CZ222596A3

CZ222596A3 - Apparatus for carrying out peritoneal dialysis

Info

Publication number: CZ222596A3
Application number: CZ962225A
Authority: CZ
Inventors: Jan Bertil Jeppsson; Tor Nordlie
Original assignee: Gambro Ab
Priority date: 1994-02-03
Filing date: 1995-01-30
Publication date: 1996-11-13
Also published as: ATE238079T1; DE69530482T2; WO1995020985A1; SK101996A3; US5722947A; SE9400347L; AU687994B2; AU1721995A; SE9400347D0; CZ285492B6; FI963053A0; HUT76026A; SK282461B6; FI963053A; JPH09508302A; PL179508B1; SE502020C2; BR9506702A; DE69530482D1; RU2166964C2

Description

Oblast vynálezu

CD

3“) /ka zařízení pro zavádění

Předložený vynález se peritoneální dialyzačního roztoku do břišní dutiny pacienta, které je ze stavu techniky známé jako PD (peritoneální dialýza) cyklický systém.

Dosavadní stav techniky

Předložený vynález vychází z technologie, která je použita přihlašovatelem v již dříve známém systému GAMBRO PD 100. Uvedené zařízení tvoří stojan, který je asi 2 m vysoký. Na jeho horním konci, na první horní úrovni, jsou uspořádány háky pro zavěšení zásobovacích vaků obsahujících předem připravený užitkový roztok pro peritoneální dialýzu. Zásobovací vaky jsou spojeny přes soustavu potrubí s ohřívaným vakem umístěným přímo pod zásobovacími vaky na druhé, mezilehlé úrovni. Ohřívaný vak je umístěn na výhřevné ploše váhy.

Ohřívaný vak je naplňován, za regulace prostřednictvím ventilů, ze zásobovacích vaků a může mít obsah asi kolem 2 litrů nebo nepatrně větší. V okamžiku., kdy teplota obsahu ohřívaného vaku dosáhne správné předem stanovené hodnoty, je obsah zaváděn pomocí gravitace do katétru umístěného v břišní dutině pacienta. Katétr a břišní dutina jsou na třetí úrovni, uspořádané pod druhou mezilehlou úrovní.

Po vykonání určeného úkolu je dialyzační roztok odčerpáván do odčerpávacího vaku umístěného na čtvrté úrovni. Odčerpávací vak je upevněn na háku, který je zavěšen na váhách ohřívaného vaku. Takto je jeden a týž hmotnost obsahu měřící prvek nebo siloměr použit jak pro vážení ohřívaného vaku, tak i odčerpávacího vaku. Obsah odčerpávacího vaku je nakonec odváděn bud' přímo do odpadního kanálu nebo do sběrných vaku, které jsou umístěny na páté, nejnižší úrovni. Veškerá doprava roztoku probíhá vlivem gravitace mezi pěti zmíněnými rozdílnými úrovněmi. Je zřejmé, že je důležité, že je pacient umístěn na konkrétní specificky zvolené úrovni pod úrovní ohřívaného vaku a nad úrovní odčerpávacího vaku.

Soustava potrubí určená pro použití v systému GAMBRO PD 100 je znázorněna v patentovém spise EP-A1 0 499 719.

Podobné zařízení s cyklickým systémem je popsáno v patentovém spise US-A 5 141 492, u kterého jsou využity pouze tři provozní úrovně. V tomto případě není vstupní množství váženo, ale je pouze stanoveno na základě velikosti zásobovacích vaku. Na příslušnou požadovanou teplotu jsou ohřívány přímo zásobovací vaky. Pro shromažďování použitého dialyzačního roztoku je použít rovněž odčerpávací vak, který je dimenzován na dostatečně velký obsah. Váží se pouze sběrný vak.

Pro eliminaci závislosti na gravitaci při průchodu dialyzačního roztoku systémem bylo za tímto účelem navrženo použití čerpadlového mechanismu. Takový čerpadlový mechanismus, popsaný v patentovém spisu US3

A 4 412 917, tvoří peristaltické čerpadlo pro přivádění díalyzačního roztoku do břišní dutiny pacienta ze zásobovacího vaku umístěného na úrovni podlahy. Mechanismus monitorující tlak zabezpečuje, že tlak do katétru nepřekročí předem stanovenou hodnotu. Jak zásobovací vak, tak i sběrný vak jsou umístěny na váhy za účelem monitorování vstupního a výstupního díalyzačního roztoku do a z pacienta.

Patentový spis US-A 4 560 472 popisuje čerpadlový mechanismus pro čerpání užitkového roztoku z první úrovně do ohřívaného vaku umístěného na vyšší úrovni. Následující kontinuální přeprava díalyzačního roztoku pak probíhá prostřednictvím gravitace. Tímto způsobem je eliminována potřeba zvedání těžkých zásobovacích vaků na vyšší úrovně.

Patentový spis US-A 5 004 459 popisuje ještě více automatizovaný systém pro zavádění PD roztoku. Zařízení zahrnuje kromě jiného samostatné plnicí čerpadlo pro plnění břišní dutiny a samostatné vývodové čerpadlo pro odběr roztoku z břišní dutiny. Pomocí dvou snímačů tlaku a/nebo průtoku jsou zjišťovány a vymezovány hodnoty tlaku a/nebo průtoku pro přivádění a odběr roztoku. Zařízení dále zahrnuje míšení díalyzačního koncentrátu s čistou vodou, eventuálně s přídavkem glukózy.

Patentový spis US-A 4 311 587 popisuje uspořádáni pro zásobování díalyzačního roztoku skrz sterilní filtr. Diagnostikovaný objekt je tak vystříhán možnému zánětu pobřišnice (peritonitidě) prostřednictvím filtrace zaváděného roztoku. Vzhledem k tomu, že přítomnost sterilního filtru představuje velký průtokový odpor, je pro zásobování požadován tlak vyšší než tlak, který může být ve skutečnosti dosažen prostřednictvím gravitace. Za tím účelem je vak obsahující dialyzační roztok opatřen zavěšovacími řemeny pro zavěšení pod rameno a potřebný tlak pro zavádění dialyzačního roztoku skrz sterilní filtr a katétr do břišní dutiny se vyvolává manuálně aplikací síly paže nebo loktem na vak. Odběr dialyzačního roztoku z břišní dutiny probíhá prostřednictvím gravitace. U této konstrukce jsou použity jednocestné ventily.

Patentový spis US-A 5 141 493 popisuje systém, ve kterém jsou pro přivádění a odběr dialyzačního roztoku do a z pacienta použity čerpadlo a snímač tlaku. Dialyzační roztok pak cirkuluje v primárním okruhu dialyzátorem, který je zase propojen se sekundárním okruhem, přičemž se v prvním okruhu prostřednictvím zmíněného dialyzátoru dialyzační roztok vyčistí.

Patentový spis WO 90/13795 popisuje čerpadlový mechanismus zamýšlený mimo jiné pro použití ve spojení se zařízením pro peritoneální dialýzu. Čerpadlový mechanismus zahrnuje komoru, která je rozdělena elastickou membránou. Na jedné straně membrány je dialyzační roztok, který má být čerpán a na druhé straně membrány je plyn. Přetlak a podtlak je do komory zaváděn prostřednictvím plynu. Čerpaný obsah je monitorován a měřen pomocí měření objemu plynu v plynové komoře čerpadla.

Patentový spis EP-A1 94 682 popisuje zařízení pro reinfúzi krve, zahrnující nádobu s nepoddajnými stěnami, která obklopuje flexibilní zásobník. Krev je přiváděna do flexibilního zásobníku prostřednictvím využití podtlaku v prostoru mezi zásobníkem a nádobou. Následné vytlačování krve probíhá pomocí přetlaku v prostoru mezi zásobníkem a nádobou.

Podstata vynálezu

Prvním předmětem předloženého vynálezu je vytvoření zařízení pro peritoneální dialýzu, ve kterém přivádění a/nebo odběr dialyzačního roztoku do a/nebo z břišní dutiny pacienta probíhá úplně nebo částečně bez pomoci gravitace, to je s pomocí čerpadlového mechanismu. Tímto ?nnqAliA?r ta mrtvov“ť--------- -J- š-W-L.

pctClSiiLa pGxQhy V xuZnyCÍ úrovních s ohledem na zařízení a bez jakéhokoliv nepříznivého vlivu na provoz tohoto zařízení. V zařízení může být použit dodatečný tlak, který je vyšší než tlak dosažený přiváděním užitkovéh o roz t o Jcu piros t řscimc t νί,ΓΓι gravitace, a který snižuje přívodní a odběrové časy. Zároveň mohou být, vzhledem k požadavkům jednotlivých pacientů, přizpůsobeny průtokové rychlosti.

Druhým předmětem předloženého vynálezu je zabezpečení takového čerpadlového mechanismu, který by byl dostatečně bezpečný a vyhovující pro použiti a zároveň dostatečně nehlučný pro noční provoz,

Dalším předmětem předloženého vynálezu je zjednodušení soustavy potrubí, která je požadována pro činnost zařízení pro peritoneální dialýzu.

Je žádoucí dosáhnout přečerpávací funkce bez použití čerpadla, které by bylo kontaminováno dialyzačním roztokem. Zřejmou volbou je například peristaltické čerpadlo (jak je uvedeno v patentovém spisu USA 4 412 917) , které působí na trubky v systému, aniž by docházelo k jeho kontaminaci.

Z tohoto hlediska je třeba poznamenat, že dialyzační roztok prochází skrze a je ohříván prostřednictvím ohřívaného vaku v již dříve známém systému PD 100. Podle předloženého vynálezu je takový ohřívaný vak použit jako součást čerpadlového mechanismu pomocí závislosti ohřívaného vaku na přetlaku a/nebo podtlaku. Průtok do a z ohřívaného vaku je nepřetržitě monitorován pomocí vah.

Předložený vynález se takto týká zařízení pro provádění peritoneální dialýzy zahrnující váhy uzpůsobeného pro vážení obsahu prvního flexibilního zásobníku, jako např. ohřívaného vaku, který je připojen na alespoň jedno potrubí jako výstup, a eventuálně i jako vstup, užitkového roztoku ze zásobníku. Podle předloženého vynálezu zařízení zahrnuje skříň, uspořádanou tak, že obklopuje zásobník za účelem vytvoření prostoru mezi skříní a zásobníkem, přičemž zásobník obsahuje zaváděcí prostředky pro zavádění potrubí skrz skříň. Zařízení dále zahrnuje tlakový mechanismus pro vytváření tlaku uplatňovaného na zásobník za účelem jeho vyprazdňování.

Zařízení výhodně zahrnuje mechanismus pro přivádění tlakového média, vytvářejícího přetlak a/nebo podtlak, do prostoru mezi skříní a zásobníkem, přičemž je tento prostor neprodyšně uzavřen. Skříň je s výhodou provedena tuhá .

Tlakovým médiem je s výhodou plyn, jako například vzduch, ale rovněž muže být tímto médiem kapalina, jako například voda. Skříň muže obsahovat spodní část a horní část. Spodní část tvoří miska vah, která je spojena s ústrojím pro vážení. Horní část může být odehnuta nebo odejmuta ze spodní části, přičemž obě tyto části jsou obvykle vůči sobě navzájem utěsněny. Skříň je propojena s čerpadlovým mechanismem za účelem čerpání tlakového média do a/nebo z prostoru mezi skříní a zásobníkem.

Skříň může rovněž zahrnovat druhý flexibilní zásobník opatřený potrubím pro vstup a/nebo výstup užívaného nebo vyčerpaného roztoku, přičemž první flexibilní zásobník je určen pro čerstvý roztok. Dále zahrnuje ventilové mechanismy pro regulaci průtoku užitkového roztoku do a ze zásobníků, kterými jsou s výhodou plastické vaky.

Čerpadlovým mechanismem může být například odstředivé čerpadlo, které na svém výstupu vytváří předem stanovený tlak a je reverzováno za účelem dosaženi stanoveného podtlaku. Tímto čerpadlem může být rovněž membránové čerpadlo ovládané prostřednictvím tlakového snímače. V jiném případě mohou být jako čerpadlový mechanismus použity dvě tlakové komory pro vytváření podtlaku a přetlaku přičemž skříň a její obsah je následně připojen s ohledem na tlakové komory. Čerpadlo muže pracovat víceméně v kontinuálním provozu a vytvářet tlak v tlakových komorách. Pro monitorování a regulaci tlaku jsou použity tlak monitorující prostředky.

Existuje mnoho výhod předloženého vynálezu s ohledem na stav techniky:

1. Nezbytné namáhavé zdvíhání dodávaného roztoku na vyšší úroveň není již nutné.

2. Plnění ohřívaného vaku může být rychlejší, protože je možné během této činnosti využít vyšší tlak.

3. Odčerpávací vak může být vyprazdňován do odpadu umístěného ve vyšší poloze.

4. Odčerpávací vak obsahuje struskovité produkty, které způsobují větší viskozitu takutiny, např. fibrinové precipitáty a pod., ale odběr užitkového roztoku probíhat rychleji, použitím vyššího čerpacího tlaku.

5. Jak přiváděči, tak i odváděči tlak do pacienta může být přizpůsoben tomu, který pacient pocičuje zako pohodlný.

6. Dialyzační roztok se vždy nachází ve vnitřním prostoru příslušných vaku a trubek, které mohou být vyrobeny z laciného plastického materiálu podle ze stavu techniky známých technologií. Provozní činnost čerpadlového mechanismu podle předloženého vynálezu probíhá pouze vně těchto vaků. PD roztok je tak po celou dobu funkce zařízení pouze v prostoru uzavřeného systému.

7. Zařízení podle předloženého vynálezu je jednoduché a může být vytvořeno jako kompaktní s malou hmotností, z čehož zároveň vyplývá, že může být snadno přepravováno.

8. Zařízení je velmi flexibilní a může využívat kombinace nucené dodávky prostřednictvím gravitace.

9. Zařízení podle předloženého vynálezu může pracovat bez významné spotřeby energie. Spotřeba energie může být dále dodatečně snížena takovým 2působem, že provozní činnost zařízení, například během přerušení dodávky energie, může být delší dobu prováděna za použití rezervního energetického zdroje, například akumulátorů.

10. Další zabezpečení snížené spotřeby energie může být prováděno prostřednictvím sdílení tepla mezi ohřátým dialyzačním roztokem v odčerpávacím vaku a studenějším čerstvým PD roztokem v ohřívaném vaku.

Přehled obrázků na výkresech

Další cíle, výhody a charakteristické znaky zařízení podle předloženého vynálezu budou popsány v jeho následujícím podrobném popisu s odvoláním na některá určitá přednostní provedení znázorněná na připojených výkresech, na kterých představuje:

1	perspektivní	pohled	na zařízení	pro
	peritoneální	dialýzu ze	stavu techniky	již
	dříve známého systému	GAMBRO PD 100	od

přihlašovatele, obr. 2 bokorys soustavy potrubí použité v systému

GAMBRO PD 100, obr. 3 perspektivní pohled na zařízení podle předloženého vynálezu, obr. 4 pohled na alternativní provedení zařízení podle předloženého vynálezu, který je obdobou pohledu z obr. 3, obr. 5 bokorys soustavy potrubí určené pro použití se zařízením podle předloženého vynálezu, obr. 6 bokorys alternativního provedení potrubí, soustavy obr. 7 bokorys dalšího zjednodušeného provedení soustavy potrubí, obr. 8 schematický pohled na přednostní provedení čerpadlového mechanismu pro zařízení podle předloženého vynálezu a obr schematický pohled na další provedení čerpadlového mechanismu pro zařízení podle předloženého vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno zařízení podle systému GAMBRO PD 100. Zařízení se skládá ze stojanu 1 uspořádaného na základně opatřené pojízdným kolečkovým mechanismem 2. Stojan tvoří svislý, kolem 2 metrů vysoký sloup Na jeho horním konci je uspořádáno několik háků 1 pro zavěšení zásobovacích vaků 2 obsahujících díalyzační roztok. Na mezilehlé (střední) úrovni stojanu je držák (na obr. není znázorněn) pro regulační jednotku 2· Na spodní úrovni stojanu je uspořádán další držák 12 pro ventilové ústroji 14.

Regulační jednotka £ zahrnuje váhy 7, na kterých je umístěn ohřívaný vak 2- Váhy 7 jsou spřaženy se o i locno±7o™, pomocí Xíďého ss meří vá-íis obscthLU oh.řív3.né?ic vaku £. Na přední straně regulační jednotky 2 jsou uspořádána tlačítka a zobrazovací jednotky, které jsou používány pro ovládání, regulaci a přestavování, provozních podmínek zařízení. Regulační jednotka 2 dále zahrnuje ventilový mechanismus 2, určený pro regulaci průtoku v soustavě potrubí spojujícího zásobovací vaky 2 s ohřívaným vakem 2·

Regulační jednotka 2 je dále opatřena hákem iQ který je připojen na shora zmíněný siloměr. Na háku 10 je zavěšen nosič H, na jehož spodním konci je umístěn, odčerpávací vak 12.

Zásobovací vaky 2, ohřívací vak 2, katétr 12 zaváděný do břišní dutiny pacienta, odčerpávací vak 12 a sběrný vak 16 jsou propojeny prostřednictvím soustavy potrubí 20 . která je podrobněji popsána a znázorněna s odvoláním na obr. 2 v dalším textu.

Držák 18 na spodním konci stojanu zahrnuje další ventilový mechanismus 14. který je ovládán přes kabel 15 prostřednictvím regulační jednotky.

Ventilovými mechanismy i a 14 jsou zdvojená ventilová ústrojí, uspořádaná na trubkách procházejících skrz tyto ventilové mechanismy a provádějící svou činnost uzavíráním a otevíráním průtoku. Funkce ventilových mechanismu 2 a li spočívá v tom, že v případě, kdy je jeden z ventilu každého ventilového mechanismu 2., 14 v otevřené poloze, je odpovídající druhý ventil v poloze uzavřené.

Jak je zřejmé z obr. 1 jsou zásobovací vaky 5 spojeny s ohřívaným vakem 5 prostřednictvím první trubky 21, procházející ventilovým mechanismem 2. Ohřívaný vak 2 je propojen s katétrem 13 skrze druhou trubku 22, která rovněž prochází ventilovým mechanismem 2- Katétr 13 je spojen s odčerpávacím vakem 12 prostřednictvím třetí trubky 23 a odčerpávací vak 12 je spojen se sběrným vakem 16 čtvrtou trubku 24 . přičemž třetí a čtvrtá trubka prochází druhým ventilovým mechanismem 14.

Soustava potrubí 2Q je podrobněji znázorněna na obr.

2. Na tomto obrázku je znázorněno pět přípojek 25 pro pět zásobovacích vaků. Přípojky 25 jsou spojeny s první trubkou 21 prostřednictvím několika trubek a odboček nebo rozdělovačích kusu 22- Výstup z každého zásobovacího vaku je regulován pomocí trubkové svorky 26 . První trubka 21 a druhá trubka 22 jsou mezi sebou navzájem spojeny prostřednictvím Y-spojky a odtud vedou dále do ohřívaného vaku &· První trubka 21 je opatřena ventilem 9a a druhá trubka 22 ventilem 9b. které jsou uspořádány v prvním ventilovým mechanismu 2- Druhá trubka 22 a třetí trubka 22 jsou spojeny mezi sebou navzájem prostřednictvím Tspojky a odtud vedou dále do přípojky 27 katétru. Trubkou mezi přípojkou 27 a T-spojkou muže být v průřezu zdvojená trubka s odděleným vstupem a výstupem, takzvaná trubka s dvojitou dutinou. Třetí trubka 23 a čtvrtá trubka 24 jsou propojeny mezi sebou navzájem prostřednictvím Y-spojky, která je dále propojena s odčerpávacím vakem 12- Třetí trubka 23 je opatřena ventilem 14a a čtvrtá trubka 24 ventilem 14b, které společně tvoří druhé ventilové ústroj í.

Čtvrtá trubka 24. je zakončena přípojkou 28 sběrného vaku. Množství svorek podobných trubkové svorce 25 se nachází na různých polohách soustavy potrubí za účelem umožnění manuálního škrcení a regulace odpovídajících trubek.

Provozní činnost shora popsaného systému GAMBRO PD 100 je následující:

Plnění ohřívaného vaku (HF, ohřívací plnění):

Při nastavení ventilového mechanismu 2 do první otevřené polohy je otevřena první trubka 21- Za tohoto stavu je dialyzační roztok přečerpáván prostřednictvím gravitace ze zásobovacích vaků 2 do ohřívaného vaku 2- Po naplnění ohřívaného vaku 2 na požadovaný předem stanovený množství je ventilovýmechanismus 2 uzavřen a naměřené množství dialyzačního roztoku je uloženo do paměti regulační jednotky £. Ohřívaný vak 2 se nepřetržitě ohřívá prostřednictvím ohřívacího prvku 17 umístěného na váhách 2 dokud není dosažena požadovaná předem stanovená teplota.

Odběr dialyzačního roztoku (PD, drenážování pacienta):

Při nastavení druhého ventilovýho mechanismu 14 do první otevřené polohy je otevřena třetí trubka 23, přičemž spojuje katétr 13 s odčerpávacím vakem 12- Za tohoto stavu je použitý dialyzaČní roztok prostřednictvím gravitace odčerpáván z katétru 13 do odčerpávacího vaku

12. Po uplynutí předem stanoveného času je ventilovýmechanismus 14 uzavřen a jímaný dialyzaČní roztok v odčerpávacím vaku 12 se váží pomocí siloměru spřaženého s regulační jednotkou přičemž jsou naměřené hodnoty ukládány do paměti regulační jednotky.

Přivádění dialyzačního roztoku do břišní dutiny pacienta (PF, plění pacienta):

Při nastavení prvního ventilového mechanismu 2 do druhé otevřené polohy je otevřena druhá trubka 22, přičemž spojuje ohřívaný vak 2 s katétrem 12. Ohřátý obsah ohřívaného vaku je prostřednictvím gravitace přečerpáván do břišní dutiny pacienta. Veškerý zbývající dialyzaČní roztok vyskytující se v ohřívaném vaku se zaznamenává pomocí váhy.

drenážování

Vypouštění odčerpávacího vaku (SD, systému):

Při nastavení druhého ventilového mechanismu 14 do druhé otevřené polohy je otevřena čtvrtá trubka 21, která spojuje odčerpávací vak 12 se sběrným vakem 16 tak, že je obsah odčerpávacího vaku 12 vypouštěn do sběrného vaku

11. Čtvrtá trubka 24 může být rovněž připojena přímo k vypouštěcímu kanálu nebo odpadu. Sběrný vak 16 může sestávat z použitých zásobovacích vaků 2 nebo větší jímací nádoby v závislosti na požadovaných podmínkách.

Obr. 3 znázorňuje zařízení podle předloženého vynálezu. Zařízení muže být použito se soustavou potrubí znázorněnou na obr. 2 a zásobovacími vaky a zásobníky tekutiny,- se znáte Inými z obr. 1. Jednotlivé prvky zařízení podle obr. 3, které jsou identické nebo které korespondují s jednotlivými prvky zařízení, znázorněného na obr. 1 jsou označeny stejnými vztahovými značkami jako na obr. 1, avšak zvětšenými o 30, to znamená, ohřívaný vak £ podle obr. 1 je na obr. 3 označen odkazovou značkou

Rozdíl mezi zařízením podle obr. 3 a zařízením podle obr. 1 spočívá v umístění odčerpávacího vaku 42 na vrchu! plochu ohřívaného vaku 38 a připojení druhého ventilového mechanismu 41 na regulační jednotku 36. Kromě toho byly váhy 22 opatřeny víkem tak, že váhy a víko společně tvoří skříň obklopující ohřívaný vak a odčerpávací vak.

Zařízení podle obr. 3 takto obsahuje regulační jednotku 36 s prvním ventilovým mechanismem 39 a druhým ventilovým mechanismem 44 . První trubka 21 prochází skrze ventílovýmechánismus 39 do ohřívaného vaku id, který je umístěn na váhách 37. Z ohřívaného vaku 38 vede skrz ventilový mechanismus 39 druhá trubka 22 pacientovi. Od pacienta vede skrz druhý ventilový mechanismus 44 třetí trubka 23 do odčerpávacího vaku 42, který je umístěn na váhách 37. Z odčerpávacího vaku 42 vede přes druhý ventilovýmechanismus 44 čtvrtá trubka 24 do sběrných vaku nebo do odpadu.

Regulační jednotka 36 dále v souladu s předloženým vynálezem zahrnuje skříň 50 umístěnou nad váhou 22- Skříň 50 je přizpůsobena vzhledu a tvaru vah 37 takovým způsobem, že je mezi skříní 50 a váhami 3 7 vytvořen neprodyšně utěsněný prostor. Skříň 50 je opatřena blokovacími prostředky 51 pro dostatečně bezpečné připevnění skříně 50 na vahách 22- Horní část skříně může být úplně odnímatelná nebo může být otevíratelná prostřednictvím závěsů obvyklým známým způsobem.

Trubky vystupující z ohřívaného vaku 38 a z odčerpávacího vaku 42 prochází skrze plášť skříně utěsněnými otvory 22, 24- Skříň 50 je dále opatřena přípojkou 55 pro trubku 56 vedoucí do čerpadla 22, které je uspořádáno na regulační jednotce 36 . Čerpadlo může být umístěno rovněž i ve vnitřním prostoru regulační jednotky 22Provozní činnost zařízení podle obr. 3 je v zásadě stejná jako provozní činnost shora popsaného systému

GAMBRO PD 100. Doprava dialyzačního roztoku v systému však probíhá vlivem účinku přetlaku a podtlaku ve vnitřním prostoru skříně 50 .

Příklad ošetřování začíná plněním ohřívaného vaku (HF) účinkem podtlaku, který je v prostoru skříně přes trubku 56 a přípojku 55 vytvořen prostřednictvím čerpadla 57. Současně je otevřena první trubka 21 pomocí ventilového mechanismu 39 a čerstvý dialyzační roztok se přečerpává ze zásobovacích vaku do ohřívaného vaku 38. Jakmile se ohřívaný vak 39 naplní na požadované množství, které se zjišťuje vážením ohřívaného vaku 3 8. ventilovýmechanismus 39 se uzavře. Obsah ohřívaného vaku je na požadovanou teplotu ohříván pomocí ohřívacího prvku (na obr. 3 není znázorněn} vestavěného ve vahách 37.

Nato je katétr, zavedený do břišní dutiny pacienta, spojen s odčerpávacím vakem 42 přestavením druhého ventilového mechanismu 44 do první otevřené dolehy_fpřičemž se použitý dialyzační roztok odčerpává z pacienta (PD, drenážování pacienta) vlivem účinku podtlaku zavedeného do prostoru skříně. Množsvtí odebraného roztoku se váží.

Následně je katétr pacientovi spojen s ohřívaným vakem přestavením prvního ventilového mechanismu 39 do druhé otevřené polohy za účelem přivádění čerstvého dialyzačního roztoku (PF, plnění pacienta) vlivem účinku přetlaku v prostoru skříně. Po přivedení odpovídajícího množství do pacienta se první ventilový mechanismus uzavře 39.

- 13 Nakonec je odčerpávací vak spojen se sběrným vakem nebo přímo s odpadem přestavením druhého ventilového mechanismu 44 do druhé otevřené polohy a odčerpávání díalyzačního roztoku (SD, drenážování systému) se uskutečňuje vlivem účinku přetlaku.

Shora popsaný cyklus múze být různým způsobem modifikován podle vhodnosti a použitelnosti toho kterého způsobu v jednotlivých konkrétních případech. Obvykle je vhodné, aby přivádění díalyzačního roztoku do pacienta (PF, plnění pacienta) následovalo bezprostředně po jeho odčerpání z pacienta (PD, drenážování pacienta) tak, že pacient přijímá čerstvý dialyzační roztok co možná nej rychleji. Je rovněž výhodné jestliže je ohřívaný vak plněn (HF, ohřívací plnění) ještě před vypouštěním odčerpávacího vaku (SD) , neboť ohřívaný vak má pro ohřev dostatečně dlouhou dobu. Tímto způsobem může být pro ohřev obsahu ohřívaného vaku využit ohřátý obsah odčerpávacího vaku, což přináší snížení spotřeby energie.

Podle výhodného provedení předloženého vynálezu může být však výhodné zaměnit sled kroků HF a SD tak, že vypouštění odčerpávacího vaku (SD) probíhá ještě před plněním ohřívaného vaku (HF), jak bylo popsáno dříve. Příčinou je skutečnost, že se tlak v prostoru skříně musí měnit pouze jedenkrát v průběhu každého cyklu z podtlaku aplikovaného během plnění ohřívaného vaku a bezprostředně následujícího odčerpávání použitého díalyzačního roztoku z pacienta na přetlak pro přivádění čerstvého díalyzačního roztoku do pacienta (PF), načež je vypouštěn obsah odčerpávacího vaku (SD). Takto se spotřebovává menší množství tlakového média, což dále vede k nižší spotřebě energie. Kromě toho mohou být v systému použita čerpadla s nižší výkonností, která mají nižší hladinu hluku.

Zařízení podle předloženého vynálezu je rovněž možné použít takovým způsobem, že odčerpávání dialyzačního roztoku z pacienta (PD) probíhá za pomoci gravitace jako u dříve známého systému GAMBRO PD 100. Za tím účelem se využívá odčerpávací vak 12 zavěšený na háku pomocí nosiče jako u dříve známého systému GAMBRO PD 100. Přivádění čerstvého dialyzačního roztoku (PF) probíhá naproti tomu za pomoci přetlaku na ohřívaný vak. U tohoto provedení je pro provozní činnost vyžadován pouze přetlak, což znamená, že skříň může být flexibilní a může sestávat z měchového ústrojí. Požadovaný tlak muže být rovněž vytvářen prostřednictvím některého z mechanických uspořádání, jako pružiny nebo závaží a podobně.

V alternativním provedení předloženého vynálezu, znázorněném na obr. 4, jsou ohřívaný vak 38 a odčerpávací vak 4 2 nahrazeny snad no z ho t oví t e Iným dvojitým zásobovacím vakem, který je umístěn ve vnitřním prostoru skříně 5Ů- Po ohřevu je obsah zásobovacích vaků 5. vypřázdněn do pacienta aplikací přetlaku ve skříni 50 . U tohoto provedení není požadována ani první trubka 21, ani čtvrtá trubka 24- Zásobovací vak nemusí být při každém cyklu úplně vyprázdněn, nebof během každého cyklu může být odčerpáváno pouze menší množství dialyzačního roztoku (nárazově). Ani odčerpávací částí nemusí být naplněna během každého cyklu, ale může akumulovat zvyšující se obsah při každém cyklu do té doby, dokud není plná. Vak, z počátku provozní činnosti obsahující například 4,5 litru čerstvého dialyzačního roztoku a žádný použitý dialyzační roztok, muže být vyprazdňován v malých množstvích během každého cyklu, přičemž zvyšující se obsah použitého dialyzačního roztoku se akumuluje v odcerpávací Části vaku. V okamžiku, kdy byl aplikován veškerý čerstvý dialyzační roztok, se otevře skříň použitý zásobovací vak se vyjme a nahradí se novým zásobovacím vakem v souladu s předloženým vynálezem.

Obr. 5 znázorňuje soustavu potrubí pro použití v kombinaci se zařízením podle obr. 3. Jednotlivé prvky soustavy potrubí podle obr. 5, které jsou identické nebo které korespondují s jednotlivými prvky soustavy potrubí, znázorněné na obr. 2, jsou označeny stejnými odkazovými značkami, avšak rozšířenými o písmeno a¹¹. Soustava potrubí 20a podle obr. 5 zahrnuje přípojky 25 pro zásobovací vaky a rovněž i trubkové svorky 26a. Trubky vedoucí z přípojek 2 5a jsou navzájem propojeny prostřednictví rozdělovacího kusu 29a, spojeného s první trubkou 21a. První trubka 21a a druhá trubka 22a jsou navzájem spojeny prostřednictvím F-spojky 25. F-spojka 25 je spojena s ohřívaným vakem 38a trubkou 31 opatřenou trubkovou svorkou. Trubka 31 prochází pouzdrem 53a odpovídajícím otvoru 53 na obr. 3. Druhá trubka 22a a třetí trubka 23a jsou mezi sebou navzájem propojeny prostřednictvím Y-spojky 22, která je spojena přes trubku 33 a přípojku 27a s katétrem. Trubka 33 je opatřena volitelným přívodem 34 pro infúzní tekutinu. Třetí trubka 23a je spojena se čtvrtou trubkou 24a vedoucí do odpadu F-spojkou 25, která je kromě toho dále spojena s odčerpávacím vakem 42a přes trubku 40 opatřenou pouzdrem 54a odpovídající otvoru 52 na obr. 3. Soustava potrubí

2Qa je v zájmu zjednodušení stanoveného propojení opatřena systémem barevného kódování, známého ze stavu techniky.

Obr. 6 znázorňuje provedení soustavy potrubí 20b. které je podobné se soustavou potrubí 20a podle obr. 5, přičemž identické nebo odpovídající prvky soustavy jsou označeny stejnými odkazovými značkami, avšak rozšířenými o písmeno b . Rozdíl s ohledem na soustavu potrubí na obr. 5 je v tom, že ohřívaný vak a odčerpávací vak jsou sloučeny do jediného dvojitého vaku 70. Dvojitý vak 70 je opatřen první trubkou 71 spojenou s jeho první komorou a druhou trubkou 72 spojenou s jeho druhou komorou. Kromě toho je soustava opatřena dalšími přípojkami 25b pro deset zásobovacích vaků. Provozní činnost je zřejmá ze shora uvedeného popisu obr. 3 a 5.

Obr. 7 znázorňuje třetí provedení soustavy potrubí 20c zvláště uzpůsobené pro použití v kombinaci s alternativním provedením zařízení podle obr. 4, přičemž identické nebo odpovídající prvky soustavy jsou označeny stejnými odkazovými značkami, avšak rozšířenými o písmeno c. V soustavě je použit dvojitý vak 70c odpovídající s dvojitému vaku 70 podle obr. 6 a opatřený dvěma přípojkami 71c a 72c. Přípojky jsou spojeny s druhou trubkou 22c a třetí trubkou 23c v uvedeném pořadí, které jsou navzájem propojeny Y-spojkou a vedou do přípojky 27c pro katétr. Soustava potrubí podle obr. 7 je pro výrobu velmi jednoduchá a laciná.

V případě uspořádání přípojek 71c. 72c na téže straně dvojitého vaku mohou být pouzdra 53c. 54c sloučeny do jediného společného pouzdra, Čímž se snižuje nebezpečí vzniku netěsností během provozní činnosti zařízení. Kromě toho mohou být v soustavě použity další trubky s dvojitou dutinou, což je popsáno v patentovém spisu EP-A1 499 718. Takto muže být soustava potrubí dále zjednodušena.

Obr. 3 znázorňuje čerpadlo 57 pro přivádění vzduchu do vnitřního prostoru skříně 5 0. Čerpadlo 57 je uspořádáno tak, aby bylo schopné zabezpečit přetlak nebo podtlak v rozmezí od -0,3.10^sPa do +0,3.10^sPa. Tlak, který je čerpadlo schopné dosáhnout, je vymezen konstrukcí čerpadla a jeho obvodovou rychlostí. Odpovídající hodnoty obvodových rychlostí mohou být uloženy do paměti regulační jednotky 36.

Je zřejmé, že pro čtyři rozdílné cykly mohou být použity rozdílné tlaky. Při plnění ohřívaného vaku ze zásobovacího vaku je žádoucí, aby plnění probíhalo rychle a proto muže být z tohoto důvodu využit podtlak, např. mínus 0,3.10⁵Pa. Plnění ohřívaného vaku je nepřetržitě monitorováno prostřednictvím vah. Při dosažení předem stanoveného obsahu dialyzačního roztoku v ohřívacím vaku, je jeho plnění ukončeno.

Přivádění čerstvého dialyzačního roztoku do pacienta (PF) by mělo probíhat co možná nej rychleji, avšak bez jakéhokoliv vystavování daného pacienta nepohodlí. V tomto případe múze být vyhovujícím přetlakem ve vnitřním prostoru skříně přetlak kolem 0,1.10⁵Pa. Přiváděči tlak může být větší na počátku přivádění a směrem k jeho konci se může snižovat. Čerpaný průtok je nepřetržitě monitorován prostřednictvím měření snižující se hmotnosti ohřívaného vaku. V případě, že se vyskytnou nějaké atypické podmínky, zaařízení může zastavit přivádění roztoku. Například může být tlak během přivádění vysoký, aniž by nastalo přivádění, což může indikovat zanesený katétr. Odpovídající poměr mezí přiváděcím tlakem a průtokem může být naprogramován do paměťové jednotky zařízení.

Odčerpávání použitého dialyzačního roztoku z pacienta (PD) probíhá za mírného podtlaku asi kolem minus 0,05.10⁵Pa. Odčerpávání dialyzačního roztoku z pacienta je rovněž nepřetržitě monitorováno ústrojím pro vážení za účelem regulace vyhovujícího poměru mezi odebíracím tlakem a průtokem. V případě výskytu nějakých atypických podmínek je odčerpávání zastaveno. Poměr mezi odebíracím tlakem a průtokem může být naprogramován do paměťové íednotVrAz zařízení.

Vypouštění použitého dialyzačního roztoku z odčerpávacího vaku (SD) probíhá při relativně vysokém tlaku, například 0,3.10⁵Pa, aby odčerpávání probíhalo co možná nejrychleji.

Přednostní přiváděči a odebírací tlaky, jakož i rychlosti průtoku mohou být předem naprogramovány v samostatné paměti umístěné na takzvané smart kaice, která je speciálně pro pacienta. Tato smart karta kromě toho obsahuje i další parametry a údaje, které umožňují modelovat provozní činnost zařízení podle předloženého vynálezu v souvislosti se specifickými požadavky pacienta. Smart karta je programována příslušným lékařem pacienta nebo dialyzační zdravotní sestrou v souladu s jeho lékařským chorobopisem a vkládána za účelem použití do zařízení. Uvedené programování může probíhat ve spojení s některým ze systémů vyhodnocování peritoneální dialýzy, takovým jako GAMBRO vyhodnocovací počítačový program, Patient Dialysis Capacity, PDC.

Čerpadlem 57 může být odstředivé čerpadlo, které umožňuje docílit vyhovující výstupní tlak například maximálně 0,3.10⁵Pa. Prostřednictvím regulace obvodové rychlosti a směru otáčení čerpadla může být tlak přiváděný do vnitřního prostoru skříně měnitelný v rozmezí od -0,3.10⁵Pa do +0,3.10⁵Pa vzhledem k tlaku okolní atmosféry. Vytváření podtlaku se dosáhne obrácením chodu Čerpadla.

Alternativně může být změna polarity tlaku (přetlak nebo podtlak vzhledem k tlaku okolní atmosféry) prováděna pomocí ventilového mechanismu, jak je znázorněno na obr, .

V prvním a přednostním provedení čerpadlového mechanismu je skříň 50 opatřena, kromě děr 53. 54, druhým otvorem 2£, Otvor 70 je spojen s tlumicí komorou 71. mající dostatečně velký objem pro utlumení jakýchkoliv prudkých změn tlaku, které se mohou během provozní činnosti ventilu nebo čerpadla vyskytnout. Tlumicí komora 21 je propojena se dvěma ventily 22, 73 a dále tlumičem 21 spojeným přes trubku 72 s okolní atmosférou.

Mezi ventily 22, 22 je uspořádáno čerpadlo 22, s výhodou membránové čerpadlo, ačkoli může být použito jakékoliv čerpadlo, které je schopné dosáhnout postačující výstupní tlak a zabezpečit dostatečně nehlučný provoz. Čerpadlo 76 je připevněno na šasi zařízení přes tlumicí pružiny 77. 78 znázorněné jako pružné prostředky ve tvaru omega. Pružné prostředky tlumí jakýkoliv přenos vibrací způsobených čerpadlem na zařízení. Jakýkoliv zvuk vycházející z čerpadla do prostoru přes trubky musí procházet tlumič 74. který takový nežádoucí hluk ztlumí.

Na odpovídajících polohách jsou v potrubí do trubek vloženy částicové filtry 72, 8Q pro zabránění případného vstupu částic do čerpadla 76 . Vyhovujícím filtrem je filtr s parametrem asi kolem 40 miKrónú.

Ventily 22, 23 jsou ovládány pro připojení čerpadla 76 pro vytváření přetlaku nebo podtlaku ve skříni. Na nhr A ιςηυ rikn/ rh-r,·-) nobra^ivrií nm _ ... . . -------------₄ --- ~ 27 — * - ’ ““ - - plnění ohřívaného vaku 38 čerstvým roztokem. Obrácením chodu ventilů 72 a 22 bude probíhat opačná činnost.

Korektní činnost čerpadlového systému je monitorována prostřednictvím tlakového snímače 81. Tlakový snímač 81 je připojen na mikropočítač ovládající celého zařízení, zejména ventily 72. 73 a čerpadlo 76. Obvodová rychlost čerpadla 76 je řízena pro dosažení požadovaného přetlaku nebo podtlaku, monitorovaného prostřednictvím tlakového snímače 21. Vypouštěcí ventil 22, uspořádaný na boční větvi, propojuje při určitých situacích skříň 50 přes trubku 75 s okolní atmosférou. Vypouštěcí ventil 22. je, jestliže není aktivován prostřednictvím elektrického proudu, obvykle otevřen.

Čerpadlový mechanismus je opatřen rovněž ochranným systémem znázorněným jako tlakový snímač 83 a vypouštěcí ventil 84, který v případě chybných provozních podmínek spojuje tlumicí komoru 71 s okolní atmosférou. Jestliže je to požadováno, může být ochranný systém spojen přes trubku 85 (znázorněnou čárkovanou čárou na obr. 8) přímo se skříní 50 .

Tlumic 74 je znázorněn jako válcová nádoba opatřená vstupní trubkou 75 a výstupní trubkou 22- Tlumič 74 má silné stěny a je vytvořen z plastického materiálu. Vzhledem k tomu, že vzduch prochází uvnitř tlumiče 74 dlouhou vzdálenost, je hluk utlumen a absorbován. V systému může být použit jakýkoliv typ tlumiče nebo absorbéru hluku.

Skříň 22 je podepřena pomocí jediného vřetena 22 vedeného prostřednictvím ložiskových pouzder 88 a posuvného ve vertikálním směru. Spodní konec vřetena 22 je opřen o horní plochu siloměru 22, který emituje elektrický signál, jehož velikost je závislá na tlaku vyvíjeného prostřednictvím vřetena 87 na horní plochu siloměru 22. Tento princip je velmi dobře znám ze stavu techniky,

Ve druhém provedení čerpadlového mechanismu, které je znázorněno na obr. 9, je použito další z uspořádání vytvořeného za účelem dosažení přetlaku a podtlaku ve vnitřním prostoru skříně. Čerpadlový mechanismus zahrnuje dvě tlakové komory 22, 21, ve kterých je vyvíjen v uvedeném pořadí přetlak a podtlak. Tlakové komory jsou samostatně spojeny se skříní podle požadovaného funkčního schématu prostřednictvím třícestného ventilu £2.. Objem a tlak v tlakových komorách jsou dimenzovány pro zabezpečení provádění kompletního cyklu. Přetlak může být například kolem 2.lO^sPa a podtlak například kolem minus O,9,lO⁵Pa vzhledem k okolní atmosféře. Přesto, že mají tlakové komory spojený objem asi kolem 5 litrů, je stále ještě možné provádět kompletní cyklus bez pomoci čerpadla. Takové uspořádání s výhodou zaručuje, že zařízení může být, v případě přerušení dodávky energie, činné během delšího časového úseku a to pouze s vestavěnými akumulátory nebo bateriemi a tudíž i s minimální spotřebou energie, neboť čerpadlo nemusí být v

C ΙΠΠΟ 5 u 1 ,

Mezi tlakovými komorami 60 a 61 je uspořádáno čerpadlo 22, pomocí kterého je v těchto komorách vytvářen a udržován odpovídající tlak. Čerpadlo může být dimenzováno pro kontinuální činnost a má dostatečně velké množství času pro vytváření nutného tlaku mezi cykly pro PD-léčení. Takto může být použito čerpadlo, které je prakticky nehlučné. Čerpadlo může být spouštěno ve vhodném časovém okamžiku před počátkem provádění změny, například 20 minut. Během těchto 20 minut vytvoří čerpadlo potřebné pracovní tlaky uvnitř tlakových komor 22, 21- Objemy a tlaky tlakových komor 22» 61 jsou postačující pro provádění provozní činnosti tcz jakéhokoliv nulového průtoku. V každém případě je čerpadlo stále ještě činné pro zvyšování dosažitelného množství vzduchu a tlaku. Takto může být použito velmi malé a nehlučné čerpadlo.

Tlakové regulační ventily £4, 65 spojují v uvedeném pořadí vstupní stranu a výstupní stranu čerpadla s okolní atmosférou. Tlakové regulační ventily jsou nastaveny na shora zmíněné příkladné hodnoty -O,9.lO⁵Pa a 2.10^sPa, přičemž těchto tlaku je dosaženo provozní činností čerpadla.

Z důvodů bezpečnosti je skříň opatřena tlakovými pojistnými ventily £7, 68 pro zabezpečení skříně proti existencí příliš vysokého tlaku.

Tlakový snímač 66 je uspořádán na trubce vedoucí do skříně a předává tlakový signál do mikropočítače, který ovládá činnost zařízení a zejména ventilu £2, který zahrnuje prostředky pro snížení tlaku, regulující tlak přiváděný z tlakových komor do skříně.

Přesto, že jako tlakové médium je použit plyn, přednostně vzduch, je rovněž možné jako tlakového média používat kapaliny, jako např. vody. Z tohoto důvodu je pak důležité, aby byla skříň 50 dokonale vzduchotěsná vzhledem k tomu, že nasávání vzduchu během existence podtlaku ve vnitřním prostoru skříně by mohlo narušit provozní činnost.

Horní část skříně může být z důvodu optického sledování činnosti zařízení z vnějšku průhledná. Tímto způsobem lze průběžně zjišťovat, zda nejsou pracovní vaky nějakým způsobem zablokovány nebo ucpány nebo zda se nevyskytuje nějaká jiná příčina nesprávné provozní činnosti zařízení, která by mohla mohla vést ke snížení bezpečnosti provozu zařízení.

Vytváření potřebného tlaku na vaky 38 a 42 je rovněž možné provádět prostřednictvím některého z mechanických uspořádání, jako pákových ramen, pružin a/nebo závaží.

Protože jsou jak ohřívaný vak 38. tak i sběrný vak umístěny na stejných vahách, je dosaženou výhodou ta skutečnost, že se obsah obou vaků měří jediným měřícím článkem, čímž se snižuje možnost výskytu chyb měření.

Pro zabezpečení odstranění vlivu příliš vysokého tlaku na pacienta mohou být v soustavě potrubí využity další doplňující bezpečnostní prostředky, jako zařízení s hydrofobním filtrem, tlakové skříně s mikrospínači a podobně. Zmíněné prostředky jsou dostatečně známé ze stavu techniky a osoba obeznámená se stavem techniky může

Vt“ Π řh¢5 t^- V*& H Vlr HticT P.rnbl íot/i nccA-ft jVOr, WtS vútieenA

12Ď CO ^íjí;:í' '

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zařízení pro provádění peritoneální dialýzy, zahrnující váhy (31) uzpůsobené pro vážení obsahu prvního flexibilního zásobníku (38), který je připojen na alespoň jedno potrubí (21, 22) jako výstup z, a eventuálně i jako vstup do zásobníku pro médium, vyznačující se skříní (50) , uspořádanou tak, že obklopuje zásobník (38) tak, že mezi skříní a zásobníkem je vytvořen prostor, a tlakovým mechanismem (55, 56, 57) pro vytváření tlaku na zásobník pro jeho vyprazdňování.
2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že skříň (50) zahrnuje zaváděcí zařízení (53) pro zavádění potrubí (21, 22) skrz skříň,
3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že skříň (50) zahrnuje tlakový mechanismus (55, 56, 57) pro vytváření přetlaku v uzavřeném prostoru mezi skříní a zásobníkem, který je uzavřen, aby se vyvinul tlak na zásobník (38) pro jeho vyprazdňování.
4. Zařízení podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že skříň (50) je nepružná a zahrnuje zařízení (55, 56, 57) pro vytváření podtlaku v prostoru mezi skříní a zásobníkem pro jeho plnění médiem.
5. Zařízení podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že přetlak a/nebo podtlak je v tlakovém médiu umístěném v prostoru mezi skříní a zásobníkem, přičemž tímto tlakovým médiem je plyn, výhodně vzduch.
6. Zařízení podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že přetlak a/nebo podtlak je v tlakovém médiu umístěném v prostoru mezi skříní a zásobníkem, přičemž tímto tlakovým médiem je kapalina, s výhodou voda.
7. Zařízení podle kteréhokoliv z předcházejících nároku, vyznačující se tím, že skříň (50) zahrnuje spodní část a horní část, která je ohybatelná nebo odnímatelná od spodní části, přičemž tyto části jsou vůči sobě navzájem utěsněny prostřednictvím těsnícího uspořádání (52) .
8. Zařízení podle kteréhokoliv nároků, vyznačující se prostředky zavádění potrubí skrz skříň.

z předcházejících (53) pro těsněné
9. Zařízení podle kteréhokoliv z předcházejících nároku, vyznačující se tím, že skříň (50) je uspořádána tak, že obsahuje druhý flexibilní zásobník (42) opatřený potrubím pro vstup a/nebo výstup užité tekutiny, přičemž první flexibilní zásobník (38) je určen pro čerstvou tekutinu.
10. Zařízení podle kteréhokoliv z předcházejících nároku, vyznačující se ventilovým uspořádáním (39, 44) pro regulaci průtoku tekutiny do a ze zásobníku nebo zásobníků.
11. Zařízení podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zásobníky (38, 42) obsahují plastické vaky.
12. Zařízení podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že skříň (50) je propojena s čerpadlovým mechanismem (57) pro čerpání tlakového média do a/nebo ven z prostoru mezi skříní a zásobníkem.
13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že čerpadlový mechanismus zahrnuje čerpadlo (57), jehož výstupní tlak je závislý na jeho obvodové rychlosti, jako napři, odstředivé čerpadlo.
14. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se dvěma tlakovými komorami (60, 61) obsahujícími v uvedeném pořadí přetlak a podtlak vzhledem k okolní atmosféře, a ventilem (62) pro selektivní propojování jedné z těchto tlakových komor se skříní a pro regulaci tlaku, a zároveň tlakovým snímačem (66) pro regulaci ventilu (62).
15. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se čerpadlem (63) napojeným mezi tlakovými komorami a zároveň přetlakovým ventilem (65) a podtlakovým ventilem (64) propojenými s odpovídajícími tlakovými komorami, přičemž čerpadlo pracuje, s výhodou v podstatě kontinuálně, pro zabezpečení tlaku v tlakových komorách.
16. Zařízení podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tlakovými pojistnými ventily (67, 68) propojenými se skříní pro zabezpečení rozdílu mezi tlakem ve skříni a tlakem okolní atmosféry v předem stanoveném rozmezí, jako např. rozmezí +0,3.10⁵Pa a -0,3.10⁵Pa.
17. Zařízení podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 12 až 16, vyznačující se tlumícími prostředky (77, 78) pro snížení vibračních pohybů čerpadlového mechanismu (76) a tlumicími prostředky (74) pro snížení hladiny hlučnosti čerpadlového mechanismu.