[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

2-arachidonoylglycerol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
2-Arachidonoylglycerol
Strukturní vzorec 2-Arachidonoylglyceroli
Strukturní vzorec 2-Arachidonoylglyceroli
Obecné
Systematický název1,3-dihydroxypropan-2-yl-(5Z,8Z,11Z,14Z)-ikosa-5,8,11,14-tetraenoát
Triviální název2-Arachidonoylglycerol
Sumární vzorecC₂₃H₃₈O₄
Identifikace
Registrační číslo CAS53847-30-6
Vlastnosti
Molární hmotnost378,277 01 Da
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

2-arachidonoylglycerol (2-AG) je endokanabinoid, tj. endogenní agonista receptoru CB1 a primární endogenní ligand pro receptor CB2.[1][2] Jedná se o ester vytvořený z omega-6 mastné kyseliny kyseliny arachidonové a glycerolu, který je přítomen v poměrně vysokých hladinách v centrálním nervovém systému s kanabinoidními neuromodulačními účinky. Bylo nalezen v mateřském mléce a kravském mléce. Látka byla poprvé popsána v letech 1994–1995, ačkoli byla objevena dříve. Aktivace fosfolipáza C (PLC) a diacylglycerol-lipázy (DAGL) umožňuje syntézu a 2-AG je syntetizován z diacylglycerolu obsahujícího kyselinu arachidonovou (DAG).

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

2-AG, je na rozdíl od anandamidu (endokanabinoidu) přítomen v centrální nervové soustavě v relativně vysokých koncentracích; jedná se o nejhojnější typ monoacylglycerolu v mozku myší a potkanů (asi 5 - 10 nmol/g tkáně).[2][3] Detekce 2-AG v mozkové tkáni je komplikována poměrnou snadností jeho izomerace na 1-AG za standardních podmínek extrakce lipidů. Byl nalezen v mateřském mléce skotu i lidí.[4][5][6]

Objev

[editovat | editovat zdroj]

2-AG objevil Rafael Mechoulam a jeho student Shimon Ben-Shabaty.[7] 2-AG byla známá chemická sloučenina, ale její výskyt u savců a jeho afinita k kanabinoidním receptorům byly poprvé popsána až v letech 1994–1995. Výzkumná skupina na Univerzitě Teikyo uvedla afinitu 2-AG ke kanabinoidním receptorům v letech 1994–1995[8][9] ale izolace 2-AG ze psů byla objevena v roce 1995 výzkumnou skupinou Raphael Mechoulam na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, který navíc charakterizoval jeho farmakologické vlastnosti in vivo.[10] 2-arachidonoylglycerol, vedle Anandamidu, byl druhým objevený, endokanabinoidem. Tento kanabinoid zavedl existenci kanabinoidního neuromodulačního systému v nervovém systému.[11]

Farmakologie

[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od anandamidu je tvorba 2-AG závislá na vápníku a je zprostředkována aktivitou fosfolipázy C (PLC) a diacylglycerol-lipázy (DAGL).[2] 2-AG působí jako plný agonista na receptoru CB1.[12] Při koncentraci 0,3 nM indukuje 2-AG rychlý, přechodný nárůst intracelulárního volného vápníku v NG108-15 buňkách gliomu neuroblastomu X prostřednictvím mechanismu závislého na receptoru CB1.[2] 2-AG je in vitro hydrolyzován monoacylglycerol-lipázou (MAGL), hydrolázou amidu mastné kyseliny (FAAH) a nepopsanými enzymy serinové hydrolázy ABHD6 a ABHD12.[13] Přesný příspěvek každého z těchto enzymů k ukončení signalizace 2-AG in vivo není znám, ačkoli se odhaduje, že MAGL je zodpovědný za ~ 85 % této aktivity v mozku.[14] Byly identifikovány transportní proteiny pro 2-arachidonoylglycerol a anandamid. Patří sem proteiny tepelného šoku (Hsp70s) a proteiny vázající mastné kyseliny (FABPs).[15][16]

Biosyntéza

[editovat | editovat zdroj]

2-arachidonoylglycerol se syntetizuje z diacylglycerolu obsahujícího kyselinu arachidonovou (DAG), která se odvíjí od zvýšení metabolismu inositolfosfolipidů účinkem diacylglycerol-lipázy. Molekula může být také tvořena cestami, jako je hydrolýza odvozená (diglyceridem) z fosfatidylcholinu (PC) a z kyseliny fosfatidové (PAs) působením DAG lipázy a hydrolýzou kyseliny lyzofosfatidové obsahující kyselinu arachidonovou působením fosfatázy.[17]

Příbuzná témata

[editovat | editovat zdroj]
  • 2-Arachidonoylglyceryléter
  • Endokanabinoidní transportéry

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2-Arachidonoylglycerol na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Stella N, Schweitzer P, Piomelli D. A second endogenous cannabinoid that modulates long-term potentiation. Nature. August 1997, s. 773–8. DOI 10.1038/42015. PMID 9285589. 
  2. ↑ a b c d Sugiura T, Kodaka T, Nakane S. Evidence that the cannabinoid CB1 receptor is a 2-arachidonoylglycerol receptor. Structure-activity relationship of 2-arachidonoylglycerol, ether-linked analogues, and related compounds. The Journal of Biological Chemistry. January 1999, s. 2794–801. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-12. DOI 10.1074/jbc.274.5.2794. PMID 9915812.  Archivovaná kopie. www.jbc.org [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ Kondo S, Kondo H, Nakane S. 2-Arachidonoylglycerol, an endogenous cannabinoid receptor agonist: identification as one of the major species of monoacylglycerols in various rat tissues, and evidence for its generation through Ca2+-dependent and -independent mechanisms. FEBS Letters. June 1998, s. 152–6. Dostupné online. DOI 10.1016/S0014-5793(98)00581-X. PMID 9650580. 
  4. ↑ Fride E, Bregman T, Kirkham TC. Endocannabinoids and food intake: newborn suckling and appetite regulation in adulthood. Experimental Biology and Medicine. April 2005, s. 225–234. Dostupné online. DOI 10.1177/153537020523000401. PMID 15792943. 
  5. ↑ http://www.nel.edu/pdf_/25_12/NEL251204A01_Fride_.pdf Endokanabinoidní CB receptorový systém: Význam pro vývoj a pediatrické onemocnění] Neuroendokrinologické dopisy č. 1/2, únor-dub. 25, 2004.
  6. ↑ Cannabinoidy a krmení: Úloha endogenního kanabinoidního systému jako spouštěče pro novorozené Archivováno 1. 10. 2020 na Wayback Machine. ženy a konopí: medicína, věda a sociologie, 2002 Haworth Press, Inc.
  7. ↑ Pizzorno, Lara; MDiv; MA; LMT. "Nový vývoj v medicíně na bázi kanabinoidů: Rozhovor s Dr. Raphaelem Mechoulamem" Archivováno 19. 6. 2018 na Wayback Machine.. Lékařská přehlídka dlouhověkosti. Načteno 2011-05-26.
  8. ↑ Sugiura T, Itoh K, Waku K, Hanahan DJ (1994) Sborník japonské konference o biochemii lipidů, 36, 71-74 (v japonštině)
  9. ↑ Sugiura T, Kondo S, Sukagawa A. 2-Arachidonoylglycerol: a possible endogenous cannabinoid receptor ligand in brain. Biochem. Biophys. Res. Commun.. October 1995, s. 89–97. Dostupné online [cit. 2009-01-27]. DOI 10.1006/bbrc.1995.2437. PMID 7575630. 
  10. ↑ Mechoulam R, Ben-Shabat S, Hanuš L. Identification of an endogenous 2-monoglyceride, present in canine gut, that binds to cannabinoid receptors. Biochemical pharmacology. June 1995, s. 83–90. Dostupné online. DOI 10.1016/0006-2952(95)00109-D. PMID 7605349. 
  11. ↑ MARZO, Vincenzo Di. Cannabinoids (Neuroscience Intelligence Unit). 1st. vyd. Georgetown, Texas: Springer, 2004. ISBN 978-0-306-48228-1. S. 99, 181. 
  12. ↑ Savinainen JR, Järvinen T, Laine K, Laitinen JT. Despite substantial degradation, 2-arachidonoylglycerol is a potent full efficacy agonist mediating CB(1) receptor-dependent G-protein activation in rat cerebellar membranes. British Journal of Pharmacology. October 2001, s. 664–72. DOI 10.1038/sj.bjp.0704297. PMID 11588122. 
  13. ↑ Blankman JL, Simon GM, Cravatt BF. A comprehensive profile of brain enzymes that hydrolyze the endocannabinoid 2-arachidonoylglycerol. Chemistry & Biology. December 2007, s. 1347–56. DOI 10.1016/j.chembiol.2007.11.006. PMID 18096503. 
  14. ↑ SAVINAINEN, JR; SAARIO, SM; LAITINEN, JT. The serine hydrolases MAGL, ABHD6 and ABHD12 as guardians of 2-arachidonoylglycerol signalling through cannabinoid receptors. Acta Physiologica. 2012, s. 267–76. DOI 10.1111/j.1748-1716.2011.02280.x. PMID 21418147. 
  15. ↑ KACZOCHA, M.; GLASER, S.T.; DEUTSCH, D.G. Identification of intracellular carriers for the endocannabinoid anandamide. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 2009, s. 6375–6380. DOI 10.1073/pnas.0901515106. PMID 19307565. 
  16. ↑ ODDI, S.; FEZZA, F.; PASQUARIELLO, N.; D'AGOSTINO, A.; CATANZARO, G.; DE SIMONE, C.; RAPINO, C. Molecular identification of albumin and Hsp70 as cytosolic anandamide-binding proteins. Chemistry & Biology. 2009, s. 624–632. DOI 10.1016/j.chembiol.2009.05.004. PMID 19481477. 
  17. ↑ Murataeva N, Straiker A, Mackie K. Parsing the players: 2-arachidonoylglycerol synthesis and degradation in the CNS. Br J Pharmacol. Mar 2014, s. 1379–91. DOI 10.1111/bph.12411. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Skupiny neurotransmiterů
Aminokyseliny, jejich deriváty a peptidy
Endokanabinoidy
Plynné transmitery
Monoaminy
Puriny
Stopové aminy
Ostatní aminy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=2-arachidonoylglycerol&oldid=24021936“