CZ277098A3 - Mechanismus k upevnění kolejnice k dřevěným železničních pražcům - Google Patents

Description

Mechanismus k upevnění kolejnice k dřevěným železničním pražcům

Podstata vynálezu

Vynález se týká mechanismu k upevnění každé železniční kolejnice k pražcům, které ji podpírají, přičemž ve zvláštním případě může pražcem být dřevěný pražec, a to u zastaralých železnic s malým provozem, u kolejnicové sítě v rozvíjejících se zemích a obecně všude tam, kde minimální náklady na údržbu jsou rozhodujícím faktorem, aniž by to poškozovalo výkonnost druhu dopravy, který je pro obsluhu exkluzivního zboží zajišťován.

Mechanismus tohoto vynálezu zajišťuje pružné upevnění kolejnice k pražcům s efektem souběžného zaklínování, dále zajišťuje velmi dobré upevnění kromě dodatečných výhod, které budou dále v popisu uvedeny.

Tento vynález bere rovněž v úvahu aspekty, které usnadňují nasazení a údržbu zmíněného mechanismu.

Vynález se zabývá aplikacemi předmětu vynálezu v průmyslu, který je zaměřen na železnice.

Dosavadní stav techniky

Ačkoliv v současnosti existuje mnohem pokročilejší technologie než je tradiční používání dřevěných pražců při stavbě železnice, přesto se z ekonomických důvodů dřevěné pražce stále používají, a to jak v rozvojových zemích, kde jsou investice a výrobní kapacity stále omezeny, ale i ve vyvinutých zemích v případě železnic, u kterých by investice vložené do výměny dřevěných pražců byly málo výnosné, a kromě toho, náklady na údržbu železnic jsou příliš vysoké.

Dosud se k upevnění kolejnice k dřevěnému pražci používají hřeby, a to s pomocí tření nebo šroubování, takže jak vibrace tak i složené síly, zvláště vodorovné síly, působící na kolejnice při projíždění vlaků, se přenášejí přes zmíněné hřeby na pražce.

• · ·

- 2 Kromě toho, upevňovací prvky po zatlučení do otvorů v pražcích mají tendenci dřevo štípat, čímž vznikají praskliny, ve kterých se shromažďuje vlhkost a dešťová voda, která zde způsobuje korozi, uvolnění upevňovacích prvků a zeslabení kolejového svršku.

Postupné uvolňování ukotvení koleje nutí provádět stálou údržbu, a to kvalifikovanými pracovníky, čímž je velmi nákladná.

Podstata vynálezu

Mechanismus, navržený tímto vynálezem, řeší shora uvedené problémy plně uspokojivým způsobem tím, že poskytuje velmi rychlý, jednoduchý a výkonný způsob upevňování kolejnic k pražcům, kdy tento způsob nevyžaduje kvalifikované pracovníky, a přitom poskytuje původní úroveň kvality upevňování, ale pomocí prostředků vyžadujících minimální údržbu.

Tento vynález rovněž zvažuje aspekty mechanismu, které ulehčují jak jeho zavedení, tak i jeho údržbu.

Počátek výroby mechanismu pro upevnění kolejnice k dřevěnému pražci podle tohoto vynálezu, začíná opracováním dřeva budoucího pražce, a to na každé straně zóny usazení kolejnice, dále obou průchodů určených pro průchod bočních větví svěrky, a kde se nachází spodní větev svěrky, předem upevněná hřeby ke spodní straně pražce mezi oběma průchody, a k jejichž koncům jsou kloubově upevněny příčné a klesající větve, vytvářející vlastní svěrku, které zahrnují nejhořejší a ohnutý sektor, který je upraven tak, aby odpovídal horní straně základny (ližiny) kolejnice, přičemž je toto upevnění provedeno s pomocí párů klínů vložených do odpovídajících průchodů, kdy vložení klínů vede k sevření kolejnice svěrkou s pružnou deformací bočních větví tak, že koncové sektory vyvolávají stálý tlak na kluznici a korelativní tlak na horní stranu pražce.

Podle další vlastnosti vynálezu, a rovněž z důvodu zabránění možnosti rozpojení klínů, uvažovalo se o tom, že by • · · · ⁰ t49 ·· ··· ··· klíny na vnitřní straně zahrnovaly rohatku spojenou se zubem vhodně upevněným k vnější straně, přičemž jak zub, tak i rohatka by byly uspořádány odpovídajícím způsobem, který by usnadnil vkládání klínu a jeho pouzdra, a tím i zabránil náhodnému rozpojení. Rohatka umístěná ve střední a svislé drážce klínu, je neustále vedena směrem ven pomocí pružiny, která je ovněž umístěna ve vybrání klínu, takže rozpojení klínu, a následně svěrky, se může uskutečnit po natažení pružiny ve směru rozpojení rohatky se zubem.

Pár příčných a svislých vedení zajišťuje perfektní možnost náhrady klínu a jeho pohybu při montáží, a to pouhým poklepem.

Podle jiné vlastnosti vynálezu klín zahrnuje, na své zadní adaptační straně obrácené k pražci, ostrá žebra s rostoucími úseky ve směru nahoru, která generují na dřevě pražce příslušné vroubky, podle toho jak se klín pohybuje, čímž se chovají jako vodítka klínu.

Jedno zlepšení, vycházející ze základní konstrukce dřevěného železničního pražce, se soustřeďuje na skutečnost že boční pásy svěrky místo toho, aby byly kloubově upevněny na střední větvi, jsou fyzicky na střední větvi nezávislé, přičemž kloubový systém zahrnuje drážkování a žebra, což dohromady tvoří kloubovou jednotku snadno demontovatelnou, která ale současně umožňuje, aby se kterákoliv z bočních větví mohla rozpojit mírným zvednutím pražce.

V tomto smyslu zůstává střed drážek konců střední větve svěrky prázdný, přičemž je uvnitř umístěný výstupek vystupující z každého žebra umístěného na konci bočních větví, což je navzájem axiálně uzamyká proti jakémukoliv pohybu, který by se snažil je posunout, například pohybu způsobenému při štěrkování kolejiště.

V souladu s další charakteristikou tohoto vynálezu bylo zjištěno, že dráhy klínů, které se mají vložit do bočních větví klínu, spolupracují se šikmými hranami klínu, je-li klín zaražen do pražce.

Rovněž bylo zjištěno, že jak zuby klínu, se kterými je ve

- 4 styku rohatka, tak i zarážky klínu realizující správný dotyk klínu v době kdy klouže, vytváří přivařením, nebo jiným vhodným způsobem, část vlastních bočních větví svěrky, čímž se lze vyhnout vytváření předpokládané pomocné podpory.

V souladu s další charakteristikou tohoto vynálezu, byl na vnitřní větvi svorky, konkrétněji na horní a ohnuté části svorky, vytvořen tupý přehyb, který umožňuje vyhnout se těm případům, ačkoliv dosti nepravděpodobně, u kterých se základna koleje snaží otáčet okolo své vnější hrany.

Dále se počítá s tím, že klín spočívá na horním uzavíracím víčku, které zakrývá vnitřní mechanismus, a které vyžaduje k otevření velké úsilí, a které tím mechanismus chrání proti vandalismu a jiným podobný, činnostem.

Přehled obrázků na výkrese

Z důvodu doplnění popisu tohoto vynálezu a pro lepší pochopení jednotlivých charakteristik vynálezu se předkládají výkresy, které jsou součásti této specifikace, a které zobrazují, na příkladě neomezujícím tento vynález, následující:

obr.l znázorňuje na příčném schematickém řezu kolejnici spojenou s odpovídajícím pražcem pomocí upevňovacího mechanismu, který je předmětem tohoto vynálezu, přičemž pražec je zde znázorněn pouze částečně, obr.2 znázorňuje zvětšený detail z obr.l na úrovni jednoho z mechanismů klínů, obr.3 znázorňuje jiný zvětšený detail sestavy z obr.l, zvláště pak znázorňuje kloubové otočné spojení jedné z bočních větví svěrky se spodní a střední větví, obr.4 odpovídá jinému zvětšenému detailu z obr.l, který zobrazuje naražení klínu na boční větev svěrky, a dále zobrazuje systém udržení klínu pomocí sestavy rohatka - svěrka klínu, obr.5 schematicky znázorňuje příčný řez kolejovým pásem s kolejnicí upevněnou k odpovídajícímu pražci, zvláště zobrazuje oblast okolo spojovací oblasti s integrujícím mechanismem,

- 5 ·· obr.SA znázorňuje detail z obr.5, který graficky zobrazuje způsob, jakým upevňovací systém upevňuje kolejnici k pražci, a přitom silou tlačí konec svěrky z bodu M do bodu N, obr.5B znázorňuje, pomocí řezu v úseku uchycení svěrky, způsob realizace tohoto uchycení pomocí spodního kloubového spoje svěrky na konci desky přibité ke spodní části pražce tak, že může odolávat pohybům štěrkového podkladu, a zároveň umožňuje snadné vložení svěrky (a snadné vyjmutí svěrky) z horní strany pražce, obr.6 znázorňuje půdorys obr.5, na kterém je zobrazena levá strana celého mechanismu a pouze pravá strana svěrky, obr.7 odpovídá podélnému řezu pražcem v místě průchodu, kde je vidět svěrka, ale není zobrazen příslušný klín, obr.8 znázorňuje zvětšený detail z obr.5, zobrazující řez podél souměrné axiální roviny dutého klínu, na kterém je na výčnělcích svěrky vidět systém zarážení klínu a systém zadržování klínu pomocí vzájemného upevňování rohatky - svěrky na klínu, obr.8A znázorňuje, a to trojrozměrově v axonometrickém zobrazení, jeden typ klínu se stranami, které skrývají, u horní strany, přístup k prvkům rohatky, která poskytuje sestavě klínu tuhost, a dále zobrazuje oblast svěrky, ve které se realizuje upevnění klínu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr.l, 2, 3, 4, a zvláště na obr.l, je vidět, že mechanismus upevňování kolejnice k dřevěnému pražci, tak jak to navrhuje tento vynález, začíná pražcem 1 a pokračuje, v souladu s dosedací oblastí kolejnice 2, párem průchodů 3. a 3.' okolo oblasti 4 pražce s vloženou pryžovou deskou 6, na kterou má základna (ližina) 5 koleje dosedat.

Tyto průchody 3, 3/ mají takové rozměry, aby umožnily bočním větvím 7, 7' svěrky 8 projít průchody, a to z horní strany pražce 1, kde je, prostřednictvím své spodní větve, provizorně

ft · · ftftft· « připevněna pomocí hřebů 9 ke spodní straně pražce 1, a to mezi oběma průchody 3, 3-, přičemž konečné upevnění je dáno sevřením svěrky.

Na koncích spodní strany 8 svěrky jsou pomocí kloubů upevněny boční větve 7, kde tyto boční větve tvoří vlastní svěrku, a které jsou na horních koncích zakončeny zahnutými konci 11, 11' navrženými tak, aby tlačily na horní stranu základny 5 kolejnice 2. Boční větve 7, 7' svěrky mohou být symetrické, pokud kolejnice zaujímá přesnou vodorovnou polohu, nebo jsou asymetrické, tak jak je to znázorněno na obr.l,, kdy odklonění kolejnice 2 je pouze otázkou času.

V každém případě svěrka, uzavřená na základně 5 kolejnice 2, tlačí kolejnici na pražec 1, což je realizováno ve spolupráci s párem klínů 12, 12', tlakově uchycených v dutině příslušných průchodů, jejichž rovinei je na koncích skloněna 13, 13' , a kde se realizuje vlastní efekt zaklínování, při kterém dochází k pružné deformaci sestavy každé boční větve svěrky, tak jak je to vidět na detailu na obr.l, kde plná čára představuje původní polohu svěrky před upevněním a přerušovaná čára zobrazuje konečnou polohu po upevnění na základě efektu zaklínování.

Ačkoliv klíny mohou být jakéhokoliv typu, počítá se s tím, že podle obr.3, klíny mají širokou svislou a střední drážku, ve které se nachází rohatka 14, která je pod jistým sklonem svým spodním koncem upevněna, pomocí kolíku 15, na klínu 12, přičemž je rohatka 14 neustále směrována ven pružinou 16 . která se rovněž nachází v dutině zmíněné drážky, a to ve spolupráci s rohatkou 14, zubem 17, který je součástí svorky 7.

Podle praktického příkladu provedení, kterému se dává přednost (obr.2), není zub 17 přímo umístěn na svěrce 7, ale na pomocné části 18 přišroubované šroubem 19 na svěrku 7, kromě toho zmíněný zub .17 zahrnuje pár kulatých výčnělků 20. jejichž prostřednictvím je realizován přesný kontakt mezi klínem 12 a svěrkou 7, a kterými je přenášen tlak z klínu na svěrku.

Aby se zajistilo přesné vedení klínů během operace zaklínování, která by měla proběhnout současně na obou klínech

12, 12 -, mají oba klíny na bočních stranách vodicí žebra 21, která běhají, při posunu klínu do dutiny, ve svislých drážkách, vytvořených na stěnách pražce 1.

Kromě toho jsou na vnějších stranách klínů 12, 12' rovněž vytvořena podélná žebra 21' s úseky pravidelně klesajícími směrem dolů, která rovněž pronikají do odpovídající strany průchodu 3 pražce 1.

Zuby rohatky 14 a doplňkový zub 17 jsou správně sestaveny tak, aby mohly snadno přeskakovat jeden přes druhého, a to při posunu klínu, přičemž tento zaklínovací jev zůstává nezměněn v průběhu celé doby, jelikož je absolutně nemožné náhodné rozpojení rohatky, protože rohatka musí překonat sílu pružiny 16, což znamená použít sílu okolo 200 kg, a co dále znemožňuje krádež klínu při použití běžného nářadí,

Je nutné zdůraznit, že matice 22 stavěcího šroubu 19, který slouží k upevnění pomocné části 18 ke svorce, současně působí jako zarážka, v nepříliš pravděpodobném případě, kdy příčné síly na kolejnici 2 by byly tak velké, že svírací síla svěrky by nebyla dostatečná k udržení základny (ližiny) na pryžové desce, a rovněž k překonání vzniklého momentu.

Na obr 5, 5A, 5B, 6, 7, 8 a zvláště na obr.l je vidět, že mechanismus upevňování kolejnice na dřevěný pražec začíná vytvořením průchodů 22/ 33' v pražci 21/ a to v souladu s dosedací oblastí kolejnice 32, které vyznačují část pražce s pryžovou deskou 35, na kterou bude usazena základna kolejnice 34·

Zmíněné průchody mají takové rozměry, které dovolují vložení, od horní strany pražce 31. bočních větví 38., 28/ a horních větví 39. 29' svěrky 37 a kloubů u příslušných konců ocelové desky 36 , která je přibita ke spodní straně pražce, a to mezi oběma průchody 33, 33'·

Otáčení každé svěrky okolo otočného hřídele 40 umístěného na konci své spodní větve způsobuje, že se konec horní větve 41 přesunuje přes horní stranu základny 34 kolejnice 32 a kdy je, následně po deformaci svěrky, vyvolán tlak kolejnice 32 na

- 8 • · • · · • · • · · · · • · · ·· ·· pražec 1, a to vlivem pružné reakce spodních 40 a horních 41 konců svěrky 37.

Uzavření svěrky 37 na základně 34 kolejnice 32 je provedeno prostřednictvím tlaku páru klínů 42, 42', které se vkládají do příslušných průchodů 33., 33' , přičemž jsou tyto průchody opatřeny skloněnými rovinami 43, 43/ , po kterých kloužou zadní části klínů 42, 42', jejichž přední části 44, 44n se sunou směrem dolů, tlakem na boční strany, k žebrům 45, 45' zahrnutým do jádra svěrky, která se pružně deformuje jako celek, což je možné pozorovat v detailu na obr. 5A. Plná čára představuje původní polohu svěrky 37 před upevněním (s horním koncem v poloze M) a přerušovaná čára představuje její konečnou polohu, po upevnění zaklínováním, v bodě N.

Obr.8 znázorňuje klíny 42 s dutinou a centrálním pouzdrem, ve kterém se nachází rohatka 46 namontovaná na otočném hřídeli 47. který se nachází na spodním konci rohatky, která se otáčí uvnitř nespojitého zoubkování vytvořeného na bočních stranách klínů 42. Rohatka je neustále silnou pružinou 52, zakotvenou svým předním koncem v rohatce a zadním koncem na vnitřním povrchu boční stěny dutého klínu 42, vytlačována směrem ven.

Tlakem pružiny 52 je ozubení 51 rohatky 46, tlačeno proti klínu 48, patřícímu svěrce 7.

K oběma stranám klínu 48, a jeden centimetr níže, je přičleněn pár válcovitých výčnělků s vodorovným dříkem, který patří ke svěrce 37. Tyto výčnělky přesně lokalizují činnost tlaku, způsobeného vkládáním klínu 42, na svěrku 37.

K zajištění přesného vedení klínů 42 během operace zaklínování, která se musí provádět současně s oběma klíny 42.

42', se vytváří vně bočních stran vodicí drážky, které prochází svisle a poskytují možnost svislého vkládání klínů 42, 42' .

Kromě toho jsou podél zadní strany klínů 42, 42' umístěna malá podélná žebra 50 s pravidelně klesajícími úseky směrem dolů, která jsou připevněna na skloněné straně 43 pražce 31, kde vytváří malé vruby, které pomáhají ve vedení klínů při jejich vkládání.

- 9 Zuby 51 rohatky a klín 48 patřící svěrce 37 jsou adekvátně uspořádány tak, že při normálním pohybu klínů 42, 42' ulehčují vzájemné přeskakování přes sebe, čímž efekt zaklínování zůstane po jistou dobu spíše nezměněn, což znemožňuje náhodné rozpojení rohatky 46, jelikož k takovému rozpojení je zapotřebí překonat velkou sílu pružiny 52, která může dosahovat hodnoty od 100 do 150 kg, což má výhodu v tom, že s běžným nářadím není možné klíny odcizit, a kromě toho jsou klíny 42., 42/ opatřeny uzavíracím víkem 53, takže jediným přístupovým místem, k deblokaci rohatky, je úzký otvor 54 v horním čelním uzavíracím prvku 55 klínu 42 nebo 42'.

Je nutné zdůraznit, že v nepravděpodobném případě, kdy nadměrné síly překonají stabilizační síly vlivem hmotnosti vlaků a tlakům na svěrku, svěrka 37, na vnitřní straně kolejistě, má u horní větve výřez, který snížením svého rohu se svislou větví, působí jako zarážka upevňující kolejnici 32, která má nakonec tendenci se obracet směrem ven.

Mechanismus podle tohoto vynálezu přináší mnoho výhod, kterými se liší od obvyklých upevňovacích systémů k dřevěným pražcům 31, a soustřeďuje se na následující aspekty, a to jmenovitě:

- udržet pevné spojení kolejnice s pražcem v průběhu delší doby, a pokud dojde k uvolnění, umožnit snadnou opravu,

- drasticky snížit náklady na údržbu kolejiště :

na jedné straně tím, že není nutné vyměnit ty pražce, které se nešetrným upevňováním zničí, a na druhé straně úsporami při výměně materiálů upevňovacích prvků, a za třetí tím, že není nutné dále vykonávat operace seřizování ( dotahováním uvolněných upevňovacích prvků), a nakonec možnost eliminace spojů, jelikož zvýšení nároků na záruku trvalosti sestavy kolejnice-pražec, vytváří, v jistých případech, podmínky pro konstrukci tratě bez kolejí,

- možnost použít dřevěný pražec, který je k dispozici ve většině zemí, a to za výhodných ekonomických podmínek při snižování nákladů na údržbu tratí,

- 10 - možnost postavení a využívání tratí hospodárným způsobem i v zemích s nízkou úrovní technologie,

- snadná oprava rozchodu kolejí a kolejového spodku (nesmí se v žádném případě měnit vlivem deformace štěrkového podloží)

- větší pružnost tratě s dřevěnými pražci, a tím dosažení většího jízdního pohodlí, než je tomu u tratí s nízkou úrovní údržby,

- úplná elektrická izolace mezi kolejemi bez rušivých vlivů, aniž by se požadovala dodatečná opatření k zamezení takových vlivů v elektrických obvodech,

- úspora použitých materiálů: vlivem prodloužení životnosti částí nebo prvků podle tohoto vynálezu a vlivem možnosti používat dřevěné pražce již použité (z druhé ruky) a rovněž údržbou podloží při nízkých nákladech,

- velmi jednoduchá instalace tratí s použitím snadno aplikovatelných prvků.

Claims (11)

1. Mechanismus upevňování kolejnic k dřevěným pražcům na železnici je charakteristický tím, že jeho vytváření začíná u pružné zaklínované svěrky, která zahrnuje spodní větev /8/ navrženou tak, aby se mohla upevnit na spodní straně pražce /1/, a která je spojená s bočními větvemi /7, 7'/, a tím vytváří vlastní svěrku vstupující do pražce /1/ průchody /3, 3'/_ř které obklopují oblast pražce /1/, která je připravena přijmout kolejnici /2/, přičemž zmíněná svěrka je v horní části ukončena přehnutou částí /11, 11'/, která spočívá na horní straně základny (ližiny) /5/ kolejnice /2/, kde tlakem působí na základnu s pomocí klínů /12, 12'/, které pronikají, působením vnějšího tlaku, do dutiny příslušných průchodů /3, 3'/ a způsobují, že přehnutá část svorky /11, 11'/, vlivem pružné deformace svorky, klouže podél horní části základny kolejnice.

2. Mechanismus upevňování kolejnic k dřevěným pražcům podle nároku 1,vyznačující se tím, že boční větve svorky /7, 7'/ jsou symetrické nebo asymetrické, což závisí na tom, zda kolejnice zaujímá svislou nebo vykloněnou polohu, a to vlivem přítomnosti nebo nepřítomnosti sklonu kolejnice /2/ vůči pražci.

3. Mechanismus upevňování kolejnic k dřevěným pražcům podle předchozích nároků, vyznačující se tím, že každý klín /12/ zahrnuje rohatku /

4/ na straně připojení k boční větvi /7/ svěrky, se kterou spolupracuje zub /17/ integrální se svorkou, a to tak, že jak rohatka /14/ tak i zub /17/ umožňují klínu pohybovat se a pronikat do dutiny odpovídajícího průchodu /3/, a tím znemožnit jejich náhodné rozpojení.

- 12 4. Mechanismus upevňování kolejnic k dřevěným pražcům podle nároku 3,vyznačující se tím, že rohatka je šikmo namontována, pomocí příčného hřídele /15/, v dutině drážky klínu /12/ a proti tlaku silné pružiny /16/, která zmíněnou rohatku /14/ tlačí proti uzamykacímu zubu /17/.

5. Mechanismus upevňování kolejnic k dřevěným pražcům podle nároku 3a4,vyznačující se tím, že zadržovací nebo uzamykací zub /17/ je umístěn na pomocné části /18/, která je šroubem k svěrce /7/, kde zmíněná pomocná část /18/ zahrnuje kulaté knoflíky nebo výčnělky /20/, které obklopují zadržovací nebo uzamykací zub /17/, a přes kterou se na svorku /7/ přenáší tlak vyvolaný klínem /12/.

6. Mechanismus upevňování kolejnic k dřevěným pražcům podle předchozích nároků, vyznačující se tím, že každý klín /12/ má na bočních stranách vnější žebra /21/, která působí jako svislé vodicí prvky, ve kterých kloužou větve narážecího nářadí, a to z důvodu proniknutí do klínů /12, 12'/, a současně mají na vnější šikmé straně žebra /21/ se sestupnou sekcí, která vytváří vodicí drážky na vnější straně průchodu /3/ pražce /1/.

7. Mechanismus upevňování kolejnic k dřevěným pražcům podle nároku 5,vyznačující se tím, že stavěči šroub /19/ pomocné části /18/, spojující tuto část se svěrkou /7/, je opatřen maticí /22/, která kromě toho, že je spojovacím prostředkem, působí jako zarážka základny /5/ kolejnice /2/ proti možné trvalé deformaci kolejnice v průřezu, kterou by si mohla sama způsobit.

8. Mechanismus upevňování kolejnic k dřevěným pražcům podle předchozích nároků, vyznačující se tím, že u druhého provedení jsou boční větve /38, 38'/ svěrky /37/

- 13 jsou kloubově spojeny se střední větví /36/, a to rozpojitelně prostřednictvím žeber a kanálků /40/ na svých koncích, které umožňují snadné odpojení zmíněných bočních větví od střední větve /36/, přičemž žebra se otáčí mezi nimi u konců bočních větví svěrky 37, kde střední oblast konců desky /36/ je dutá a působí jako pouzdro příslušných výčnělků konců žeber /40/ bočních větví /38/, a to pro uzamčení sestavy v podélném směru vůči kolejím, jestliže se objeví pohyb působící v tomto směru.

9. Mechanismus upevňování kolejnic k dřevěným pražcům podle nároku 8,vyznačující se tím, že klíny /42/ zahrnují u horní strany stupňovitá vybrání, která stanovují drastická omezení narážecího povrchu, jehož střed je umístěn přibližně u svislého průmětu těžiště sestavy klínu /32/.

10. Mechanismus upevňování kolejnic k dřevěným pražcům podle nároku 8a9,vyznačující se tím, že každá strana klínu /42/ má drážkování, přičemž čelo strany má jak vložky 49, působící jako vodítka ve směru zarážení, takže klíny /42/ pronikají přesně v kolmém směru ke kolejnici, přičemž existuje představa o uspořádání bočních a vrchních uzavíracích prvků /53/ a /55/, které zakrývají vnitřní mechanismus, a tím ho chrání.

11.Mechanismus upevňováni kolejnic k dřevěným pražcům podle nároku 9, 9a 10,vyznačující se tím, že vnitřní boční větev /38'/ svěrky /37/ mají u volného a dovnitř ohnutého vrchního sektoru /41'/ tupou koncovku, která má volný konec blízko základny /34/ kolejnice /32/.