CZ306401B6 - Způsob výroby vysokotlaké bezešvé láhve z korozivzdorné oceli - Google Patents

Abstract

Přířez (1) z korozivzdorné oceli se opatří povlakem (2) z vodního skla o tloušťce 20 až 150 .mi.m, vytvrdí se při 15 až 60 .degree.C a ohřeje v indukční peci na teplotu 1180 až 1260 .degree.C. Ohřátý přířez (1) se bez ochlazení ostřikem okují přemístí do protlačovacího lisu a zde protlačuje, přičemž se povlak (2) rozláme a převážně odstraní. Pak se provede protahování v horizontálním protahovacím lisu a zahrdlování. Po vytvarování na konečný tvar láhve se zbytky povlaku (2) odstraní pomocí tryskání. Vyrobí se korozivzdorná tenkostěnná vysokotlaká bezešvá láhev o objemu 5 až 260 litrů.

Description

Vynález se týká oboru tváření materiálu, konkrétně způsobu výroby vysokotlaké láhve z korozivzdomé oceli metodou zpětného protlačování za tepla, dořešenou specificky pro možnost získání vysokotlaké bezešvé láhve nevykazující vodíkové zkřehnutí a korozi vnitřního povrchu.

Dosavadní stav techniky

Vysokotlaké bezešvé láhve z oceli se v současné době vyrábí metodou zpětného protlačování a protahování, s využitím postupu podle pat. CZ 243247.

Při postupu podle pat. CZ 243247 se nejprve nařežou ocelové přířezy ze Sochorů o čtvercovém nebo kruhovém průřezu. Ocelové přířezy se ohřejí v indukční peci na výstupní teplotu 1000 až 1250 °C, načež se roboticky přemístí do odkujovacího zařízení, kde se provede vysokotlaký ostřik, jímž se z povrchu přířezů okuje odstraní. Poté je každý jednotlivý přířez zakládačem violo žen do protlačovacího lisu, kde je pěchován a zpětně protlačen. Proces zpětného protlačování se realizuje ve dvou krocích. Během prvního krokuje přířez vložen do matrice s vertikálně pohyblivým pístem, cylindrickou vložkou a děrovacím trnem osazeným děrovací hlavou, kde se pomocí protlačování z přířezu vyrobí hrubostěnný dutý polotovar, který je uvnitř hladký, bez výstupků nebo hrbolů. Na konci protlačování v protlačovacím lisu je v polotovaru vylisováno dno v pod25 statě na konečnou tloušťku, avšak polotovar má větší průměr, než konečný výrobek. Po ukončení zpětného protlačování v protlačovacím lisu je polotovar z protlačovacího lisu roboticky odebrán, je otočen o 90° a v této poloze je usazen do protahovacího horizontálního lisu, kde proběhne druhý krok tváření, kterým je zpětné protahování. Při tomto druhém kroku se polotovar nasadí na protahovací tm již konečného vnitřního průměru láhve, načež je protlačován skrze stírací kroužek 30 a válečkové kazety osazené redukčními válečky. Polotovar je na tmu válcován, přičemž dojde k přetváření tloušťky stěny polotovaru přibližně o 25 až 85 % a polotovar získá požadovaný vnější a vnitřní průměr. Také dojde k odpadnutí zbytku okují. Po průchodu polotovaru stíracím kroužkem a válečkovými kazetami se provede zatlačení dna polotovaru do kalibrační zápustky, čímž se vytvaruje konečný tvar dna láhve. Poté se, během zpětného pohybu protahovacího tmu, polotovar 35 stáhne pomocí stíracích čelistí z protahovaného tmu. Etapa zpracování polotovaru válcováním je zmíněna v užitném vzoru CZ U 20492. Po dotváření válcováním jsou duté polotovary dochlazeny vzduchem a následně zahrdlovány, tedy uzavřeny, pomocí rotačního tváření, čímž vznikne ocelová láhev typické geometrie.

Nevýhodou stávajících postupů výroby bezešvých vysokotlakých lahví je, že neumožňují vyrábět metodou zpětného protlačování a protahování láhve z korozivzdomých ocelí, protože korozivzdomý materiál při použití běžné metody zpětného protlačování a protahování degraduje a nelze z něj vyrobit bezpečnou bezešvou vysokotlakou láhev.

V současné době existují také postupy umožňující vyrábět vysokotlaké láhve z korozivzdomých trubek. Jedná se o postupy, při nichž se provede zahrdlování úseku trubky z obou stran. Tyto postupy však dokáží vyrábět v bezešvé podobě pouze dvouhrdlé láhve jednoduchého tvaru, protože neumožňují bezešvé uzavření dna. Těmito postupy lze láhve vyrábět i z různých typů slitin, například z chrom molybdenu. Jelikož však pro tyto postupy není možné vyrábět dostatečně ten50 kostěnné trubky jako výchozí polotovar, mají všechny tlakové láhve vyrobené metodami výroby na bázi trubek silnostěnnou konstrukci, a tedy mají značnou nevýhodu ve velmi velké hmotnosti. Zejména při větších a velkých objemech velká hmotnost lahví ztěžuje manipulaci, skladování i transport. Stávající hrubostěnné láhve mají další nevýhodu v nízké pevnosti.

V hutním průmyslu je známo použití vodního skla v oblasti slévárenství, pro ochranu slévárenských forem před poškozením. V tomto oboru se někdy vnitřní povrch slévárenské formy opatřuje povlakem z vodního skla za tím účelem, aby tento povlak zabránil přímému kontaktu tekutého kovu s povrchem formy a tím zvýšil životnost formy. Tento povlak je odolný vůči vysokým tep5 lotám používaným ve slévárenství. Ve slévárenství se vodní sklo používá také k výrobě slévárenských forem z písku, jako tmelící složka.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nevýhody odstraňuje vynález. Je navržen nový způsob výroby vysokotlaké bezešvé láhve z korozivzdomé oceli, umožňující výrobu tenkostěnného bezešvého provedení z korozivzdomé oceli i pro větší a velkoobjemové vysokotlaké láhve.

Vynález vychází ze stávajícího způsobu výroby vysokotlaké bezešvé láhve. Výchozí dílec v podobě ocelového přířezu se ohřeje v indukční peci, načež se vloží do protlačovacího lisu, kde se pěchuje a zpětně protlačuje. Toto pěchování a zpětné protlačování se provede tak, že se přířez vloží do matrice s cylindrickou vložkou a vertikálně pohyblivým děrovacím nástrojem a zde se nejprve pěchuje a pak přídavně pomocí protlačování lisuje do té doby, kdy je z něj vylisován 20 hrubostěnný dutý polotovar s vnitřní dutinou, stěnami a dnem. Poté se polotovar z protlačovacího lisu odebere, otočí o 90° a v této poloze se usadí do protahovacího horizontálního lisu, kde proběhne druhý krok tváření v podobě zpětného protahování. Během tohoto druhého kroku se polotovar nasadí na protahovací tm o průměru odpovídajícím požadovanému konečnému vnitřnímu průměru vyráběné láhve, přičemž v tomto protahovacím lisu se polotovar protlačuje skrze stírací 25 kroužek a válečkové kazety osazené redukčními válečky, jejichž pomocí je na tmu válcován.

Toto válcování se provádí tak dlouho, až polotovar získá požadovaný vnější a vnitřní průměr, odpovídající požadovaným konečným rozměrům vyráběné láhve. Poté se zatlačením dna polotovaru do kalibrační zápustky vytvaruje konečný tvar dna láhve, a následně se, během zpětného pohybu protahovacího tmu, polotovar stáhne z protahovacího tmu pomocí stíracích čelistí a do30 chladí se. Nakonec se takto vyrobený polotovar zahrdluje, čímž je dokončen tvar vyráběné láhve.

Podstatou nového řešení podle vynálezu je, že ještě před ohřevem v indukční peci se nejméně 85 % povrchu přířezu opatří povlakem z materiálu na bázi vodního skla o tloušťce 20 až 150 pm, tento povlak se vytvrdí schnutím při teplotě 15 až 60 °C, a teprve po tomto vytvrzení se přířez podrobí ohřevu v indukční peci.

Materiál na bázi vodního skla se na přířez nanese, například nástřikem tryskami nebo nátěrem štětcem, ve formě suspenze vodního skla. Jako suspenze vodního skla se zde rozumí suspenze obsahující 20 až 40 % hmotn. křemičitanu sodného nebo křemičitanu draselného nebo směsi těchto křemičitanu a 80 až 40 % hmotn. vody, přičemž v případě obsahu příměsí, jako například 40 borosilikátů a/nebo inhibitorů koroze, jsou tyto příměsi obsaženy v množství nejvýše 20 % hmotn.

Přířez s povlakem z materiálu na bázi vodního skla se v indukční peci ohřeje na teplotu 1180 až 1260 °C.

Poté, kdy se přířez s povlakem ohřeje v indukční peci, se odtud odebere a při trvání jeho teploty nejméně 1110 °C se přířez s povlakem vloží do protlačovacího lisu, s výhodou aniž by se mezi odběrem z indukční pece a vložením do protlačovacího lisu provedl ostřik okují.

Během prvního kroku tváření, v průběhu děrování, se povlak z materiálu na bázi vodního skla rozláme cíleným tlačením děrovacího nástroje na přířez, přičemž se během protlačování v protlačovacím lisu odlamuje, dokud se neodstraní alespoň jeho převážná část, rozuměno v rámci tloušťky vrstvy.

-2CZ 306401 B6

Poté, kdy se z polotovaru vytvaruje konečný tvar láhve, se s výhodou zbytky povlaku na bázi vodního skla z povrchu polotovaru odstraní tlakovým otryskáním jeho vnějšího i vnitřního povrchu abrazivem.

Přířez se zhotoví s výhodou z korozivzdomé oceli, přičemž výsledná láhev se zhotoví jako bezešvá láhev v rozsahu objemu 5 až 260 litrů, pro kterýkoliv objem v rámci uvedeného rozmezí jako jednohrdlá nebo dvouhrdlá.

S výhodou se pomocí vynálezu vyrábí ve výše uvedených objemech tenkostěnné vysokotlaké 10 bezešvé láhve. Při druhém kroku tváření se stěna polotovaru vylisuje na tloušťku 2 až 21,5 mm.

Vynález je využitelný pro výrobu vysokotlakých bezešvých lahví. Umožňuje výrobu těchto lahví z korozivzdomé oceli v korozivzdomém provedení i pro větší a velké objemy lahví, od 5 do 260 litrů. Vynález umožňuje výrobu těchto lahví v tenkostěnném provedení z podstatně širší škály 15 vysoko pevnostních korozivzdomých ocelí, než dosavadní postupy. Pomocí vynálezu je dosaženo podstatné snížení hmotnosti vysokotlakých lahví oproti dosavadnímu stavu a úspora materiálu pro jejich výrobu. Bezešvé tenkostěnné provedení při těchto objemech dosud nebylo možné. Láhve podle vynálezu mají vysokou mechanickou odolnost i odolnost vůči tlaku. Mají relativně velmi malou hmotnost, což ve srovnání s dosavadním stavem usnadňuje manipulaci s nimi, skla20 dování i transport. Ve srovnání s lahvemi vyráběnými v současné době například i pro dýchací techniku, na kalibrační plyny aj., jsou láhve podle vynálezu až o dvě třetiny lehčí. Možnost použití korozivzdomé oceli pro výrobu umožňuje jejich využitelnost i pro surový zemní plyn a pro plyny a směsi, které u stávajících lahví z běžné chrom molybdenové oceli způsobují vodíkové zkřehnutí a zrychlenou korozi při reakci s plynem za vysokého tlaku.

Objasnění výkresů

Vynález je objasněn pomocí výkresů, kde znázorňují obr. 1 přířez s naneseným povlakem z vod30 ního skla, v řezu, obr. 2 fázi vytvrzování povlaku na přířezu, obr. 3 fázi přemístění přířezu z indukční pece přímo do protlačovacího lisu a obr. 4 A, B průběh lisování přířezu v protlačovacím lisu, z toho A fázi vytlačování dutiny budoucí láhve v přířezu a B následnou fázi lámání a odpadávání povlaku z polotovaru při lisování.

Příklady uskutečnění vynálezu

Příklad provedení vynálezu je názorně předveden pomocí obrázků obr. 1 až obr. 4 a dále popsaného způsobu výroby vysokotlaké bezešvé korozivzdomé láhve pro skladování, přepravu a pou40 žívání zemního plynu.

Nejprve se ze sochorů z korozivzdomé oceli, majících čtvercový nebo kruhový průřez, nařežou dílce o velikosti potřebné pro výrobu láhve vyráběného objemu. Každý jednotlivý dílec, tedy výchozí ocelový přířez 1, se na nejméně 85 % povrchu opatří povlakem 2 z materiálu na bázi 45 vodního skla. Tloušťka nanesené vrstvy je 20 až 150 pm. Jako materiál na bázi vodního skla je použita suspenze, pro kterou je běžně užíván název vodní sklo. Pro účely vynálezu se jako suspenze na bázi vodního skla rozumí suspenze, která obsahuje 20 až 40 % hmotn. křemičitanu sodného nebo křemičitanu draselného nebo jejich směsi a 80 až 40 % hmotn. vody. Mohou být obsaženy příměsi borosilikátů a inhibitorů koroze jako například hexamin, fenylethylamin, fosfo50 rečnany aj. a/nebo případné další příměsi, pokud nepřekročí množství 20 % hmotn. v suspenzi.

Níže uvádíme příklady látkového složení suspenze.

Suspenze I
látka	hmotn.% v suspenzi
křemičitany (sodný nebo draselný nebo jejich směs)	20
voda	80
příměsi	0
Suspenze 11
látka	hmotn.% v suspenzi
křemičitany (sodný nebo draselný nebo jejich směs)	40
voda	60
příměsi	0
Suspenze III
látka	hmotn.% v suspenzi
křemičitany (sodný nebo draselný nebo jejich směs)	30
voda	60
příměsi (borosilikáty a inhibitory koroze v množství 1:1)	10
Suspenze IV
látka	hmotn.% v suspenzi
křemičitany (sodný nebo draselný nebo jejich směs)	40
voda	40
příměsi (borosilikáty a neidentifikované příměsi)	20

Tento povlak 2 může být nanášen nátěrem nebo nástřikem. Po nanesení se povlak 2 ponechá vyschnout při teplotě 15 až 60 °C do vytvrzení. Při vytvrzování pod teplotou 15 °C nedojde k dostatečnému vytvrzení, takže při následném ohřevu v indukční peci by docházelo k nežádoucímu popraskání a odpadávání vrstvy povlaku 2. Při vytvrzování nad 60 °C dojde k nežádoucímu popraskání povlaku 2 již během schnutí. Při vytvrzování v rámci uvedeného rozmezí dojde k vytvoření homogenní vrstvy, která působí na povrchu přířezu 1 jako ochranný plášť. Pro proces schnutí, nebo po něm, je přířez 1 umístěn do indukční pece, kde je postupným ohřevem zahřát na teplotu 1180 až 1260 °C. Při ohřevu nedojde ani k vysokoteplotní oxidaci povrchu přířezů 1 obsažených v indukční peci, ani ke kovářskému svaření více kusů přířezů 1, které hrozí v případě ohřevu bez povlaku 2. Ohřátý přířez 1 s povlakem 2 se z indukční pece odebere robotickým podavačem 3 a bez významného ochlazení, při trvání jeho teploty nejméně 1110 °C, se bezprostředně po odebrání z indukční pece vloží do matrice 4 protlačovacího lisu.

Ve srovnání s dosavadním postupem odpadá krok odkujňování ostřikem okují, kteiý se při současném postupu provádí vždy, a to mezi odběrem z indukční pece a vložením do protlačovacího lisu. Vypuštění dosud nutného kroku ostřiku okují je velmi podstatné, protože je zabráněno ochlazení o více než 80 °C, čímž je eliminován vznik teplotního gradientu a teplotních výkyvů, které jsou typické při čištění okují vzniklých vysokoteplotním ohřevem pomocí vodního vysokotlakého odkujňování. Vypuštěním odkujňování je také dosaženo možnosti precizní kontroly teploty přířezu 1.

V protlačovacím lisu se přířez 1 a posléze z něj vytvořený polotovar 5 pěchuje a zpětně protlačuje. Do protlačovacího lisu se přířez 1 uloží na dno 6 matrice 4 a zde se přitlačuje vertikálně pohyblivým pístem zakončeným děrovacím trnem, tvořícím děrovací nástroj 7, načež se pomocí pěchování a protlačování přířez 1 lisuje do té doby, kdy je z něj vylisován hrubostěnný dutý polotovar 5 s vnitřní dutinou, stěnami a dnem, jak ukazují obrázky obr. 4 A, B. Během tohoto prvního kroku tváření, v průběhu děrování, se tlačením děrovacího nástroje 7 na přířez 1 a na z něj zhoto

-4CZ 306401 B6 vený polotovar 5 povlak 2 z materiálu na bázi vodního skla rozláme a při protlačování v protlačovacím lisu se odlamuje a cca celý tento povlak 2 se odstraní. Během protlačování se dostanou příměsi vodního skla z povlaku 2 do povrchové vrstvy polotovaru 5 maximálně do hloubky 10 pm, tyto zbytky se později odstraní otryskáním. Výše uvedené protlačování probíhá při trvání teploty polotovaru 1100 až 1200 °C. Při nižší teplotě nedojde k homogennímu vylisování prvního polotovaru 5 a objevují se příčné trhliny na těle polotovaru 5. Naopak při překročení teploty nad 1200 °C dochází k oxidaci primárních austentických zrn a dojde k takzvanému spálení materiálu a tím k jeho nevratné degradaci. Bez použití povlaku 2 by nemohl být polotovar 5 protlačen a protažen do potřebného tvaru, resp. nemohl by být použit materiál korozivzdomé ocel a/nebo výsledek by nemohl vést k výrobě vysokotlaké tenkostěnné bezešvé láhve o potřebné mechanické a tlakové odolnosti.

Po ukončení zpracování v protlačovacím lisu se polotovar 5 z protlačovacího lisu odebere, otočí o 90° a v této poloze se usadí do protahovacího horizontálního lisu, kde proběhne druhý krok tváření v podobě zpětného protahování. Během tohoto druhého kroku se polotovar 5 nasadí na protahovací tm mající průměr odpovídající požadovanému konečnému vnitřnímu průměru vyráběné láhve a v tomto protahovacím lisu se polotovar 5 protlačuje skrze stírací kroužek a válečkové kazety osazené redukčními válečky, jejichž pomocí je na tmu válcován. Válcování se provádí tak dlouho, až polotovar 5 získá požadovaný vnější a vnitřní průměr. Poté se zatlačením dna polotovaru 5 do kalibrační zápustky vytvaruje konečný tvar dna láhve, a následně se, během zpětného pohybu protahovacího tmu, polotovar 5 stáhne z protahovacího tmu pomocí stíracích čelistí, dochladí se a následně se zahrdluje již známým způsobem, pomocí procesu rotačního tváření nebo zápustkového kování. Tím je dokončen tvar vyráběné láhve.

Zbytky povlaku 2 na bázi vodního skla se odstraní z povrchu polotovaru 5 tlakovým otryskáním jeho vnějšího i vnitřního povrchu abrazivem, například z ocelových broků a litinové drti.

Postupem podle vynálezu lze vyrábět korozivzdomé tlakové bezešvé láhve v rozsahu objemu 5 až 260 litrů, pro kterýkoliv objem v rámci uvedeného rozmezí jako jednohrdlé nebo dvouhrdlé. Vynález umožňuje při druhém kroku tváření stěnu polotovaru 5 vylisovat až na tloušťku tenkostěnné láhve, aniž by utrpěly kvalitativní vlastnosti vyrobené láhve. Stěna polotovaru 5 se vylisuje až na tloušťku 2 až 21,5 mm. Tloušťka stěny láhve se přitom zvolí konkrétně, v rozsahu výše uvedeného rozmezí, podle požadovaného objemu láhve, tlaku pro jaký je láhev určena a požadavků na kvalitativní vlastnosti a mechanickou odolnost láhve.

Na obrázcích obr. 1 až 4 jsou znázorněny pouze kroky související bezprostředně s novými kroky postupu výroby láhve podle vynálezu. Ostatní kroky a postupy, které jsou již v tomto oboru známé a jsou popsány v odstavci dosavadní stav, není třeba pomocí obrázků objasňovat.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby vysokotlaké bezešvé láhve z korozivzdomé oceli, při němž se výchozí ocelový přířez (1) ohřeje v indukční peci, načež se vloží do protlačovacího lisu, kde se pěchuje a zpětně protlačuje, a to tak, že se přířez (1) vloží do matrice (4) s vertikálně pohyblivým děrovacím nástrojem (7) a zde se pomocí protlačování lisuje do té doby, kdy je z něj vylisován hrubostěnný dutý polotovar (5) s vnitřní dutinou, stěnami a dnem, načež se tento polotovar (5) z protlačovacího lisu odebere, otočí o 90° a v této poloze se usadí do protahovacího horizontálního lisu, kde proběhne druhý krok tváření v podobě zpětného protahování, kdy během tohoto druhého kroku se polotovar (5) nasadí na protahovací tm mající průměr odpovídající požadovanému konečnému vnitřnímu průměru vyráběné láhve a v tomto protahovacím lisu se polotovar (5) protlačuje skrze stírací kroužek a válečkové kazety osazené redukčními válečky, jejichž pomocí je na

   -5CZ 306401 B6 trnu válcován, přičemž toto válcování se provádí tak dlouho, až polotovar (5) získá požadovaný vnější a vnitřní průměr, načež se zatlačením dna polotovaru (5) do kalibrační zápustky vytvaruje konečný tvar dna láhve, a následně se, během zpětného pohybu protahovacího tmu, polotovar (5) stáhne z protahovacího trnu pomocí stíracích čelistí, dochladí se a následně se zahrdluje, čímž je dokončen tvar vyráběné láhve, vyznačující se tím, že ještě před ohřevem v indukční peci se přířez (1) opatří na nejméně 85 % povrchu povlakem (2) z materiálu na bázi vodního skla o tloušťce 20 až 150 gm, tento povlak (2) se vytvrdí schnutím při teplotě 15 až 60 °C, a teprve po tomto vytvrzení se přířez (1) podrobí ohřevu v indukční peci.
2. 2. Způsob výroby vysokotlaké bezešvé láhve z korozivzdomé oceli podle nároku 1, vyznačující se tím, že materiál nanášený na přířez (1), například nástřikem nebo štětcem, tvoří suspenze obsahující 20 až 40 % hmotn. křemičitanu sodného nebo křemičitanu draselného nebo směsi těchto křemičitanů a 40 až 80 % hmotn. vody, přičemž v případě obsahu příměsí, jako například borosilikátů a/nebo inhibitorů koroze, jsou příměsi obsaženy v množství nejvýše 20 % hmotn.
3. 3. Způsob výroby vysokotlaké bezešvé láhve z korozivzdomé oceli podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že přířez (1) s povlakem (2) z materiálu na bázi vodního skla se v indukční peci ohřeje na teplotu 1180 až 1260 °C.
4. 4. Způsob výroby vysokotlaké bezešvé láhve z korozivzdomé oceli podle některého z nároků 1 až3, vyznačující se tím, že poté, kdy se přířez (1) s povlakem (2) ohřeje v indukční peci, se odtud odebere a při trvání jeho teploty nejméně 1110 °C se přířez (1) s povlakem (2) vloží do protlačovacího lisu.
5. 5. Způsob výroby vysokotlaké bezešvé láhve z korozivzdomé oceli podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že během prvního kroku tváření, v průběhu děrování, se tlačením děrovacího nástroje (7) na přířez (1) povlak (2) z materiálu na bázi vodního skla rozláme a během protlačování v protlačovacím lisu se odlamuje, dokud se neodstraní alespoň jeho převážná část.
6. 6. Způsob výroby vysokotlaké bezešvé láhve z korozivzdomé oceli podle nároku 5, vyznačující se tím, že poté, kdy se z polotovaru (5) vytvaruje konečný tvar láhve, se zbytky povlaku (2) na bázi vodního skla odstraní z povrchu polotovaru (5) tlakovým otryskáním jeho vnějšího i vnitřního povrchu.
7. 7. Způsob výroby vysokotlaké bezešvé láhve z korozivzdomé oceli podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že přířez (1) se zhotoví z korozivzdomé oceli, přičemž výsledná láhev se zhotovuje jako bezešvá láhev v rozsahu objemu 5 až 260 litrů, pro kterýkoliv objem v rámci uvedeného rozmezí jako jednohrdlá nebo dvouhrdlá.
8. 8. Způsob výroby vysokotlaké bezešvé láhve z korozivzdomé oceli podle nároku 7, vyznačující se tím, že při druhém kroku tváření se stěna polotovaru (5) vylisuje na tloušťku 2 až 21,5 mm.