CZ20023290A3

CZ20023290A3 - 2-Hydroxymutilinkarbamátové deriváty pro antibakteriální použití

Info

Publication number: CZ20023290A3
Application number: CZ20023290A
Authority: CZ
Inventors: Gerald Brooks; Eric Hunt; Steven Howard
Original assignee: Smithkline Beecham Plc
Priority date: 2000-04-04
Filing date: 2001-03-29
Publication date: 2003-03-12
Also published as: EP1268443A1; CN1427827A; CN1210267C; BR0109809A; NZ521536A; AU6382701A; WO2001074788A8; KR100758441B1; PL358666A1; CA2405132A1; DE60139382D1; NO324229B1; ATE437860T1; NO20024745D0; HUP0300370A2; AR030203A1; US6972297B2; JP2003529593A; EP1268443B1; US20030114674A1

Description

Předložený vynález se týká nových sloučenin, způsobů jejich přípravy, farmaceutických prostředků s jejich obsahem a jejich použití v lékařské terapii, obzvláště antibakteriální terapii.

Dosavadní stav techniky

Pleuromutilin, sloučenina vzorce (A), je přirozeně se vyskytujícím antibiotikem, které má antimykoplasmatickou aktivitu a mírnou antibakteriální aktivitu. Mutilin a další sloučeniny s volnou skupinou OH na uhlíku 14 jsou inaktivní. Byl zkoumán vliv další modifikace na uhlíku 14 na aktivitu pleuromutilinu (H. Egger a H. Reinshagen, J. Antibiotics, 29, 923 (1976)). U nahrazení hydroxyskupiny glykolesterové části v poloze 14 další skupinou připojenou přes atom kyslíku, síry nebo dusíku bylo zjištěno, že zlepšuje antimikrobiální aktivitu. Zavedení diethylaminoethylthioskupiny tedy poskytuje sloučeninu vzorce (Β), rovněž známou jako tiamulin, která se používá jako veterinární antibiotikum (G. Hogenauer v Antibiotics, díl V, část 1, red. F.E. Hahn, Springer-Verlag, str. 344 (1979)).

OH

Z OH

HOCH₂CO₂'<,./₁₄ \..... Et2N(CH₂)₂SCH₂CO₂'«.y_i4 (A) O (B) O • · • ·

V této přihlášce je použit neobvyklý systém číslováni, který je obecně používán v literatuře (G. Hogenauer, loc. cit.).

WO 97/25309 (SmithKline Beecham) popisuje další modifikaci acyloxyskupiny, popisujíc mezi jinými 14-O-acylkarbamoylové (R^aCONR^bCO₂-) deriváty mutilinu, kde R^a může mít řadu významů, včetně případně substituovaného heterocyklu a R^b je zvolen z řady monovalentních skupin.

WO 98/05659 (SmithKline Beecham) dále popisuje 14-O-karbamoylové deriváty mutilinu, kde atom dusíku karbamoylové skupiny je acylován skupinou, která zahrnuje azabicyklicou část.

WO 99/21855 (SmithKline Beecham) dále popisuje deriváty mutilinu nebo 19,20-dihydromutilinu, kde glykolesterová část v poloze 14 je modifikována. V takových sloučeninách poloha 2 (cc vzhledem ke ketoskupině) může být substituována hydroxyskupinou. Převážná část sloučenin tam uvedených jako příklad však takový substituent nemá.

Navíc 19,20-dihydro-2cc-hydroxymutilin popsali G. Schulz a H. Berner v Tetrahedron, 40, 905 až 917 (1984).

Podstata vynálezu

Předložený vynález je založen na neočekávaném nálezu, že jisté nové 14-O-karbamoylové deriváty mutilinu, které dále obsahují (2S)-hydroxysubstituent, mají silnou antimikrobiální aktivitu.

Předložený vynález tudíž poskytuje sloučeninu obecného vzorce (I)

ve kterém

R¹ je 5- nebo 6-členná, případně substituovaná, heteroarylové skupina a

R² je vinyl nebo ethyl.

V této řadě sloučenin se nalezlo, že zavedeni (2S)-hydroxysubstituentu způsobí vyšší metabolickou stabilitu vůči jaterním enzymům než odpovídající prostějšky v poloze 2 nesubstituované.

Příklady heteroarylových skupin pro R¹ zahrnují skupiny, které mají 5 nebo 6-členný jediný kruh obsahující 1 nebo 2 atomy dusíku a případně zahrnují další heteroatom zvolený z atomu kyslíku nebo síry, například pyridin, pyridazin, pyrimidin, pyrazin, isoxazol, thiazol, imidazol, pyrazol; nebo 5- nebo β-členný kruh obsahující 3 atomy dusíku, například 1,2,3-triazol, 1,2,4-triazol; nebo „ 5- nebo 6-členný kruh obsahující 1 nebo 2 atomy dusíku kondenzovaný s benzenovým kruhem, například benzimidazol. Další příklady heteroarylových skupin pro R¹ zahrnují skupiny, které mají 5- nebo 6-členný kruh obsahující 1 nebo 2 atomy dusíku kondenzované s druhým 5- nebo 6• · • · · · členným případně substituovaným heteroarylovým kruhem obsahujícím 1 nebo 2 atomy dusíku.

Representativní příklady takových heteroarylových skupin pro R¹ zahrnují například pyridin, pyrazin, pyridazin, 3-oxo-3,4-dihydropyrido[2,3-b]pyrazin, pyrazolo[1,5-a]pyrimidin, pyrimidin a thiazol. Výhodné příklady takových heteroarylových skupin pro R¹ zahrnují například pyridin, pyrimidin a thiazol.

Representativní případné substituenty pro R¹zahrnují aminoskupinu, mono- nebo dialkylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v každé alkylové části, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, nitroskupinu a heterocyklus obsahující atom dusíku, jako je piperidin-4-yl, který může být případně substituován. Typicky R¹ může obsahovat 1 nebo 2 substituenty.

Když je zde použit, označuje, pokud není uvedeno jinak, pojem aryl fenyl nebo naftyl. Substituovaná arylová skupina zahrnuje až 5, výhodně až 3 substituenty.

Vhodnými substituenty pro arylovou skupinu, včetně fenylu, když tvoří část benzylové skupiny, zahrnují například, a pokud není definováno jinak, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, aryl, aralkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku jak v alkoxyčásti, tak v alkylové části, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, arylalkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxyčásti, hydroxyskupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, azidoskupinu, « · aminoskupinu, mono- a di-N-alkylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v každé alkylové části, acylaminoskupinu, arylkarbonylaminoskupinu, acyloxyskupinu, karboxyskupinu, soli na karboxykyselině, estery karboxyskupiny, karbamoylovou skupinu, mono- a di-N-alkylkarbamoylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v každé alkylové části, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, aryloxy-karbonylovou skupinu, ureidoskupinu, guanidinoskupinu, alkylguanidinoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, amidinoskupinu, alkylamidinoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, sulfonylaminoskupinu, aminosulfonylovou skupinu, alkylthioskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, alkylsulfinylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, zbytek heterocyklu, heteroarylovou, heterocyklylalkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části a heteroarylalkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části. Navíc 2 sousedící atomy uhlíku kruhu mohou být spojeny alkylenovým řetězcem se 3 až 5 atomy uhlíku k vytvoření karbocyklického kruhu.

Když jsou zde použity označují pojmy alkyl a alkenyl (jednotlivě nebo jako součást alkoxyskupiny nebo alkenyloxyskupiny) přímé a rozvětvené skupiny obsahující až 6 atomů uhlíku.

Když jsou zde použity označují pojmy cykloalkyl a cykloalkenyl skupiny, které mají 3 až 8 atomů uhlíku.

Když je substituována, může alkylová, alkenylová, cykloalkylové nebo cykloalkenylová skupina obsahovat až 4 substituenty, výhodně až 2 substituenty. Vhodnými substituenty pro alkylovou, alkenylovou, cykloalkylovou nebo cykloalkenylovou skupinu zahrnují aryl, heteroaryl, heterocyklyl, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, arylalkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxyčásti, arylalkylthioskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, aminoskupinu, mono- nebo dialkylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v každé alkylové části, cykloalkylovou skupinu, cykloalkenylovou skupinu, karboxyskupinu a její estery, amid, ureidoskupinu, guanidinoskupinu, alkylguanidinoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, amidinoskupinu, alkylamidinoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, acyloxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, azidoskupinu, hydroxyskupinu a atom halogenu.

Když jsou zde použity, označují pojmy heterocyklus a heterocyklický, pokud není definováno jinak, nearomatické, jediný a kondenzované, kruhy obsahující až 4 heteroatomy v každém kruhu, přičemž každý z nich je zvolen z atomu kyslíku, dusíku a síry. Každý heterocyklický kruh má výhodně od 4 do 7, výhodně 5 nebo 6, atomů v kruhu. Kondenzovaný heterocyklický kruhový systém může obsahovat karbocyklické kruhy a vyžaduje obsah pouze jediného heterocyklického kruhu.

Když je substituována, může heterocyklická skupina obsahovat až 3 substituenty. Výhodně substituent heterocyklické skupiny je zvolen z oxoskupiny a skupiny výše zde definované jako vhodné arylové substituenty.

Když je zde použit zahrnuje vhodně pojem heteroaryl, pokud není definováno jinak, mono- nebo bicyklický heteroaromatický kruhový systém obsahující až 4, výhodně 1 nebo 2, heteroatomy, přičemž každý z nich je zvolen z atomu kyslíku, dusíku a síry. Každý kruh může mít od 4 do 7, výhodně 5 nebo 6, atomů kruhu. Bicyklický heteroaromatický kruhový systém může obsahovat karbocyklický kruh.

Když je substituována, může heteroarylová skupina obsahovat až 3 substituenty. Výhodně je substituent heteroarylové skupiny zvolen ze skupiny zde výše definované jako vhodné arylové substituenty.

V závislosti na substituentech mohou být možné 2 nebo více diastereoisomerů. V této situaci předložený vynález zahrnuje jednotlivé diastereoisomery a jejich směsi.

2-Hydroxysubstituované sloučeniny obecného vzorce (I) jsou v 2-(S) konfiguraci.

Výhodné sloučeniny podle tohoto vynálezu zahrnuj i:

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester nylkarbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester nylkarbamové kyseliny a

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester nylkarbamové kyseliny.

6-amino-3-pyridylkarbo2-amino-5-pyrimidinylkarbo

2-amino-5-thiazolylkarbo2-amino-4-thiazolylkarboDále výhodné sloučeniny zahrnují:

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester 3-amino-6-pyridazinylkarbonylkarbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (2,6-diamino-4-pyrimidinylkarbonyl)karbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (5-amino-6-methoxy-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny;

19,20-dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (5-amino-6methoxy-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny;

19,20-dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (6-amino-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester [2- (1-piperazinyl)-5-pyrimidinylkarbonyl]karbamové kyseliny;

19,20-dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (2-methylamino-5-pyrimidinylkarbonyl)karbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (6-amino-5-methoxy-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (6-dimethylamino-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny a

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (6-methylamino-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny.

Obzvláště výhodné sloučeniny zahrnují:

·» · • · • · «·

2- (S)-hydroxymutilin-14-ester (5-amino-6-methoxy-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny;

19,20-dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (5-amino-6-methoxy-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny;

19,20-dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (6-amino~3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (3-amino-6-pyridazinyl~ karbonyl)karbamové kyseliny.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou být v krystalické nebo nekrystalické formě a, pokud jsou krystalické, mohou být případně hydratovány nebo solvatovány. Tento vynález zahrnuje ve svém rozsahu stechiometrické hydráty stejně jako sloučeniny obsahující různá množství vody.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou vhodně poskytnuty v podstatě v čisté formě, například v alespoň 50% čistotě, vhodně v alespoň 60% čistotě, příhodně v alespoň 75% čistotě, výhodně v alespoň 85% čistotě, výhodněji v alespoň 95% čistotě, obzvláště v alespoň 98% čistotě, všechna procenta jsou vypočtena jako hmotnostní.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu, které obsahují bázickou skupinu, jako je aminosubstituent, mohou být ve formě volné báze nebo adiční soli s kyselinou. Sloučeniny, • Λ

které mají kyselou skupinu, jako je karboxysubstituent, mohou být ve formě farmaceuticky přijatelné soli. Sloučeniny podle tohoto vynálezu, které mají jak bázické, tak kyselé centrum, mohou být ve formě zwitterionů, adiční soli s kyselinou bázického centra nebo solí s alkalickým kovem (karboxyskupiny). Výhodné jsou farmaceuticky přijatelné soli.

Farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou zahrnují soli, které popsali Berge, Bighley a Monkhouse,

J. Pharm. Sci., 66, 1 až 19 (1977). Vhodné soli zahrnují hydrochlorid, maleát a methansulfonát; obzvláště hydrochlorid.

Farmaceuticky přijatelné soli zahrnují soli, které popsali Berge, Bighley a Monkhouse, J. Farm. Sci., 66, 1 až 19 (1977). Vhodné soli zahrnují soli alkalických kovů, jako jsou sodné a draselné soli.

V dalším aspektu předložený vynález poskytuje způsob přípravy sloučenin obecného vzorce (I), který zahrnuje reakci sloučeniny obecného vzorce (II)

ve kterém

X a P jsou atom vodíku nebo skupina chránící hydroxylovou skupinu, jako je acylová skupina a

R² má význam definovaný zde výše;

s acylisokyanátem obecného vzorce R^1ACONCO, kde R^1A je R¹jak je zde výše definováno nebo skupina převeditelná na R¹, například skupina obsahující v sobě chráněný substi-tuent a následně a když je to nezbytné:

(a) odstranění chránící skupiny ze skupiny X a/nebo P k vytvoření hydroxylových skupin v poloze 11 a 2, (b) konverzi skupiny R^1A na R¹, například odstraněním chránící skupiny, (c) konverzi skupiny R¹ na jinou skupinu R¹ a (d) hydrogenací vinylové skupiny v poloze 12 k vytvoření ethylové skupiny.

Výhodně je žádoucí použít sloučeninu obecného vzorce (II), kde oba P a X jsou skupiny chránící hydroxyl.

Podobné takové způsoby byly předtím popsány ve WO 97/25309 a WO 98/05659 (SmithKline Beecham).

Způsoby přípravy acylisokyanátů jsou popsány v literatuře. Například mohou být připraveny reakcí chloridu kyseliny (R^1ACOC1) s kyanátem stříbrným (jak např. popsali Murdock a Angier v J. Org. Chem., 27, 3317 (1962)), tri-n-butylcínisokyanátem (jak např. popsali Akteries a Jochims, Chem. Ber., 119, 83 (1986)) nebo trimethylsilylisokyanátem (jak např. popásl Sheludyakov a kol., J. Gen. Chem. USSR, 2061 až 2067 (1977)) v inertním rozpouštědle, • ·

jako je benzen, toluen, chloroform, dichlormethan nebo

I, 2-dichlorethan. Alternativně mohou být připraveny zpracováním primárního amidu (R^1ACONH2) nebo jeho

N,N-bis(trimethylsilyl)-derivátu s oxalylchloridem nebo fosgenem v inertním rozpouštědle (např. Speziale a Smith,

J. Org. Chem., 27, 3742 (1962); Kozyukov a kol., Zh.

Obshch. Khim. , 53, 2155 (1983)).

Tvorba a reakce acylisokyanátu může být příhodně ' provedena v jednom způsobu. Ten obvykle zahrnuje reakci sloučeniny obecného vzorce (II) chloridem kyseliny R^1ACOC1 za přítomnosti kyanátu stříbrného a terciární báze (např. triethylaminu, diisopropylethylaminu, pyridinu), obvykle triethylaminu, v inertním rozpouštědle (např. chloroformu, dichlormethanu nebo 1,2-dichlorethanu).

V dalším aspektu předložený vynález tedy poskytuje způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce (I), kterýžto způsob zahrnuje reakci sloučeniny obecného vzorce (II) s acylchloridovou sloučeninou obecného vzorce R^1ACOC1, za přítomnosti kyanátu stříbrného a báze, jako je triethylamin, a, následně, pokud je to nezbytné, provedení jednoho nebo více z následujících kroků v popsaném pořadí:

(e) odstranění chránící skupiny ze skupiny P a/nebo X k vytvoření hydroxylových skupin v poloze 2 nebo 11, . (f) konverzi jedné skupiny R^1A na R¹, například odstraněním chránící skupiny, (g) konverzi skupiny R¹ na jinou skupinu R¹ a • · ·

(h) hydrogenaci vinylové skupiny v poloze 12 k vytvoření ethylové skupiny.

Vhodně jsou skupinami chránícími hydroxyskupinu skupiny dobře v oboru známé a které mohou být odstraněny za obvyklých podmínek a bez narušení zbytku molekuly.

Komplexní diskuse způsobů, kterými mohou být hydroxyskupiny chráněny a způsobů odštěpování výsledných chráněných derivátů je podána například v Protective Groups in Organic Chemistry (T.W. Greene and P.G.M. Wuts, Wiley-Interscience, New York, 2. vydání, 1991). Obzvláště vhodné skupiny chránící hydroxyskupinu zahrnují například triorganosilylové skupiny, jako je například trialkylsilyl, a také organokarbonylové a organooxykarbonylové skupiny, jako je například acetyl, allyloxykarbonyl, 4-methoxybenzyloxykarbonyl a 4-nitrobenzyloxykarbonyl.

Representativní významy P zahrnují acetát, dichloracetát nebo trifluoracetát, výhodně dichloracetát. Representativní významy X zahrnují acetát, dichloracetát nebo trifluoracetát, výhodně trifluoracetát. Po vytvoření 14-0-karbamoylového derivátu mohou být 2- a 11-0-acylové skupiny odstraněny selektivní hydrolýzou (např. za použití hydroxidu sodného v methanolu).

Chrániči skupiny, které mohou být použity pro substituenty v R^1A, například aminoskupina, karboxyskupina nebo hydroxyskupina, jsou v oboru dobře známy, viz například Protective Groups in Organic Chemistry (T.W.

Greene and P.G.M. Wuts, Wiley-Interscience, New York, 2. vydání, 1991). Obzvláště výhodné skupiny chránící hydroxyskupinu zahrnují například triorganosilylové skupiny, jako jsou například trialkylsilýl, a také organokarbonylové a organooxykarbonylové skupiny, jako jsou například acetyl, allyloxykarbonyl, 4-methoxybenzyloxykarbonyl a 4-nitrobenzyloxykarbonyl. Obzvláště vhodné skupiny chránící karboxyskupinu zahrnují alkylové a arylové skupiny, například methyl, ethyl a fenyl.

Obzvláště vhodné skupiny chránící aminoskupinu zahrnují například alkoxykarbonyl, 4-methoxybenzyloxykarbonyl a 4-nitrobenzyloxykarbonyl.

Sloučeniny obecného vzorce (I), kde R¹ = Et, mohou být připraveny redukcí vinylové skupiny R¹ hydrogenací na palladiovém katalyzátoru (např. 10% palladium na uhlí) v rozpouštědle, jako je ethyl-acetát, ethanol, dioxan nebo tetrahydrofuran, buď před nebo po karbamoylaci sloučeniny obecného vzorce (II).

Sloučeniny obecného vzorce (II), kde P a X jsou oba skupiny chránící hydroxylovou skupinu, jsou novými meziprodukty pro použití pro přípravu sloučeniny obecného vzorce (I) .

Tudíž v dalším aspektu předložený vynález poskytuje sloučeninu obecného vzorce (I), kde P a X jsou skupiny chránící hydroxylovou skupinu, obzvláště organokarbonylová skupina, například alkylkarbonylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, kde alkylová část může být substituována 1 až 3 atomy halogenu, například trifluoracetyl a dichloracetyl.

• · ·

Výhodně P je dichloracetyl a X je trifluoracetyl. Výhodnou sloučeninou obecného vzorce (II) je:

(2 S)-2-dichloracetoxy-ll-0-trifluoracetylmutilin.

Sloučenina obecného vzorce (II) může být připravena z mutilinu, cestou meziproduktové 2-diazosloučeniny, jejíž příprava je podobná přípravě, kterou popsal H. Berner a kol. v Monatshefte fůr Chemie, 112,

1441 až 1450 (1981). Tento meziprodukt se může poté nechat reagovat s karboxylovou kyselinou k získání 2-acyloxymutilinového derivátu. Obvykle reakce s kyselinou dichloroctovou poskytuje 2-dichloracetoxymutilinový derivát.

Výhodná syntetická cesta pro sloučeniny obecného vzorce (I) je ukázána v následujícím schématu:

• · ·

za použití následujících

i) ethyl-formiát, methoxid sodný, toluen, teplota místnosti ii) KOH/ethanol, teplota místnosti iii) tosylazid, triethylamin, dichlormethan, od -10 °C do teploty místnosti iv) kyselina dichloroctová, dichlormethan, od 0 °C do teploty místnosti

v) trifluoracetylimidazol, tetrahydrofuran, teplota místnosti vi) R^1aCOC1, kyanát stříbrný, triethylamin, dichlormethan, teplota místnosti vii) 0,5M roztok hydroxidu sodného, ethanol, teplota místnosti.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou obsahovat chirální centrum a tudíž výše uvedené způsoby mohou vést ke vzniku směsi diastereoisomerů. Jediný diastereoisomer může být připraven rozdělením takové směsi diastereoisomerů obvyklými postupy, jako je chromatografie nebo frakční krystalizace.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být v krystalické nebo nekrystalické formě, a, pokud jsou krystalické, mohou případně být hydratovány nebo solva• · · továny. Když některé ze sloučenin podle tohoto vynálezu se nechají krystalovat nebo jsou rekrystalovány z organického rozpouštědla, rozpouštědlo pro krystalizaci může být přítomno v krystalickém produktu. Podobně některé ze sloučenin podle tohoto vynálezu mohou být krystalovány nebo rekrystalovány z rozpouštědel obsahujících vodu.

V takových případech může být v krystalickém produktu přítomna hydratační voda. Krystalizační procedury obvykle povedou ke vzniku stechiometrických hydrátů. Sloučeniny obsahující různá množství vody mohou být připraveny způsoby jako je lyofilizace.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou vhodně být poskytnuty v podstatě v čisté formě, například v alespoň 50% čistotě, vhodně v alespoň 60% čistotě, příhodně v alespoň 75% čistotě, výhodně v alespoň 85% čistotě, výhodněji v alespoň 95% čistotě, obzvláště v alespoň 98% čistotě, všechna procenta jsou vypočtena jako hmotnostní. Nečistá nebo méně čistá forma sloučeniny podle tohoto vynálezu může například být použita při přípravě čistější formy stejné sloučeniny nebo příbuzné sloučeniny (například odpovídajícího derivátu) vhodné pro farmaceutické použití.

Předložený vynález také zahrnuje farmaceuticky přijatelné soli a deriváty sloučenin podle tohoto vynálezu. Tvorba soli může být možná, když jeden ze substituentů nese kyselou nebo bázickou skupinu. Soli mohou být připraveny výměnou soli obvyklým způsobem.

Adiční soli s kyselinou mohou být farmaceuticky přijatelné nebo farmaceuticky nepřijatelné. V posledně uvedeném případě mohou takové soli být užitečné pro et ► · * · *·

isolaci a čištění sloučeniny podle tohoto vynálezu nebo jejích meziproduktů a budou následně převedeny na farmaceuticky přijatelnou sůl nebo volnou bázi.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu a jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo deriváty mají antimikrobiální vlastnosti a jsou tedy užitečné v terapii, obzvláště pro léčení mikrobiálních infekcí živočichů, obzvláště savců včetně člověka, obzvláště lidí a domácích zvířat (včetně hospodářských zvířat). Tyto sloučeniny mohou být použity pro léčení infekcí způsobených například gram-pozitivními a gram-negativními bakteriemi a mykoplasmaty včetně například Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis, Enterococcus faecalis, Streptococcus pyogenes, Streptococcus agalactiae, Streptococcus pneumoniae, Heamophilus sp., Neisseria sp., Legionella sp., Chlamydia sp., Moxarella catarrhalis, Mycoplasma pneumoniae a Mycoplasma gallisepticum.

Předložený vynález také poskytuje způsob léčení mikrobiálních infekcí u živočichů, zvláště u lidí a domácích savců, který zahrnuje podávání sloučeniny podle tohoto vynálezu nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího derivátu nebo solvátu nebo prostředku podle tohoto vynálezu pacientovi, který to potřebuje.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu vykazují dobrou aktivitu proti Chlamydia pneumoniae. Ta se účastní srdeční choroby, obzvláště při navozování cévní infekce (viz např. FR 2 771 008-Al, Hoechst Marion Roussel SA). Tudíž v dalším aspektu poskytuje předložený vynález způsob prevence aterosklerózy indukované C. pneumoniae, kterýžto způsob zahrnuje léčení subjektu, který to potřebuje účinným množstvím sloučeniny obecného vzorce (I).

Sloučenina obecného vzorce (I) může také být použita v kombinaci s antisklerotickým činidlem ke snížení incidence infarktu myokardu a jiných srdečních příhod. Representativní příklady antisklerotických činidel zahrnují třídu sloučenin snižujících cholesterol označovanou genericky jako „statiny, například atorvastatin (Lipitor, Warner Lambert), pravastatin (Pravachol), simvastatin (Lipovas, Merck) a cerivastatin (Baycol, Bayer). Bylo rovněž navrženo, že Chlamydia pneumoniae může přispívat k Alzheimerově chorobě. Tudíž v dalším aspektu poskytuje předložený vynález způsob léčení Alzheimerovy choroby, kterýžto způsob zahrnuje léčení subjektu, který to potřebuje účinným množstvím sloučeniny obecného vzorce (I).

Tento vynález dále poskytuje použití sloučeniny podle tohoto vynálezu nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího derivátu nebo solvátu nebo pro přípravu léčiva pro použití při léčení mikrobiálních infekcí.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou být použity k léčení infekcí kůže a měkkých tkání a akné topickou aplikací. V dalším aspektu předložený vynález tudíž poskytuje použití sloučeniny podle tohoto vynálezu nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího derivátu nebo solvátu nebo pro přípravu léčiva upraveného pro topické podání pro použití při léčení infekcí kůže nebo měkkých tkání a také při léčení akné u lidí.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou také být použity k eliminaci nebo redukci nosního výskytu patogenních bakterií, jako je S. aureus, H. influenzae, S.

• · · pneumoniae a M. catarrhalis, obzvláště kolonizace nosohltanu takovými organismy, tím, že se do těchto míst podá sloučenina podle předloženého vynálezu. V dalším aspektu předložený vynález tudíž poskytuje použití sloučeniny podle tohoto vynálezu nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího derivátu nebo solvátu nebo pro výrobu léčiva upraveného pro podání do nosní dutiny pro redukci nebo eliminaci nosního výskytu patogenních bakterií. Výhodně je farmaceutický prostředek adaptován pro cílené podání do nosohltanu, obzvláště předního nosohltanu.

O takovéto redukci nebo eliminaci nosního výskytu se má za to, že je užitečná při profylaxi rekurentní akutní bakteriální sinusitidy (RABS) nebo rekurentní otitis media u lidí, obzvláště při snižování počtu episod postihujících pacienta za dané časové období nebo při prodloužení časových intervalů mezi episodami. V dalším aspektu předložený vynález tudíž poskytuje použití sloučeniny podle tohoto vynálezu nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího derivátu nebo solvátu nebo pro výrobu léčiva upraveného pro podání do nosní dutiny pro profylaxi rekurentní akutní bakteriální sinusitidy nebo rekurentní otitis media.

Sloučenina podle tohoto vynálezu může být vhodně podána pacientovi v denní dávce od 1,0 do 50 mg/kg tělesné hmotnosti. Dospělému člověku (přibližně o tělesné hmotnosti 70 kg) může být denně podáno od 50 do 3000 mg, například okolo 1500 mg, sloučeniny podle tohoto vynálezu. Vhodně je dávka pro dospělého člověka od 5 do 20 mg/kg za den. Vyšší nebo nižší dávky však mohou být použity v souladu s normální klinickou praxí.

Ke snížení rizka podpory vývoje resistentních organismů během profylaxe rekurentní otitis media nebo rekurentní akutní bakteriální sinusitidy je výhodné podávat léčivo přerušovaně, spíše než kontinuálně. Při vhodném přerušovaném režimu léčení pro profylaxi rekurentní otitis media nebo rekurentní sinusitidy se léčivá látka podává denně po malý počet dní, například od 2 do 10, vhodně od 3 do 8, vhodněji okolo 5 dní, přičemž podávání se opakuje po intervalu, například měsíčně po řadu měsíců, například až po 6 měsíců. Méně výhodně se léčivá látka může podávat kontinuálně, denně, po delší dobu, například několik měsíců. Vhodně pro profylaxi rekurentní otitis media nebo rekurentní sinusitidy se léčivá látka podává jednou nebo dvakrát denně. Vhodně se léčivá látka podává během zimních měsíců, když bakteriální infekce, jako je rekurentní otitis media nebo rekurentní sinusitida, mají tendenci.k většímu výskytu. Léčivá látka může být podána v dávce od 0,05 do 1,00 mg, obvykle od asi 0,1 do 0,2 mg, do každé nosní dírky, jednou nebo dvakrát denně.

Obecněji sloučeniny a prostředky podle tohoto vynálezu mohou být formulovány pro podání jakýmkoli příhodným způsobem pro použití v humánním nebo veterinárním lékařství analogicky jako jiná antibiotika.

V dalším aspektu předložený vynález tudíž poskytuje farmaceutický prostředek obsahující sloučeninu podle tohoto vynálezu nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo její derivát nebo solvát spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem nebo pomocnou látkou.

Sloučeniny a prostředky podle předloženého vynálezu mohou být formulovány pro podání jakoukoli cestou, například orální, topickou nebo parenterální. Prostředky mohou být například vyrobeny ve formě tablet, kapsli, prášků, granulí, pokroutek, krémů, sirupů, sprayů nebo kapalných přípravků, například roztoků nebo suspenzí, které mohou být formulovány pro orální použití nebo ve sterilní formě pro parenterální podání injekcí nebo infuzí.

Tablety a kapsle pro orální podání mohou být ve formě dávkové jednotky a mohou obsahovat obvyklé pomocné látky včetně například pojiv, například sirupu, arabské gumy, želatiny, sorbitolu, tragantu nebo polyvinylpyrrolidonu, plnidel, například laktózy, cukru, kukuřičného škrobu, fosforečnanu vápenatého, sorbitolu nebo glycinu, tabletovacích mazadel, například stearátu horečnatého, mastku, polyethylenglykolu nebo oxidu křemičitého, desintegrancií, například bramborového škrobu, a farmaceuticky přijatelných zvlhčovačích látek, například laurylsíranu sodného. Tablety mohou být potaženy způsoby v normální farmaceutické praxi dobře známými.

Orální kapalné prostředky mohou být ve formě například vodných nebo olejových suspenzí, roztoků, emulzí, sirupů nebo elixírů, nebo mohou být předloženy jako suchý produkt k rekonstituci vodou nebo jiným vhodným vehikulem před použitím. Takové kapalné prostředky mohou obsahovat obvyklé přísady včetně například suspendačních činidel, například sorbitolu, methylcelulózy, glukózového sirupu, želatiny, hydroxyethylcelulózy, karboxymethylcelulózy, gelu stearátu hlinitého nebo hydrogenovaných jedlých tuků, emulgačních činidel, « · · ř · * .· < ···:., : :··. · · .·*:»· ¹ · · například lecithinu, monooleátu sorbitanu nebo arabské gumy, nevodných vehikul (která mohou obsahovat jedlé oleje), například mandlového oleje, olejových esterů (například glycerinu), propylenglykolu nebo ethylalkoholu, konzervancií, například methyl- nebo propyl-phydroxybenzoátu nebo kyseliny sorbové a, pokud je to žádoucí, obvyklých příchutí a barviv.

Prostředky podle tohoto vynálezu určené pro topické použití mohou například být ve formě mazání, krémů, locií, očních mazání, očních kapek, ušních kapek, nosních kapek, nosních sprayů, impregnovaných oděvů a aerosolů a mohou obsahovat příhodné obvyklé přísady včetně například konzervancií, roztoků k nápomoci penetrace léčiva a emoliencií v mazáních a krémech. Takové topické prostředky mohou také obsahovat kompatibilní obvyklé nosiče, například krémové báze nebo báze mazání, ethanol nebo oleylalkohol pro locia a vodné báze pro spraye. Takovéto nosiče mohou tvořit od asi 1 do asi 98 % hmotnostních prostředku, obvykleji budou tvořit až asi 80 % hmotnostních prostředku.

Prostředky podle tohoto vynálezu mohou být určeny pro topické podání vedle výše uvedených a také mohou obsahovat steroidní protizánětlivé léčivo, například betamethason.

Prostředky podle tohoto vynálezu mohou být formulovány jako čípky, které mohou obsahovat obvyklé čípkové báze, například kakaové máslo nebo jiné glyceridy.

Prostředky podle tohoto vynálezu určené pro parenterální podání mohou příhodně být v kapalných formách • · ·

I dávkové jednotky, které mohou být připraveny za využití sloučeniny a sterilního vehikula, přičemž voda je výhodná. Sloučenina v závislosti na vehikulu a použité koncentraci může být ve vehikulu buď suspendována nebo rozpuštěna. Při přípravě roztoků může být sloučenina rozpuštěna ve vodě pro injekci a sterilizována filtrací před plněním do vhodné skleničky nebo ampule, která se poté uzavře.

Výhodně mohou být ve vehikulu rozpuštěny obvyklé přísady včetně například lokálních anestetik, konzervancií a pufrovacích činidel. K posílení stability roztoku může být prostředek zmrazen po naplnění do skleničky a voda odstraněna ve vakuu, výsledný suchý lyofilizovaný prášek může být poté uzavřen do skleničky a může být dodávána doprovázející sklenička s vodou pro injekci k rekonstituci kapaliny před použitím. Parenterální suspenze mohou být připraveny v podstatě stejným způsobem s tím rozdílem, že sloučenina se suspenduje ve vehikulu místo rozpuštění a sterilizace se nemůže provádět filtrací. Sloučenina se místo toho sterilizuje expozicí ethylenoxidu přes suspendováním ve sterilním vehikulu. Výhodně je v takových suspenzích obsažen surfaktant nebo zvlhčovači činidlo k usnadnění jednolité distribuce sloučeniny.

Sloučenina nebo prostředek podle tohoto vynálezu se vhodně podává pacientovi v antimikrobiálně účinném množství.

Prostředek podle tohoto vynálezu může vhodně obsahovat od 0,001 % hmotnostního, výhodně (pro jiné než sprayové prostředky) od 10 do 60 % hmotnostích, sloučeniny podle tohoto vyálezu (vztaženo ka celkové hmotnosti prostředku) v závislosti na způsobu podání.

« · · · · · ·

Pokud se prostředek podle tohoto vynálezu předkládá ve formě dávkové jednotky, například tablety, každá jednotková dávka může vhodně obsahovat od 25 do 1000 mg, výhodně od 50 do 500 mg, sloučeniny podle tohoto vynálezu.

Representativní prostředky podle předloženého vynálezu zahrnují prostředky adaptované k intranasálnímu podání, obzvláště prostředky pro cílené dodávání do a k usídlení v nosohltanu. takovéto prostředky jsou výhodně adaptovány pro cílené podání do nosohltanu a setrvání v něm. Pojem „cílené dodávání se používá k vyjádření, že prostředek se dodává do nosohltanu spíše než že zůstává v nosnch dírkách. Pojem „usídlení v nosohltanu se použije k vyjádření, že prostředek, jakmile se dodá do nosohltanu, zůstává uvnitř nosohltanu během několika hodin, spíš než že se vypláchne více méně bezprostředně. Výhodné prostředky zahrnují sprayové prostředky a krémy. Representativní sprayové prostředky zahrnují vodné prostředky stejně jako olejové prostředky, které obsahují amfifilní činidla, takže prostředek zvyšuje viskozitu při kontaktu s vlhkostí. Krémy mohou být také použity, obzvláště krémy, které mají rheologické vlastnosti, které krému umožňují snadno se rozprostřít v nosohltanu.

Výhodné vodné sprayové prostředky zahrnují kromě vody další pomocné látky včetně modifikátoru tonicity, jako je sůl, například chlorid sodný, konzervancia, jako je benzalkoniová sůl, surfaktantu, jako je neiontový surfaktant, například polysorbát, a pufru, jako je dihydrogenfosforečnan sodný, přítomné v nízkých hladinách, obvykle nižších než 1 %.

• · ·

» · · · » · · + 4 * · · ·

Hodnota pH prostředku může být také upravena pro optimální stabilitu léčivé látky během skladování. Pro sloučeniny podle předloženého vynálezu je hodnota pH v rozmezí od 5 do 6, výhodně^· od asi 5,3 do asi 5,8, obvykle je optimální hodnota okolo 5,5.

Representativní olejové sprayové a krémové prostředky jsou popsány ve WO 99/07341 a WO 99/12520 (SmithKline Beecham). Representativní vodné spraye již byly popsány ve WO 99/21855 (SmithKline Beecham).

Vhodně je léčivá látka přítomna v prostředcích pro nosní dodávání od 0,001 a 5 %, výhodně od 0,005 do 3 %, hmotnostích prostředku. Vhodná množství zahrnují 0,5 % a 1 % hmotnostní prostředku (pro olejové prostředky a krémy) a od 0,01 do 0,2 % (vodné prostředky).

Sprayové prostředky podle předloženého vynálezu mohou být dodávány do nosní dutiny sprayovými prostředky dobře v oboru známými pro nosní spraye, například vzduchovým rozprašovačem. Výhodné prostředky zahrnují prostředky, kde je dávka odměřena k poskytnutí jednotkového objemu prostředku, výhodně okolo 100 μΐ a případně adaptované pro nosní podání přidáním modifikované trysky.

Příklady provedení vynálezu

Vynález je ilustrován následujícími příklady.

Poznámka k názvosloví analogů pleuromutilinu

Sloučenina vzorce (a) má dle systému IUPAC systematický název (IS,2R,3S,4S,6R,7R,8R,14R)-3, 6-dihydroxy-2,4,7, 14-tetramethyl-4-vinyltricyklo[5.4.3 . O^1,8] tetradekan-9-on. Je rovněž uváděno, že je pro ni používán triviální název mutilin se systém číslování, který popsali H. Berner, G. Schulz a H. Schneider v Tetrahedron, 37, 915 až 919 (1981).

(a) Číslování IUPAC (a) Mutilinové číslování

Příprava 1 (2S)-2-Dichloracetoxy-ll-O-trifluoracetylmutilin

(a) Formylované deriváty mutilinu

Reakce se provádí podobně jako reakce, kterou popsali A.J. Birch, C.W. Holzapfel a R.W. Rickards (Tet (Suppl), 8, III 359 (1996)). Mutilin (6 g) v toluenu (330 ml) a methyl-formiát (100 ml) se zpracují s methoxidem sodným (3 g) a 8 hodin se míchají pod atmosférou argonu. Přídí se směs led/voda (100 ml), následuje 2N HCI (220 ml). Směs se protřepe a rozdělí a vodná vrstva se se vysuší a se eluuje směsí extrahuje etherem. Spojené organické fáze odpaří a odparek chromatografuje, přičemž ethyl-acetát/hexan. Napřed se eluuje 11,14-diformiát 2-hydroxymethylenmutilinu (2,33 g) : ¹H NMR (CDCI3) mezi jinými 5,02 (1H, d), 5,77 (1H, d), 6,94 (1H, s), 7,89 (1H, s), 8,10 (1H, s). Jako druhý se eluuje 11-formiát 2-hydroxymethylenmutilinu (3,0 g) : ¹H NMR (CDCI3) mezi jinými 4,40 (1H, d), 5,11 (1H, d), 7,06 (1H, s), 8,25 (1H, d, J 0,8 Hz). Třetí se eluuje směs (2:1) 14-formiátu 2-hydroxymethylenmutilinu a 2-hydroxymethylenmutilinu (1,8 g).

(b) 2-Hydroxymethylenmutilin

Směs 11,14-diformiátu 2-hydroxymethylenmutilinu (2,33 g) a (14-formiátu 2-hydroxymethylenmutilin + 2-hydroxymethylenmutilin) (1,8 g) se rozpustí v ethanolu (30 ml) a zpracuje se s 0,5M roztokem hydroxidu draselného v ethanolu (60 ml). Po hodině se roztok se naředí ethyl-acetátem (200 ml), promyje se 2M kyselinou chlorovodíkovou (120 ml) a vodou (100 ml), vysuší a odpaří k získání 2-hydroxymethylenmutilinu jako pěny (3,6 g); ¹H NMR (CDCI3) mezi jinými 3,45 (1H, d) , 4,37 (1H, d) , 6,97 (1H, s) .

(c) 2-Diazomutilin

Roztok 2-hydroxymethylenmutilinu (3,6 g) v dichlormethanu se ochladí na teplotu -10 °C pod atmosférou argonu, zpracuje se s triethylaminem (4,6 ml) a tosylazidem (3,55 g) a ohřeje se na teplotu místnosti. Po 6 hodinách se roztok promyje 0,5M kyselinou chlorovodíkovou (150 ml) a vodou (100 ml), vysuší a odpaří. 2-Diazomutilin se získá jako žluté krystaly (1,7 g) ze směsi ethyl29

-acetát/hexan; IR (CHC1₃) 3634, 2082 a 1670 cm'¹.

(d) (2S)-2-Dichloracetoxymutilin

Roztok 2-diazomutilinu (1,7 g) v dichlormethan (40 ml) se chladí na ledu a po kapkách se zpracuje s dichloroctovou kyselinou (0,5 ml). Lázeň se odstraní a po 30 minutách je roztok bezbarvý. Promyje se vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (50 ml), vysuší a odpaří. Chromatografie, při eluci směsí 1:3 ethylacetát/hexan, poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví jako méně polární ze 2 hlavních produktů (bílá pěna, 1,6 g) : ^XH NMR (CDCI3) mezi jinými 3,33 (1H, t, J 5,8 Hz), 4,33 (1H, d, J 7 Hz), 5,04 (1H, t, J 9 Hz), 5,2-5,4 (2H, m) , 5,96 (1H, s), 6,14 (1H, dd, J 17,5 a 10,5 Hz).

(e) (2S)-2-Dichloracetoxy-ll-O-trifluoracetylmutilin (2S)-2-Dichloracetoxymutilin (5,8 g, 0,012 mol) v suchém tetrahydrofuranu (120 ml) se zpracuje s trifluoracetylimidazolem (1,54 ml, 0,0135 mol) a míchá se při teplotě místnosti 18 hodin. Ke směsi se přidá ethyl-acetát (200 ml) a ta se poté promyje zředěným roztokem chloridu sodného (2 x 200 ml). Organická vrstva se oddělí, vysuší (síran sodný), zfiltruje a odpaří do sucha. Chromatografie na silikagelu, při eluci směsí ethyl-acetát/hexan (9:1), poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví (4,98 g, 71 %); ^XH NMR (CDCI3) mezi jinými 0,85 (3H, d, J 7 Hz), 0,95 (3H, d, J 7 Hz), 1,05 (3H, s) , 1,39 (3H, s), 4,29 (1H, t, J 7 Hz), 4,86 (1H, d, J 7 Hz), 5,08 (1H, t, J 9 Hz) , 5,99 (1H, s) .

Příprava 2 • « « * • · • · <

6-terc-Butoxykarbonylaminonikotinová kyselina

COOH tBuOCONH^V

Methyl-(6-aminonikotinát) (10 g) v terc-butanolu (500 ml) se zpracuje s di-terc-butyldikarbonátem (15,8 g) a tahřívá se na teplotu 100 °C 36 hodin. Směs se odpaří ve vakuu. Triturace díethyletherem poskytne methyl-(6-terc-butoxykarbonylaminonikotinát (12,8 g). Zpracovávání této sloučeniny s monohydrátem hydroxidu lithného ve směsi tetrahydrofuran (150 ml) a voda (150 ml) po 18 hodin a odpaření na malý objem je následována okyselením kyselinou citrónovou. Filtrace poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví jako bílou tuhou látku (8,99 g, 57 %). M.S.(-ve iontová chemická ionizace) m/z 237 ([M-H]’, 80 %), 193 (100 %) .

Příprava 3

6-terc-Butoxykarbonylaminoisonikotinová kyselina

COOH tBuOCONH N

Sloučenina pojmenovaná v záhlaví se připraví analogicky podle přípravy 2 z methyl-(6-aminoisonikotinátu) (D.J. Stanonis, J. Org. Chem., 22, 475 (1957)) k získání 1,54 g. M.S.(-ve iontová chemická ionizace) m/z 237 ([M-H]”, 55 %), 193 (100 %).

• * « · · · ·

Příprava 4

5-Bis-terc-butoxykarbonylaminopyridin-3-ylkarboxylát sodný (a) Ethyl-(5-aminonikotinát)

5-Aminonikotinová kyselina (2,2 g) (Bachman a Micucci, J. Araer. Chem. Soc., 70, 2381 (1948)) v ethanolu (20 ml) se chladí na ledu, nasytí se plynným chlorovodíkem a 4 hodiny se zahřívá na teplotu zpětného toku. Směs se odpaří na malý objem a rozdělí se mezi ethyl-acetát (100 ml) a nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného (100 ml). Organická fáze se promyje dalším vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vysuší a odpaří k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví jako bílé tuhé látky (1,34 g). M.S. (+ve iontová chemická ionizace) m/z 167 (MH⁺, 100 %) .

(b) Ethyl-(5-bis-terc-butoxykarbonylam.inopyridin-3-y.lkarboxylát)

Roztok ethyl-(5-aminonikotinátu) (1,3 g) v 1,2-dichlorethanu (20 ml) se zpracuje s triethylaminem (2,4 ml), di-terc-butyldikarbonátem (5,12 g) a 4-dimethylaminopyridinem (14 mg) a zahřívá se na teplotu zpětného toku 1 hodinu. Rozpouštědlo se odpaří a odparek se vyjme ethyl-acetátem (50 ml), promyje se vodou (2 x 50 ml), vysuší a odpaří. Chromatografie poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví jako bílou tuhou látku (947 mg). M.S. (+ve iontová chemická ionizace) m/z 367 (MH+, 40 %), 167 (100 % ) .

(c) 5-Bis-terc-butoxykarbonylaminopyridin-3-ylkarboxylát sodný

Roztok ethyl-(5-bis-terc-butoxykarbonylaminopyridin-3-ylkarboxylátu) (0,9 g) ve směsi dioxan (15 ml)/voda (1 ml) se zpracuje s 2N vodným roztokem hydroxidu sodného (1,62 ml) a míchá se přes noc. Roztok se odpaří k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví jako tuhé látky, která se vysuší ve vakuu (0,912 g). M.S. (+ve iontová chemická ionizace) m/z 339 (MH⁺ volná kyselina, 3 %), 167 (100 %).

Příprava 5

6-Bis-terč-butoxykarbonylaminopyridin-2-ylkarboxylát sodný

Sloučenina pojmenovaná v záhlaví se připraví analogicky podle přípravy 4, kroky 2 a 3 z ethyl-(6-aminopyridin-2-ylkarboxylátu) (Ferrari a Marcon, Farmaco Ed. Sci., 14, 594 až 596 (1959)) v kvantitativním celkovém výtěžku. NMR 5(CD₃OD) 1,39 (18H, s), 7,33 (1H, dd),

7,76 (1H, t), 7,95 (1H, dd).

Příprava 6 . 5-Bis-terc-butoxykarbonylaminopyridin-2-ylkarboxylát sodný

Sloučenina pojmenovaná v záhlaví se připraví analogicky podle přípravy 4, kroky 2 a 3 z methyl-(5-aminopyridin-2-ylkarboxylátu) (O.P. Shkurko a V.P. Mamaev, Chem. Heterocykl. Compd., 26, 47 až 52 (1990)) v 52% celkovém výtěžku. NMR 8(D₂O) 1,35 (18H, s), 7,77 (1H, dd), 7,92 (1H, d), 8,38 (1H, d).

« · ·* > · • · · · • · · ¹¹ • · · · · > · ♦ · . a * ·· ···«

Příprava 7

4-Bis-terc-butoxykarbonylaminopyridin-2-ylkarboxylát sodný (a) Methyl-(4-aminopyridin-2-ylkarboxylát)

Roztok methyl-(4-nitropyridin-2-ylkarboxylátu) (0,7 g) (Deady a kol., Aus. J. Chem., 24, 385 až 390 (1971)) v methanolu (30 ml) se zpracuje s 10% Pd/C (0,3 g) a míchá pod atmosférou vodíku při atmosférickém tlaku přes noc. Roztok se zfiltruje a odpaří k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (0,55 g) . NMR δ (CDCI3) 3,97 (3H, s), 4,34 (2H, široký), 6,65 (1H, dd), 7,39 (1H, d), 8,32 (1H,

d) .

(b) a (c) se provedou analogicky krokům (b) a (c) z přípravy 4 k získání sodné soli pojmenované v záhlaví v celkovém 67% výtěžku. MS (-ve iontová chemická ionizace) m/z 337 ([M-H]' volná kyselina, 70 %, 178 (100 %).

Příprava 8

6-Methoxynikotinát sodný . Hydrolýza methyl-(6-methoxynikotinátu) způsobem analogickým kroku (c) přípravy 4 poskytne sloučeninu • pojmenovanou v záhlaví.

Příprava 9

2-terc-Butoxykarbonylaminothiazol-5-karboxylová kyselina

• · · · (a) Methyl-(2-bis-terc-butoxykarbonylaminothiazol-5-karboxylát)

Roztok methyl-(2-aminothiazol-5-karboxylátu) (2,3 g) (R. Noto, M. Ciofalo, F. Buccheri, G. Werber a D. Spinelli, JCS Perkin Trans., 2_, 349 až 352 (1991)) v dichlormethanu (60 ml) se zpracuje s triethylaminem (2 ml) a katalytickým množstvím 4-dimethylaminopyridinu a di-terc-butyldikarbonátu (8 g) a míchá se přes noc. Roztok se odpaří na malý objem, aplikuje se do sloupce oxidu křemičitého a eluuje se směsí ethyl-acetát/hexan k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (3,56 g).

(b) 2-terc-Butoxykarbonylaminothiazol-5-karboxy1ová kyselina

Roztok methyl-(2-bis-terc-butoxykarbonylaminothiazol-5-karboxylátu) (3,56 g) v dioxanu (50 ml) se zpracuje s 2N roztokem hydroxidu sodného (9 ml), míchá se 1 hodinu, zpracuje se s dalšími 17 ml 2N roztoku hydroxidu sodného a míchá se další hodinu. Směs upraví na hodnotu pH 8 pomocí 2N kyseliny chlorovodíkové a odpaří. Tuhá látka se vyjme vodou (10 ml), zpracuje se s roztokem citrónové kyseliny (6,6 g) ve vodě (20 ml) a extrahuje se ethyl-acetátem (30 ml). Ethyl-acetát se oddělí, promyje vodou (3 x 20 ml), vysuší a odpaří k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví jako tuhé látky (0,96 g). NMR δ (DMSO)

1,50 (9H, s), 7,95 (1H, s), 11,90 (1H, široký).

Příprava 10

2-terc-Butoxykarbonylaminothiazol-4-karboxylová kyselina • · • · »

» · · (a) Ethyl-(2-aminothiazol-4-karboxylát)

Hydrobromid 2-aminothiazol-4-karboxylové kyseliny (10 g) (E.C. Roberts a Y.F. Shealy, J.Med. Chem., 15, 1310 až 1312 (1972)) v ethanolu (35 ml) se zpracuje s koncentrovanou kyselinou sirovou a zahřívá se na teplotu zpětného toku 48 hodin. Roztok se odpaří na 25 % původního objemu a přidá se voda (20 ml). Alkalizue se přidáním hydrogenuhličitanu sodného, tuhá látka se zfiltrujé, promyje se vodou a vysuší se ve vakuu k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (5,64 g) . NMR δ (CDC1₃) 137 (3H, t) , 4,36 (2H, q) , 5,39 (2H, široký), 7,43 (1H, s).

Kroky (b) a (c) se provedou analogicky krokům (b) a (c) přípravy 9 k získání kyseliny pojmenované v záhlaví. NMR (CD₃OD) 1,45 (9H, s), 7,77 (lH,s).

Příprava 11

2,6-Bis(bis-terc-butoxykarbonylamino)pyrimidin-4-karboxylát sodný

COONa

N(COOtBu)₂

(a) Methyl-(2,6-diaminopyrimidin-4-karboxylát)

2,6-Diaminopyrimidin-4-karboxylová kyselina (G.D. Davies, F. Baiocchi, R.K. Robins a C.C. Cheng, J. Org. Chem., 26, 2755 až 2759 (1961)) se esterifikuje směsí

HCI/MeOH za použití postupu z přípravy 4, krok (a) ve 100% výtěžku. ^ΧΗ NMR ó(DMSO) 3,90 (3H, s), 6,72 (1H, s), 8,57 (široký), 8,93 (široký).

(b) se provádí analogicky kroku (a) přípravy 9 a (c) analogicky kroku (c) přípravy 4 k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (30 % během 2 kroků). NMR δ (DMSO) 1,38 (18H, s), 4,45 (18H, s), 7,71 (1H, s).

Příprava 12

2- (l-terc-Butoxykarbonylpiperidin-4-yl)thiazol-4-karboxylová kyselina tBuOCON

COOH

Roztok ethyl-(2-(1-terc-butoxykarbonylpiperidin-4-yl)thiazol-4-karboxylátu) (od firmy Tripos UK Ltd) (340 mg) ve směsi dioxanu (5 ml)/voda (1 ml) se zpracuje s 2N roztokem hydroxidu sodného (0,6 ml) a nechá se přes noc. Roztok se naředí ethyl-acetátem (20 ml) a 1M roztokem citrónové kyseliny (10 ml), třepe se a rozdělí. Organická část se promyje vodou (3 x lOml), vysuší a odpaří k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví jako tuhé látky

- (295 mg). MS (+ve iontový elektrorospray) m/z 335 (MNa⁺, 30

%) 239 (100 %); (-ve iontový elektrospray) m/z 267 ’ ([M-COOH], 100 %) .

Příprava 13

2-Methoxypyrimidin-5-karboxylová kyselina ·

0 0 0 0 ·

0··

Roztok methyl-(2-methoxypyrimidin-5-karboxylátu) (944 mg) (Z. Budesinsky a J. Vavrina, Collect. Czech.

Chem. Commun. , 37, 1721 až 1733 (1972)) ve směsi dioxan (33 ml)/voda (33 ml) se zpracuje s 2N roztokem hydroxidu sodného (3,37 ml), nechá se přes noc a odpaří na malý objem. Odparek se vyjme vodou (30 ml), hodnota pH se upraví na 2 přidáním 2N kyseliny chlorovodíkové a směs se extrahuje ethyl-acetátem (4 x 30 ml). Ethyl-acetát se vysuší a odpaří k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví jako bílé tuhé látky (605 mg). ¹H NMR δ (DMSO) 4,00 (3H, s), 9,03 (2H, s) .

Příprava 14 (2S)-2-Dichloroacetoxy-19,20-dihydro-ll-O-trifluoracetylmutilin

2-Diazo-19,20-dihydromutilin (H.Berner, G.Schulz a G. Fischer, Monatsh. fur Chemie, 112, 1441 až 1450 (1981)) se zpracuje jako v přípravě 1 kroky (d) a (e) k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví. MS (-ve iontový electrospray) m/z 603 (M0Ac~, 65 %), 543 ([M-H]‘, 100 %).

Příprava 15

2-Bis-terc-butoxykarbonylaminopyrazin-5-karboxylát sodný (BOC).

COONa

Ethyl-(2-aminopyrazin-5-karboxylát) (E. Felder,

D. Pitré a Ε. B. Grabitz, Helv. Chim. Acta, 47, 873 až 876 (1964)) se zpracují analogicky podle kroku (b) přípravy 9 a poté kroku (c) přípravy 4 k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví jako bílé tuhé látky. NMR δ (DMSO) 1,38 (18H, s), 8,51 (IH, s), 8,88 (IH, s)

Příprava 16

2-N-terc-Butoxykarbonyl-N-methylaminopyrimidin-5-karboxylát sodný

COONa bocn

Me

2-N-Methylaminopyrimidin-5-karboxylové kyselina (D. J. Brown a Μ. N. Paddon-Row, J. Chem. Soc. C, 164 až 166 (1966)) se esterifikuje za použití postupu z přípravy 4 (krok (a). Ester se zpracuje podle kroku (a) přípravy 9 a poté kroku (c) přípravy 4 k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví. NMR δ (DMSO) 1,42 (9H, s), 3,28 (3H, s) a 8,91 (2H, s).

Příprava 17

5-Bis-terc-butoxykarbonylamino-6-methoxynikotinát sodný (BOC)jN.

COONa

MeO

Methyl-(5-amino-6-methoxynikotinát) (Morisawa a kol., Agric. Biol. Chem., 40, 101 (1976)) se zpracuje podle kroku (a) přípravy 9 a poté kroku (c) přípravy 4 k • *· » ♦ « ··*· získání sloučeniny pojmenované v záhlaví. MS (-ve iontová chemická ionizace) m/z 367 ([M-H]', 100 %-) .

Příprava 18

6-Bis-terc-butoxykarbonylamino-5-methoxynikotinát

(a) Methyl·(6-amino-5-methoxynikotinát)

Směs 2-amino-5-brom-3-methoxypyridinu (7 g) (den Hertog a kol., Reci. Trav. Chim. Pays-Bas, 7 4, 1171 (1955)), dibromid bis(trifenylfosfin)palladia (3,5 g) a tri-n-butylamin (9 ml) v methanolu (35 ml) se podrobí tlaku 551,52 kPa oxidu uhelnatého a zahřívá se na teplotu 112 °C 16 hodin. Směs se ochladí a odpaří a odparek se chromatografuje, přičemž se eluuje směsí 1:1 ethyl-acetát/hexan k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (2,32 g). MS (+ve iontová chemická ionizace) m/z 183 (MH⁺, 100 %) .

(b) a (c) se provedou analogicky podle přípravy 9, krok (a) a přípravy 4, krok (c) k získání 6-bis-terc-butoxykarbonylamino-5-methoxynikotinátu sodného (celkově 77 %). MS (-ve iontová chemická ionizace) m/z 367 ([M-H]', 100 %).

Příprava 19

6-Bis-terc-butoxykarbonylamino-5-nitroníkotinát sodný • *

6-Amino-5-nitronikotinová kyselina (Marckwald, Chem. Ber., 27, 1336 (1984)) se esterifikuje postupem podle přípravy 4, krok (a), chrání se na atomu dusíku podle popisu v přípravě 9, krok (a) a ester se hydrolyzuje postupem z přípravy 4, krok (c) k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví. NMR 8(DMSO) 1,32 (18H, s) , 8,72 (1H, s), 9,07 (1H, s).

Příprava 20

2-Bis-terč-butoxykarbonylamino-6-methoxypyrimidin-4-karboxylát sodný

(a) Methyl-(2-chlor-6-methoxypyrimidin-4-karboxylát)

Methyl-(2,6-dichlorpyrimidin-4-karboxylát) (10 g) (M. Winn a kol., J. Med. Chem., 36, (18), 2676 až 2688 (1993)) v methanolu (100 ml) se zpracuje s ethoxidem sodným (3 g) a nechá se 16 hodin. Methanol se odpaří a odparek se rozdělí mezi dichlormethan a nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se promyje roztokem chloridu sodného, vysuší a odpaří k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (24 %). NMR δ (CDC13) 4,00 (3H, s), 4,07 (3H, s), 7,37 (1H, s) .

(b) 2-Chlor-6-methoxypyrimidin-4-karboxylát sodný »

«* · • · · · • · · 0 ·0

Methylester (a) se hydrolyzuje podle přípravy 4, krok (c) , k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (100 %) . NMR δ (DMSO) 3,93 (3H, s), 7,04 (1H, s).

(c) Methyl-(2-amino-6-methoxypyrimidin-4-karboxylát)

Roztok 2-chlor-6-methoxypyrimidin-4-karboxylátu sodného (2 g) v koncentrovaném vodném roztoku amoniaku (30 ml) se zahřívá na teplotu zpětného toku 4 hodiny a odpaří se do sucha. Odparek se vyjme methanolem (200 ml), zpracuje se s koncentrovanou kyselinou sírovou (1 ml) a zahřívá se na teplotu zpětného toku 16 hodin. Po odpaření na malý objem se směs rozdělí mezi ethyl-acetát a nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se promyje roztokem chloridu sodného, vysuší a odpaří k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví jako bílé tuhé látky (700 mg). NMR δ (CD₃OD) 3,92 (3H,s), 3,94 (3H, s) , 6,81 (1H, s) .

(d) 2-Bis-terc-butoxykarbonylamino-6-methoxypryimidin-4-karboxylát sodný

Na aminopyrimidin (c) se zavede chránicí skupina podle postupu z přípravy 4, krok (b) a ester se hydrolyzuje podle postupu z přípravy 4, krok (c) k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví.

Příprava 2 1

2-Bis-terc-butoxykarbonylaminopyrimidin-4-ylkarboxylát sodný lOONa

Λ (BOCljN Ν

Sloučenina pojmenovaná v záhlaví se připraví analogicky podle přípravy 4 z 2-aminopyrimidin-4karboxylové kyseliny (T. Matsukawa, K. Shirakawa, J. Farm. Soc. Japan, 72, 909 až 912 (1952)). NMR δ (DMSO) 1,39 (18H, s), 7,59 (1H, d, J 5 Hz), 8,72 (1H, d, J 5 Hz).

Příprava 22 <

6-N-terc-Butoxykarbonyl-N-methylaminonikotinová kyselina

Me (a) Hydrochlorid β-methylaminonikotinové kyseliny

6-Chlornikotinová kyselina (4,5 g) se rozpustí v methanolu (50 ml), zpracuje se s 33% methylaminem v ethanolickém roztoku (25 ml) a zahřívá se v uzavřené bombě na teplotu 140 °C 18 hodin. Směs se ochladí a odpaří do sucha. Triturace směsí 1:1 methanol/diethylether poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví (3,7 g, 69 %). MS (+ve je electrospray) m/z 153 (MH⁺. 100 %) .

. (b) Methyl-(6-methylaminonikotinát)

Hydrochlorid β-methylaminonikotinové kyseliny (3,65 g) v methanolu (100 ml) se zpracuje s koncentrovanou kyselinou sírovou (2 ml) a 18 hodin se zahřívá na teplotu zpětného toku. Směs se odpaří do sucha a odparek se ♦ · · • · · · ♦ · · · • · · • ♦ · · · » · · ** » · * ·»···· · rozdělí mezi ethyl-acetát a nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva se vysuší a odpaří do suchá k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (1,07 g) M.S. (+ve iontový elektrospray) m/z 167 (MH⁺, 100 %) .

(c) Methyl-(6-N-terc-butoxykarbonyl-N-methylaminonikotinát

Sloučenina pojmenovaná v záhlaví se připraví analogicky podle přípravy 4, krok (b) k získání (1,41 g, 58 %) .

k (d) 6-N-terc-Butoxykarbonyl-N-methylaminonikotlnová kyselina

Hydrolýza esteru se provádí analogicky podle hydrolýzy esteru v přípravě 2 k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (76 %). MS (-ve iontová chemická ionizace) m/z 251 ([M-H]^-, 100 %).

Příprava 23

3-(N-terc-Butoxykarbonyl-N-methylamino)pyridazin-6-karboxylát sodný

COONa (a) 3-Methylaminopyridazin-6-karboxylová kyselina

3-Chlorpyridazin-6-karboxylová kyselina (2,5 g) (R. F. Homer, H. Gregory, W. G. Overend a L. F. Wiggins, J. Chem. Soc., 2195 až 2199 (1948)) se zpracuje s 8M triethylaminem v ethanolu (2,16 ml) a zahřívá se na • · ♦ • · · · ♦ « · .1 teplotu 100 °C v uzavřené tlakové reakční nádobě 18 hodin. Roztok se okyselí na hodnotu pH 4 pomocí 5N kyseliny chlorovodíkové a sraženina se odfiltruje k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (0,58 g). MS (-ve iontová chemická ionizace) m/z 152 ([M-H]; 100 %).

(b) Ethyl-(3-methylaminopyridazin-6-karboxylát)

Roztok 3-methy1aminopyridazin-6-karboxylové kyseliny (0,58 g) v ethanolu (50 ml) se nasytí plynným chlorovodíkem, zahřívá se na teplotu zpětného toku 48 hodin a odpaří. Odparek se rozdělí mezi ethyl-acetát a vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného, oddělí se a vodná vrstva se reextrahuje ethyl-acetátem. Organická fáze se vysuší a odpaří k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (0,61 g). MS(+ve iontová chemická ionizace) m/z 182 (MH⁺, 100 %) .

(c) Ethyl-(3-(N-terc-butoxykarbonyl-N-methylamino)pyridazin-6-karboxylát)

Příprava je analogická přípravě 9, krok (a) (72 %). MS (+ve iontová chemická ionizace) m/z 282 (MH⁺,

100 %) .

(d) 3-(N-terc-Butoxykarbonyl-N-methylamino)pyridazin-6-karboxylát sodný

Příprava je analogická přípravě 4, krok (c) (93 %). MS (-ve iontová chemická ionizace) m/z 252 ([M-H]”, 100 %) .

Příprava 24

6-(Bis-terc-butoxykarbonylamino)-5-kyannikotinát sodný .COONa (a) 6-Hydroxy-5-jodnikotinová kyselina

6-Hydroxynikotinová kyselina (20 g) ve vodě (200 ml) a kyselina sírová (80 ml) se zahřívají na teplotu 90 °C 1 hodinu. Jodičnan draselný (0,42 ekvivalentu) a jodid draselný (0,96 ekvivalentu) se oba přidají po částech během 2 hodin. Po další hodině při teplotě 90 °C se směs ochladí na teplotu 60 °C a přidá se 1 kg ledu. Hnědá tuhá látka se odfiltruje, vysuší a vyjme směsí dimethylformamid (30 ml)/ethanol (1 litr). Přidává se metabisiřičitan sodný až hnědá barva zmizí a směs se vlije na led (2 kg) a přidá se dalšího 1,5 litru vody a bílá tuhá látka se zfiltruje k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (16,5 g). NMR δ (DMSO) 12,95 (1H, široký), 12,35 (1H, široký), 8,36 (1H,

d) , 8,03 (1H, d) .

(b) Methyl-(6-chior-5-jodnikotinát)

6-Hydroxy-5-jodnikotinová kyselina (15,25 g) se zahřívá na teplotu zpětného toku 4 hodiny ve směsi thionylchlorid (40 ml)/dimethylformamid (5 ml), ochladí se a odpaří do sucha. Odparek se vyjme chloroformem (50 ml) a přidá se k methanolu (100 ml). Odpaření poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví (17 g). NMR δ (CDCI3) 8,92 (1H, d), 8,71 (1H, d), 3,96 (3H, s).

(c) 6-Chlor-5-jodnikotinát sodný

Příprava je analogická přípravě 4, krok (c) (100 %). NMR δ (DMSO) 8,72 (1H, d) , 8,59 (1H, d).

(d) Methyl-(6-amino-5-jodnikotinát)

6-Chlor-5-jodnikotinát sodný (5 g) v 0,88M roztoku amoniaku (125 ml) se zahřívá na teplotu 150 °C 18 hodin v uzavřené bombě, ochladí se a odpaří do sucha. Odparek se esterifikuje podle postupu z přípravy 22, krok (b) (2,44 g). MS (-ve iontová chemická ionizace) m/z 277 ( [M-H]’, 100 %) .

(e) Methyl-(6-amino-5-kyannikotinát)

Směs methyl-(6-amino-5-jodnikotinátu) (2,44 g), tris(dibenzylidenaceton)dipalladia(0) (hmotnostně 4%),

1,1'-bis(difenylfosfino)ferrocenu (hmotnostně 16%) a kyanidu měďného (4 ekvivalenty) v dioxanu (50 ml) se zahřívá na teplotu zpětného toku 4 hodiny, ochladí a zfiltruje. Filtrát se odpaří a odparek se chromatografuje, přičemž se eluuje 4% směsí methanol/dichlormethan k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (1,45 g). NMR δ (DMSO) 8,95 (1H, d), 8,69 (1H, d), 7,79 (2H, široký),

3,80 (3H, s) .

(f) Methyl-(6-(bis-terc-butoxykarbonylamino)-5-kyannikotinát)

Příprava je analogická přípravě 9, krok (a) (73 %) . NMR δ (CDC1₃) 9,25 (1H, d) , 8,60 (1H, d) , 4,01 (3H, s), 1,46 (18H, s).

(g) 6-(Bis-terc-butoxykarbonylamino)-5-kyannikotinát sodný

Příprava je analogická přípravě 4, krok (c) (100 %) . NMR δ (D₂O) 9,03 (lH,d), 8,06 (1H, d) , 1,32 (18H, s) .

Pyrimidin-5-karboxylová kyselina se připraví podle I. T. Forbes, R. T. Martin a G. E. Jones,

Preparation of indolylurea derivatives as antagonists, PCT Int. Appl. (1993) WO/9318028 Al 19930916.

2- Dimethylaminopyrimidin-5-karboxylové kyselina se připraví podle P. Dorigo, D. Fraccarollo, G.

Santostasi, I. Maragno a M. Floreani, J. Med. Chem., 39, 3671 až 3683 (1996) .

Pyrazolo [1,5-a]pyrimidin-3-karboxylová kyselina se získá od firmy Chembridge.

6-Dimethylaminonikotinová kyselina se připraví podle Tschitschibabin a kol., Chem. Ber., 62, 3052 (1929).

3- Chlorpyridazin-6-karboxylová kyselina se připraví podle R. F. Homer, H. Gregory, W. G. Overend a L. F. Wiggins, J. Chem. Soc., 2195 až 2199 (1948).

Příklad 1

2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester (6-amino-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny

OH

O

OH » · · • * ····« · * ···· (a) 2-(S)-2-Dichloracetoxymutilin-14-ester-ll-trifluoracetát (6-terc-butyloxkarbonylamino-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny

(1,0 g) v dichlormethanu (100 ml) se zpracuje s oxalylchloridem (0,44 ml) a dimethylformamidem (1 kapka) a míchá se při teplotě místnosti 3 hodiny. Odpaření do sucha poskytne chlorid kyseliny, který se rozpustí v dichlormethanu (150 ml) a zpracuje se kyanidem stříbrným (1,0 g, 6,7 mmol), 2-(S)-2-dichloracetoxymutilin-ll-trifluoracetátem (2,3 g) a triethylaminem (0,65 ml) a míchá se při teplotě místnosti 18 hodin. Filtrace a odpaření filtrátu do sucha následované chromatografií na silikagelu, přičemž se eluuje 25% ethyl-acetátem v hexanu, poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví jako bílou pěnu (0,53 g, 15 %).

(b) 2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester (6-terc-butoxykarbonylamino-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny

2-(S)-2-Dichloracetoxymutilin-14-ester-ll-trifluoracetát (6-terc-butoxykarbonylamino-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny (0,52 g) v absolutním ethanolu k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (0,37 g, 100

%) (c) 2-(S)-Hydroxymuzilin-14-ester (6-amino~3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny

oxykarbonylamíno-3-pyridylkarbonyl )'karbaraové kyseliny (0,37 g) v dichlormethanu (50 ml) se zpracuje s trifluoroctovou kyselinou (2 ml) a míchá se při teplotě místnosti 5 hodin. Směs se odpaří do sucha a odparek se rozdělí mezi 10% roztok uhličitanu draselného a 10% směs methanol/dichlormethan (2 x 100 mil) . Organické fáze se oddělí, vysuší (síran sodný), zfiltrují a odpaří do sucha. Chromatografie na silikagelu, přičemž se eluuje 8% směsí methanol/dichlormethan, poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví jako bílou tuhou látku (0,117 g, 37 %). M.S. (-ve iontový elektrospray) m/z 498 ([M-Hj~, 30 %) , 161 (100 %).

Příklady 2-27 (a) Následující látky se připraví analogicky podle kroku (a) z příkladu 1:

\Z OCOCF.

RCONHCOOΉ /' oOCOCBCk

Příklad č.	R	% výtěžku	Elektrospray MS m/z-
2	iS BOCNH N	20
3		26	(-ve ion) 904 ([M-H?, 100%)
4		54	(-ve ion) 904 ([M-H?, 100%)
5	TOJl.- cx N ^·	39	(-ve ion) 904 ([M-H]-, 100%) ;
6	N<BOC), &	44·	(-ve ion) 904 ([M-K?, 100%)
7	jy	54 j	(-ve ion) 719 ([M-K]-, 100%)
8	BOCMH-, X⁵'. V	40	(-ve ion) 810 ([M-Hp, 100%)
9	BOCNH-^T-s X	34	(-ve ion) 810 (JM-Hp, 100%)
10	XX	12.
11	íS (aocíX ^T^íSOCí.	62
12	βοαθ-ζΧ	71	(+ ve ion) 902 (MNa ζ 20%) 880{MH\ 20%)212(100%)
13	«ν' Λ J McO N	42	(-ve ΐοη)720([Μ~ΗΓ, 65%),113(100%)
14	σ	20	i 1
15	^xx	83	i (-ve ion) 905 (JM-H]', 40%), 113 (100%)
16	σ	18.5	(-ve ion) 690 ([M-H]', 90%), 123 (100%)
17	JO	49	(-ve ion) 733 ([M-Hj, 100%)
18	Mft	18	(-ve ion) 819 {[M-H]', 100%)

19	rť·''N C... M * 1	44 (	(-ve ion) 729 ([M-H]', 100%)
20	{socys^ x Γ í MecX	15 ;	(-ve ion) 934 ([M-H]’, 100%)
21	ÁJ	44
22.	fWCyt' V-'	68
23	(Bocyt, , 'O	-
24	Γ if	59
25	1	15	(+ve ion) 734 (MH⁺, 100%)
26	rr eočw 'w' Me	66	(-ve ion) 818 ([M-H]', 100%)
27	i ií tíť	76
28	ί ! >· ,Αϊχ ,JM βοατ' ν'	29	\| {-ve ion) 819 ([M-H]', 100%)
29	NC-n χ·χ x Ί· r «‘ΒΟΟ/Κ' w'	16	j (-ve ion) 929 ([M-H]', 100%)

Hydrochlorid 2-aminopyrimidin-5-ylkarbonylchloridu pro příklad 10 se připraví zahříváním 2-aminopyrimidin-5-ylkarboxylové kyseliny (0,4 g) na teplotu zpětného toku (P. Schenone a kol., J. Heterocyklic Chem., 27, 295 (1990)) v thionylchlorIdu (20 ml) 4 hodiny, následuje odpaření do sucha.

Příklad 3 (b) 2-(S)-Hydroxymutiiin-14-ester (5-bis-terc-butoxykarbonylaminonikotinoyli karbamové kyseliny

Roztok 2-(S)-dichloracetoxymutilin-14-ester-ll-trifluoracetátu (5-bis-terc-butoxykarbonylaminonikotinoyl)karbamové kyseliny (0,25 g) v ethanolu (25 ml) se zpracuje s nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (25 ml) a míchá se silně 2 a půl hodiny. Směs se naředí ethyl-acetátern (150 ml) a vodou (150 ml), protřepe se a rozdělí. Organická fáze se vysuší a odpaří k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví jako bílé tuhé látky (0,198 g). MS(-ve iontový elektrospray) m/z 698 ([M-H],

100 %).

Příklady 2, 4 až 17, 19 až 21 a 24 až 26 (b) Následující sloučeniny se připraví analogicky podle kroku (b) buď z příkladu 1 nebo z příkladu 3.

OH

RCONHCOO' •V

O''

~y

OH

Příklad ¹č.	R	% výtěžku 100	'.Elektrospray MS m/z
2	.0 BOCHH 7Γ
4	CX (Bocs/r	100
5	(»0,1.^ ti.	62	(-ve ion) 698 ([M-H]', 100%)
6	«ÍSOCJ, 6	i 76 i (-ve ion) 698 ([M-H]', 100%) í i
7	s X mbo	45	(-ve ion) 513 ([M-H]*, 100%)
8	BOCNK.... N~“	97	(-ve ion) 604 ([M-H]*, 100%)
9	Λ ý Ν—í t	97 j
10	J .Λ κ,ιτ Υ'	62 . \| (-ve ion) 499 ([M-H]', 100%)
11	Λ. 1 (BocyM ‘μ Ή'ϊκχ:),	100 i
12	/~\ BOtW )—i λ/ Ή	99 ; (-ve ion) 672 ([M-H]',100%)
13	jí J MaC/' 'řf'	69	(-ve ion) 514 ((M-H]‘,100%)
14 í		S Ί ji	(•fze ion) 991 (2MNa⁺,100%), 485 /O/lí/40%)

15	Γϊ	18 j •i 1	! (-•ve ion) 699 ([M-H]\ 100%)
16	Μ	11 1	(-ve ion) 484 ([M-H]', 60%), 122 (100%)
17	ιΎ ί	97 \| i i	(-ve ion) 527 100%)
19	ϊ~ \__ (, > 3J	i 70 S ! !	(-ve ion) 523 ((M-H), 100%)
20	ί>.. I fchO'' Vr	Í 100 5
21	k ©οοχ' ''u'	100
24	(ř3CC)Jw,_s ,η._χ Γ' ff ^rM<v.x	27
25	,~X A J MeJX Ή	54	Η ve ion) 528 (MH⁺, 100%)
26	ÍY BOCW'· 't;'' SAíi	91 ? ?	(-ve· ion) 612 ([Μ-Ή]', 100%)

Příklad 3 (c) 2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester (5-aminoníkotinoyl)karbamové kyseliny

Pvoztok 2-(S)-hydroxymutilin-14-esteru (5-bis-terc-butoxykarbonylaminonikocínoyl)karbamové kyseliny (0,198 g) v trifluoroctové kyselině (2 ml) se 1 hodinu udržuje a odpaří. Odparek se zpracuje s ethyl-acetátem (10 ml) a nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (10 ml), protřepe a oddělí. Organická fáze se vysuší a odpaří. Chromatografie (ethyl-acetát/methanol) poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví (0,084 g). MS (-ve iontový elektrospray) m/z 498 ( [M-H], 100 %) .

Příklady 2, 4 až 6, 8 a 9, 11 a 12, 15, 20 a 21, 24 a 26 (c) Následující sloučeniny se připraví analogicky podle kroku (c) buď z příkladu 1 nebo z příkladu 3.

OH

RCONHCOO }'*» «V Λ

C Λ

OH

*	Příklad č.	R	tO ϊ----- ----------- '/θ ( 1 Elektrospray MS m/zx výtěžku
•	2	j J ή	20 j (-ve ion) 498 ([M-H]', 38%),268 (100%)
	4	y'' '·%··» jj J d......	i 8:5 ’ (-vs ion) 498 ([M-H], 100%)
	,ς;	² ''‘‘s jí J	,_ry \| (-ve ion) 558(MOAc,40%), 498([M-H]' í 85%), 162 (100%)· ....
	6	j * ίζΑ.	68 i (~vc ion) 498 ([M-H],70%), 162 (100%)
	8	1	j 90 i (-ve ion) 504 ([M-H], 30%), 168 (100%)

, .. ·· ·· ,... ; · ··· 55 .. · ·?·:.. ’ ···· * .«·· ·
9		85	• · ’ --.--« -·- (-ve ionjŠátÍM-rf] 1*0%), 168 (100%)
11	Λ h Ί	30	(-ve ion) 514 ([M-H]',55%), 178(100%)
12.	hm V—O. V/ Μ	71	(-ve ion) 572 ([M-H]',l 00%)
15	ťr k;<' k	61	(-ve ion) 499 ([M-H]', 55%), 163 (100%)
20	Π MeQ N	49	(- ve ion) 528 ([M-H]', 100%)
21	MeO'.- xx ίΠ Κ\|Γ W	65	(-ve ion) 528 ([M-H]*, 100%)
24	íj	94 f -	(-ve ion) 499 ([M-H]', 100%)
26	Γί Mtť ^vk'	! j 30 ! 1	(-ve ion) 512 ([M-H]', 100%)

Příklad 18

2- (S) -Hydroxymutilin--14-ester (2-N-methylaminopyrimidin-5-ylkarbonyl)karbamové kyseliny (b) 2- (S) -Dichloracetoxy-ll-O-triflu.oracetylmutilin-14-ester (2-N-methylaminopyrimidin-5-yl.karbonyl) karbamové kyseliny

Materiál chráněný BOC z kroku (a) (viz tabulka) se zbaví chrániči skupiny pomccí kyseliny trifluoroctové za použití postupu z příkladu 3, krok (c) (100 %). MS (-ve iontový elektrospray) m/z 719 ([M-Bj”, 100 %).

(c) 2-(S)-Hydroxymutiiin-14-ester (2-N-methylaminopyrimidin-5-ylkarbonyl)karbamové kyseliny

Materiál z kroku (b) se zpracuje podle postupu z příkladu 3, krok (b) k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (64 %). MS (+ve iontový elektrcspray) m/z 515 (MH⁺, 100 %).

Příklad 22(b)

2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester (6-amino~5-nitronikotinoyl)karbamové kyseliny

-(S)-Dichloracetoxy-ll-O-trifluoracetylmutilin (6-bis-terc-butoxykarbonylamino-5-nitroníkotinoyl)karbamové kyseliny (viz tabulka) se zpracuje s kyselinou trifluoroctovou podle příkladu 3, krok (c), následuje báze podle příkladu 3, krok (b) k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (95 %), MS (-ve iontová chemická ionizace) m/z 543 ([M-Hj~_r 100 %).

Příklad 23(b) (S) -Hydroxymutilin-14-ester (2-amino-ř-r:iethoxypyrimidin-4-ylkarbonyl)karbamové kyselinv

o

OMe

2- (S) -Dich 1 oracetoxy-ll-O-trif iuorac.ety 1 muti 1 in

• · « · (2-bis-terc-butoxykarbonylamino-6-methoxypyrimidin-4-yl karbonyl)karbamové kyseliny (viz tabulka) se zpracuje s kyselinou trifluoroctovou podle příkladu 3, krok (o) , následuje báze podle příkladu 3, krok (b) , k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví. MS (-ve iontový elektrospray) m/z 529 ([M-H]', 60 %), 193 (100 %) .

Příklad 27

Hydrochlorid 2-(S)-hydroxymutiíin-14-esteru (3-amino-6-

(b) (2.S) -2-Dichloracetoxy-ll-C—trif luoracetylmutilin-14-ester (tetrazolo[ 1,5-b]pyridazin-6-ylkarbonylkarbamové kyseliny

Sloučenina pojmenovaná v záhlaví se připraví z (2 S)-2-dichloracetoxy-11-0-trifluoracerylmutilin-14-esteru 1-(3-chlor-6-pyridazinylkarbonvl)karbamové kyseliny (viz tabulka) (1,5 g) zpracováváním s azidem sodným (0,162 g) v dimethylformamidu (20 ml) při teplotě místnosti 4 hodiny. Směs se poté odpaří do sucha a odparek se extrahuje ethyl-acetátem (50 ml) a promyje se vodou (3 x 50 ml), vysuší a odpaří k získání (1,02 g, 70 %). M.S. (-ve iontový elektrospray) m/z 731 ([M-H], 15 %), 164 (100 %).

(c) (2S)-2-Dichloracetoxy-ll-O-trifluoracetylmutilin-14-ester (3-trifenylfosforanylidenamino-6-pyridazinylkarbonyl ) karbamové kyseliny

(2 S)-2-Dichloracetoxy-ll-O-trifluoracetylmutilin-14-ester (tetrazolo[1,5—b]pyridazin-6-ylkarbonyl)karbamové kyseliny (0,45 g) se zahřívá v chlorbenzenu (10 ml) s trifenylfosfinem (0,165 g) 18 hodin při teplotě 110 °C. Odpařeni následované chromatografií na silikagelu, přičemž se eluuje 50% ethyl-acetátem v hexanu, poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví (0,255 g, 43 %). M.S.

(+ve iontový elektrospray) m/z 967 (MH⁺, 80 %), 839 (100 %) · (d) (2S)-2-Dichloracetoxy-ll-O-trifluoracetylmutilin-14-ester (3-amino-6-pyridazinylkarbonyl)karbamové kyseliny

(2S)-2-Dichloracetoxy-ll-O-trifluoracetyHrnutilin

-14-ester (3-trifenylfosforanylidenamino-6-pyridazinylkarbonyl)karbamové kyseliny (0,25 g) se zpracovává * « s ledovou kyselinou octovou (5 ml) a vodou (0,5 ml) a zahřívá se na teplotu 100 °C 1 hodinu. Směs se odpaří do sucha a odparek se extrahuje ethyl-acetátem a promyje se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vysuší a odpaří do sucha k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví jako směsi 1:1 s trifenylfosfinoxidem (0,23 g, 88 %). M.S. (-ve iontový elektrospray) m/z 705 ([M-H]’, 18 %) , 375 (100 %) · (e) Hydrochlorid (2S)-2-hydroxymutilin-14-esteru (3-amino-6-pyridazinylkarbonyl)karbamové kyseliny (2S)-2-Dichloracetoxy-ll-O-trifluoracetylmutilin-14-ester (3-amino-6-pyridazinylkarbonyl)karbamové kyseliny (0,23 g) se zpracuje s vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného jako v příkladu 3, krok (b), poté se zpracuje s etherovým chlorovodíkem k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (0,05 g, 41 %). M.S. (-ve iontový elektrospray) m/z 499 ([M-H]’, 100 %).

Příklad 28

2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester (3-N-methylpyridazin-6-ylkarbonyl)karbamové kyseliny (b) 2-(S)-Dichloracetoxy-ll-O-trifluoracetylmutilin-14-ester (3-N-methylpyridazin-6-ylkarbonyl) karbamové kyseliny

Materiál chráněný BOC z kroku (a) (viz tabulka) se zbaví chránicí skupiny kyselinou trifluoroctovou za použití postupu z příkladu 3, krok (c) (73 %). MS (-ve iontový elektrospray) m/z 720 ([M-H]’, 100 %) .

• · · (c) 2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester (3-N-methylpyridazin-6-ylkarbonyl)karbamové kyseliny

Materiál z kroku (b) se zpracuje podle postupu z příkladu 3, krok (b) k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (44 %). MS (-ve iontový elektrospray) m/z 513 ( [M-H], 100 %) .

Příklad 29

2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester (6-amino-5-kyannikotinoyl)karbamové kyseliny (b) 2-(S)-Dichloracetoxy-ll-O-trifluoracetylmutilin-14-ester (6-amino-5-kyannikotinoyl)karbamové kyseliny

Materiál chráněný BOC z kroku (a) (viz tabulka) se zbaví chránící skupiny kyselinou trifluoroctovou za použití postupu z příkladu 3, krok (c) (76 %). MS (-ve iontový elektrospray) m/z 729 ([M-H], 100 %) .

(c) 2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester ·(6-amino-5-kyannikotinoyl)karbamové kyseliny

Materiál z kroku (b) se zpracuje podle postupu z příkladu 3, krok (b), k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (60 %). MS (-ve iontový elektrospray) m/z 523 ( [M-H] , 100 %) .

Příklad 30 • 9 « »

2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester [2-(1-karboxamidomethylpiperidin-4-yl)thiazol-4-karbonyl]karbamové kyseliny

Roztok 2-(S)-hydroxymutilin-14-esteru [2-(piperidin-4-yl)thiazol-4-karbonyl]karbamové kyseliny (příklad 12, 120 mg) v acetonitrilu (3,5 ml)/dimethylformamid (0,5 ml) se zpracuje s uhličitanem draselným (73 mg) a 2-bromacetamidem (29 mg) a míchá se přes noc. Směs se naředí ethyl-acetátem (10 ml), promyje se vodou (3 x 10 ml), vysuší a odpaří. Chromatografie, přičemž se eluuje směsí chloroform/methanol/O,88NH₃ (vodný) 94:6:0,6 poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví (90 mg). MS (+ve iontový elektrospray) m/z 631 (MH⁺, 30 %), 269 (100 %) .

Příklad 31

2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester [2-(l-kyanmethylpiperidin-4-yl)thiazol-4-karbonyl]karbamové kyseliny

Za použití bromacetonitrilu jako alkylačního činidla, reakce analogická reakci z příkladu 30 poskytne sloučeninu pojmenovanou v záhlaví (74 %) MS (-ve iontový elektrospray) m/z 611 ([M-H]', 100 %).

Příklad 32

19,20-Dihydro-2-(S)-5-hydroxymutilin-14-ester (6-aminopyridin-2-ylkarbonyl)karbamové kyseliny • · » • ♦ · · ·

I · · ·

*.·· ·· ···· • · · • · • «·

Roztok 2(S)-hydroxymutilin-14-esteru (6-aminopyridin-2-ylkarbonyl)karbamové kyseliny (příklad 4) (150 mg) v ethanolu (20 ml) se zpracuje s 10% Pd/C (50 mg) a míchá se pod atmosférou vodíku při atmosférickém tlaku přes noc. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se odpaří k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (130 mg). MS (+ve iontový elektrospray) m/z 502 (MH⁺, 40 %), 524 (MNa⁺, 65 %), 565 (100 %).

Příklad 33

19,20-Dihydro-2- (S) -15-hydroxymutilin-14-ester (6-am.ino-5kyannikotinoyl)karbamové kyseliny

2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester (6-amino-5-kyannikotinoyl)karbamové kyseliny se hydrogenuje podle postupu z příkladu 32 (ale za použití dioxanu jako rozpouštědla místo ethanolu) k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (62 %) . MS (-ve iontový elektrospray) m/z 525 ([M-H], 100 %) Příklad 34

19,20-Dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (3-oxo-3,4-dihydropyrido[2,3-b]pyrazin-7-ylkarbonyl)karbamové kyseliny

Z .OH « · ·· >»»»

O

(a) 19,20-Dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (5,6-diaminonikotinoyl) karbamové kyseliny

2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester (6-amino-5-nítronikotinoyl)karbamové kyseliny (příklad 22) se hydrogenuje podle postupu z příkladu 32 k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (86 %). MS (+ve iontová chemická ionizace) m/z 517 (MH⁺, 100 %).

(b) 19,20-Dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (3-oxo-3,4-dihydropyrido[2,3-b]pyrazin-7-ylkarbonyl)karbamové kyseliny

Roztok 19,20-dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-esteru (5,6-diaminonikotinoyl)karbamové kyseliny (118 mg) v ethanolu (10 ml) se zpracuje s roztokem ethylglyoxylátu (150 ml 4,9M toluenového roztoku) a zahřívá se na teplotu 50 °C 3 hodiny. Rozpouštědlo se odpaří a odparek se chromatografuje, přičemž se eluuje směsí dichlormethan/methanol 97:3, k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (13 mg). MS (iontová chemická ionizace) m/z 555 (MH⁺, 100 %) .

Příklad 35

19,20-Dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (2-aminothiazol-5-ylkarbonyl)karbamové kyseliny

(a) 19,20-Dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (2-terc-butoxykarbony1aminothiazol-5-ylkarbonyl)karbamové kyseliny

2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester (2-terc-butoxykarbonylaminothiazol-5-ylkarbonyl)karbamové kyseliny (příklad 8, krok (b)) se hydrogenuje podle popisu v příkladu 32 k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (46 %) .. MS (-ve iontový elektrospray) m/z 606 ([M—H]~, 50 %), 268 (100 %).

(b) 19,20-Dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (2-aminothiazol-5-ylkarbonyl)karbamové kyseliny

Sloučenina chráněná BOC z kroku (a) se zbaví chránící skupiny podle popisu v příkladu 3 krok (c) k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (46 %). MS (-ve iontový elektrospray) m/z 506 ([M-H]”, 100 %).

Příklad 36

19, 20-Dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (5-amino-6-methoxynikotinoyl)karbamové kyseliny /

2-(S)-Hydroxymutilin-14-ester (5-amino-6-methoxynikotinoyl)karbamové kyseliny se hydrogenuje podle popisu v příkladu 32 k získání sloučeniny pojmenované v • * • · • · · * ·

A · » » · ······· záhlaví. MS (-ve iontový elektrospray) m/z 530 ([M-H]', 50 %), 192 (100 %) .

Příklady 37 až 39 (a) Následující sloučeniny se připraví analogicky podle kroku (a) z příkladu 1, za použití 2-(3)-2 dichloracetoxy19,20-dihydro-ll-O-trifluoracetylmutilinu (příprava 14).

\.-^5-- OCOCF, ..Ζ'-^ζ

RCONHCOO’“· i

PCOCHCIj

Příklad č.	R	%- výtěžku	jElektrospray MS m/z
37	ÍT BCCW'^J “'N··* feie	L8	(-ve Ion) 821 ([M-Hjý 100%)
38	¥¥ ..Z	28	(-ve ion) 722 ([M-H]\ 100%) „
39	Cf.	16	L .......... ...............

Příklad 37(b)

19,20-Dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (2-methylaminopyrimidin-5-ylkarbonyl)karbamové kyseliny ··· ·· ··· ♦··· pro sloučeniny, kde R = 2-amino-4-pyridyl a R = vinyl, jsou vnitřní clearance (CLi, ir.ěřítko rychlosti metabolismu) za přítomnosti lidských jaterních mikrosomů zjištěny následující: 2a-H, CLi >50 ml/min na gram jaterní tkáně, 2oc-OH, CLi. = 6,5 ml/min na gram jaterní tkáně.

to

2- (S) -Dichloracet.oxy-19,20-dihydro-ll-O-trifluor acetylmutilin-14-ester (2-N-terc-butoxykarbonyl-N-methylaminopyrimidin-5-ylkarbonyl)karbamové kyseliny (viz tabulka) se zpracuje se kyselinou trifluoroctovou podle

postupu z příkladu 3,	(krok (c	) (100	%). [MS (-ve iontový
elektrospray) m/z 721	( [M-H]’,	100 %)	] a poté s bází podle
postupu z příkladu 3,	krok (b)	(44 %:	). MS (-ve iontový
elektrospray) m/z 515	( [M-H]’,	100 %)

Příklad 38 (b)

19,20-Dihydro-2-(S)-hydroxymurílín-i4-ester (2-methoxypyrimidin-5-ylkarbcnyi)karbamové kyseliny

2-(S)-Dichloracetoxy-19,20-dihydro-ll-O-trifluoracetylimutilin-14-ester (2-methoxypvrimidin-5-ylkarbonyl)karbamové kyseliny se zbaví chránící skupiny podle postupu z příkladu 3, krok (b, k získání sloučeniny pojmenované v záhlaví (43 %). MS (+ve iontový elektrospray) 518 (MH⁺, 100 %).

Příklad 39 (b)

19,20-Dihydro-2-(S)-hydroxymucilin-14-ester (6-aminonikotinoyl)karbamové kyseliny

2-(S)-Dichloracetoxy-19,20-dihydro-ll-O-trifluoracetylmutilín-14-ester (6-terc-butoxykarbonylaminonikotinoyl)karbamové kyseliny (viz tabulka) se zbaví chránící skupiny podle postupu z příkladu 3, krok (b) (65 %) [MS (-ve iontová chemická ionizace) m/z 600 poté podle příkladu 3 elektrospray) m

500 ( [Μ-ΗΓ, 100 %) ] a krok (c) (39 %). MS (-ve iontový [M-H] 100 % ) .

Biologické údaje _rloučeniny podle předloženého vynálezu se vyhodr· _ na antibakteriální aktivitu obvyklým stanovením mir_im, mí inhibiční koncentrace vůči. různým patogenním o ii ismům, rg?

U sloučenin z příkladů 1 až 39 bylo nalezeno, že mají minimální inhibiční koncentraci < 4 μς/ηΐ vůči

Staphylococcus 1629, Moxarela influenzae Q1.

aureus Oxford, Střepuococcus pneumoniae catarrhalis Ravasio a Haemophiius

Zlepšená stabilita 2S-hydroxysloučenin se ukáže za použití přípravků lidských jaterních mikrosomů. Tedy

ΤΊ Ojook'- w

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. -Sloučenina obecného vzorce (I)

R¹ je 5- nebo 6-členná, případně substituovaná, heteroarylová skupina a

R² je vinyl nebo ethyl.

2- (S) -hydroxymutilin-14-ester (5-amino-6-methoxy-3-pyridylkarbonyl)karbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (2-amino-6-methoxypyrimidin-4-ylkarbonyl)karbamové kyseliny a sloučenina obecného vzorce (I) kde R² je ethyl a R¹ je zvolen z:

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (6-amino-5-nitronikotinoyl) karbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester [2-(l-kyanmethylpiperidin-4-yl)thiazol-4-karbonyl]karbamové kyseliny;

19,20-dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (6-aminopyridin-2-ylkarbonyl)karbamové kyseliny;

19,20-dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (6-amino-5-kyanonikotinoyl)karbamové kyseliny;

19,20-dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (3-oxo-3,4-dihydropyrido[2,3-b]pyrazin-7-ylkarbonyl)karbamové kyseliny;

19,20-dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (2-aminothiazol-5-ylkarbonyl)karbamové kyseliny;

19,20-dihydro-2-(S)-hydroxymutilin-14-ester (5-amino-6-methoxynikotinoyl)karbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester [2-(1-karboxamidomethylpiperidin-4-yl)thiazol-4-karbonyl]karbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester karbamové kyseliny;

(I) podle nároku 1 zvolená (6-amino-3-pyridylkarbo(5-aminonikotinoyl)karbamové (2-N-methylaminopyrimidin-5(3-amino-6-pyridazinyl(3-N-methylpyridazin-6-yl(6-amino-5-kyannikotinoyl)71

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester * karbonyl)karbamové kyseliny;

2-(S)-hydroxymutilin-14-ester karbonyl)karbamové kyseliny;

2- (S)-hydroxymutilin-14-ester -ylkarbonyl)karbamové kyseliny

2- (S)-hydroxymutilin-14-ester kyseliny;

2- (S)-hydroxymutilin-14-ester nyl)karbamové kyseliny;

2. Sloučenina podle nároku 1, kde R¹ zahrnuje 5- nebo 6členný jediný kruh obsahující 1 nebo 2 atomy dusíku a případně obsahující další heteroatom zvolený z atomu kyslíku nebo síry nebo 5- nebo β-členný kruh obsahující

3 atomy dusíku nebo 5- nebo β-členný kruh obsahující 1 nebo 2 atomy dusíku kondenzovaný s benzenovým kruhem nebo druhý 5- nebo 6-členný případně substituovaný heteroarylový kruh obsahující 1 nebo 2 atomy dusíku.

^ř 3. Sloučenina podle nároku 1 nebo 2, kde R¹ zahrnuje pyridin, pyridazin, pyrimidin, pyrazin, isoxazol, thiazol, imidazol, pyrazol, 1,2,3-triazol, 1,2,4-triazol, benzimidazol, 3-oxo-3,4-dihydropyrido[2,3-b]pyrazin nebo pyrazolo[1,5-a]pyrimidin.

• · • · • « · • · * • · •« ·

4. Sloučenina obecného vzorce (I) podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, kde R¹ zahrnuje pyridin, pyrimidin a thiazol.

5. Sloučenina obecného vzorce (I) podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, kde substituent R¹ je zvolen z aminoskupiny, mono- nebo dialkylaminoskupiny s 1 až 6 atomy uhlíku v každé alkylové části, alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupiny s 1 až 6 atomy uhlíku, nitroskupiny a heterocyklu obsahujícího atom dusíku.

6. Sloučenina obecného vzorce ze skupiny zahrnující:

7. Sloučenina obecného vzorce (I) podle nároku 1 zvolená ze skupiny zahrnující:

8. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu obecného vzorce (I) podle nároku 1 a farmaceuticky přijatelný nosič nebo pomocnou látku.

9. Sloučenina obecného vzorce (I) podle nároku 1 pro použití v terapii.

10. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce (I) podle nároku 1, vyznačuj 'ící se tím, že zahrnuje reakci sloučeniny obecného vzorce (II) • · · · · « · 4 ·4 4 4 4 4 4 ve kterém

R² má význam definovaný v nároku 1;

s acylisokyanátem obecného vzorce R^1ACONCO, kde R^1A je R¹jak je zde výše definováno nebo skupina převedeitelná na R¹, například skupina obsahující v sobě chráněný substituent a následně a když je to nezbytné:

(i) odstranění chránící skupiny ze skupiny P a/nebo X k vytvoření hydroxylových skupin v poloze 2 nebo 11, (j) konverzi skupiny R^1A na R¹, například odstraněním chránící skupiny, (k) konverzi skupiny R¹ na jinou skupinu R¹ a (l) hydrogenací vinylové skupiny v poloze 12 k vytvoření ethylové skupiny.