 8. Je zřejmé, že každý systém, jako systém 24, může být alternativně připojen ke přídavným křížovým bodovým přepínačům, jako je křížový bodový přepínač 12 pro redundanci schopnosti propojení. Ve přednostním provedení systém 14 a systém 24 jsou RISC system/6000 pracovních stanovišt, ktará jsou připojena sériovým kanálem optických vláken ke křížovému bodovému přepínači 10. V tomto přednostním provedení může každý RISC systém/6000 obsahovat čtyři porty pro implementaci propojení sériových vazeb. Příklad protokolu použitého s propojením sériových vazeb je ESCON, což znamená Enterprise System Connection for the IBM 3090 Enterprise System Seriál Input/Output Channel. Je zřejmé, že v tomto přednostním provedení když má být některý systém připojen k jinému systému pro zajištění informace ke druhému systému, veškerá informace je zajištěna přes tento·kanál optických vláken sériově vázaný. Zdrojový systém vyšle snímek informace až do 32 byte pro začátek vytvoření komunikace s přijímacím systémem. Po vyslání a přijmutí prvního snímku a vytvoření spojení přes křížový bodový přepínač 10 je toto spojení udržováno, takže zdrojový systém může plynule posílat další snímky informace do přijímacího systému až do vyslání přerušovacího snímku k oznámení přijímacímu systému a křížovému bodovému přepínači TO, že nastalo rozpojení. Ve přednostním provedení je křížový bodový přepínač vytvořen jako přepínač N χ N nesoucí N χ N portů pro zajištění současné komunikace mezi spojenými porty a systémy připojenými k portům.

Obr.2 je blokové schéma datového křížového bodového přepínače 10. V tomto přednostním provedení je vytvořen přepínač 16 x 16. Pro účely tohoto popisu je znázorněno pouze osm portů ze šestnácti. Každý port 30 je připojen k rozhodovací sběrnici 50 portu, řídicí sběrnici 52 portu a ke přenosovým linkám dat, jako 54 a 55 pro porty 30 popřípadě 42. Každý z těchto portů je těmito linkami připojen k maticovému přepínači ló x ló označenému 40. Maticový přepínač 40 může být odstavného typu jako GIGABIT Logic 10G051, který zajištuje propojení křížového bodového přepínače mezi porty, s výjimkou logiky 600 a adresových zámků 602 v obr.4.

V tomto přednostním provedení každý port zajištuje optickoelektrickou přeměnu, aby informace byla vyslána v elektrické formě mezi porty přes maticový přepínač 40 kapacity 16 χ T6.

Na začátku se některý port, například port 30. může pokusit o spojení s jiným portem, například portem 32. Port 30 napřed žádá rozhodnutí. To znamená, že port 30 žádá přidělení na rozhodovací sběrnici 50 přes rozhodovací oovod 36 sběrnice. ?o ob- . držení přidělení je přes řídicí sběrnici 52 poslána žádost o spojení do portu 32· Nyní je přijat status. V obr.2 je znázorněn příklad, kde port 32 se pokouší o spojení s portem 30 vysláním žádosti symbolicky označené šipkou 58. Port 30 vyšle činný signál označený symbolicky čerchovanou šipkou 56 zpět do portu 32 odváděje žádost o přenos. Je zřejmé, že během tohoto počátečního pokusu o propojení dvou portů matice 16 x 16 nebyla použita. To je umožněno tím, že řízení přepínacího mechanismu je rozděleno mezi porty. Jinak řečeno, pouze po potvrzení, které bylo přijato, může nastat přenos dat tak, že přepínač 40 je zahrnut do propojení mezi porty.

Maticový přepínač 40 je připojen k řídicí sběrnici 52. To umožní, že maticový přepínač 40 může odpovídat na povely do něho nařízené. V přednostním provedení povely nařízené do maticového přepínače 40 jsou povely diagnostického charakteru. Během normální Činnosti maticový přepínač 40 pouze monitoruje řídicí sběrnici 52 a řídicí komunikaci mezi porty k určení, kdy mají být provedena nebo ukončena spojení. Když jsou provedena spojení, linky jako 54 jsou připojeny k linkám jako 55 k umožnění přenosu dat mezi porty jako je port 30 a port 42 byz vyžadování explicitních povelů pro přepínač z portů nebo z některého jiného místa řízení.

Rozpojovací operace se provádí maticovým přepínačem 40 bez jakýchkoli povelů od portů. Maticový přepínač 40 poslouchá tajně na povelové sběrnici 52 k určení, zdali má být provedeno rozpojení zkouškou povelů pro rozpojení na řídicí sběrnici 52. Když byl z jednoho systému do druhého systému vyslán koncový snímek, maticový přepínač 40 automaticky určí monitorováním řídicí sběrnice 52 kdy má být spojení přerušeno. Tudíž se ušetří čas tím, že se nežádá zvláštní povelový protokol pro sdělení k rozpojení maticovému přepínači 40. Toto je významné, protože rozpojovací operace má vysokou prioritu, protože další spojení s některým z těchto portů může být provedeno pouze když nastane toto rozpojeni.

Obr.3 je blokové schéma logiky obsažené v každém portu, jako je port 30. Nadřazený stroj řízení stavu a stroj 78 spojení/činný stav řídí činnost logiky portu. Logika stavu 78 je připojena k řízení 82 přerušení, které zajištuje přerušení pro podmínky chyby do a ze řídicí sběrnice 52. Logika 78 stavu je dále připojena k logice 88 provádění. Činnost logiky provádění

-6je typu popsaného v pojednání v IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 32, číslo óA, listopad 1989, str.21-22, o názvu Method for Validating Dynamic Data Paths in a Data Switching Unit. Když je některý snímek poprvé přijat z některého systému, je přijat přes sběrnici 59B. kde je zpočátku uzamčen některý znak v nějakém čase v přijímacím registru 102. Obsah tohoto registru je potom zaveden do pufru 104 spojení/synchronizace, kde logika řízení zápisu nebo logika řízení čtení 90 a 92 spolu s logikou 78 stavu určí, zdali pufr 104 působí jako vstupní/výstupní pufr nebo jako potlačovací pufr. Řízení 92 zápisu určí, zdali data obsažená v pufru 104 mají být zapsána. Logika 90 řízení čtení určí, odkud v pufru 104 má být přečten další znak. Logika 1Q6 dekódování a detekce chyb je také připojena k logice 78 stavu pro záznam jakýchkoli podmínek chyb. Když má být snímek poslán do jiného portu, pošle se žádost o spojení přes řídicí sběrnici. Jak bylo uvedeno výše, rozhodovací obvod pošle žádost rozhodovacímu obvodu 38 sběrnice přes sběrnici 50 přes rozhraní 100 rozhodovací a řídicí sběrnice. Po přidělení stroj 78 stavu portu vyšle žádost o spojení a vyhodnotí status přijatý přes řídicí sběrnici 52 z portu, který má být připojen. Když port, který má být připojen, není činný, je automaticky vytvořeno spojení maticovým přepínačem 40 a data z pufru 104 spojení/synchronizace jsou poslána přes registr 108 na datovou linku 54B do maticového přepínače. Multiplexer. 94 příjmu určí, zdali data ze spoje 59B nebo prováděcí logika 88 je k zavedení do registru 108. Podobně data přijatá z maticového přepínače na lince 54A jsou poslána přes registr 80 přes slučovací logický obvod 76. který zabrání chybám kódu bloku poslaným ze sběrnice 59A přes vysílací multiplexer 72 k vysílacímu registru 70. Je zřejmé, že na vysílací straně je zajištěna logika 74 činnosti a zamítnutí a logika 84 dekódování a detekce chyb pro podmínku chyb. Logika 74 činnosti/zamítnutí určuje, kdy bylo přijato oznámení činnosti ze řídicí sběrnice 22 a zajištuje činný snímek na lince 59A. Pufr 86 snímku je zajištěn pro vysílání předem specifikovaných snímků oznamujících specifické podmínky chyb.

Obr.5A je diagram události znázorňující propojení mezi portem A a portem 8. V obr.pA je snímek nejprve přijat portem na některé sběrnici, jako 593, u události 12Q. U uuálosti 122 ojení a u udávači obvod logika oortu přezkouší snímek a urei vytvořeni op losti 124 k rozhodnutí pro iicí sběrnici, .to z noc

-933 sběrnice přijme žádost u události 126 a vyhoví žádosti u udá losti 126. V tomto čase logika portu A vyšle žádost 130 o spojení, která obsahuje adresy portů přivedené na řídicí sběrnici 52 označené událostí 132. Logika 600 matice, obr.4, pozoruje tuto žádost u události U4 a uzamkne adresy portu, které jsou uzamčeny v zámku 602 zatímco logika portu 3 vidí tuto žádost u události JJo. Logika portu B nyní vyšle odpověď 142, která je viděna logikou 600 matice u události 140 přes sběrnici 52» jak je znázorněno událostí 133. Tato odpověď je čtena logikou portu A u události 144. V tomto příkladu bylo vytvořeno úspěšné spojení. Logika 600 matice tudíž zavede adresu portu ze zámku 602 do registrů, jako 6l4 a 624, aby obvody 608 a 620 volby dat mohly připojit vnitřní sběrnici 606 ke vnitřní sběrnici 622. Logika portu A potom zajistí prováděcí signály s portem B přes sběrnici matice jako 54A a 54B. Nejprve jsou prováděcí výstupní události 152 a 154 zajištěny z obou portů a potom je provádění v událostech 156 a 153 zajištěno zpět z obou portů do protějších portů. Je zřejmé, že logika matice samočinně spojila port A a port B přes maticový přepínač 40. Nakonec je snímek vyslán u události 160 v události 162 na sběrnici matice do matice v lince k portu B v události 166, kde logika portu zkouší snímek u události 164. Tento snímek je potom zajištěn na výstupu spoje ke připojenému přístroji u události 168.

0br.5B je diagram události znázorňující operaci rozpojení. V tomto příkladu přijme port A snímek rozpojení z jeho připojeného přístroje u události 2Q0. Tento je poslán do sběrnice výstupu matice u události 202. Tento je přijat portem B na vstupní sběrnici matice u události 208. kde logika ověří snímek u události 206 a snímek je poslán do připojeného přístroje u události 204. Logika v portu B potom určí rozhodnutí pro řídicí sběrnici u události 212 a je přijmut rozhodovacím obvodem J8 sběrnice u události 210, který vyhoví žádosti u události 214. Logika portu B potom vyšle povel rozpojení u události 222, který je viděn na řídicí sběrnici u události 218, logikou matice u události 220 a logikou portu A u události 216. Potom je zajištěno provádění přes řídicí sběrnici u události 232 a 224 porty 3 a A, přes vstupní a výstupní linky matice pro příslušné porty u událostí 226,228,231 a 236. Významná událost je když logika maticového přepínače 40 samočinně rozpojí porty A a 3

-ΙΟυ události 230 tajným poslechem na řídicí sběrnici a viděním povelu rozpojení s plným úspěchem vydaného.

Je zřejmé, že tajným poslechem na sběrnici pro vidění povelů spojení a povelů rozpojení nejsou nutné další cykly sběrnice pro řízení přepínače, i když přepínač pracuje způsobem pro uchování autonomního vztahu mezi porty.

v

Obr.6 je vývojové schéma znázorňující logiku 78 stavu některého portu když přijímá snímek. V bloku 300 je snímek přijat z přístroje připojeného ke spojové straně portu. Logika napřed určí, zdali snímek je pro existující spojení. To je nějaké událost, když předchozí snímek vytvořil spojení a tento existující snímek je pouze jeden z posloupnosti snímků, které mají být poslány přes existující spojení. V kroku 304 je snímek poslán přes existující spojení na sběrnici maticového přepínače. Nicméně, jestliže v kroku 302 nebylo spojení předběžně vytvořeno, řídicí logika určí, zda je pufr 104 naplněn. Když je naplněn, snímek je odložen v kroku 308 a řídicí logika se vrátí, aby čekala na další snímek. Když není snímkový pufr naplněn, je snímek zaveden do pufru v kroku 310 a řídicí logika rozhodne pro řídicí sběrnici v kroku 312. V kroku 314 čeká na přidělení, které má být přijato. V tomto čase pokračuje pro vydání žádosti o spojení v kroku 318. V kroku J20 řídicí logika přečte žádanou odpověď portu. Odpověď je přezkoušena v kroku 324 pro určení, zdali je Činná, viz krok 326, a v tomto čase je poslána činná zpráva, nebo jestliže port oznámí, že funkce není správná, viz krok 328, je v tomto čase v kroku 334 poslána zpět zpráva o nesprávné funkci. Vratme se ke kroku 324.

J-li odpověď úspěšná, je port označen jako připojený v kroku HO a vysílací provádění je spuštěno v kroku 336 maticí. Když je přijímací provádění přijato v kroku 338, je přezkoušeno v kroku 340. Není-li správné, je vydána zpráva o chybě v kroku 342 a v tomto čase je pufr 104 vyprázdněn v kroku 316. Vratme se ke kroku 340. Jestliže je provádění dokončeno úspěšně, je snímek poslán do maticového přepínače 40 v kroku 324 a logika pokračuje k uzlu A znázorněnému v obr.8, ktarý bude vysvětlen dále.

V obr.7 je cí logiky portu To se provede v není připojen v vývojové schéma, které znázorňuje činnost řídi když byla ze řídicí sběrnice přijata žádost, kroku 400. V tomto čase port určí, zda je či kroku 402. když je, port odpoví v kroku 404

-11činným signálem. Když není, port odpoví v kroku 405, že může dokončit spojení. Ve kroku 408 port uloží oznámení, že je připojen a ve kroku 410 zajistí provedení. Provedení odpovědi je přijato ve kroku 412 a je přezkoušeno ve kroku 4í4 pro určení zda je správné. Když není, je v kroku 41 o oznámena chyba a port se sám označí jako odpojený v kroku 418. Vratme se ke kroku 400. Když je v kroku 414 odpověď provedení správná, řídicí logika pokračuje k uzlu A.

Uzel A je znázorněn v obr,8. jako připojující logiku v obr. 5 a 6 ke kroku 420, který posílá snímky z matice do spoje.

Snímky také mohou být posílány ze spoje do matice, je-li to žádáno. Ve kroku 424 logika portu určí, zdali byl přijat povel rozpojení ze řídicí sběrnice. Jestliže ne, logika portu se vrátí ke kroku 420 k pokračování posílání snímků. Vratme se ke kroku 424. Jestliže byl přijat snímek rozpojení maticovým přepínačem, potom ve kroku 428 je na řídicí sběrnici vydán povel rozpojení. Port je potom označen jako odpojený ve kroku 430. Podobně ve kroku 426 když je ze řídicí sběrnice přijat povel rozpojení, je port označen jako rozpojený ve kroku 430.

Obr.9 je vývojové schéma znázorňující řídicí logiku maticového přepínače 40. Je zřejmé, že maticový přepínač 40 je podřízený přístroj, který tajně poslouchá na řídicí sběrnici a řídí odpovídajícím způsobem spínání přepínače. Ve kroku 500 řídicí logika přepínače určí, zdali byl vydán povel na řídicí sběrnici. Když nebyl, čeká. Když je povel přítomný, jsou adresy portů uzamčeny ve kroku 502. Ve kroku 504 je povel přezkoušen, aby se vidělo, zdali je to spojovací povel. Když je, je ve kroku 506 odpověď portu monitorována a přezkoušena. Je-li odpověď ve kroku 508 správná, je ve kroku 504 provedeno spojení sběrnice mezi porty. Podobně je v kroku 510 povel přezkoušen, aby se vidělo, zdali je to povel rozpojení, a když je, spojení portů se zruší ve kroku 512.

Je zřejmé, že logika tajného poslechu maticového přepínače může být také použita k řízení jiných funkcí než je pouhé připojování a odpojování přístrojů. Tak například logika tajného poslechu maticového přepínače může být použita k určení, zdali nastala nějaká zvláštní událost přezkoušením informace týkající se spojení dvou portů a pro přehlídku činnosti autonomních přístrojů, například prevenci dvou následných připojení

-12ke stejnému portu nebo rozpojovací operace k některému nepřipo jenému portu.

Ačkoliv tento vynález byl popsán s odkazem na znázorněné provedení, tento popis není myšlen jako vytvořený v omezujícím smyslu. Odborníkovi školenému v oboru budou jasné rozličné obměny i jiná provedení vynálezu. Předpokládá se však, že připojené patentové nároky pokryjí jakékoli takové obměny či jiná provedení vynálezu spadající do oblasti myšlenky vynálezu

Claims

PATENTOVÉ

1. Komunikační systém, vyznačující se tím, že obsahuje množinu portů (30,32,34,36, 42,44,46,48), které jsou spojeny s alespoň jedním prvkem zpracování dat, s rozhodovací sběrnicí (50), se řídicí sběrnicí (52) popřípadě s maticovým přepínačem (40), přičemž rozhodovací sběrnice (50) a řídicí sběrnice (52) jsou připojeny k rozhodovacímu obvodu (38) sběrnice.
2. Komunikační systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý port (30,32,34,36,42,44,46,48) z množiny obsahuje stroj (78) řízení stavu, který má výstup připojený ke vstupu řízení (82) přerušená, které má výstup připojený k řídicí sběrnici (52).
3. Komunikační systém podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každý z portů (30,32,36,42,44,46,48) dále obsahuje přijímací registr (102), který má vstup připojený k alespom jednomu odpovídajícímu prvku zpracování dat a má výstup připojený ke vstupu pufru (104) spojení/synchronizace, který je přes logiku (90) řízení čtení a (92) řízení zápisu připojen ke zmíněnému stroji (78) řízení stavu.
4. Komunikační systém podle nároku 3, vyznačující se tím, že každý z portů (30,32,34,36,42,44,46,48) dále obsahuje logiku (106) dekódování a detekce chyb, která má vstup připojený k výstupu pufru (104) spojení/synchronizace a která je dále připojena ke stroji (78) řízení Stavu.
5. Komunikační systém podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že každý z portů (30,32,34,36,42,44,46,48) dále obsahuje registr (108) MTX, který má vstup připojený k výstupu pufru (104) spojení /synchronizace a který je dále připojen k maticovému přepínači (40).
6. Komunikační systém podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že každý z portů (30,32,34,36,42,44,46,48) dále obsahuje registr (70) XM.T, který má výstup připojený k alespoň jednomu příslušnému prvku zpracování dat a který má vstup připojený k výstupu pufru (86) sítě centrálního procesoru, který je připojen k rozhraní (100) rozhodovací a řídicí sběrnice, které je připojeno k řídicí sběrnici (52).

-147. Komunikační systém podle nároku 6, vyznačující se tím, že každý z portů (30,32,34,36,42,44,46,48) dále obsahuje obvod (84) dekódování a detekce chyb, který je připojen k registru (70) XMT a ke stroji (78) řízení stavu.
8. Komunikační systém podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že každý z portů (30,32,34,36,42,44,46,48) dále obsahuje logiku (74) činnosti a zamítnutí, která je připojena k registru (70) XMT a ke stroji (78) řízení stavu.
9. Komunikační systém podle kteréhokoli z nároků 6 až 8, vyznačující se tím, že každý z portů (30,32,34,36,42,44,46,48) dále obsahuje registr (80) MTX, který je připojen k maticovému přepínači (40) a který má výstup připojený ke vstupu registru (70) MTX.
10. Komunikační systém podle nároků 5 a 9, vyznačující se tím, ž'e každý z portů (30,32,34,36,42,44,46,48) dále obsahuje prováděcí logiku (88), která má vstup připojený k výstupu registru (80) MTX a která má výstup připojený ke vstupu registru (108) MTX.