CZ322499A3

CZ322499A3 - Syntetický trávník

Info

Publication number: CZ322499A3
Application number: CZ19993224A
Authority: CZ
Inventors: Jean Prevost
Original assignee: Fieldturf Holdings Inc.
Priority date: 1997-03-10
Filing date: 1998-03-10
Publication date: 2000-06-14
Also published as: DE69827116D1; NO20053605L; DE69827116T2; JP4686368B2; EP0966568A1; CN1478957A; HK1064419A1; GB2329910C; SG114503A1; EP0966568B1; JP2006144546A; CN1243883C; BR9815897A; WO1998040559A1; JP4448015B2; DE966568T1; IL131902A0; SG114504A1; NO320510B1; CN1190560C

Description

Syntetický trávník

Oblast techniky

Tento vynález se týká zlepšených syntetických travnatých povrchů. Přesněji se týká zlepšených syntetických travnatých sportovních povrchů. Také se týká způsobu přípravy zlepšených syntetických travnatých povrchů a zařízení pro provádění tohoto způsobu. Vynález je dále zaměřen na zlepšený sportovní povrch ze syntetické trávy s vyznačenými čarami na povrchu a na způsob přípravy čarami vyznačených povrchů.

Dosavadní stav techniky

Syntetické travnaté sportovní povrchy jsou všeobecně známy. Používají se jako náhrada přírodních travnatých povrchů, které se snadno opotřebují a vyžadují značnou údržbu. Povrchy z přírodní trávy rovněž špatně prospívají na částečně nebo úplně uzavřených sportovních stadionech. Povrchy ze syntetické trávy lépe vzdorují opotřebení než povrchy z přírodní trávy, nevyžadují tolik údržby a lze j,e~-užít i na uzavřených stadionech. Některé povrchy ze syntetické trávy mají řady pásek nebo proužků ze syntetického materiálu svisle vystupující z podkladové rohože, přičemž mezery na podkladové rohoži mezi řadami proužků jsou vyplněny sypkým materiálem. Proužky syntetického materiálu obvykle vyčnívají kratším úsekem své délky nad povrch sypkého materiálu a představují čepele travního porostu. Sypkým materiálem je obvykle písek jako v případě patentů U.S. č. 3,995.079 , Haas Jr., r. 1976 a U.S.4,389.435, Haas Jr., r. 1983, ale může obsahovat i jiné materiály nebo směs písku a dalších materiálů, jak je uvedeno například v patentu USA č. 4,337.283, Haas Jr, r. 1982. Sypký materiál zajišťuje povrchům ze syntetické trávy elasticitu a tyto povrchy se často kladou na pružné podložky pro zvýšení elasticity povrchu.

Existující sportovní povrchy ze syntetické trávy vyplněné pískem mají některé nevýhody. Povrchy obvykle po delším užívání ztvrdnou, protože písek mezi řadami proužků zhutní a stane se kompaktním. K tomu zčásti dochází proto, že řady proužků jsou těsně u sebe a písek se v provozních podmínkách nemůže dostatečně pohybovat do stran. Ke zhutňování dochází zčásti i proto, že těsné sousedství řad proužků zadržuje v písku úlomky proužků vzniklé abrazí a odtržením, a to i v případě že sypký materiál obsahuje zakulacené částice písku. S postupem zhutňování povrch postupně ztvrdne a ztrácí pružnost. Životnost povrchu se zkrátí a jeho sportovní kvality se zhorší. Během užívání povrchy tvrdnou i proto, že se současně pomalu zbortí pružné podložky a jejich hustota vzroste. Odstranění a náhrada kompaktního sypkého materiálu i jeho pouhé uvolnění se znesnadní vinou těsného sousedství řad těchto proužků. Někdy může odstranění a náhrada i pouhé rozpojení kompaktní sypké hmoty vyžadovat nákladné zařízení a to může zvýšit náklady údržby povrchu.

Jiný problém známých sportovních povrchů ze syntetické trávy představuje odvodňování. Voda těmito povrchy všeobecně proudí pomalu. Proužky se obvykle připevňují k rohoži technikou všívání a potom je spodek rohože povlečen povlakovou vrstvou, jež spojuje konce proužků s rohoží. Tato povlaková vrstva není porézní. Pro zajištění potřebné porozity se povlečená rohož perforuje za vzniku děr. Částicový materiál však často do těchto otvorů steče, přičemž je ucpe a zhorší odvodňovací schopnost těchto povrchů. Důsledkem stečení těchto částic do uvedených děr je nutnost nahradit vrchní část rohože a tím zvýšit náklady údržby těchto povrchů. Zhutňování tohoto povrchu též brání jeho odvodňování.

Známé syntetické povrchy též mají poměrně špatné sportovní vlastnosti. Když jsou řady vyplněny částicemi písku jež jsou spíše kulaté než hranaté, protože podle názoru, že kulaté částice se méně zhutňují a méně způsobují odřeniny při pádu, stane se povrch příliš kluzkým, zvláště když jsou proužky jen o málo delší než je tlouštka vrstvy sypkého materiálu. Jemné proužky syntetické trávy v hustě stěsnaných řadách výlisky na podešvích sportovní obuvi při došlápnutí pevněji zadrží a netrhají se tak snadno jako tráva, čímž znesnadní uvolnění těchto výlisků a hra na těchto površích se stane obtížnější a nebezpečnější.

Jestliže se výlisky na podešvích hráče snadno neuvolní, může dojít k poranění jeho dolních končetin, kolena nebo kotníku. Též bylo zjištěno, že když se tyto výlisky na obuvi atleta zaboří v oblasti spoje rohoží, pravděpodobnost že se obuv neuvolní nebo neotočí kolem bodu dotyku je mnohem větší.

Známé syntetické povrchy s proužky trávy v hustě stěsnaných řadách také zvyšují rychlost koulejícího se míče ve srovnání s rychlostí, kterou se valí na přírodní trávě. Hustě stěsnané proužky vytvářejí pro valící se míč téměř pevný povrch s nízkým odporem a tím negativně ovlivňují sportovní kvality povrchu. Používají-li se povrchy uložené na elastické podložce, míče se odrážejí od povrchu více než v případě přírodní trávy a tak poněkud mění charakter hry. Pro hráče tenisu též činí menší odpor povrchy více kluzkými.

Známé povrchy též mají další nedostatky. Použité proužky bývají značně úzké, v důsledku čehož se kadeří a jejich vzhled se nepodobá trávě. Úzké proužky také snadněji podléhají odírání a vznikající úlomky zvyšují kompaktnost • · · povrchu. Hustě stěsnané řádky proužků též způsobují odřeniny hráčům při pádu nebo uklouznutí na povrchu.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout zlepšené sportovní povrchy opatřené syntetickou trávou, které jsou elastičtější a pružnými zůstávají déle než známé povrchy se syntetickou trávou.

Jiným cílem tohoto vynálezu je poskytnout zlepšené sportovní povrchy se syntetickou trávou, které se lépe odvodňují a mají lepší sportovní charakteristiky.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout zlepšené syntetické sportovní povrchy, jež mají relativně nižší výrobní náklady, nižší náklady při pokládání a zvláště při údržbě.

Ještě jiným cílem tohoto vynálezu je poskytnout syntetické sportovní povrchy, u nichž je relativně méně nákladné je vyrábět, instalovat a zvláště udržovat.

Ještě dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout syntetické sportovní povrchy, které jsou méně abrazivní, snáze se opatřují čarami a jejichž díly se snáze spojují.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsob jednoho provedení tohoto vynálezu, jehož výsledkem jsou lepší odvodňovací vlastnosti a zařízení pro provedení tohoto způsobu.

Podle tohoto vynálezu bylo zjištěno, že zlepšených povrchů ze syntetické trávy lze docílit použitím větších rozestupů mezi jednotlivými řadami proužků. Širší rozestupy řad proužků snižují zhutňování sypké výplně mezi řádky k němuž normálně dochází při více stěsnaných řadách, čímž se z hlediska elasticity prodlužuje životnost povrchu. Menší hutnost rovněž zajišťuje lepší odvodňování. Širší řádky proužků rovněž přispívají k menšímu opotřebení a obroušení proužků, čímž se prodlužuje životnost povrchu a minimalizuje ··· · ·· ·· * «· · • · · · · · · ·

se tvorba úlomků proužků ovlivňujících zhutňování a odvodňování. Širší řádky rovněž umožňují lepší penetraci zaboření výlisků na podešvích a jejich snazší uvolnění, což zlepšuje kvalitu hry a snižuje riziko poranění. Širší řádky mají též za následek, že se míč valí způsobem, který se více podobá pohybu míče na přírodní trávě, což zvyšuje kvalitu hry. Širší řádky též usnadňují opět rozpojit sypký materiál, který se začíná zhutňovat, vyčistit jej a nahradit. Širší řádky proužků též omezují vznik odřenin hráčů, kteří se dostali do styku s povrchem. Širší řádky mohou usnadňovat spojování dílů povrchu.

Podle tohoto vynálezu se zjistilo, že zlepšených povrchů ze syntetické trávy lze docílit proužky o délce rovnající se dvojnásobku mezer mezi řádkami proužků. Tento vynález používá proužky o dost delší než jsou dosud používané. Delší proužky umožňují aplikaci tlustší vrstvy sypkého materiálu, což může odstranit potřebu použití elastické podložky a tím zjednodušit a zlevnit instalaci povrchu. Tlustší vrstva sypkého materiálu nebo výplně mezi řádky zlepšuje odvodňování, protože na syntetickém trávníku se tvoří vyšší hladina vody. Je výhodné, když vrstva sypkého materiálu má tlouštku nejméně dvou třetin délky proužků. Delší proužky znamenají více syntetické trávy nad sypkou výplní mezi řádky pro některé sporty, čímž vzniká povrch napodobující realističtěji přírodní trávu, který spolu se širšími rozestupy mezi řádky proužků umožňuje, aby výlisky na podešvích hráčů lépe pronikaly do povrchu a tak zlepšily jak přilnavost, tak uvolňování. Výlisky na podešvích hráčů mohou syntetickou trávu i výplňový materiál posouvat do stran a tím umožnit snadnější uvolňování.

Podle jiného provedení tohoto vynálezu je zlepšený • · · povrch ze syntetické trávy konstruován tak, aby lépe umožňoval odvodňování, což zajišťuje způsob a styl připevnění proužků. Podle tohoto vynálezu jsou řady proužků připevněny pásy povlakového materiálu aplikovaného na podkladovou rohož zespodu. Pásy povlakového materiálu jsou místy posunuty stranou tak aby ponechaly některé oblasti rohože nepokryty. Protože je v tomto provedení rohož porézní, nepokrytá místa umožňují dokonalé odvodnění. Při realizaci povrchu se značnými mezerami mezi řadami je možno aplikovat pásy povlakového materiálu tak, aby mezi nimi vznikly poměrně široké partie porézní rohože. Vynález je rovněž zaměřen na zařízení pro jednoduchou a snadnou aplikaci krycích pásů na spodek podkladu.

Zlepšeného odvodňování se rovněž dosahuje vybavením nejméně jedné ze spodních vrstev z jehlovaného textilu na jednom nebo obou površích zkadeřenými vlákny. Zkadeřená vlákna zlepšují odvodňování podkladové vrstvy a tím i celého povrchu, protože odvádějí vlhkost ze systému.

Podle tohoto vynálezu je povrch vybaven zlepšenou výplňovou vrstvou sypkého materiálu. Je výhodné, když výplň obsahuje směs křemičitého písku a kryogenicky mletých kaučukových částic. Kryogenicky mleté kaučukové částice snadněji vlhnou než kaučukové částice mleté jinou technikou a tím umožňují rychlejší odvodňování. Kryogenicky mletý kaučuk má méně hranaté částice naž kaučuk jinak mletý a má menší sklon vázat mikroskopické vzduchové bublinky. Poměr písku ke kaučuku se může měnit podle konečného užití povrchu; čím pružnější povrch je požadován, tím více musí být kaučuku. Takto je menší tendence kaučukových částic při zaplavení hřiště stoupat k povrchu, což by mohlo mít za následek ztrátu materiálu a změnu sportovních vlastností povrchu.

• ·

Podle tohoto vynálezu je tento povrch připraven k vytváření čar, jaké se na hřištích vyznačují podle pravidel daného sportu. Příklad takových čar představují čáry rozdělující hřiště při fotbalu, které v pravidelných vzdálenostech člení hřiště. Tyto čáry se zpravidla nanášejí na povrch hřiště mletou křídou nebo jiným podobným značkovacím materiálem. Podle tohoto vynálezu může být povrch vybaven trvalými čarami napevno vsazenými do povrchu. Vsazeny jsou při spojování jednotlivých dílů podkladových vrstev povrchu.

Patent je zvláště zaměřen na povrch ze syntetické trávy s pružnou podkladovou vrstvou a paralelními řadami syntetických proužků odpovídajících čepelím přírodní trávy svisle trčících z podkladové vrstvy, přičemž řady proužků jsou od sebe vzdáleny od pěti osmin palce (1,5875 cm) do dvou a jedné čtvrtiny palce (5,715 cm). Tento povrch zahrnuje i relativně tlustou vrstvu sypkého materiálu uloženého na podkladové vrstvě mezi proužky syntetické trávy, která je udržuje ve vzpřímené pozici ve vztahu k podkladové vrstvě.

Vynález je zvláště zaměřen i na povrch ze syntetické trávy s ohebnou a porézní podkladovou vrstvou a řadami proužků oddělených mezerami a představujících čepele trávy, pronikajících podkladovou vrstvu směrem vzhůru. Pásy povlakového materiálu na spodku podkladové vrstvy kryjí všité řady proužků a připevňují proužky k podkladové vrstvě. Tento povlakový materiál se aplikuje v řadách s určitým rozestupem, tak aby vznikla pásma nepovlečeného podkladového materiálu zlepšující odvodňování systému.

Vynález je rovněž zvláště zaměřen na povrch ze syntetické trávy s ohebnou podkladovou vrstvou a rovnoběžnými řadami syntetických proužků představujících čepele přírodní trávy směřujících vzhůru z podkladové vrstvy. Povrch zahrnuje i relativně tlustou vrstvu sypkého materiálu uloženou na podkladové vrstvě a udržující proužky syntetické trávy v relativně vzpřímené poloze vůči podkladové vrstvě, přičemž sypký materiál obsahuje směs kryogenicky mletého kaučuku a křemičitého písku.

Kryogenicky mletý kaučuk znamená kaučukové částice připravené odstraňováním kaučuku z použitých pneumatik způsoby kryogenického mletí kaučuku. Dezintegrace kaučuku ve zmraženém stavu vede ke vzniku kaučukových částic s hladšími a méně členitými povrchy než jaký vzniká při jiných než kryogenických způsobech.

Vynález je rovněž zaměřen na způsob přípravy povrchu se syntetickou trávou, který zahrnuje stupně všívání proužků syntetického materiálu v řadách s určitými rozestupy do porézního podkladu a nanášení povlakového materiálu v od sebe oddělených pásech na spodek podkladového materiálu. Každý pás povlakového materiálu pokrývá jednu řadu proužků aby upevnil proužky v podkladu. Pásy povlakového materiálu rovněž tvoří oddělené řady, čímž zanechávají úzké pruhy podkladu nekryté a tím podporují zvýšené odvodňování.

Vynález je dále zvláště zaměřen na zařízení pro aplikaci povlakového materiálu na spodek podkladu, jímž jsou zespoda všity řady proužků syntetické trávy představující čepele travního porostu. Zařízení má nosný stůl, po němž se v podélném směru posouvá podkladový materiál a nad stolem hřebenové zařízení s prsty oddělenými od sebe příslušnými mezerami umístěnými tak aby pokrývaly pásma podkladové vrstvy mezi řadami proužků syntetické trávy. Každý prst je mezi dvěma sousedními řadami proužků. Je zde zařízení pro nanášení povlakového materiálu na spodek podkladu v celé jeho šíři při jeho pohybu po stole a pod tímto zařízením. Povlakový materiál nanáší a roztírá stírací nůž umístěný při • · nanášecí jednotce a potom z něj vytváří pásy jeho přitlačením k podkladu mezi uvedenými prsty, přičemž každý pás pokrývá jednu řadu proužků, a připevňuje řady proužků k podkladu, ponechávaje za sebou na podkladu nepovlečená pásma.

Přehled obrázků na výkrese

Po všeobecném popisu podstaty vynálezu nyní odkazujeme na doprovodné obrázky, které v podobě ilustrací ukazují výhodné provedení vynálezu:

Obrázek 1 je průřez syntetického travnatého povrchu podle vynálezu;

Obrázek 2 je podobný obrázku 1 a ukazuje volné konce proužků v přirozené polehlé poloze;

Obrázek 3 je boční pohled na nanášecí stroj;

Obrázek 4 ukazuje průřez podél linie 4-4 na obrázku 3; Obrázek 5 ukazuje pohled shora na stroj;

Obrázek 6 ukazuje detailní pohled shora;

Obrázek 7 ukazuje perspektivní pohled na podklad po povlečení krycím materiálem;

Obrázek 8 ukazuje rozložený závěrečný pohled na spoj sportovního povrchu, přičemž spoj tvoří vyznačenou signální čáru sportoviště;

Obrázek 9 ukazuje celkový pohled na spoj na obrázku 8.

Povrch se syntetickou trávou 1 podle tohoto vynálezu má, jak vyplývá z obrázku 1, tenký a ohebný podklad 3 s rovnoběžnými řadami _5 pásků nebo proužků jež z podkladu 2 vystupují směrem vzhůru. Na podkladu 2 leží poměrně tlustá vrstva výplňového sypkého materiálu 9, která udržuje proužky 9 v přibližně vzpřímené poloze na podkladu 3.

Jak je vidět, ohebný podklad 3 může sestávat ze dvou podkladových vrstev 11 a 13. Spodní vrstva 11 může být tkaná nebo jehlovaná polypropylenová tkanina. Vrchní vrstva 13 může být rovněž tkaná nebo jehlovaná polypropylenová tkanina. Plastové pásky nebo proužky Ί_ jsou všívány v podkladu 3 a procházejí oběma vrstvami, jak ukazuje obrázek

2.

I když představený podklad 3 byl dvouvrstvý, může se též vytvořit z jedné vrstvy nebo naopak z více vrstev, například ze tří. Jedna nebo více vrstev v podkladu 3 může být jehlovaná tkaná textilie pro zlepšení odvodňování, avšak když se použije jen jedné vrstvy, musí být relativně tlustá. Nejméně jedna z vrstev 11 v podkladu 3 může být jehlovaná zkadeřenými vlákny (flw) 15, jak ukazuje obrázek 2, v zájmu odvádění vlhkosti vrstvou. Tato zkadeřená vlákna ještě více zlepšují odvodňování povrchu.

Proužky J_ se vyrábějí z vhodných syntetických plastů vytlačovaných do pásky, jež je poměrně široká a tenká. Výhodným materiálem je polyethylen, který je měkký a má dobrou odolnost proti opotřebení. Pro přípravu proužků se však dá použít i polypropylenu. Páska může mít šířku v rozmezí od jedné čtvrtiny palce (0,635 cm) do jednoho palce (2,54 cm), ale výhodná je šířka kolem poloviny palce (1,27 cm). Tlouštka pásky se pohybuje mezi 65 a 150 mikrometry. Z vytlačené pásky se řežou proužky Ί_ a v podkladu _3 se upevňují všíváním v rovnoběžných řadách 5. Na jeden palec řady proužků se všivá 2 až 8 proužků (0,7874 proužků na cm až 3,15 proužků na cm) a za výhodný se považuje počet 4 proužky na palec (1,575 proužků na cm). Tyto proužky se mechanicky zvlákňují nebo štěpí na šířku jedné osminy palce (0,3175 cm) nebo více.

V důsledku zvlákňování, jež se provádí mechanicky při výrobě pásky, vzniká proužek podobající se síťce na vlasy, protože výsledná vlákna jsou vzájemně propojena.

Vzdálenost mezi řadami proužků závisí na druhu sportu,

Μ « pro který je hřiště určeno. Například výlisky na podešvích obuvi pro různé atletické discipliny jsou od sebe vzdáleny v průměru asi tři čtvrtiny palce (1,905 cm). Výlisky na podešvích obuvi pro americký fotbal nebo evropskou kopanou mohou být širší než výlisky na obuvi pro košíkovou. Vzdálenost mezi řadami proužků záleží na druhu sportu pro který je hřiště určeno a je důsledkem vzdálenosti mezi výiisky na obuvi hráčů. Podobně se soudí, že u sportů jako je jízda na koni bude třeba značné vzdálenosti mezi řadami vzhledem k širším kopytům koní. Předpokládá se, že pro jezdecké discipliny budou nutné mezery mezi řadami až 2 a čtvrt palce (5,715 cm) při úměrně delších proužcích syntetické trávy až 5 palců (12,7 cm).

Dává se přednost poměrně širokým proužkům, širokým nejméně polovinu palce (1,27 cm), protože širší pásky se tak snadno nekroutí jako užší a lépe odolávají opotřebení a oděru. Širší proužky 7 také v polehlo poloze lépe kryjí sypký výplňový materiál a lépe jej podrží, jak ukazuje obrázek 2. Zvlákňuji 3e alespoň volné konce proužků J_ nad vrstvou sypkého materiálu 9, čímž se vytváří dojem hustšího zatravnění plochy. Konce proužků lze i po instalaci syntetického trávníku a uloženi sypké výplně dále zvlákňovat za použití ocelového kartáče a jiných mechanických zvlákňujících prostředků.

Také zde je možnost kombinovat proužky o různé tlouštce. V závislosti na cílovém použití hřiště lze například kombinovat tužší a měkčí proužky a tím reguloval: rychlost valení míče. Tužší proužky mají více paměti, jež je ve srovnání s měkčími lépe vrací do vzpřímené polohy. Příkladem takové směsi může být tlustší proužek s hmotností 11 000 denier a tloušťkou a3i 100 až 120 mikry-tír^. Měkčí proužek by mohl mít od 5 700 denier více a tlouštku 80

mikrometrů. Jakákoliv kombinace těchto tužších a měkčích proužků vyplyne ze speciálních požadavků na dané hřiště. Poměr tuhých a měkkých proužků může být 1:1. Tyto tužší a měkčí proužky se mohou střídat nebo být všity společně.

Podle tohoto vynálezu mají řady 5 proužků rozestupy na vzdálenost „A, jež je v rozmezí pět osmin palce (1,5875 cm) a dva a čtvrt palce (5,715 cm). Tyto mezery mezi řadami závisí na sportovním určení hřiště, přičemž se užších mezer používá pro povrchy určené pro méně náročné fyzické aktivity, například pro golfové greeny, a větších rozestupů se používá když se očekává větší fyzické vypětí, například pro koňské dostihové dráhy.

Relativně široké mezery mezi řadami proužků mají několik výhod. Široké rozestupy mezi řadami snižují sklon povrchu ke zhutňování. Při snížené kompaktnosti se zlepší odvodňování povrchu. Široké mezery rovněž zmenšují množství materiálu pro přípravu proužků. Široké mezery dále zlepšují sportovní kvality povrchu. Hráč sportující na tomto povrchu má výhodu větší přilnavosti obuvi, protože jeho výlisky na podešvi se lépe zaboří do sypkého materiálu mezi řadami proužků. Zároveň se výlisky lépe uvolňují, protože mezi řadami je větší prostor umožňující při uvolňování odsunout sypký materiál. Široké rozestupy mezi řadami rovněž usnadňují zkypření, přečištění a dokonce i náhradu sypkého výplňového materiálu. Dostatečný prostor mezi řádky umožňuje pneumaticky tento materiál rozpojit a opatrně jej zkypřit. Uvolněný a zkypřený materiál může být vyjmut, přečištěn, zbaven nečistot a úlomků a vrácen zpátky na podkladovou vrstvu mezi řádky. Životnost povrchu se prodlouží a sníží se náklady náhrady sypkého materiálu. Široké mezery mezi řádky rovněž umožňují snazší sešívání sousedních dílů povrchů bez vzniku výrazných švů, protože pro tyto spoje je více místa.

Délka proužků je také významným rysem tohoto vynálezu. Délka L proužků 7, to znamená vzdálenost mezi podkladem 3 a konci proužků 17 je nejméně dvojnásobkem vzdálenosti (mezery) A mezi řádky _5 proužků a je výhodné když je jejím trojnásobkem až šestinásobkem. Délka L proužků se pohybuje mezi jedním a čtvrtinou palce (3,175 cm), ale výhodně mezi třemi palci (7,62 cm) a pěti palci (12,7 cm), přičemž se kratších proužků používá u povrchů s menšími mezerami mezi řadami a delších proužků se používá v případě větších mezer mezi řadami. Delší proužky (ve srovnání s dříve používanými) umožňují použití tlustší výplňové vrstvy 9, čímž se dociluje pružnější vrstvy nevyžadující pružné podložky. Tím odpadají náklady za tuto podložku a její instalaci. Tlustší výplňová vrstva 9_ umožňuje lepší odvodňování, protože vzniká vyšší hladina vody a tím vzniká na povrchu hřiště vyšší tlaková výška. Delší proužky mohou též zajistit větší délku proužků nad výplňovou vrstvou i při tlustší vrstvě této sypké výplně, přičemž volné proužky nad sypkou výplní chrání hráče při pádu před odřením pískem a jiným sypkým materiálem. Proužky mohou nad výplňovou vrstvou přečnívat v délce od jedné čtvrtiny palce (0,635 cm) do jednoho palce a půl (3,81 cm). V závislosti na konečném použití povrchu může být tloušťka výplňové vrstvy od jednoho palce (2,54 cm) do čtyř palců (10,16 cm). Výplňová vrstva má většinou tlouštku T asi dvě třetiny délky proužků L.

Je výhodné, když vrstva 9 obsahuje směs písku tvrdé horniny jako je oxid křemičitý a kryogenicky mleté kaučukové drti. Kryogenicky mleté kaučukové drti se dává přednost, protože její částice jsou více zakulacené, což snižuje oděr a brání zhutňování. Méně hranaté částice kaučuku také snáze vlhnou, což usnadňuje odvodňování. Navíc částice mají menší sklon k odplavení při zaplavení hřiště, protože zakulacené částice méně váží mikroskopické vzduchové bublinky. Velikost částic může kolísat mezi čtyřmi a sedmdesáti mesh, ale je výhodné, když jsou mezi patnácti a třiceti mesh v případě sportů, kde jsou hráči při kontaktu s povrchem vystaveni riziku odřenin a mezi čtyřmi a třiceti mesh, kde tomu tak není. Křemičitý písek může být nahrazen tříděnou drtí tvrdé horniny, tvrdým plastem o vyšší hmotnosti, nebo jiným sypkým materiálem typu písku. Kryogenicky mletá kaučuková drť může být nahrazena jinými elastickými materiály jako je korek, styren, kaučuk EPDM, neopren nebo jiné podobné materiály, pokud se tvar částice podobá tvaru kryogenicky mletého kaučuku. V některých případech se mohou některé nebo všechny pružné materiály nahradit jinými materiály se specifickými úkoly. Za příklad může sloužit perlit jako náhrada elastického materiálu, která navíc snižuje zhutňování a případně absorbuje vlhkost.

Směs písku a elastického materiálu může mít různé složení v závislosti na cílovém použití povrchu. Když vyžaduje více pružnosti, užívá se více kaučuku. Při ralativně tlustých vrstvách se vrstva sypkého materiálu 9 může rozdělit na dvě vrstvy, z nichž spodní 17 na podkladu 2 podle obrázku 2 má menší částice a horní vrstva 19 má větší částice, což usnadní odvodňování. Částice ve spodní vrstvě 17 může představovat hlavně písek zrnitosti asi čtyřicet až sedmdesát mesh. Vrchní vrstva 19 v tom případě obsahuje větší částice písku ve spojení s částicemi kaučuku zrnitosti asi třicet mesh. Převážné nebo výhradní použití písku ve spodní vrstvě snižuje pořizovací náklady povrchu.

Povrch 1. se připravuje všitím proužků Ί_ do podkladu 3 v řadách _5, jež jsou od sebe vzdáleny pět osmin palce (1,5875 cm) až dva a půl palce (6,35 cm), přičemž jsou v řadách všity 2 až 8 proužků na palec. Po všití proužků 2 lze ^naspodní straně podkladu nanést materiál, který přilepí • ·

proužky k podkladu. Takto lze povléci celý podkladový člen.

Příklady provedení vynálezu

Za výhodné se považuje jedno provedení tohoto vynálezu používající porézní podklad, ve kterém jsou však povlečeny jenom některé partie podkladu s cílem zlepšit odvodňování a snížit náklady. V tomto provedení prochází podklad £ po všití proužků 7. svrchní stranou dolů standardním zařízením pro povlékání spodní strany koberců. Tento nanášecí stroj 31 schematicky ukázaný na obrázcích 3, 4, 5 a 6 má nosnou desku 33, na níž se při průchodu strojem posunuje podklad £ povrchu £ s všitými proužky. Je zde zařízení, na obrázku neznázorněné, pro zajištění posunu podkladu 3_ po nosné desce 33 z jedné strany na druhou, jak ukazuje šipka 34 na obrázku 3. Podložka £ při posunu po nosné desce 33 prochází pod zařízením ve tvaru hřebene 35 s řadou rovnoběžných prstů 37 spočívajících shora na spodku podkladu 3 proti nosné desce

33. Lze měnit vzdálenost mezi prsty 37 tak, aby jeden prst kryl mezeru mezi každou dvojicí sousedních řad £ proužků syntetické trávy na podkladu £. Nad prsty 37 je umístěn roztírací nůž 39 a to blíže začátku prstů 37 než jejich konci. Je zde nanášecí zařízení £0, které před roztíracím nožem 39 nanáší povlakový materiál M na uvedené hřebenové zařízení 35 po celé jeho šířce. Při posunu podkladu £ doprava pod nanášecí zařízení jak ukazuje obrázek 3 je s podkladem unášen i povlakový materiál M k roztíracímu noži 39, kde je roztírán a pokládán na úzká pásma 41 podkladu 3, jež nejsou zakryta prsty 37 . V těchto pásmech £1 leží řady proužků £ a konce proužků v těchto řadách se pokryjí povlakovým materiálem M, který přilepí proužky £ k podkladu £. Prsty 37 zabraňují, aby povlakový materiál M byl nanesen do úzkých pásem 43 podkladu £ v sousedství řad proužků 5. Když podložka £ postoupí zpod prstů 37, je zadní strana podkladu 3, jak ukazuje Obr. 7, opatřena pásy 45 • 44 * ·

4« 4 44 * ·

4* * · * «4· * ¹ » 4 · povlakového materiálu M, jež pokrývají řady proužků 5, přičemž sousední pásma 4 3 na podkladu 3_ účinkem prstů zůstala nepokryta, čímž vzniká velmi porézní a dobře odvodňující povrch. Povlak uskutečněný nanášecím strojem má mnohem menší spotřebu materiálu než povlak na celé ploše podkladu, čímž jsou dány další materiálové úspory, jež zlevňují tento povrch.

Nanášení lze provést i jinými způsoby než popsaným povlékáním řad proužků v pásech. Řada trysek může například nanášet tenké linky povlakové látky na řady proužků a roztírací nůž je může přitlačit na spodní stranu rohože a přitom ponechat poměrně široké a dlouhé partie podkladu nepokryty a proto i funkční při odvodňování. Rovněž lze pro povlékání použít nanášecí válce o různých průměrech.

Podle jiného provedení vynálezu lze realizovat čáry pro vytýčení hrací plochy na povrchu hřiště spojením sousedních okrajů dílů sportovního povrchu specifickým spojem. Jak je ukázáno na obrázku 8, pod sousední, ale mezerami oddělené okraje 53 a 55 sousedních dílů povrchu 57 a 59 se vloží spojový pruh 51. Spojový pruh 51 má ve své středové části 65 řady 61 všitých proužků 63, ale žádné proužky nemá na svých širokých postranních lemech 67 a 69. Centrální díl 65 je umístěn mezi okraji 53 a 55 povrchových dílů 57 a 69, přičemž všité proužky 63 v centrálním dílu 65 mohou mít odlišnou barvu a/nebo odlišnou délku ve srovnání s proužky ]_ povrchových dílů 57 a 59, čímž vznikne čára 71 vyznačující herní plochu. Široké postranní lemy 67 a 69 spojového dílu 51 mohou být jehlovány na textil se zkadeřeným vlasem. Na svrchní stranu širokých postranních lemů 67 a 69 se nanese lepidlo A, jímž se přilepí přesahující povrchové díly 57 a 59. Charakter tkaniny se zkadeřeným vlasem usnadňuje přilepení spojového pruhu 51 k dílům povrchu 57 a 59.

Spojový pruh 51 se na své spodní straně pod centrálním dílem 65 může povléci povlakovým materiálem M, s výhodou i pod • · postranními lemy 67 a 69. Brání se tím prosakování lepidla A použitého na spoji pruhem 51 a možnému přilepení k podložce.

Po připojení pruhu 51 k povrchovým dílům 57 a 59, jak ukazuje obrázek 9, a tím i po spojení těchto dílů, představují proužky 63 díky svému odlišnému vzhledu ve srovnání s proužky Ί_ na povrchu dílů 57 a 59 čáru 71.

V dalším provedení vynálezu se používá povrch s dlouhými proužky ze syntetické trávy délky nejméně čtyři a půl palce (11,43 cm), přičemž tlouštka vrstvy sypkého materiálu odpovídá této délce proužků. Tohoto povrchu lze užít pro pěstování rostlin. Sypkým materiálem výplně může být materiál podporující růst plodin, například materiál zadržující pro rostliny vláhu a materiál umožňující vývin silné kořenové soustavy. Tato vrstva sypkého materiálu může být složena z jedné nebo více vrstev tohoto podpůrného materiálu. V některých případech může mít tento podpůrný materiál měrnou hmotnost nižší než voda a tento materiál jako spodní vrstva pod svrchní vrstvou zůstává na místě a není odnášen vodou. Tyto povrchy by byly obzvlášť užitečné v aridních oblastech. Zavodňovací trubky se mohou uložit přímo do vrstvy sypkého materiálu. Podkladová vrstva může mít takovou poréznost, aby v sypkém materiálu zadržovala vlhkost a podporovala růst rostlin. Proužky by zmenšovaly na minimum množství sypkého materiálu, jež by ve větrných oblastech odvanuly větry.

Hřiště používající dlouhých proužků a tlusté vrstvy sypkého.materiálu obsahujícího kryogenicky mletý kaučuk by se mohlo použít jako prostředí pro pěstování přírodní trávy, přičemž by se její kořenové systémy vyvíjely v sypkém materiálu

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY (Změněné)

1. Syntetický povrch vyznačující se tím, že má ohebný podklad, paralelní řady syntetických proužků představujících listové čepele trávy, směřující vzhůru z podkladu, přičemž mezery mezi řadami proužků jsou od jednoho a půl palce (3,81 cm) do dvou a čtvrt palce (5,715 cm) a délka použků směřujících vzhůru z podkladu je nejméně dvojnásobkem mezery mezi řadami proužků, přičemž povrch obsahuje na podkladu vrstvu sypkého materiálu, který udržuje proužky ve vzpřímené poloze vzhledem k podkladu.
2. Povrch podle nároku 1, vyznačující se tím, že délka proužků směřujících vzhůru z podkladového členu je až 5 palců (12,7 cm).
3. Povrch podle nároku 1, vyznačující se tím, že vrstva sypkého materiálu má tloušťku odpovídající nejméně dvěma třetinám délky proužků.
4. Syntetický povrch vyznačující se tím, že má pružný podklad, paralelní řady syntetických proužků představujících listové čepele trávy, směřující vzhůru z podkladu, přičemž mezery mezi řadami proužků jsou od pěti osmin palce (1,5875 cm) do dvou a čtvrt palce (5,715 cm) a povrch obsahuje vrstvu sypkého materiálu uloženou na podkladu, která udržuje proužky ve vzpřímené poloze vzhledem k podkladu, a délka použků je taková, aby přečnívala vrstvu sypkého materiálu o čtvrtinu palce (0,635 cm) až jeden a půl palce (3,81 cm).
5. Povrch podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že proužky přečnívají vrstvu sypkého materiálu o čtvrtinu palce (0,635 cm) až 1 palec (2,54 cm).
6. Povrch podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že proužek má šířku čtvrtinu palce (0,636 cm) až 1 palec (2,54 cm).
7. Povrch podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že podklad tvoří jediná vrstva z jehlované tkaniny.
8. Povrch podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že podklad tvoří dvojitá vrstva z jehlované tkaniny.
9. Povrch podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že podklad tvoří trojitá vrstva z jehlované tkaniny.
10. Povrch podle nároku 4, vyznačující se tím, že vrstva sypkého materiálu je směsí z tvrdého písku a kryogenicky mletého kaučuku.
11. Povrch podle nároku 10,vyznačující se tím, že nejméně část sypkého materiálu má zrnitost mezi patnácti a třiceti mesh pro sportovní aplikace a mezi čtyřmi a třiceti mesh u povrchů s nesportovním užitím.
12. Povrch podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že vrstva sypkého materiálu sestává ze dvou vrstev, z nichž spodní má zrnitost • · · asi čtyřicet až sedmdesát mesh a vrchní asi třicet mesh a větší.
13. Povrch podle nároku 1, vyznačující se tím, že podklad obsahuje jednu nebo více vrstev tkaniny, přičemž nejmíň jedna z vrstev tkaniny se jehluje s cílem vytvořit na jejím povrchu zkadeřená vlákna.
14. Povrch podle nároku 7, 8 nebo 9, vyznačující se tím, že nejmíň jedna z vrstev z jehlovaného textilu se jehluje s cílem vytvořit na jejích površích zkadeřená vlákna.
15. Povrch podle kteréhokoliv z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že zahrnuje pás povlakového materiálu na spodku podkladového členu, kterýžto pás zespoda překrývá každou řadu proužků syntetické trávy s cílem připevnit proužky k podkladu, přičemž je podklad porézní a mezi těmito pásy nepokrytý povlakovým materiálem.
16. Syntetický povrch vyznačující se tím, že má ohebný a porézní podklad a souběžné řady syntetických proužků, představujících čepele listů trávy, prostupující podklad a směřující směrem vzhůru, řady povlakového materiálu na spodku podkladu překrývající řady proužků, přičemž jedna řada povlakového materiálu překrývá jednu řadu proužků s cílem upevnit proužky v podkladu, a mezi řadami povlakového materiálu jsou mezery vytvářející nepokryté plochy podkladu zlepšující odvodňování.
17. Syntetický povrch podle nároku 16, vyznačující se tím, že na vrchní vrstvě podkladu je uložena vrstva sypkého materiálu jež udržuje proužky ve vzpřímené poloze.
18. Povrch podle nároku 16 nebo 17, vyznačující se tím, že sypký materiál obsahuje směs písku a kryogenicky mletého kaučuku.
19. Povrch podle nároku 16, 17 nebo 18, vyznačující se tím, že podklad obsahuje dvě vrstvy tkaniny, z nichž nejméně jedna je jehlovaná tkanina.
20. Syntetický povrch vyznačující se tím, že má ohebný podklad a souběžné řady syntetických proužků, představujících čepele listů trávy, a směřujících z podkladu směrem vzhůru, přičemž povrch obsahuje vrstvu sypkého materiálu uloženou na podkladu, kterýžto sypký materiál udržuje proužky ve vzpřímené poloze vzhledem k podkladu, a částice sypkého materiálu představuje směs kryogenicky mletého kaučuku a tvrdého písku.
21. Povrch podle nároku 20, vyznačující se tím, že vrstva sypkého materiálu má tlouštku odpovídající nejméně dvěma třetinám délky proužků od podkladu k jejich volným koncům.
22. Způsob výroby syntetického povrchu vyznačující se tím, že zahrnuje stupně všívání proužků syntetického materiálu do porézního podkladu v paralelních řadách oddělených mezerami, a nanášení pásů povlakového materiálu rovněž oddělených mezerami na spodek podkladu, přičemž každý pás povlakového materiálu zespodu pokrývá jednu řadu proužků s cílem připevnit proužky k podkladu a pásy povlakového materiálu svými rozestupy na podkladu vytvářejí nepokryté plochy.

• ·
23. Zařízení pro nanášení povlakového materiálu na spodek podkladu, do něhož byly zespodu všity řady syntetických proužků představujících čepele listů trávy, vyznačující se tím, že toto zařízení má nosný stůl po němž se podkladový člen posouvá z jedné strany na druhou, nad tímto stolem přístroj ve tvaru hřebene opatřený v určitých rozestupech paralelními prsty umístěnými tak, aby pokrývaly pásma na podkladu mezi řadami proužků, přičemž každý prst je při provozu stroje umístěn mezi dvěma sousedními řadami proužků, dále zařízení pro nanášení povlakového materiálu na spodek podkladu v celé jeho šíři když se posunuje po nosném stole a pod tímto zařízením, a roztírací nůž umístěný poblíž tohoto zařízení pro nanášení povlaku, kterýžto nůž má za úkol roztírat povlakový materiál a přitlačit jej na podklad mezi prsty za vzniku pásů, přičemž každý pás pokrývá jednu řadu a má fixovat řadu proužků k podkladu a mezi řadami proužků ponechat plochy nepovlečeného podkladu.
24. Syntetický povrch podle kteréholiv z nároků 1 až 21, vyznačující se tím, že proužky jsou směsí tužších a měkčích proužků s cílem vytvořit specifickou texturu povrchu pro dané určení tohoto syntetického povrchu.
25. Syntetický povrch podle nároku 24, vyznačující se tím, že podíl tužších a měkčích proužků je 1:1.
26. Syntetický povrch podle nároku 24 nebo 25, vyznačující se tím, že se tuhé a měkké proužky střídají.
27. Syntetický povrch podle nároku 26, vyznačující se tím, že tužší a měkčí proužky jsou všívány společně.
28. Umělý povrch podle kteréhokoliv z nároků 24 až 27, vyznačující se tím, že tužší proužky mají hmotnost 11 000 denier a tlouštku 100 mikrometrů, zatímco měkčí proužky mají hmotnost nejméně 5 700 denier a tlouštku 80 mikrometrů.