CZ20023255A3

CZ20023255A3 - Benzoylpyrazoly a jejich použití jakožto herbicidů

Info

Publication number: CZ20023255A3
Application number: CZ20023255A
Authority: CZ
Inventors: Monika Schmitt; Almsick Andreas Van; Rainer Preuss; Lothar Willms; Thomas Auler; Hermann Bieringer; Felix Thürwächter
Original assignee: Bayer Cropscience Gmbh
Priority date: 2000-03-31
Filing date: 2001-03-17
Publication date: 2003-03-12
Also published as: HU228171B1; JP2003529591A; PL207287B1; MXPA02009567A; EP1280778A1; WO2001074785A1; BRPI0109636B1; IL151986A; RS50437B; AU8729901A; HUP0300268A3; BR0109636A; IL151986A0; ES2269446T3; CA2403942C; BG65857B1; EP1280778B1; AU2001287299B2; UA73168C2; SK13972002A3

Description

Benzoylpyrazoly a jejich použití jako herbicidů

Oblast techniky

Vynález se týká technické oblasti herbicidů, obzvláště herbicidů pro selektivní hubení plevelů a plevelných travin v kulturách užitkových rostlin.

Dosavadní stav techniky

Z různých spisů je již známé, že určité benzoylpyrazoly mají herbicidní vlastnosti. Tak jsou v německém vykládacím spise DOS 25 13 750 popsány takové l-alkyl-4-benzoyl-5-hydroxypyrazoly a l-alkyl-4-benzoyl-5-thiopyrazoly, které jsou na fenylovém kruhu substituované výhodně jedním nebo dvěma zbytky. Vedle vodíku je možno jako výhodné zbytky v poloze 2 uvést brom, chlor, jod, methylovou skupinu a nitroskupinu, v poloze 3 methoxyskupinu, v poloze 4 chlor, methoxyskupinu, methylsulfonylovou skupinu a nitroskupinu a v poloze 5 methylovou skupinu. Hydroxyskupina, popřípadě thioskupina zde popsaných sloučenin je popřípadě substituovaná různými zbytky, jako jsou acylové zbytky.

V J5 5033-45 jsou uvažovány další 5-hydroxypyrazoly a 5-thiopyrazoly, ve kterých je hydroxyskupina, popřípadě thioskupina, substituovaná v zásadě různými zbytky. US 4 643 757 popisuje l-methyl-4-benzoylpyrazoly jako herbicidy, které výhodně nesou v poloze 2 fenylového kruhu halogen, nitroskupinu nebo sulfonylmethylovou skupinu, v poloze 3 vodíkový atom, halogen nebo methylovou skupinu a v poloze 4 halogen nebo sulfonylmethylovou skupinu. V EP-A 0 203 428 jsou popsané l-alkyl-4-benzoylpyrazoly jako herbicidy, které • · · · • · · · to

nesou výhodně v poloze 2 fenylového kruhu halogen nebo methylovou skupinu, v poloze 3 vodíkový atom nebo methylovou skupinu a v poloze 4 halogen nebo sulfomethylovou skupinu.

Sloučeniny, známé z těchto spisů vykazují však často nedostatečné herbicidní účinky a/nebo nedostatečnou snášenlivost kulturními rostlinami. Úkolem předloženého vynálezu tedy je příprava herbicidně účinných sloučenin s herbicidními vlastnostmi, zlepšenými ve srovnání se sloučeninami, známými ze stavu techniky, jakož i se zlepšenou přijatelností pro kulturní rostliny.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že určité 4-benzoylpyrazoly, které jsou na speciálních polohách substituované zvolenými zbytky, jsou obzvláště vhodné jako herbicidy. Předmětem předloženého vynálezu jsou tedy benzoylpyrazoly obecného vzorce I nebo jejich soli

ve kterém

R² značí methylovou nebo ethylovou skupinu,

R² značí trifluormethylovou skupinu,,

• ·· ·

značí vodíkový atom nebo methylovou nebo ethylovou skupinu, značí methylovou, ethylovou nebo n-propylovou skupiznačí vodíkový atom, alkylkarbonylmethylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, fenylsulfonylovou skupinu, benzylovou skupin, benzoylmethylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy, jednou nebo vícekrát substituovanou halogenem, fenylsulfonylovou skupinu, substituovanou jednoduše methylovou skupinou nebo halogenem, benzylovou skupinu, substituovanou halogenem, nitroskupinou nebo methoxyskupinou nebo benzoylmethylovou skupinu, jednou nebo vícekrát substituovanou halogenem, nitroskupinou, methylovou skupinou nebo methoxyskupinou a značí číslo 0, 1 nebo 2 .

V případě, že značí vodíkový atom, mohou se sloučeniny podle předloženého vynálezuobecného vzorce I v závislosti na vnějších podmínkách, jako je rozpouštědlo a hod nota pH , vyskytovat v různých tautomerních strukturách :

« · · ·

Vždy podle druhu substituentů obsahují sloučeniny obecného vzorce I kyselý proton, který se může odstranit reakcí s basí. Jako base jsou vhodné například hydridy, hydroxidy a uhličitany lithia, sodíku, draslíku, hořčíku a vápníku, jakož i amoniak a organické aminy, jako je triethylamin a pyridin. Takovéto soli jsou rovněž předmětem předloženého vynálezu.

V obecném vzorci I a všech následujících vzorcích mohou být alkylové zbytky s více než dvěma uhlíkovými atomy přímé nebo rozvětvené. Alkylové zbytky značí například methylovou skupinu, ethylovou skupinu, n-propylovou skupinu, i-propylovou skupinu, n-butylovou skupinu, i-butylovou skupinu, t-butylovou skupinu nebo 2-butylovou skupinu, pentylové skupiny a hexylové skupiny, jako ej n-hexylová skupina, i-hexylová skupina a 1,3-dimethylbutylová skupina. Halogen značí atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu. Tosy• · 4 · lová skupina značí 4-methylfenylsulfonylovou skupinu.

Když je skupina vícenásobně substituovaná zbytky, tak se pod tím rozumí, že je tato skupina substituovaná jedním nebo více stejnými nebo různými uvedenými zbytky.

Sloučeniny obecného vzorce I se mohou vždy podle druhu připojení substituentů vyskytovat jako stereoisomery. Když je přítomný například jeden nebo více asymetrických uhlíkových atomů, tak se mohou vyskytovat enantiomery a diastereoisomery. Stereoisomery se mohou ze směsí, vznikajících při výrobě, získat pomocí obvyklých dělících metod, například pomocí chromatografických metod. Stejně tak se mohou stereoisomery vyrobit použitím stereoselektivních reakcí za použití opticky aktivních výchozích látek a/nebo pomocných látek.. ynález se týká také všech stereoisomerů a jejich směsí, které jsou zahrnuté v obecném vzorci I , avšak nejsou specificky definované.

Obzvláště zajímavé jsou sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém n značí číslo 2 .

Výhodné j sou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

R¹ značí methylovou skupinu a

R² značí vodíkový atom nebo methylovou skupinu.

Výhodné jsou také sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém R⁴ značí methylovou nebo ethylovou skupinu.

Obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

• · · · r5 značí methylsulfonylovou, ethylsulfonylovou, n-propylsulfonylovou, fenylsulfonylovou, 4-methylfenylsulfonylovou, benzylovou, benzoylmethylovou, nitrobenzoylmethylovou nebo 4-fluorbenzoylmethylovou skupinu.

Rovněž obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém R^ značí vodíkový atom.

Zcela obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného

O vzorce I , ve kterém R značí methylovou skupinu.

Ve všech dále uváděných obecných vzorcích mají substituenty a symboly, pokud není definováno jinak, stejné významy, jaké jsou uváděné u obecného vzorce I

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I , ve kterém R^ značí vodíkový atom, se mohou například vyrobit způsobem, uvedeným ve schéma 1 a známým z DOS 25 13 750, basicky katalyzovanou reakcí halogenidu kyseliny benzoové s pyrazolonem, nebo způsobem, uvedeným ve schéma 2 a známým například z EP-A 0 186 117 , basicky katalyzovanou reakcí halogenidu kyseliny benzoové v pyrazolonu a následujícím přesmykem.

Schéma 1

(II) (ΠΙ) (la)

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I , ve kterých má jiný význam než vodíkový atom, se vyrobí podle schéma 3 výhodně ze sloučenin, získaných podle schéma 1 nebo 2 , basicky katalyovanou reakcí s vhodným acylačním činidlem - X , přičemž X značí odštěpitelnou skupinu, jako je atom halogenu. Takovéto metody jsou známé například z DOS 25 13 750.

(la) (IV) (1) • · ♦·« ·

Výchozí sloučeniny, používané ve výše uvedených schématech, jsou buď komerčně dostupné nebo vyrobitelné pomocí o sobě známých metod. Tak se mohou pyrazolony obecného vzorce II například vyrobit pomocí metod, popsaných v EP-A 0 240 001 a J. Prakt. Chem. 315, 382, (1973) a benzoylchloridy obecného vzorce III pomocí způsobů, popsaných v EP-A 0 527 036.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I mají výbornou herbicidní účinnost vůči širokému spektru hospodářsky důležitých jednoděložných a dvouděložných škodlivých rostlin. Také těžko hubitelné vytrvalé plevely, které se množí ze rhizomů, kořenových výrůstků nebo jiných trvalých orgánů, se účinnými látkami dobře hubí. Při tom zpravidla nezáleží na tom, jestli se substance použijí při postupu před setím, před vzejitím nebo po vzejití. Jednotlivě je možno příkladně jmenovat některé zástupce jednoděložných a dvouděložných plevelů, kteří mohou být kontrolováni sloučeninami podle předloženého vynálezu, bez toho, že by mělo nastat tímto jmenováním omezení na určité druhy.

Na straně jednoděložných druhů plevelů jsou dobře hubeny například Avena, Lolium, Alopecurus, Digitaria, Echinochloa, Phalaris, Setaria spp., jakož i druhy Cyperus z annuelní skupiny a na straně perennuících druhů Agropyron, Cynodon, Imperata, jakož i Sorghum a také vytrvalé druhy Cyperus.

U dvouděložných druhů plevelů působí spektrum účinku na druhy, jako je například Abutilon, Amaranthus, Galium, Ipomoea, Lamium, Matricaria, Sida, Sinapis, Stellaria, Veronica a Viola na anuelní straně, jakož i Convolvulus, Cirsium, Rumex a Artemisia u perennuj1cích plevelů.

9 4 94·

Za specifických podmínek kultur v rýži přítomné škodlivé rostliny, jako je například Echinochloa, Sagittaria, Alisma, Eleocharis, Scirpus a Cyperus, jsou rovněž účinnými látkami podle předloženého vynálezu výborně hubeny.

Když se sloučeniny podle předloženého vynálezu aplikují před klíčením na povrch půdy, tak se buď úplně potlačí vzejití klíčků plevelů, nebo plevely rostou do stadia vyklíčených lístků, potom se však jejich růst zastaví a rostliny po uběhnutí tří až čtyř týdnů úplně zahynou. Při aplikaci účinné látky na zelené části rostlin při postupu po vzejití dochází velmi rychle po ošetření ke drastickému zastavení růstu a rostliny plevelů zůstávají ve stadiu růstu, ve kterém byly v okamžiku aplikace, nebo po určité době zcela zahynou, takže tímto způsobem je pro kulturní rostliny velmi brzy a trvale odstraněna škodlivá konkurence plevelů. Obzvláště vykazují sloučeniny podle předloženého vynálezu výborný účinek proti Apera spica venti, Chenopodium album, Lamium purpureum, Polygonům convulvulus, Stellaria media, Veronica hederifolia, Veronica persica, Viola tricolor, jakož i proti druhům Amaranthus, Galium a Kochia.

Ačkoliv mají sloučeniny podle předloženého vynálezu výbornou herbicidní aktivitu vůči jednoděložným a dvouděložným plevelům, jsou kulturní rostliny hospodářsky významných kultur, jako je pšenice, ječmen, žito, rýže, kukuřice, cukrová řepa, bavlna a sója poškozovány pouze nepodstatně nebo nejsou poškozovány vůbec. Obzvláště vykazují výbornou přijatelnost v obilí, jako je pšenice, ječmen a kukuřice, obzvláště pšenice. Uvedené sloučeniny jsou vhodné z tohoto hlediska velmi dobře pro selektivní potlačování nežádoucího růstu rostlin v zemědělských užitkových rostlinách nebo

v okrasných rostlinách.

Na základě svých herbicidních vlastností mohou být sloučeniny podle předloženého vynálezu použity pro hubení škodlivých rostlin v kulturách známých nebo ještě neobjevených genově technicky změněných rostlinách. Tyto transgení kulturní rostliny se vyznačují zpravidla obzvláště výhodnými vlastnostmi, například resistencí vůči určitým pesticidům, především určitým herbicidním prostředkům nebo resistencí vůči onemocněním rostlin nebo původcům onemocnění rostlin, jako určitým hmyzům nebo mikroorganismům, jako jsou houby, bakterie nebo viry. Další zvláštní vlastnosti se týkají například sklizně se zřetelem na množství, kvalitu, skladovatelnost, složení a specielní obsahové látky. Tak jsou například známé transgení rostliny se zvýšeným obsahem škrobu nebo se změněnou kvalitou škrobu, nebo takové, které mají jiné složení mastných kyselin.

Výhodné je použití sloučenin obecného vzorce I podle předloženého vynálezu nebo jejich solí v hospodářsky významných transgeních kulturách užitkových a okrasných rostlin, například obilí, jako je pšenice, ječmen, žito, oves, proso, rýže, maniok a kukuřice, nebo také v kulturách cukrové řepy, bavlny, sóji, řepky, brambor, rajčat, hrachu a jiných druhů zeleniny. Výhodně se sloučeniny obecného vzorce I mohou používat jako herbicidy v kulturách užitkových rostlin, které jsou resistentní vůči fytotoxickým účinkům herbicidů, popřípadě byly pomocí genové techniky učiněny resistentními.

Dosavadní cesty pro výrobu nových rostlin, které mají ve srovnání s dosud se vyskytujícími rostlinami modifikované vlastnosti, spočívají například v klasických způsobech pěs•9 ···· tování a výrobě mutantů. Alternativně se mohou vyrobit nové rostliny se změněnými vlastnostmi pomocí genově technických postupů (viz například EP-A-0221044 a EP-A-0131624).

Popsány byly například v mnoha případech

- genově technické změny kulturních rostlin za účelem modifikace v rostlinách syntetisovaného škrobu (například VO 92/11376, VO 92/14827 a VO 91/19806),

- transgení kulturní rostliny, které mají resistencí proti určitým herbicidům typu glufosinate (viz například EP-A0242236, EP-A-242246) nebo glyphosate (VO 92/00377) nebo sulfonylmočovinám (EP-A-0257993, US-A-5013659),

- transgení kulturní rostliny, například bavlna, se schopností produkovat toxiny Bacillu thuringiensis (Bt-toxiny), které způsobují resistencí rostlin vůči určitým škůdcům (EP-A-0142924, EP-A-0193259),

- transgení kulturní rostliny s modifikovaným složením mastných kyselin (VO 91/13972).

Početné molekulárně biologické techniky, pomocí kterých je možno vyrobit nové transgení rostliny se změněnými vlastnostmi, jsou v principu známé; viz například Sambrook a kol., 1989, Molecular Cloning, A Laboratory Manual, 2. vyd. Cold Spring Harbor Laboratory Press, Cold Spring Harbor, NY; nebo Vinnacker Gene und Klone”, VCH Veinheim 2. vydání 1996 nebo Christou, Trends in Plant Science 1 (1996) 423-431). Pro takovéto genově technické manipulace se mohou zavést molekuly nukleových kyselin do plasmidů, které dovolí mutagenesi nebo změnu sekvence rekombinací DNA-sekvencí. Pomocí výše uvedeného standardního způsobu se • · ·*· · mohou provádět například výměny basí, odstranění částí sekvencí nebo zavedení přírodních nebo syntetických sekvencí. Pro spojení DNA-fragmentů navzájem je možno na fragmenty připojit adaptory nebo linkery.

Výroby rostlinných buněk se sníženou aktivitou genového produktu se může například dosáhnout expresí alespoň jedné odpovídající antisense-RNA, jedné sense-RNA pro dosažení kosupresního efektu nebo expresí alespoň jednoho odpovídajícím způsobem konstruovaného ribozymu, který specificky štěpí transkripty výše uvedeného genového produktu.

K tomu se mohou použít jednak molekuly DNA , které zahrnují celkovou kódující sekvenci genového produktu včetně eventuelně přítomných bočních sekvencí, tak také molekuly DNA , které zahrnují pouze části kódujících sekvencí, přičemž tyto části musí být dostatečně dlouhé k tomu, aby v buňkách způsobily antisense-efekt. Možné je také použití DNA-sekvencí, které mají vysoký stupeň homologie ke kódovaným sekvencím genového produktu, ale nejsou úplně identické .

Při expresi molekul nukleové kyseliny v rostlinách může být syntetisovaný protein lokalisován v každém libovolném kompartimentu rostlinné buňky. Aby se ale dosáhlo lokalisace v určitém kompartimentu, může se například spojit kódující region s DNA-sekvencemi, které zajišfují lokalisaci v určitém kompartimentu. Takovéto sekvence jsou pro odborníky známé (viz například Braun a kol., EMBO J. 11 (1992), 3219-3227; Volter a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 85 (1988), 846-850; Sonnewald a kol., Plant J. 1 (1991), 95106) .

•4 ····

444 444

Transgení rostlinné buňky se mohou pomocí známých technik regenerovat na celé rostliny. U transgeních rstlin se může principielně jednat o rostliny každého libovolného rostlinného druhu, to znamená jak o jednoděložné, tak také o dvouděložné rostliny. Tak je možno získat transgení rostliny, které mají změněné vlastnosti, nadexpresí, supresí nebo inhibici homologních (= přírodních) genů nebo genových sekvencí nebo expresí heterologních (= cizích) genů nebo genových sekvencí.

Při použití účinných látek podle předloženého vynálezu v transgeních kulturách dochází vedle účinků vůči škodlivým rostlinám, v jiných kulturách očekávatelných, často k účinkům, které jsou v odpovídajících transgeních kulturách specifické, například změněné nebo specielně rozšířené spektrum plevelů, které mohou být hubeny, změněná aplikovaná množství, která mohou být použita pro aplikaci, výhodně dobrá kombinovatelnost s herbicidy, vůči kterým je transgení kultura resistentní, jakož i ovlivnění růstu a výnosu transgeních kulturních rostlin. Předmětem předloženého vynálezu je tedy také použití sloučenin podle předloženého vynálezu jako herbicidů pro hubení škodlivých rostlin v transgeních kulturních rostlinách.

Kromě toho mají sloučeniny podle předloženého vynálezu výborné růstově regulační vlastnosti na kulturní rostliny. Zasahují regulačně do rostlinám vlastní látkové výměny a mohou se tím použít pro cílené ovlivnění obsahových látek v rostlinách a pro ovlivnění sklizně, například vyvoláním desikace a zastavením růstu. Dále jsou také vhodné pro základní řízení a inhibici nežádoucího vegetativního růstu, bez toho, že by se při tom rostliny usmrtily. Inhibice vegetativního růstu hraje u mnoha jednoděložných a dvouděložných kultur velkou roli, neboř tím může být potlačeno nebo • ·

• · • · ···· zcela zamezeno skladování.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu se mohou vyskytovat ve formě postřikových prášků, emulgovatelných koncentrátů, stříkatelných roztoků, poprašů nebo granulátů v obvyklých přípravcích. Předmětem předloženého vynálezu jsou tedy také herbicidní prostředky, které obsahují sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu. Sloučeniny obecného vzorce I se mohou formulovat různými způsoby, vždy podle toho, jaké jsou předem dané biologické a/nebo chemicko-fyzikální parametry. Jako možnosti formulací přicházejí například v úvahu :

postřikový prášek (VP) , ve vodě rozpustný prášek (SP) , ve vodě rozpustné koncentráty, emulgovatelné koncentráty (EC), emulse (EV) , jako jsou emulse typu voda v oleji a olej ve vodě, stříkatelné roztoky, suspensní koncentráty (SC), disperse na olejové nebo vodné basi, s olejem mísitelné roztoky, popraše (DP), kapslové suspense (CS), mořidla, granuláty pro rozmetací a půdní aplikaci, granuláty (GR) ve formě mikrogranulátů, postřikových granulátů a adsorpčních granulátů, ve vodě dispergovatelné granuláty (VG), ve vodě rozpusté granuláty (SG) , ULV-formulace, mikrokapsle a vosky. Tyto jednotlivé typy formulací jsou v principu známé a jsou například popsané v publikacích Vinnacker-Kúchler, Chemische Technologie, díl 7, C. Hauser Verlag Munchen,

4. vyd. 1986 ; Vadě van Valkenburg, Pesticide Formulations, Marcel Dekker, N.Y., 1973 ; K. Martens, Spray Drying Handbook, 3. ed. 1979, G. Goodwin Ltd. London.

Nutné pomocné prostředky pro uvedené formulace, jako jsou inertní materiály, tensidy, rozpouštědla a další přísady, jsou rovněž známé a jsou popsané například v publika*· ·»·* • 9 *· • · · • · · • 9 9 • · · *· ···» cích : Vatkiuns, Handbook of Insecticide Dust Diluent and Carries, 2. ed., Darland Books, Caldwell N.J. ;

H.v.Olphen, Introduction to Clay Colloid Chemistry, 2. ed., J. Viley & Sons, N.Y. ; C. Marsden, Solvents Guide,

2. ed., Interscience, N.Y. 1963 ; McCutcheon’s Detergents and Emulsifiers Annual”, MC Publ. Corp., Ridgewood N.J. ; Sisley and Vood, Ecyclopedia of Surface Active Agents, Chem. Publ. Co. Inc., N.Y. 1964 ; Schorífeldt, Grenzfláchenaktive Áthylenoxidaddukte, Viss. Verlagsgesellschafΐ, Stuttgart 1976 ; Vinnacker-Kuchler, Chemische Technologie, díl 7, C. Hauser Verlag Munchen, 4. vyd. 1986.

Postřikové prášky jsou ve vodě rovnoměrně dispergovatelné preparáty, které vedle účinné látky obsahují kromě zřeďovací nebo inertní látky ještě tensidy ionogenního a/nebo neionogenního typu (smáčedla, dispergační činidla), například polyoxyethylované alkylfenoly, polyoxyethylované mastné alkoholy, polyoxyethyované mastné aminy, alkansulfonáty nebo alkylbenzensulfonáty, sodné soli ligninových kyselin, sodná sůl 2,2’-dinaftylmethan-6,6’-disulfonové kyseliny, sodná sůl kyseliny dibutylnaftalen-sulfonové nebo také sodná sůl kyseliny oleylmethyltaurové. Pro výrobu postřikových prášků se herbicidní účinná látka jemně rozemele v obvyklé aparatuře, jako je kladivový mlýn, perlový mlýn a mlýn se vzduchovým paprskem a současně nebo později se smísí s formulačními pomocnými prostředky.

Emulgovatelné koncentráty se vyrobí rozpuštěním účinné látky v organickém rozpouštědle, jako je například butylalkohol, cyklohexanon, dimethylformamid, xylen, nebo také výševroucí aromáty nebo uhlovodíky nebo směsi organických rozpouštědel za přídavku jednoho nebo více tensidů ionogenního a/nebo neionogenního typu (emulgátory) . lako emul4» 4944

44 ** • 4 « · ♦

4 4 *

4*4« 4

4»4 ·Α« «4 4444 gátory se mohou například použít vápenaté soli alkylarylsulfonových kyselin, jako je dodecylbenzensulfonát vápenatý, nebo neionogenní emulgátory, jako jsou polyglykolestery mastných kyselin, alkylarylpolyglykolethery, polyglykolethery mastných alkoholů, kondensační produkty propylenoxidu a ethylenoxidu, alkylpolyethery, estery mastných kyselin a sorbitolu, estery mastných kyselin a polyoxyethylensorbitolu nebo polyoxyethylensorbitanestery.

Popraše se získají rozemletím účinné látky s jemně rozmělněnými pevnými látkami, jako je například mastek, přírodní zeminy, jako je kaolin, bentonit nebo pyrofyllit, nebo také křemelina. Suspensní koncentráty mohou být na vodné nebo olejové basí. Mohou se vyrobit například mokrým mletím za použití komerčně běžných perlových mlýnů a popřípadě za přídavku tensidů, jaké byly již například uvedené u jiných typů formulací.

Emulse, například emulse olej-ve-vodě (EV), se dají například vyrobit pomocí míchadel, koloidních mlýnů a/nebo statických mísičů za použití vodných organických rozpouštědel a popřípadě tensidů, jaké byly již například uvedené u jiných typů formulací.

Granuláty se mohou vyrobit buď rozstřikováním účinné látky nebo účinných látek na adsorpce schopný, granulovaný inertní materiál, nebo nanesením koncentrátu účinné látky pomocí lepidel, například polyvinylalkoholu, polyakrylátu sodného nebo také minerálních olejů, na povrch nosných látek, jako je písek, kaolinit nebo granulovaný inertní materiál. Také se mohou vhodné účinné látky granulovat způsobem obvyklým pro výrobu granulovaných hnojiv, popřípadě ve směsi s hnojivý. Ve vodě dispergovatelné granuláty se • · ··· ·

zpravidla vyrábějí pomocí obvyklých způsobů, jako je sprejové sušení, granulace ve vířivém loži, talířová granulace, míšení ve vysokorychlostních mísičích a extruze bez pevného inertního materiálu.

Pro výrobu talířových granulátů, granulátů získaných v pohyblivém loži, extrudovaných granulátů nebo vstřikovaných granulátů je možno poukázat na způsoby, popsané v publikaci Spray-Drying Handbook, 3. vyd. 1979, G. Goodwin Ltd., London; J. E. Browning, Agglomeration, Chemical and Engineering 1967, str. 147 a další; Perry’s Chemical Engineeťs Handbook, 5. vyd., McGraw-Hill, New York 1973, str. 8-57. Další podrobnosti pro formulaci prostředků pro ochranu rostlin jsou popsané například v publikacích G.C. Klingman, Veed Control as a Science, John Viley and Sons, Inc., New York, 1961, str. 81-96 a J. D. Freyer, S. A.

Evans, Veed Control Handbook, 5. vyd., Blackwell Scientific Publications, Oxford, 1968, str. 101-103.

Agrochemické přípravky podle předloženého vynálezu obsahují zpravidla 0,1 až 99 % hmotnostních, obzvláště 0,1 až 95 % hmotnostních účinné látky obecného vzorce I . V postřikových prášcích činí koncentrace účinné látky například asi 10 až 90 % hmotnostních, zbytek do 100 % hmotnostních sestává z obvyklých součástí formulací. U emulgovatelných koncentrátů může být koncentrace účinné látky asi 1 až 90 % hmotnostních, výhodně 5 až 80 % hmotnostních. Práškovité formulace obsahují 1 až 30 % hmotnostních, výhodně většinou 5 až 20 % hmotnostních účinné látky. Stříkatelné roztoky obsahují asi 0,05 až 80 % hmotnostních, výhodně 2 až 50 % hmotnostních účinné látky. U ve vodě dispergovatelných granulátů závisí obsah účinné látky zčásti na tom, zda se účinná sloučenina vyskytuje v kapalném nebo pevném stavu • · · · • · · · • · • * β) *

··«·· · a jaké se použije granulační pomocné činidlo, plnidlo a podobně. U ve vodě dispergovatelných granulátů je obsah účinné látky zpravidla v rozmezí 1 až 95 % hmotnostních, výhodně 10 až 80 % hmotnostních.

Vedle toho obsahují uvedené formulace účinných látek popřípadě odpovídající obvyklé látky zprostředkující přilnavost, smáčedla, dispergační činidla, emulgátory, penetrační činidla, konservačí prostředky, protimrazové prostředky a rozpouštědla, plnidla, nosiče, barviva, odpěňovadla, látky potlačující odpařování a látky ovlivňující hodnotu pH a viskosity.

Na basi těchto formulací se dají vyrobit také kombinace s jinými pesticidně účinnými látkami, jako jsou například herbicidy, insekticidy, fungicidy, akaricidy, jakož i safenery, hnojivá a/nebo růstové regulátory, například ve formě hotových přípravků nebo tankových směsí.

Jako kombinační partnery pro účinné látky podle předloženého vynálezu ve směsných formulacích nebo v tankových směsích je možno uvést například známé účinné látky, které jsou například popsané v publikaci Veed Research 26,

441-445 (1986) nebo The Pesticide Manual, 11. ed., The British Crop Protection Council and the Royal Soc. of Chemistry, 1997 a ve zde citované literatuře. Jako známé herbicidy, které je možno kombinovat se sloučeninami obecného vzorce I , je možno jmenovat následující účinné látky (poznámka : Sloučeniny jsou označeny buď pomocí tzv. common name podle mezinárodní organisace pro standardisaci (ISO), nebo pomocí chemického názvu, popřípadě s obvyklým číslem kódu) :

• · · ·

♦ »

·' acetochlor; acifluorfen; aclonifen; ΑΚΗ 7088, tj. kyselina [[[1-[5-[2-chlor-4-(trifluormethyl)fenoxy]-2-nitrofenyl]-2-methoxyethyliden]-amino]-oxy]-octová a -methylester kyseliny octové; alachlor; alfoxydim; ametryn; amidosulfuron; amitrol; AMS, tj. Ammoniumsulfamat; anilofos; asulam; atrazin; azimsulfurone (DPX-A8947); aziprotryn; barban; BAS 516 H, tj . 5-fluor-2-fenyl-4H-3,1-benzoxazin-4-on;

benazolin; benfluralin; benfuresate; bensulfuron-methyl; bensulide; bentazone; benzofenap; benzofluor; benzoylpropethyl; benzthiazuron; bialaphos; bifenox; bromacil; bromobutide; bromofenoxim; bromoxynil; bromuron; buminafos; busoxinone; butachlor; butamifos; butenachlor; buthidazole; butralin; butylate; cafenstrole (CH-900); carbetamide; cafentrazone (ICI-A0051); CDAA, tj. 2-chlor-N,N-di-2- propenylacetamid; CDEC, tj. 2-chlorallylester kyseliny diethyldithiokarbaminové chlomethoxyfen; chloramben; chlorazifop-butyl, chlormesulon (ICI-A0051); chlorbromuron; chlorbufam; chlorfenac; chlorflurecol-methyl; chloridazon; chlorimuron ethyl; chlornitrofen; chlorotoluron;

chloroxuron; chlorpropham; chlorsulfuron; chlorthal-dimethyl; chlorthiamid; cinmethylin; cinosulfuron; clethodim; clodinafop a jeho esterderiváty (např. clodinafop-propargyl); clomazone; clomeprop; cloproxydim; clopyralid; cumyluron (JC 940); cyanazine; cycloate; cyclosulfamuron (AC 104); cycloxydim; cycluron; cyhalofop a jeho esterderiváty (např. Butylester, DEH-112); cyperquat; cyprazine; cyprazole; daimuron; 2,4-DB; dalapon; desmedipham; desmetryn; di-allate; dicamba; dichlobenil; dichlorprop; diclofop a jeho estery wie diclofop-methyl; diethatyl; difenoxuron; difenzoquat; diflufenican; dimefuron; dimethachlor; dimethametryn; dimethenamid (SAN-582H); dimethazone, clomazon; dimethipin; dimetrasulfuron, dinitramine; dinoseb; dinoterb; diphenamid; dipropetryn; diquat; dithiopyr;

diuron; DNOC; eglinazine-ethyl; EL 77, tj. 5-kyano-l-(1,1-dimethylethyl)-N-methyl-lH-pyrazol-4-karboxamid; endothal; EPTC; esprocarb; ethalfluralin; ethametsulfuron-methyl; ethidimuron; ethiozin; ethofumesate; F5231, tj. N-[2-chlor-4-fluor-5-[4-(3-fluorpropyl)-4,5-dihydro-5-oxo-1H-tetrazol-1-yl]-fenyl]-ethansulfonamid; ethoxyfen a jeho estery (např. ethylester, HN-252); etobenzaníd (HV 52); fenoprop; fenoxan, fenoxaprop a fenoxaprop-P jakož i jeho estery, např. fenoxaprop-P-ethyl a fenoxaprop-ethyl; fenoxydim; fenuron; flamprop-methyl; flazasulfuroň; fluazifop a fluazifop-P a jeho estery, např. fluazifop-butyl a fluazifop-P-butyl; fluchloralin; flumetsulam; flumeturon; flumiclorac a dessen Ester (např. Pentylester, S-23031); flumioxazin (S-482); flumipropyn; flupoxam (KNV-739); fluorodifen; fluoroglycofen-ethyl; flupropacil (UBIC-4243); fluridone; flurochloridone; fluroxypyr; flurtamone; fomesafen; fosamine; furyloxyfen; glufosinate; glyphosate; halosafen; halosulfuron a jeho estery (např. methylester, NC-319); haloxyfop a jeho estery; haloxyfop-P (= R-haloxyfop) a jeho estery; hexazinone; imazamethabenz-methyl; imazapyr; imazaquin a soli, jako je amonná sůl; imazethamethapyr; imazethapyr; imazosulfuroň; ioxynil; isocarbamid;

isopropalin; isoproturon; isouron; isoxaben; isoxapyrifop; karbutilate; lactofen; lenacil; linuron; MCPA; MCPB; mecoprop; mefenacet; mefluidid; metamitron; metazachlor; methabenzthiazuron; metham; methazole; methoxyphenone; methyldymron; metabenzuron, methobenzuron; metobromuron; metolachlor; metosulam (XRD 511); metoxuron; metribuzin; metsulfuron-methyl; MH; molinate; monalide; monocarbamide dihydrogensulfate; monolinuron; monuron; MT 128, tj. 6-chlo.r-N- (3-chlor-2-propenyl) -5-methyl-N-fenyl-3-pyridazinamin; MT 5950, tj. N-[3-chlor-4-(l-methylethyl)-fenyl]-2-methylpentanamid; naproanilide; napropamide;

• · · · · · * · · ♦ • · · · • I · ···· ♦ ·» naptalam; NC 310, t j . 4-(2,4-dichlorbenzoyl)-l~methyl- 5-benzyloxypyrazol; neburon; nicosulfuron; nipyraclophen; nitralin; nitrofen; nitrofluorfen; norflurazon; orbencarb; oryzalin; oxadiargyl (RP-020630); oxadiazon; oxyfluorfen; paraquat; pebulate; pendimethalin; perfluidone; phenisopham; phenmedipham; picloram; piperophos; piributicarb; pirifenopbutyl; pretilachlor; primisulfuron-methyl; procyazine; prodiamine; profluralin; proglinazine-ethyl; prometon; prometryn; propachlor; propanil; propaquizafop a jeho estery; propazine; propham; propisochlor; propyzamide; prosulfalin; prosulfocarb; prosulfuron (CGA-152005); prynachlor; pyrazolinate; pyrazon; pyrazosulfuron-ethyl; pyrazoxyfen; pyridate; pyrithiobac (KIH-2031); pyroxofop a jeho estery (např. propargylester); quinclorac; quinmerac; quinofop a jeho esterové deriváty quizalofop a quizalofop-P a jeho esterové deriváty např. quizalofop-ethyl; quizalofop-P-tefuryl a -ethyl; renriduron; rimsulfuron (DPX-E 9636);

S 275, tj. 2-[4-chlor-2-fluor-5-(2-propynyloxy)-fenyl]-4,5,6,7- -tetrahydro-2H-indazol; secbumeton; sethoxydim; siduron; simazine; símetryn; SN 106279, tj. kyselina 2-[[7-[2-chlor-4-(trifluor-methyl)-fenoxy)- 2-naftalenyl]-oxy)propanová a -methylester; sulfentrazon (FMC-97285, F-6285); sulfazuron; sulfometuron-methyl; sulfosate (ICI-A0224); TCA; tebutam (GCP-5544); tebuthiuron; terbacil; terbucarb; terbuchlor; terbumeton; terbuthylazine; terbutryn; TFH 450, tj. N,N-diethyl-3-[(2-ethyl-6-methylfenyl)- sulfonyl]-1H-1,2,4-triazol-1-karboxamid; thenylchlor (NSK-850); thiazafluron; thiazopyr (Mon-13200); thidiazimin (SN-24085); thifensulfuron-methyl; thiobencarb; tiocarbazil; tralkoxydim; tri-allate; triasulfuron; triazofenamide; tribenuron-methyl; triclopyr; tridiphane; trietazine; trifluralin; triflusulfuroň a ester (např. Methylester, DPX-66037); trimeturon; tsitodef; vernolate; VL 110547, tj.

‘.A*— • · · · ♦ · ♦ • · « • « · 4 • · · • » ···fl

5-fenoxy-l-[3-(trifluormethyl)-fenyl]-ΙΗ-tetrazol; UBH-509; D-489; LS 82-556; KPP-300; NC-324; NC-330; KH-218;

DPX-N8189; SC-0774; DOVCO-535; DK-8910; V-53482; PP-600; MBH-001; KIH-9201; ET-751; KIH-6127 a KIH-2023.

Pro aplikaci se přípravky, vyskytující se v komerčně obvyklé formě, popřípadě obvyklým způsobem zředí, například u postřikových prášků, emulgovatelných koncentrátů, dispersí a ve vodě dispergovatelných granulátů pomocí vody. Práškovité přípravky, granuláty pro aplikaci na půdu nebo poprášením, jakož i rozstřikovatelné roztoky se před aplikací obvykle již neředí dalšími inertními látkami. Potřebné aplikační množství sloučenin obecného vzorce I se mění mimo jiné s vnějšími podmínkami, jako je teplota, vlhkost, druh použitého herbicidu a podobně. Může se pohybovat v širokém rozmezí, například mezi 0,001 až 1,0 kg/ha nebo více aktivní látky, výhodně však je v rozmezí 0,005 až 750 g/ha, obzvláště 0,005 až 250 g/ha.

Následující příklady provedení slouží k objasnění předloženého vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

A. Chemické příklady

Výroba výchozích sloučenin kyseliny 2-methylsulfenyl-4-trifluormethyl-benzoové, kyseliny 2-methylsulfinyl-4-trifluormethyl-benzoové a kyseliny 2-methylsulfonyl-4-trifluormethyl-benzoové se provádí podle EP-A 0 527 036, výroba 5-hydroxypyrazolenů se provádí podle EP-A 0 240 001 nebo jsou komerčně dostupné.

• ·

0 · • 0 • 0 • · « · · 0 >

0 0 · • 0 · <» ··· *

Příklad 1

4-(4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoyl)-5-hydroxy-l-ethyl-3-methylpyrazol

Krok 1 :

l-ethyl-3-methyl-5-pyrazolyl-4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoát

2,1 g (7,8 mmol) kyseliny 2-methylsulfonyl-4-trifluormethyl -benzoové se rozpustí v 90 ml dichlormethanu, přidají se 2 kapky dimethylformamidu a 2,98 g (2,4 mmol) (COC1)₂ a reakční směs se míchá po dobu 4 hodin za varu pod zpětným chladičem. Potom se reakční směs zahustí, získaný zbytek se vyjme do 300 ml dichlormethanu a při teplotě 0 °C se smísí s 1,46 g (9 mmol) l-ethyl-3-methyl-5-hydroxypyrazolu a 4,45 ml triethylaminu, načež se směs míchá po dobu 4 hodin při teplotě místnosti. Potom se zahustí a čistí se chromatograficky (silikagel, ethylacetát:hexan 3 : 2) Získá se takto l-ethyl-3-methyl-5-pyrazolyl-4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoát ve formě pevné látky. Výtěžek : 2,7 g (95 % teorie)

Rf = 0,75 (ethylacetát) ¹H-NMR : S[CDC1₃] 1,42 (ΐ, 3H), 2,25 (s, 3H), 3,25 (s, 3H), 4,05 (q, 2H), 6,08 (s, 1H), 7,45 (d, 1H), 7,65 (s, 1H), 8,24 (d, 1H).

Krok 2 :

4-(4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoyl)- 5-hydroxy-1-ethyl- 3 -methy1pyrazol

1,27 g (3,4 mmol) l-ethyl-3-methyl-5-pyrazolyl-4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoátu, 2 kapky acetonkyanhydrinu a 0,8 ml (5,8 mmol) triethylaminu se rozpustí v 80 ml CH^CN a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Potom se úplně zahustí, smísí se s vodou a okyselí se 2 N kyselinou chlorovodíkovou. Vysrážený produkt se odsaje a překrystalisuje se z ethylalkoholu. Získá se takto 4-(4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoyl)-5-hydroxy-1-ethyl-3-methylpyrazolu ve formě žlutavé olej ovité látky.

Výtěžek : 1,22 g (96 % teorie) ¹H-NMR : S[CDC1₃] 1,45 (ΐ, 3H), 2,25 (s, 3H), 2,95 (s, 3H), 4,00 (q, 2H), 7,65 (d, 1H), 7,85 (d, 1H), 8,58 (s, 1H).

Příklad 2

4-(4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoyl)-l-ethyl-3-methy1- 5-pyrazolyl-tosylát

0.37 g (1 mmol) 4-(4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoyl) -5-hydroxy-l-ethyl-3-methylpyrazolu a 0,20 g (1,1 mmol) p-tos-Cl se rozpustí ve 20 ml CH^CN , načež se přidá 0,26 g (1,8 mmol) uhličitanu draselného a míchá se po dobu 12 hodin při teplotě místnosti. Potom se reakční směs zředí vodou, extrahuje se ethylesterem kyseliny octové a vysuší se pomocí bezvodého síranu hořečnatého. Získá se takto 4-(4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoyl)-l-ethyl-3-methyl-5-pyrazolyltosylát ve formě vosku.

Výtěžek ; 0,51 g (98 % teorie) ¹H-NMR : 5[CDC1₃] 1,90 (ΐ, 3H), 2,05 (s, 3H), 2,45 (s, 3H), 4,05 (q, 2H), 7,35 (d, 2H), 7,45 (d, 1H), 7,75 (d, 2H), 8,05 (d, 1H), 8,40 (s, 1H).

• · a> · • O « · ·

Příklady sloučenin, uvedených v následujících tabulkách, se vyrobí analogicky jako je uvedeno výše, popřípadě je možno je získat analogicky podle výše uvedených metod.

V tabulkách je použito následujících zkratek a označení :

Me - methyl

Et = ethyl

Ph = fenyl

Pr = propyl

Bn = benzyl

Bz = benzoyl

Tos = tosyl

Fp. = teplota tání • 0 • · · 0 0 0

Tabulka 1: Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I , ve kterém mají substituenty a symboly následující významy: R¹ = Me , R² = CF₃ , n = 2

Nr.	r³ :	R⁴	\|S0;Rf?Oř^;	Fyzikální data
1	Me	Et	H	¹H-NMR-:data viz př. 1
2	Me	Et	Tos	¹H-NMR-data viz př . 2
3	Me	Et	Bz-CH₂
4	Me	Me	H	t. t. 202-204 °C
5	Me	Me	4-F-Bz-CH₂	olej
6	Me	Me	Ph-SO₂
7	Me	Me	Bz-CH₂	olej
8	Me	Me	4-NO₂-Bz-CH₂	olej
9	Me	Me	3-NO₂-Bz-CH₂	olej
10	Me	Me	Tos	t. t. 130-132 °C
11	Me	Me	n-Pr-SO₂	vosk
12	Me	Me	Bn	t. t. 179°C
13	Me	Me	Me-SO₂	t. t. 147°C
14	Me	Me	2-NOrBn	t. t. 146°C
15	Me	Et	Me-SO₂	olej
16	Me	Et	Me-SO₂	olej
17	Me	Et	Bn	sklovitá
18	Me	Et	4-F-Bz-CH₂

• · »· ····

B. Příklady formulací

1. Postřikový přípravek

Postřikový přípravek se získá tak, že se smísí 10 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu a 90 hmotnostních dílů mastku jako inertní látky a rozmělní se v kladivovém mlýnu.

2. Dispergovatelný prášek

Ve vodě lehce dispergovatelný, smáčitelný prášek se získá tak, že se smísí 25 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu, 64 hmotnostních dílů kaolin obsahujícího křemene jako inertní látky, hmotnostních dílů ligninsulfonátu draselného a 1 hmotnostní díl oleylmethyltaurátu sodného jako smáčedla a dispergačního prostředku a tato směs se rozemele v kolíčkovém mlýnu.

3. Dispersni koncentrát

Ve vodě lehce dispergovatelný dispersni koncentrát se získá tak, že se smísí 20 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu se 6 hmotn nostními díly alkylfenolpolyglykoletheru (Triton X 207), hmotnostními díly isotridekanolpolyglykoletheru (8 EO) a 71 hmotnostními díly parafinického minerálního oleje (oblast teploty varu asi 255 °C až přes 277 °C) a tato směs se rozemele v kulovém mlýnu na jemnost pod 5 mikronů.

4.

Emulgovatelný koncentrát

Emulgovatelný koncentrát se získá z 15 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce podle předloženého vynálezu, 75 hmotnostních dílů cyklohexanonu jako rozpouštědla a 10 hmotnostních dílů oxethylovaného nonylfenolu jako emulgátoru.

5. Ve vodě dispergovatelný granulát

Ve vodě dispergovatelný granulát se získá tak, že se

smísí
75	hmotnostních dílů	sloučeniny obecného vzorce I
10	hmotnostních dílů	ligninsulfonátu vápenatého,
5	hmotnostních dílů	natriumlaurylsulfátu,
3	hmotnostní díly	polyvinylalkoholu a
7	hmotnostních dílů	kaolinu,

tato směs se rozemele v kolíčkovém mlýnu a získaný prášek se granuluje ve vířivém loži za postřikování vodou jako granulační kapalinou.

Ve vodě dispergovatelný granulát se získá také tak, že se hmotnostních dílů 5 hmotnostních dílů hmotnostní díly 1 hmotnostní díl 17 hmotnostních dílů 50 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I , sodné soli kyseliny 2,2’-dinaftylmethan-6,6’-disulfonové , oleylmethyltaurátu sodného , polyvinylalkoholu, uhličitanu vápenatého a vody, homogenisuje v koloidním mlýnu a předběžně se rozmělní, ··· ··· potom se mele v perlovém mlýnu a takto získaná suspense se ve sprejové věži rozprašuje pomocí jednolátkové trysky a usuší se.

C. Biologické příklady

1. Působení na plevely při postupu po vzejití.

Semena jednoděložných a dvouděložných plevelů se umis tí v květináčích do hlinitopisčité půdy, půdou se překryjí a uloží se do skleníku za dobrých růstových podmínek. Dva až tři týdny po vysetí se pokusné rostliny ve stadiu tří lístků ošetří sloučeninami podle předloženého vynálezu. Sloučeniny podle předloženého vynálezu, formulované jako postřikový prášek, popřípadě jako emulsní koncentrát, se nastříkají s aplikačním množstvím vody v přepočtu 600 až 800 1/ha na zelené části rostlin v dávkách, uvedených v tabulkách 1 až 5. Po asi 3 až 4 týdnech stání pokusných rostlin ve skleníku za optimálních růstových podmínek se hodnotí účinek preparátů ve srovnání se sloučeninami podle stavu techniky. Jak ukazují výsledky ze srovnávacích tabulek 1 až 4 , zvolené sloučeniny podle předloženého vynálezu mají lepší herbicidní účinnost proti širokému spektru hospodářsky důležitých jednoděložných a dvouděložných škodlivých rostlin než sloučeniny podle stavu techniky.

2. Snášenlivost kulturními rostlinami

V dalších pokusech ve skleníku se semena ječmene a jednoděožných a dvouděložných škodlivých rostlin dají do hlinitopisčité půdy a půdou se překryjí. Květináče se umístí ve skleníku, dokud se u rostlin nevyvinou dva až tři pravé lístky a potom se postříkají v různých dávkách

·· ···· sloučeninami obecného vzorce I podle předloženého vynálezu a pro srovnání sloučeninami podle stavu techniky, stejně jako je popsáno v odstavci 1 . Čtyři až pět týdnů po aplikaci a umístění ve skleníku se zjistí pomocí optické bonity, že sloučeniny podle předloženého vynálezu ponechávají na rozdíl od sloučenin podle stavu techniky kulturní rostliny i při vysokých dávkách účinné látky nepoškozené.

Sloučeniny podle stavu techniky, použité ve srovnávacích pokusech :

···· · »· ··· ·

Zkratky, používané v následujících srovnávacích tabulkách :

APSEV	Apera spica venti	CHEAL	Chenopodium album
LAMPU	Lamium purpureum	POLCO	Polygonům convolvulus
STEME	Stellaria media	VERHE	Veronica hederifoiia
VERPE	Veronica persica	VIOTR	Viola tricolor

HORVS Hordeum vulgaris

Srovnávací tabulka 1

Sloučenina č.	'Dávkování \|[g a.i./ha] _r	Poškození škodlivých rostlin v % .·
J T<>—ř^Si- POLCO-,	verheY	-- *^Λ ^x,et ^r .-VIOTR’
4 z tabulky Á	200	90	90	80
S1	200	20	30	30

Srovnávací tabulka 2

Sloučenina č.	Dávkování í [g a.i./ha]	Poškození ' cheal;·· .	škodlivých rostlin v %
' POLCO^;'	JlffEMiSI
10 z tabulky A	50	95	60	70
S2	50	0	10	10

Srovnávací tabulka 3

Sloučenina č.	Dávkování [g a.i./ha;	Poškození škodlivých rostlin v % ·
CHEAL ý·		SlllslB
4 z tabulky A	100	90	85
S2	100	0	10

• · • ·

•9 ····

Srovnávací tabulka 4

Sloučenina č.	Dávkováni : [g a.i./ha] ;g	Poškození škodlivých rostlin v %
' ν’** ---j 'lampu	ΙΙΙΗΒεΪΙ	/VERPE-
8 z tabulky A	50	70	60	100
S3	50	20	10	10

Srovnávací tabulka 5

Sloučenina č.	Dávkování	Poškození užitkových rostlin v % ?
	[g a. i./ha]	HORVS --íV;
1 z tabulky A	200	0
4 z tabulky A	200	0
S2	200	20
S3	200	20

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Benzoylpyrazoly obecného vzorce I nebo jejich soli ve kterém

Rl značí methylovou nebo ethylovou skupinu,

O

R značí trifluormethylovou skupinu,, a

R značí vodíkový atom nebo methylovou nebo ethylovou skupinu,

R^ značí methylovou, ethylovou nebo n-propylovou skupinu ,

R^ značí vodíkový atom, alkylkarbonylmethylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, fenylsulfonylovou skupinu, benzylovou skupiu, benzoylmethylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy, jednou nebo vícekrát substituovanou halogenem, fenylsulfonylovou skupinu, substituovanou jednoduše methylovou skupinou nebo halogenem, benzylovou skupinu, substituovanou halogenem, nitroskupinou nebo methoxyskupinou nebo benzoylmethylovou skupinu, jednou

9· 9999

9 9 9

9 •

99 9 9

99 ·♦

9 9 9

9 9 ·

9 · · «99 •9 99·· nebo vícekrát substituovanou halogenem, nitroskupinou, methylovou skupinou nebo methoxyskupinou a n značí číslo 0, 1 nebo 2 .
2. Benzoylpyrazoly podle nároku 1 obecného vzorce I , ve kterém

Rl značí methylovou skupinu a 2

R značí vodíkový atom nebo methylovou skupinu.
3. Benzoylpyrazoly podle některého z nároků 1 nebo 2 obecného vzorce I , ve kterém R^ značí methylovou nebo ethylovou skupinu.
4. Benzoylpyrazoly podle některého z nároků 1 až 3 obecného vzorce I , ve kterém

R^ značí methylsulfonylovou, ethylsulfonylovou, n-propylsulfonylovou, fenylsulfonylovou, 4-methylfenylsulfonylovou, benzylovou, benzoylmethylovou, nitrobenzoylmethylovou nebo 4-fluorbenzoylmethylovou skupinu.
5. Benzoylpyrazoly podle některého z nároků 1 až 4 obecněho vzorce I , ve kterém R značí methylovou skupinu.
6. Herbicidní prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje herbicidně účinné množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 5 .
7.

v y

Herbicidní n a č u j prostředek podle nároku t i m , že je ve směsi s for- 35

9· ···· ··· · » · · ·· «··· mulačními pomocnými činidly.
8. Způsob hubení nežádoucích rostlin, vyznačující se tím, že se na rostliny nebo na místo nežádoucího růstu rostlin aplikuje alespoň jedna sloučenina obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 5 nebo alespoň jeden herbicidní prostředek podle nároku 6 nebo
9. Použití sloučenin obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 5 nebo herbicidních prostředků podle nároku 6 nebo 7 pro hubení nežádoucích rostlin.
10. Použití podle nároku 9 , při kterém se sloučeniny obecného vzorce I používají k hubení nežádoucích rostlin v kulturách užitkových rostlin.
11. Použití podle nároku 10 , při kterém jsou užitkové rostliny transgení užitkové rostliny.