CZ293461B6 - Jednoosá tepelná rouška - Google Patents

Abstract

Tepelná rouškaŹ určená především k jednorázovému zahřátí kloubu uživateleŹ sestává z tělesa }Ú�B vytvořeného z pružného materiálu }�@B s prvním koncem }�@BŹ druhým koncem }�@B a okraji }Ú@Ź Ú@BŹ přičemž těleso }Ú�B je opatřeno jednak alespoň jedním topným článkemŹ obsahujícím kompozitní exotermickou směs }@@BŹ a jednak upevňovacími prostředkyŹ upravenými pro držení tělesa }Ú�B okolo kloubu uživateleŹ a je vytvořeno s prvním páskem }Ú@B a druhým páskem }Ú@BŹ které obsahujíŹ stejně jako alespoň část tělesa }Ú�BŹ nejméně jednu pružnou laminátovou strukturuŹ tvořenou první nosnou vrstvou }@@B a druhou nosnou vrstvou }@ÚB@ Mezi nosnými vrstvami }@@Ź @ÚB je uspořádána síťovinaŹ tvořená množinou pružných prvních proužků }@@Ź @QŹ @@Ź @@BŹ protínajících množinu pružných druhých proužků }@@Ź @@Ź @@Ź @QBŹ přičemž proužky }@@Ź @QŹ @@Ź @@Ź @@Ź @@Ź @@Ź @QB mají takovou teplotu měknutíŹ že alespoň �@ @ pružných prvních proužků }@@Ź @QŹ @@Ź @@B jeŹ při působení tlaku a při teplotě jejich měknutíŹ integrálně spojeno s první nosnou vrstvou }@@B a s druhou nosnou vrstvou }@ÚBŕ

Description

Jednoosá tepelná rouška

Oblast techniky

Vynález se týká jednoosé tepelné roušky, určené především k jednorázovému zahřátí kloubu uživatele, a to jak kolenního, tak loketního kloubu.

Dosavadní stav techniky

Obvyklým způsobem léčení chronické bolesti je aplikace tepla na postižené oblasti. Léčení pomocí tepla se používá jako prostředek terapie v případě bolestí, ztuhlosti svalů a kloubů, bolesti nervů, revmatismus apod.

Lidský loket a koleno jsou dva z nejvíce zranitelných kloubů lidského těla v důsledku přetížení. Dosud se ke stabilizaci pohybu kolenního kloubu používal pružný tlakový obvaz, ohřívaný polštářek, vířivá lázeň, horké ručníky a hydrokolátory, pomocí kterých se na zraněný kolenní kloub, za účelem zmírnění bolesti, aplikovalo teplo. Zařízení sloužící k uvolnění bolesti a ke stabilizaci však poskytují jednu nebo druhou funkci, ale nikdy obě.

Obecně lze uvést, že příhodné terapeutické účinky poskytované teplem po odstranění zdroje tepla mizí. Proto je v závislosti na teplotě žádoucí poskytovat postižených oblastem stálý zdroj tepla co možná nejdéle, aby se tak dosáhlo požadovaného terapeutického výsledku. Mnoho současných zahřívacích zařízení, která potřebují stále doplňování zdroje tepla, například již uvedené zdroje nebo takové zdroje, které používají znovupoužitelné tepelné torbičky obsahující vodu a/nebo gely ohřívané mikrovlnné, je nevhodných pro pravidelné používání, jelikož tepelná energie nemusí být vždy pro použití a uvolnění ovladatelným způsobem k dispozicí.

Byly vyvinuty tepelné torbičky na jedno použití, jejichž činnost je založena na oxidaci železa. K nim patří ty, které jsou uvedeny v patentech US 4 366 804, US 4 649 895, US 5 046 479, a Re. 32 026, avšak jejich použití se ukázalo být neuspokojivé. Mnohá z těchto zařízení jsou objemná zařízení, nelze u nich udržovat a ovládat stálou teplotu a/nebo nemají uspokojivé fyzikální dimenze, což snižuje jejich efektivnost, a tak postiženému místu poskytují nestálou, nevhodnou a/nebo nepohodlnou aplikaci tepla.

Současným topným zařízením nelze tepelnou energii v loketním nebo kolenním ohybu správně umístit ani udržet. Pružné laminátové struktury se původně používaly v různých druzích výrobků, včetně pružných absorpčních struktur, například v potních páskách, bandážích, plenách a inkontinenčních zařízeních. Běžně existují způsoby výroby takových laminátových struktur, jaké jsou uvedeny v patentech US 4 522 863, US 4 606 964 a US 4 977 011. Ačkoliv tyto pružné laminátové struktury jsou možná vhodné pro zamýšlené účely, jejich součástí jsou proužky vystupující z odříznutých stran struktury, které mohou být zdrojem dráždění, pokud se zařízení používá přímo v blízkosti těla. Kromě toho, pokud se jedná o pružnou laminátovou strukturu s velkým modulem pružnosti (poměr napětí k natažení), se požaduje, aby uvedené proužky měly velkou plochu průřezu. Velké proužky však mohou, při dotyku s tělem uživatele, vyvolávat pocity drsnosti a pocit přítomnosti uzlíků.

Byla vyvinuta jednoosá tepelná rouška z pružného materiálu, která během užívání udržuje polohu umístění na koleně/lokti uživatele, a přitom působí jak tepelnou tak i tlakovou energií, a to ovladatelným způsobem. Tato rouška zahrnuje jednu nebo více tepelně spojených pružných laminátových struktur, které zahrnují dvě nosné vrstvy a pružný prvek, který je mezi nimi tepelně připojený, a dále jeden nebo více topných článků (buněk), lépe jednu nebo více tobolek, kdy každá topná tobolka obsahuje množství jednotlivých topných článků, z nichž každý obsahuje exotermickou směs, lépe látku oxidace železa se specifickými fyzikálními objemy a charakteristi

-1 CZ 293461 B6 kami plnění, umístěnou mimo a pevně upevněnou napříč topnou tobolkou. Tepelně svázané pružné laminátové struktury, pokud jsou použity v rouškách určených na loket či koleno, podstatně omezují možnost delaminace složené struktury roušky při používání. Stejně tak omezují pocit drsnosti a pocit přítomnosti uzlíků, a tím i možnost dráždění, způsobené proužky vystupujícími z odříznutých stran, a kromě toho zajišťují přilnutí roušky k lokti/kolenu uživatele, což je důležité pro jednotné pokrytí teplem a zvýšení pohodlí při nošení.

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout jednoosou tepelnou roušku z pružného materiálu určenou k jednomu použití, která je schopná se přizpůsobit tvaru kolena a/nebo lokte uživatele, a přitom zmíněné klouby jednotně pokrýt teplem, a která zahrnuje jednu nebo více tepelně spojených pružných laminátových struktur a jeden nebo více topných článků, které poskytují možnost regulace a udržení teploty, a přitom dokáží dosáhnout provozní teploty velmi rychle.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout zmíněnou roušku, která zahrnuje jednu nebo více tepelně spojených pružných laminátových struktur, které zahrnují dvě nosné vrstvy a pružný prvek, integrálně spojený a umístěný mezi nimi, a dále jednu nebo více tobolek, z nichž každá obsahuje množství jednotlivých topných článků. Takové pružné laminátové struktury podstatně snižují možnost delaminace složené struktury tobolek, podstatně snižují pocit drsnosti a přítomnosti uhlíků, a tím u dráždivosti, která je způsobena proužky, které vystupují z odříznutých okrajů, a dále poskytují možnost konzistentní, vhodné a pohodlné aplikace tepla, ale zhoršují snadný přístup k obsahu topných článků.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout zmíněnou roušku určenou k použití na koleno/loket, která zahrnuje jednu nebo více tepelně svázaných pružných laminátových struktur, které zahrnují dvě nosné vrstvy a pružný prvek integrálně spojený a umístěný mezi nimi, a dále jednu nebo více tobolek s unifikovanou strukturou složenou z alespoň jedné nepřerušované vrstvy z polotuhého materiálu, která má jiné vlastnosti tuhosti, a to v jistém rozsahu teplot, a dále množství jednotlivých topných článků rozmístěných odděleně a pevně upevněných napříč unifikované struktury tepelných tobolek, čímž roušce poskytují vlastnost umožňující dobrou pokrytí postiženého místa, přičemž udržují dostatečnou tuhost sloužící ke strukturální podpoře topných článků a k zamezení nepřijatelného roztažení nepřerušované vrstvy/vrstev během nošení.

Podstata vynálezu

Výše uvedených cílů se dosahuje jednoosou tepelnou rouškou, určenou především k jednorázovému zahřátí kloubu uživatele, sestávající z pružného materiálu vytvořeného tělesa, s prvním koncem, druhým koncem a okraji, přičemž těleso je opatřeno jednak alespoň jedním topným článkem, obsahujícím kompozitní exotermickou směs, a jedna upevňovacími prostředky, upravenými pro držení tělesa okolo kloubu uživatele, a je vytvořeno s prvním páskem a druhým páskem, které obsahují, sejně jako alespoň část tělesa, nejméně jednu pružnou laminátovou strukturu, tvořenou první nosnou vrstvou, druhou nosnou vrstvou, podle tohoto vynálezu, jejíž podstatou je to, že mezi nosnou vrstvou, podle tohoto vynálezu, jejíž podstatou je to, že mezi nosnými vrstvami je uspořádána síťovina, tvořená množinou pružných prvních proužků, protínajících množinu pružných druhých proužků, přičemž proužky mají takovou teplotu měknutí, a alespoň 10% pružných prvních proužků je, při působení tlaku a teploty jejich měknutí, integrálně spojeno s první nosnou vrstvou a s druhou nosnou vrstvou.

Podstatou tepelné roušky je dále to, že každý topný článek obsahuje alespoň jednu tobolku, pevně uchycenou k tělesu, přičemž jednotná struktura jednu tobolku, pevně uchycenou k tělu, přičemž jednotná struktura každé tobolky zahrnuje alespoň jednu nepřerušovanou vrstvu materiálu a soubor jednotlivých topných kapslí, vzájemně od sebe oddělených a upevněných k nepřerušované vrstvě materiálu, která je vytvořena ze dvou společně protlačovaných termoplastických materiálů, situovaných každý k jednomu z povrchů nepřerušované vrstvy materiálu, přičemž první materiál je polypropylen a druhým materiálem je kopolymer, pro zajištění větší tuhosti nepřerušované

-2CZ 293461 Β6 vrstvy materiálu při teplotě okolo 25 °C a nižší a po zajištění podstatně menší tuhosti při teplotách nad 25 °C.

Za podstatné je nutno dále považovat též to, že pružné první proužky mají teplotu měknutí, při působení tlaku pro jejich spojení s pružnými druhými proužky, nižší, než je teplota měknutí pružných druhých proužků, přičemž alespoň 50 % s první nosnou vrstvou a druhou nosnou vrstvou integrálně spojených pružných prvních proužků má plochý tvar a je koplanámí s vnitřními povrchy nosných vrstev.

Za podstatné je však třeba dále považovat jednak to, že alespoň 25 % pružných druhých proužků má eliptický průřez, a jednak to, že v topné kapli těsně uzavřená a disponibilní objem topné kapsle zcela vyplňují kompozitní exotermická směs obsahuje železný prášek, uhlík, kovovou sůl a vodu.

Pro tepelnou roušku podle tohoto vynálezu je pak konečně podstatné i to, že těleso je opatřeno otvorem, upraveným pro obklopení kolenní čéšky nebo loketního výběžku a zajištění spolehlivého umístění tělesa na kloubu uživatele, nebo je těleso opatřeno alespoň jednou štěrbinou, vycházející z otvorů ve směru rovnoběžném s podélnou osou tělesa, pro umožnění roztažení tělesa v oblasti otvoru příčně vůči podélné ose a ulehčení ohýbání kloubu uživatele.

Kus pružného materiálu má dostatečně velkou délku, která umožňuje obtočit koleno/loket uživatele tak, že první druhý konec se překryje v době, kdy je pružný materiál v klidové nebo roztaženém stavu. První a druhý konec zahrnuje upevňovací prostředky (s možností několika cyklů spojení a rozpojení), nejlépe systém s háčky a poutky, které slouží k připojení prvního konce ke zmíněnému kusu pružného materiálu s cílem udržet kus pružného materiálu okolo kolena/lokte uživatele. Přednost se dává tomu, aby upevňovací prostředek sestával ze dvou kusů, který by navíc zahrnoval množství háčků zapadajících do smyček vláken zóny uchycení, nebo její části, kusu pružného materiálu, čímž se zajistí možnost nastavení roušky podle velikosti uživatele a dosáhne se pružného a pro uživatele pohodlného napětí.

Topné články jsou rozmístěny odděleně a jsou pevně upevněny v rámci každé tepelné tobolky. Každá tepelná tobolka poskytuje dobré pokrytí poraněného místa, při udržení dostatečné tuhosti, aby se udržovala strukturální podpora topných článků a při používání se zabránilo nepřijatelnému napínání nepřerušované vrstvy (vrstev), což vede ke konzistentní, vhodné a pohodlné aplikaci tepla.

Přehled obrázků na výkresech

Vytvoření jednoosé tepelné roušky podle tohoto vynálezu bude podrobněji popsáno prostřednictvím následujícího textu a připojených výkresů, na nichž je na obr. 1 znázorněn půdorys tepelné roušky podle tohoto vynálezu, se zobrazeným preferovaným vzorem topných článků a/nebo tepelných tobolek, na obr. 2 řez provedením tepelné roušky z obr. 1 se zobrazenou laminátovou strukturou podle tohoto vynálezu, na obr. 2A zvětšený první detail z obr. 2, na obr. 2B zvětšený druhý detail z obr. 2, na obr. 3 zvětšený axonometrický pohled na síť a první a druhou nosnou vrstvu, a to před vytvořením laminátové struktury podle tohoto vynálezu, na

-3CZ 293461 Β6 obr. 4 zvětšený axonometrický pohled na laminátovou strukturu podle tohoto vynálezu, kde byly odstraněny části nosných vrstev, aby byly vidět integrálně spojené první proužky, na obr. 4A zvětšený detail z obr. 4, ukazující integrálně spojený první proužek laminátové struktury, na obr. 5 schematicky znázorněný postup vytváření laminátové struktury z obr. 4, a na obr. 6 schematicky znázorněný postup plánování při vytváření laminátové struktury z obr. 4.

Příklady provedení vynálezu

Jednoosá tepelná rouška 10 podle tohoto vynálezu je určena k jednomu použití, přičemž výraz „k jednomu použití“ znamená, že se tepelná rouška může skladovat v pro vzduch nepropustném kontejneru a opakovaně použít podle potřeby k utišení bolesti v postiženém kloubu, přičemž se předpokládá, že se po vyčerpání zdroje tepla v topné kapsli 75 rouška 10 zahodí do vhodné nádoby na odpadky.

Výraz „topná kapsle“ označuje sjednocenou strukturu, zahrnující exotermickou směs 74, konkrétně železo okysličující látku, která je uzavřena mezi dvěma vrstvami, přičemž alespoň jedna vrstva propouští kyslík a je schopná poskytnout dlouhodobou generaci tepla se zlepšeným ovládáním teploty, se specifickými fyzikálními rozměry a plnicími vlastnostmi. Topné kapsle 75 se používají jako samostatné tepelné jednotky, nebo tak, že jsou umístěny v tepelných tobolkách, které zahrnují množství jednotlivých topných kapslí 75, které se mohou rovněž snadno včlenit do tělesa, určeného na jedno použití, stejně tak do různých vložek apod. Tělesa obsahující topné kapsle 75, nebo tepelné tobolky, jsou uzpůsobená tvaru různých částí lidského těla, a tím poskytují konzistentní, vhodnou a pohodlnou možnost aplikace tepla.

Výraz „přímé zhuštění“ zde znamená, že se suchá prášková směs stlačuje, vytváří se pilulky nebo tablety, a to bez použití mokrých pojiv, která by spojovala jednotlivé částice dohromady. Alternativně se směs mísí a válcuje do stlačeného tvaru, následuje mletí a prosévání a přímé vytváření kompaktních granulí. Přímé zhuštění se může rovněž uvádět jako „suché zhuštění“.

Výraz „objem náplně“ znamená objem směsi částic, nebo zhuštěné ve vodě nabobtnalé tepelné prvky, přítomné v zaplněné topné kapsli 75.

Výraz „objem tobolky“ znamená objem náplně, plus prázdný objem tobolky.

Výraz „nepřerušovaná vrstva nebo vrstvy“ se týká jedné nebo více vrstev materiálu, které mohou být nepřerušované, nebo alespoň částečně, ale ne zcela přerušované jiným materiálem, otvory, perforací apod., a to po jeho délce nebo šířce.

Výraz „polotuhý materiál“ se týká materiálu, který je do jisté míry tuhý, nebo alespoň v jistých částech, a vykazuje jistou odolnost při udržování strukturální podpory topných kapslí 75 v nepodporované struktuře, a rovněž k omezení nepřijatelného napínání struktury materiálu během výroby nebo používání, a dále k zabránění snadnému přístupu k obsahu topného článku, přičemž se ale zachovává celková schopnost přilnutí při zahřívání.

Na obr. 1 a 2, je zobrazeno provedení tepelné roušky 10 podle tohoto vynálezu, kterému se dává přednost. Rouška 10 zahrnuje kus pružného materiálu 12 s podélnou osou 18. Pružný materiál 12 zahrnuje první konec 14 a druhý konec 16 a těleso 81, dále první pásek 80 a druhý pásek 82. kde alespoň jedno těleso 81, první pásek 80 a druhý pásek 82, zahrnuje pružnou část 20, která je schopná se roztáhnout podél podélné osy 18. Pružný materiál 12 má délku, měřenou v klidovém nebo nataženém stavu, a to ve směru rovnoběžném s podélnou osou 18 od prvního konce 14 ke

-4CZ 293461 B6 druhému konci 16, která je dostatečně velká, aby rouška 10 mohla ovinout koleno/loket uživatele tak, že první konec 14 překryje druhý konec 16. Pružný materiál 12 zahrnuje materiál 62 obrácený ktělu uživatele, který zahrnuje povrch 28 obrácený ktělu a vnější povrch 30 materiálu 64, který se táhne od prvního konce 14 ke druhému konci 16.

Použitý výraz „pružný“ se týká vlastnosti materiálu, kdy materiál, na který působí napětí v tahu, se natahuje/rozpíná ve směru působící síly a vrací se do původního stavu, jestliže síla přestane působit. Konkrétněji tento výraz znamená směrovou vlastnost, kdy se prvek nebo struktur vrátí do původního stavu v rámci asi 10 % původní délky L_o, jestliže na prvek nebo strukturu působilo procentuální napětí ε% větší jak 50 %. Procentuální napětí je definováno takto:

ε% = [(L_f-L₀)/L₀J. 100 kde Lf = prodloužená délka

Lo = původní délka

Pro porovnání, navrácení do původního stavu prvku nebo struktury se měří po dobu 30 sekund po uvolnění a prodloužené délky Lf. Ostatní prvky a struktury se budou považovat za nepružné, jestliže se nevrátí do původního stavu, a to na hodnotu v rozmezí 10% původní délky F_o a v průběhu 30 sekund, a to po uvolnění z procentuálního napětí ε% = 50 %.

Podle obr. 1-4 pružná část 20 pružného materiálu 12 zahrnuje první pružný prvek 36. První pružný prvek 36 je tepelně spojen s první nosnou vrstvou 37 a druhou nosnou vrstvou 38 před sestavením pružného materiálu 12, za účelem vytvoření tepelně spojeného prvního pružného laminátu 66. První pružný laminát 66 je dále pevně připojen k materiálu 62 obrácenému k tělu roztavenou horkou adhezivní vrstvou 60, čímž se vytvoří vnitřní laminát 92 obrácený k tělu.

Pružná část 20 pružného materiálu 12 dále zahrnuje druhý pružný prvek 39. Druhý pružný prvek 39 je tepelně připojen k třetí nosné vrstvě 40 a čtvrté nosné vrstvě 41 a to ještě před sestavením pružného materiálu 12, čímž se vytvoří tepelně spojený druhý pružný laminát 67. Druhý pružný laminát 67 se dále připevní k materiálu 64 pomocí teplem roztavené adhezivní vrstvy 60. čímž se vytvoří vnější laminát 93. Vnitřní laminát 92 obrácený k tělu se dále pevně spojí s vnějším laminátem 93 a s jednou nebo více topnými kapslemi 75, lépe s jednou nebo více tepelnými tobolkami 22, umístěnými mezi lamináty 92, 93, pomocí teplem roztavené adhezivní vrstvy 60, čímž se vytvoří rouška 10.

Podle obr. 3 a 4, zahrnují pružné prvky 36, 39 množství prvních proužků 24, které protínají, nebo překřižují (bez připojení) množství druhých pružných prvků 26 v uzlech 31, a to pod úhlem a, čímž se vytváří otevřená struktura podobná síti, která zahrnuje množství otvorů 33. Každý otvor 33 je definován alespoň dvěma sousedními prvními proužky 42, 43 a alespoň dvěma sousedními druhými proužky 44, 45 tak, že otvory 33 mají v podstatě pravoúhlý (lépe čtvercový) tvar. Lze použít i jiné tvary otvorů, například tvar rovnoběžníku nebo segmentu s kruhovým obloukem. Takové uspořádání je užitečné pro poskytnutí nelineárních pružných strukturálních směrů. Přednost se dává tomu, aby první proužky 24 byly v podstatě rovné a navzájem rovnoběžné, přičemž se přednost dává tomu, aby druhé proužky 26 byly rovněž rovné a navzájem rovnoběžné. Nejlépe, když první proužky 24 protínají druhé proužky 26 v uzlech 31 pod předem stanoveným úhlem a, který má hodnotu 90°. Každý uzel 31 je překrývaným uzlem, přičemž první proužky 24 a druhé proužky 26 jsou spojeny nebo slepeny (ačkoliv lze uvažovat i o tom, že spojení nebo slepení nebude nutné) v bodě protínání proužků 24, 26, které jsou v uzlu 31 jednotlivě rozlišitelné. Vhodná jsou i jiná uspořádání, například sloučení nebo kombinace sloučení a překrytí.

Ačkoliv se dává přednost tomu, aby první a druhé proužky 24, 26 byly rovné, rovněž a protínaly se pod úhlem a = 90°, je nutné zaznamenat, že první a druhé proužky 24, 26 se mohou protínat i pod jiným úhlem a, a mohou se spojovat do kruhových, eliptických a jiných nelineárních vzorů.

-5CZ 293461 B6

Z důvodu snadnější výroby se uvažuje o tom, aby první proužky 24 a druhé proužky 26 měly v příčném řezu kruhový tvar, a to před zahrnutím do laminátu 66 a/nebo laminátu 67, přičemž první a druhé proužky 24, 26 mohou mít v příčném řezu i jiný tvar, například eliptický, čtvercový, trojúhelníkový, nebo jejich kombinace.

Materiál prvních proužků 24 je vybrán tak, aby první proužek 24 mohl udržovat druhé proužky 26 v relativním spojení, a to před vytvořením laminátu 66 a/nebo laminátu 67. Je rovněž vhodné, aby se materiály prvních a druhých proužků 24, 26 mohly deformovat (na začátku formovat) do předem stanoveného tvaru po aplikaci předem stanoveného tlaku, nebo tlaku v kombinaci s tepelným tokem, tak jak to bude později podrobně popsáno. Tyto deformované tvary (například elipsovité druhé proužky 26, ploché první proužky 24 apod.) poskytují laminát 66, 67, který se může nosit kolem těla bez pocitu dráždění nebo jiného nepohodlí. Dále je žádoucí, aby materiál vybraný pro první proužky 24 poskytoval vlastnosti podobné adhezivním vlastnostem, které by umožňovaly spojit část vnějšího povrchu 49 deformovaných druhých proužků 27 s částí vnitřního povrchu 50 první nosné vrstvy 37 a s vnitřním povrchem 52 druhé nosné vrstvy 38.

Materiál prvních proužků 24 by měl být schopný integrálně se spojit s nosnými vrstvami 37, 38, 40 a/nebo vrstvou 41, jako součást vytváření laminátu 66 a/nebo laminátu 67. Jak to bude později popsáno mnohem podrobněji, první proužky 24 mohou být integrálně spojeny s nosnými vrstvami 37, 38, 40 a/nebo s vrstvou 41 pomocí tlaku a tlaku v kombinaci stokem tepla. Výraz „integrálně spojený“, a jeho odvozeniny, se týká toho, že část vnějšího povrchu 47 integrálně spojeného prvního proužku 25 (integrálně spojených prvních proužků 25) pronikl do nosných vrstev 37, 38, 40 a/nebo vrstvy 41 a spojil se s nimi. Část vnějšího povrchu 47 integrálně spojeného prvního proužku 25, který proniká nosnými vrstvami 37, 38, 40, a/nebo vrstvou 41, se může mechanicky (zapouzdřením, obklopením, pohlcením), a/nebo chemicky dále (polymerizací, tavením či jinou chemickou reakcí) spojit s vlákny 51 nosné vrstvy 37, 38, 40 a/nebo vrstvy 41 tak, jak je to znázorněno na obr. 4A. Pokud jde o pronikání (penetraci), výraz integrálně spojený znamená, že část vnějšího povrchu 47 prvního proužku 25 pronikla alespoň z 10 %, lépe alespoň z 25 %, ještě lépe alespoň z 50 % či 75 %, a vůbec nejlépe 100 % strukturální tloušťky T nosné vrstvy 37, 38, 40 a/nebo vrstvy 41 v laminátu 66, 67. Kromě toho, jelikož integrálně spojené proužky 24, 25, při nošení roušky 10 okolo příslušné části těla, zvyšují pohodlí laminátu 66 a/nebo laminátu 67. je alespoň 10 %, lépe alespoň 50 %, ještě lépe alespoň 90 %, a nejlépe okolo 100 % prvních proužků 24 integrálně spojeno s nosnými vrstvami 37, 38. 40, a/nebo vrstvou 41 laminátu 66 a/nebo laminátu 67.

Již popsaných výhod lze dosáhnout výběrem materiálu prvního proužku 24, 25, který má teplotu měknutí nižší, než je teplota měknutí druhých proužků 26, 27 a to relativně vůči provozním tlakům při vytváření laminátu 66 a/nebo laminátu 67. Použitý výraz „teplota měknutí“ znamenám minimální teplotu, při které materiál vystavený tlaku začíná téct, což usnadňuje integrální spojení materiálu s nosnou vrstvou (vrstvami). Na materiál se působí teplem tak dlouho, až se dosáhne teploty měknutí. Obecně to vede k poklesu viskozity materiálu, který může dosáhnout (ale nemusí) stavu měknutí, přičemž měknutí je spojeno s latentním teplem tavení. Termoplastické materiály mají tendenci snižovat svoji viskozitu, což vede ke zvýšení teploty, což jim při aplikaci jistého tlaku umožňuje téct.

Rozumí se, že při růstu aplikovaného tlaku se teplota měknutí snižuje, a tím může mít daný materiál několik teplot měknutí, jelikož se teplotě mění s aplikovaným tlakem. Pro usnadnění výroby a používání, při použití polymemích materiálů pro proužky 24, 26. se dává přednost tomu, aby teplota měknutí prvních proužků 24 byla nižší alespoň o 10 °C, lépe o 30 °C, než teplota měknutá druhých proužků 26, jestliže jsou oba materiály vystaveny stejnému aplikovanému tlaku (tlak při zpracování). Výraz „spojovací (vázací) tlak“ se týká tlaku, který ulehčuje integrální spojování prvních proužků 24. k nosným vrstvám 37. 38, aniž by docházelo k integrálnímu spojování druhých proužků 26, 27 s nosnými vrstvami 37, 38 a to v době, kdy oba proužky 26, 27. dosáhly teploty měknutí prvních proužků 24. ale nižší teploty, než je teplota měknutí druhých proužků 26. Kromě výběru materiálu prvních a druhých proužků 24, 25. 26. 27,

-6CZ 293461 B6 pokud jde o teplotu měknutá, jsou druhé proužky 26, 27 vyráběny z materiálu, který druhým proužkům 26, 27 dodává příslušnou pružnost, čímž laminát 66 a/nebo laminát 67 poskytuje strukturální směr, podél směru druhých proužků 26, který je rovněž příslušný a požadovaným způsobem pružný.

Polymery, například polyolefiny, polyamidy, polyestery a pryže (styren butadienová pryž, polybutadienová pryž, polychloroprenová pryž, nitrilová piyž a pod), byl uznány za vhodné materiály (bez omezení pouze na ně) k výrobě prvních a druhých proužků 24, 25, 26. 27 prvního pružného prvku 36 a/nebo druhého pružného prvku 39. Ostatní materiály nebo směsi (adhezivních prvních proužků) a různými relativními teplotami měknutí nebo pružností lze nahradit tak, aby materiál poskytoval dříve popsané výhody. Kromě toho lze do základních materiálů prvních a druhých proužků 24, 25, 26, 27 přidávat doplňující materiály (směsi pigmentů, barev, přísad na lesk, těžké vosky apod.), a to s cílem poskytnout jiné vizuální, strukturální a funkční vlastnosti.

Pružné prvky 36, 39 lze vytvářet jedním z procesů známých v oboru. Zvláště vhodným materiálem pro první a/nebo druhý pružný prvek 36, 39 je pružný mul.

Alternativně lze první a druhý pružný prvek 24, 25. 26, 27 vybrat z přírodní nebo syntetické pryže, nebo z jakéhokoliv polymemího materiálu, který je schopný prodloužení a uvedení do původního stavu. Vhodné materiály zahrnují (ale nejsou tím omezeny) polymery styrenového bloku, pryž, Lycra™, Krayton™, polyethylen včetně kovových katalyzátorů PÉ, pěn, včetně polyuretanových a polyesterových apod. První a druhé pružné prvky 36, 39 lze zhotovit z filmů, proužků, mulů, stužek, pásků, strukturálních pseudoelastických filmů apod.

Z důvodu snadné výroby a efektivních nákladů jsou nosné vrstvy 37, 38, 40, 41 vyráběny z netkaných textilií, které mají vlákna například z polyethylenu, polypropylenu, polyethylen tereftalátu, nylonu, rayonu, bavlny nebo vlny. Vlákna mohou být navzájem spojena lepením teplem, prošíváním, plstěním a jinými v oboru známými způsoby, aby se vytvořily nosné vrstvy 37, 38, 40, 41. Ačkoliv se dává přednost tomu, aby se nosné vrstvy 37, 38, 40, 41 vyráběly z netkané textilie, lze použití i jiné látky, například tkaní a pletené.

Teplota měknutí nosných vrstev 37. 38, 40, 41 (při zpracujících tlacích) by měla být vyšší, než jakákoliv teplota zpracování pružného prvku 36, 39 při vytváření laminátu 66 a/nebo laminátu 67. Kromě toho, nosné vrstvy 37, 38, 40, 41. podle tohoto vynálezu, mají hodnotu modulu menší jak 100 g/cm při jednotkové deformaci ε_μ s hodnotou alespoň 1 (L_f = 2 x L_o) ve směru podél druhých proužků 26, v době jejich formování do laminátu 66 a/nebo laminátu 67. Výraz modul se týká poměru aplikovaného napětí σ a výsledně jednotkové deformace ε_μ, kde napětí σ a deformace ε_μ znamená:

a = Fa/W ε_μ (Lf Lo)/Lo kde F_a = aplikovaná síla,

W = pravoúhlý rozměr prvku struktury, na který působí síla F_a (obvykle to je šířka struktury),

Lf = prodloužená délka,

Lo = původní délka.

Například síla 20 g aplikovaná pravoúhle napříč 5 cm široké textilie by měla hodnotu napětí 4 g/cm a výslednou prodlouženou délku Lf = 12 cm, hodnotu výsledné jednotkové deformace ε_μ = 2 a hodnotu modulu = 2 g/cm.

Má se za to, že nosná vrstva 37, 38, 40, 41 s modulem menším jak 100 g/cm ve vedlejším směru textury, jestliže má tento vedlejší směr texturu stejný směr s pružnými druhými proužky 26, v laminátu 66 a/nebo laminátu 67, poskytuje laminátu 66 a/nebo laminátu 67 ve směru druhých pružných proužků 26 modul, který je převážně funkcí vlastností materiálu, velikosti a uspořádání druhých proužků 26. Jinými slovy, modul nosné vrstvy 37, 38, 40, 41 bude dostatečně menší než modul druhých proužků 26. bude převážně určovat modul laminátu 66 a/nebo laminátu 67 ve vedlejším směru. Toto uspořádání je zvláště užitečné tehdy, když laminát 66 a/nebo laminát 67 poskytuje pružný strukturální směr, a to podél směru deformovaných druhých proužků 27.

Jestliže nosné vrstvy 37, 38, 40, 41 neposkytují určené moduly, mohou být podrobeny aktivačnímu procesu, a to před nebo po vytvoření laminátu 66 a/nebo laminátu 67. US patent č. 4 834 741 uvádí, že podrobení nosných vrstev 37, 38, 40, 41 aktivačnímu procesu (buďto odděleně nebo jako součást laminátu 66 a/nebo laminátu 67) způsobí plastickou deformaci nosných vrstev 37, 38, 40, 41, a to tak, že jim poskytne požadovaný modul. Během aktivačního procesu je nosná vrstva 37, 38.40.41 (nebo laminát 66 a/nebo laminát 67 zahrnující nosné vrstvy 37, 38, 40, 41) protažena mezi zvrásněnými válci, kde pomocí příčného protahování zmíněných nosných vrstev 37. 38.40, 41 získá schopnost roztažení, a to v příčném směru vůči pohybu stroje. Nosné vrstvy 37, 38, 40, 41 jsou přírůstkově roztahovány a natahovány, aby získaly stálé prodloužení a orientaci vláken v příčném směru vůči směru pohybu stroje. Tento postup lze použít k roztahování nosných vrstev 37, 38.40 před, a nebo po spojení laminátů 66, 67. Tento postup poskytuje laminát 66, 67, který se dá roztáhnout v pružném strukturálním směru, a to použitím minimální síly, jelikož nosné vrstvy 37, 38, 40, 41 (a jakékoliv jiné vrstvy) již byly v tomto směru „aktivovány“ nebo odděleny, čímž v daném směru poskytují nízký modul, a to tak, že modul laminátu 66, 67 je primárně funkcí druhých proužků 27.

Lamináty 66, 67 jsou vytvořeny z na sebe položených nosných vrstev 37, 38. 40. 41 a pružných prvků 36, 39 a působením předem stanoveného tlaku, nebo předem stanoveného tlaku a toku tepla, a to vše v závislosti na vybraných materiálech nosných vrstev 37. 38, 40, 41 a pružných prvků 36, 39, a to tak, že první proužky 24 jsou integrálně spojeny s nosnými vrstvami 37, 38, 40. 4L Po integrální spojení prvních proužků 24 s nosnými vrstvami 37, 38, 40, 41 je žádoucí, aby zmíněný postup deformoval první proužky 24 tak, aby vnější povrchy 47 integrálně spojených prvních proužků 25 měly v podstatě plochý tvar. Výraz „v podstatě plochý tvar“ znamená, že integrálně spojené první proužky 25 mají hodnotu hlavního rozměru M (vedlejší rozměr rovnoběžný s hlavní osou příčného průřezu proužku 25, viz obr. 4) alespoň dvakrát větší, než je délka vedlejšího rozměru N (nejmenší rozměr rovnoběžný s vedlejší osou příčného průřezu proužku 25, viz obr. 4). Mělo by být zřejmé, že vnější povrch 47 integrálně spojeného prvního proužku 25 může vykazovat jisté nepravidelnosti (vrcholky a prohlubeniny apod., viz obr. 4A), a přesto může být považovat za plochý. Je žádoucí, aby část vnějších povrchů 47 integrálně spojených prvních proužků 25 byla rovněž v jedné rovině (byla koplanámí) s vnitřními povrchy 50, 52, a to tak, že vedlejší rozměr N se rovná, nebo je menší, než strukturální tloušťka T nosných vrstev 37. 38, 40, 41, přičemž vedlejší rozměr N se nachází uvnitř strukturální tloušťky T tak, jak je to znázorněno na obr. 4. Rovněž se požaduje, aby se změny v podstatě rovinných a koplanámích tvarů integrálně spojených prvních proužků 25 realizovaly podél jejich délky, a to bez odchylek od rozsahu těchto definicí. Jinými slovy, v důsledku procesních změn je zjištěno, že části integrálně spojených prvních proužků 25 mohou být v podstatě ploché a/nebo koplanámí, zatímco jiné části stejného proužku 25 nikoliv. Toto uspořádání je stále považováno za odpovídající zmíněné definici o v podstatě plochém a koplanámím uspořádání, tak jak to bylo definováno.

Dříve popsaný tvar integrálně spojených prvních proužků 25 poskytuje lamináty 66, 67, přičemž proužky 25 nevystupují způsobem, který by způsoboval podráždění a jiné nepohodlí, jestliže jsou lamináty 66, 67, odříznuty (přitom se odhalují konce integrálně svázaných prvních proužků 25) a přiloženy na určené části těla. Přitom integrálně spojené první proužky 25 a jsou z 25 %, lépe z 50 %, ještě lépe ze 75 %, a vůbec nejlépe ze 100 % ploché a koplanámí.

-8CZ 293461 B6

Oproti v podstatě plochému a koplanámímu tvaru integrálně spojených prvních proužků 25 laminátů 66, 67, druhé proužky 27 jsou pouze spojeny (opak k integrálnímu spojení) s vnitřním povrchem 50, 52 nosné vrstvy 37, 38, 40, 41 (obr. 4), a to aplikací již zmíněného tlaku a toku tepla. Uvažuje se o tom, že by druhé proužky 26 mohly být rovněž, pokud by se o tom uvažovalo, integrálně spojeny s nosnými vrstvami 37, 38, 40, 41. Integrální spojení prvních proužků 24 k nosným vrstvám 37, 38, 40, 41 lze rovněž realizovat tak, že první proužky 24 fimgují jako adhezivní, k občasnému připojení druhých proužků 26 k vnitřnímu povrchu 50, 52, a to v uzlech 31. Alternativně mohou druhé proužky 26 obsahovat přilnavý materiál, který pomáhá připojit část vnějšího povrchu 49, druhého proužku 26, 27 k vnitřnímu povrchu 50, 52, nosné vrstvy 37, 38,40, 41.

Na obr. 5 znázorněné lamináty 66, 67 jsou vyráběny postupem, který poskytuje v podstatě první nepružný povrch 148 (zhotovený například z oceli apod.), druhý nepružný povrch 150 a v podstatě třetí pružný povrch 152 (zhotovený ze silikonové či jiné deformovatelné pryže), přičemž zmíněné povrchy 148, 150, 152 jsou k dispozici ve tvaru rolí. První nepružný povrch 148 je oddělený od druhého nepružného povrchu 150 tak, že mezi nimi existuje mezera, zatímco druhý nepružný povrch 150 a třetí pružný povrch 152 mají styk prostřednictvím svých povrchů, čímž vytváří první mezeru 154. Druhá mezera 156 má takový rozměr, že první proužky 24 a druhé proužky 26 druhou mezerou 156 snadno prochází. Alternativně může mít druhá mezera 156 takový rozměr, že se druhé proužky 26 při průchodu deformují.

První nosná vrstva 37 je položením na první pružný prvek 36 s ním spojena, přičemž stejným způsobem je pružný prvek 36 spojen s druhou nosnou vrstvou 38, přičemž při položení okolo prvního nepružného povrchu 148 (obr. 5), je první pružný prvek 36 umístěn mezi první nosnou vrstvou 37 a druhou nosnou vrstvou 38. Přednost se dává tomu, aby první proužky 24 prvního pružného prvku 36 byly položeny na vnitřní povrch 50 první nosné vrstvy 37 a druhé proužky 26 na vnitřní povrch 52 druhé nosné vrstvy 38. Přednost se dává tomu, aby první nosná vrstva 37 byla orientována k prvnímu nepružnému povrchu 148. První nepružný povrch 148 se zahřívá na teplotu TI, která v kombinaci s podávači rychlostí první nosné vrstvy 37, prvního pružného prvku 36 a druhé nosné vrstvy 38, zvyšuje teplotu prvních proužků 24 k teplotě měknutí nebo nad teplotu měknutí. Vlivem nízkého aplikovaného tlaku Pd ve druhé mezeře 156 nehrozí prvním proužkům 24 a druhým proužkům 26 žádná hrozba deformace.

Po projití první nosné vrstvy 37, prvního pružného prvku 36 a druhé nosné vrstvy 38 druhou mezerou 156, je druhá nosná vrstva 38 orientována směrem k druhému nepružnému povrchu 150 a je přitom vložena mezi druhý nepružný povrch 150 a první pružný prvek 36 a první nosnou vrstvu 37. Druhý nepružný povrch 150 se zahřívá na teplotu T2, která v kombinaci s podávači rychlostí první nosné vrstvy 37, prvního pružného prvku 36 a druhé nosné vrstvy 38 nad druhým nepružným povrchem 150, zvyšuje teplotu druhých proužků 26 na hodnotu teploty měknutí. První nosná vrstva 37, první pružný prvek 36 a druhá nosná vrstva 38 dále prochází první mezerou 154, přičemž první proužky 24 jsou integrálně spojeny s první nosnou vrstvou 37 a druhou nosnou vrstvou 38, a to aplikováním spojovacího tlaku Pf z druhého a třetího povrchu 150, 152 v první mezeře 154. Třetí pružný povrch 152 poskytuje spojovací tlak Pb, který je stejnoměrně aplikován na první proužky 24 mezi druhými proužky 26, a to vlivem odpovídající vlastnosti pružného třetího povrchu 152. Přednost se dává tomu, aby aplikace Pb z třetího pružného povrchu 152 a toku tepla z druhého povrchu 150 při teplotě T2 byla dostatečná a mohla deformovat první proužky 24 do v podstatě plochého tvaru a integrálně připojit první proužky 25. Největší přednost se dává tomu, aby aplikace tlaku a toku tepla byla dostatečná k deformaci prvních proužků 24 do integrálně spojených prvních proužků 25, které jsou v podstatě koplanámí s vnitřním povrchem 50 první nosné vrstvy 37 a druhé nosné vrstvy 38.

Naproti tomu, alespoň 25 %, lépe 50 %, ještě lépe 75 %, a nejlépe 100 % druhých proužků 26 má v podstatě eliptický tvar, a to v první mezeře 154, a to proto, že je na druhé proužky 26 druhým povrchem 150 plně aplikován tlak Pb. Eliptický průřez druhých proužků 27 je žádoucí, jestliže by nedeformovaný průřez druhých proužků 26, při přiložení laminátu 66, 67 na tělo, vyvolával pocit

-9CZ 293461 B6 přítomnosti uzlíků nebo pocit drsnosti. Přednost se dává „pouzlíkové“ strukturální tloušťce I laminátu 66, 67 s hodnotou okolo 50 % „předuzlíkové“ strukturální tloušťky S u navršení sestávajícího z první nosné vrstvy 37, prvního pružného prvku 36 a druhé nosné vrstvy 38.

Podávači rychlost navršení první nosné vrstvy 37, prvního pružného prvku 36 a druhé nosné vrstvy 38 prostřednictvím prvního, druhého a třetího povrchu 148, 150, 152 lze nastavit tak, aby první a druhé proužky 24, 26 měly dostatečný rezidenční čas pro ohřátí prvním a druhým povrchem 148, 150, aby tyto proužky 24, 26 mohly změknout a mohly se deformovat tak, jak to bylo popsáno.

Na základě již popsaného procesu zužování bylo zjištěno, že to co bude dále uvedeno vytvoří uspokojivý laminát 66, 67 s pružným strukturálním směrem podél směru druhých proužků 27. První, druhá, třetí a čtvrtá nosná vrstva 37, 38, 40, 41 zahrnuje mykanou netkanou textilii vytvořenou z tepelně spojeného polypropylenu, která má hodnotu plošné hmotnosti 32 g/m², jemnost jednoho vlákna okolo 2,2 denierů a kaliper mezi 0,01 cm do 0,03 cm. První a druhý pružný prvek 36, 39 zahrnuje síťovinu, přičemž první proužky 24 jsou vytvořeny z polyethylenu a druhé proužky 26 jsou vytvořeny ze styrenu nebo z kopolymeru butadienu. Na sebe položené textilie a síťovina, mají předem vytvořenou strukturální tloušťku S s hodnotou od okolo 0,09 cm do 0,13 cm, lépe od 0,10 cm do 0,12 cm, ještě lépe okolo 0,11 cm, a jsou podávány rychlostí od 6 do 14, lépe od 7 do 12, nejlépe od 8 do 10 m/min, a to nad první nepružný povrch 148, který je zahřátý na teplotu TI s hodnotou od 71 °C do 141 °C, lépe od 130 °C do 141 °C, ještě lépe od 137 °C do 139 °C. U provedení, kterému se dává přednost, je druhá mezera 156 větší jak 0,13 cm. Druhý povrch 150 je zahřátý na teplotu T2 s hodnotou od 71 °C do 141 °C, lépe od 130 °C do 141 °C, ještě lépe od 137 °C do 139 °C, a to při pohybu na sebe položených textilií a síťoviny na druhém povrchu 150 a přes první mezeru 154. Tlak Pb v první mezeře 154 má hodnotu od 55 do 85 kg/cm, lépe od 70 do 75 kg/cm. Jakmile na sebe položené textilie a síťovina projdou první mezerou 154. má výsledný tepelně spojený pružný laminát 66, 67 tloušťku I v rozsahu od 0,05 cm do 0,09 cm, lépe od 0,06 cm do 0,08 cm, nejlépe pak okolo 0,07 cm.

Jako doplněk k vytvoření pružného laminátu 66, 67 podle tohoto vynálezu, a to pomocí procesu zužování, lze laminát 66, 67 vyrábět i zařízením, které obsahuje první desku 158 a druhou desku 160, tak jak je to znázorněno na obr. 6. Oproti již probranému zařízení je povrch 149 první desky 158 v podstatě nepružný, zatímco povrch 151 druhé desky 160 je pružný. Povrch 149 první desky 158 se zahřívá na teplotu TI. Spojovací tlak Pf působí na na sebe položené textilie a síťovinu tím, že se povrch 149 první desky 158 pohybuje směrem k povrchu 151 druhé desky 160. Jelikož teplota TI zahřívá první proužky 24 na jejich tepotu měknutí při spojovacím tlaku Pf, aplikace tohoto tlaku Pf integrálně připojuje první proužky 24 k nosným vrstvám 37, 38. Přednost se přitom dává tomu, aby tlak Pf rovněž deformoval první proužky 24 do plochého tvaru, který je koplanámí s vnitřním povrchem 50, 52 nosné vrstvy 37, 38, 40, 41. Ještě lépe, když spojovací tlak Pf rovněž deformuje druhé položky 26 do v podstatě eliptického tvaru.

Použitím kombinace textilie a síťoviny, tak jak to bylo popsáno, je možné poskytnout uspokojivý laminát 66. 67. který má první proužky 24 integrálně spojené s první a druhou nosnou vrstvou 37, 38, jestliže je první deska 158 zahřátá na teplotu TI s hodnotou v rozsahu od 110 °C do 130 °C, a při spojovacím tlaku Pf s hodnotou mezi 350 a 700 g/cm², který působí mezi první deskou 158 a druhou deskou 160 po dobu v rozsahu od 10 do 20 sekund.

Zatímco uvedený text popisuje postup výroby tepelně spojeného pružného laminátu 66 (zahrnujícího první nosnou vrstvu 37, první pružný prvek 36, druhou nosnou vrstvu 38), je možné použít identický postup i pro výrobu druhého tepelně spojeného pružného laminátu 67 (zahrnujícího třetí nosnou vrstvu 40, druhý pružný prvek 39 a čtvrtou nosnou vrstvu 41).

Má se zato, že je nutný správný výběr hustoty, plochy průřezu a/nebo indexu tavení prvních proužků 24 (je-li první proužek 24 vyroben z polymeru), a to pro získání laminátu 66. 67. který má pružný strukturální směr orientovaný podél směru druhých proužků 27. Nesprávný výběr

-10CZ 293461 B6 hustoty, plochy průřezu a/nebo indexu tavení prvních proužků 24, může vést k výrobě laminátu 66, 67, u kterého se části integrálně spojených prvních proužků 25 překrývají nebo se v laminátu 66, 67 slučují. Takové slučování nebo překrývání integrálně spojených prvních proužků 25 může mít za následek to, že pouze malé části laminátových druhých proužků 27 jsou schopné se roztáhnout či prodloužit, jestliže na ně působí tažná síla, což jev protikladu k prodloužení, které se realizuje podél celé délky všech laminátových druhých proužků 27, které se nepřekrývají. Pro minimalizaci těchto podmínek by se hustota, plocha průřezu a/nebo index tavení prvních proužků 24 měla vybírat tak, aby integrálně spojené první proužky 25 měly pokrytí menší jak 50 %. Výraz „pokrytí“ se týká míry množství plochy vnitřního povrchu 50 první nosné vrstvy 37 a vnitřního povrchu 52 druhé nosné vrstvy 38, které jsou v kontaktu s integrálně spojenými prvními proužky 25 podle tohoto vynálezu. Pokrytí proužku je definováno takto:

S_C = (E-F)/E. 100 kde E = středová vzdálenost mezi libovolnými sousedními integrálně spojenými prvními proužky 25 (obr. 4),

F = vnitřní vzdálenost mezi libovolnými sousedními integrálně spojenými prvními proužky 25 (obr. 4).

Měření vzdálenosti E, F se provádí u jakéhokoli průřezu laminátem 66, 67, a to mezi libovolnými integrálně spojenými prvními proužky 25.

Výraz „hustota proužku“ se týká počtu připojených proužků na 1 cm podél proužku orientovaného příčně vůči připojenému proužku. Tak například první proužky 24 mají hustotu proužku, která se může měřit nad předem stanovenou délkou A druhého proužku 26 (obr. 3). Podobně má druhý proužek 26 hustotu proužku, která se může měřit nad předem stanovenou délkou B prvního proužku 24. Výraz „plocha průřezu proužku“ se týká plochy průřezu kteréhokoliv prvního proužku 24, jestliže se měří v oboru známými způsoby měření.

Index tavení polymeru měří schopnost polymeru téct, pokud na něj působí daná teplota nebo tlak. Polymer s nízkou hodnotou indexu tavení bude při dané teplotě mnohem viskóznější (a proto nepoteče tak snadno), než polymer s vysokou hodnotou indexu tavení. Má se zato, že první proužky 24 zahrnující polymer s vysokým indexem tavení, budou mít v době aplikace daného tlaku a tepelného toku tendenci ke spojování nebo překrývání. Jinak je tomu u prvních proužků 24, které zahrnují polymer s nízkým indexem tání, a který je podroben stejnému tlaku a toku tepla. Z důvodu této variability může být polymer vytvářející první proužky 24 vybrán selektivně, a to ve spojení s hustotou proužku a plochou průřezu proužku, aby poskytoval takový, předem stanovený index tavení, aby se při něm první proužky 24 integrálně spojovaly s první a druhou nosnou vrstvou 37, 38, s pokrytím S_c= 50 %. Kromě toho, změna indexu tavení polymeru může být rovněž užitečná, jestliže se uvažuje zvýšit hustotu první a druhé nosné vrstvy 37, 38, a tom při zachování stejných provozních podmínek. V této situaci může být polymer prvního proužku 24 změněn tak, aby poskytl vyšší index tavení, a aby první proužky 24 mohly snadněji pronikat do a spojovat se s nosnými vrstvami 37, 38, 40, 41, jestliže jsou vystaveny předem stanovenému tlaku a toku tepla. V důsledku toho lze dosáhnout stejné úrovně integrálního spojení, aniž by se měnily provozní podmínky, přestože byla zvýšena hustota nosných vrstev 37, 38, 40, 41.

Podle toho co bylo uvedeno se má zato, že první proužky 24 by měly být spojeny tak, aby poskytovaly hustotu proužku v rozsahu od 2 do 10 proužků na centimetr, při ploše průřezu s hodnotou v rozsahu od 0,0005 cm² do 0,03 cm², lépe od 3 do 6 proužků na centimetr ve spojení s plochou průřezu proužku v rozsahu od 0,001 cm² do 0,005 cm², čímž se lze vyhnout sloučení a přesahu integrálně spojených prvních proužků 24 v laminátu 66, 67. Index tavení s hodnotou v rozsahu od 2 do 15 (měřeno podle ASTM dl238) ve spojení se shora popsanou hustotou proužku a hodnotou plochy průřezu proužku se zdá být uspokojivý.

-11 CZ 293461B6

Pokud jde o druhé proužky 26, má se zato, že hustota proužku, plocha průřezu proužku a modul druhých proužků 26, může ovlivnit pružné vlastnosti laminátu 66, 67 (modul laminátu 66, 67) ve směru podél druhých proužků 26 (podél směru D na obr. 4). Jestliže se například hustota a/nebo plocha průřezu druhých proužků 26 zvětšuje, hodnota modulu laminátu 66, 67 klesá. Pro zařazení laminátu 66, 67 do roušky 10 podle tohoto vynálezu je důležité, aby byla zajištěna hodnota modulu v rozsahu od 100 do 250 g/cm při εμ s hodnotou okolo 1. Má se zato, že poskytnutím druhých proužků 26 s hustotou proužku v rozsahu od 2 do 5, s plochou průřezu v rozsahu od 0,003 cm² do 0,02 cm² a zařazením kopolymeru styren butadienového bloku, bude vytvořen laminát 66, 67 s modulem, kterému se dává přednost, a to ve směru podél druhých proužků 26. Modul laminátu 66, 67 lze měřit v oboru známými technikami. Například se může měřit univerzálním testovacím přístrojem pro měření konstantní rychlosti prodloužení.

Lamináty 66, 67 lze po vytvoření upravovat různými postupy známými v oboru. Například laminát 66, 67, vyrobený popsaným způsobem, může zahrnovat další vrstvy (například bobtnací vrstva), které se připojují k laminátu 66, 67 z důvodu zlepšení pohodlí při nošení. Přidané vrstvy se mohou k laminátu 66, 67 připojit lepením, tepelným spojením, tlakem, ultrazvukem, dynamicko mechanickým spojením, a jinými vhodnými metodami známými v oboru.

Pro zlepšeni pružných vlastností roušky 10 se může pružná část 20 (po sestavení, ale před použitím) podrobit aktivačnímu procesu. Tento aktivační proces natahuje a trvale deformuje, ve velmi malém rozsahu, nepružné vrstvy roušky 10. Tento aktivační proces prvnímu a/nebo druhému tepelně spojenému pružnému laminátu 66, 67 umožňuje se natahovat nebo se rozpínat, a to ve směru působící síly a po jejím odstranění se vrátit do původních rozměrů, aniž by byl zmíněný laminát 66, 67 omezován nepružnými vrstvami pružné části 20.

Alternativně může být pružná část 20 sestavena v době, kdy je první a/nebo druhý tepelně spojený pružný laminát 66, 67 udržován v roztaženém stavu. Po sestavení se první a/nebo druhý pružný laminát 66, 67 může vrátit do stavu uvolnění, čímž způsobí, že nepružné vrstvy pružné části 20 vytvoří záhyby a zvrásnění. Následné roztažení pružné části 20 má pak za následek odstranění takového zvrásnění.

U provedení podle tohoto vynálezu, kterému se dává přednost, existuje druhý pružný díl 56, umístěný mezi topnými kapslemi 75 a/nebo tepelnými tobolkami 22. Materiály a postupy, které byly uvedeny v souvislosti s pružnou částí 20, se mohou použít i u druhého pružného dílu 56.

Konkrétní provedení roušky 10 zahrnuje dva tepelně spojené pružné lamináty 66, 67, které představují materiál 62 obrácený k tělu a materiál 64 odvrácený od těla. První a druhý tepelně spojený pružný laminát 66, 67 se táhne od prvního konce 14 ke druhému konci 16 pružného materiálu 12. Alternativně se může první a druhý tepelně spojený pružný laminát 66. 67 táhnout od prvního konce 14 ke středové čáře 54 pružného materiálu 12, čímž poskytuje prvním a druhým páskům 80, 82 pružné vlastnosti. Středová čára 54 je vedena kolmo k podélné ose 18 a je umístěna mezi prvním koncem 14 a druhým koncem 16.

Konkrétní provedení roušky 10 používá množství vrstev. Alternativně může rouška 10 zahrnovat jednotlivé pružné prvky. První nosná vrstva 37 a druhá nosná vrstva 38 je činná v průběhu tepelného spojování druhého pružného prvku 39. Pokud se z nějakého důvodu nepoužije krok tepelného spojování, potom se první nosná vrstva 37, druhá nosná vrstva 38, třetí nosná vrstva 40 a čtvrtá nosná vrstva 41 může vynechat.

Materiál 62 pružného materiálu 12 zahrnuje povrch 28 obrácený k tělu se stejným rozměrem od prvního konce 14 a druhého konce 16. Zmíněný materiál 62 zahrnuje množství smyček 102 zhotovených z vláken materiálu 62. Podobně materiál 64 pružného materiálu 12 zahrnuje vnější povrch 30 se stejným rozměrem od prvního konce 14 a druhého konce 16. Materiál 64 zahrnuje množství smyček 104, které jsou vytvořeny z vláken materiálu 64. Množství smyček 102, 104

-12CZ 293461 B6 slouží jako polovina opakovaně uzavíratelných háčků upevňovacího systému. Výraz „opakovaně uzavíratelný“ se týká vlastnosti upevňovacího systému, který po počátečním uzavření upevňovacího systému umožňuje jeho otevření a následné opakované uzavření a otevření. Následné uzavření může uzávěru vrátit do původní polohy, nebo může umožnit změnu polohy z původního uspořádání.

Povrch 28 obrácený k tělu zahrnuje alespoň jeden háček 34. který je stále spojen s povrchem 28 obráceným k tělu, a to u prvního konce 14. Podobně vnější povrch 30 zahrnuje alespoň jeden háček 32, který je trvale připojený k vnějšímu povrchu 30, a to u druhého konce 16. Množství háčků 32, 34 slouží jako druhá polovina opakovaně uzavíratelného systému s háčky 32, 34 a smyčkami 102, 104. Výraz „trvale připojený“ je definován jako spojení dvou prvků, které zůstávají během používání spojeny.

Háček 32 se smyčkou 102 a háček 34 se smyčkou 104 poskytují opakovaně uzavíratelný upevňovací systém, který udržuje roušku 10 na koloně/lokti uživatele.

Alternativně může být tento opakovaně uzavíratelný systém roušky 10 jediný systémem, který udržuje roušku 10 na koleně/lokti uživatele.

Materiálem 62 obráceným ktělu a materiálům 64 odvráceným od těla může být jakýkoliv materiál, který zahrnuje, ale není tím omezen, tkanou a pletenou textilii, mykanou netkanou textilii, předenou netkanou textilii, apod.. Vybraným vhodným materiálem pro materiál 62 obrácený k tělu a pro materiál 64, je mykaná tepelně spojená textilie z polypropylenu s plošnou hmotností 32 g/m².

Háčky 32, 34 mohou mít různý styl, tvar a/nebo hustotu, a to v závislosti na způsobu používání. Háčkem 32, 34 může být ohnutý drát ve tvaru kloboučku hříbku, ve tvaru harpuny a jiného vhodného jednosměrného, dvousměmého či vícesměmého tvaru, a to v závislosti na způsobu použití a na tvaru smyček 102, 104. Háčky 32, 34 musí být vybrány s ohledem na smyčky 102, 104, aby se zajistily potřebné střižné a odlupovací síly potřebné pro různé aplikace.

Spojení vrstev pro vytvoření vnitřního laminátu 92 obráceného ktělu, vnějšího laminátu 93 a nakonec roušky 10, lze dosáhnout pomocí různých upevňovacích prostředku známých v oboru. Zahrnují, ale neomezují se pouze na uvedené, adheziva tavená teplem včetně spirálovitých sprejů, foukanou taveními, latexová adheziva aplikovaná sprejováním, tlakové gravírování, tepelné spoje, ultrazvukové spoje a pod. Konkrétní metodou, která se již s úspěchem použila, je spojování pomocí vrstvy teplem roztavené adhezivní vrstvy 60, která se aplikuje pomocí spirálových systémů používajících horkou taveninu s dávkou od 0,5 do 25 mg/cm².

Pružný materiál 12 obsahuje první pásek 80 a druhý pásek 82, přičemž každý má alespoň jeden háček 34, který může být nezávisle připevněn ke smyčce 104. Po aplikaci roušky 10 se první konec 14 horního dílu prvního pásku 80 přehne za koleno uživatele, nebo na přední část lokte. První konec 14 prvního a druhého pásku 80, 82 překryje druhý konec 16, a to tak, že se háček 32 na vnějším povrchu 30, v blízkosti druhého konce 16, zachytí za smyčku 102 na povrchu 28 obráceném k tělu. Zachycení háčků 32 na smyčkách 102 vytváří první část dvoudílného upevňovacího systému.

Při pokračování zmíněné aplikace jsou háčky 34 na povrchu 28 obráceném k tělu, v blízkosti prvního konce 14, v kontaktu se systémem smyček 104 vnějšího povrchu 30, čímž vytváří druhou část dvoudílného upevňovacího systému. První pásek 80 a druhý pásek 82 umožňuje během používání snadnější aplikaci a diferencované napínání pružného materiálu 12. Nepovinně se mohou zařadit další pásky.

-13CZ 293461 B6

Přednost se dává tomu, aby první a druhý pásek 80. 82 zahrnoval pružnou část 20 pružného materiálu Γ2. První a druhý pásek 80, 82 vykazuje, při roztahování v rovnoběžném směru s podélnou osou 18. pružné chování.

Pružný materiál 12 zahrnuje těleso 81. Toto těleso 81 má první okraj 83 a druhý okraj 84. Vzdálenost mezi prvním okrajem 83 a druhým okrajem 84, měřená v příčném směru vůči podélné ose 18, je šířkou tělesa 81 pružného materiálu 12. První pásek 80 pružného materiálu 12 zahrnuje první okraj 85 a druhý okraj 86. Vzdálenost mezi prvním okrajem 85 a druhým okrajem 86, měřená v příčném směru vůči podélné ose 18, je šířkou prvního pásku 80 pružného materiálu 12. Druhý pásek 82 pružného materiálu 12 zahrnuje první okraj 87 a druhý okraj 88. Vzdálenost mezi prvním okrajem 87 a druhým okrajem 88 měřená v příčném směru vůči podélné ose 18, je šířkou druhého pásku 82 pružného materiálu 12.

Pružný materiál 12 zahrnuje otvor 46 mezi středovou čárou 54 a druhým koncem 16. Otvor 46 je určen ke spojení s čéškou nebo loketním výběžkem uživatele a pomáhá roušku 10 při používání správně umístit. Přednost se dává tomu, aby pružný materiál 12 zahrnoval alespoň jednu štěrbinu 48, lépe však dvě štěrbiny 48, táhnoucí se od otvoru 46, a to jedna k druhému konci 16, a druhá směrem ke středové čáře 54. Štěrbina 48 umožňuje pružnému materiálu 12 rozpínat se a uzavřít se, jestliže uživatel koleno/loket ohýbá a napíná. Štěrbina 48 může mít libovolný tvar, přičemž přednost se dává pravoúhlému tvaru (obr. 1). Alternativně může pružný materiál 12 zahrnovat štěrbinu 48 bez otvoru 46.

Rouška 10 může dále zahrnovat výztuhy 100. Výztuhy 100 jsou uloženy příčně vůči podélné ose 18 uvnitř vrstev pružného materiálu 12 roušky 10, a to v blízkosti středové čáry 54 a/nebo druhého konce 16 pružného materiálu 12. Výztuhami 100 obvykle bývají proužky lepidla, které se umísťují tak, aby roušce 10 umožňovaly ohyb kolem kolena/lokte, ale aby minimalizovaly možnost vytváření záhybů pružného materiálu 12, což by se při několikerém ohýbání kolena/lokte mohlo stát. Výztuhy 100 slouží jako pružné ztužovadlo, které roušce 10 pomáhá zachovávat plochý tvar okolo kolena/lokte uživatele. Alternativně se může výztuha 100 umístit na vnějším povrchu 30 roušky ]0. Výztuha 100 se táhne ke kratším obvodovým okrajům roušky 10, takže tuhé konce výztuhy 100 jsou již mimo kontakt s nohou nebo rukou uživatele. U druhé alternativy může být výztuha 100 umístěna na povrchu 28 obráceném k tělu, aby se tím zvýšilo tření mezi rouškou 10 a nohou/rukou uživatele, což zabrání klouzání roušky 10 v době používání.

Lepidlem, kterému se dává přednost, pro výztuhu 100 je lepidlo v kuličkách. Kuličky lepidla o průměru okolo 5 mm se nanesou na pružný materiál 12 běžnou pistolí na tavený materiál. Následně se kuličky lepidla kalandrují nebo zplošťují tlakovým válcem na tloušťku v rozsahu od 0,3 mm do 5 mm, čímž se určuje požadovaná tuhost výztuhy 100.

Alternativně může být výztuha 100 vytvořena z tuhého plastu nebo kovu, jelikož tyto materiály lze aplikovat mnohem snadněji a levněji. Při použití plastových a kovových výztuh se do roušky 10, před vytvořením a umístěním výztuh 100, všívají kapsy.

Povrch 28 obrácený k tělu může volitelně zahrnovat proužky pěny polymeru, které jsou spojeny v příčném směru vůči podélné ose 18 pružného materiálu 12. což vede ke zvýšení tření mezi rouškou 10 a kolenem/loktem uživatele. Proužky pěny polymeru se umísťují do blízkosti druhého konce 16 a středové čáiy 54. Zvýšené tření způsobené proužky pěny polymeru složí ke snížení klouzání a relativního pohybu mezi rouškou 10 a uživatelem. Proužky pěny mají šířku okolo 25 mm a mají tloušťku okolo 1,5 mm. Vysoce přilnavé polymery, například polymer ethylen vinyl acetátů (EVA), se mohou použít místo proužků pěny polymeru. Proužky polymeru se mohou rovněž použít jako výztuhy 100, mohou se lepit, tepelně spojovat nebo tisknout na povrch 28 obrácený k tělu.

Rouška 10 rovněž zahrnuje jeden nebo více topných kapslí 75, uspořádaných do vzorů, tak jak je to např. zobrazeno na obr. 1. Topné kapsle 75 aplikují tepelnou energii na boční strany a horní

-14CZ 293461 B6 část kolena/lokte v době, kdy je pružný materiál 12 umístěn okolo kolena/lokte uživatele. Topné kapsle 75 jsou konstruovány tak, aby v základním materiálu 70 vytvářely kapsy 76. Kapsy 76 v základním materiálu 70 se naplní exotermickou směsí 74. Po naplnění se kapsa 76 překryje materiálem 72 a tepelně se spojí se základním materiálem 70 okolo obvodu kapsy 76, čímž se exotermická směs 74 zapouzdří a vytvoří se topná kapsle 75.

Topné kapsle 75 jsou od sebe odděleny a každá funguje nezávisle na druhých topných kapslích 75. Každá topná kapsle 75 zahrnuje pevně obalenou, konkrétní exotermickou směs 74, která v podstatě vyplňuje celý objem topné kapsle 75, což omezuje přístupový prostor a minimalizuje možnost pohybu směsi 74 uvnitř topné kapsle 75. Alternativně může být exotermická směs 74, před vložením do topné kapsle 75, stlačena do kompaktního tvaru.

Jelikož je teplo generující materiál těsně obalen nebo stlačen do kompaktního tvaru, nedají se topné kapsle 75 snadno ohýbat. Rozmístění topných kapslí 75, materiály vybrané pro základní materiál 70 a krycí materiál 72 mezi topnými kapslemi 75, umožňují roušce 10 snadno přilnout ke kolenu či lokti uživatele. Přednost se dává tomu, aby rouška 10 zahrnovala jednu nebo více tepelných tobolek 22, které obsahují množství jednotlivých topných kapslí 75, vložených nejlépe dovnitř laminátové struktury tepelné tobolky 22.

Tepelná tobolka 22 může být vytvořena z jakéhokoliv termoplastického materiálu, ale přednost se dává tomu, aby byl základní materiál 70 a/nebo krycí materiál 72 zhotoven z termoplastických materiálů, které jsou při teplotě okolo 25 °C (a nižší) polotuhé a mohou měknout, to znamená, že se stávají méně tuhými při teplotě nad 25 °C. Uvedeným požadavkům vyhovuje mnoho materiálů za předpokladu, že je zvolena správná tloušťka. Takové materiály zahrnují, ale nejsou tím omezeny, polyethylen, polypropylen, nylon, polyester, polyvinylchlorid, polyuretan, polystyren, zmýdelněný kopolymer, ethylen, vinyl acetátu, přírodní pryž, regenerovaná pryž, syntetická pryž a jejich směsi. Materiály se mohou použít samostatně, nebo se mohou protlačovat s polymerem s nízkou taviči teplotou, například s kopolymerem ethylen vinil acetátu, polyethylenem s nízkou hustotou a jejich směsí. Takové materiály jsou rovněž schopné obsahovat exotermickou směs 74 a omezovat proudění kyslíku do kapsy 76, poskytovat dostatečnou tuhost, aby se při používání roušce 10 zabránilo přehýbat se a nepřijatelným způsobem natahovat strukturu nepřerušované vrstvy, a to v době výroby a používání, a stejně tak zabránit snadnému přístupu k obsahu topných kapslí 75.

Konkrétní základní materiál 70 a krycí materiál 72, který se projevuje jako uspokojivý, zahrnuje společně protlačovaný film, kteiý má první stranu z polypropylenu a druhou stranu z EVA, a jehož tloušťka má hodnotu v rozsahu od 20 pm do 30 pm, lépe okolo 25 pm. Polypropylen má tloušťku v rozsahu od 10 % do 90 %, lépe od 40 % do 60 % tloušťky základního materiálu 70 a krycího materiálu 72. Pokud se použijí popsané, společně protlačované filmy k výrobě základního materiálu 70 a krycího materiálu 72, strany vytvořené z EVA jsou orientovány směrem k sobě, aby se ulehčilo provedení tepelného spojení krycího materiálu 72 se základním materiálem 70.

Exotermická směs 74 může zahrnovat jakoukoliv směs schopnou poskytovat teplo. Exotermická směs 74 zahrnuje směs částic chemických látek, které jsou při používání roušky 10 okysličovány. Exotermická směs 74 může mít formu granulí přímo zahrnutých do kompaktních výrobků, například do granulí, pelet, tablet a/nebo škváry a jejich směsí. Směs složek zahrnuje železný prášek, uhlík, kovové soli a vodu. Taková směs reaguje při styku s kyslíkem a produkuje po dobu několika hodin teplo.

Topné kapsle 75 mohou mít jakýkoliv tvar, to znamená například tvar kotouče, trojúhelníku, pyramidy, kužele, koule, čtverce, pravoúhelníku, pravoúhlého rovnoběžnostěnu, válce, elipsoidu apod. Tvar topné kapsle 75, kterému se dává přednost, je tvar disku o průměru v rozsahu od 0,2 cm do 10 cm, lépe od 0,5 cm do 8 cm, ještě lépe od 1 cm do 5 cm, a vůbec nejlépe od 1,5 cm

-15CZ 293461 B6 do 3 cm. Výška topné kapsle 75 by přitom měla mít hodnotu v rozsahu od 0,08 cm do 1 cm, lépe od 0,15 cm do 0,9 cm, ještě lépe od 0,2 cm do 0,8 cm, a nejlépe okolo 0,4 cm.

Poměr zaplněného objemu k celkovému objemu topné kapsle 75 má hodnotu v rozsahu od 0,78 do 1,0, lépe od 0,75 do 1,0, ještě lépe od 0,8 do 1,0, dokonce ještě lépe od 0,85 do 1,0, a vůbec nejlépe od 0,9 do 1,0.

Propustnost pro kyslík lze zajistit výběrem materiálu pro základní materiál 70 a/nebo krycí materiál 72, který má požadované propustné vlastnosti. Těchto vlastností lze dosáhnout pomocí mikroporézního filmu, nebo pomocí filmů, které jsou póry nebo otvory opatřeny. Formaci těchto otvorů/pórů lze vytvořit protlačováním ve vakuu, nebo propichováním jehlami. Propustnost pro kyslík lze rovněž zajistit perforací alespoň jednoho základního materiálu 70 a krycího materiálu 72 s provzdušňovacími otvory, při použití například seskupení kolíků s komolými špičkami a s průměrem v rozsahu od 0,2 mm do 2 mm, lépe od 0,4 mm do 0,9 mm. Difúze kyslíku do topných kapslí 75 má v průběhu okysličování exotermické směsi 74 hodnotu v rozsahu od 0,01 cm³O2/min/5 cm² do 3 cm³O2/min/5 cm² (při 21 °C a 1 atm.).

Rychlost, trvání a teplota termogenní reakce okysličování exotermické směsi 74 má hodnotu v rozsahu od 0,01 cm³C>2/min/5 cm² do 15,0 cm³O2/min/5c m² (při 21 °C a 1 atm.) lépe od 0,9 cm³C>2/min/5 cm² do 3 cm³O2/min/5 cm² (při 21 °C a I atm.).

Rychlost, trvání a teplota termogenní reakce okysličování exotermické směsi 74 lze ovládat změnou kontaktní plochy se vzduchem, lépe však změnou difuze/propustnosti kyslíku.

Pružná jednoosá tepelná rouška 10 může zahrnovat vrstvu materiálu umístěnou na povrchu 28 pružného materiálu 12. Vrstvou materiálu je pružný materiál 12 stejných rozměrů od druhého konce 16 ke středové čáře 54. Vrstva materiálu má pružnost ve směru příčném k podélné ose 18 a je připojena k povrchu 28 obrácenému ktělu podél obvodu vrstvy materiálu, a to pomocí lepidla. Vrstva materiálu zakrývá koleno/loket, jestliže je koleno/loket ohnutou, přičemž pružný materiál 12 rozpíná separuj ící štěrbiny 48. Takový materiál může zahrnovat pružný tepelný laminát, například takový, který byl již popsán.

Alternativně může být vrstva materiálu pružná ve směru rovnoběžném s podélnou osou 18, což představuje dodatečnou pružnost k pružnosti v příčném směru vůči podélné ose 18.

Po sestavení roušky 10 určené pro koleno, má šířka tělesa 81 pružného materiálu 12 hodnotu v rozsahu od 15 cm do 25 cm, lépe od 18 cm do 23 cm a nejlépe od 19 cm do 21 cm. Šířka prvního pásku 80 a druhého pásku 82 pružného materiálu 12 je menší než šířka tělesa 81 pružného materiálu 12 a odpovídá hodnotě v rozsahu od 2,5 cm do 13 cm, lépe od 4 cm do 8 cm, nejlépe od 5 cm do 7 cm.

Po sestavení roušky 10 určené pro loket jsou zmíněné rozměry upraveny tak, aby rouška 10 na lokti dobře seděla.

Hotová rouška 10 je uzavřena do obalu, který je pro kyslík nepropustný. Před použitím se rouška 10 z obalu vyjme, čímž se kyslíku umožní vstoupit do topných kapslí 75 a reagovat tam s exotermickou směsí 74.

Zatímco bylo popsáno a zobrazeno jedno konkrétní provedení tohoto vynálezu, je odborníkům v oboru zřejmé, že lze zhotovit různé modifikace a změny, aniž by došlo ke vzdálení se od myšlenky a rozsahu tohoto vynálezu.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1· Jednoosá tepelná rouška, určená především k jednorázovému zahřátí kloubu uživatele, sestávající z pružného materiálu (12) vytvořeného tělesa (81), s prvním koncem (14), druhým koncem (16) a okraji (83, 84), přičemž těleso (81) je opatřeno jednak alespoň jedním topným článkem, obsahujícím kompozitní exotermickou směs (74), a jednak upevňovacími prostředky, upravenými pro držení tělesa (81) okolo kloubu uživatele, a je vytvořeno s prvním páskem (80) a druhým páskem (82), které obsahují, stejně jako alespoň část tělesa (81), nejméně jednu pružnou laminátovou strukturu, tvořenou první nosnou vrstvou (37), druhou nosnou vrstvou (38), vyznačující se tím, že mezi nosnými vrstvami (37, 38) je uspořádána síťovina, tvořená množinou pružných prvních proužků (24, 25, 42, 43), protínajících množinu pružných druhých proužků (26, 27, 44, 45), přičemž proužky (24, 25, 42, 43, 26, 27, 44, 45) mají takovou teplotu měknutí, že alespoň 10 % pružných prvních proužků (24, 25, 42, 43) je, při působení tlaku a při teplotě jejich měknutí, integrálně spojeno s první nosnou vrstvou (37) a s druhou nosnou vrstvou (38).
2. 2. Jednoosá tepelná rouška podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý topný článek obsahuje alespoň jednu tobolku (22), pevně uchycenou k tělesu (81), přičemž jednotná struktura každé tobolky (22) zahrnuje alespoň jednu nepřerušovanou vrstvu materiálu (70, 72) a soubor jednotlivých topných kapslí (75), vzájemně od sebe oddělených a upevněných k nepřerušované vrstvě materiálu (70, 72).
3. 3. Jednoosá tepelná rouška podle nároku 2, vyznačující se tím, že nepřerušovaná vrstva materiálu (70, 72) je vytvořena ze dvou společně protlačovaných termoplastických materiálů, situovaných každý k jednomu z povrchů nepřerušované vrstvy materiálu (70, 72), přičemž prvním materiálem je polypropylen a druhým materiálem je kopolymer, pro zajištění větší tuhosti nepřerušované vrstvy materiálu (70, 72) při teplotě okolo 25 °C a nižší a pro zajištění podstatně menší tuhosti při teplotách nad 25 °C.
4. 4. Jednoosá tepelná rouška podle nároku 1, vyznačující se tím, že pružné první proužky (24, 25, 42, 43) mají teplotu měknutí, při působení tlaku pro jejich spojení s pružnými druhými proužky (26, 27, 44, 45), nižší, než je teplota měknutí pružných druhých proužků (26, 27,44,45).
5. 5. Jednoosá tepelná rouška podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň 50 % s první nosnou vrstvou (37) a druhou nosnou vrstvou (38) integrálně spojených pružných prvních proužků (24, 25, 42, 43) má plochý tvar a je koplanámí s vnitřními povrchy (50, 52) nosných vrstev (37, 38).
6. 6. Jednoosá tepelná rouška podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň 25 % pružných druhých proužků (26,27,44,45) má eliptický průřez.
7. 7. Jednoosá tepelná rouška podle nároků la2, vyznačující se tím, že v topné kapsli (75) těsně uzavřená a disponibilní objem topné kapsle (75) zcela vyplňující kompozitní exotermická směs (74) obsahuje železný prášek, uhlík, kovovou sůl a vodu.

   - 17CZ 293461 B6
8. 8. Jednoosá tepelná rouška podle nároků la 2, vyznačující se tím, že těleso (81) je opatřeno otvorem (46), upraveným pro obklopení kolenní čéšky nebo loketního výběžku a zajištění spolehlivého umístění tělesa (81) na kloubu uživatele.
9. 9. Jednoosá tepelná rouška podle nároků 1,2a 8, vyznačující se tím, že těleso (81) je opatřeno alespoň jednou štěrbinou (48), vycházející z otvoru (46) ve směru rovnoběžném s podélnou osou (18) tělesa (81), pro umožnění roztažení tělesa (81) v oblasti otvoru (46) příčně vůči podélné ose (18) a ulehčení ohýbání kloubu uživatele.