CZ282888B6 - Vlasový šamponový prostředek s kondicionerem - Google Patents

Abstract

Jsou popsány vlasové šamponové prostředky s kondicionerem, které obsahují: a) od 5 do 50 hmotnostních % aniontové povrchově aktivní složky, b) od 0,05 do 10 hmotnostních % dispergovaného, nerozpustného, netěkavého, neiontového silikonového činidla vlasového kondicioneru, c) od 0,05 do 5 hmotnostních % ve vodě rozpustného, organického, kationtového polymerového činidla vlasového kondicioneru s hustotou kationtového náboje od 0,9 do 4 mekv./gram, d) od 0,05 do 5 hmotnostních % organické, netěkavé, ve vodě nerozpustné kapaliny, která je vybrána ze skupiny sestávající z uhlovodíkových olejů, mastných esterů a jejich směsí a e) vodný nosič. Tyto šamponové prostředky poskytují vynikající celkovou schopnost upravovatelnosti vlasů společně s vynikajícími mycími schopnostmi. ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vlasového šamponového prostředku s kondicionérem. Šamponový prostředek obsahuje aniontovou povrchově aktivní složku, dispergované, nerozpustné, netěkavé, ne iontové silikonové činidlo vlasového kondicionéru, ve vodě rozpustné, organické, kationtové polymerové činidlo vlasového kondicionéru a vodný nosič.

Dosavadní stav techniky

Vlasy člověka se špiní jak díky kontaktu s okolní atmosférou tak, a to ve větší míře, kožním tukem, který je sekretován hlavou. Tvoření této mastnoty způsobuje, že vlasy jsou špinavé a mají nepřitažlivý vzhled. Toto ušpinění vlasů způsobuje, že je nutné vlasy často a pravidelně mýt šamponem.

Mytím šamponem se vlasy vyčistí tím, že se odstraní nadbytečná špína a mastnota. Mytí šamponem má však svoji nevýhodu vtom, že vlasy zůstanou vlhké, zamotané a obvykle v neuspořádatelném stavu. Mytí šamponem může vést také k tomu, že vlasy se stanou suchými nebo nakadeřenými a ztrácejí lesk, protože se odstranily přírodní oleje a další materiály, které vlasy zvlhčují. Po mytí šamponem mohou vlasy trpět také tím, že sušením ztratí měkkost. Vlasy mohou trpět také zvýšením hladiny statické elektřiny sušením po umytí šamponem. To může vadit při česání vlasů. Výsledkem mohou být rozevláté (neučesané) vlasy. Pro odstranění problémů souvisejících s mytí šamponem byly vyvinuty různé postupy. Tyto postupy spočívají v tom, že se na jedné straně do šamponů zahrnou pomocná činidla pro úpravu vlasů (vlasové kondicionéry) a na druhé straně, že se po aplikaci šamponů používají vlasové kondicionéry, tj. vlasy se jimi opláchnou. Tyto prostředky pro opláchnutí vlasů jsou obvykle kapalné a musí se aplikovat v odděleném stupni po umytí šamponem, musí se na vlasech ponechat po jistou dobu a musí se spláchnout čistou vodou. Tento postup ovšem spotřebovává čas a není tak vhodný, jako šampony, které obsahují jak složky pro mytí vlasů tak složky kondicionéru pro úpravu vlasů.

I když je popsáno mnoho různých šamponů, které obsahují kondicionerové pomocné složky, tyto šampony z rozmanitých důvodů nejsou plně uspokojivé. Kationtová kondicionerová činidla jsou velice žádoucí pro použití při úpravě vlasů díky své schopnosti kontrolovat statické vlastnosti, zlepšovat rozčesávání za mokra a poskytovat hedvábně vlhký pocit uživateli. Jeden z problémů, se kterým se u šamponů setkáváme, se týká slučitelnosti problémů mezi dobrým mycím (čisticím) aniontovým povrchově aktivním činidlem a mnoha konvenčními kationtovými činidly, která se historicky používají jako činidla kondicionéru. Mnoho úsilí bylo věnováno tomu, aby se minimalizovala nepříznivá interakce použitím jiných povrchově aktivních činidel se zlepšenými kationtovými činidly kondicionéru. Kationtová povrchově aktivní činidla, která poskytují dobrou celkovou úpravu u produktů pro oplachování vlasů, maj í obecně tendenci tvořit komplexy s aniontovými mycími povrchově aktivními činidly, což vede ke špatné úpravě po umytí šamponem. Zvláště při používání rozpustných kationtových povrchově aktivních činidel, která tvoří rozpustné iontové komplexy, se tyto neukládají dobře na vlasy. Rozpustná kationtová povrchově aktivní činidla, která tvoří nerozpustné iontové komplexy, se ukládají na vlasy, ale neposkytují dobré podmínky pro upravování vlasů a mají tendenci způsobovat, že vlasy mají špinavý vzhled, jakoby vlasy měly povlak. Použití nerozpustných kationtových povrchově aktivních činidel, např. tricetylmethylamoniumchloridu, může poskytnout vynikající antistatický užitek, ale jinak neposkytuje dobrou celkovou úpravu. Mnohé kationtové polymery mají tendenci ulpívat na vlasech, což vede k nežádoucímu nečistému pocitu potažených vlasů. Kationtové polymery se tedy konvenčně s výhodou používají v omezených množstvích, aby se tento problém minimalizoval. To však omezuje celkový užitek úpravy, který se takto získává. A dále,

- 1 CZ 282888 B6 kationtová činidla kondicionéru obvykle nevedou optimálnímu celkovému přínosu v úpravě, zvláště v oblasti měkkosti, zvláště tehdy, jestliže se dodávají jako složka v šamponovém prostředku.

Materiály, které mohou poskytnout zvýšenou měkkost, jsou neiontové silikony. Silikony v šamponových prostředcích byly popsány v četných publikacích. Mezi tyto publikace patří USA patent 2 826 551 (Geen, vydaný 11. března 1958), USA patent č. 3 964 500 (Drakoff, vydaný 22. června 1976), USA patent číslo 4 364 837 (Pader, vydaný 21. prosince 1982) a britský patent 849 433 (Woolston, vydaný 28. září 1960). I když tyto patenty popisují prostředky, které obsahují silikon, neposkytují úplně uspokojivý produkt, protože je obtížné uchovat silikon v produktu dobře dispergovaný a suspendovaný. Nedávno byly v USA patentu 4 741 855 (Grote aRussell, vydaný 3. května 1988) a USA patentu 4 788 066 (Bolich a Williams, vydaný 29. listopadu 1988) popsány šamponové prostředky pro úpravu vlasů obsahující nerozpustný silikon. Tyto šamponové prostředky mohou poskytovat vynikající celkový užitek při úpravě vlasů, při čemž si uchovávají vynikající mycí vlastnosti pro rozmanité typy vlasů, dokonce i při použití aniontových čisticích povrchově aktivních činidel.

Nedávno byly popsány v USA patentové přihlášce číslo 07/622 699 (která je ekvivalentní s PCT/US91/08927, podanou 29. listopadu 1991) (Robert L. Wells, z 5. prosince 1990) zlepšené šampony s kondicionérem, od kterých se nyní opustilo. Pokračováním této přihlášky je přihláška č. 07/778 765 z 21. října 1991 (která je ekvivalentní s PCT/US91/08927, podanou 29. listopadu 1991) (Robert L. Wells, z 5. prosince 1990), kde jsou popsány šampony, které obsahují aniontové povrchově aktivní činidlo, dispergovaný, nerozpustný silikon a některé kationtové polymery s relativně malou iontovou silou. Tyto prostředky poskytují vynikající mycí schopnosti a současně i možnost úpravy rozmanitých typů vlasů, zvláště pak vykazují zlepšenou schopnost upravovat vlasy, které jsou poškozeny barvením, vybělením, trvalými ondulacemi atd.

Japonský patentový vykládací spis č. 56-72095 (16. června 1981, Hirota aspol. (Kao Soap Corp.)) také popisuje šampon, který obsahuje kationtový polymer a silikonová činidla kondicionéru. Dalšími patentovými publikacemi, které se týkají šamponů s kationtovými činidly a silikonem, je patentová přihláška Evropského patentového úřadu 0 413 417, publikovaná 20. února 1991 (Hartnett a spol.).

Jiným přístupem, kterým se získají šamponové prostředky s vlastnostmi vlasového kondicionéru, je použití materiálů, které jsou na dotyk olejovité. Tyto materiály poskytují zlepšený lesk a jas vlasů. Olejovité materiály byly v šamponových prostředcích kombinovány také s kationtovými materiály. Japonská patentová přihláška Showa 53-35902, vyložená 6. října 1979 (Showa 54 129135, N. Uchino, Lion Yushi Co.) popisuje prostředek pro působení na vlasy, který obsahuje kationtový polymer, sůl mastné kyseliny a alespoň 10 % olejovité složky pro použití před nebo po umytí šamponem. Vhodnými olejovými složkami jsou uhlovodíky, vyšší alkoholy, estery mastných kyselin, glyceridy a mastné kyseliny. Japonská patentová přihláška 62 [1987]327266 z 25. prosince 1987, publikovaná 4. července 1989, vyložená č. HEI 1 [1987]-168612 (Horie aspol.) popisuje čisticí prostředky, které obsahují kationtové povrchově aktivní činidlo a/nebo kationtový polymer, aniontové povrchově aktivní činidlo, a specifické estery obecného vzorce RCOOR', v němž R a R' znamenaj i alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem.

Navzdory těmto pokusům získat optimální kombinace mycí schopnosti se schopnosti vlasového kondicionéru, tj. schopností upravovat vlasy, zůstává žádoucí získat dále zlepšené šamponové prostředky se schopností upravovat vlasy (s kondicionérem). Například zůstává žádoucí zlepšit celkovou schopnost upravovat vlasy, zvláště lesk a jas, česání za mokra i za sucha a suchý pocit vlasů, které jsou ošetřeny šamponem obsahujícím silikonový a kationtový materiál. U šamponů obsahujících olejovité materiály v kombinaci s kationtovými materiály zůstává žádoucí zlepšit celkovou schopnost upravovat vlasy, zvláště česání za mokra a rozčesávání za mokra, česání za

-2CZ 282888 B6 sucha a pocit suchosti vlasů. Avšak pouhé zvýšení množství jedné nebo obou složek kondicionéru může vést k nepříznivým účinkům, jako je například pocit mastnoty vlasů a ztráta sytosti. Je tedy žádoucí zlepšit schopnost upravovat vlasy, aniž by toto zlepšení trpělo uvedenými nedostatky.

Jeden z pokusů, jak toho dosáhnout, je popsán v přihlášce patentového spisu Evropského patentového úřadu č. 0 413 416, publikovaného 20. února 1991 Robbinsem aspol., který popisuje šampon obsahující aminosilikon, aniontové povrchově aktivní činidlo, kationtové povrchově aktivní činidlo a uhlovodíkovou složku. Od prostředků těchto typů by se normálně očekávalo, že povedou buď k nadměrnému ukládání aminosilikonu na vlasech a následně k mastnému pocitu vlasů a ztrátě sytosti, nebo k relativně omezenému stupni zlepšení prostředku vzhledem k použití velmi nízkých množství aminosilikonu, aby bylo možno vyhnout se těmto nepříznivým vlivům. Kationtová povrchově aktivní činidla by měla omezenou schopnost upravovat vlasy vzhledem k interakci s aniontovým povrchově aktivním činidlem.

Spis patentové přihlášky Evropského patentového úřadu č. 0 413 417, publikovaný 20. února 1991, popisuje šampon obsahující aniontové povrchově aktivní činidlo, kondicionerová činidla, jako je nerozpustný silikon (s výhodou aminosilikon), kationtové povrchově aktivní činidlo, polyethyleny, parafiny, mikrokrystalické vosky, mastné kyseliny s 18 až 36 atomy uhlíku nebo triglyceridy, estery vyšších mastných alkoholů s vyššími mastnými kyselinami a včelí vosk. Jiným patentovým dokumentem, který popisuje šamponové prostředky a rozmanitá kondicionerová činidla, je USA patent 3 964 500 (Drakoff, vydaný 22. června 1976). Tento patent se týká šamponu, který obsahuje silikonový kondicionér a činidlo pro úpravu vlasů, které je vybráno ze skupiny sestávající z některých pryskyřic stromů, šelaku, acetát-isobutyrátu sacharózy a kationtové aminocelulózy.

Přes všechny tyto přístupy a pokusy získat optimální kombinace šamponů a vlasových kondicionérů zůstává žádoucí získat ještě lepší šampony s kondicionérem. Nyní bylo zjištěno, že celkové zlepšení upravování vlasů je možné kombinací aniontového povrchově aktivního činidla v šamponu s nerozpustným, dispergovaným, neiontovým silikonem, rozpustným činidlem typu kationtového organického polymeru pro úpravu vlasů a specifických organických olejovitých kapalin. Tyto prostředky mohou poskytnout zlepšenou upravovatelnost vlasů za současného snížení nežádoucích vedlejších účinků, které mohou pocházet od zvýšených množství kondicionerového činidla v dříve známých systémech s kondicionérem. Jak bylo shora uvedeno, systém s kondicionerovým činidlem obsahujícím příliš mnoho silikonu může při opakovaných použitích vést k ukládání silikonu na vlasech a ke ztrátě sytosti vlasů. Příliš mnoho oleje vede k olejovitému pocitu a ke ztrátě sytosti vlasů. Příliš mnoho kationtového kondicionerového činidla vede k mastnému, olejovitému pocitu na vlasech. Nyní bylo zjištěno, že kombinováním těchto specifických typů složek - nerozpustných neiontových silikonů, olejovitých organických kapalin a kationtových polymerů - lze dosáhnout zlepšení celkové upravovatelnosti vlasů s minimalizováním nepříznivých vlivů ulpívání kondicionerového činidla, což nelze odstranit zvýšením množství jednotlivých složek v systémech s kondicionérem známých z odborné literatury. Navíc použití kationtového polymeru v těchto prostředcích může zlepšit provedení ve srovnání s podobnými systémy s kationtovým povrchově aktivním činidlem v kombinaci se silikonovými a olejovitými kapalnými kondicionerovými činidly.

Účelem tohoto vynálezu je získat šamponové prostředky s vynikajícími mycími vlastnostmi, jimiž se zlepšuje upravování vlasů, přičemž jsou minimalizovány případné nepříznivé vedlejší účinky nastávající vlivem použití nadbytku kondicionačního činidla.

Vynález je dále podrobněji objasňován v následujícím popisu a příkladech jeho provedení.

-3CZ 282888 B6

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je vlasový šamponový prostředek s kondicionérem, obsahující aniontovou povrchově aktivní složku, dispergované, nerozpustné, netěkavé, neiontové silikonové činidlo vlasového kondicionéru, ve vodě rozpustné, organické, kationtové polymerové činidlo vlasového kondicionéru a vodný nosič. Podstata vlasového šamponového prostředku podle vynálezu je v tom, že obsahuje hmotnostně

a) 5 až 50 % aniontové povrchově aktivní složky vybrané ze skupiny zahrnující aniontové povrchově aktivní činidla a amfotemí povrchově aktivní činidla, která jsou aniontová při pH prostředku,

b) 0,05 až 10 % dispergovaného, nerozpustného, netěkavého, neiontového silikonového činidla vlasového kondicionéru,

c) 0,05 až 5 % ve vodě rozpustného, organického, kationtového polymerového činidla vlasového kondicionéru s hustotou kationtového náboje 0,9 až 4 mekv./gram,

d) 0,05 až 5 % organické, netěkavé, ve vodě nerozpustné kapaliny vybrané ze skupiny zahrnující uhlovodíkové oleje a mastné estery s alespoň 10 atomy uhlíku, vybrané ze skupiny zahrnující alkylové aalkenylové estery mastných kyselin, alkylové aalkenylové estery mastných alkoholů, estery dikarboxylových kyselin, estery trikarboxylových kyselin a mono-, di- a triglyceridy, a jejich směsi a

e) vodný nosič.

Jedno výhodné provedení vynálezu představuje vlasový šamponový prostředek, který obsahuje ve vodě nerozpustné, organické, kationtové polymerové činidlo vlasového kondicionéru s hustotou kationtového náboje 1,0 až 3,0 mekv./gram, s výhodou 1,1 až 2,0 mekv./gram aještě výhodněji 1,2 až 2,0 mekv./gram.

Podle jiného provedení vynálezu obsahuje šamponový prostředek dále suspendační činidlo silikonové složky vlasového kondicionéru.

Při dalším výhodném provedení vlasového šamponového prostředku podle tohoto vynálezu obsahuje prostředek ve vodě rozpustné, organické, kationtové polymerové činidlo vlasového kondicionéru, jehož kationtový polymer je v prostředku v komplexní koacervátové fázi nebo je schopný tvořit komplexní koacervát po zředění šamponu vodou, s výhodou s hmotnostním poměrem vody ku šamponovému prostředku 20 : 1.

Vlasový šamponový prostředek podle tohoto vynálezu obsahuje s výhodou silikonové činidlo vlasového kondicionéru obsahující polydimethylsiloxan.

Je výhodné volit kationtové polymerové činidlo vlasového kondicionéru ve vlasovém šamponovém prostředku podle vynálezu ze skupiny zahrnující kationtové polysacharidy a polymery obsahující kationtové vinylové monomery, s výhodou vybrané ze skupiny zahrnující kationtovou celulózu, kationtový škrob, kationtový guar, kopolymery l-vinyl-2-pyrrolidonu a 1vinyl-3-methyl-imidazoliové soli, kopolymery akrylamidu a dimethyldiallylamoniové soli a kopolymery l-vinyl-2-pyrrolidonu a dimethylaminoethylmethakrylátu.

Zvlášť výhodné provedení vlasového šamponového prostředku podle vynálezu obsahuje hmotnostně 10 až 25 % aniontových povrchově aktivních činidel, 0,5 až 5 % silikonového činidla vlasového kondicionéru, 0,1 až 4 % kationtového polymerového činidla vlasového kondicionéru a 0,2 až 3 % olejovitého kapalného činidla vlasového kondicionéru.

-4CZ 282888 B6

Tento vynález poskytuje kapalné šamponové prostředky s aniontovým čisticím povrchově aktivním činidlem, které mají jak vynikající mycí schopnost tak schopnost upravovat různé typy vlasů. Toho se dosahuje tím, že šamponový prostředek obsahuje trojsložkový systém vlasového kondicionéru zahrnující neiontové, nerozpustné, netěkavé silikonové vlasové činidlo kondicionéru se specifickou hustotou kationtového náboje, ve vodě rozpustné kationtové polymerové činidlo kondicionéru a organickou, netěkavou, ve vodě nerozpustnou olejovitou kapalinu. Tyto šamponové prostředky podle vynálezu obsahují také vodný nosič.

Kationtová polymerová činidla kondicionéru podle tohoto vynálezu jsou organické polymery s kvartemími amoniovými nebo aminovými skupinami. Aminové skupiny jsou kationtové při pH šamponového prostředku, které je s výhodou mezi asi 3 a asi 9, výhodněji od asi 4 do asi 8.

Nerozpustné silikonové činidlo kondicionéru je dispergováno v prostředku ve formě kapiček nebo částic. S výhodou se používá vhodné suspendační činidlo, které usnadní stabilitu dispergovaného silikonu.

Olejovité kapalné činidlo kondicionéru se vmíchá do prostředku a distribuuje se v tomto prostředku. Olejovitá kapalina se obvykle vybere ze skupiny sestávající z uhlovodíkových olejů a mastných esterů. Pojem mastný ester tak, jak je zde používán, znamená estery s 10 nebo více atomy uhlíku.

Podrobněji se tento vynález týká šamponových prostředků s vlasovým kondicionérem, vyznačujících se tím, že obsahují:

a) od asi 5 do asi 50 hmotnostních % aniontové povrchově aktivní složky,

b) od asi 0,05 do asi 10 hmotnostních % dispergovaného, nerozpustného, netěkavého, neiontového silikonového činidla kondicionéru,

c) od asi 0,05 do asi 5 hmotnostních % ve vodě rozpustného, organického, kationtového polymerového činidla vlasového kondicionéru s hustotou kationtového náboje od asi 0,9 do asi 4 mekv./gram,

d) od asi 0,05 do asi 5 hmotnostních % organické, netěkavé, ve vodě nerozpustné kapaliny, která je vybrána ze skupiny sestávající z uhlovodíkových olejů, mastných esterů s 10 nebo více atomy uhlíku a jejich směsí a

e) vodný nosič.

Pojmy rozpustný a nerozpustný tak, jak jsou zde používány, se týkají příslušných složek šamponových prostředků pokud jde o jejich rozpustnost nebo nerozpustnost, respektive složek šamponového prostředku, pokud není jinak specificky uvedeno. Například pojem ve vodě rozpustný a ve vodě nerozpustný tak, jak se zde používá, znamená rozpustnost příslušné složky ve vodě na rozdíl od rozpustnosti v šamponovém prostředku.

Tento vynález včetně jeho výhodných uspořádání, je popsán podrobně v podrobném popisu tohoto vynálezu, který následuje.

Prostředky podle tohoto vynálezu mohou obsahovat, sestávají v podstatě z nebo sestávají z různých podstatných a/nebo případných zde popsaných složek.

Všechna procenta jsou vypočtena jako hmotnostní procenta z celkového prostředku, pokud není jinak uvedeno. Všechny poměry jsou hmotnostní poměry, pokud není jinak uvedeno.

-5CZ 282888 B6

Dále budou popsány rozmanité výhodné a případné složky prostředků podle tohoto vynálezu.

Aniontová čisticí povrchově aktivní složka: Vlasové šamponové prostředky s kondicionérem 5 podle tohoto vynálezu obsahují aniontovou povrchově aktivní složku, která může obsahovat jedno nebo více aniontových čisticích povrchově aktivních nebo amfotemích čisticích povrchově aktivních činidel, která jsou aniontová při pH šamponu. Tyto složky zabezpečují mycí schopnost prostředku.

Aniontová povrchově aktivní složka bude obecně přítomna v množství od asi 5 do asi 50 %, s výhodou od asi 8 do asi 30 %, výhodněji od asi 10 do asi 25 % z prostředku.

Mezi čisticí povrchově aktivní činidla, které jsou užitečná podle tohoto vynálezu, patří alkylsulfáty a alkylethersulfáty. Tyto materiály jsou sloučeniny obecného vzorce ROSO₃M, 15 respektive RO(C2H4O)_XSO₃M, v nichž R znamená alkylovou nebo alkenylovou skupinu s od asi 8 až asi 24 atomů uhlíku, x znamená číslo 1 až 10 a M znamená ve vodě rozpustný kation, jako je například amonný, sodný, draselný a triethanolaminový kation. Alkylethersulfáty použitelné podle tohoto vynálezu jsou kondenzační produkty ethylenoxidu a monohydroxyalkoholu s asi 8 až asi 24 atomy uhlíku. R s výhodou znamená skupinu s asi 12 až asi 18 atomy 20 uhlíku jak v alkylsulfátech tak v alkylethersulfátech. Tyto alkoholy mohou být odvozeny odtoků, jako je například kokosový olej nebo lůj, nebo mohou být syntetické. Výhodnými jsou laurylalkohol a alkoholy s přímým řetězcem odvozené od kokosového oleje. Tyto alkoholy se nechají zreagovat s asi 1 až asi 10, zvláště se třemi, molámími díly ethylenoxidu. Výsledná směs molekulárních částic, která má například v průměru 3 moly ethylenoxidu na mol alkoholu, se 25 sulfatuje a neutralizuje.

Specifickými příklady alkylethersulfátů podle tohoto vynálezu jsou sodná sůl alkyl(z kokosového olejejtriethylenglykolethersulfátu, alkyl(z loje)triethylenglykolethersulfátu a alkyl(z loje)hexaoxyethylensulfátu. Vysoce výhodnými alkylethersulfáty jsou takové sulfáty, které obsahují směs 30 jednotlivých sloučenin, při čemž uvedená směs má průměrnou délku alkylového řetězce od asi 12 do asi 16 atomů uhlíku a průměrný stupeň ethoxylace od asi 1 do asi 4 molů ethylenoxidu. Taková směs obsahuje také od asi 1 do asi 20 hmotnostních procent sloučenin s 12 až 13 atomy uhlíku, od asi 60 do asi 100 hmotnostních % sloučenin se 14, 15 a 16 atomy uhlíku, od asi 1 do asi 20 hmotnostních % sloučenin se 17, 18 a 19 atomy uhlíku, od asi 3 do asi 30 hmotnostních % 35 sloučenin se stupněm ethoxylace 0, od asi 45 do asi 90 hmotnostních % sloučenin se stupněm ethoxylace od asi 1 do asi 4, od asi 10 do asi 25 hmotnostních % sloučenin se stupněm ethoxylace od asi 4 do asi 8 a od asi 0,1 do asi 15 hmotnostních % sloučenin se stupněm ethoxylace větším než asi 8.

Jinou vhodnou skupinou aniontových čisticích povrchově aktivních činidel jsou ve vodě rozpustné soli organických reakčních produktů s kyselinou sírovou obecného vzorce R_rSO₃-M, v němž Ri znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z nasycené alifatické uhlovodíkové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem s asi 8 až asi 14, s výhodou s asi 12 až asi 18 atomy uhlíku a M znamená kation. Důležitými příklady jsou soli organických reakčních 45 produktů uhlovodíků látek methanové série, včetně iso-, neo- ineso- a n-alkanů s asi 8 až asi 24 atomy uhlíku, s výhodou s asi 12 až asi 18 atomy uhlíku a sulfonačního činidla, např. oxidu sírového, kyseliny sírové, dýmavé kyseliny sírové, získané známými sulfonačními způsoby, včetně bělení a hydrolýzy. Výhodnými jsou soli alkalických kovů a amoniové soli sulfonovaných alkanů s 12 až 18 atomy uhlíku.

Dalšími příklady aniontových syntetických čisticích povrchově aktivních činidel, která spadají pod pojmy podle tohoto vynálezu, jsou reakční produkty mastných kyselin esterifikované 2hydroxyethansulfonovou kyselinou a neutralizované hydroxidem sodným, kde například mastné kyseliny jsou odvozeny od kokosového oleje; sodné nebo draselné soli amidů mastných kyselin

-6CZ 282888 B6 methyltauridu, v nichž jsou mastné kyseliny odvozeny například od kokosového oleje. Další aniontová syntetická čisticí smáčecí činidla tohoto druhu jsou uvedena v USA patentech číslo 2 486 921, 2 486 922 a 2 396 278.

Mezi další syntetická aniontová čisticí povrchově aktivní činidla patří skupina označená jako sukcinamáty. Tato skupina zahrnuje taková povrchově aktivní činidla, jako N-oktadecylsulfosukcinamát dvojsodný, N-(l,2-dikarboxyethyl)-N-oktadecylsulfosukcinamát tetrasodný, diamylester sodné soli sulfojantarové kyseliny, dihexylester sodné soli sulfojantarové kyseliny a dioktylestery sodné soli sulfojantarové kyseliny.

Mezi další vhodná aniontová čisticí povrchově aktivní činidla patří olefinsulfonáty s asi 12 až asi 24 atomy uhlíku. Pojem, olefinové sulfonáty tak, jak je zde používán, znamená sloučeniny, které se mohou vyrábět sulfonací α-olefinů nekomplexovaným oxidem sírovým. Následuje neutralizace kyselé reakční směsi za takových podmínek, že jakékoliv sulfony, které se vytvoří 15 při reakci, se zhydrolyzují na odpovídající hydroxy-alkansulfonáty. Oxid sírový může být kapalný nebo plynný. Obvykle, ale není to nutné, je zředěn inertními ředidly, například kapalným oxidem siřičitým, chlorovanými uhlovodíky atd., jestliže se používá v kapalné formě, nebo vzduchem, dusíkem, plynným oxidem siřičitým atd., jestliže se používá jako plyn.

α-Olefiny, od nichž jsou odvozeny olefínsulfonáty, znamenají monolefíny sasi 12 až asi 24 atomy uhlíku, s výhodou s asi 14 až asi 16 atomy uhlíku. S výhodou znamenají olefiny s přímým řetězcem.

Vedle skutečných alkensulfonátů a podílu hydroxy-alkensulfonátů mohou olefinové sulfonáty 25 obsahovat menší množství jiných materiálů, jako jsou alkendisulfonáty, podle reakčních podmínek, podle poměrů reakčních složek, podle povahy výchozích olefinů, podle nečistot v olefínovém zásobním výchozím materiálu a podle vedlejších reakcí během sulfonačního procesu.

Specifická směs α-olefinsulfonátů shora uvedeného typu je podrobněji popsána v USA patentu č. 3 332 880 (Pflaumer a Kessler, vydaný 25. července 1967), který je zde zahrnut jako citace.

Jinou skupinou aniontových čisticích povrchově aktivních činidel jsou β-alkyloxyalkansulfonáty. Jsou to sloučeniny následujícího obecného vzorce r²o h

I I

R¹ - C - C - SO₃M,

I I

Η H v němž R¹ znamená alkylovou skupinu s přímým řetězcem s asi 6 až asi 20 atomy uhlíku, R² znamená nižší alkylovou skupinu s asi 1 (s výhodou) až asi 3 atomy uhlíku a M znamená ve vodě rozpustný kation, jak shora uvedeno.

Mnohá další syntetická aniontová povrchově aktivní činidla jsou popsána v McCutcheoďs, Emulsifiers and Detergents, 1989 Annual, publikovaném M. C. Publishing Co., který je zde zahrnut jako odkaz. Také USA patent 3 929 678 (Laughlin a spol., vydaný 30. prosince 1975) popisuje mnohé další aniontové i jiné typy povrchově aktivních činidel. Rovněž tato citace je zde 50 zahrnuta jako odkaz.

Výhodnými aniontovými čisticími povrchově aktivními činidly pro použití v šamponových prostředcích podle vynálezu patří laurylsulfát amonný, laurethsulfát amonný, laurylsulfát

-7CZ 282888 B6 triethylaminu, laurethsulfát triethylaminu, laurylsulfát triethanolaminu, laurethsulfát triethanolaminu, laurylsulfát monoethanolaminu, laurethsulfát monoethanolaminu, laurylsulfát diethanolaminu, laurethsulfát diethanolaminu, sodná sůl laurylmonoglyceridsulfátu, sodná sůl laurylsulfátu, sodná sůl laurethsulfátu, draselná sůl laurylsulfátu, draselná sůl laurethsulfátu, sodná sůl laurylsarkosinátu, sodná sůl lauroylsarkosinátu, laurylsarkosin, kokoyl(odvozený od kokosového oleje)sarkosin, kokoylsulfát amonný, lauroylsulfát amonný, sodná sůl kokoylsulfátu, sodná sůl lauroylsulfátu, draselná sůl kokoylsulfátu, draselná sůl laurylsulfátu, laurylsulfát triethanolaminu, laurylsulfát triethanolaminu, kokoylsulfát monoethanolaminu, laurylsulfát monoethanolaminu, sodná sůl tridecylbenzensulfonátu a sodná sůl dodecylbenzensulfonátu.

Příklady amfotemích čisticích povrchově aktivních činidel, která se mohou používat v prostředcích podle tohoto vynálezu, jsou taková činidla, které lze široce popsat jako deriváty alifatických sekundárních a terciárních aminů, v nichž alifatická skupina může mít přímý nebo rozvětvený řetězec a v nichž jeden z alifatických substituentů obsahuje od asi 8 do asi 18 atomů uhlíku a druhý obsahuje aniontovou ve vodě solubilizující skupinu, např. karboxyskupinu, sulfonát, sulfát, fosfát nebo fosfonát. Mezi příklady sloučenin podle této definice patří 3dodecylaminopropionát sodný, 3-dodecylaminopropansulfonát sodný, laurylsarkosinát sodný, Nalkyltauriny (N-alkyl-2-aminosulfonové kyseliny), jako jsou například takové, které se připravují reakcí dodecylaminu se sodnou solí 2-hydroxyethansulfonové kyseliny podle toho, jak popisuje USA patent číslo 2 658 072, N-(vyšší alkyl)-aspartové kyseliny, jako jsou například ty, které se připravují podle USA patentu č. 2 438 091, a produkty prodávané pod obchodním označením Miranol™ a popsané v USA patentu č. 2 528 378.

Případná čisticí povrchově aktivní činidla: Vedle složky aniontových čisticích povrchově aktivních činidel mohou prostředky podle tohoto vynálezu popřípadě obsahovat další čisticí povrchově aktivní činidla. Mezi tato činidla patří neiontová povrchově aktivní činidla, amfotemí povrchově aktivní činidla, která nejsou aniontová při pH šamponu, a obojetná povrchově aktivní činidla. Případná čisticí povrchově aktivní činidla, jestliže se používají, jsou přítomna typicky v množstvích od asi 0,5 do asi 20 %, typičtěji od asi 1 do asi 10 %, i když se mohou používat vyšší nebo nižší množství. Celkové množství čisticího povrchově aktivního činidla v prostředcích obsahujících případná čisticí povrchově aktivní činidla vedle aniontového povrchově aktivního činidla bude obecně od asi 5,5 do asi 50 %, s výhodou od asi 8 do asi 30 %, výhodněji od asi 10 do asi 25 %. Mohou se používat také kationtová čisticí povrchově aktivní činidla, která jsou však obecně méně výhodná, protože mohou nepříznivě interagovat s aniontovým čisticím povrchově aktivním činidlem. Kationtová čisticí povrchově aktivní činidla, jestliže se používají, se s výhodou používají v množstvích ne vyšších než asi 5 %. Kationtová povrchově aktivní činidla, jestliže se používají, jsou typičtějšími činidly kondicionéru, která mohou být popřípadě obsažena v prostředcích podle vynálezu.

Neiontová čisticí povrchově aktivní činidla vhodná pro použití podle vynálezu mohou být široce definována jako sloučeniny, které se vyrábějí kondenzací alkylenoxidových skupin (ve své povaze hydrofilních) s organickou hydrofobní sloučeninou, která může být ve své povaze alifatická nebo alkylaromatická. Příklady výhodných skupin čisticích neiontových organických povrchově aktivních činidel jsou:

1. Kondenzáty alkylfenolů s polyethylenoxidem, např. kondenzační produkty alkylfenolů s alkylovou skupinou s asi 6 až asi 20 atomy uhlíku s buď přímým, nebo rozvětveným řetězcem s ethylenoxidem. Ethylenoxid je přítomen v množství odpovídajícím asi 10 až asi 60 molům ethylenoxidu na mol alkylfenolů.

2. Povrchově aktivní činidla odvozená od kondenzace ethylenoxidu s produktem, který pochází z produktů reakce propylenoxidu a ethylendiaminu.

-8CZ 282888 B6

3. Kondenzační produkt alifatických alkoholů s asi 8 až asi 18 atomy uhlíku buď s přímým nebo rozvětveným řetězcem, s ethylenoxidem, např. kondenzáty ethylenoxidu a kokosového alkoholu (tj. z kokosového ořechu) s od asi 10 do asi 30 molů ethylenoxidu na mol kokosového alkoholu, při čemž frakce kokosového alkoholu je frakce s asi 10 až asi 14 atomy uhlíku.

4. Terciární aminoxidy s dlouhým řetězcem následujícího obecného vzorce:

RiR₂R₃N —> O, v němž Rj znamená alkylovou, alkenylovou nebo monohydroxyalkylovou skupinu s od asi 8 do asi 18 atomů uhlíku, od 0 do asi 10 ethylenoxidových skupin a sO až asi 1 glycerylovou skupinou a R₂ a R₃ znamenají skupiny s asi 1 až asi 3 atomy uhlíku a s 0 až asi 1 hydroxylovou skupinou, např. methylovou, ethylovou, propylovou, hydroxyethylovou nebo hydroxypropylovou skupinu. Šipka v obecném vzorci je konvenční označení semipolámí vazby.

5. Terciární fosfinoxidy s dlouhým řetězcem následujícího obecného vzorce:

RR'RP -> O, v němž R znamená alkylovou, alkenylovou nebo monohydroxyalkylovou skupinu s od asi 8 až do asi 18 atomy uhlíku v řetězci, od 0 do asi 10 ethylenoxidovými jednotkami a od 0 do asi 1 glycerylovou skupinou a R' a R znamenají alkylovou nebo monohydroxyalkylovou skupinu s asi 1 do asi 3 atomů uhlíku.

6. Dialkylsulfoxidy s dlouhým řetězcem obsahující alkylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s krátkým řetězcem s od asi 1 do asi 3 atomů uhlíku (obvykle methylová skupina) a jeden dlouhý hydrofobní řetězec, kterým je alkylová, alkenylová, hydroxyalkylová nebo ketoalkylová skupina s od asi 8 do asi 28 atomy uhlíku, s od 0 do asi 10 ethylenoxidovými jednotkami a s 0 až asi 1 glycerylovou skupinou.

7. Alkylpolysacharidová (APS) povrchově aktivní činidla, jako jsou alkylpolyglykosidy. Taková povrchově aktivní činidla jsou popsána v USA patentu 4 565 647 (Llenado, vydaný 21. ledna 1986), který je zde zahrnut jako odkaz a který popisuje APS povrchově aktivní činidla s hydrofobní skupinou s asi 6 až asi 30 atomy uhlíku a polysacharidem (např. polyglykosidem) jako hydrofilní skupinou. Popřípadě zde může být obsažena polyalkylenoxidová skupina spojující hydrofobní a hydrofilní části. Alkylová skupina (tj. hydrofobní skupina) může být nasycená nebo nenasycená, větvená nebo nevětvená a substituovaná nebo nesubstituovaná (např. hydroxylovou skupinou nebo cyklickými skupinami).

8. Glycerylové mastné estery polyethylenglykolu (PEG), jako jsou například sloučeniny obecného vzorce

R(O)OCH₂CH(OH)CH₂(OCH₂CH₂)_nOH, v němž n znamená číslo od asi 5 do asi 200, s výhodou od asi 20 do asi 100 a R znamená alifatickou uhlovodíkovou skupinu s od asi 8 do asi 20 atomů uhlíku.

Příklady vhodných obojetných čisticích povrchově aktivních činidel jsou ty, které lze v šířce popsat jako deriváty alifatických kvartemích amoniových, fosfoniových a sulfoniových sloučenin, v nichž alifatická skupina může mít přímý nebo rozvětvený řetězec a v nichž jeden alifatický substituent obsahuje od asi 8 do asi 18 atomů uhlíku a druhý obsahuje aniontovou skupinu, např. karboxyskupinu, sulfonát, sulfát, fosfát nebo fosfonát. Tyto sloučeniny mají obecný vzorec

-9CZ 282888 B6 (R³)x r²_γ⁽⁺⁾ ₂—R⁴—Z^w, v němž R² obsahuje alkylovou, alkenylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s od asi 8 do asi 18 atomů uhlíku, od 0 do asi 10 částic ethylenoxidu a od 0 do asi 1 glycerylového zbytku,

Y znamená skupinu, které je vybrána ze skupiny sestávající z atomu dusíku, fosforu a síry, R³ znamená alkylovou nebo monohydroxyalkylovou skupinu obsahující asi 1 až asi 3 atomy uhlíku, x znamená číslo 1, jestliže Y znamená atom síry, nebo 2, jestliže Y znamená atom dusíku nebo atom fosforu, R⁴ znamená alkylenovou nebo hydroxyalkylenovou skupinu s asi 1 až asi 4 atomy uhlíku a Z znamená skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z karboxylátové, sulfonátové, sulfátové, fosfonátové a fosfátové skupiny.

V tomto vynálezu jsou užitečné také další obojetná činidla, jako jsou betainy. Mezi příklady betainů, které jsou užitečné podle tohoto vynálezu, patří vyšší alkylbetainy, jako je například kokodimethylkarboxymethylbetain, kokoamidopropylbetain, kokobetain, laurylamidopropylbetain, oleylbetain, lauryldimethylkarboxymethylbetain, lauryldimethylalfakarboxyethylbetain, cetyldimethylkarboxymethylbetain, laurylbis-(2-hydroxyethyl)karboxymethylbetain, stearylbis(2-hydroxypropyl)karboxymethylbetain, oleyldimethylgama-karboxypropylbetain a laurylbis-(2hydroxypropyl)alfa-karboxyethylbetain. Sulfobetainy mohou být representovány kokodimethylsulfopropylbetainem, stearyidimethylsulfopropylbetainem, lauryldimethylsulfoethylbetainem, laurylbis(2-hydroxyethyl)sulfopropylbetainem a podobnými. Užitečnými jsou také alkylamidobetainy a amidosulfobetainy, v nichž skupina obecného vzorce RCONH(CH₂)₃ je napojena na atom dusíku betainu.

Výhodné šampony podle tohoto vynálezu obsahují kombinace aniontových povrchově aktivních činidel s obojetnými povrchově aktivními činidly a/nebo amfotemími povrchově aktivními činidly. Zvláště výhodné šampony obsahují od asi 0 do asi 16 % alkylsulfátů, od 0 do asi 16 % ethoxylovaných alkylsulfátů a od asi 0 do asi 10 % případných čisticích povrchově aktivních činidel, která jsou vybrána z neiontových, amfotemích a obojetných čisticích povrchově aktivních činidel s alespoň 5 % buď alkylsulfátů, ethoxylovaného alkylsulfátů, nebo jejich směsi s celkovým množstvím povrchově aktivního činidla od asi 10 do asi 25 %.

Silikonová činidla jako složka vlasového kondicionéru: Podstatnou složkou podle tohoto vynálezu je netěkavé, neiontové silikonové činidlo jako složka vlasového kondicionéru, které je nerozpustné v šamponových prostředcích podle vynálezu. Silikonové činidlo vlasového kondicionéru se vmíchá do šamponového prostředku tak, aby bylo ve formě dispergovaných, nerozpustných částic nebo kapiček. Silikonové činidlo jako složka vlasového kondicionéru obsahuje netěkavou, nerozpustnou silikonovou kapalinu a popřípadě obsahuje silikonový kaučuk, který není rozpustný v šamponovém prostředku jako celku, ale je rozpustný v silikonové kapalině. Silikonové činidlo jako složka vlasového kondicionéru může obsahovat také další složky, jako je silikonová pryskyřice, čímž se zvýší účinnost ukládání.

Silikonové činidlo jako složka vlasového kondicionéru může obsahovat nízká množství těkavých silikonových složek: takových těkavých silikonů však s výhodou nebude více než asi 0,5 hmotnostního % z celkové hmotnosti šamponového prostředku. Jestliže jsou těkavé silikony přítomny, budou se používat jako rozpouštědlo nebo nosič pro komerčně dostupné formy jiných složek, jako jsou silikonové kaučuky a pryskyřice.

Silikonové činidlo jako složka vlasového kondicionéru pro použití podle vynálezu bude mít s výhodou viskozitu od asi 1 000 do asi 2 000 000 m²/s při 25 °C, výhodněji od asi 10 000 do asi 1 800 000, ještě výhodněji od asi 100 000 do asi 1 500 000. Viskozita může být měřena skleněným kapilárním viskozimetrem, jak je to uvedeno v testu Dow Coming Corporate Test

- 10CZ 282888 B6

Method CTM0004, 20. července 1970.

Silikonové činidlo jako složka vlasového kondicionéru se v šamponových prostředcích podle vynálezu bude používat v množstvích od asi 0,05 do asi 10 hmotnostních % prostředku, 5 s výhodou od asi 0,1 do asi 10 %, výhodněji od asi 0,5 do asi 8 %, nej výhodněji od asi 0,5 do asi 5%.

Mezi vhodné nerozpustné, netěkavé silikonové kapaliny patří polyalkylsiloxany, polyarylsiloxany, polyalkylarylsiloxany, polyethersiloxanové kopolymery a jejich směsi. Mohou ίο se používat také jiné nerozpustné, netěkavé silikonové kapaliny, které mají vlastnosti vlasového kondicionéru. Pojem netěkavý tak, jak je zde používán, znamená, že silikonový materiál vykazuje velmi nízký nebo nijak podstatný tlak par za podmínek místnosti, jak je tomu rozuměno odborníky. Pojem silikonová kapalina znamená tekuté silikonové materiály, které mají viskozitu menší než 1 000 000 m²/s při 25 °C. Obecně bude viskozita kapaliny mezi asi 5 15 a 1 000 000 m²/s při 25 °C, s výhodou mezi asi 10 a asi 100 000.

Mezi silikonové kapaliny podle vynálezu patří také polyalkyl nebo polyarylsiloxany následujícího obecného vzorce:

R R R

I II

A-Si-O-[Si-O]_x-Si-A,

I II

R RR v němž R znamená alkylovou nebo arylovou skupinu a x znamená číslo od asi 7 do asi 8 000. A znamená skupiny, které blokují konce silikonových řetězců.

Alkylové nebo aiylové skupiny substituované na siloxanovém řetězci (R) nebo na koncích 30 siloxanových řetězců (A) mohou mít jakoukoliv strukturu, pokud výsledné silikony zůstávají kapalné za teploty místnosti, jsou hydrofobní a nejsou ani dráždivě, ani toxické ani jinak škodlivé, když se aplikují na vlasy, jsou slučitelné s dalšími složkami prostředku, jsou chemicky stálé za normálního používání a za normálních skladovacích podmínek a jsou schopné ukládat se na vlasech a vést k lepší upravovatelnosti vlasů.

Mezi vhodné skupiny A patří methylová skupina, methoxyskupina, ethoxyskupina, propoxyskupina a aryloxyskupina. Dvě skupiny R na atomu křemíku mohou znamenat stejné nebo různé skupiny. S výhodou skupiny R znamenají stejné skupiny. Mezi vhodné skupiny R patří methylová, ethylová, propylová, fenylová, methylfenylová a fenylmethylová skupina. 40 Výhodnými silikony jsou polydimethylsiloxan, polydiethylsiloxan a polymethylfenylsiloxan.

Polydimethylsiloxan je zvláště výhodný.

Mezi netěkavé polyalkylsiloxanové kapaliny, které se mohou používat, patří například polydimethylsiloxany. Tyto siloxany jsou dostupné, například, od firmy Generál Electric 45 Company v jejích sériích Viscasil^(R) a SF 96 a od firmy Dow Coming v jejich sérii Coming 200.

Mezi polyalkylarylsiloxanové kapaliny, které se mohou používat, patří také například polymethylfenylsiloxany. Tyto siloxany jsou dostupné například od firmy Generál Electric Company jako SF 1075 methylfenyl fluid a od firmy Dow Coming jako kapalina 556 Cosmetic 50 Grade Fluid.

Mezi polyethersiloxanové kopolymery, které se mohou používat, patří například polydimethylsiloxan modifikovaný polypropylenoxidem (např. Dow Coming DC-1248), i když

- 11 CZ 282888 B6 se mohou používat také ethylenoxid nebo směsi ethylenoxidu s propylenoxidem. Množství ethylenoxidu a polypropylenoxidu musí být dostatečně nízká, aby se zabránilo rozpustnosti ve vodě a v prostředku podle vynálezu.

Mezi odkazy, které popisují vhodné silikonové kapaliny, patří USA patent 2 826 551 (Geen), USA patent 3 964 500 (Drakoff, vydaný 22. června 1976), USA patent 4 364 837 (Pader) a britský patent 849 433 (Woolston). Všechny tyto patenty jsou zde zahrnuty jako odkazy. Jako odkaz je zde zahrnuta také citace Silicon Compounds, rozšiřovaná firmou Petrarch Systems, lne., 1984. Tyto odkazy poskytují rozsáhlý (ale nikoliv výlučný) seznam vhodných silikonových kapalin.

Jiným silikonovým materiálem, který může být zvláště užitečný v silikonových činidlech jako složkách kondicionéru, je nerozpustný silikonový kaučuk. Pojem silikonový kaučuk tak, jak je zde používán, znamená polyorganosiloxanové materiály s viskozitou při 25 °C vyšší nebo rovnou 1 000 000 m²/s. Silikonové kaučuky jsou popsány Petrarchou a dalšími včetně USA patentu 4 152 416 (Spitzer aspol., vydaný 1. května 1979) aNoleem aWalterem: Chemistry and Technology of Silicones, New York, Academie Press 1968. Silikonové kaučuky popisuje také Generál Electric Silicone Rubber Product Data Sheets SE 30, SE 33, SE 54 a SE 76. Všechny tyto citace jsou zde zahrnuty jako odkazy. Silikonový kaučuk bude mít typicky molekulovou hmotnost více než asi 200 000, obvykle mezi asi 200 000 a asi 1 000 000. Mezi specifické příklady patří polydimethylsiloxan, polydimethylsiloxan-methylvinylsiloxanový kopolymer, poly(dimethylsiloxan)-(difenylsiloxan)(methylvinylsiloxan)ový kopolymer ajejich směsi.

Silikonové činidlo jako složka vlasového kondicionéru s výhodou obsahuje směs polydimethylsiloxanového kaučuku s viskozitou vyšší než asi 1 000 000 m²/s a polydimethylsiloxanové kapaliny s viskozitou od asi 10 do asi 100 000 m²/s, při čemž poměr kaučuku ke kapalině je od asi 30 : 70 do asi 70 : 30, s výhodou od asi 40 : 60 do asi 60 : 40.

Jinou případnou složkou, která může být zahrnuta v silikonovém činidle jako složce kondicionéru, je silikonová pryskyřice. Silikonové pryskyřice jsou vysoce zesíťované polymemí siloxanové systémy. Zesíťování se zavede tím, že se během výroby silikonové pryskyřice používají trifunkční a tetrafunkční silany s monofunkčními nebo difunkčními nebo obojími sílaný. Jak je známo z literatury, stupeň zesíťování, který je potřebný pro to, aby se získala silikonová pryskyřice, se bude měnit podle specifické silanové jednotky, která je zahrnuta do silikonové pryskyřice. Za silikonové pryskyřice jsou obecně považovány takové silikonové materiály, které mají dostatečné množství trifunkčních a tetrafunkčních siloxanových monomemích jednotek (a tedy dostatečné zesíťování), takže se vysuší na rigidní nebo tvrdý film. Poměr atomů kyslíku k atomům křemíku označuje úroveň zesíťování v příslušném silikonovém materiálu. Silikonové materiály, které mají alespoň asi 1,1 atomu kyslíku na atom křemíku budou obvykle silikonovými pryskyřicemi. Poměr atomů kyslíku ke křemíku je s výhodou alespoň asi 1,2 : 1,0. Silany, které jsou používány při výrobě silikonových pryskyřic zahrnují monomethyl-, dimethyl-, trimethyl-, monofenyl-, difenyl-, methylfenyl-, monovinyl- a methylvinyl-chlorsilany a tetrachlorsilany stím, že nejobvykleji používanými jsou methylovou skupinou substituované silany. Výhodné pryskyřice jsou nabízeny firmou Generál Electric jako GE SS4230 a SS4267. Komerčně dostupné silikonové pryskyřice budou obvykle dodávány v rozpuštěné formě v nízkoviskozní těkavé nebo netěkavé silikonové kapalině. Silikonové pryskyřice pro použití podle vynálezu by měly být dodávány a zahrnuty do prostředků podle vynálezu v rozpuštěné formě, jak je známo odborníkům.

Základní materiál o silikonech včetně sekcí diskutujících silikonové kapaliny, kaučuky a pryskyřice a také výrobu silikonů lze nalézt v Encyclopedia of Polymer Science and Engineering, díl 15, druhé vydání, str. 204 až 308, John Wiley and Sons, lne., 1989, která je zde zahrnuta jako odkaz.

- 12CZ 282888 B6

Silikonové materiály a zvláště silikonové pryskyřice se mohou snadno identifikovat podle systému zkrácené nomenklatury dobře známé odborníkům jako nomenklatura MDTQ. Podle tohoto systému se silikon popisuje podle přítomnosti různých siloxanových monomemích jednotek, které poskytují silikon. Ve stručnosti, symbol M označuje jednofunkční jednotku (CH₃)₃SiO_0>5; D označuje difunkční jednotku (CH₃)₂SiO; T označuje trifunkční jednotku (CH₃)SiOi_>5 a Q označuje kvadri- nebo tetrafunkční jednotku SiO₂. Symboly, jako je např. M', D', Τ' aQ', znamenají jiné substituenty než methylové a musí být při každém svém výskytu specificky definovány. Těmito substituenty jsou typicky takové skupiny, jako je vinylová, fenylová, aminová, hydroxylová skupina atd. Molámí poměry různých jednotek, buď jako indexy symbolů označující celkový počet každého typu jednotky v silikonu (nebo jeho průměrnou hodnotu), nebo jako specificky vyznačené poměry v kombinaci s molekulovou hmotností doplňují popis silikonového materiálu systémem MDTQ. Vyšší relativní molámí množství T, Q, Τ' a/nebo Q' k D, D', M a/nebo M' v silikonové pryskyřici znamená větší zesíťování. Jak však bylo shora uvedeno, celková úroveň zesíťování může být vyznačena také poměrem kyslíku ke křemíku.

Výhodnými silikonovými pryskyřicemi pro použití podle tohoto vynálezu jsou MQ, MT, MQ, MQ a MDTQ. Výhodným silikonovým substituentem je tedy methylová skupina. Zvláště výhodnými jsou MQ pryskyřice, v nichž poměr M : Q je od asi 0,5 : 1,0 do asi 1,5 : 1,0 a průměrná molekulová hmotnost této pryskyřice je od asi 1 000 do asi 10 000.

Poměr hmotností netěkavé silikonové kapalné složky k silikonové pryskyřičné složce, jestliže se používá, je od asi 4 : 1 do asi 400 : 1, s výhodou je tento poměr od asi 9 : 1 do asi 200 : 1, výhodněji od asi 19 : 1 do asi 100 : 1, zvláště tehdy, jestliže silikonová kapalná složka znamená polydimethylsiloxanovou kapalinu nebo směs polydimethylsiloxanové kapaliny a polydimethylsiloxanového kaučuku jak shora popsáno.

Kationtové polymemí činidlo vlasového kondicionéru: Šamponové prostředky podle tohoto vynálezu jako podstatný prvek obsahují ve vodě rozpustné činidlo kationtového organického polymeru pro vlasový kondicionér. Toto kationtové polymemí činidlo pro vlasový kondicionér bude obvykle přítomno v množstvích od asi 0,05 do asi 5 %, s výhodou od asi 0,1 do asi 4 %, výhodněji od asi 0,2 do asi 3 hmotnostních % šamponového prostředku. Pojem kationtový organický polymer rozpustný ve vodě znamená polymer, který je v podstatě rozpustný ve vodě za vzniku pro prosté oko v podstatě čirého roztoku při koncentraci 0,1 % ve vodě (destilované nebo ekvivalentní) při 25 °C. Tento polymer bude s výhodou dostatečně rozpustný, aby vytvořil v podstatě čirý roztok při 0,5 % koncentraci, výhodněji při 1 % koncentraci.

Kationtové organické polymery užitečné jako činidla vlasového kondicionéru podle vynálezu jsou organické polymery, které mohou vlasům poskytovat možnost upravování a které jsou rozpustné v šamponovém prostředku. Pro tyto účely se mohou používat jakékoliv kationtové polymery. Pojem polymer tak, jak je zde používán, bude zahrnovat materiály, které se vyrábějí buď polymerací jednoho typu monomem, nebo se vyrábějí ze dvou nebo více typů monomerů (tj. kopolymery).

Hmotnostní průměr molekulových hmotností kationtových polymerů bude obvykle alespoň asi 5 000, typicky alespoň asi 10 000, a méně než asi 10 milionů. Výhodnými molekulovými hmotnostmi jsou hmotnosti od asi 100 000 do asi 2 milionů. Kationtové polymery budou mít skupiny obsahující kationtový atom dusíku, jako je například kvartemí amoniová skupina nebo kationtová aminová skupina nebo jejich směsi.

Hustota kationtového náboje je alespoň asi 0,9 mekv./gram, výhodněji alespoň asi 1,0 mekv./gram, ještě výhodněji alespoň asi 1,1 mekv./gram a nej výhodněji alespoň asi 1,2 mekv./gram. Hustota kationtového náboje by obecně neměla být větší než asi 4 mekv./gram, výhodněji ne větší než asi 3,0 mekv./gram a nejvýhodněji ne větší než asi 2,0 mekv./gram.

- 13 CZ 282888 B6

Hustota kationtového náboje kationtového polymeru se může stanovovat způsobem podle Kjeldahla. Odborníci si uvědomí, že hustota kationtového náboje polymerů obsahujících aminovou skupinu se mění podle pH a podle isolelektrického bodu aminových skupin. Hustota náboje by se měla pohybovat ve shora uvedených mezích při pH zamýšleného použití, které bude obvykle mezi asi 3 a asi 9, obvykleji od asi 4 do asi 8.

Pro kationtové polymery se mohou používat jakékoliv opačně nabité ionty, pokud vyhovují kriteriu rozpustnosti ve vodě. Mezi vhodné opačně nabité ionty patří halogenidové ionty (např. chlorid, bromid, jodid nebo fluorid, s výhodou chlorid, bromid nebo jodid), sulfát a methylsulfát. Lze používat také jiné opačně nabité ionty, protože tento seznam není výlučným seznam těchto iontů.

Skupiny obsahující kationtový atom dusíku budou přítomny obvykle jako substituent na části z celkového počtu monomemích jednotek kationtových polymerů vlasového kondicionéru. Kationtový polymer může tedy zahrnovat kopolymery, terpolymery atd. kvartemích amoniových nebo kationtových aminovou skupinou substituovaných monomemích jednotek nebo jiných nekationtových jednotek, na nichž se zde odkazuje jako na vymezovací (spacerové) monomemí jednotky. Takové polymery jsou známy odborníkům. Mnoho jich lze nalézt v CTFA Cosmetic Ingredient Dictionary, 3. vydání, red. Estrin, Crosley aHaynes (The Cosmetic, Toiletry, and Fragrance Association, lne., Washington, D. C., 1982).

Mezi vhodné kationtové polymery patří například kopolymery vinylmonomerů s kationtovým aminem nebo kvartemí amoniovou funkcí s ve vodě rozpustnými vymezovacími monomery, jako je například akrylamid, methakrylamid, alkyl a dialkylakrylamidy, alkyl a dialkylmethakrylamidy, alkylakrylát, alkylmethakrylát, vinylkaprolakton a vinylpyrrolidon. Alkylovou skupinou adialkylovou skupinou substituované monomery mají s výhodou alkylové skupiny s 1 až 7 atomy uhlíku, výhodněji alkylové skupiny s 1 až 3 atomy uhlíku. Mezi další vhodné vymezovací monomery patří vinylestery, vinylalkohol (vyrobený hydrolýzou polyvinylacetátu), anhydrid kyseliny maleinové, propylenglykol a ethylenglykol.

Kationtovými aminy mohou být primární, sekundární nebo terciární aminy, podle příslušného typu sloučenin a podle pH šamponu. Obecně jsou výhodnými sekundární a terciární aminy, zvláště terciární aminy.

Aminovou skupinou substituované vinylmonomery mohou být polymerovány v aminové formě a potom se mohou popřípadě převést na amoniovou skupinu kvartemizační reakcí. Podobně se mohou aminy kvartemizovat také po vytvoření polymeru. Například terciární aminové funkce se mohou kvartemizovat reakcí se solí obecného vzorce R'X, v němž R' znamená krátký alkylový řetězec, s výhodou alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, výhodněji alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, aX znamená anion, který s kvartemizovanou amoniovou skupinou tvoří sůl rozpustnou ve vodě.

Mezi vhodné kationtové aminové a kvartemí amoniové monomery patří například vinylové sloučeniny substituované dialkylaminoalkylakrylátem, dialkylaminoalkylmethakrylátem, monoalkylaminoalkylakrylátem, monoalkylaminoalkylmethakrylátem, trialkylmethakryloxyalkylamoniovou solí, trialkylakryloxyalkylamoniovou solí, diallyl(kvartemími)amoniovými solemi a vinyl(kvartemími)amoniovými monomery s kruhy obsahujícími cyklický kationtový atom dusíku, jako je pyridinium, imidazolium a kvartemí pyrrolidon, např. alkylvinylimidazoliové, alkylvinylpyridiniové a alkylvinylpyrrolidonové soli. Alkylové části těchto monomerů s výhodou znamenají nižší alkylové skupiny, jako jsou například alkylové skupiny s 1 až 3 atomy uhlíku, výhodněji alkylové skupiny s 1 a 2 atomy uhlíku.

Mezi vhodné aminovou skupinou substituované vinylmonomery pro použití podle tohoto vynálezu patří dialkylaminoalkylakrylát, dialkylaminoalkylmethakrylát, dialkylaminoalkyl

- 14CZ 282888 B6 akrylamid a dialkylaminoalkylmethakrylamid, při čemž alkylové skupiny s výhodou znamenají uhlovodíkové skupiny s 1 až 7 atomy uhlíku, výhodněji alkylové skupiny s 1 až 3 atomy uhlíku.

Kationtové polymery podle vynálezu mohou obsahovat směsi monomemích jednotek odvozené od aminovou a/nebo kvartemí amoniovou skupinou substituovaného monomeru a/nebo slučitelných vymezovacích monomerů.

Mezi vhodné kationtové polymeiy vlasového kondicionéru patří například: kopolymery 1-vinyl2-pyrrolidonu a l-vinyl-3-methylimidazoliové soli (např. chloridové soli) (označované v průmyslu asociace Cosmetic, Toiletry and Fragrance Association, CTFA, jako Polyquatemium-16), jako jsou například ty, které jsou komerčně dostupné od společnosti BASF Wyandotte Corp. (Parsippany, NJ, USA) pod obchodním označením LUVIQUAT (např. LUVIQUAT FC 370), kopolymery l-vinyl-2-pyrrolidonu a dimethylaminoethylmethakrylátu (označované asociací CTFA v průmyslu jako Polyquatemium-11), jako jsou například ty, které jsou komerčně dostupné od Gaf Corporation (Wayne, NJ, USA) pod obchodním označením GAFQUAT (např. GAFQUAT 755N), kationtové diallyl(kvartemí)amonium obsahující polymery, včetně například dimethyldiallylamoniumchloridových homopolymerů a kopolymerů akrylamidu a dimethyldiallylamoniumchloridu, označovaného v průmyslu (CTFA) jako Polyquatemium 6 a Polyquatemium 7, a soli minerálních kyselin aminoalkylesterů homo- a kopolymerů nenasycených karboxylových kyselin se 3 až 5 atomy uhlíku, jak je to popsáno v USA patentu 4 009 256, který je zde zahrnut jako odkaz.

Mezi další kationtové polymery, které se mohou používat, patří polysacharidové polymery, jako jsou například kationtové celulózové deriváty a kationtové škrobové deriváty.

Mezi kationtové polysacharidové polymerní materiály vhodné pro použití podle vynálezu patří materiály obecného vzorce:

R¹

I

A-O(-R-N⁺-R³X’),

I

R² v němž

A znamená anhydroglukosovou skupinu, jako je například škrobová nebo celulózová anhydroglukosová skupina,

R znamená alkylenovou, oxyalkylenovou, polyoxyalkylenovou nebo hydroxyalkylenovou skupinu nebo jejich kombinaci,

R¹, R² aR³ nezávisle na sobě znamenají alkylovou, arylovou, alkylarylovou, arylalkylovou, alkoxyalkyiovou nebo alkoxyarylovou skupinu, při čemž každá tato skupina znamená skupinu s až asi 18 atomy uhlíku a celkový počet atomů uhlíku každé kationtové skupiny (tj. součet atomů uhlíku v R¹, R² a R³) je s výhodou asi 20 nebo méně a

X znamená shora popsaný aniontový opačně nabitý ion.

Kationtová celulóza je dostupná od Amerchol Corp. (Edison, NJ, USA) v sérii polymerů Polymer JR^(R) a LR^(r) jako soli hydroxyethylcelulózy zreagované s trimethylamoniovou skupinou substituovaným epoxidem, na který se v průmyslu (CTFA) odkazuje jako na Polyquatemium 10. Mezi další typy kationtové celulózy patří polymerní kvartemí amoniové soli hydroxyethyl- 15 CZ 282888 B6 celulózy zreagované s lauryldimethylamoniovou skupinou substituovaným epoxidem, na který se v průmyslu (CTFA) odkazuje jako na Polyquatemium 24. Tyto materiály jsou dostupné od firmy

Amerchol Corp. (Edison, NJ, USA) pod obchodním označením Polymer LM-200.

Další kationtové polymery, které se mohou používat, zahrnují kationtové deriváty guarové gumy, jako je například guarový hydroxypropyltrimoniumchlorid (komerčně dostupný od firmy Celanese Corp. v jejich sérii Jaguar^(R)). Mezi další materiály patří celulózové ethery obsahující kvartemí atom dusíku (např. ty, které jsou popsány v USA patentu 3 962 418, který je zde zahrnut jako odkaz) a kopolymery etherifikované celulózy a škrobu (např. ty, které jsou popsány v USA patentu 3 958 581, který je zde zahrnut jako odkaz).

Jak bylo shora uvedeno, kationtový polymer je rozpustný ve vodě. To však neznamená, že musí být rozpustný v šamponovém prostředku. S výhodou je však kationtový polymer buď rozpustný v šamponovém prostředku, nebo v komplexní koacervátové fázi v šamponovém prostředku tvořené kationtovým polymerem a aniontovým materiálem. Komplexní koacerváty kationtového polymeru se mohou tvořit s aniontovými povrchově aktivními činidly nebo s aniontovými polymery, které se popřípadě mohou přidávat k prostředkům podle vynálezu (např. sodná sůl polystyrensulfonátu).

Tvorba koacervátu závisí na různých kriteriích, jako je molekulová hmotnost, koncentrace a poměr interagujících iontových materiálů, iontová síla (včetně modifikace iontové síly, například přidáním solí), hustota náboje kationtových a aniontových částic, pH a teplota. Koacervátové systémy a vliv těchto parametrů byly již studovány. Viz například J. Caelles aspol.: Anionic and Cationic Compounds in Mixed Systems, Cosmetics and Toiletries 106, str. 49 až 54 (duben 1991), C. J. van Oss: Coacervation, Complex-Coacervation and Flocculation, J. Dispersion Science and Technology 9(5,6), str. 561 až 573 (1988 až 1989) a D. J. Burgess: Practical Analysis of Complex Coacervate Systems, J. of Colloid and Interface Science 140(1), 227 až 238 (listopad 1990).

Předpokládá se, že pro kationtový polymer je zvláště výhodné, aby byl v šamponu přítomen v koacervátové fázi nebo aby tvořil koacervátovou fázi po aplikaci šamponu na vlasy nebo při oplachování šamponu z vlasů. O komplexních koacervátech se předpokládá, že se snadněji ukládají na vlasy. Obecně je tedy výhodné, aby kationtový polymer existoval v šamponu jako koacervátová fáze nebo aby při zředění koacervátovou fázi vytvořil. Jestliže již není koacervát v šamponu, kationtový polymer bude s výhodou existovat v komplexní koacervátové formě v šamponu po zředění vodou v hmotnostním poměru voda: šamponový prostředek asi 20 : 1, výhodněji asi 10 : 1, ještě výhodněji asi 8 : 1.

Způsoby analýzy tvorby komplexních koacervátů jsou známé odborníkům. Například mikroskopické analýzy šamponových prostředků, v jakémkoliv stupni ředění, lze použít pro identifikaci toho, jestli se vytvořila koacervátová fáze. Tato koacervátová fáze bude identifikovatelná jako další emulgovaná fáze v prostředku. Použití barviv může pomoci v rozlišení koacervátové fáze od jiných nerozpustných fází dispergovaných v prostředku.

Příklady komplexních koacervátových šamponových prostředků jsou uvedeny v příkladech. Koacerváty mohou tvořit také mnohé jiné kationtové polymery, což závisí na dalších parametrech šamponových prostředků, jak je zřejmé odborníkům.

Bylo zjištěno, že prostředky, které obsahují silikonová činidla, olejovité kapaliny jako kondicionér (jak shora popsáno) a kationtová polymerová činidla jako kondicionér s dostatečně vysokou hustotou kationtového náboje ve shora uvedeném rozmezí, mohou poskytovat zvýšenou účinnost prostředků jako kondicionéru a zvýšenou tvorbu koacervátu.

- 16CZ 282888 B6

Olejovitá kapalina vlasového kondicionéru: Šamponové prostředky podle tohoto vynálezu obsahují netěkavou, ve vodě nerozpustnou, organickou, olejovitou kapalinu jako třetí podstatný typ činidla vlasového kondicionéru. Olejovitá kapalina vlasového kondicionéru může vlasům dodávat lesk a jas. Dále může zlepšovat česání za sucha a pocit suchosti vlasů. Olejovitá kapalina vlasového kondicionéru je v prostředcích přítomna typicky v množství od asi 0,05 do asi 5 hmotnostních procent prostředku, s výhodou od asi 0,2 do asi 3 %, výhodněji od asi 0,5 do asi 1 %.

Pojem netěkavý tak, jak je zde uveden, znamená, že olejovitý materiál vykazuje velmi nízký nebo nevýznamný tlak par za podmínek místnosti (např. 0,1 MPa, 25 °C), jak je známo odborníkům. Netěkavé olejovité materiály mají s výhodou teplotu varu za teploty místnosti asi 250 °C nebo vyšší.

Pojem nerozpustný ve vodě tak, jak je zde uveden, znamená, že olejovitá kapalina není rozpustná ve vodě (destilované nebojí ekvivalentní) na 0,1 % koncentraci při 25 °C.

Olejovité kapaliny vlasového kondicionéru podle vynálezu budou mít obecně viskozitu alespoň 3 miliony m²/s nebo menší, s výhodou asi 2 miliony nebo méně, výhodněji asi 1,5 milionu m²/s nebo méně.

Olejovité materiály vlasového kondicionéru podle vynálezu jsou kapaliny, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z uhlovodíkových olejů a mastných esterů. Mastné estery podle vynálezu se vyznačují tím, že mají alespoň 10 atomů uhlíku. Patří sem estery s uhlovodíkovými řetězci odvozené od mastných kyselin nebo alkoholů, např. monoestery, estery polyhydroxyalkoholu a estery di- a tri-karboxylových kyselin. Uhlovodíkové skupiny mastných esterů podle vynálezu mohou také obsahovat nebo mohou být vázány na jiné slučitelné funkční skupiny, jako jsou amidy a alkoxyskupiny (např. ethoxyvazbami nebo etherovými vazbami atd.).

Mezi uhlovodíkové oleje patří cyklické uhlovodíky, alifatické uhlovodíky s přímým řetězcem (nasycené nebo nenasycené) a alifatické uhlovodíky s rozvětveným řetězcem (nasycené nebo nenasycené). Uhlovodíkové oleje s přímým řetězcem s výhodou obsahují od asi 12 do asi 19 atomů uhlíku, i když to nutně není limit těchto uhlovodíků. Uhlovodíkové oleje s rozvětveným řetězcem mohou a typicky smí obsahovat vyšší počet atomů uhlíku. Patří sem také polymemí uhlovodíky alkenylových monomerů, jako jsou alkenylové monomery se 2 až 6 atomy uhlíku. Tyto polymery mohou znamenat polymery s rozvětveným nebo přímým řetězcem. Polymery s přímým řetězcem budou mít typicky relativně krátkou délku, celkový počet atomů uhlíku přímého řetězce uhlovodíku je obecně jak shora popsáno pro uhlovodíky s přímým řetězcem. Polymery s rozvětveným řetězcem mohou mít podstatně delší délku řetězce. Průměrná molekulová hmotnost takových materiálů může být velmi různá, typicky se pohybuje kolem asi 500, s výhodou od asi 200 do asi 400, výhodněji od asi 300 do asi 350. Specifickými příklady vhodných materiálů jsou parafinový olej, minerální olej, nasycený nebo nenasycený dodekan, nasycený nebo nenasycený tridekan, nasycený nebo nenasycený tetradekan, nasycený nebo nenasycený pantadekan, nasycený nebo nenasycený hexadekan ajejich směsi. Mohou se používat také isomery těchto sloučenin s rozvětveným řetězcem stejně jako uhlovodíky s větší délkou řetězce. Příklady isomerů s rozvětveným řetězcem jsou vysoce rozvětvené nasycené nebo nenasycené alkany, jako jsou permethyl-substituované isomery, např. permethyl-substituované isomery hexadekanu nebo eikosanu, jako je 2,2,4,4,6,6,8,8-dimethyl-10-methylundekan a 2,2,4,4,6,6-dimethyl-8-methylnonan, prodávané firmou Permethyl Corporation. Výhodným uhlovodíkovým polymerem je polybuten, jako je například kopolymer isobutylenu a butenu. Komerčně dostupný materiál tohoto typu je L-14 polybuten od firmy Amoco Chemical Co. (Chicago, Illinois, USA).

Mezi estery monokarboxylových kyselin podle vynálezu patří estery alkoholů a/nebo kyselin obecného vzorce R'COOR, v němž alkylová nebo alkenylová skupina a součet atomů uhlíku v R'

- 17CZ 282888 B6 a R je alespoň 10, s výhodou alespoň 20.

Mezi mastné estery patří například alkyl a alkenylestery mastných kyselin s alifatickým řetězci s od asi 10 do asi 22 atomů uhlíku a estery alkyl a alkenyl-mastných alkoholů s karboxylovými kyselinami s alifatickým řetězcem odvozeným od alkyl- a/nebo alkenyl-alkoholů s asi 10 až asi 2 atomy uhlíku, ajejich kombinace. Mezi příklady patří isopropylisostearát, hexyllaurát, isohexylaurát, isohexylpalmitát, isopropylpalmitát, decyloleát, isodecyloleát, hexadecylstearát, decylstearát, isopropylisostearát, dihexyldecyladipát, lauryllaktát, myristyllaktát, cetyllaktát, oleylstearát, oleyloleát, oleylmyristát, laurylacetát, cetylpropionát a oleyladipát.

Ester monokarboxylové kyseliny však nemusí nutně obsahovat alespoň jeden řetězec s alespoň 10 atomy uhlíku, pokud celkový počet atomů uhlíku v alifatickém řetězci je alespoň 10. Mezi příklady patří diisopropyladipát, diisohexyladipát a diisopropylsebakát.

Mohou se používat také di- a tri-alkyl a alkenylestery karboxylových kyselin. Mezi ně patří například estery dikarboxylových kyselin se 4 až 8 atomy uhlíku, jako jsou estery s 1 až 22 atomy uhlíku (s výhodou s 1 až 6 atomy uhlíku) kyseliny jantarové, glutarové, adipové, hexanové, heptanové a oktanové. Mezi specifické příklady patří isocetylstearoylstearát, diisopropyladipát a tristearylcitrát.

Mezi estery polyhydroxyalkoholů patří estery alkylenglykolu, například estery ethylenglykolu s mono- a di-mastnými kyselinami, estery diethylenglykolu s mono- a di-mastnými kyselinami, estery polyethylenglykolu s mono- a di-mastnými kyselinami, estery propylenglykolu s monoa di-mastnými kyselinami, monooleát polypropylenglykolu, monostearát polypropylenglykolu 2000, monostearát ethoxylovaného propylenglykolu, glycerylestery mono a di-mastných kyselin, polyglycerolestery poly-mastných kyselin, ethoxylovaný glycerylmonostearát, 1,3-butylenglykolmonostearát, 1,3-butylenglykol-distearát, ester mastné kyseliny s polyoxyethylenpolyolem, estery mastných kyselin se sorbitanem a estery mastných kyselin s polyoxyethylensorbitanem. Tyto estery polyhydroxyalkoholů jsou vyhovujícími estery polyhydroxyalkoholů pro použití podle vynálezu.

Mezi glyceridy patří mono-, di- atri-glyceridy. Podrobněji sem patří mono-, di- atri-estery glycerolu a karboxylových kyselin s dlouhým řetězcem, jako jsou karboxylové kyseliny s 10 až 22 atomy uhlíku. Různé typy těchto materiálů se mohou získat z rostlinných a živočišných tuků aolejů, jako je například ricinový olej, saflorový olej, olej z bavlněných semen, kukuřičný olej, olivový olej, olej z tresčích jater, mandlový olej, avokatový olej, palmový olej, sezamový olej, lanolinový olej a olej ze sojových bobů. Mezi syntetické oleje patří triolein atristearin glyceryldilaurát. Výhodnými glyceridy jsou di- a tri-glyceridy. Zvláště výhodnými jsou triglyceridy.

Vodný nosič: Šamponové prostředky podle tohoto vynálezu jsou typicky kapaliny, které jsou za teploty místnosti s výhodou kapalné. Prostředky podle vynálezu budou obsahovat vodný nosič, tj. vodu, která bude obvykle přítomna v množství asi 20 až asi 95 hmotnostních % z prostředku, s výhodou od asi 60 do asi 85 % u tekoucích, kapalných prostředků. Prostředky podle tohoto vynálezu mohou být také v jiných formách, jako jsou gely, pěny atd. V takových případech se mohou k prostředku přidat příslušné složky známé odborníkům, jako jsou gelovací činidla (např. hydroxyethylcelulóza) atd. Gely budou typicky obsahovat od asi 20 do asi 90 % vody. Pěny jsou nízkoviskozní prostředky a budou baleny jako rozprašovatelné kapaliny způsoby dobře známými odborníkům, typicky jako aerosolové nádobky obsahující hnací látku nebo prostředky pro generaci aerosolového spreje.

Jelikož silikonovým činidlem kondicionéru používaným v prostředcích podle tohoto vynálezu je nerozpustný silikon dispergovaný v prostředcích, je výhodné pro silikon použít suspendační činidlo pro silikon. Vhodnými suspendačními činidly jsou acylderiváty s dlouhým řetězcem,

- 18CZ 282888 B6 aminoxidy s dlouhým řetězcem a jejich směsi, při čemž tato suspendační činidla jsou v šamponových prostředcích přítomna v krystalické formě. Různá suspendační činidla jsou popsána v USA patentu 4 741 855 (Grote a spol., vydaný 3. května 1988). Zvláště výhodným je distearát ethylenglykolu.

Mezi acylderiváty s dlouhým řetězcem, které jsou užitečné jako suspendační činidla, patří N,Ndi(hydrogenované)amidobenzoové kyseliny s 8 až 22 atomy uhlíku (s výhodou s 12 až 22 atomy uhlíku, výhodněji s 16 až 18 atomy uhlíku) nebo jejich rozpustné soli (např. sodné a draselné soli), zvláště N,N-di(hydrogenovaná)(odvozená od loje)amidobenzoová kyselina, která je komemě prodávána firmou Stepán Company (Northfield, Illinois, USA).

Jiným užitečným suspendačním činidlem pro silikonová činidla kondicionéru prostředků podle tohoto vynálezu je xanthanová guma, jak je to popsáno v USA patentu 4 788 006 (Bolich a spol., vydaný 5. června 1984). Kombinace acylderivátů s dlouhým řetězcem axanthanové gumy jako suspendačního systému pro silikon je popsána v USA patentu 4 704 272 (Oh a spol., vydaný 3. listopadu 1987). Také tento systém se může používat v prostředcích podle tohoto vynálezu.

Šamponové prostředky budou obecně obsahovat od asi 0,1 do asi 5 %, s výhodou od asi 0,5 do asi 3 % suspendačního činidla pro suspendování činidla kondicionéru.

Případné další složky: Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat také různé nepodstatné, případné šamponové složky, které jsou vhodné pro to, aby prostředky byly kosmeticky nebo esteticky přijatelnější nebo aby se jejich přidáním dosáhlo dalších užitečných vlastností. Odborníkům jsou dobře známy rozmanité složky, mezi něž patří (ale bez omezení jenom na tyto): perleťová pomocná činidla, jako je potažená slída, distearát ethylenglykolu, kalicí činidla, jako je oxid titaničitý, ochranná činidla, jako je benzylalkohol, l,3-bis(hydroxymethyl)-5,5dimethyl-2,3-imidazolidindion (např. Glydant^(R\ Glyco, lne., Greenwich, Kt., USA) methylchlorisothiazolinon (např. Kathon^(R), Rohm & Haas Co., Philadelphia, Pa., USA), methylparaben, propylparaben a imidazolidinylmočovina, mastné alkoholy, jako je cetearylalkohol, cetylalkohol a stearylalkohol, chlorid sodný, chlorid amonný, síran sodný, ethylalkohol, pomocná činidla upravující pH, jako je kyselina citrónová, citran sodný, kyselina jantarová, kyselina fosforečná, dihydrogenfosforečnan sodný, hydrogenfosforečnan sodný, hydroxid sodný a uhličitan sodný, barvicí činidla nebo barviva, parfémy a maskovací činidla, jako je dvojsodná sůl ethyldiamintetraoctové kyseliny.

Další případnou složkou, která se může s výhodou používat, je antistatické činidlo. Antistatické činidlo by nemělo nepatřičně interferovat s používáním a s konečnými účinky šamponu; zvláště by antistatické činidlo nemělo interferovat s aniontovým čisticím povrchově aktivním činidlem. Mezi vhodná antistatická činidla patří například tricetylmethylamoniumchlorid.

V šamponových prostředcích se typicky používá od asi 0,1 do asi 5 % tohoto antistatického činidla.

I když silikonová suspendační složka může do jistého stupně způsobit zahuštění prostředků podle vynálezu, prostředky podle vynálezu mohou případně obsahovat také jiná zahušťovadla a modifikátory viskozity, jako je ethanolamid mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (např. polyethylen(3)glykollauramid a monoethanolamid kokosového oleje) a xylensulfonát amonný.

Tyto případné složky se obecně používají individuálně v prostředcích podle tohoto vynálezu v množstvích od asi 0,01 do asi 10 %, s výhodou od asi 0,05 do asi 5 % šamponového prostředku.

Způsob výroby: Prostředky podle tohoto vynálezu se obecně mohou vyrábět tak, že se materiály spolu smíchají za zvýšené teploty, např. při asi 72 °C. Před tím, než se smíchají s ostatními

- 19CZ 282888 B6 složkami, se nejdříve smíchá silikonová pryskyřice, pokud se používá, se silikonovou kapalnou složkou. Přidají se ostatní složky a úplná směs se řádně promíchá za zvýšené teploty. Potom se pumpuje mlýnem s vysokým střihem a dále výměníkem tepla, aby se ochladila na teplotu místnosti. Průměrná velikost částic silikonu je s výhodou od asi 0,5 pm do asi 20 pm. Silikonové činidlo kondicionéru se může také smíchat za zvýšené teploty s aniontovým povrchově aktivním činidlem a mastným alkoholem, jako je cetylalkohol a stearylalkohol. Vytvoří se tak premix, která obsahuje dispergovaný silikon. Premix se pak může přidat a smíchat se zbývajícími materiály šamponu, pumpuje se mlýnem s vysokým střihem a ochladí. Také se může část kapalných složek nebo rozpustných složek (včetně například kationtového polymerového činidla kondicionéru) přidat k prostředku po ochlazení směsi povrchově aktivních činidel a pevných látek.

Způsob použití: Šamponové prostředky podle tohoto vynálezu se používají konvenčním způsobem, tj. vlasy se našamponují tak, že se aplikuje efektivní množství šamponového prostředku na temeno hlavy a ten se pak opláchne vodou. Aplikace šamponu na temeno hlavy obecně zahrnuje vmasážování nebo promnutí šamponu s vlasy tak, že všechny nebo většina z nich je uvedena do kontaktu se šamponem. Pojem efektivní množství tak, jak se zde tento pojem používá, znamená množství, které je efektivní pro čištění vlasů a pro jejich připravení pro další úpravu. Obvykle se pro tento účel používá od asi 1 g do asi 20 g prostředku. Šampon se s výhodou aplikuje na mokré nebo vlhké vlasy.

Prostředky podle vynálezu se mohou používat také pro čištění pleti a pro připravení pleti pro další úpravu. Při těchto aplikacích se prostředek aplikuje na kůži konvenčním způsobem, jako je například vtírání nebo masážování pokožky prostředkem, popřípadě v přítomnosti vody, načež se prostředek opláchne vodou.

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady ilustrují tento vynález. Bude oceněno, že podle odborníků zabývajících se prostředky péče o vlasy jsou možné další modifikace tohoto vynálezu, aniž by se tyto modifikace odchýlily od ducha a rozsahu tohoto vynálezu.

Všechny díly, procenta a poměry jsou hmotnostní, pokud není jinak uvedeno. Některé složky mohou být dodavatelem dodávány jako zředěné roztoky. Uvedená množství jsou hmotnostními procenty účinného materiálu, pokud není jinak uvedeno. Ředidla a další materiály jsou zahrnuty pod pojmem minoritní složky.

Příklad 1

Šamponový prostředek podle vynálezu má následující složení.

složka hmotnostní %

laurylsulfát amonný	8,5
laureth(3)sulfát amonný	8,5
Jaguar C-171	0,5
monoethanolamid odvozený od kokosového oleje	1,0
distearát ethylenglykolu	2,0
isocetylstearoylstearát	1,0
tricetylmethylamoniumchlorid	0,5
polydimethylsiloxan2	2,0
cetylalkohol	0,4

-20CZ 282888 B6

5	steaiylalkohol parfém barevný roztok ochranné činidlo voda a minoritní složky	0,2 1,0 0,6 0,4 —do 100 %—
	1 Obchodní název guarhydroxypropyltrimoniumchloridu, kationtového polymeru dostupného
	od firmy Rhone-Poulenc (Cranbury, NJ, USA).
10	2 Směs polydimethylsiloxanového kaučuku (GE SE 76, dostupný od Generál Electric Co.,
	Silicone Products Div., Waterford, NY, USA) 350 m2/s) v hmotnostním poměru 40 : 60.	a polydimethylsiloxanové kapaliny (asi
	Tento prostředek poskytuje vynikající výsledek při mytí vlasů ajako vlasový kondicionér. Jako
15	alternativa se Jaguar C-17 může nahradit za Luviquat FC 370 (viz příklad 3, poznámka 1).
	Příklad 2
20	Šamponový prostředek podle vynálezu má následující složení.
	složka	hmotnostní %
	laurylsulfát amonný	4,2
	Iaureth(3)sulfát amonný	13,2
25	Polymer LR 4001	1,0
	monoethanolamid odvozený od kokosového oleje	1,0
	distearát ethylenglykolu	2,0
	lehký minerální olej	1,0
	tricetylmethylamoniumchlorid	0,5
30	polydimethylsiloxan2	1,5
	cetylalkohol	0,4
	stearylalkohol	0,2
	parfém	1,2
	barevný roztok	0,6
35	ochranné činidlo	0,4
	voda a minoritní složky	—do 100 %—

¹ Celulóza, 2-[2-hydroxy-3-(trimethylamonio)propoxy)ethylether, chlorid, kationtový polymer dostupný od firmy Amerchol Corp. (Edison, NJ, USA).

² Směs polydimethylsiloxanového kaučuku (GE SE 76, dostupný od Generál Electric Co., Silicone Products Div., Waterford, NY, USA) a polydimethylsiloxanové kapaliny (asi 350 m²/s) v hmotnostním poměru 40 : 60.

Tento prostředek poskytuje vynikající výsledek při mytí vlasů a jako vlasový kondicionér.

Příklad 3

Následuje příklad šamponového prostředku podle vynálezu, v němž kationtový polymer a aniontová povrchově aktivní složka tvoří komplexní koacervátovou fázi.

-21 CZ 282888 B6

Složka	hmotnostní
laurylsulfát amonný	13,5
laureth(3)sulfát amonný	4,0
Luviquat FC 3701	0,5
monoethanolamid odvozený od kokosového oleje	1,0
distearát ethylenglykolu	2,0
lehký minerální olej	0,5
tricetylmethylamoniumchlorid	0,5
polydimethylsiloxan2	3,0
cetylalkohol	0,4
stearylalkohol	0,2
parfém	1,0
barevný roztok	0,6
ochranné činidlo	0,4
voda a minoritní složky	73,8

¹ Obchodní název firmy BASF Wyandotte Corporation (Parsippany, NJ, USA) pro kopolymer vinylpyrrolidonu a methylvinylimid azoliumchloridu.

² Směs polydimethylsiloxanového kaučuku (GE SE 76, dostupný od Generál Electric Co., Silicone Products Div., Waterford, NY, USA) a polydimethylsiloxanové kapaliny (asi 350 m²/s) v hmotnostním poměru 40 : 60.

Tento prostředek poskytuje vynikající výsledek při mytí vlasů ajako vlasový kondicionér. Jako alternativa se místo složky Luviquat FC 370 může použít Jaguar C-17 (viz příklad 1, poznámka 1).

Příklad 4

Následuje příklad šamponového prostředku podle tohoto vynálezu.

složka kokoamidopropylbetain laureth(3)sulfát amonný monoethanolamid odvozený od kokosového oleje distearát ethylenglykolu

Polymer JR 125¹ isopropylisostearát tricetylmethylamoniumchlorid polydimethylsiloxan² cetylalkohol stearylalkohol parfém barevný roztok ochranné činidlo voda a minoritní složky hmotnostní %

4,0

12,0

2,0

2,0

1,0

1,0

0,5

1,5

0,4

0,2

1,0

0,6

0,4 —do 100 %— ¹ Celulóza, 2-[2-hydroxy-3-(trimethylamonio)propoxy)ethylether, chlorid, dostupný od firmy Amerchol Corp. (Edison, NJ, USA).

² Viscasil 12 500 m²/s silikonová kapalina dostupná od Generál Electric Co. (Waterford, NY, USA).

-22CZ 282888 B6

Příklad 5

Šamponový prostředek podle vynálezu má následující složení.

složka hmotnostní %

laurylsulfát amonný	13,5
laureth(3)sulfát amonný	4,0
Polymer LM-2001	1,0
lehký minerální olej	1,0
monoethanolamid odvozený od kokosového oleje	1,0
distearát ethylenglykolu	2,0
tricetylmethylamoniumchlorid	0,5
polydimethylsiloxan2	3,0
cetylalkohol	0,4
stearylalkohol	0,2
parfém	1,0
barevný roztok	0,6
ochranné činidlo	0,4
voda a minoritní složky	—do 100 %·

¹ Polyquatemium 24, polymemí kvartemí amoniová sůl hydroxyethylcelulózy zreagovaná s epoxidem substituovaným lauryldimethylamoniem, dostupný od firmy Amerchol Corp. (Edison, NJ, USA).

² Směs polydimethylsiloxanového kaučuku (GE SE 76, dostupný od Generál Electric Co., Silicone Products Div., Waterford, NY, USA) a polydimethylsiloxanové kapaliny (asi 350 m²/s) v hmotnostním poměru 40 : 60.

Příklad 6

Následuje příklad šamponového prostředku podle vynálezu, v němž kationtový polymer a aniontová povrchově aktivní složka tvoří komplexní koacervátovou fázi.

složka hmotnostní %

laurylsulfát amonný	8,5
laureth(3)sulfát amonný	8,5
Gafquat 755N1	0,5
Flexan 1303	0,5
monoethanolamid odvozený od kokosového oleje	1,0
distearát ethylenglykolu	2,0
Isocetylstearoylstearát	1,0
tricetylmethylamoniumchlorid	0,5
polydimethylsiloxan2	2,0
cetylalkohol	0,4
stearylalkohol	0,2
parfém	1,0
barevný roztok	0,6
ochranné činidlo	0,4
voda a minoritní složky	—do 100 %·

-23CZ 282888 B6 ¹ Kopolymer l-vinyl-2-pyrrolidonu a dimethylaminoethylmethakrylátu, dostupný od firmy GAF Corp., Wayne, NJ, USA.

² Viscasil, 600 000 m²/s, od firmy Generál Electric, Waterford, NY, USA.

³ Polystyrensulfonát sodný, aniontový polymer dostupný od National Starch and Chemical Corp., Bridgewater, NJ, USA.

Tento prostředek poskytuje vynikající výsledek při mytí vlasů a jako vlasový kondicionér.

Prostředky z příkladů podle tohoto vynálezu se mohou připravovat jako premix veškerého množství silikonového činidla kondicionéru, které má být v šamponu obsaženo, spolu s dostatečným množstvím síranu amonného a cetyl a stearylalkoholu, takže premix obsahuje asi 30 % silikonového činidla kondicionéru, asi 69 % povrchově aktivního činidla a asi 1 % alkoholu. Složky premixy se zahřejí a míchají se při 72 °C asi 10 minut. Premix se pak obvyklým způsobem smíchá se zbývajícími horkými (72 °C) složkami. Tento prostředek se pak pumpuje míchadlem s vysokým střihem a nakonec se ochladí.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (8)

1. Vlasový šamponový prostředek s kondicionérem, obsahující aniontovou povrchově aktivní složku, dispergované, nerozpustné, netěkavé, neiontové silikonové činidlo vlasového kondicionéru, ve vodě rozpustné, organické, kationtové polymerové činidlo vlasového kondicionéru a vodný nosič, vyznačující se tím, že obsahuje hmotnostně

a) 5 až 50 % aniontové povrchově aktivní složky vybrané ze skupiny zahrnující aniontové povrchově aktivní činidla a amfotemí povrchově aktivní činidla, která jsou aniontová při pH prostředku,

b) 0,05 až 10 % dispergovaného, nerozpustného, netěkavého, neiontového silikonového činidla vlasového kondicionéru,

c) 0,05 až 5 % ve vodě rozpustného, organického, kationtového polymerového činidla vlasového kondicionéru s hustotou kationtového náboje 0,9 až 4 mekv./gram,

d) 0,05 až 5 % organické, netěkavé, ve vodě nerozpustné kapaliny vybrané ze skupiny zahrnující uhlovodíkové oleje a mastné estery s alespoň 10 atomy uhlíku, vybrané ze skupiny zahrnující alkylové a alkenylové estery mastných kyselin, alkylové a alkenylové estery mastných alkoholů, estery dikarboxylových kyselin, estery trikarboxylových kyselin a mono-, di- a triglyceridy, ajejich směsi a

e) vodný nosič.

2. Vlasový šamponový prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje ve vodě rozpustné, organické, kationtové polymerové činidlo vlasového kondicionéru s hustotou kationtového náboje 1,0 až 3,0 mekv./gram, s výhodou 1,1 až 2,0 mekv./gram, ještě výhodněji 1,2 až 2,0 mekv./gram.

-24CZ 282888 B6

3. Vlasový šamponový prostředek podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že dále obsahuje suspendační činidlo silikonové složky vlasového kondicionéru.

4. Vlasový šamponový prostředek podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že obsahuje ve vodě rozpustné, organické, kationtové polymerové činidlo vlasového kondicionéru, jehož kationtový polymer je v prostředku v komplexní koacervátové fázi nebo je schopný tvořit komplexní koacervát po zředění šamponu vodou.

5. Vlasový šamponový prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, že obsahuje kationtový polymer schopný tvořit po zředění šamponu vodou komplexní koacervátovou fázi s hmotnostním poměrem vody ku šamponovému prostředku 20:1.

6. Vlasový šamponový prostředek podle nároků laž5, vyznačující se tím, že obsahuje silikonové činidlo vlasového kondicionéru obsahující polydimethylsiloxan.

7. Vlasový šamponový prostředek podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že obsahuje kationtové polymerové činidlo vlasového kondicionéru vybrané ze skupiny zahrnující kationtové polysacharidy a polymery obsahující kationtové vinylové monomery, s výhodou vybrané ze skupiny zahrnující kationtovou celulózu, kationtový škrob, kationtový guar, kopolymery l-vinyl-2-pyrrolidonu a l-vinyl-3-methyl-imidazoliové soli, kopolymery akrylamidu a dimethyldiallylamoniové soli a kopolymery l-vinyl-2-pyrrolidonu a dimethylaminoethylmethakrylátu.

8. Vlasový šamponový prostředek podle nároků laž7, vyznačující se tím, že obsahuje hmotnostně 10 až 25 % aniontových povrchově aktivních činidel, 0,5 až 5 % silikonového činidla vlasového kondicionéru, 0,1 až 4 % kationtového polymerového činidla vlasového kondicionéru a 0,2 až 3 % olejovitého kapalného činidla vlasového kondicionéru.