CZ288574B6 - Ve vodě rozpustný oligomer, způsob jeho přípravy, farmaceutický prostředek a použití tohoto oligomeru - Google Patents

Abstract

Ve vod rozpustn² oligomer s pevn²m z kladn m °et zcem, kter² m molekulovou hmotnost ni Ü ne 10 000 a obsahuje opakuj c se strukturn jednotky spojen karbonylov²mi spojovac mi skupinami, kter² je reprezentov n libovoln²m z obecn²ch vzorc : (A) polymo ovina obecn ho vzorce I, (B) polykarbon t obecn ho vzorce II, (C) polyester obecn ho vzorce III, a (D) polyamid obecn ho vzorce IV, ve kter²ch maj substituenty specifick v²znamy. D le se rovn popisuje postup p° pravy t chto l tek, farmaceutick² prost°edek obsahuj c tyto oligomery a pou it t chto oligomer k l en virov²ch infekc , resp. AIDS a/nebo ARC.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká ve vodě rozpustného oligomeru reprezentovaným dále definovanou polymočovinou, polykarbonátem, polyesterem a polyamidem, dále postupem přípravy těchto jednotlivých typů rozpustného oligomeru podle vynálezu, farmaceutického prostředku obsahujícího tyto účinné látky a jejich farmaceutického použití. Uvedené oligomery jsou aniontovými sloučeninami, které mají obzvláště cennou účinnost proti viru nedostatečnosti lidského imunitního systému, takže jsou použitelné při léčení virových infekcí a syndromu získané nedostatečnosti imunitního systému (AIDS) a/nebo syndromu sdruženého (ARC).

Dosavadní stav techniky

V současné době je věnováno velké úsilí směřující k nalezení účinných látek a účinných postupů použitelných při léčení virových infekcí u lidí a zvířat. V tomto ohledu je alarmující rychlost šíření AIDS a komplexu sdruženého s AIDS (ARC - AIDS related complex) mezi lidskou populací. Pacienti trpící syndromem získané nedostatečnosti imunitního systému (AIDS) mají před sebou průměrně pět let života, což je pro ně velmi deprimující; kromě toho pacienti, jejichž imunitní systémy byly vážně poškozeny uvedenou infekcí, trpí různými doprovodnými infekcemi, mezi které patří zejména Kaposiho sarkom a Pneumocystis caminii pneumonia.

V současné době není známé žádné účinné léčení AIDS a léčebné postupy, které jsou pro tento účel zatím používány, nevykazují v širokém měřítku požadovanou účinnost a mají vedlejší nežádoucí účinky. Strach z uvedených nemocí vede ktomu, že pacienti trpící uvedeným onemocněním jsou diskriminováni a existují tendence, které vedou k jejich izolaci a vyloučení z občanského života.

Retroviry jsou skupinou virů obsahujících ribonukleovou kyselinu (RNA); tyto retroviry se replikují za použití reverzní transkriptázy za vzniku pramene komplementární DNA (cDNA), ze kterého se produkuje dvoupramenná provirová DNA. Tato provirová DNA se potom nahodile inkorporuje do chromosomální DNA hostitelské buňky, což umožňuje virovou replikaci pozdějším přenosem virové adresy z integrovaného virového genomu.

Mnoho ze známých retrovirů jsou onkogenními retroviry nebo retroviry způsobujícími tvorbu nádorů. U prvních dvou objevených lidských retrovirů, označovaných jako viry lidské Tbuněčné leukémie I a II (HTLV-I a II), bylo zjištěno, že po infekci T-lymfocytů způsobují u lidí leukémie. U třetího takového lidského viru HTLV-III, který je nyní označován jako HIV, bylo zjištěno, že způsobuje po infekci T-lymfocytů smrt buněk a že je kauzativním původcem AIDS a ARC.

Proteinový obal viru HTV je 160 kDa glykoproteinem. Tento protein se štěpí proteázou za vzniku 120 kDa externího proteinu gpl20 a transmembránového glykoproteinu gp41. Externí protein gpl20 obsahuje sekvenci aminokyselin, která indikuje CD4 antigen na lidských buňkách T4.

Jeden z možných zásahů vedoucích k zamezení uvedené infekce je znemožnit vazbu viru HIV na jeho cíl, tj. na lidské buňky T4. Tyto buňky T4 mají specifickou oblast, kterou je CD4 antigen a která vstupuje v interakci s gpl20. Kdyby se podařilo narušit tuto interakci, podařilo by se zabránit, aby byla hostitelská buňka infikována.

Interferenci virového obalového glykoproteinu s hostitelskou buňkou a následné duplikaci viru může být zabráněno znemožněním konstrukce příslušného glykoproteinu potřebného pro dotvoření virové membrány. Z dosavadního stavu techniky je známo (viz H. A. Blough a kol.,

- 1 CZ 288574 B6

Biochem. Biophys. Res. Comm. 141(1), 33 - 38 (1986)), že nespecifické glykosylační inhibitory 2-deoxy-D-glukóza a beta-hydroxynorvalin inhibují expresi glykoproteinů a blokují tvorbu syncytia. Virová multiplikace HTV-infikovaných buněk ošetřených uvedenými činidly se zastaví, pravděpodobně v důsledku nedosažitelnosti glykoproteinů potřebného pro vytvoření virové membrány. Z další publikace (W. McDowell a kol., Biochemistry 24 (27), 8145 - 52 (1985)) je známo, že glykosylační inhibitor 2-deoxy-2-fluor-D-mannóza vykazuje protivirovou účinnost proti buňkám infikovaným chřipkou následkem zabránění průběhu glykosylace virového membránového proteinu. V této publikaci je rovněž studována protivirová účinnost 2deoxyglukózy a 2-deoxy-2-fluorglukózy, přičemž bylo zjištěno, že obě tyto sloučeniny inhibují virovou proteinovou glykosylaci i když odlišnými mechanismy. Nicméně bylo zjištěno, že další známé glykosylační inhibitory vykazují nulovou protivirovou účinnost. Proto tedy antivirová účinnost není obecně vlastností všech glykosylačních inhibitorů a nelze předem stanovit, že ten či onen glykosylační inhibitor bude vykazovat protivirovou účinnost.

V jihoafrickém patentu 90/0094 (zveřejněném 31. 10. 1990) se uvádí, že vyčištěná forma heparinu, který je sulfatovaným polysacharidem, blokuje interakcí virový protein, který je odpovědný za indikaci výše uvedení aktivní oblasti hostitelské buňky, a omezeným způsobem inhibuje infekci hostitelské buňky. Avšak heparin má i nežádoucí vedlejší účinky, zejména krvácivost a zvýšenou tvorbu sraženin, a kromě toho trombocytopenii. Použití heparinu je kontraindikováno pacientům, kteří trpí hemofilií, krvácením do kůže, trombocytopenii, intrakraniáiní krvácivostí, bakteriální endokarditidou, aktivní tuberkulózou, zvýšenou kapilární permeabilitou, ulcerosní lézí gastrointestinálního traktu nebo vážnou hypertenzí, anebo pacientům, kterým hrozí potrat nebo viscerální karcinom. Tato kontraindikace platí zejména pro hemofiliky, neboť mnoho z těchto hemofiliků je v současné době HIV-pozitivních,.

Již delší dobu je známo, že některé syntetické ve vodě rozpustné polymery vykazují široké spektrum biologické účinnosti (viz R. M. Ottenbrite „Biological Activities of Polymers“, Amer. Chem. Soc. Symp. Ser. No. 182, str. 205-220, nakl. C. E. Carraher C. G. Gebelein (1982)). Tak například kopolymer divinyletheru a anhydridu kyseliny maleinové je údajně účinný proti určitému počtu virů a bylo studováno i jeho použití v chemoterapii rakoviny po dobu několika let (viz publikace Breslow, D. S. Pure andApplied Chem. 46, (103/1976)). Rovněž bylo zjištěno, že polyakrylové, polymethakrylové a ještě některé další alifatické ve vodě rozpustné polymery mají široké spektrum biologické účinnosti (viz Breslow, D. S. Pure and Applied Chem. 46, (103/1976)). Naneštěstí extrémní toxicita těchto polymerů brání jejich klinickému použití. Kromě toho mají tyto polymery vysokou molekulovou hmotnost a jsou nezpůsobilé k průchodu renálními membránami.

Vzhledem k výše uvedenému byly činěny pokusy eliminovat výše uvedené problémy plynoucí z toxicity a špatné vylučovatelnosti uvedených polymerů tím, že byly syntetizovány alifatické polymery s nízkou molekulovou hmotností (1 000 až 10 000) (R. M. Ottenbrite v „Biological Activities of Polymers“, Amer. Chem. Soc. Symp. Ser. No. 182, str. 205-220, nakl. C. E. Carraher a C. G. Gebelein (1982)). Podle dosavadního stavu techniky bylo zjištěno, že takové polymery jsou méně toxické, ale že mají i sníženou protivirovou účinnost. Tyto alifatické polymery s nízkou molekulovou hmotností mohou být klasifikovány jako „statisticky zavinuté“ polymery (neboli s nahodilou statistickou strukturou). Takové polymery mají nepředvídatelnou konfiguraci vzhledem k ohebnosti spojovacích skupin tvořících kostru (hlavní řetězec) polymeru. Konfigurace těchto statisticky (nahodile) zavinutých polymerů v roztoku může být obecně popsaná jako sférická. I když mechanismus působení takových ve vodě rozpustných polymerů není znám, předpokládá se, že polymer se váže k virové membráně iontovými přitažlivými silami a činí tak virus neschopným infikovat hostitelské buňky.

Další možností je umístit na základní řetězce polymeru (kostru) iontové skupiny; jde o polymery, které mají lépe definovanou geometrii. Existují četné příklady neiontových syntetických polymerů, které mají v nevodném roztoku lineárnější geometrii než výše popsané alifatické polymery (J. Macromolecular Sci-Reviews in Macromol. Chem. Phys. C26(4), 551 (1986)).

-2CZ 288574 B6

Faktory, které způsobují tuto ne-statisticky zavinutou strukturu, jsou složité a zatím málo poznané. Obecně mají tyto polymery buď velmi omezený počet otáčitelných vazeb, které nejsou rovnoběžné s osou polymeru, nebo zde existuje vodíkový můstek nebo dipolámí interakce, které příznivě ovlivňují lineární struktury. Tyto polymery jsou uváděny jako polymery mající „rigidní kostru“ (pevný základní řetězec). Velmi dobře známým příkladem takovýchto polymerů je polyamid odvozený od kyseliny tereftalové a p-diaminobenzenu (tento polymer je komerčně znám jako Kevlar a je dodáván firmou DuPont).

Syntetické ve vodě rozpustné rigidní (s pevnou kostrou) polymery jsou mnohem méně obvyklé, i když je známo několik příkladů takovýchto polymerů s vysokou molekulovou hmotností (například viz patenty Spojených států amerických US 4 824 916 a US 4 895 660). Ne-statisticky svinutá struktura této třídy polymerů rezultuje ve vysoké viskozitě roztoku pro danou molekulovou hmotnost a koncentraci.

Bylo by tedy žádoucí najít účinné látky a postupy pro léčení AIDS a ARC, které by vykazovaly minimální nebo žádné vedlejší nežádoucí účinky a které by představovaly nesporné zlepšení vůči až dosud farmaceuticky používaným polymerům.

Podstata vynálezu

Podle předmětného vynálezu bylo zjištěno, že aniontové oligomery inhibují virovou replikaci bez vedlejších účinků, které projevují heparin a další známé polymery. Tyto oligomery mají uspořádané aniontové rozestupy, mají rigidní kostru a jsou ve vodě rozpustné.

Podstatu předmětného vynálezu představuje ve vodě rozpustný oligomer s pevným základním řetězcem, který má molekulovou hmotnost nižší než 10 000 a obsahuje opakující se strukturní jednotky spojené karboňylovými spojovacími skupinami, který je reprezentován libovolným z následujících obecných vzorců:

(A) polymočovina obecného vzorce I:

ve kterém:

R znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, fenylovou skupinu nebo fenylovou skupinu substituovanou jednou nebo dvěma skupinami R¹ a až 3 substituenty nezávisle zvolenými ze souboru zahrnujícího atom chloru, atom bromu a alkylové skupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku,

R¹ znamená skupinu -SO3R², -CO2R², -PO3(R²)2 nebo skupinu -OPO₃R²,

R² znamená atom vodíku nebo farmaceuticky přijatelný kation, m znamená 0 nebo 1 s tou podmínkou, že když m znamená 0, potom R znamená atom vodíku,

X znamená

-3CZ 288574 B6

R1

H O

R1

-4CZ 288574 B6 znamená skupinu -CO₂- skupinu -C=C- skupinu -N=N-, skupinu —C—N-, skupinu —N=NII I 4·

OH O nebo skupinu =N—N=C—

n znamená celé číslo od 3 do 50, a

R³ znamená -R nebo skupinu -X-NH₂, kde R a X mají výše uvedený význam:

(B) polykarbonát obecného vzorce II:

X¹—O

(II) ve kterém:

X	má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A),
n	má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A),
X1	znamená skupinu HO-Χ-, kde X má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A), nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, fenylovou skupinu nebo fenylovou skupinu substituovanou jednou nebo dvěma skupinami R1 a až 3 substituenty nezávisle zvolenými ze souboru zahrnujícího atom chloru, atom bromu a alkylové skupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, a
X2	znamená atom vodíku nebo skupinu -CO2X’, kde X1 má výše uvedený význam:
(C)	polyester obecného vzorce III:

R⁴O

•R⁵ (III) ve kterém:

X má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A), n má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A),

R⁴ znamená skupinu -R² tak, jak byla definována pro vzorec I v odstavci (A), nebo skupinu -X¹ tak, jak byla definována pro vzorec II, uvedený v odstavci (B),

-5CL 288574 B6

R⁵ znamená skupinu

OO

3

R⁴O—CX³ ve které:

R⁴ má výše uvedený význam u vzorce III, uvedený v odstavci (C), nebo znamená skupinu io R², kde R² má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A),

X³ znamená

kde R¹ a Y mají výše uvedený význam pro vzorec I, uvedený v odstavci (A), nebo (D) polyamid obecného vzorce IV:

R⁷ (IV)

R⁶

OO

Íl , II €—X³—C—N—X—NII

ΗH ve kterém:

X má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A), n má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A),

X³ má výše uvedený význam u vzorce III, uvedený v odstavci (C),

R⁶ znamená skupinu H₂-N-X-NH-, skupinu R²O-, skupinu RNH- nebo skupinu

R-C(O)-NH-X-NH-, kde R, R² a X mají výše uvedené významy u vzorce I, uvedené v odstavci (A),

R⁷ znamená atom vodíku,

0O ₂ II ₃ IIII skupinu R²O--C----X³---C--, skupinu R—C—

O O ¹¹ 3 nebo skupinu RNH—C—X³—C— kde R a R² mají výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A) a

X³ má výše uvedený význam u vzorce III, uvedený v odstavci (C).

Výhodný je podle vynálezu ve vodě rozpustný oligomer, definovaný výše, který je ve formě své soli, nejvýhodněji ve formě farmaceuticky přijatelné soli.

Dále jsou podle vynálezu výhodné ve vodě rozpustné oligomery, definované výše, které mají číselný průměr molekulové hmotnosti v rozmezí od 500 do 10 000, nejvýhodněji v rozmezí od 1 000 do 6000.

Dále jsou podle vynálezu výhodné ve vodě rozpustné oligomeiy, definované výše, ve kterých n znamená celé číslo od 3 do 20, nejvýhodněji ve kterých n znamená celé číslo od 3 do 15.

Výhodný je podle vynálezu ve vodě rozpustný oligomer, definovaný výše, který je tvořen polymočovinou obecného vzorce I, ve kterém R a R³ znamenají 4-methylfenylovou skupinu, m znamená 1, n znamená 3 až 15, X znamená skupiny

a R² má stejný význam jako je uvedeno výše.

Z této skupiny je výhodný ve vodě rozpustný oligomer, kterým je StDS/P/T o názvu poly[imino(3-sulfo-l ,4-fenylen)-l ,2-ethendiyl-(2-sulfo-l ,4-fenylen)iminokarbonyl], alfa{[(4-methylfenyl)aminokarbonyl}-omega-[(4-methylfenyl)amino-, přičemž odpovídá vzorci I 10 uvedenému výše, ve kterém R a R³ znamenají 4-methylfenylovou skupinu, R² znamená atom

anmá výše uvedený význam pro vzorec I uvedený výše.

Z této skupiny je dále výhodný ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 6, nejlépe ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 9.

-8CZ 288574 B6

Z této skupiny je dále výhodný ve vodě rozpustný oligomer, kterým je PDS/P/T o názvu poly[imino(2,5-disulfo-l ,4-fenylen)iminokarbonyl], alfa-{ [(4—methylfenyl)amino]karbonyl}omega-[(4-methylfenyl)amino]-, který odpovídá obecnému vzorci I uvedenému výše, ve kterém R a R³ znamenají 4-methylfenylovou skupinu, R² znamená atom vodíku, X znamená skupinu

a n má výše uvedený význam u obecného vzorce I, uvedený výše.

Z této skupiny je výhodný ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 9, nejlépe ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 15.

Dále je z této skupiny výhodný ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém X znamená skupinu

Z této skupiny je výhodný ve vodě rozpustný oligomer, kterým je BPDS/P/T o názvu poly-{imino[2,2'-disulfo( 1,1 -bifenyl)-4,4'-diyl]-iminokarbonyl}, alfa-{[(4-methylfenyl)amino]-karbonyl}-omega-[(4-methylfenyl)amino]-, který odpovídá obecnému vzorci I uvedenému výše, ve kterém R znamená 4-methylfenylovou skupinu, R² znamená atom vodíku, X znamená skupinu

a n má stejný význam jako bylo uvedeno výše pro vzorec I.

Z této skupiny je výhodný ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 6, nejvýhodněji ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 9.

Podle vynálezu je dále výhodný ve vodě rozpustný oligomer, který je tvořen polykarbonátem obecného vzorce II, ve kterém X¹ znamená methylfenylovou skupinu, X² znamená -C0r-(4methylfenyl) skupinu, n znamená 3 až 15 a X má význam uvedený výše pro výhodné polymočoviny obecného vzorce I.

Z této skupiny je výhodný ve vodě rozpustný oligomer, kterým je HBDS/P/C o názvu poly[oxy(2,5-disulfo-l,4-fenylen)oxykarbonyl], alfa-[(4-methylfenoxy)karbonyl]-omega-(4

-9CZ 288574 B6 methylfenoxy}-, který odpovídá obecnému vzorci II uvedenému výše, ve kterém X¹ znamená 4methylfenylovou skupinu, R² znamená atom vodíku, X znamená skupinu

X² znamená

a n má výše uvedený význam pro vzorec I uvedený výše.

Z této skupiny je výhodný ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 6.

Z této skupiny je dále výhodný ve vodě rozpustný oligomer, kterým je HBPDS/P/C o názvu i s poly[oxy[2,2'-disulfo( 1,1 -bifenyl)-4,4'-diyl]oxykarbonyl], alfa-[(4-methylfenoxy)-karbonyl]omega-(4-methylfenoxy)-, přičemž odpovídá obecnému vzorci II uvedenému výše, ve kterém X¹ znamená 4-methylfenylovou skupinu, R² znamená atom vodíku, X znamená skupinu

X² znamená

a n má význam uvedený pro vzorec I uvedený výše.

Z této skupiny je výhodný ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 6.

Podle vynálezu je dále výhodný ve vodě rozpustný oligomer, který je tvořen polyesterem obecného vzorce III, ve kterém R⁴ a R⁵ znamenají atom vodíku, n znamená 3 až 15 a X³ znamená skupiny

-10CZ 288574 B6

SO3R²

Z této skupiny je výhodný ve vodě rozpustný oligomer, kterým je HBPDS/TPC o názvu poly{oxy[2,2'-disulfo(l,r~bifenyl)-4,4'-diyl]oxykarbonyl]-l,4-fenylenkarbonyl}-, který odpovídá obecnému vzorci III uvedenému výše, ve kterém R⁴ a R⁵ znamenají atom vodíku, X³ 15 znamená p-fenylenovou skupinu, X znamená skupinu

-11CZ 288574 B6

r^o₃s a n má výše uvedený význam pro obecný vzorec I uvedený výše.

Z této skupiny je dále výhodný ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 4.

Z této skupiny je dále výhodný ve vodě rozpustný oligomer, kteiým je HBDS/TPC o názvu poly[oxy(2,5-disulfo-l ,4'-fenylen)-oxykarbonyl-l ,4-fenylenkarbonyl]-, přičemž odpovídá obecnému vzorci III, ve kterém R⁴ a R⁵ znamenají atom vodíku, X³ znamená p-fenylenovou skupinu, X znamená skupinu

a n má stejný význam jako bylo uvedeno pro obecný vzorec I viz výše.

Z této skupiny je výhodný ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 3.

Podle vynálezu je dále výhodný ve vodě rozpustný oligomer, kteiý je tvořen polyamidem obecného vzorce IV, ve kterém R⁶ znamená fenylovou skupinu, R⁷ znamená methylbenzoylovou skupinu, n znamená 3 až 15 a X³ znamená skupiny

a X znamená skupiny

-12CZ 288574 B6

Z této skupiny je výhodný ve vodě rozpustný oligomer, kterým je BPDS/TPC/MBC o názvu póly {imino[2,2'-disulfo( 1,1 '-bifenyl)-4,4'-diyl]-iminokarbonyl]-l ,4-fenylenkarbonyl}, alfa5 {[(4-methylfenyl)amino]karbonyl}-omega-[(4-methylfenyl)amino]-, který odpovídá obecnému vzorci IV uvedenému výše, ve kterém R⁶ znamená skupinu R-C(O)-NH-X-NH-, R znamená 4methylfenylovou skupinu, R² znamená atom vodíku, R⁷ znamená 4-methylbenzoylovou skupinu, X³ znamená p-fenylenovou skupinu, X znamená skupinu

a n má výše uvedený význam pro obecný vzorec I uvedený výše.

-13CZ 288574 B6

Z této skupiny je výhodný ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 6, nebo ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 3, nebo ve vodě rozpustný oligomer, ve kterém n znamená 9.

Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží postup přípravy polyamidu obecného vzorce IV, definovaného výše, jehož podstata spočívá v tom, že se uvede do reakce diamin s difunkčním elektrofilním činidlem v molámím poměru diaminu k halogenidu dikyseliny rovném 0,9 až 1,2 za míchání v přítomnosti akceptoru kyseliny při teplotě 0 až 50 °C buď v aprotickém polárním rozpouštědle, nebo v kombinaci vody a organického rozpouštědla.

Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží postup přípravy polymočoviny obecného vzorce 1, definovaného výše, jehož podstata spočívá v tom, že se uvede do reakce aromatický amin s difunkčním elektrofilním činidlem v přítomnosti akceptoru kyseliny ve vodě jako rozpouštědle nebo ve vodě s až asi 1 molem s vodou nemísitelného korozpouštědla, při teplotě 0 až 100 °C a pH 7 až 9.

Ve výhodném provedení tohoto postupu se použije monofunkční činidlo pro zakončování řetězce.

Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží postup přípravy polykarbonátu nebo polyesteru obecného vzorce II a III, definovaných výše, jehož podstata spočívá v tom, že se uvede do reakce difenol s difunkčním elektrofilním činidlem při pH 7 až 8 a teplotě 0 až 40 °C v rozpouštědle nemísitelném s vodou.

Ve výhodném provedení tohoto postupuje difunkčním elektrofilním činidlem chlorid dikyseliny, přičemž se po přídavku chloridu dikyseliny čeká po dobu 15 až 120 minut při pH7 až 8 k zajištění průběhu konverze.

Podle tohoto postupu je dále výhodné, jestliže se difenol předběžně uvede do reakce s jedním nebo dvěma moly báze k vytvoření mono- nebo difenoxidu.

Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží farmaceutický prostředek, jehož podstata spočívá vtom, že obsahuje jako účinnou látku libovolný oligomer, definovaný výše, a farmaceuticky přijatelný nosič.

Ve výhodném provedení tento farmaceutický prostředek obsahuje jako účinnou látku směs oligomerů a farmaceuticky přijatelný nosič.

Podle dalšího výhodného provedení obsahuje tento farmaceutický prostředek jako účinnou látku libovolný oligomer uvedený výše a povrchově aktivní látku.

Podle dalšího výhodného provedení tento farmaceutický prostředek obsahuje jako účinnou látku libovolný oligomer definovaný výše, který je ve formě kapaliny, prášku, výplachu, želé nebo lotionu.

Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží použití libovolného oligomerů definovaného výše pro přípravu léčiva.

Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží použití libovolného oligomerů definovaného výše pro přípravu léčiva k diagnóze a/nebo léčení stavu nemoci u teplokrevných živočichů.

Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží použití libovolného oligomerů definovaného výše pro přípravu léčiva k profylaxi.

-14CZ 288574 B6

Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží použití libovolného oligomeru definovaného výše pro přípravu léčiva k léčení virových infekcí.

Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží použití libovolného oligomeru definovaného výše pro přípravu léčiva k léčení AIDS a/nebo ARC.

Těmito oligomery podle vynálezu jsou tedy, jak je výše definováno aniontové sloučeniny obsahující karbonylovou spojovací skupinu. Konkrétně jsou těmito oligomery polymočoviny, polykarbonáty, polyestery nebo polyamidy mající střední číselnou molekulovou hmotnost M_n menší než 10 000, které jsou ve vodě rozpustné, mají rigidní základní řetězec (kostru) a uspořádané prostorové uspořádání aniontové struktury. Do skupiny těchto oligomerů je možno rovněž zařadit jejich soli, které jsou při farmaceutickém použití farmaceuticky přijatelné.

Mezi další jiné použití těchto aniontových oligomerů patří použití těchto oligomerů jako zahušťovadel ve vodných roztocích nebo jako mírných iontových detergentů. Obecně mají ve vodě rozpustné polymery zahrnující oligomery podle vynálezu široké spektrum použití, včetně použití jako zahušťovadla, dispergační činidla a flokulační činidla. Uvedené oligomery mohou být použity při aplikacích na ropných polích, v dolech, při výrobě papíru, jako přísady do kosmetických přípravků a při přípravě pokrmů.

Uvedené nízkomolekulámí polymery, to znamená oligomery podle vynálezu, mohou být rovněž použity jako výchozí látky pro přípravu vysokomolekulámích polymerů a kopolymerů.

Vynález se tedy týká těchto ve vodě rozpustných oligomerů s rigidním základním řetězcem mající molekulovou hmotnost menší než 10 000 a obsahující strukturní jednotky spojené karbonylovými spojovacími jednotkami, přičemž uvedené oligomery obsahují aniontové skupiny a mají převážně lineární geometrii, takže ve vodném prostředí se vytvoří pravidelné rozmístění těchto aniontových skupin. S výhodou má každá tato strukturní jednotka alespoň dvě aniontové skupiny.

Podle vynálezu je možno použít libovolný oligomer, který splňuje výše uvedený kritéria. Obzvláště výhodnými oligomery jsou ovšem výše definované polymočoviny, polykarbonáty, polyestery nebo polyamidy. Tyto oligomery s výhodou mají lineární geometrii.

Tyto oligomery podle vynálezu jsou ilustrovány jako polymočoviny, polykarbonáty, polyestery nebo polyamidy mající střední číselnou molekulovou hmotnost M„ menší než 10 000, které jsou ve vodě rozpustné, mají rigidní základní kostru, mají uspořádané rozmístění aniontových skupin a převážně lineární geometrii ve vodném prostředí. Tyto oligomeiy mají základní řetězec s výhodou lineární a mohou být rovněž ve formě solí, přičemž výhodnými solemi jsou farmaceuticky přijatelné soli uvedených oligomerů.

Termínem farmaceuticky přijatelný kation se v popisu předmětného vynálezu míní kation přijatelný pro farmaceutické použití. Do rozsahu tohoto termínu „farmaceuticky přijatelný kation“ spadají kationty, které při dávkách nezbytných pro dosažení požadovaného terapeutického účinku jsou v podstatě netoxické a které nevykazují nezávislou farmakologickou účinnost. Jako příklad těchto solí je možno uvést soli alkalických kovů, jako například sodné nebo draselné soli, soli kovů alkalických zemin, jako například vápenaté nebo hořečnaté soli, amonné soli, soli lehkých kovů III.A skupiny periodického systému prvků, včetně hliníku, soli odvozené od primárních, sekundárních a terciárních aminů, včetně triethylaminu, prokainu, dibenzylaminu, Ν,Ν'-dibenzylethylendiaminu, dihydroabietylaminu, N-alkylpiperidinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové skupině a libovolného jiného dalšího aminu. Výhodnými solemi jsou sodné a draselné soli.

Výraz „farmaceuticky přijatelný“ znamená vhodný pro podání teplokrevným živočichům, zejména lidem, a netoxický, tzn. že takový prostředek je vhodný pro farmaceutické použití a není

-15CZ 288574 B6 jedovatý pro teplokrevné živočichy. Farmaceuticky přijatelné kationty oligomerů podle vynálezu se připraví vhodným iontoměnným postupem nebo působením vhodné báze na R'-kyselinu.

V případě, že se oligomery podle vynálezu zamýšlí pro jiné než farmaceutické použití, potom mohou být použity i soli, které by jinak nebyly přijatelné pro farmaceutické použití. Příklady takových solí jsou soli baria, zinku a titanu.

Oligomery podle vynálezu jsou nízkomolekulámí ve vodě rozpustné polymery s tuhou páteří. Kromě toho mají uspořádané aniontové rozmístění. Pod výrazem „uspořádané aniontové rozmístění“ nebo pod výrazem „pravidelné rozestupy mezi aniontovými skupinami“ se zde rozumí, že aniontové skupiny (R¹) jsou přítomny v páteři polymeru v intervalech stanovených použitým výchozím materiálem, přičemž výskyt aniontových skupin je regulován předem stanovitelným způsobem. I když je zde snaha vyhnout se zatím jakékoliv teorii, předpokládá se, že aniontové skupiny jsou právě onou částí molekuly, která se váže na virus HIV a/nebo na buněčnou membránu a která tak znemožňuje replikaci viru.

Výraz „převážně lineární geometrie“ ve vodném prostředí se vztahuje ke konfiguraci oligomerů v roztoku. Velmi dobře známá metoda charakterizování konfigurace molekul polymeru v roztoku je založena na následujícím vzorci, který je označován jako Mark-Houwinkova rovnice („Introduction to Physical Polymer Science“, nakl. L. H. Sperling, John Wiley and Sons (1985), str. 91-83):

[η] = ΚΜ^α ve které η znamená vnitřní viskozitu,

M znamená střední hmotnostní molekulovou hmotnost,

K znamená konstantu vztahující se k rozměru řetězové vazby a a znamená konstantu stanovenou konfigurací polymeru.

Vnitřní viskozita (η) má pro nahodile svinutý polymer hodnotu 0,5 < a < 0,9 a pro lineární polymer hodnotu 0,9 < a < 1,8. Uvedený vzorec uvádí do vztahu viskozitu roztoku ,,η“ s molekulovou hmotností „M“. V rámci vynálezu jsou lineární polymery definovány jako polymery mající hodnotu „a“ větší nebo rovnou 0,9. Pro tyto tuhé prutové polymery je homí teoretickou mezí hodnota „a“ 1,8. Pro danou molekulovou hmotnost se vyšší viskozity roztoku dosáhne u polymerů s lineární konfigurací (ve srovnání s polymery s nahodile svinutou konfigurací). Kromě toho je hodnota „a“ závislá na použitém rozpouštědle. Hodnota „a“ pro daný ve vodě rozpustný polymer se může měnit v závislosti na různých koncentracích solí. Pro tento vynález je koncentrace soli stanovena na úrovni koncentrace přítomné v séru (přibližně 80 g/1 NaCl, 4 g/1 KC1).

Výraz „oligomer“ zde zahrnuje všechny možné hodnoty pro n, například 3 až 50. Oligomery jsou výhodně lineární a mají n rovné celému číslu od 3 do 50, výhodně od 3 do 20, výhodněji od 3 do 15. Hodnota n je samozřejmě v přímém vztahu k molekulové hmotnosti rezultujícího oligomerů. Je důležité, aby tyto polymery měly dostatečně nízkou molekulovou hmotnost, aby byly schopné projít renální sekreční membránou, ale aby také inhibovaly replikaci viru HIV. Střední molekulová hmotnost se řídí stechiometrií reakčních složek. Střední číselná molekulová hmotnost (M_n) je menší než 10 000, výhodně rovna asi 500 až asi 10 000 a nej výhodněji rovna asi 1000 až asi 6000.

V rámci tohoto vynálezu jsou zde popsané oligomery a jejich fyziologicky přijatelné soli považovány za ekvivalentní. Fyziologicky přijatelné soli se vztahují k solím těch bází, které vytvoří sůl s alespoň jednou kyselou skupinou skupiny R¹ a které nezpůsobí výrazné zhoršení fysiologického účinku oligomerů ve formě odpovídající kyseliny. Vhodné báze například zahrnují hydroxidy, uhličitany a hydrogenuhličitany alkalických kovů a kovů alkalických zemin, například hydroxid sodný, hydroxid draselný, hydroxid vápenatý, uhličitan draselný,

-16CZ 288574 B6 hydrogenuhličitan sodný, uhličitan hořečnatý, amoniak a primární, sekundární a terciární aminy. Obzvláště výhodnými bázemi jsou hydroxidy, uhličitany a hydrogenuhličitany alkalických kovů.

Uvedené fyziologicky přijatelné soli mohou být připraveny konvenčními iontoměnnými postupy nebo působením vhodné báze na R’-kyselinu. Příklady těchto adičních solí již byly popsány výše.

Farmaceutické formulace podle vynálezu mají pevnou nebo kapalnou formu. Tyto formulace mohou mít formu soupravy, jejíž dvě složky se smísí vhodnou dobu před použitím. Ať již mají tyto farmaceutické formulace formu soupravy nebo formu, ve které byly složky již předem smíšeny, vyžadují tyto formulace obvykle farmaceuticky přijatelný nosič nebo přísadu.

Oligomery podle vynálezu jsou rozpustné ve vodě a v roztocích solí, zejména ve fyziologickém roztoku. Tyto oligomery jsou takto snadno formulovatelné do vhodných vodných farmaceutických dávkových forem. Potom, co byly tyto oligomery podány, zůstávají in vivo rozpuštěné.

Výhodnými významy pro výše popsané vzorce I až IV jsou následující významy:

R a R³ znamenají 4-methylfenylovou skupinu, m znamená 1, n znamená 3 až 15,

R⁴ a R⁵ znamenají vodík,

R⁶ znamená fenyl,

R⁷ znamená benzoyl,

X¹ znamená 4-methylfenylovou skupinu,

X² znamená -COr-(4-methylfenylovou) skupinu a

R³ znamená

a

X znamená výhodně

-17CZ 288574 B6

-18CZ 288574 B6

-19CZ 288574 B6

Aniontové oligomery účinné proti HIV mohou být použity k zabránění tvoření syncytia v buňkách infikovaných virem HIV-I nebo jinými obdobnými viry majícími povrchový protein gpl20. Tyto aniontové oligomery účinné proti HIV mohou být použity k léčení AIDS a ARC nebo jiných onemocnění způsobených retrovirem HIV-I nebo jiným obdobným retrovirem majícím povrchový protein gpl20. Tyto aniontové oligomery' podle vynálezu mohou být použity jako čisté sloučeniny nebo jako směsi, jakými jsou směsi oligomerů s různými hodnotami n jednoho z uvedených vzorců I až IV, nebo směsi více než jednoho obecného vzorce, například směsi sloučenin vzorce I a vzorce II, nebo jako směsi s jinými známými protivirovými prostředky. Avšak pro všechny připravené oligomery n znamená průměrný počet opakujících se strukturních jednotek v oligomerech všech vzorců.

Množstvím aniontových oligomerů účinných proti HIV, které je zapotřebí k zabránění tvorby syncytia v buňkách infikovaných HIV, může být libovolné účinné množství. Experimentálně bylo stanoveno, že jestliže se aniontový oligomer použije ve formě vodné formulace s koncentrací 10 pg/ml, potom podání takové formulace má za následek úplnou inhibici tvorby syncytia, jakož i snížení přítomnosti antigenu p24, který je indikátor virové replikace, na hladinu nižší než 300 pg/ml.

Množství aniontových oligomerů účinných proti HIV, které má být podáno za účelem léčení AIDS nebo ARC nebo jiných onemocnění způsobených infekcí virem HIV, se může měnit v širokých mezích v závislosti na použité specifické dávkovači jednotce, na stupni onemocnění, ve kterém se léčení provádí, na věku a pohlaví pacienta, na povaze a stupni rozšíření nemoci a na dalších faktorech, které jsou lékařům velmi dobře známé. Kromě toho mohou být aniontové oligomery účinné proti viru HIV použity v kombinaci s ostatními známými prostředky používanými pro léčení retrovirových onemocnění a pro léčení symptomů a komplikací spojených s nemocemi způsobenými retroviry.

Účinné množství proti viru HIV aniontových oligomerů účinných proti HIV, které má být podle vynálezu podáno, se pohybuje v rozmezí od asi 0,1 mg/kg až do 500 mg/kg tělesné hmotnosti pacienta, přičemž toto účinné množství může být podáváno jednou nebo vícekrát denně. Aniontové oligomery účinné proti HIV mohou být podávány s farmaceutickým nosičem při použití konvenčních perorálních nebo parenterálních jednotkových dávkových forem.

Za účelem perorálního podání mohou být aniontové oligomery formulovány do pevných nebo kapalných přípravků, jakými jsou kapsle, pilulky, tablety, pastilky, zdravotní bonbóny, prášky, roztoky, suspenze nebo emulze. Pevnou jednotkovou dávkovou formou může být kapsle želatinového typu s obvyklým tvrdým nebo měkkým pouzdrem obsahující například povrchově aktivní látky, maziva a inertní plnivo, jakým je například laktóza, sacharóza, sorbitol, fosforečnan vápenatý a kukuřičný škrob.

V dalším provedení formulace aniontových oligomerů podle vynálezu mohou být tyto oligomery tabletovány s konvenčními tabletovými základy, jakými jsou například laktóza, sacharóza a kukuřičný škrob v kombinaci s pojivý, jakými jsou například akácie, kukuřičný škrob nebo želatina, desintegračními činidly určenými pro rozrušení a rozpuštění tablety po jejím podání, jakými jsou například bramborový škrob, kyselina alginová, kukuřičný škrob, dále mazivy určenými pro zlepšení tečení tabletovaného prášku a zabránění ulpívání tabletovaného materiálu na povrchu tabletové formy a razníku, jakými jsou například talek, kyselina stearová, stearát hořečnatý, stearát vápenatý nebo stearát zinečnatý, barvivý, koloračními činidly a aromatizačními přísadami určenými pro zlepšení estetické kvality tablet, což činí tyto tablety přijatelnějšími pro pacienty.

Vhodné excipienty pro použití v perorálních kapalných dávkovačích formách zahrnují ředidla, jakými jsou například voda a alkoholy, například ethanol, benzylalkohol a polyethylenglykoly,

-20CZ 288574 B6 obsahující případně přídavek farmaceuticky přijatelného povrchově aktivního činidla, suspendačního činidla nebo emulgačního činidla.

Aniontové oligomery účinné proti HIV podle vynálezu mohou být rovněž podávány parenterálně, tj. subkutánně, intravenózně, intramuskulámě nebo interperitoneálně ve formě injekčních dávek aniontových oligomerů ve fyziologicky přijatelném ředidle s farmaceutickým nosičem, kterým může být sterilní kapalina nebo směs kapalin, jako například voda, fyziologický roztok, vodný roztok dextrózy nebo obdobné cukerné roztoky, alkohol, například ethanol, isopropanol, hexadecylalkohol, glykoly, jako propylenglykol nebo polyethylenglykol, glycerolketaly, jako 2,2-dimethyl-l,3-dioxolan-^l-methanol, ethery, jako poly(ethylenglykol)-400, olej, mastná kyselina, ester nebo glycerid mastné kyseliny nebo acetylovaný glycerid mastné kyseliny s přídavkem nebo bez přídavku farmaceuticky přijatelného povrchově aktivního činidla, jako mýdla nebo detergentu, suspendačního činidla, jako pektinu, karbomerů, methylcelulÓ2y, hydroxypropylmethylcelulózy nebo karboxymethylcelulózy, nebo emulgačního činidla a jiných farmaceutických přísad.

Příklady olejů, které mohou být použity v parenterálních formulacích podle vynálezu, jsou oleje z ropy nebo oleje živočišného, rostlinného nebo syntetického původu, jako například podzemnicový olej, sójový olej, sezamový olej, bavlníkový olej, vazelína z nafty a minerální olej. Vhodné mastné kyseliny zahrnují kyselinu olejovou, kyselinu stearovou a kyselinu isostearovou. Vhodnými estery mastných kyselin jsou například ethyloleát a isopropylmyristát. Vhodná mýdla zahrnují soli mastných kyselin odvozené od alkalických kovů, amonia a triethanolaminu, a vhodné detergenty zahrnují kationtové detergenty, například dimethyldialkylamoniumhalogenidy, alkylpyridiniumhalogenidy a alkylaminacetáty, aniontové detergenty, například alkyl-, aryl- a olefinsulfonáty, alkyl- a olefinethery, monoglyceridsulfáty a sulfosukcináty, neionogenní detergenty, například aminoxidy mastných kyselin, alkanolamidy mastných kyselin a polyoxyethylenpolypropylenové kopolymery, a amfotemí detergenty, například alkyl-betaaminopropionáty a 2-alkylimidazolinové kvartémí amoniové soli, jakož i jejich směsi.

Parenterální kompozice podle vynálezu budou obvykle obsahovat asi 0,5 až 25 % hmotnostních aniontového oligomerů účinného proti HIV v roztoku. Výhodně mohou být také použity konzervační prostředky a pufry. Za účelem minimalizace nebo eliminace podráždění v místě injekce mohou takové kompozice obsahovat neionogenní povrchově aktivní látku, které má hydrofílně-lipofilní rovnováhu (HLB) asi 12 až 17. Množství povrchově aktivní látky v těchto formulacích činí asi 5 až asi 15 % hmotnostních.

Povrchově aktivní látkou může být jedna složka mající výše uvedenou hodnotu hydrofílnělipofilní rovnováhy nebo může být tato povrchově aktivní látka tvořena směsí dvou nebo více složek mající požadovanou hodnotu hydrofílně-lipofilní rovnováhy. Příklady povrchově aktivních látek použitelných v parenterálních formulacích jsou estery odvozené od polyethylensorbitu a mastných kyselin, například sorbitanmonooleát.

Oligomery podle vynálezu mohou být rovněž použity profylakticky za účelem zabránění přenosu viru z infikovaného jedince na neinfikovaného jedince. Uvedený virus se přenáší krví, ale může být přenesen také jinou tělní tekutinou. Oligomery podle vynálezu mohou být proto formulovány společně se standardními detergentními prostředky používanými pro čištění a mytí, zejména výzkumných a klinických laboratoří a nemocničních prostorů, kde dochází ke styku s krevními produkty infikovaných jedinců.

Formulace obsahující aniontové oligomery podle vynálezu mohou být použity k čištění a mytí lékařských, zejména chirurgických nástrojů, a rukou a dalších částí kůže zdravotnického personálu.

-21CZ 288574 B6

Oligomery podle vynálezu mohou být rovněž aplikovány ve formě kapalné nebo práškové kompozice na povrch sexuálních profylaktických prostředků, například kondomů, a to buď samotným uživatelem, nebo ještě před prodejem samotným výrobcem.

Oligomery podle vynálezu mohou být rovněž formulovány do irigátorových kompozic, které mohou ženy používat před následným sexuálním stykem s infikovaným jedincem.

Oligomery podle vynálezu mohou být rovněž formulovány v lubrikačních a spermatacidních želé a vodičkách.

Oligomery podle vynálezu mohou být konečně formulovány jako kompozice určené do koupelí, vířivkových lázní a plaveckých bazénů za účelem inaktivace potenciální virové aktivity.

Definice

Termíny použité v této přihlášce vynálezu mají následující významy:

n znamená střední počet opakujících se strukturních jednotek ve všech vzorcích;

RPMI znamená buněčné živné prostředí nebo kultivační médium;

TCID50 znamená infekční jednotku tkáňové kultury, tj. množství tekuté kultury schopné infikovat 50 % buněk;

MTT znamená 3-(4,5-dimethylthiazol-2-yl)-2,5-difenyltetrazoliumbromid;

MT4 znamená buněčnou řadu;

P24 test-Abbott znamená test na jádrový antigen používající testovací soupravu komerčně dostupnou u firmy Abbott;

Coulter HIV assay znamená radioimunologický test na stanovení virového antigenu P24;

rs CD₄ znamená rekombinantní rozpustný CD₄ tvořený čtyřmi extracytoplasmovými imunoglobuloidními variabilními (V) doménami Vi-V₄;

T znamená 4-methylanilin nebo toluidin s výjimkou použití výrazů „T4-buňky“;

P znamená fosgen;

C znamená p-kresol a

MBC znamená 4-methyIbenzoylchlorid;

TPC znamená 1,4—benzendikarbonylchlorid nebo tereftaloylchlorid;

TPCS znamená 2,5-bis(chlorkarbonyl)benzensulfonát vzorce:

HBDS znamená dvojdraselnou sůl kyseliny 2,5-dihydroxy-l,4-benzendisulfonové vzorce:

-22CZ 288574 B6

HBPDS znamená dvojdraselnou sůl kyseliny 4,4'-dihydroxy-(l,l'-bifenyl)-2,2'-disulfonové vzorce:

PDS znamená kyselinu 2,5-diamino-l,4-benzendisulfonovou vzorce:

BPDS znamená kyselinu 4,4'-diamino-(l,l'-bifenyl)-2,2'-disulfonovou vzorce:

StDS znamená kyselinu trans-2,2'-(l,2-ethendiyl)bis-(5-aminobenzensulfbnovou) vzorce:

-23CZ 288574 B6 h₂n

nh₂

BPDS(P)T znamená póly {imino-2,2'-disulfo-( 1,1 -bifenyl)-4,4'-diyl]-iminokarbonyl}, alfa-{ [(4-methylfenyl)amino]karbonyl}-omega-[(4-methylfenyl)amino]- odpovídající výše uvedenému vzorci I, ve kterém:

R znamená 4-methylfenylovou skupinu,

R² znamená vodík,

X znamená skupinu so₃r² r²o₃s^ a n má výše uvedený význam pro vzorec I;

StDS(P)T znamená poly[imino(3-sulfo-l ,4-fenylen)-l ,2-ethendiyl-(2-sulfo-l ,4-fenylen)iminokarbonyl], alfa-{[(4-methylfenyl)aminokarbonyl}-omega-[(4-methylfenyl)amino- odpovídající výše uvedenému obecnému vzorci I, když R znamená 4—methylfenyl, R² znamená vodík, X znamená

a n má výše uvedený význam pro vzorec I;

PDS/P/T znamená poly{imino(2,5-disulfo-l,4-fenylen)iminokarbonyl}, alfa-{[(4-methylfenyl)amino]karbonyl}-omega-[(4—methylfenyl)amino]- odpovídající obecnému vzorci I, když R znamená 4-methylfenyl, R² znamená vodík, X znamená

-24CZ 288574 B6 a n má výše uvedený význam pro vzorec I.

HBDS/P/C znamená poly[oxy(2,5-disulfo-l,4-fenylen)oxykarbonyl], alfa-[(l-methylfenoxy)karbonyl]-omega-(4-methylfenoxy)- odpovídající výše uvedenému vzorci Π, ve kterém

X¹ znamená methylfenylovou skupinu,

R² znamená atom vodíku,

X znamená skupinu

X² znamená skupinu

a n má výše uvedený význam pro vzorec I;

HBPDS(P)C znamená póly{oxy[2,2'-disulfo( 1,1 -bifenyl>-4,4'-diyl]oxykarbonyl}, alfa-[(4-methylfenoxy)karbonyl]omega-(4-methylfenoxy)- odpovídající výše uvedenému vzorci II, ve kterém

X* znamená 4-methylfenyl,

R² znamená atom vodíku, X znamená skupinu

X² znamená

-25CZ 288574 B6

HBPDS/TPC znamená póly(oxy[2,2'-disulfo( 1,1 '-bifenyl)-4,4'-diyl]oxykarbonyl-l,4-fenylenkarbonyl}- odpovídající vzorci III, když R⁴ a R⁵ znamenají vodík, X³ znamená p-fenylen, X znamená

a n má výše uvedený význam pro vzorec I;

HBDS/TPC znamená poly[oxy(2,5-disulfo-l ,4-fenyIen)oxykarbonyl-l ,4-fenylenkarbonylJodpovídající vzorci III, když R⁴ a R⁵ znamenají vodík, X³ znamená p-fenylen, X znamená

a n má výše uvedený význam pro vzorec I;

BPDS/TPC/MBC znamená poly[imino[2,2'-disulfo( 1,1 '-bifenyl)-4,4'-diyl]iminokarbonyl-l ,4fenylenkarbonyl], alfa-{[(4-methylfenyl)amino]karbonyl}-omega-[(4-methylfenyI)amino]odpovídající výše uvedenému obecnému vzorci IV, když R⁶ znamená R-C/O/-NH-X-NH-, R znamená 4-methylfenyl, R² znamená vodík, R⁷ znamená 4-methylbenzoyl, X³ znamená pfenylen, X znamená

a n má výše uvedený význam pro vzorec I.

Uvedené oligomery se připraví modifikací Kershnerova postupu (patent US 4895660) nahražením části jednoho zdifunkčních monomerů monofunkčním ukončujícím činidlem a prováděním reakce v nepřítomnosti povrchově aktivního činidla. Střední číselná molekulová hmotnost se řídí stechiometrií reakčních složek.

Oligomery podle vynálezu se připraví dále popsanými reakcemi.

-26CZ 288574 B6

Příklady provedení vynálezu

Polymočoviny a polyamidy (výše uvedeného obecného vzorce I a III)

Výhodný způsob přípravy pro polymočoviny a polyamidy výše uvedeného obecného vzorce I a III byl popsán (Kershner patentový spis US 4 824 916) a následně vysvětlen. Také byly popsány různé reaktanty a reakční podmínky.

Diaminy: Zahrnují různé alifatické a aromatické diaminy. Hydrokarboxylenové diradikály, ze kterých se diaminy skládají, mohou zahrnovat methylen, ethylen, butylen, isopropyliden, fenylen, bifenylen a další diradikály. Rozmezí možných substituentů je obdobně široké a zahrnuje hydroxyl, alkenyl, nižší alkylové substituenty, karboxyláty, sulfonáty a halogeny. Substituenty nemusí být nutně zastoupeny anionty ve vodném prostředí při neutrálním pH.

Difunkční elektrofily: Fosgen (karbonyldichlorid), karbonyldibromid, CI3COCOCI, CI3COCO2CCI3, halogenidy dvojsytných alifatických a aromatických kyselin, jakými jsou kyselina šťavelová, malonová, jantarová, glutarová, adipová, sebaková, fialová, isoftalová, 2,6naftalová.

Akceptory kyselin: Je používáno několik bází jakými jsou například uhličitan sodný, hydroxid sodný a tributylamin.

Různé přísady: Mohou být přidány různé povrchově aktivní látky. Vhodnými povrchově aktivními látkami mohou být neiontové látky jako například sorbitan monolaurát, sorbitan monostearát, ethylenglykoldistearát a polyethylen oxy/polypropylen oxy polymer. Použití těchto uvedených povrchově aktivních látek není výhodné vzhledem kjejich obtížnému odstranění z produktu.

Rozpouštědla: Procesy, u kterých je použito pouze jedno rozpouštědlo, používají polární aprotická rozpouštědla jakými jsou například Ν,Ν-dimethylacetamid a N,N-dimethylformamid. Aplikovatelná je také kombinace vody a druhého rozpouštědla, kterým může být toluen, tetrachlormethan, benzen, aceton, ethylendichlorid a další. Obvyklý poměr organického rozpouštědla ku vodnému rozpouštědlu se pohybuje od asi 0,5 do asi 2.

V popsaných postupech je uvedený halogenid dvojsytné kyseliny přidán do předem zamíchaného roztoku nebo suspenze ostatních výchozích látek. V někteiých případech je báze přidána spolu s karbonyldihalogenidem. Teplota je udržována v rozmezí 0 až 50 °C, výhodně v rozmezí 20 až 30 °C. Reakční poměr (molámí poměr diaminu a halogenidu dvojsytné kyseliny), který lze použít, se pohybuje od asi 0,9 do 1,2, přičemž výhodná jsou v podstatě ekvivalentní množství.

Reakční směs je míchána s dostatečnou intenzitou tak, aby došlo k úplnému smíchání reakčních složek. Intenzita míchání závisí z části na mezifázové oblasti mezi uvedenými fázemi, přičemž výhodnější je přesto intenzivnější míchání. Za účelem dokonalého smíchání reakčních směsí může být použit komerčně dostupný mísič.

Postup, který se používá k přípravě polymočovin podle vynálezu, je modifikací výše popsaného postupu.

Diaminy: U diaminů podle vynálezu se jedná o primárně aromatického diaminy, které mají již zmíněný obecný vzorec popsaný v předchozí části. Takovéto diaminy jsou substituovány alespoň jednou skupinou mající náboj při neutrálním pH, výhodně sulfonátem. Je zde přípustné použití monovalentních alifatických substituentů. Vzájemné spojení aromatických radikálů zajišťují krátké alifatické lineární skupiny, které mohou být tvořeny trans-substituovaným ethylenem a acetylenem.

-27CZ 288574 B6

Výhodně jsou používány takové diaminy, které mají vazby uhlík - dusík umístěny paralelně, jako je tomu například u PDS, BPDS, StDS a 2,5-diaminobenzensulfonové kyseliny.

Difunkční elektrofily: Pro přípravu polymočovin podle vynálezu může být použit fosgen (karbonyldichlorid) a karbonyldibromid a další močovinové prekurzory, jakými jsou například karbonyldiimidazol, hexachloraceton, CI3COCO2CCI3, CCI3COCI a CI3OCOCI. Pro přípravu polyamidů jsou pak používány aromatické dvojsytné kyseliny, jakými jsou kyselina isoftalová, tereftalová (TPC) a 2,6-naftalendiová. Tyto dvojsytné radikály mohou mít neutrální substituenty nebo substituenty mající náboj, jakými mohou být například monovalentní alkylradikál (methyl, ethyl a butyl) a/nebo skupiny s nábojem jakými jsou sulfonáty, fosfáty a další podobné skupiny. Takovým difunkčním elektrofilem s nábojem je například 2,5-bis(chlorokarbonyl)benzensulfonát sodný (TPCS).

Akceptory kyselin: Lze použít rozlišné anorganické báze jakými mohou být například alkalický kov nebo hydroxidy, uhličitany, hydrogenuhličitany a fosfáty dvojmocného kovu. Akceptory kyselin se schopností působit jako pufr jsou výhodné v případě, kdy je celé množství báze přidáno před přidáním difunkčního elektrofilu. Při tomto způsobu přípravy lze použít i organické báze, jakými jsou například trialkylaminy, přičemž však jejich použití není nikterak výhodné.

Monofunkční řetězce ukončující činidla: Mohou být použita různá molekulovou hmotnost limitující činidla. Takovými činidly mohou být alifatické a aromatické sloučeniny, které reagují s diaminy nebo s uvedenými difunkčními elektrofily. Příkladem vhodných monofunkčních činidel jsou aminy, například anilín, methylanilín, methylamin, ethylamin, butylamin, diethylamin, N-methylanilín amonný, fenol a kresol. Příkladem monofunkčních aminoreaktivních činidel je benzoylchlorid, methylbenzoylchlorid, acetylchlorid a fenylchloroformát. Tato řetězce ukončující činidla mohou také obsahovat substituenty mající náboj, jakými jsou například 2-sulfofenol draselný nebo 4-sulfoanilín draselný.

Různé přísady: Povrchově aktivní látky mohou komplikovat isolační proces a tedy jejich přidání do směsi není nezbytné a ani výhodné.

Rozpouštědla: V případě, kdy je při reakční teplotě uvedený difunkční elektrofil kapalný, je výhodné použití pouze jednoho rozpouštědla, a to vody. Příkladem takového difunkčního elektrofilu, který je kapalný při reakční teplotě, je fosgen. V případě, kdy jsou použity pevné ve vodném prostředí nerozpustné reakční látky, je žádoucí použít malé množství s vodou nemísitelného ko-rozpouštědla. Byl-li například použit tereftaloylchlorid, je potom žádoucí přidat do směsi malé množství methylenchloridu (za účelem zlepšení kontaktu mezi uvedenými reakčními látkami). Příkladem takovýchto s vodou nemísitelných ko-rozpouštědel mohou být chloroform, tetrachlormethan, toluen a methylchlorid. Obvyklý poměr organického rozpouštědla ku vodnému rozpouštědlu se v takových případech pohybuje od 0 do 1, přičemž výhodný poměr se pohybuje v rozmezí od 0 do 0,1.

Uvedená příprava je prováděna při teplotě, při které může uvedená reakce proběhnout. Obvykle se tato teplota pohybuje v rozmezí od asi 0 do 100 °C, přičemž výhodnější jsou teploty od 0 do 25 °C. V případě, kdy jsou použity látky s nízkou teplotou varu, například fosgen (t.v. = 6 °C), je výhodné udržovat teplotu na hodnotě, která je rovna teplotě varu uvedené látky nebo na teplotě nižší. Tlak není v těchto případech tak důležitý a obvykle se používá atmosférický tlak. Hodnota pH musí být udržována na hodnotě, která je pro průběh přípravy optimální. Při nízkém pH (<6) je rychlost reakce příliš nízká, zatímco při příliš vysokém pH (<10) je nestabilní difunkční elektrofil a podléhá napadání hydroxylů nebo jiných bází. Vysoké pH může také způsobit degradaci polymočoviny. Výhodné je proto udržovat pH v rozmezí od 7 do 9.

V případě, že nebylo použito žádného ukončujícího činidla, může být molekulová hmotnost regulována opatrným nastavením stechiometrie reakčních látek, přičemž diamin nebo difunkční

-28CZ 288574 B6 elektrofil mohou být použity v přebytku. Tento přebytek se může pohybovat od 1 do 100 molámích procent. Při sestavování této schemiometrie je nutné přihlížet ke skutečnosti, že některé uvedené difunkční elektrofíly jsou zničeny hydrolýzou ještě před tím, než dojde k reakci s diaminem. V případě, že je použit fosgen, a to při vysokém pH, je žádoucí za účelem kompenzace ztrát tohoto fosgenu, které jsou při takto vysokém pH způsobeny rychlou reakcí s hydroxidem, použít uvedený fosgen ve vysokém přebytku vzhledem k diaminu. Vzhledem ke skutečnosti, že rozsah postranních reakcí je těžko regulovatelný, je výhodné k regulaci molekulové hmotnosti použít monofunkčního ukončujícího činidla. Přesto, že byly použity k regulaci číselné střední molekulové hmotnosti již zmíněné techniky, jsou produkty směsí polymerů s několika molekulovými hmotnostmi. Tyto produkty mohou být proto charakterizovány distribucí těchto číselných středních molekulových hmotností.

Uvedené reakční látky mohou být přidávány v libovolném pořadí. Nicméně je výhodné nejprve přidat difunkční elektrofil. V případě, kdy není použit akceptor kyseliny se schopností působit jako pufr, například v případě, kdy je použit hydroxid, se jeví jako nejvýhodnější přidat část akceptoru na začátku za účelem dosažení žádoucího pH a zbytek uvedeného akceptoru potom přidat následně spolu s difunkčním elektrofilem.

Konečně je žádoucí, aby byly tyto polymerace provedeny do vysokých koncentrací. To však redukuje množství rozpouštědla, které musí být za účelem izolace produktu odstraněno. Proto je také ve skutečných případech produkt vysrážen z reakčního roztoku ještě před koncem reakce a dekantací uvedeného rozpouštědla je jednoduše izolován. Uvedená koncentrace není kritická a může se pohybovat v rozmezí od 0,5 do 50 % hmotn., přičemž tato hodnota vyjadřuje hmotnost diaminu vzhledem k hmotnosti rozpouštědla. Výhodně se tato koncentrace pohybuje v rozmezí od 5 do 20 % hmotn.

Uvedený produkt může být vysrážen přidáním reakčního roztoku do rozpouštědla, které je mísitelné s vodou, ale je slabým rozpouštědlem pro uvedený produkt. Příkladem takových rozpouštědel mohou být aceton, methanol, ethanol a isopropanol.

Polykarbonáty a polyestery (výše uvedeného obecného vzorce II a IV)

K přípravě polykarbonátů a polyesterů byl použit již popsaný postup pro přípravu polymočovin a polyamidů, nicméně je zde několik změn, které budou popsány v následující části. Na místo diaminů bylo použito difenolů: Vhodné aromatické difenoly mají alespoň jeden aniontový substituent při pH, jehož hodnota je rovna 7. Tyto difenoly mají identickou strukturu sjiž uvedenými diaminy, přičemž jedinou změnu zde představují hydroxylové skupiny, které v tomto případě nahrazují aminoskupiny. Dioly je možné předběžně upravit reakcí s jedním nebo dvěma moly zásady, přičemž dojde ke vzniku mono- nebo difenoxidů. Typickými příklady jsou 4,4'dihydroxy(l,T-bifenyl)-2,2'-disulfonát draselný (HBPDS) a 2,5-dihydroxy-l,4-benzendisulfonát draselný (HBDS).

Reakční podmínky jsou mnohem přísnější, což je dáno nestabilitou produktů ve vodném prostředí. Důležitá je zejména kontrola pH. Při hodnotách nižších než 7 je rychlost reakce příliš pomalá, zatímco při vysoké hodnotě pH (9) jsou uhličitan nebo esterové skupiny v polymeru podrobeny hydrolýze. Výhodně se hodnota pH pohybuje v rozmezí od 7 do 8 a je žádoucí, aby tato hodnota byla udržována pomocí automatického regulátoru. Rozmezí použitelných teplot, za kterých může být polymerace úspěšně provedena, je mnohem užší vzhledem k teplotám používaným při polymeraci polymočoviny a polyamidů. Uvedená teplota se pohybuje v rozmezí od 0 do 40 °C, výhodně od 0 do 25 °C.

Po přidání celého množství chloridu dvojsytné kyseliny, je žádoucí ponechat uvedenou směs určitý čas v klidu, za účelem dosažení úplné konverze výchozích látek. Během této periody může být přidána další báze, ale nesmí přitom dojít ke vzrůstu hodnoty pH nad již popsanou mez. Produkt je izolován stejným způsobem jako u předcházejícího způsobu přípravy.

-29CZ 288574 B6

V následující části popisu bude vynález blíže objasněn pomocí příkladného provedení způsobu podle vynálezu, které má pouze ilustrativní charakter a nikterak neomezuje rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen formulací patentových nároků.

Obecné provedení

Všechna rozpouštědla a všechny reakční látky byly získány od komerčních dodavatelů a byly použity bez dalšího čištění. Výjimku tvoří uvedený BPDS, který byl čištěn rekrystalizací z dimethylsulfoxidu pod dusíkovou atmosférou.

PDS byl připraven způsobem popsaným v patentovém spisu DE 1 393 557 a produkt byl rekiystalizován z 1 % H2SO4. Vnitřní viskozita byla měřena při 0,5 g/dl v deionizované vodě a Hankově roztoku (HBSS) (vhodné je použití roztoku od Sigma Chemical) při 25 °C, není-li uvedeno jinak.

Vodný obsah u vyčištěných diaminů byl stanoven Karl-Fischerovou titrací.

Protonová a uhlíková nukleární magneticko-rezonanční spektra byla natočena na spektrometru s označením Variant™ VXR 300 nebo na spektrometru s označením Variant™Gemini 300. Vzorky byly rozpuštěny v D₂O, není-li uvedeno jinak. Kde je to možné jsou číselné průměrné molekulové hmotnosti oligomerů ověřeny integrací plochy resonancí z methylových koncových skupin vztahujících se k aromatickým rezonancím opakující se jednotky. V mnoha případech, zejména u polyamidů připravených z BPDS nebo StDS a TPC, byly rezonance příliš široké, čímž byla snížena jejich determinační hodnota.

Vysokotlaká kapalinová chromatografická analýza (HPLC) byla provedena na kapalinovém chromatografu HP 1090 s použitím 200 mm x 2,1 mm sloupce s reverzní fází C-18. Sloupec byl eluován při elučním gradientu vycházejícím z 35% CH₃CN a 65% 5 mM tetra-n-butylamoniumsulfátu a končí 55% CH₃CN a 45% tetra-n-butylamoniumsulfátu.

Reakce fosgenu byla prováděna v pro tuto reakci typickém zařízení majícím fosgenovou nádrž z nerezavějící oceli spojenou s fosgenovým zásobníkem, s přívodem dusíku a s reakčním přívodním potrubím. Uvedená nádrž byla namontována na váhy a je-li to zapotřebí může být tato nádrž plněna přímo z uvedeného zásobníku. Rozdíl hmotností nádrže před a po reakci byl označen jako množství přidaného fosgenu. Nicméně na druhou stranu je nutno poznamenat, že průtok nosiče dusíku činil 0,3 ml/min a byl udržován po celou dobu reakce. Průtok zaváděného fosgenu činil 0,9 ml/min (celkový průtok plynu během přidávání fosgenu činil 1,2 ml/min). Obecně je fosgen do reakční nádoby přidáván v trojnásobném přebytku. Byla použita rychlost míchání 300 ot/mín a roztok byl udržován na 10 až 15 °C po celou reakční dobu.

Výchozí látky

Příklad A

Příprava HBPDS mající obecný vzorec

-30CZ 288574 B6

Do 21 nádoby vybavené přídavnou nálevkou a magnetickým míchadlem bylo přidáno 49,99 g (0,145 mol) 4,4'-diamino-(l,r-bifenyl)-2,2'-disulfonové kyseliny a 600 ml vody. Přidáním 30 ml (0,15 mol) 5M NaOH byl solubilizován diamin. Do výsledného roztoku bylo přidáno 20,56 g (0,298 mol) dusitanu sodného. Reakční směs byla potom ochlazena na 0 °C a 60 ml koncentrované H2SO4 rozpuštěné v 360 ml vody bylo po uplynutí 30 minut do této směsi přidáno, přičemž se vytvořila žlutá sraženina. Potom bylo do směsi přidáno 300 ml vody a směs byla udržována po dobu jedné hodiny na 0 °C. Po uplynutí jedné hodiny byla směs přefiltrována. Tato žlutá sraženina byla přemístěna do 1 1 nádoby, rozpuštěna v 800 ml vody a ohřívána až do okamžiku, kdy v nádobě zbývalo asi 50 ml vody. Během zahřívání se odpařoval plynný dusík. Do uvedeného koncentrovaného roztoku bylo přidáno 20,14 g (0,146 mol) K₂CO₃, přičemž následovalo vaření uvedeného roztoku. Potom byl přidán čistý ethanol (1,5 1) a vznikla hnědá sraženina. Tato sraženina byla odfiltrována a sušena přes noc při teplotě 50 °C v peci. Tímto způsobem byl získán produkt, HBPDS, přičemž výtěžek činil 32,33 g (53 %), a dále je tento produkt charakterizován ’HNMR

86,70 (dd, 1H), 7,05 (d, 1H), 7,14 (d, 1H).

Příklad B

Příprava TPCS majícího obecný vzorec

Do 500 ml nádoby vybavené mechanickým míchadlem, teploměrem a zpětným kondenzátorem bylo vloženo 40,49 g (0,143 mol) monosodné soli 2-sulfotereftalové kyseliny, 160 ml chlorbenzenu, 2,4 ml (0,031 mol) dimethylformamidu a 23 ml (0,315 mol) thionylchloridu. Tento vzniklý roztok byl ohříván na teplotu 105 °C a míchán po dobu dvou hodin v dusíkové atmosféře. Během této doby byl zaznamenán vývoj plynu. Uvedený roztok byl potom ochlazen na pokojovou teplotu, přičemž došlo kvysrážení pevné látky. Tato pevná látka byla následně odfiltrována a sušena přes noc ve vakuové peci při pokojové teplotě. Uvedený produkt, jakým byla světle žlutá pevná látka, byl získán s výtěžkem 20,56 g (47 %).

Za účelem prověření struktury uvedeného produktu, byla část produktu převedena na jeho methylester.

-31CZ 288574 B6

Do 25 ml nádoby, vybavené magnetickým míchadlem a promývačkou dusíku, bylo přidáno 0,9509 g (3,12 mmol) výše uvedeného produktu, 0,6874 g (6,47 mmol) Na₂CO₃ a 10 ml methanolu. Potom, co byla tato směs míchána přes noc při pokojové teplotě, byla odfiltrována pevná část, která byla potom vysoušena po dobu 6 hodin ve vakuové peci při pokojové teplotě a bylo stanoveno, že vzniklým produktem je dimethylester, který je dále charakterizován ’HNMR

83,34 (s, 6H); 7,39 (d, 1H); 7,97 (d, 1H); 8,26 (s, 1H);

¹³CNMR

858,0; 136,0; 139,8; 140,9; 145,2; 146,8; 150,1; 183,5; 186,4.

Konečné produkty

Příklad 1

Příprava BPDS/P/T mající obecný vzorec

Oligomer A (n=6).

Do 11 nádoby, vybavené vstřikovacím otvorem, jímkou pro teploměr, pH elektrodou, kondensátorem na suchý led, vstupní trubkou pro plynný fosgen a mechanickým míchacím zařízením, bylo přidáno 10,00 g (28, lí mmol) BPDS, 1,35 g (9,40 mmol) toluidinhydrochloridu, a 400 ml vody. Reakční směs byla míchána a ochlazena na 12 °C. Takto zamíchaná suspenze potom byla uvedena do reakce s 13 ml 5M NaOH. Potom co se všechny pevné částice suspenze rozpustily, bylo do reakční směsi přidáno 10,1 g (102 mmol) fosgenu, přičemž toto přidávání trvalo 27 minut. Spolu s fosgenem byl do reakční směsi vstříknut pomocí stříkačky 5M NaOH, který je nutný k udržení potřebného pH v rozmezí od 7 do 8 (v extrémních případech na hodnotách pH 6 až 9). Celkem bylo přidáno 31 ml NaOH. Reakční směs byla potom kontinuálně míchána po dobu 30 minut, přičemž potom bylo pH nastaveno na hodnotu 9,5 a reakční směs byla míchána dalších 30 minut. Tato reakční směs byla přemístěna do 21 láhve a hrubý produkt byl vysrážen přidáním 1 000 ml acetonu. Takto vzniklý hrubý produkt byl potom odfiltrován a sušen na vzduchu, přičemž bylo dosaženo výtěžku, který činil 18,6 g prášek mající M_n = 2 500. Vnitřní viskozita měla hodnotu 0,39 dl g^_1 ve vodě a 0,15 dl g^-1 v HBSS. Uvedený produkt byl dále charakterizován 'HNMR

82,2 (br s); 6,7-7,4 (m); 7,9-8,3 (m).

Oligomer B (n=9).

V tomto případě byl zopakován postup z příkladu 1 A, přičemž byla použita následující množství reakčních látek:

-32CZ 288574 B6

REAKČNÍ LÁTKA	MNOŽSTVÍ	mmol
BPDS	12,06 g	34,00
THC1	1,09 g	7,56
P	11,0 g	111,0
Voda	400 ml

produkt byl získán ve formě bílého prášku, přičemž výtěžek činil 12 g a M_n = 3 600. Příslušná viskozita měla hodnotu 0,52 dl g¹ ve vodě a 0,21 dlg'¹ v HBSS.

Příklad 2

Příprava StDS/P/T, mající obecný vzorec

Oligomer A (n=6).

V případě, že byl použit postup z příkladu IA s použitím následujících množství reakčních látek:

REAKČNÍ LÁTKA	MNOŽSTVÍ	mmol
StDS	10,58 g	28,00
THC1	1,34 g	9,33
P	7,4 g	74,8
Voda	400 ml

byl získán produkt ve formě žluté pevné látky, přičemž výtěžek činil 7,4 g a M„ = 2 600. Příslušná viskozita byla 0,14 dl g^-1 ve vodě. Uvedený produkt byl dále charakterizován *HNMR

82,1 (br s); 6,7-8,1 (br m).

Oligomer B (n=9).

Opět byl použit způsob z příkladu IA, přičemž bylo použito následující množství reakčních látek:

REAKČNÍ LÁTKA	MNOŽSTVÍ	mmol
StDS	10,58 g	28,00
THC1	0,89 g	6,22
P	9,0 g	91,0
Voda	400 ml

Asi polovina této suspenze získané po přidání acetonu byla odfiltrována.

Uvedený produkt, jakým byla žlutá pevná látka, byl získán s výtěžkem 3,5 g a M_n = 3 800. Inherentní viskozita byla 0,18 dl-g“¹ ve vodě.

-33CZ 288574 B6

Příklad 3

Příprava PDS/P/T, mající obecný vzorec

NaO₃S

Oligomer A (n=9).

V případě, že byl použit postup z příkladu 1A, přičemž byla použita následující množství reakčních látek:

REAKČNÍ LÁTKA	MNOŽSTVÍ	mmol
PDS	3,50 g	13,05
THC1	0,416 g	2,90
P	4,3 g	43,5
Voda	225 ml

byl získán produkt ve formě hnědého prášku, přičemž výtěžek činil 2,95 g a M_n = 2 900.

Oligomer B(n= 15).

V případě, že byl použit opět postup z příkladu 1A a byla použita následující množství reakčních látek:

REAKČNÍ LÁTKA	MNOŽSTVÍ	mmol
PDS	3,50 g	13,05
THC1	0,250 g	1,74
P	4,2 g	42,0
Voda	225 ml

byl získán produkt ve formě hnědého prášku, přičemž výtěžek činil 3,83 g a M_n = 4 650. Inherentní viskozita byla rovna 0,12 dl-g’¹ ve vodě a 0,14 dl-g'¹ v HBSS.

Příklad 4

Příprava HBDS/P/C, majícího obecný vzorec

-34CZ 288574 B6

O

Oligomer A (n=6).

Do 11 nádoby vybavené vstřikovacím otvorem, jímkou pro teploměr, pH elektrodou, kondensátorem na suchý led, mechanickým míchadlem a vstupní trubkou pro plynný fosgen bylo přidáno 10,16 g (29,35 mmol) HBDS, 1,06 g (9,81 mmol) p-kresolu a 400 ml vody. Dusíkem proudícím do nádoby trubkou určenou pro fosgen byla ochlazena reakční směs na 10 °C. Hodnota pH míchané reakční směsi byla upravena 5M hydroxidem sodným na pH = 8. Do uvedené reakční směsi bylo přidáno 10,5 g fosgenu, (106,0 mmol), přičemž toto přidání trvalo 35 minut. Spolu s fosgenem bylo do reakční směsi přidáno 42 ml 5M hydroxidu sodného, za účelem udržení hodnoty pH mezi 7,0 a 7,5. Potom co bylo ukončeno přidání fosgenu byla směs po dobu 20 minut při teplotě 10 °C míchána. Potom byl odstraněn z kondenzátoru suchý led a roztok byl míchán dalších 30 minut při 10 °C, za účelem vypaření přebytečného fosgenu. Tento vodný roztok byl přemístěn do 21 nádoby, do které bylo přidáno i 100 ml vody použité k vypláchnutí reakční nádoby. Uvedený produkt byl vysrážen přidáním 1000 ml acetonu, odfiltrován a sušen přes noc ve vakuové peci při pokojové teplotě. Výtěžek uvedeného produktu činil 2,11 g a uvedená inherentní viskozita pevného produktu byla 0,30 dl-g'¹ ve vodě a M_n = 2 300.

Příklad 5

Příprava HBPDS/P/C, majícího obecný vzorec

NaO₃S

Oligomer A (n=6).

V případě, že byl použit postup z příkladu 4 a následující množství reakčních látek:

REAKČNÍ LÁTKA	MNOŽSTVÍ	mmol
HBPDS	12,35 g	29,25
p-kresol	1,07 g	9,91
P	10,1 g	102
Voda	400 ml

byla počáteční hodnota roztoku 10,0 upravena na hodnotu pH 8,1 koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Uvedené množství fosgenu bylo přidáno během 32 minut spolu s 31 ml 5M hydroxidu sodného, jehož úkolem bylo udržení pH mezi 7,5 a 8,0. Potom co došlo k vypaření

-35CZ 288574 B6 fosgenu, byla reakční směs přemístěna do 21 nádoby, do které bylo přidáno 100 ml vody, kterou byla vypláchnuta reakční nádoba. Uvedený produkt byl vysrážen přidáním 1 400 ml acetonu, odfiltrován a sušen přes noc při pokojové teplotě ve vakuové peci. Výtěžek uvedeného produktu činil 1,89 g, inherentní viskozita pevné látky byla 0,17 dl-g'¹ ve vodě a M_n = 2 700. Uvedený 5 produkt je dále charakterizován ‘HNMR

82,2 (s); 7,0 (s); 7,5 (brs).

o

Příklad 6

Příprava HBPDS/TPC, majícího obecný vzorec

NaO₃S

Oligomer A (n=4).

500 ml nádoba, vybavená zpětným kondenzátorem, pomocnou nálevkou a mechanickým 20 míchadlem, byla naplněna 7,92 g (18,7 mmol) HBPDS, 3,16 g (37,6 mmol) hydrogenuhličitanu sodného, 125 ml vody a 25 ml methylenchloridu. Do této míchané reakční směsi bylo přidáno

3,80 g (18,7 mmol) TPC v 100 ml methylenchloridu v průběhu jedné hodiny. Výsledný roztok byl po dobu 1,5 hodiny míchán při pokojové teplotě pod dusíkem. Tento roztok byl potom přemístěn do 21 nádoby, kam bylo přidáno i 100 ml vody, kterou byla vypláchnuta reakční 25 nádoba. Za účelem rozrušení emulze byl přidáván aceton v dílčích množstvích 250 ml. Po přidání

000 ml acetonu se na dně nádoby vytvořila pevná sraženina mající vzhled bublin vyplněných vodou. Tento roztok byl zfiltrován, opět rozpuštěn v 250 ml vody, vysrážen se 750 ml acetonu, odfiltrován a sušen přes noc při pokojové teplotě ve vakuové peci. Takto získaný produkt měl vzhled hnědé pevné látky, přičemž výtěžek činil 4,89 g, inherentní viskozita pevné látky byla 30 0,16 dl-g'¹ ve vodě a M_n = 2 100. Uvedený produkt byl dále charakterizován ’HNMR

82,2 (s); 7,0 (br s); 7,25 (br s); 7,5 (br s); 8,0 (br s).

³⁵

Příklad 7

Příprava HBDS/TPC, mající obecný vzorec

Oligomer A (n=3).

-36CZ 288574 B6

Opět byl použit způsob z příkladu 6, přičemž bylo použito následující množství reakčních látek:

REAKČNÍ LÁTKA	MNOŽSTVÍ	mmol
HBDS	6,51 g	18,8
NaHCOj	3,15 g	37,5
CH2C12	125 ml
TPC	3,84 g	19,0
Voda	125 ml

Výsledný produkt byl míchán po dobu 1,5 hodiny pod dusíkem při pokojové teplotě. Potom byl tento roztok přemístěn do 11 nádoby, do které bylo přidáno i 100 ml vody, kterou byla vypláchnuta reakční nádoba. Za účelem rozrušení emulze bylo do nádoby přidáno 450 ml acetonu. Ve spodní vodní vrstvě se vytvořila sraženina. Tento roztok byl přemístěn do oddělené nálevky a uvedená spodní vrstva byla oddělena. Vodní roztok byl potom ošetřen 500 ml acetonu, přičemž se vytvořila béžová pevná látka, která byla odfiltrována a sušena po dobu dvou dnů ve vakuové troubě při pokojové teplotě. Výtěžek uvedeného produktu činil 4,38 g, inherentní viskozita pevné látky byla 0,05 dl-g¹. Analýza *HNMR a HPLC odhalily značná množství počátečního difenolu v produktu.

Za účelem odstranění nezreagované výchozí látky byly 2,0 g výše uvedeným způsobem izolovaného pevného produktu rozpuštěny v 200 ml vody. Uvedený produkt byl vysrážen přidáním 700 ml acetonu, odfiltrován a sušen přes noc ve vakuové peci při pokojové teplotě. Výtěžek uvedeného pevného produktu činil 0,41 g, inherentní viskozita pevné látky byla 0,11 dl-g^-1 ve vodě a M_n = 1 300.

Příklad 8

Příprava BPDS/PTC/MBC, mající obecný vzorec

Oligomer A (n=6).

Do Waringova směšovacího stroje bylo přidáno 200 ml deionizované vody a 2,65 g (25,0 mmol) uhličitanu sodného a tato směs byla míchána při nižší rychlosti už do úplného rozpuštění. Do této reakční směsi bylo přidáno 2,217 g (6,25 mmol) BPDS přídavnou násypkou. Tato násypka byla vypláchnuta 50 ml vody, které byly přidány do směsi. Byl vytvořen čirý bezbarvý roztok sodné soli.

Dále byl připraven druhý roztok, který obsahuje 1,088 g (5,357 mmol) TPC a 0,193 ml (236 mg, 1,786 mmol) MBC ve 200 ml chloroformu. Tento roztok byl okamžitě přidán do jedné části roztoku sodné soli za mohutného míchání. Takto vzniklá bílá suspenze byla míchána při nízké rychlosti po dobu 15 minut.

Po patnáctiminutovém ustálení byla suspenze přemístěna do 21 nádoby a směšovací stroj byl vymyt asi 200 ml vody, přičemž tato voda byla přidána do suspenze. Dále bylo do této suspenze přidáno 200 ml acetonu. Uvedený emulze se rozdělila na dvojfázový systém s neviditelnou sraženinou. Spodní vrstva byla odstraněna dělicí nálevkou; horní vrstva byla vrácena do uvedené

-37CZ 288574 B6 nádoby. Do této nádoby bylo přidáno 450 ml acetonu, což způsobila srážení. Tato sraženina byla filtrována přes tři vrstvy režné bavlněné tkaniny. Zbytek rozpouštědel byl odstraněn z bílého želatínového produktu jemným promačkáním bavlněné tkaniny. Hrubý produkt byl rozpuštěn v 600 ml vody a vysrážen rozředěním celkového objemu 1600 ml acetonem. Tato sraženina byla opět rozpuštěna v 150 ml vody a vysrážena přidáním 850 ml acetonu. Tato sraženina je shromážděna, vysušena přes noc ve vakuové troubě při teplotě 35 až 36 °C. Výtěžek činil 0,8 g vláknitého bílého produktu.

Druhá část produktu byla získána z původního matečného louhu, přičemž výtěžek činil 0,9 g. Obě získané pevné látky byly společně rozpuštěny v 130 ml vody a vysráženy přidáním 500 ml acetonu, čímž bylo získáno 1,26 g pevné látky s M_n = 3 450. Inherentní viskozita byla 3,85 dl-g¹ ve vodě. Uvedený produkt byl dále charakterizován *HNMR

82,1 (s); 7,44 (s); 7,78 (s); 8,02 (br s).

Oligomer B (n=3).

V případě, že byl použit postup z příkladu 8A a následující množství reakčních látek:

REAKČNÍ LÁTKA	MNOŽSTVÍ	mmol
BPDS	2,217 g	6,25
TPC	0,952 g	4,688
MBC	412 mg	3,125
Na2CO3	2,65 g

byl získán produkt ve formě prášku, přičemž výtěžek činí 1,58 g a M_n = 2 000. Inherentní viskozita byla 1,83 dl-g^-1 ve vodě a 2,41 dl-g’¹ v HBSS.

Oligomer C (n = 9)

V případě, že je použit postup z příkladu 8A a následující množství reakčních látek:

REAKČNÍ LÁTKA	MNOŽSTVÍ	mmol
BPDS	2,217 g	6,250
TPC	1,142 g	5,625
MBC	165 mg	1,250
Na2CO3	2,65 g

byl získán bílý vláknitý produkt, přičemž výtěžek činil 1,42 g a M_n = 4 900. Inherentní viskozita byla 4,23 dl-g’¹ ve vodě.

Biologická data

Příklad I

Schopnost anti-HIV oligomerů zabránit tvorbě syncytia a vytlačení antigenu virálního jádra p24 používajícího JM buňky a GB8 virové kmeny

Aby se ukázalo, že oligomer podle vynálezu blokuje HIV infekci, byly CD4⁺ T-buňky (JM) vystaveny vlivu klinicky izolovaného HTV-I, GB8. Uvedený virus byl nejprve 15 minut inkubován oligomerem podle vynálezu, načež následovalo přidání buněk. Po dvou hodinách adsorpce bylo virové innoculum odstraněno a buňky byly třikrát propláchnuty za účelem

-38CZ 288574 B6 odstranění stop vstupního viru. Tři dny po inkubování byla stanovena antigenová aktivita vynesením do grafu, přičemž byl vynesen průměrný počet zjištěného syncytia v kvadrupletových kulturách proti dekadickému logaritmu koncentrace aniontového polymeru nebo dalších testovaných sloučenin. Účinnost oligomeru byla dále měřena testováním antigenu virálního jádra (P24 test-Abbott) v supematantové tekutině. Heparin, dextransulfát, rs CD4, ATZ a/nebo ddC data, v případě, že jsou zahrnuta v některé z následujících tabulek, poskytly pozitivní výsledky.

Tabulka I

Sloučenina koncentrace syncytia	P24 (pg/ml)	% kontrolní
	ug/ml
kontrolní	—	+++	>453600	100
Heparin	5,0	0	2500	<0,1
	2,5	+/0	25775	<0,1
	1,25	+/0	N.A.	N.A.
	0,6	++	44570	0,1
Příklad IA	5,0	0	N.D.	N.A.
	2,5	0	96	<0,1
	1,25	0	541	<0,1
	0,6	+	37355	0,13
Příklad IB	5,0	0	465	<0,1
	2,5	0	365	<0,1
	1,25	+	35890	<0,1
	0,6	+	32820	0,1

N.D. = nebylo zjištěno

N.A. = nebylo testováno

Příklad II

Infikace JM buněk virem byla prováděna v přítomnosti různých koncentrací testovaných sloučenin. Do duplikovaných jamek plotny pro tkáňovou kulturu obsahujících 1 ml objemů kultivačního prostředí s nebo bez farmaceuticky účinné látky byly přidány JM buňky (lxlO⁵) a 50 až 100 jednotek tvořícího se syncytia viru (GB8). Uvedená plotna byla inkubována po dobu dvou dní při teplotě 37 °C a následně vyhodnocena na přítomnost syncytia. Zároveň byly uvedené buňky propláchnuty a bylo vyměněno kultivační prostředí. Po další dva dny trvající inkubaci byla u izolované supematantové tekutiny prosté buněk stanovena hladina antigenu virálního jádra P24 za použití Coulter™ HIV antigenového testu. Výsledky těchto testů jsou uvedeny v tabulkách II—IV.

Tabulka II

Sloučenina	Konc. pg/ml	Syncytia (2 dny)	průměr	%	P24 (jednot./ml)	%
kontrolní		39,27,42,31 42,41,51,13 57,53,56,38, 41,47,41,45 52	42	100	3,6xl05	100
rsCD4	5	0	0	0	4,4xl04	12

-39CZ 288574 B6

Tabulka II - pokračování

Sloučenina	Konc. pg/ml	Syncytia (2 dny)	průměr	%	P24 (jednot./ml)	%
Heparin	10	0,0	0	0	Ι,ΙχΙΟ4	3
	3	0,0	0	0	1,7x104	5
	1	2,1	2	5	2,8xl04	8
	0,3	21,22	22	52	4,lxl04	11
	0,1	28,20	24	57	N.A.	N.A.
	0,03	39,19	29	69	N.A.	N.A.
	0,01	33,42	38	90	N.A.	N.A.
Příklad IA	10	0,0	0	0	N.D.	N.D.
	3	0,0	0	0	N.D.	N.D.
	1	0,0	0	0	9,lxl03	3
	0,3	9,19	14	33	4,0x104	11
	0,1	21,28	25	58	4,0x105	100
	0,03	52,52	52	123	4,3xl05	100
	0,01	54,66	60	143	N.A.	N.A.
Příklad IB	10	0,0	0	0	N.D.	N.D.
	3	0,0	0	0	N.D.	N.D.
	1	0,0	0	0	1,6x103	0,4
	0,3	2,0	1	2	3,8xl04	11
	0,1	36,13	25	58	4,4x105	100
	0,03	43,40	42	100	4,lxl05	100
	0,01	40,54	47	112	N.A.	N.A.
Příklad 3A	20	9,1	5	12	N.D.	N.D.
	10	4,2	3	7	4,lxl04	11
	5	15, 14	15	36	3,6xl05	100
	2,5	37,38	38	90	2,5xl05	69
	1,25	27, 13	20	48	4,3xl05	100
	0,6	46,55	51	120	N.A.	N.A.
Příklad 8A	100	0,0	0	0	N.D.	N.D.
	30	0,0	0	0	N.D.	N.D.
	10	0,0	0	0	N.D.	N.D.
	3	0,0	0	0	4,4x104	12
	1	2,3	3	7	4,3x104	12

N.D. = nebylo zjištěno 5 N.A. = nebylo testováno

Tabulka ΠΙ

Sloučenina	Konc. pg/ml	Syncytia	průměr	%	P24 (pg/ml)	%
kontrolní		46, 52, 69 79, 84, 69 81,67, 68 71, 64, 75	69	100	332300	100
rsCD4	10	0,0	0		5340	1,6
	1	15,24	20	28	88700	27
	0,1	35,44	40	57	202000	61
Heparin	100	0,0	0		989	0,3
	10	0,0	0		70700	21
	1	9, 17	13	19	211000	63

-40CZ 288574 B6

Tabulka III - pokračování

Sloučenina	Konc. pg/ml	Syncytia	průměr	%	P24 (pg/ml)	%
Příklad 8A	500	0,0	0		N.A.	N.N.
	50	0,0	0		11600	3,5
	5	39,31	35	51	268599	81

N.D. = nebylo zjištěno N.A. = nebylo testováno

Příklad III

Schopnost různých anti-HIV oligomerů zabránit virem indukované buněčné mortalitě za použití MT4 buněk a kmenu RF.

Různé oligomery byly rozpuštěny v RPMI a potom byla testována jejich anti-HIV aktivita zdvojeným rozpouštěním roztoků V 96-ti jamkové mikrotitrační plotně. Potom bylo do všech jamek mikrotitrační plotny přidáno 5xl0⁴ buněk a 100TCID50 viru načež byla plotna inkubována při teplotě 37 °C po dobu 7 dnů. Potom bylo do každé jamky přidáno MTT a plotna byla indukována další dvě hodiny. Za použití kyselého isopropanolu byly rozpuštěny modré formazánové krystaly a absorbance byla měřena při 540 nm. Výsledky testu jsou uvedeny v tabulce IV.

Tabulka IV

Sloučenina	MWa	ED5o pg/ml	TD5o pg/ml
Heparin	10,000- 40,000	4,6	>100
Příklad IB	4,168	2,2	>100
Příklad IA	2,958	1,6	>100
Příklad 8C	5,290	2,2	>100
Příklad 8A	3,689	1,5	>100
Příklad 8B	2,180	2,1	>100
Příklad 2B	4,204	2,5	>100
Příklad 2A	2,883	1,9	>100
Příklad 3B	5,314	1,7	>100
Příklad 3A	3,284	»10	>100

^a číselně průměrná molekulová hmotnost

Příklad IV

Schopnost různých oligomerů předem ošetřit buňky a blokovat HIV-I infikaci za použití buněk JM a GB8 kmene HIV-I

Buňky byly předem přes noc ošetřovány při teplotě 37 °C různými sloučeninami, přičemž koncentrace sloučenin byly 20 pg/ml nebo byly ponechány neošetřené. Potom byly uvedené buňky propláchnuty 3krát v RPMI prostředí a infikovány virem HIV-I (GB8) po dobu dvou hodin při pokojové teplotě. Načež byly uvedené buňky opět 3krát propláchnuty v RPMI prostředí a resuspendovány v čerstvém prostředí. Potom následovalo jejich rozdělení do duplikovaných

-41CZ 288574 B6 jamek a inkubování při 37 °C. Po dvou dnech bylo zjišťováno syncytium a u buněk prosté supematantové tekutiny, která byla izolována, byl zjišťován antigen virálního jádra P24 za použití Coulter HIV antigenového testu. Výsledky udává tabulka V.

Tabulka V

Sloučenina	Střední hodnota syncytia	%	P24 (pg/ml)	%
Kontrolní	119	100	28290	100
Příklad IA	14	12	2623	9
Příklad 1B	52	44	2790	10
Příklad 3A	153	129	26880	95
Heparin	136	114	29090	103
Dextransulfát	184	155	28710	101

Příklad V

Schopnost anti-HIV-I oligomeru zabránit tvorbě syncytia a vytlačení antigenu virálního jádra p24 různými virálními kmeny (GB8 a RF) a buňkami (JM a c8166)

Buňky byly infikovány kmenem RF nebo GB8 po dobu 24 hodin při teplotě 37 °C při násobnosti infekce 0,001. Buňky byly třikrát promyty za účelem odstranění zbývajícího viru a následně přemístěny do čerstvého kultivačního prostředí. 24 a 48 hodin po infikaci byly buňky ošetřeny danými koncentracemi testovaných sloučenin. Hladiny syncytia a P24 antigenu byly v daném časovém intervalu po infikaci stanoveny již popsanými metodami. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách VI-VIII.

Tabulka VI

Účinek ošetření HIV-I (GB8)-infikovaných buněk (JM) 24 hodin po infikaci

Sloučenina	dávka (μΜ)	čas přidání po infikaci (hodiny)	syncytia/ jamka 3 dny po infikaci	P24 pg/ml 6 dní po infikaci	% kontrolní
Kontrolní	0	—	>100	1,03x10°	100
Příklad IA	2,5	0	0	4,2x102	0,04
Příklad IA	2,5	24	0	1,2 lxl O4	1,2
Příklad IA	1,2	24	<10	l,5xl04	1,5
Příklad IA	0,62	24	<20	5,6x104	5,4
Příklad IA	0,31	24	>50	l,65xl05	16,0

Výsledky v tabulce VI ukazují, že výsledky spojené s virálně indukovanými cytopatologickými změnami, například s tvorbou syncytia mohou být inhibovány i tehdy jsou-li sloučeniny aplikovány na již infikované buňky. Uvedené výsledky také ukazují, že uvedené aniontové oligomery kromě toho, pracují tímto mechanizmem, také blokují připojení viru k proteinu povrchu buňky CD4.

-42CZ 288574 B6

Tabulka VII

Účinek ošetření HIV-í (RF) - infikovaných buněk (c8166) 24 hodin po infikaci

Sloučenina	dávka (μΜ)	čas přidání po infikaci (hodiny	syncytia/ jamka 2 dny	syncytia/ jamka 3 dny	P24 pg/ml 6 dní po infikaci	% kontrolní
Kontrolní	0	—	+	+++	9,5x105	100
ddC	10	0	0	0	l,3xl04	1,4
ddC	10	24	+	+++	4,2x10á	44,2
AZT	10	0	0	0	1,0x104	1,1
AZT	10	24	+	++	4,2x104	4,6
Příklad IA	10	0	0	0	1,6x104	1,7
Příklad IA	10	24	0	0	9,2x103	1,0
Příklad IA	5	24	0	0	9,3x103	1,0
Příklad IA	2,5	24	0	0	9,78x104	10,2
Příklad IA	1,25	24	0	++	1,5x106	100,
Příklad IA	0,62	24	+	+++	7,0x105	74,

Výsledky uvedené v tabulce VII ukazují, že uvedené oligomery podle vynálezu jsou účinné proti různým virálním kmenům a různým typům buněk i tehdy, jsou-li aplikovány 24 hodin po infikaci virem.

Tabulka VIII

Účinek ošetření HIV-I (GB8) - infikovaných buněk (JM) 48 hodin po infikaci

Sloučenina	dávka (μΜ)	čas přidání po infikaci (hodiny)	syncytia/ jamkab 3 dny p.i.a	6 dnů p.i.a	P24 pg/ml	% kontrolní
Kontrolní	0		69 61 70	buňky degenerovaly	Ι,ΙχΙΟ5	100,
Příklad IA	1,2	0	0 0 0	0 0 0	4,5xl02	0,41
Příklad lAb	1,2	48	19 10 12	2 5 9	2,lxl04	19,0

^a p.i. znamená po infikaci ^b Přibližně 50 syncytia/jamka bylo pozorováno 48 hodin po infikaci v kontrolních jamkách uvedeného viru. Přitom bylo do těchto jamek dodáno 5 pg/ml oligomeru příkladu IA a byly opět inkubovány. Syncytia byly vyhodnoceny 3 dny po infikaci. Čtyři dny po infikaci byly buňky promyty v prostředí obsahujícím 5 pg/ml oligomeru příkladu 1A a dále inkubovány v 20 5 pg/ml oligomeru příkladu IA. Kontrolní buňky viru byly promyty ve výše popsaném prostředí bez testované sloučeniny a reinkubovány pro srovnání. Šest dní po infikaci byla uvedená buňka prostá prostředí, všech příkladů, sebrána a byla u nich stanovena hladina virálního P24 antigenu.

Výsledky těchto studií ukazují, že uvedené oligomery příkladu IA odstraňují kultury syncytia, stabilizují infekci a redukují hladinu virového antigenu v buňkách, u kterých již byla zjištěna infekce.

-43CZ 288574 B6

Příklad VI

Protokol: Buňky C8166 byly infikovány virem HIV (kmen RF) po dobu jedné hodiny při pokojové teplotě za účelem znásobení infekce přibližně na hodnotu 0,01 infekčních jednotek na buňku. Uvedené buňky byly třikrát opláchnuty a resuspendovány v čerstvém prostředí, načež byly rozděleny do duplikovaných jamek obsahujících různé koncentrace testované sloučeniny. Po dvou dnech při teplotě 37 °C byly uvedené buňky pozorovány a byla u nich vyhodnocována přítomnost syncytia. U uvedené supematantové tekutiny byla stanovena hladina antigenu virálního jádra P24 za použití Coulter HIV antigenového testu.

Tabulka IX

Anti-HTV účinnost různých polyesterů fenyl- a bifenyldisulfonové kyyseliny a polykarbonátových oligomerů

Sloučenina	konc. oligomerů (pg/ml)	syncytia dvoudenní	P24 (pg/ml) dvoudenní	% kontrolního virus
Kontrolní virus		+++	3,2xl03	100
Příklad 6	100	0	neg	0
	50	0	neg	0
	25	0/+	neg	0
	12	0/+	neg	0
Příklad 4	100	++/+++	l,93xl03	60
	50	++/+++	2,82x103	88
	25	++/+++	4,82x1O3	100
	12	++/+++	3,05xl03	95
Příklad 7	100	0/+	neg	0
	50	++	8,7x102	27
	25	++/+++	l,45xl03	45
	12	++/+++	3,14xl03	98
Příklad 5	100	+++	1,06x103	33
	50	+++	2,78x103	87
	25	+++	2,32x103	73
	12	+++	3,25xl03	100
AZT	1	0	neg	0
	0,1	0	neg	0
	0,1	0/+	neg	0

Příklad VII

Buňky JM byly infikovány virem HTV (kmen GB8) za účelem poskytnutí přibližně 200 syncytia/lxlO⁵ buněk po třech dnech, přičemž infikace trvala jednu hodinu při pokojové teplotě. Uvedené buňky byly propláchnuty a resuspendovány v čerstvém prostředí načež následovalo jejich rozdělení do duplikovaných jamek plotny pro tkáňovou kulturu obsahujících různé koncentrace testovaných sloučenin. Po třech dnech byly buňky zkoumány, byla počítána syncytia a u supematantové tekutiny byl zjišťován antigen virálního jádra za použití Coulter HIV Ag testu.

-44CZ 288574 B6

Tabulka X

Sloučenina	konc. oligomeru pg/ml	střední hodnota syncytia 3 dny p.i.	P24 pg/ml5 3 dny p.i.
Kontrolní virus	-	>200	5,2x103
ddC	10	0	neg
	1	0	neg
	0,1	2	neg
	0,01	80	5,4xl03
Příklad 6	200	0	—
	100	0	neg
	50	12	neg
	25	25	6,8xl03
Příklad 7	200	0	neg
	100	7	neg
	50	24	neg
	25	43	neg
Příklad 5	200	14	neg
	100	22	neg
	50	68	neg
	25	>200	6,7x103
Příklad 4	200	toxický	-
	100	toxický	-
	50	64	neg
	25	95	6,5x103

⁵ supematantová tekutina screenována při zředění 1/100.

Claims (48)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Ve vodě rozpustný oligomer s pevným základním řetězcem, který má molekulovou hmotnost nižší než 10 000 a obsahuje opakující se strukturní jednotky spojené karbonylovými spojovacími skupinami, který je reprezentován libovolným z následujících obecných vzorců:

   (A) polymočovina obecného vzorce I:

   ve kterém:

   R znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, fenylovou skupinu nebo fenylovou skupinu substituovanou jednou nebo dvěma skupinami R¹ a až 3 substituenty nezávisle zvolenými ze souboru zahrnujícího atom chloru, atom bromu a alkylové skupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku,

   -45CZ 288574 B6

   R¹ znamená skupinu -SO3R², -CO2R², -PO3(R²)₂ nebo skupinu -OPO3R²,

   R² znamená atom vodíku nebo farmaceuticky přijatelný kation,

   5 m znamená 0 nebo 1 s tou podmínkou, že když m znamená 0, potom R znamená atom vodíku,

   X znamená

   R1

   R1

   Rl

   -46CZ 288574 B6

   Y znamená skupinu -CO₂-, skupinu -C==C-, skupinu -N=Nskupinu —C—N-, skupinu —N=NII I 4OH O nebo skupinu —C=N—N=C—

   I I

   R R n znamená celé číslo od 3 do 50, a

   R³ znamená -R nebo skupinu -X-NH₂, kde R a X mají výše uvedený význam:

   (B) polykarbonát obecného vzorce II:

   (II) ve kterém:

   X má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A) tohoto nároku, n má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci A tohoto nároku,

   X^I znamená skupinu HO-X-, kde X má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A) tohoto nároku, nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, fenylovou skupinu nebo fenylovou skupinu substituovanou jednou nebo dvěma skupinami R¹ a až 3 substituenty nezávisle zvolenými ze souboru zahrnujícího atom chloru, atom bromu a alkylové skupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, a

   X² znamená atom vodíku nebo skupinu -CO₂X', kde X¹ má výše uvedený význam;

   (C) polyester obecného vzorce III: r⁴o o o ¹ 3 II c—x³—C—O—X—0•R⁵ (ΙΠ) ve kterém:

   X má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A) tohoto nároku, n má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A) tohoto nároku,

   -47CZ 288574 B6

   R⁴ znamená skupinu -R² tak, jak byla definována pro vzorec I v odstavci (A) tohoto nároku, nebo skupinu -X¹ tak, jak byla definovaná pro vzorec II, uvedený v odstavci (B) tohoto nároku,

   R⁵ znamená skupinu

   O O

   4 3 ¹¹

   R⁴O—C---X³----c-ve které:

   R⁴ má výše uvedený význam u vzorce III, uvedený v odstavci (C) tohoto nároku, nebo znamená skupinu R², kde

   R² má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A) tohoto nároku:

   X³ znamená

   -48CZ 288574 B6 kde R¹ a Y mají výše uvedený význam pro vzorec I, uvedený v odstavci (A) tohoto nároku; nebo (D) polyamid obecného vzorce IV:

   O O íl _ II

   C—X³—c—N—X—NI I

   Η H

   R⁷ (IV) ve kterém:

   X má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A) tohoto nároku, n má výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A) tohoto nároku,

   X³ má výše uvedený význam u vzorce III, uvedený v odstavci (C) tohoto nároku,

   R⁶ znamená skupinu H2-N-X-NH-, skupinu R²O-, skupinu RNH- nebo skupinu

   R-C(O)-NH-X-NH-, kde R, R² a X mají výše uvedené významy u vzorce I, uvedené v odstavci (A) tohoto nároku,

   R⁷ znamená atom vodíku,

   O OO skupinu R²O—C----X³---C—, skupinu R—C—

   O O ¹¹ 3 ¹¹ nebo skupinu RNH—C—X³C— kde R a R² mají výše uvedený význam u vzorce I, uvedený v odstavci (A) tohoto nároku, a

   X³ má výše uvedený význam u vzorce III, uvedený v odstavci (C) tohoto nároku.
2. 2. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 1, který je ve formě své soli.
3. 3. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 2, který je ve formě farmaceuticky přijatelné soli.
4. 4. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 1, jehož číselný průměr molekulové hmotnosti je v rozmezí od 500 do 10 000.
5. 5. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 4, jehož číselný průměr molekulové hmotnosti je v rozmezí od 1 000 do 6 000.
6. 6. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 1, ve které π znamená celé číslo od 3 do 20.
7. 7. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 6, ve kterém n znamená celé číslo od 3 do 15.

   -49CZ 288574 B6
8. 8. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 1, který je tvořen polymočovinou obecného vzorce I, ve kterém R a R³ znamenají 4-methylfenylovou skupinu, m znamená 1, n znamená 3 až 15, X znamená skupiny a R² má stejný význam jako je uvedeno v nároku 1.
9. 9. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 8, kterým je StDS/P/T o názvu poly[imino(3-
10. 10 sulfo-1,4-fenylen)-l ,2-ethendiyl-(2-sulfo-l ,4-fenylen)iminokarbonyl], alfa-{ [(4-methylfenyl)aminokarbonyl}-omega-[(4-methylfenyl)amino-, přičemž odpovídá vzorci I uvedenému v nároku 1, ve kterém R a R³ znamenají 4-methylfenylovou skupinu, R² znamená atom vodíku, X znamená skupinu a n má výše uvedený význam pro vzorec I uvedený v nároku 1.

    -50CZ 288574 B6

    10. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 9, ve kterém n znamená 6.
11. 11. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 9, ve kterém n znamená 9.
12. 12. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 8, kterým je PDS/P/T o názvu poly[imino(2,5disulfo-l,4-fenylen)iminokarbonyl], alfa-{[(4-methylfenyl)amino]karbonyl}-omega-[(4methylfenyl)amino]-, kteiý odpovídá obecnému vzorci I, uvedenému v nároku 1, ve kterém R a R³ znamenají 4-methylfenylovou skupinu, R² znamená atom vodíku,

    X znamená skupinu a n má výše uvedený význam u obecného vzorce I, uvedený v nároku 1.
13. 13. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 12, ve kterém n znamená 9.
14. 14. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 12, ve kterém n znamená 15.
15. 15. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 8, ve kterém X znamená skupinu
16. 16. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 15, kterým je BPDS/P/T o názvu poly{imino[2,2'-disulfo( 1,1 -bifenyl)-4,4'-diyl]iminokarbonyl}, alfa-{ [(4-methylfenyl)amino]- karbonyl}-omega-[(4-methylfenyl)amino]-, který odpovídá obecnému vzorci I uvedenému v nároku 1, ve kterém R znamená 4-methylfenylovou skupinu, R² znamená atom vodíku, X znamená skupinu a n má stejný význam jako bylo uvedeno pro vzorec I v nároku 1.
17. 17. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 16, ve kterém n znamená 6.
18. 18. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 16, ve kterém n znamená 9.

    -51CZ 288574 B6
19. 19. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 1, který je tvořen polykarbonátem obecného vzorce II, ve kterém X¹ znamená methylfenylovou skupinu, X² znamená -COr-(4-methylfenyl) skupinu, n znamená 3 až 15 a X má význam uvedený v nároku 8.
20. 20. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 19, kterým je HBDS/P/C o názvu poly[oxy(2,5disulfo-l,4-fenylen)oxykarbonyl], alfa-[(4-methylfenoxy)karbonyl]-omega-(4-methylfenoxy), který odpovídá obecnému vzorci II uvedenému v nároku 1, ve kterém X¹ znamená 4methylfenylovou skupinu, R² znamená atom vodíku, X znamená skupinu

    SO3R²

    X² znamená a n má výše uvedený význam pro vzorec I uvedený v nároku 1.
21. 21. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 20, ve kterém n znamená 6.
22. 22. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 19, kterým je HBPDS/P/C o názvu poly[oxy[2,2'~ disulfo( 1,1 -bifenyl)-4,4'-diyl]oxykarbonyl], alfa-[(4-methylfenoxy)karbony l]-omega-(4methylfenoxy), přičemž odpovídá obecnému vzorci II uvedenému v nároku 1, ve kterém X¹ znamená 4-methylfenylovou skupinu, R² znamená atom vodíku, X znamená skupinu

    X² znamená a n má výše uvedený pro vzorec I uvedený z nároku 1.
23. 23. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 22, ve kterém n znamená 6.
24. 24. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 1, který je tvořen polyesterem obecného vzorce III, ve kterém R⁴ a R⁵ znamenají atom vodíku, n znamená 3 až 15 a X³ znamená skupiny
25. 25. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 24, kterým je HBPDS/TPC o názvu 10 póly {oxy[2,2'-disulfo( 1,1 '-bifenyl)-4,4'-diyl]oxykarbonyl]-l ,4-fenylenkarbonyl}-, který odpovídá obecnému vzorci III uvedenému v nároku 1, ve kterém R⁴ a R⁵ znamenají atom vodíku, X³ znamená p-fenylovou skupinu, X znamená skupinu

    -53CZ 288574 B6

    SO₃R²

    R²O₃S a n má výše uvedený význam pro obecný vzorec I uvedený v nároku 1.
26. 26. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 25, ve kterém n znamená 4.
27. 27. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 24, kterým je HBDS/TPC o názvu poly[oxy(2,5disulfo-l,4'-fenylen)oxykarbonyl-l,4-fenylenkarbonyl]-, přičemž odpovídá obecnému vzorci III uvedenému v nároku 1, ve kterém R⁴ a R⁵ znamenají atom vodíku, X³ znamená pfenylenovou skupinu, X znamená skupinu a n má stejný význam jako bylo uvedeno pro obecný vzorec I v nároku 1.
28. 28. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 27, ve kterém n znamená 3.
29. 29. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 1, který je tvořen polyamidem obecného vzorce IV, ve kterém R⁶ znamená fenylovou skupinu, R⁷ znamená methylbenzoylovou skupinu, n znamená 3 až 15 a X³ znamená skupiny

    SO-R² r²o₃s a X znamená skupiny

    -54CZ 288574 B6
30. 30. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 29, kterým je BPDS/TPC/MBC o názvu poly{imino[2,2'-disulfo(l,r-bifenyl)-4,4'-diyl]iminokarbonyl]-l,4-fenylenkarbonyl}, alfa5 {[(4-methylfenyl)amino]karbonyl}-omega-[(4-methylfenyl)amino]-, který odpovídá obecnému vzorci IV uvedenému v nároku 1, ve kterém R⁶ znamená skupinu R-C(O)-NH-X-NH-, R znamená 4-methylfenylovou skupinu, R² znamená atom vodíku, R⁷ znamená 4-methylbenzoylovou skupinu, X³ znamená p-fenylovou skupinu, X znamená skupinu a n má výše uvedený význam pro obecný vzorec I uvedený v nároku 1.
31. 31. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 30, ve kterém n znamená 6.
32. 32. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 30, ve kterém n znamená 3.

    -55CZ 288574 B6
33. 33. Ve vodě rozpustný oligomer podle nároku 30, ve kterém n znamená 9.
34. 34. Způsob přípravy polyamidu obecného vzorceIV podle nároku 1, vyznačující se tím, že se uvede do reakce diamin s difunkčním elektrofilním činidlem v molárním poměru diaminů k halogenidů dikyseliny rovném 0,9 až 1,2 za míchání v přítomnosti akceptoru kyseliny při teplotě 0 až 50 °C buď v aprotickém polárním rozpouštědle, nebo v kombinaci vody a organického rozpouštědla.
35. 35. Způsob přípravy polymočoviny obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se t í m , že se uvede do reakce aromatický amin s difunkčním elektrofilním činidlem v přítomnosti akceptoru kyseliny ve vodě jako rozpouštědle nebo ve vodě s až 1 mol s vodou nemísitelného korozpouštědla, při teplotě 0 až 100 °C a pH 7 až 9.
36. 36. Způsob podle nároku35, vyznačený tím, že se použije monofunkční činidlo pro zakončování řetězce.
37. 37. Způsob přípravy polykarbonátu nebo polyesteru obecného vzorce II a III podle nároku 1, vyznačující se tí m , že se uvede do reakce difenol s difunkčním elektrofilním činidlem při pH 7 až 8 a teplotě 0 až 40 °C v rozpouštědle nemísitelném s vodou.
38. 38. Způsob podle nároku 37, vyznačující se tím, že difunkčním elektrofilním činidlem je chlorid dikyseliny, přičemž se po přídavku chloridu dikyseliny čeká po dobu 15 až 120 minut při pH 7 až 8 k zajištění průběhu konverze.
39. 39. Způsob podle nároku 37, vyznačující se tím, že se difenol předběžně uvede do reakce s jedním nebo dvěma moly báze k vytvoření mono- nebo difenoxidu.
40. 40. Farmaceutický prostředek, vy zn ač u j í c í se tí m, že obsahuje jako účinnou látku oligomer podle některého z předcházejících nároků 1 až 33 a farmaceuticky přijatelný nosič.
41. 41. Farmaceutický prostředek, vy zn ač u j ící se tí m , že obsahuje jako účinnou látku směs oligomerů definovaných v nároku 1 a farmaceutický přijatelný nosič.
42. 42. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje jako účinnou látku oligomer podle některého z nároků 1 až 33 a povrchově aktivní látku.
43. 43. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje jako účinnou látku oligomer podle některého z nároků 1 až 33, který je ve formě kapaliny, prášku, výplachu, želé nebo lotionu.
44. 44. Použití oligomerů podle některého z nároků 1 až 33 pro přípravu léčiva.
45. 45. Použití oligomerů podle některého z nároků 1 až 33 pro přípravu léčiva k diagnóze a/nebo léčení stavu nemoci u teplokrevných živočichů.
46. 46. Použití oligomerů podle některého z nároků 1 až 33 pro přípravu léčiva k profylaxi.
47. 47. Použití oligomerů podle některého z nároků 1 až 33 pro přípravu léčiva k léčení virových infekcí.
48. 48. Použití oligomerů podle některého z nároků 1 až 33 pro přípravu léčiva k léčení AIDS a/nebo ARC.