CZ289435B6

CZ289435B6 - Řadič optických vláken

Info

Publication number: CZ289435B6
Application number: CZ1996686A
Authority: CZ
Inventors: Luk Jozef Macken
Original assignee: N. V. Raychem S. A.
Priority date: 1993-09-08
Filing date: 1994-09-02
Publication date: 2002-01-16
Also published as: GB9318632D0; RO117737B1; AU698822B2; ATE208909T1; DE69429115T2; IL110870A0; FI961061A; NO318215B1; CN1276537A; BR9407431A; CN1055547C; HU9600545D0; RU2145432C1; MY115319A; FI961061A0; CA2170999A1; IN184936B; CA2170999C; DK0756715T3; FI115673B

Abstract

adi (21) optick²ch vl ken (2) obsahuje rovinn² nosi , na kter m jsou um st ny prvn pr chody (8) a alespo jeden druh² pr chod (10, 11) pro optick vl kna (2). Prvn a druh pr chody (8, 10) jsou um st ny na protilehl²ch stran ch rovinn ho nosi e a mezi prvn mi a druh²mi pr chody (8, 10) je um st n alespo jeden prost°edek pro ulo en optick²ch vl ken (2), kter² obsahuje zak°ivenou st nu (13, 14) vystupuj c ze z kladny a obklopuj c uzav°enou oblast pro veden optick ho vl kna (2). Zak°iven st na (13, 14) je um st na vzhledem k uveden²m prvn m a druh²m pr chod m (8, 10) pro ur en dr hy pro optick vl kna (2) pro pr chod vn zak°iven st ny (13, 14) k druh mu pr chodu (10, 11) mezi zak°ivenou st nou (13, 14) a jedn m okrajem rovinn ho nosi e, u kter ho je druh² pr chod (10, 11) um st n a zak°iven st na (13, 14) je opat°ena otvorem (15), kter² p°eru uje voln² okraj zak°iven st ny (13, 14) pro umo n n pr chodu optick ho vl kna (2) do oblasti uzav°en zak°ivenou st nou (13, 14) a jeho usm rn n vnit°n m povrchem zak°iven st ny (13, 14) na stejn eln plo e obecn rovinn ho dr ku jako optick vl kna (2) veden vn j kem zak°iven st ny (13, 14).\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká různých dílů používaných v síti z optických vláken, zejména pro spojování, rozdělování a ukončování optických vláken.

Optická vlákna jsou většinou velmi tenká, křehká a proto snadno poškoditelná, při jejich instalaci a použití je proto nutná velká opatrnost. Aby nedošlo k poškození a ke světelným ztrátám, nesmí být optické vlákno příliš ohýbáno a nesmí být vystaveno nepříznivým vnějším vlivům. Je dobře známo, že všechna optická vlákna mají tzv. kritický poloměr křivosti, přičemž je-li hodnota tohoto kritického poloměru menší, světlo se z optického vlákna ztrácí. Systém z optických vláken musí být proto uspořádán tak, aby žádné optické vlákno nebylo ohnuto v poloměru menším, než činí tato kritická hodnota. Také během instalace nesmí být optická vlákna ani dočasně ohnutá na menší poloměr, při kterém nastane trvalé poškození. Tyto požadavky ovlivňují konstrukci dílů pro sítě z optických vláken.

Součásti v systému z optických vláken mají za úkol uspořádat kabely a řadit optická vlákna tvořící tyto kabely, jejich úkolem je např. ukončování kabelů, spojování kabelů a rozdělování optických vláken. To zahrnuje pečlivé směrování optických vláken, umožňující např. snadný přístup ke všem z mnoha spojů optických vláken a uložení záložních úseků optických vláken.

Dosavadní stav techniky

Bylo učiněno mnoho návrhů jak vyhovět těmto požadavkům. Na příklad dokument US 4840449 (AT&T) popisuje řadič optických vláken a spojovací zařízení umožňující uložení různých délek nadbytečného optického vlákna. Řadič má pár oddělených válců vystupujících z prvního pravoúhelníkového dílu základové desky a spojovací misku obsahující v druhém pravoúhelníkovém dílu protilehlé vstupní strany pro optická vlákna. Nadbytečná optická vlákna jsou směrována kolem jednoho nebo kolem obou válců a větším počtem průchodů o různé délce pod spojovací miskou, takže mohou být uložena optická vlákna o různé délce. Jsou použity smyčky ve směru hodinových ručiček, proti směru hodinových ručiček a ve tvaru číslice 8 takže každý konec optického vlákna je směrován na předem stanovenou vstupní stranu spojovací misky, aniž by bylo porušeno omezení týkající se poloměru ohnutí optického vlákna.

Dokument US 4627686 (Siecor) popisuje spojovací misku pro optická vlákna a kabely z optických vláken obsahující tři prvky: základnu, větší počet zařízení pro uložení optických vláken spojených se základnou a zařízení pro přijímání optických vláken připevněné k základně. Kolem obvodu základny je větší počet vzhůru směřujících dílů boční stěny, jejichž koncové části jsou zakřiveny dovnitř směrem ke středu základny.

Dokument WO 90/12334 popisuje opěrnou rovinu pro spojení přicházejících optických vláken s optickými vlákny ústředny. Na předku je opěrná rovina opatřena alespoň jedním optickým rozhraním v první ukládací oblasti, opatřené dvěma válcovými výstupky pro vedení optických vláken do a z rozhraní. V první ukládací oblasti se uskutečňují různé funkce včetně ukládání záložních optických vláken a připojování k optickému rozhraní. Jednotlivá vlákna jsou špatně identifikovatelná a přístupná. Na zadní straně opěrné roviny je vytvořena ukládací oblast optických vláken.

Nyní jsme navrhli řadič schopný práce, jak s živými optickými vlákny (tj. s optickými vlákny, kterými má být přenášen signál), tak i s tmavými optickými vlákny (tj. s optickými vlákny, jejichž volný konec je uložen pro potenciální budoucí použití).

- 1 CZ 289435 B6

Podstata vynálezu

Vynález poskytuje řadič optických vláken, který obsahuje obecně rovinný nosič, na kterém jsou umístěny první průchody a alespoň jeden druhý průchod pro optická vlákna, přičemž uvedené první a druhé průchody jsou umístěny na protilehlých stranách rovinného nosiče a alespoň jeden prostředek pro uložení optických vláken, který je umístěn mezi prvními a druhými průchody, a který obsahuje zakřivenou stěnu vystupující ze základny, obklopující uzavřenou oblast pro vedení optického vlákna kolem její vnější strany z prvního průchodu do druhého průchodu po dráze, která má minimální poloměr ohybu nejméně rovný kritickému poloměru ohybu daného optického vlákna a prostředky kontrolující ohyb sousedící s nejméně jedním prvním průchodem pro usměrňování optického vlákna na jeho dráze mezi uvedeným alespoň jedním prvním průchodem a druhým průchodem Zakřivená stěna je umístěna vzhledem k uvedeným prvním a druhým průchodům pro určení, společně s prostředky kontrolujícími ohyb, dráhy pro optická vlákna pro průchod v daném směru vně zakřivené stěny k druhému průchodu mezi zakřivenou stěnou a jedním okrajem rovinného nosiče, u kterého je druhý průchod umístěn a zakřivená stěna je opatřena otvorem, který přerušuje volný okraj zakřivené stěny pro umožnění průchodu optického vlákna do oblasti uzavřené zakřivenou stěnou a jeho usměrnění vnitřním povrchem zakřivené stěny na stejné čelní ploše obecně rovinného držáku jako optická vlákna vedená vnějškem zakřivené stěny při minimálním poloměru ohybu větším než poloměr, na kterém optické vlákno utrpí trvalé poškození, pro vedení optického vlákna jak vnějším povrchem, tak vnitřním povrchem zakřivené stěny.

Přednostně je zakřivená stěna plynule zakřivena ve tvaru dutého bubnu.

Řadič přednostně obsahuje dvě zakřivené stěny tvořící dva oddělené duté bubny a je v podstatě symetrický kolem roviny mezi oběma bubny.

Každá ze zakřivených stěn je s výhodou v podstatě válcovitá s v podstatě kruhovým půdorysem. Rozměr a tvar zakřivených stěn se může měnit podél jejich délky (výšky), mohou být např. uprostřed zúžené pro umístění optického vlákna, které je kolem nich ovinuto do určité polohy podél jejich délky.

Řadič s výhodou obsahuje alespoň dva druhé průchody.

První průchody mohou být opatřeny knim přiléhajícími prostředky pro kontrolu ohybu optického vlákna pro směrování optických vláken procházejících těmito průchody k vnějšímu povrchu zakřivené stěny pod minimálním poloměrem ohybu nejméně rovným kritickému poloměru ohybu těchto optických vláken.

Řadič může být konstrukčně z jednoho kusu a běžně může být vyroben tvářením z vhodného plastu.

Řadič je ve výhodném provedení opatřen třetím průchodem který prochází obecně rovinným nosičem řadiče od prvního čela do protilehlého čela, přičemž třetí průchod prochází z konvexní části prvního čela v takovém úhlu k průvodiči v dané části, že optické vlákno procházející třetím průchodem a přes konvexní povrch konvexní části je usměrňováno do minimálního poloměru ohybu nejméně rovného jeho kritickému poloměru ohybu.

Řadič dále s výhodou obsahuje prostředek pro ukončení nebo rozdělení optických vláken, odnímatelně upevněný k řadiči, který obsahuje první průchod pro přidržování větší vláknové trubice a alespoň jeden druhý průchod pro přidržování menších vláknových trubic nebo optických vláken pro průchod optických vláken mezi větší trubicí a menšími trubicemi bez významné světelné ztráty.

-2CZ 289435 B6

Systém pro uspořádání a oddělené spojování nebo rozdělování optických vláken obsahuje řadič optických vláken umístěný na základně pro oddělené spojování a/nebo rozdělování optických vláken procházejících z řadiče jedním nebo více průchody, přičemž základna nese spojovací 5 misky optických vláken pro uložení spojů optických vláken vycházejících z řadiče a optických vláken obsažených na spojovacích miskách.

Způsob řazení a odděleného ukládání živých a temných optických vláken pro použití se systémem nebo řadičem podle vynálezu spočívá vtom, že živá a temná optická vlákna se 10 zavedou alespoň jedním průchodem řadiče optických vláken, živé optické vlákno se vede na vnější povrch zakřivené stěny ukládacího prostředku optických vláken aje usměrňováno k sledování dráhy kolem ukládacího prostředku optických vláken s minimálním poloměrem ohybu nejméně rovným kritickému poloměru ohybu tohoto optického vlákna, temné optické vlákno se odděleně uloží uvnitř uzavřené oblasti vymezené zakřivenou stěnou přičemž se vede 15 otvorem v zakřivené stěně a uvnitř se usměrní vnitřním povrchem zakřivené stěny s minimálním poloměrem ohybu větším než poloměr při kterém optické vlákno utrpí trvalé poškození a živé optické vlákno se vede ven alespoň jedním dalším průchodem řadiče.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález je dále popsán s odkazem na přiložené výkresy, kde:

obr. 1 a 2 znázorňují řadiče optických vláken podle dosavadního stavu techniky, obr. 3 znázorňuje perspektivní pohled na řadič podle vynálezu, obr. 4A až 4E znázorňují různé další pohledy na řadič, obr. 5A až 5E znázorňují různé trasy optických vláken řadičem, obr. 6A až 6E znázorňují zařízení pro rozdělení optických vláken.

Obr. 7 znázorňuje pouzdro pro spojování kabelů, v němž se nachází řadič optických vláken.

Obr. 8 znázorňuje řadu misek řadiče pro použití s řadičem.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje řadič optických vláken 2 podle předchozího stavu techniky, jak je popsán v dokumentu US 4840449 (AT&T). Optický kabel 1 obsahující optická vlákna 2 je připevněn vstupním otvorem 4 a jsou uložena kolem bubnů 5, které vystupují z čelní plochy 6. Optická 45 vlákna 2 procházejí pod spojovací miskou 7, kde je spojení mezi nimi zajištěno. Je zřejmé, že zde není žádný prostředek pro individuální řazení většího počtu přiváděných kabelů nebo optických vláken 2, že zde není žádná možnost práce s temnými optickými vlákny 2, a že je možné zpracovávat pouze kabely přiváděné v rovině čelní plochy 6.

Řadič optických vláken 2 podle dosavadního stavu techniky popsaný v dokumentu US 4627686 (Siecor) je znázorněn na obr. 2. V tomto případě vstupující kabely 1 jsou uspořádány vzájemně vedle sebe a optická vlákna 2 v těchto kabelech jsou jednoduše směrována kolem základny řadiče a jsou zachycována jeho postranními stěnami. Kabely jsou drženy v žádané poloze pomocí svorky 3. Prostředek 7 pro příjem optických vláken 2 obsahuje řadu štěrbin, které

-3 CZ 289435 B6 zachycují spoje optických vláken 2 pro připojení výstupního kabelu znázorněného na obrázku vlevo nahoře. I když tato konstrukce umožňuje ukončení několika vstupujících kabelů 1, umožňuje však pouze malou variabilitu ve směrování nebo v ukládání.

Obr. 3 znázorňuje řadič optických vláken 2 a první čelní stranu částečně ohraničenou první okrajovou částí (na obrázku vlevo nahoře) a druhou protilehlou okrajovou částí (na obrázku dole vpravo), přičemž na první čelní straně se nacházejí:

(1) větší počet prvních průchodů 8,9 uspořádaných podél první okrajové části;

(2) druhé průchody 10,11 umístěné po obou stranách druhé okrajové části;

(3) dvě zakřivené stěny 13, 14 umístěné mezi první okrajovou a druhou okrajovou částí a (4) třetí průchod 12, který prochází první čelní stranou na protilehlou čelní stranu řadiče, přičemž první průchody 8, 9 obsahují řadu štěrbin pro vložení zařízení pro ukončování vláknových trubic (s výhodou zařízení pro rozdělení optických vláken 2 z obr. 6A až 6E) a řadu prostředků 16, 17 kontrolujících ohyb pro usměrnění optických vláken 2 opouštějících uvedené trubice do minimálního poloměru ohybu rovného alespoň kritickému poloměru ohybu optického vlákna 2.

(Tyto štěrbiny mohou být označeny za průchody, protože jejich funkcí je umístění vstupujících vláken; je však zřejmé, že optická vlákna 2 těmito štěrbinami neprocházejí.)

Zakřivené stěny 13, 14 mají s výhodou takovou konstrukci, aby optické vlákno 2 procházející mezi kterýmkoliv z prostředků 16, 17 kontrolujících ohyb a druhými průchody 10, 11 bylo usměrňováno vnějším povrchem jedné nebo obou zakřivených stěn 13, 14 do minimálního poloměru křivosti alespoň rovného kritickému poloměru ohybu optického vlákna 2, přičemž zakřivené stěny 13, 14 s výhodou tvoří duté bubny umožňující volnému konci optického vlákna 2 projít z jednoho z průchodů, obecně z jednoho z prvních průchodů 8, 9 do vnitřku bubnů. V bubnech budou optická vlákna 2 uložena pod minimálním poloměrem křivosti větším než poloměr, při kterém optická vlákna 2 utrpí trvalé poškození. Tento minimální poloměru ohybu může být větší než kritický poloměr ohybu optického vlákna 2, jelikož u tmavého optického vlákna 2 je důležitější zabránit trvalému poškození než světelným ztrátám.

Třetí průchod 12 vychází z konvexní části 18 čelní strany řadiče pod takovým úhlem k jejímu průvodiči v té části (tj. nikoliv radiálně a přednostně téměř tangenciálně), aby optické vlákno 2 procházející třetím průchodem 12 a přecházející přes konvexní povrch konvexní části 18 bylo usměrněno do minimálního poloměru křivosti, který se rovná alespoň kritickému poloměru křivosti tohoto optického vlákna 2.

Řadič 21 má s výhodou boční stěny nebo jiné zadržovací prostředky 19 a bubny mají výhodně háčky nebo jiné zadržovací prostředky 20, které pomáhají vést optická vlákna 2.

Další pohledy na řadič jsou na obr. 4A až 4E. Například, na obr. 4A je patrné, že stěny 12A třetího průchodu 12 se směrem k zakřiveným stěnám 13, 14 zakřivují. Toto zakřivení může vyplývat z postupného rozšiřování průřezu třetího průchodu 12 směrem k čelní stěně znázorněné na obr. 4 A. Z toho plyne, že třetí průchod 12 obsahuje v podstatě přímý průchod z jedné čelní strany do protilehlé čelní strany, čímž je umožněno snadné zavedení optických vláken 2. Nejlépe je to asi patrné z obr. 4B. Je zde vidět, že optické vlákno 2 procházející třetím průchodem 12 směrem k zakřiveným stěnám 13, 14 je usměrňováno do daného minimálního poloměru ohybu.

-4CZ 289435 B6

Zejména z obr. 3 je zřejmé, že zakřivené stěny 13, 14 tvoří duté bubny, umožňující tak průchod volného konce optického vlákna 2 od jednoho z průchodů dovnitř do bubnů, kde může být optické vlákno 2 uloženo. Duté bubny mají ve svých stěnách štěrbiny 15, kterými může optické vlákno 2 projít.

Z obrázku je patrné, že první průchody 8, 9 jsou opatřeny prostředky 16, 17 kontrolující ohyb optických vláken 2 ve tvaru v podstatě navzájem soustředných zakřivených stěn. Znázorněný řadič 21 je zrcadlově symetrický kolem přímky AA, a proto prostředky 16, 17 kontrolující ohyb optického vlákna 2 jsou uspořádány ve dvou skupinách kde jsou stěny zakřiveny v protilehlých směrech.

Obr. 5 až 5E znázorňují variabilitu řadiče při ukládání různých konfigurací a délek optických vláken 2. Na obr. 5A vstupuje optické vlákno 2 do řadiče 21 z třetího průchodu 12 a opouští řadič druhými průchody 10 a 11. Také některá tmavá optická vlákna 2 procházejí třetím průchodem 12 a jsou uložena v bubnu tvořeném zakřivenou stěnou 13. Řadič 21 je zde určen pro použití s dalšími součástmi, jako jsou např. spojovací misky 7 optických vláken 2 s prostředky pro spojování a/nebo rozdělování optických vláken 2. Řadič 21 se spojí se základovou deskou nesoucí tyto misky, na jejíž pravé straně může být kanálek pro uložení optických vláken 2 vstupujících do spojovacích misek a na jejíž levé straně může být kanálek pro uložení optických vláken 2 opouštějících spojovací misku. Tyto průchody mohou být arbitrárně označeny za vstupní, resp. za výstupní, ačkoliv tím nemá být naznačen jakýkoliv směr postupu světla.

Na obr. 5B vstupují optická vlákna 2 do řadiče 21 prvními průchody 8 (na obrázku je znázorněna jenom část těchto průchodů), procházejí prostředky 16 kontrolujícími ohyb optických vláken 2 a opouštějí řadič 21 třetím průchodem 12. Optická vlákna 2 také vstupují prvními průchody 9, procházejí prostředky 17 kontrolujícími ohyb optických vláken 2 a opouštějí řadič 21 též třetím průchodem 12.

Na obr. 5C optická vlákna 2 vstupují do řadiče 21 prvními průchody 8 a opouštějí řadič 21 druhým průchodem 10 a vstupují prvními průchody 9 a opouštějí řadič 21 druhým průchodem

11.

Na obr. 5D optická vlákna 2 vstupují do řadiče 21 prvními průchody 8 a opouštějí řadič 21 druhým průchodem H..

Na obr. 5E optická vlákna 2 vstupují do řadiče 21 druhým průchodem 10 a opouštějí řadič 21 druhým průchodem H.

Zařízení pro rozdělení optických vláken 2 je znázorněno na obr. 6A až 6E. Toto zařízení může být snímatelně upevněno např. ve štěrbinách prvních průchodů 8, 9 řadiče z obr. 3. Může to být provedeno pomocí pružné zarážky obsahují např. dvě znázorněné nožičky, z nichž jedna je opatřena ozubcem pro záběr za spodní povrch stěny tvořící štěrbinu. Z obrázku je zřejmé, že rozdělovači zařízení má první průchod pro zachycení větší vláknové trubice (na obrázku je znázorněna tečkované nahoře vpravo) a čtyři druhé průchody (na obrázku znázorněné níže vlevo) pro zachycení většího počtu menších vláknových trubic. Je vidět, že optická vlákna 2 v těchto trubicích mohou přecházet mezi větší trubicí a všemi menšími trubicemi bez ohybů, které by mohly způsobit významné světelné ztráty. U znázorněného provedení čtyři druhé průchody obsahují jeden průchod částečně rozdělený dovnitř směřujícími výstupky pro přidržování trubic. Přesný tvar těchto výstupků není důležitý, ale u výhodného provedení vyplývá tvar výstupků z tvaru druhých průchodů, které mají průřez v podstatě většího počtu částečně se překrývajících kruhů. V tomto případě jsou trubice přidržovány vzájemným přesahem. 1 když na obrázku jsou znázorněny čtyři druhé průchody, počet druhých průchodů může být jiný, např. od dvou do šesti.

-5CZ 289435 B6

Na obr. Ί je znázorněn výše popsaný řadič 21 uzavřený ve spojovacím uzávěru, který je znázorněn v řezu odhalujícím řadič 21. Spojovací uzávěr má základnu 22 a kupolovitý kryt 23. V základně 22 jsou různé kruhové průchody 24 a oválný průchod 25. K základně je připevněn rám nebo jiný nosník 26 a k tomuto nosníku je připevněn řadič 21. Druhý nosník nebo rám 27 je oddělen od nosníku nebo rámu 26 mezerou 28. Tato mezera 28 může obsahovat smyčky z optických vláken 2 ze vstupujících a z vystupujících kabelů, které v uzávěru nejsou spojovány, a proto obcházejí řadič 21. Na zadní straně rámu nebo nosníku 27 může být druhý řadič 21, který není vidět. Oba řadiče mohou být propojeny průchozími otvory 12. Misky řadiče mohou být umístěny v prostoru 29 a mohou nést prostředky pro spojování anebo rozdělování optických vláken 2. Kabely vstupující do průchodu 25 mohou být rozděleny tak, že některá optická vlákna 2 z těchto kabelů vstoupí do řadiče 21, jak je znázorněn na obr. 5A až 5E a potom z řadiče 21 přejdou do spojovacích misek, které jsou umístěny v prostoru 29. Tam jsou optická vlákna 2 spojena nebo rozdělena a optická vlákna 2 se kterými jsou spojena nebo do kterých jsou rozdělena mohou opět vstoupit do řadiče 21 a potom ho konečně opustit jak je znázorněno na obr. 5A až 5E. Další optická vlákna 2 ze vstupujícího kabelu mohou v prostoru 28 tvořit smyčky a potom prostor průchodem opustit. Většinou je to provedeno tak, že smyčka z kabelu dlouhá přibližně 2 m je zavedena do oválného průchodu 25. Některá z optických vláken 2 tvořících smyčku jsou jednoduše v prostoru 28 uložena a další z těchto optických vláken 2 jsou přestřižena a přivedena do řadiče 2L Tato smyčka z kabelu může být částí prstence nebo odbočky v síti z optických vláken 2. Optická vlákna 2 vycházející kruhovými průchody 24 po jejich spojení s přestřiženými optickými vlákny 2 této smyčky mohou přecházet k účastníkům nebo mohou být použita k vytvoření další odbočky.

Na obr. 8 jsou misky pro optická vlákna 2, které mohou být umístěny v prostoru 29, nebo které mohou být použity jiným způsobem ve spojení s řadičem 21.

Modul 30 znázorněný na obr. 8, který může být předem opatřen optickými vlákny 2, sestává z řady misek 31 výkyvné zavěšených na montážním zařízení 32, které je zase připevněno k základně 33. Z obrázku je patrné, že misky 31 mají zařízení pro ukládání smyček z optických vláken 2 a pro zajištění spojů optických vláken 2 a rozdělovačů optických vláken 2. Tento modul může být uchycen zaskočením nebo jinak připevněn v prostoru 29 z obr. 7 a optická vlákna 2, která obsahuje modul, jsou potom spojena s optickými vlákny 2 vycházejícími z řadiče 21.

Pro odstranění pochybností se uvádí, že součástí vynálezu jsou různé díly, sestavy, systémy a způsoby pro řazení, ukládání a chránění optických vláken 2. Kterákoliv ze zde popsaných součástí může být použita s kteroukoliv jinou nebo s více ostatními takovými součástmi.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Řadič (21) optických vláken (2), který obsahuje obecně rovinný nosič, na kterém jsou umístěny první průchody (8) a alespoň jeden druhý průchod (10, 11), pro průchod optických vláken (2), přičemž uvedené první a druhé průchody (8, 10) jsou umístěny na protilehlých stranách rovinného nosiče a alespoň jeden prostředek pro uložení optických vláken (2), který je umístěn mezi prvními a druhými průchody (8, 10), a který obsahuje zakřivenou stěnu (13, 14) vystupující ze základny, obklopující uzavřenou oblast pro vedení optického vlákna (2) kolem její vnější strany z prvního průchodu (8) do druhého průchodu (10, 11) po dráze, která má minimální poloměr ohybu nejméně rovný kritickému poloměru ohybu daného optického vlákna (2) a prostředky (16) kontrolující ohyb sousedící s nejméně jedním prvním průchodem (8) pro usměrňování optického vlákna (2) na jeho dráze mezi uvedeným alespoň jedním prvním

-6CZ 289435 B6 průchodem (8) a druhým průchodem (10, 11), vyznačující se tím, že zakřivená stěna (13, 14) je umístěna vzhledem k uvedeným prvním a druhým průchodům (8, 10) pro určení, společně s prostředky (16) kontrolujícími ohyb, dráhy pro optická vlákna (2) pro průchod vdaném směru vně zakřivené stěny (13, 14) kdruhému průchodu (10, 11) mezi zakřivenou stěnou (13, 14) a jedním okrajem rovinného nosiče, u kterého je druhý průchod (10, 11) umístěn a zakřivená stěna (13, 14) je opatřena otvorem (15), který přerušuje volný okraj zakřivené stěny (13, 14) pro umožnění průchodu optického vlákna (2) do oblasti uzavřené zakřivenou stěnou (13, 14) a jeho usměrnění vnitřním povrchem zakřivené stěny (13, 14) na stejné čelní ploše obecně rovinného držáku jako optická vlákna (2) vedená vnějškem zakřivené stěny (13, 14) při minimálním poloměru ohybu větším než poloměr, na kterém optické vlákno (2) utrpí trvalé poškození, pro vedení optického vlákna (2) jak vnějším povrchem tak vnitřním povrchem zakřivené stěny (13, 14).

2. Řadič (21) podle nároku 1, vyznačující se t í m , že zakřivená stěna (13, 14) je plynule zakřivena ve tvaru dutého bubnu.

3. Řadič (21) podle nároku 2, vyznačující se tím, obsahuje dvě zakřivené stěny (13, 14) tvořící dva oddělené duté bubny.

4. Řadič (21) podle nároku 3, vyznačující se tím, že jev podstatě symetrický kolem roviny mezi oběma bubny.

5. Řadič (21) podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že každá ze zakřivených stěn (13, 14) je v podstatě kruhová.

6. Řadič (21) podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se t í m, že každá ze zakřivených stěn (13, 14) má proměnlivý rozměr nebo tvar podél své délky pro podporu umístění optických vláken (2).

7. Řadič (21) podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň dva druhé průchody (10, 11).

8. Řadič (21) podle kteréhokoliv z předchozích nároků laž7, vyznačující se tím, že první průchody (8, 9) jsou opatřeny knim přiléhajícími prostředky (16, 17) pro kontrolu ohybu optického vlákna (2) pro směrování optických vláken (2) procházejících těmito průchody (8, 9) k vnějšímu povrchu zakřivené stěny (13, 14) pod minimálním poloměrem ohybu nejméně rovným kritickému poloměru ohybu těchto optických vláken (2).

9. Řadič (21) podle kteréhokoliv z předchozích nároků laž8, vyznačující se tím, že řadič (21) je konstrukčně vytvořen z jednoho kusu.

10. Řadič (21) podle kteréhokoliv z předchozích nároků laž9, vyznačující se tím, že řadič (21) je opatřen třetím průchodem (12), který prochází obecně rovinným nosičem řadiče (21) od prvního čela do protilehlého čela.

11. Řadič (21) podle nároku 10, vyznačující se tí m , že třetí průchod (12) prochází z konvexní části (18) prvního čela v takovém úhlu k průvodiči v dané části, že optické vlákno (2) procházející třetím průchodem (12) a přes konvexní povrch konvexní části (18) je usměrňováno do minimálního poloměru ohybu nejméně rovného jeho kritickému poloměru ohybu.

12. Řadič (21) podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že řadič (21) obsahuje prostředek pro ukončení nebo rozdělení optických vláken (2), odnímatelně upevněný k řadiči (21), který obsahuje první průchod pro přidržování větší vláknové trubice

-7CZ 289435 B6 a alespoň jeden druhý průchod pro přidržování menších vláknových trubic nebo optických vláken (2) pro průchod optických vláken (2) mezi větší trubicí a menšími trubicemi bez významné světelné ztráty.

13. Systém pro uspořádání a oddělené spojování nebo rozdělování optických vláken (2) obsahující řadič (21) optických vláken (2) podle kteréhokoliv předchozího nároku 1 až 12, vyznačující se tím, že řadič (21) optických vláken (2) je umístěn na základně (33) pro oddělené spojování a/nebo rozdělování optických vláken (2) procházejících z řadiče (21) nejméně jedním průchodem, přičemž základna (33) nese spojovací misky (31) optických vláken (2) pro uložení spojů optických vláken (2) vycházejících z řadiče (21) a optických vláken (2) obsažených na spojovacích miskách (31).

14. Zpucob řazení a odděleného ukládání živých a temných optických vláken (2) pro použití se systémem nebo řadičem (21) podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že se živá a temná optická vlákna (2) zavedou alespoň jedním průchodem (8, 9) řadiče (21) optických vláken (2);

živé optické vlákno (2) se vede na vnější povrch zakřivené stěny (13, 14) ukládacího prostředku optických vláken (2) a je usměrňováno k sledování dráhy kolem ukládacího prostředku optických vláken (2) s minimálním poloměrem ohybu nejméně rovným kritickému poloměru ohybu tohoto optického vlákna (2);

temné optické vlákno (2) se odděleně uloží uvnitř uzavřené oblasti vymezené zakřivenou stěnou (13, 14), přičemž se vede otvorem (15) v zakřivené stěně (13, 14) a uvnitř se usměrní vnitřním povrchem zakřivené stěny (13, 14) s minimálním poloměrem ohybu větším než poloměr při kterém optické vlákno (2) utrpí trvalé poškození a živé optické vlákno (2) se vede ven alespoň jedním dalším průchodem (10, 11) řadiče (21).