CZ297031B6

CZ297031B6 - Roury z betonu a zelezobetonu s optimalizovanými vlastnostmi a zpusob jejich pokládání

Info

Publication number: CZ297031B6
Application number: CZ0234999A
Authority: CZ
Inventors: Stein@Dietrich; Körkemeyer@Karsten
Original assignee: Prof. Dr. Ing. Stein & Partner Gmbh
Priority date: 1998-07-01
Filing date: 1999-06-28
Publication date: 2006-08-16
Also published as: EP0969154A1; ATE277236T1; EP0969154B1; DE59910561D1; CZ234999A3; DE19829479A1

Abstract

Resení se týká betonové, poprípade zelezobetonovéroury se zvýsenou nosností, s patkou a vertikálními nebo sikmými bocními stenami pro kanalizace.Tvar prícného prurezu je optimalizován strukturne analytickými výpocty na minimální hodnotu pomeru hmotnost roury : nosnost, za respektování tahového napetí v betonu s bezpecností .gama. = 2,2 a s tloustkou steny patní cásti klenby nejvýse podle normy pro roury se zesílenými stenami. Roura vykazuje následující rozmery prícného prurezu: (rozmerové údaje jsou v mm) svetlost tloustka sírka stenyroury hreben spodní patní cást cást 30070 80 (20) 50 400 400 90 100 (20) 50 500 500 105 105 (20) 65 630 600 130 130 (30) 75 750 700 150 150 (30) 90 880 800 180 180 (30) 100 1000 Roury se pokládají do príkopu, jehoz sírka presahuje, poprípade ve kterém vzdálenost protilehlých prvku pazení presahuje sírku roury jen o hodnotu nutnou ke svislému vlození roury.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká rour z betonu a železobetonu s optimalizovanými vlastnostmi a způsobu jejich pokládání.

Dosavadní stav techniky

Kanalizace se zpravidla pokládá otevřeným stavebním způsobem. K tomu se vyhloubí příkop až do zamýšlené ukládací hloubky, roury se pokládají na připravené dno příkopu a následně se uloží do lože a zasypou. Stabilita rour je rozhodujícím způsobem určena jakostí jejich položení a uložení do lože. Zabezpečení příkopu se provádí zpravidla prvky pažení, výjimečně svahováním. K montáži rour a k zhotovení lože je nutno dodržet pracovní prostor dimenzovaný podle rozměrů rour.

Jak ukazují zkušenosti, dochází často již během ukládání nebo krátce po uložení rour ke škodám, které mohou být způsobeny nedostatečnou kvalitou jejich ukládání.

Je nutno vycházet z předpokladu, že se bude tato tendence v budoucnu zesilovat, vhledem k tlakům na náklady v inženýrském stavitelství, jakož i vzhledem ke snahám o snížení nákladů zaváděním nových technik kladení, u nichž se nedají vždycky splnit požadavky na ukládání podle DIN.

Aby bylo přesto možno budovat trvanlivé a těsné kanalizace, je nutno navrhnout příslušně zdokonalené roury.

Na provozní bezpečnost kanalizací se kladou stále vyšší požadavky:

vyšší namáhání působením silnější mechanizace techniky pokládání, větší šířky příkopu dávají větší zatížení zeminou; v mnoha případech se již nedosahuje příznivých podmínek z hlediska působení zatížení, naopak při malých šířkách příkopů se nedá bezpečně provést uložení rour a utěsnění volného prostoru, těžké montážní přístroje namáhají potrubí ještě předtím, než je dostatečně zakryto.

Tomuto vývoji se muselo čelit zvyšující se nosností betonových rour. To se v minulosti dělo jednak zlepšením jakosti betonu a jednak větší tloušťkou stěn (roury se zesílenými stěnami). Mezitím také vznikly různé zvláštní tvary (obr. 1) a tak zvané roury pro velká zatížení a roury typu Atlas (obr. 2). Zde jsou znázorněny v příčném průřezu schematicky na obr. la standardní tvar s kruhovým profilem, na obr. lb standardní tvar s vejčitým profilem a na obr. lc tvar se zdokonaleným příčným průřezem. Na obr. 2 je znázorněna v příčném a podélném průřezu roura tak zvaného typu Atlas.

Z patentového spisu DE 686 088 C je rovněž známa kanalizační roura s podélnými nosnými žebry pod patní částí klenby v okrajové zóně spodní části roury, u které má byt střed spodní části roury odlehčen dutým prostorem uspořádaným pod středem roury, který zabraňuje přenášení tlaků zeminy na spodní část roury. Tím mají být roury schopny vydržet vyšší tlaky než jak je tomu u známého uložení. S obecnou optimalizací tloušťky stěny roury se ale nepočítá. Patent BE

- 1 CZ 297031 B6

683 129 popisuje kanalizační rouru s vnitřní rourou z kameniny s kruhovitým příčným průřezem a s betonovým pouzdrem s hrdlem a patkou s podélným vybráním. O optimalizaci tloušťky stěny se nepraví nic. Patentová přihláška DE 42 20 880 Al popisuje kanalizační roury na odpadní vodu s pláštěm roury s nedělenou patkou a oddělenými vedeními pro dešťovou a znečištěnou vodu. I tento spis se nezmiňuje o optimalizaci tloušťky stěny k zvýšení pevnosti vůči tlaku.

Roura s kruhovým příčným průřezem, normovaná v roce 1923, byla spočítána ještě podle řad nosností z „Tabulky minimální nosnosti cementových rour pro kruhové a vejčité roury s patkou“, které vydal poprvé v roce 1910 Německý betonářský spolek. Později se provádělo dimenzování podle způsobu vyvinutého v šedesátých letech, u kterého se počítaly velikosti průřezů podle způsobu stanovení velikosti sil s pomocí tzv. „pružného těžiště“. Přitom se přišlo na to, že v případě rour s patkou dochází z důvodu vytvoření patek k změnám momentů setrvačnosti a tím k značnému působení na rozdělení momentů. Především jsou napětí vznikající na spodní ploše mnohem větší, než jak to vycházelo z výpočtu za předpokladu stejné tloušťky stěny na všech stranách. Spodní část byla proto u provedení se zesílenými stěnami vytvořena jako tlustší než hřeben. Patní části klenby mohly být vyrobeny s menší tloušťkou stěny než hřeben, protože boční tlak zeminy, který se většinou vyskytuje, a který působí jako odlehčující, snižuje napětí v patních částech klenby.

Vzhledem k tomu, že je příčny průřez roury staticky neurčitý, projeví se změna tloušťky stěny a s ní spojená změna tuhosti na jednom místě průřezu ovšem ve všech místech obvodu roury na veličinách řezu. Když se například zvětší tloušťka stěny ve spodní části roury, aby se odbourala tam existující ohybová tahová napětí, zvýší se tím progresivně vzrůstající moment setrvačnosti a jeho účinkem, přitahujícím ohybový moment, opět moment. Přezkoušení přípustného napětí se musí dosáhnout změnou tlouštěk stěny.

Způsoby statického vypočtu však byly zdlouhavé a časově náročné. Zejména u průřezů, které se odchylovaly od kruhového tvaru, vzrůstaly enormně nároky na vypočet. Optimalizace tvaru průřezu, a s ní spojené množství různých početních operací s různými vstupními veličinami, nebyla proveditelná obvyklým způsobem výpočtu podle pružného těžiště, takže tvary rour, které jsou dnes k dispozici, určitě ještě nejsou optimální.

Pro rouru podle vynálezu se má nosný systém betonové roury optimalizovat pomocí strukturálně analytických výpočtů z hlediska tvaru a využití materiálu.

Pro rouru podle vynálezu se jako kritérium optimalizace zvolí minimální hodnota poměru hmotnosti roury k nosnosti. Podle platných předpisů je nutno dodržet tahové napětí v betonu s bezpečností, γ = 2,2. Přitom byly také zohledněny okrajové podmínky, jako přípustná napětí ve dnu. Nalezené příčné průřezy byly kromě toho posuzovány vždy i z hledisek výroby a zjednodušení pokládání. Tloušťka stěny patní části klenby by měla být maximálně stejná, jako u současně normalizovaných rour ze zesílenými stěnami.

K číselné a technické optimalizaci je nutno poznamenat obecně následující.

Technická optimalizace nosného systému slouží ke stanovení cíle, vyvinout konstrukce, které jsou optimální co do tvaru a využití materiálu.

Na vývoj nosného systému je nutno vždy hledět v souvislosti s výpočtem deformací a napětí. Tato strukturální analýza tak tvoří základ technické optimalizace. Ke stanovení deformací a napětí se skutečná nosná soustava idealizuje jako statický systém.

-2CZ 297031 B6

Zavedení technické optimalizace je všeobecně možné jenom s použitím počítače, protože moderní způsoby optimalizace pracují iteračně a není vzácností, když se výpočet opakuje stokrát až tisíckrát.

Terminologie technické optimalizace:

K formulování problémů optimalizace v inženýrství a v mechanice je nutno definovat několik abstraktních pojmů.

Proměnná veličina optimalizace:

S proměnnými veličinami optimalizace se stávají měnitelné geometrie, popřípadě rozdělení materiálu, jakož i topologie nosné struktury. Při strukturální analýze (klasické způsoby mechaniky, metody konečných prvků apod.) se berou jako „pevné“ vstupní hodnoty. Proměnné veličiny optimalizace jsou formálně uspořádány ve sloupcovém vektoru.

_x kde m je rozměr problému [-].

Jako proměnná při optimalizaci roury byla zavedena tloušťka stěny na n místech příčného průřezu, ze kterých se počítá plocha průřezu a momenty setrvačnosti vyššího řádu.

Omezení:

Výpočet proměnných při optimalizaci je vázán na vedlejší podmínky, které se obecně označují jako omezení. Omezení mohou mít charakter nerovnosti nebo rovnosti. U technických problémů optimalizace zpravidla převažují omezení mající charakter nerovnosti.

Věta omezení, majících charakter nerovnosti, se znázorňuje ve vektorové formě takto:

u (x)< 0

Znaménko nerovnosti < se přitom volí jako standardní porovnávací operátor.

Právě tak se obdrží pro omezení, mající charakter rovnosti (pokud existují):

h (x) = 0

Jako omezení byly zavedeny:

- minimální tloušťka stěny z hlediska betonářského, například největší zrno kameniva do betonu,

- bezpečnostní koeficienty pro napětí v tahu v betonu, a rovněž napětí ve dnu,

- poměry tlouštěk stěny sousedních míst příčného průřezu (spojitost vnějšího obrysu roury),

- rovinná spodní část (roura s patkou),

- kruhový odtokový průřez.

Cílová funkce:

Cílovou funkcí (kritérium optimalizace) Q(x) se stanovuje vyhodnocovací předpis tvořící základ pro algoritmus optimalizace. Přes cílovou funkci se měří jakost proměnných optimalizace. Pro ni přicházejí v úvahu následující znázornění:

- objem,

- hmotnost,

- náklady,

- určité fyzikální účinky (například maximální hodnoty statických veličin atd.),

- formy energie.

Jako cílové funkce pro optimalizaci rour byly zavedeny:

- minimalizace hmotnosti rour, resp. plochy příčného průřezu,

- maximalizace nosnosti,

- minimalizace šířky roury, a tím i šířky příkopu.

Oblasti řešení:

Řešení cílové funkce Q* = Q(x = x*) je právě tehdy matematickým optimálním řešením, když platí:

- při minimalizaci:

	Q*<Q(x)	xax*, xeE¹
- při maximalizaci:
	Q*>Q(x)	xax*, xeE'

kde x je proměnná při optimalizaci,

E^m je definovaný prostor, který je stanoven m rovnicemi.

I když je uvedená definice jednoznačná, vznikají při numerickém řešení problémy tehdy, když se vyskytuje více místních optim. Protože téměř všechny numerické způsoby řešení, které nespočívají na principu biologické evoluční strategie, zpracovávají stále jen místně ohraničené informace, může tato definice vést k tomu, že je optimum, které je jen místní, navrženo jako optimum „globální“.

V daném případě se vycházelo z normalizované betonové roury se zesílenou stěnou s patkou.

Podstata vynálezu

S pomocí uvedené optimalizace se získá betonová, popřípadě železobetonová roura se zvýšenou nosností, s patkou a vertikálními nebo šikmými bočními stěnami pro kanalizace, spočívající podle vynálezu v tom, že je tvar příčného průřezu optimalizován strukturně analytickými výpočty na minimální hodnotu poměru hmotnost roury: nosnost, za respektování tahového napětí v beto

-4CZ 297031 B6 nu s bezpečností γ = 2,2 a s tloušťkou stěny patní části klenby nejvýše podle normy pro roury se zesílenými stěnami a že roura vykazuje následující rozměry příčného průřezu:

světlost		tloušťka stěny		šířka roury
	hřeben	spodní část	patní část
300	70	80 (20)	50	400
400	90	100 (20)	50	500
500	105	105 (20)	65	630
600	130	130 (30)	75	750
700	150	150 (30)	90	880
800	180	180 (30)	100	1000

Betonová, popřípadě železobetonová roura je ve spodní části s výhodou opatřena dvěma patkami. Prostor mezi oběma patkami je s výhodou zcela vyplněn velmi snadno deformovatelným, nehnijícím materiálem. Šířka patky pro dvě existující patky je s výhodou stejná a je dimenzována následovně:

světlost	šířka patky
300	110
400	130
500	165
600	200
700	230
800	260

Betonová, popřípadě železobetonová roura je s výhodou opatřena drážkovými hrdly. Boční stěny jsou s výhodou opatřeny ke kompenzaci výrobních tolerancí rour a pažení tlakovými deskami nebo polštáři ze dřeva nebo umělé hmoty.

Zatěžovací dorazové body jsou s výhodou uspořádány příčně vedle sebe.

Drážkové hrdlo je s výhodou opatřeno srovnatelně velkými středícími úkosy, popřípadě velkým náběhem a je popřípadě vytvořeno s komorou, osazením nebo stupni.

Jako těsnění slouží s výhodou kruhové, popřípadě téměř kruhové duté prstence, kluzné prstence, kluzné prstence s mazacím prostředkem, kluzné prstence s velkým rozsahem působnosti, jakož i integrovaná a aktivovatelná těsnění, a zejména u rour bez hrdla a až do světlosti 600 mm uvnitř ležící manžetové těsnění, sestávající z manžety z umělé hmoty vyztužené skelnými vlákny a z prstenců z elastomeru sloužících jako těsnění.

K uložení kabelů nebo trubek pro tekutiny jsou s výhodou v patce roury vytvořeny kruhovité dutiny, popřípadě použity prázdné trubky, jejichž průměr odpovídá maximálně tloušťce stěny patní části klenby.

Na vnější ploše roury, v oblasti hřebene a/nebo spodní části, je roura s výhodou opatřena pevně zabudovanými deformačními vrstvami, které mají podstatně nižší modul pružnosti než má beton.

Surovinou na výrobu rour je s výhodou tak zvaný vysokopevnostní beton.

Způsob pokládání betonových, popřípadě železobetonových rour se zvýšenou nosností, s patkou a vertikálními nebo šikmými bočními stěnami pro kanalizace podle vynálezu do příkopu, v případě potřeby opatřeného pažením, spočívá podle vynálezu v tom, že se roury pokládají do příkopu, jehož šířka přesahuje, popřípadě ve kterém vzdálenost protilehlých prvků pažení přesahuje šířku roury jen o hodnotu nutnou ke svislému vložení roury.

Při vytahování stěn pažení se s výhodou současně vyplňuje dutina mezi boční stěnou roury a stěnou příkopu. S výhodou se pokládají roury s drážkovými hrdly.

Tato roura vykazuje podle vynálezu následující nové vlastnosti:

1. Optimalizovanou nosnost, napětí ve spodní části, vlastní hmotnost a průtokový průřez. Jako příklad jsou v následující tabulce shrnuty podstatné rozměry příčného průřezu různých velikostí roury (všechny rozměrové údaje jsou v mm).

světlost		tloušťka stěny		šířka patky	šířka roury
	hřeben	spodní část	patní část
300	70	80 (20)	50	110	400
400	90	100 (20)	50	130	500
500	105	105 (20)	65	165	630
600	130	130 (30)	75	200	750
700	150	150 (30)	90	230	880
800	180	180 (30)	100	260	1000

2. Vnější obrys umožňuje pokládání a zhutnění ukládacího materiálu také při nepříznivých, tj. malých šířkách příkopu, pomocí přístrojů, které jsou k dispozici. K tomu má roura podle vynálezu kolmé nebo jenom lehce směrem nahoru se zužující kónické boční stěny a místo zvonového hrdla má s výhodou drážkové hrdlo, které umožňují zhutnění ukládacího materiálu v potrubní oblasti pomocí zhutňovacích přístrojů. Protože tato roura na základě svých svislých, popřípadě lehce kónických bočních stěn, nevrhá žádný „stín“, a protože má, ve srovnání s běžnými rourami, výrazně zvětšenou tloušťku stěny ve své hřebenové části, a tím i příslušně zvýšenou rázovou pevnost, je možné přímé zasypání ukládacím materiálem i při použití hrubozrnných zásypových materiálů, a již bez přídavného nákladu na zhutnění se dosahuje vysoké hustoty uložení. Může odpadnout ruční zhutňování volných prostor, jehož jakost obecně neodpovídá požadovanému, a které má pak za následek škody v konečném stavu.

-6CZ 297031 B6

3. Na základě vertikálních bočních stěn může tato roura ve spojení s tak zvaným lineárním pažením působit jako rozpěra. Délka roury odpovídá délce prvků pro pažení. Je možné se vzdát pracovního prostoru na obou stranách roury. Ke kompenzování výrobních tolerancí rour a pažení mohou být boční stěny opatřeny tlakovými deskami (polštáři) ze dřeva nebo z polymeru.

4. Mezera mezi příslušným dnem a vnější stěnou roury, nezbytná při tahání pažení (mezera pro pažení) se následně zaplňuje při jeho vytahování. Za tím účelem jsou nosníky pro pažení vybaveny odpovídajícími injekčními otvory.

5. Aby bylo možno roury spouštět do stavební jámy absolutně vertikálně a přesně z hlediska polohy, nejsou zátěžové dorazové body uspořádány tak, jak je to v současnosti obvyklé, v podélném směru za sebou, nýbrž příčně vedle sebe.

6. Spojení rour je provedeno jako drážkové hrdlo. Na rozdíl od zvonového hrdla nezvětšuje drážkové hrdlo rozměr oproti rozměru tělesa roury (minimalizace šířky příkopu) a nevytváří žádné podstatné nespojitosti z hlediska tuhosti oproti tělesu roury.

7. K usnadnění montáže má drážkové hrdlo poměrně velké středící úkosy, popřípadě velký náběh. Může být opatřeno komorou, osazením nebo stupni.

8. Jako těsnění se mohou použít kruhovité, popřípadě přibližně kruhovité válečkové prstence, sběrací kroužky, sběrací kroužky s mazacím pláštěm, sběrací kroužky s velkým funkčním rozsahem, jakož i integrovaná a aktivovatelná těsnění. U rour podle vynálezu bez hrdla až do světlosti 600 mm, může být dále podle dalšího provedení vynálezu přednostně použito vnitřní manžetové těsnění vytvořené z umělé hmoty vyztužené skelnými vlákny s elastomerovými těsněními, jaké je znázorněno na obr. 10.

9. K uložení kabelů nebo trubek pro tekuté materiály mohou být v místech příčného průřezu v patce roury, namáhaných jen nepatrně tahovým napětím, vytvořeny kruhové dutiny (prázdné trubky), jejichž průměr odpovídá maximálně tloušťce patky klenby (mají smysl jen od světlosti roury 300 mm).

10. Vytvoření plochy patky, popřípadě spodní části roury se provede takovým způsobem, aby nerovnoměrné zhutnění spodní části příkopu, resp. příliš velký modul tuhosti dna ve spodní části nevedl nutně k vytváření trhlin v průřezu roury. Proto není spodní část roury rovná, jako u běžných patkových rour, aleje opatřena dvěma patkami (rozměry v závislosti najmeš novité světlosti, viz bod 1). Prostor mezi oběma patkami je plně vyplněn snadno deformovatelným materiálem, který nepodléhá hnití.

11. Již při výrobě rour se mohou do vnější plochy roury pevně zabudovat deformační vrstvy, buď v hřebenové oblasti nebo ve spodní oblasti, které mají podstatně nižší modul pružnosti než beton, a proto po položení rour podléhají deformacím, které způsobují odlehčení roury v důsledku změny rozložení zatížení.

12. K dalšímu zlepšení nosnosti se jako surovina na výrobu rour používá tak zvaný vysokopevnostní beton. Ten je předpokladem pro realizaci velkých středících úkosů při malých tloušťkách stěn v oblasti drážkových hrdel, která jsou vystavena vysokému zatížení při montáži roury a při eventuálních pozdějších pohybech položené trasy potrubí.

-7CZ 297031 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresu, na kterém je znázorněno následující: na obr. laje v příčném řezu roura standardního tvaru kruhového profilu, na obr. lb je v příčném řezu roura standardního tvaru vejčitého profilu, na obr. lc je roura známého tvaru se zdokonaleným profilem, na obr. 2a je příčný průřez známé roury tak zvaného typu Atlas, na obr. 2b je podélný řez rourou typu Atlas z obr. 2a, na obr. 3 je pohled na příčný řez rourou podle vynálezu na příkladu jmenovité světlosti DN 600, na obr. 4A je znázorněna roura podle vynálezu v jednom provedení s vodícími kanálky v průřezu, na obr. 4b je znázorněna roura podle obr. 4a v perspektivním znázornění šikmo zpředu.

Na obr. 5a, b až 9a, b jsou znázorněny další formy provedení roury podle vynálezu s vodícími kanálky v příčném průřezu (a), resp. v perspektivním znázornění (b).

Na obr. 10a je v detailu ve svislém řezu znázorněn konec roury podle vynálezu a na obr. 10b jsou ve zvětšeném měřítku v částečném svislém řezu znázorněny dva k sobě sražené konce rour s uvnitř umístěným manžetovým těsněním podle vynálezu, které sestává z manžety z umělé hmoty vyztužené skelnými vlákny a kroužků z elastomeru.

Claims

1. Betonová, popřípadě železobetonová roura se zvýšenou nosností, s patkou a vertikálními nebo šikmými bočními stěnami pro kanalizace, vyznačující se tím, že je tvar příčného průřezu optimalizován strukturně analytickými výpočty na minimální hodnotu poměru hmotnost roury: nosnost, za respektování tahového napětí v betonu s bezpečností γ = 2,2 a s tloušťkou stěny patní části klenby nejvýše podle normy pro roury se zesílenými stěnami a že roura vykazuje následující rozměry příčného průřezu:

světlost tloušťka stěny šířka roury hřeben spodní část patní část 300 70 80 (20) 50 400 400 90 100 (20) 50 500 500 105 105 (20) 65 630 600 130 130 (30) 75 750 700 150 150 (30) 90 880 800 180 180 (30) 180 1000

2. Betonová, popřípadě železobetonová roura podle nároku 1, vyznačující se tím, zeje spodní část opatřena dvěma patkami.

3. Betonová, popřípadě železobetonová roura podle nároku 2, vyznačující se tím, že je prostor mezi oběma patkami zcela vyplněn velmi snadno deformovatelným, nehnijícím materiálem.

4. Betonová, popřípadě železobetonová roura podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se t í m, že je šířka patky pro dvě existující patky stejná a dimenzována následovně:

světlost šířka patky 300 110 400 130 500 165 600 200 700 230 800 260

5. Betonová, popřípadě železobetonová roura podle nároků laž4, vyznačující se t í m , že je opatřena drážkovými hrdly.

-9CZ 297031 B6

6. Betonová, popřípadě železobetonová roura podle jednoho z nároků laž5, vyznačující se tím, že jsou boční stěny opatřeny ke kompenzaci výrobních tolerancí rour a pažení tlakovými deskami nebo polštáři ze dřeva nebo umělé hmoty.

7. Betonová, popřípadě železobetonová roura podle jednoho z nároků laž6, vyznačující se tím, že jsou zatěžovací dorazové body uspořádány příčně vedle sebe.

8. Betonová, popřípadě železobetonová roura podle jednoho z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že je drážkové hrdlo opatřeno srovnatelně velkými středícími úkosy, popřípadě velkým náběhem a je popřípadě vytvořeno s komorou, osazením nebo stupni.

9. Betonová, popřípadě železobetonová roura podle nároků laž8, vyznačující se tím, že jako těsnění slouží kruhové, popřípadě téměř kruhové duté prstence, kluzné prstence, kluzné prstence s mazacím prostředkem, kluzné prstence s velkým rozsahem působnosti, jakož i integrovaná a aktivovatelná těsnění, a zejména u rour bez hrdla a až do světlosti 600 mm uvnitř ležící manžetové těsnění, sestávající z manžety z umělé hmoty vyztužené skelnými vlákny a z prstenců z elastomeru sloužících jako těsnění.

10. Betonová, popřípadě železobetonová roura podle nároků 1 až 9, vyznačující se t í m, že jsou k uložení kabelů nebo trubek pro tekutiny v patce roury vytvořeny kruhovité dutiny, popřípadě použity prázdné trubky, jejichž průměr odpovídá maximálně tloušťce stěny patní části klenby.

11. Betonová, popřípadě železobetonová roura podle jednoho z nároků lažlO, vyznačující se tím, že je na vnější ploše roury, v oblasti hřebene a/nebo spodní části, opatřena pevně zabudovanými deformačními vrstvami, které mají podstatně nižší modul pružnosti než má beton.

12. Betonová, popřípadě železobetonová roura podle nároků lažll, vyznačující se t í m , že je surovinou na výrobu rour tak zvaný vysokopevnostní beton.

13. Způsob pokládání betonových, popřípadě železobetonových rour se zvýšenou nosností, s patkou a vertikálními nebo šikmými bočními stěnami pro kanalizace podle jednoho z nároků 1 až 12, do příkopu v případě potřeby opatřeného pažením, vyznačující se tím, že se roury pokládají do příkopu, jehož šířka přesahuje, popřípadě ve kterém vzdálenost protilehlých prvků pažení přesahuje šířku roury jen o hodnotu nutnou ke svislému vložení roury.

14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se t í m , že se při vytahování stěn pažení současně vyplňuje dutina mezi boční stěnou roury a stěnou příkopu.

15. Způsob podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím, že se pokládají roury s drážkovými hrdly.