CZ20022034A3 - Hydraulická spojka - Google Patents

Description

Hydraulická spojka arvázba'.

Oblast techniky

Předložený vynález se týká hydraulické spojky, zejména se pak týká spojky, která vytváří spojení mezi dvěma konstrukčními prvky, transportujícími kapalinu. Předložený vynález je možné použít například v aplikacích, určených pro připojení stupačkového potrubí k pružnému hadicovému kontaktnímu prvku nebo pro spojení dvou konců trubek. Předložený vynález se obecně týká spojek, které vytváří utěsněné spojení mezi trubkovitými konci dvou konstrukčních prvků, transportujících kapalinu.

Dosavadní stav techniky

U hydraulické spojky, která je známa z dosavadního stavu techniky, je jeden konec konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu, opatřen rozšířenou komolou kuželovitou hlavicí, za kterou je umístěn límec nebo matka s vnitřním vedením. Druhý konstrukční prvek, transportující kapalinu, je vytvořen tak, že obsahuje límec s vnějším vedením, který je v kontaktním záběru s prvním uvedeným límcem. Druhý límec je na svém konci opatřen vnitřně zkoseným povrchem, který svým prostorovým konstrukčním uspořádáním odpovídá vnějšímu povrchu komolé kuželovité hlavice prvního límce.

Toto konstrukční uspořádání zajišťuje dobré mechanické • · · · • 9 9 · • 99 spojení mezi dvěma konstrukčními prvky, transportujícími kapalinu, nicméně dosažené utěsnění, jenž je vytvořené pomocí prostorového komplementárního spojení zkosených povrchů, je málo kvalitní. S ohledem na tuto skutečnost je pak v obvodové drážce, vytvořené v komolém kuželovitém povrchu hlavice prvního konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu, umístěn těsnící prvek, jakým je například O-kroužek. Ovšem i u tohoto vylepšeného konstrukčního uspořádání je kvalita těsnění nedostatečná.

Pro účely současných aplikací je potřebné vytvořit hydraulickou spojku, která i při zvýšeném tlaku, který vládne v systémech, přepravujících vodu a jiné kapaliny, zajistí kvalitní a spolehlivé spojení při současném vytvoření bezpečného utěsnění prostoru mezi konstrukčními prvky,

transportuj ícími	kapalinu.	Podobný	spojovací systém	by
navíc mělo být	v případě	potřeby	možné snadno složit	a
rozložit.
Z posouzení	dosavadního	stavu techniky vyplývá, že velmi

běžný způsob připojení hadice k trubce, obsahující například vodící zásuvkové zakončení, je realizován pomocí hadicového kontaktního prvku bajonetového druhu, který obsahuje západkovou matku pro záběr s vodící částí mezilehlého prvku nebo nástavce. Tento mezilehlý prvek nebo nástavec obsahuje druhou vodící část pro záběr s vodícím koncem trubky. Mezi dvěma vodícími částmi se nachází oblast se šestiúhelníkovým průřezem, který je ve stavu, kdy je již vytvořeno odpovídající spojení, možné ovládat ručním způsobem nebo pomocí vhodného nástroj e.

• · · ·

• ·

Ve výše uvedeném popise zmíněný mezilehlý prvek nebo nástavec na hadicové přípojce je ovšem drahá konstrukční součástka. Navíc v případě, že konec trubky a hadicová trubka mají různé rozměry, je pro vytvoření obou spojení a zajištění vhodné rozměrové konverze potřeba použít dvě samostatné spoj ky.

Dokument WO 99/40354 popisuje spojku, která vytváří spojení mezi hadicí a trubkou nebo jinou konstrukční součástkou, jenž obsahuje vodící konec, přičemž spojka obsahuje podlouhlý hadicový kontaktní prvek a na něm umístěný límec, který obsahuje vodící část pro záběr s vodícím koncem trubky. Uvedená spojka je přitom opatřena těsnícím zařízením pro utěsnění prostoru mezi límcem a hadicovým kontaktním prvkem.

Ve výhodném provedení je potom spojka opatřena také těsnícím zařízením pro utěsnění prostoru mezi límcem a trubkou.

U příkladu provedení, který je v dokumentu WO 99/40354 A zobrazen na obr. 3, je na hadicovém kontaktním prvku vytvořena drážka, do které je vsazen rozdělený zamykací kroužek nebo rozpěrný pojistný kroužek. U podobného konstrukčního uspořádání je potřeba udržet límec na hadicovém kontaktním prvku takovým způsobem, aby límec přesně dosedal na vodící konec trubky s přizpůsobeným hadicovým kontaktním prvkem. Nicméně kvalitní realizace uvedeného konstrukčního požadavku je vcelku náročná. S ohledem na tuto skutečnost by proto bylo výhodné, kdyby bylo možné obecně zjednodušit proces montáže ·· · · · • ··· · 9 • · ♦ · « • · · · • * A • · · • · · • · · · · · celého uvedeného konstrukčního uspořádání.

Podstata vynálezu

V souladu s předložený vynálezem je navrhována spojka pro vytvoření spojení mezi trubkovitým koncem prvního konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu, a vodícím koncem druhého konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu, přičemž spojka obsahuje vodící část pro záběr s vodícím koncem uvedeného druhého konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu; zařízení pro záběr s vnější, obvodově ubíhající drážkou, která je umístěna na trubkovitém konci uvedeného prvního konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu; zařízení pro vytvoření těsnícího záběru s uvedeným trubkovitým koncem uvedeného prvního konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu, a zařízení pro vytvoření těsnícího záběru s uvedeným vodícím koncem uvedeného druhého konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu.

Druhý konstrukční prvek, transportující kapalinu, může obsahovat integrální nebo neintegrální vodící konec. Typicky obsahuje neintegrální spojku, na které je umístěna vodící část, určená pro záběr s vodící částí spojky.

Uvedené zařízení pro vytvoření těsnícího záběru s uvedeným vodícím koncem uvedeného druhého konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu, vytváří uvedené těsnění mezi radiálně hraničícími povrchy uvedené spojky a uvedeným vodícím koncem uvedeného druhého konstrukčního prvku, transportujícího • · « • ·· 0 0 kapalinu.

Zařízení pro záběr s uvedenou drážkou se může pohybovat mezi polohou, ve které není v kontaktním záběru, a polohou, ve které je v kontaktním záběru. Je velmi výhodné, aby se zařízení pro záběr s drážkou přednostně nacházela v poloze, ve které je v kontaktním záběru.

Uvedený prvek pro záběr s drážkou je s výhodou umístěn v zadní části uvedeného zařízení pro vytvoření těsnícího záběru s uvedeným trubkovitým koncem uvedeného prvního konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu. Termínem v zadní části je přitom míněn směr od konce uvedeného prvního konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu. V souladu s výše uvedenými skutečnostmi se pak zařízení pro vytvoření těsnícího záběru s uvedeným trubkovitým koncem uvedeného prvního prvku pro kontakt s kapalinou nachází mezi uvedeným zařízením pro kontakt s drážkou a koncem uvedeného druhého prvku pro kontakt s kapalinou.

S ohledem na umístění zařízení pro kontakt s drážkou v rámci spojky a s ohledem na pohyb zařízení pro kontakt s drážkou mezi záběrovou a nezáběrovou polohou může spojka přizpůsobena k prvnímu konstrukčnímu prvku, transportujícímu kapalinu, například ke konci trubky, aniž by přitom obsahovala k němu připojený druhý konstrukční prvek, transportující kapalinu, například hadicový kontaktní prvek. Hadicový kontaktní prvek potom může být zaveden do spojky, přičemž v průběhu tohoto procesu se zařízení pro kontakt s drážkou radiálně přesune ze své nekontaktní polohy do kontaktní ··« · polohy, do které je primárně navrženo. Hadicový kontaktní prvek může v průběhu tohoto procesu zahrnovat k sobě připojenou hadici, přičemž nasazení hadicového kontaktního prvku do límce může být jednoduchá operace, spočívající v pouhém nasazování.

Spojka s výhodou zahrnuje jak zařízení pro kontakt s drážkou, tak i těsnící zařízení. V souladu s touto skutečností jsou uvedené prvky umístěny v konstrukční součásti, jmenovitě ve spojce, která může být vyrobena natolik robustní, nakolik je potřeba. Co se týče prvního a druhého konstrukčního prvku, transportujících kapalinu, nejsou dány žádné požadavky na implementaci přídavné rezervní tloušťky.

Předložený vynález také navrhuje spojku pro vytvoření spojení mezi trubkovitými konci dvou drážkových konstrukčních prvků, transportujících kapalinu, přičemž uvedené spojení obsahuje dvě spojky podle předloženého vynálezu, které je možné do sebe vzájemně zavést za účelem vytvoření spojení mezi dvěma drážkovými konstrukčními prvky, transportujícími kapalinu.

Mělo by býti řečeno, že předložený vynález je možné aplikovat na spojení, pomocí kterého jsou k sobě připojeny například dvě trubky nebo které je použito jako vazební prvek mezi trubkami, jakými jsou například stupačková potrubí a spojky bajonetového druhu, které mohou být připojeny k pružným hadicím.

4 · • · 4 4 » 4 ·· 44 ♦ ·4 4 • 4 t *

•444

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude v následujícím popise vysvětlen za použití doprovodných obrázků.

detailněj i

Obr. IA zobrazuje příklad provedení předloženého vynálezu v průběhu nasazování hadicového kontaktního prvku na spojku podle předloženého vynálezu.

Obr. IB zobrazuje stejný příklad provedení předloženého vynálezu, jaký je zobrazen na obr. 1, přičemž v tomto případě je již hadicový kontaktní prvek plně nasazen na uvedenou spoj ku.

Obr. 2A zobrazuje jiný příklad provedení spojky podle předloženého vynálezu.

Obr. 2B zobrazuje hadicový kontaktní prvek podle příkladu provedení předloženého vynálezu podle obr. 2A.

Obr. 2C zobrazuje příklad provedení předloženého vynálezu podle obr. 2A a 2B, přičemž spojka a hadicové kontaktní prvky jsou navzájem sesazeny.

Obr. 3A zobrazuje dva konce trubek ve stavu před vzájemným napojením pomocí spojení, obsahujícího spojku podle předloženého vynálezu.

Obr. 3B zobrazuje stejný příklad provedení předloženého vynálezu, který je zobrazen na obr. 3A a který obsahuje ♦ ···· »· ···· ·· ·· * · · ♦ · · · · · φ • ··· · · · · « β spojení, jenž je vytvořeno v konstrukčním prvku, transportujícím kapalinu.

Obr. 4A zobrazuje dva konce trubek se společným propojovacím prvkem, jenž realizace je založena na druhém příkladu provedení předloženého vynálezu, přičemž uvedené konstrukční uspořádání je znázorněno ve stavu před vzájemným spojením konců trubek.

Obr. 4B zobrazuje konstrukční uspořádání podle obr. 4A se spojkou, vytvořenou mezi konci trubek.

Obr. 5A zobrazuje jiný příklad provedení předloženého vynálezu, který se nachází ve stavu nasazování na hadicový kontaktní prvek.

Obr. 5B zobrazuje konstrukční uspořádání podle obr. 5A se spojkou ve stavu, kdy je již zcela připojena k hadicovému kontaktnímu prvku.

Příklady provedení předloženého vynálezu

V následujícím popise bude předložený vynález popsán pomocí příkladů svého provedení, přičemž bude použito doprovodných obrázků.

V souladu s doprovodnými obr. IA a 1B obsahuje spojka 1 podle předloženého vynálezu podlouhlý hadicový kontaktní prvek

5, který má tvar krátké trubice s větším počtem zoubků 7, • •«4 « 4

4 4 4

4*· ·· 4 4·««

4444 44 · «4 4

4 « 4 « « 4«4 4 __ Q _ * 4 4 4 4 4 4 4

-/ 44444« «4 · 44444« nacházejících se v sousedství jednoho jejího konce, a který slouží jako koncový prvek pro zasunutí do samotné hadice ( nezobrazena ) . Po uvedeném zasunutí celého hadicového kontaktního prvku £ do hadice je na hadici v oblasti zoubků Ί_ nasazen stahovací límec nebo upínací přezka ( nezobrazeno ) a je utažen, díky čemuž se uvedené zoubky Ί_ zaseknou do vnitřního povrchu hadice a zabraňují tím vysunutí celého hadicového kontaktního prvku 5 z hadice.

V blízkosti zoubků Ί_ jsou umístěny prstencovité obruby 67 a 69, které mezi sebou vytváří prohlubeň, do které může být podle potřeby zasunut vnitřně orientovaný konec stahovacího límce. Toto konstrukční uspořádání zajistí, aby nedošlo k sesunutí stahovacího prvku ze spojky.

Vnitřní povrch hadicového kontaktního prvku _5 má konstantní rozměry. Vnější povrch hadicového kontaktního prvku £ obsahuje na polovině své délky zoubkování, což je v souladu s výše uvedeným popisem. Zbývající část vnějšího povrchu hadicového kontaktního prvku _5 obsahuje střední část _9 s přibližně konstantním vnějším průměrem, přičemž tato část obsahuje mimo jiné obruby 67 a 69. Od střední části 9 až ke konci 11 prvku 5 ubíhá část 13, která se zužuje směrem dovnitř a která obsahuje prstencovitou prohlubeň 15. Tato prstencovitá prohlubeň 15 je přitom otevřena směrem k vnějšímu povrchu prvku 5_.

Spojka £ podle předloženého vynálezu obsahuje límec 17, který v případě, že se spojka nachází v sestaveném stavu ( viz obr. 1B ), obklopuje zúženou část 13 a část střední části 9

4·44 • 4 4

44 4 *

4

4 4 4

4

4 4

4444 hadicového kontaktního prvku 5, to znamená tu část hadicového kontaktního prvku _5, která se nachází mezi obrubou 67 a koncem 11 prvku.

Límec 17 obsahuje z část 19 s vnějším vedením, která se rozprostírá od jednoho konce límce až k poloze, jenž se nachází v těsné blízkosti druhého konce. U tohoto druhého konce se nachází část 21, která nese O-kroužek. Tato část 21 je vlastně struktura, jenž definuje určitou prohlubeň se dvěma radiálně vybíhajícími prstencovitými stěnami 23 a 25 a propojující válcovitou stěnou 27. Vnější průměr části 21 límce 17 je větší než průměr části 19 s vnějšním vedením tohoto límce. O-kroužek 29 je umístěn v prohlubni, definované částí 21, přičemž volný povrch O-kroužku naléhá na vnější povrch části 9_ hadicového kontaktního prvku 5 ( ve stavu, kdy se oba tyto prvky spojky nachází ve složeném stavu ).

Při pohledu zevnitř má límec 5 takový profil, který je komplementární k profilu částí _9 a 13 hadicového kontaktního prvku 5. Tato skutečnost je nejlépe zobrazena na obr. IB. Nicméně na konci límce 17, jenž se nachází ve vzdálenější poloze od části 21, uvedený límec 17 obsahuje vnitřní prohlubeň 31, jenž je definována směrem dovnitř orientovanou obrubu 33, podélně ubíhajícím povrchem základny 35 a stěnou 37, která se zužuje směrem od základny 35 ve směru k části 21 límce 17.

Uvnitř prohlubně 31 je umístně rozdělený prstenec 39 z H/T oceli, jehož konfigurace může expandovat mezi relativně malým průměrem ( jak je zobrazeno na obr. IB ) a relativně velkým *· titititi • tititi ti • ··

ti ♦

ti průměrem ( jak je zobrazeno na obr. IA ). Vnitřně je předpružen tak, aby se primárně nacházel v poloze, zobrazené na obr. IB.

Za účelem vytvoření spojení mezi koncem trubky a hadicí je límec 17 našroubován na vodící konec trubky. Hadicový kontaktní prvek _5 je poté zasazen do hadice ( nezobrazena ) . Nakonec je hadicový kontaktní prvek 5 s připevněnou hadicí natlačen do límce 17 . Když prvek .5 dosáhne polohy, která je zobrazena na 'obr. IA, zúžená nosová část 41 límce tlačí zvnějšku na rozdělený prstenec 39 tak, že následně zcela zaplní prohlubeň 31. Nosová část 41 se poté může pohybovat podél rozděleného prstence 39, až dosáhne polohy, jenž je zobrazena na obr. IB. Rozdělený prstenec 39, který je předpružen směrem dovnitř, poté zapadne do prohlubně 31 prvku

5. Jak je možné vidět na obr. IB, rozdělený prstenec 39 vyčnívá směrem ven z prohlubně 31, díky čemuž zabraňuje tomu, aby byl prvek 5 vytažen z límce 17. Nicméně hadice ( nezobrazena ) může být vytažena z prvku £5.

Je zapotřebí říci, že v sestaveném stavu může límec 17 vykonávat vůči prvku .5 pouze relativní kruhový pohyb.

Na obr. 2A až 2C je zobrazen jiný příklad provedení předloženého vynálezu. Límec 51 obsahuje vodící část 53, která se rozpíná na větší části jeho vnějšího povrchu. Na jednom svém konci je límec 51 zakončen směrem ven orientovanou obrubou 55. Při pohledu zevnitř tato obruba 55 definuje prohlubeň 57., ve které je uložen O-kroužek 59. V těsné blízkosti druhého konce límce 51 je vytvořena jiná vnitřní ·· 4444 ···· • 4 4* · 4

• 44 •4 4444 prohlubeň, která se vyznačuje tím, že obsahuje částečně zúženou stěnu. Tato částečně zúžená stěna se nachází na té straně prohlubně, která je blíže k obrubě 55. V prohlubni 63 je umístěn rozdělený prstenec 65.

Hadicový kontaktní prvek 67 má v podstatě trubkovitý tvar s konstantním vnitřním průměrem. Uvedený hadicový kontaktní prvek 67 obsahuje ozubenou část 71, dále pak obruby 73 a 75, které vytváří prohlubeň pro zasunutí směrem dovnitř orientovaného konce stahovacího límce ( nezobrazeno ) , a také obsahuje část 77 s konstantním vnějším průměrem až k místu, které se nachází v těsné blízkosti konce 79 uvedeného prvku. V tomto místě totiž prvek 67 obsahuje vnější prohlubeň 81. Samotný konec prvku 67, který sousedí s touto prohlubní, je potom zkosený.

Spojka, která je zobrazena na obr. 2A až 2C, může být sestavena pomocí již výše popsaného způsobu podle obr. IA a 1B. Obr. 2C navíc zobrazuje těsnící zařízení 83 v podobě O-kroužku pro vytvoření těsnění mezi límcem 51 a vodícím koncem 85 trubky.

Na doprovodných obr. 3A a 3B je zobrazena spojka, přičemž je znázorněna společně se dvěma konci 101 a 103 trubek. Konec 101 trubky je vytvořen takovým způsobem, že obsahuje část 105 s rozšířenou hlavicí, která se vyznačuje vnějším komolým kuželovitým povrchem 107, jenž se ve směru konce trubky svažuje směrem dovnitř. Konec 103 trubky také obsahuje límec nebo matku 109, které je zabráněno v podélnému pohybu směrem ke konci trubky pomocí části 105 s rozšířenou hlavicí, proti • ·· to • « to · · · • to ···· ·· ·« • ·« · • to · • · · · ·· · • · to ·· ··· · které se může opírat vnitřně ubíhající obruba 111 matky 109. Před samotnou obrubu 111 pak vybíhá vnitřní povrch matky 109, přičemž vybíhá směrem od konce matky 109 a svou délkou pokrývá přibližně dvě třetiny délky mezi předním koncem a obrubou 111. Jak je možné vidět například na obr. 3A, v situaci, kdy matka dosedá na část 105 s rozšířenou hlavicí konce 103 trubky, uvedená matka se rozprostírá před předním povrchem konce 103 trubky.

Druhý konec 101 trubky obsahuje vnější obvodovou drážku 113, která se nachází v určité vzdálenosti od konce 101 trubky. Až na tuto výjimku má však konec trubky konstantní vnější průměr.

Spojení konce 101 trubky se strukturou, složené z konce 103 trubky a matky 111, je možné realizovat pomocí spojky podle předloženého vynálezu, která je na obrázku označena obecnou vztahovou značkou s číslem 115.

Tato spojka 115 má podobu límce nebo matky, jenž na svém předním konci obsahuje vodící část 117 ( s vnějším vedením ), která je určena pro kontaktní záběr s odpovídající vodící částí 112 matky 109. Přední konec matky 115 na své vnitřní straně obsahuje komolý kuželovitý nebo zkosený povrch 119, který odpovídá komolému kuželovitému povrchu 107 části 105 s rozšířenou hlavicí konce 103 trubky.

V zadní oblasti zkoseného povrchu 119 matky 115 se vnitřní profil matky vyznačuje schodovitým útvarem, který definuje rameno 121, jenž zabrání pohybu konce trubky 1 směrem dopředu • φ «·« φ φ φ φ φ φφ φ

ΦΦ ·φ φ · φ φ • φ φ φφφ •φ φφφφ za takto definovanou polohu v matce 115.

V zadní oblasti vodící části 117 matky 115 uvedená matka obsahuje rozšířenou část 123, jejíž vnější průměr je v podstatě stejný jako vnější průměr matky 111. Prstencovitá prohlubeň 125, která se nachází na předním povrchu rozšířené části 123 matky 115, obsahuje O-kroužek 127, který vůči povrchu 129 rozšířené části 123 ubíhá směrem dopředu.

Jiná prohlubeň 131 je svým otvorem orientována směrem k vnitřnímu povrchu matky 115 s rozšířenou částí 123 a je do ní umístěn jiný O-kroužek 133 a prstenec 135 proti vytlačení. O-kroužek 133 lehce vybíhá z prohlubně 131.

V zadní části prohlubně 131 je rozšířená část 123 matky 115 opatřena jinou prohlubní 137, která je svým otvorem opět orientována směrem k vnitřnímu povrchu matky 115. Prohlubeň 137 má v podstatě obdélníkovitý průřez, nicméně obsahuje zadní zkosenou část 139. V prohlubni 137 je umístěn rozdělený prstenec 141, který je vyroben například z H/T oceli. Konfigurace tohoto rozděleného prstence 139 může expandovat mezi relativně malým průměrem ( jak je zobrazeno na obr. 3A ) a relativně velkým průměrem ( jak je zobrazeno na obr. 3B ) . Vnitřně je však předpružen tak, aby se primárně nacházel v poloze s menším průměrem.

Za účelem vytvoření celého spojení je spojka 115 podle předloženého vynálezu nejprve nasouvána na konec 101 trubky, díky čemuž rozdělený prstenec 141 vykonává relativní pohyb směrem od konce 101 trubky, až dosáhne své polohy v »4»4 ·· 4

4 44 ** ·4«·

4 4

4

44 • 4 4 4 • 4 4 • 44 •4 4444 odpovídající prohlubni 137. Tento spojitý pohyb spojky 115 pokračuje do té doby, dokud spojka nedosáhne polohy, jenž je zobrazena na obr. 3A a 3B, přičemž v tomto okamžiku rozdělený prstenec 141 se smrští směrem dovnitř a zaujme polohu v drážce 113 konce 101 trubky. Díky této skutečnosti je pak spojka 115 uzamčena v poloze na konci konec trubky. V této poloze je O-kroužek 133 v kontaktu s vnějším povrchem konce 101 trubky, díky čemuž je vytvořeno těsné spojení mezi spojkou 115 a koncem 101 trubky.

Potom může být konec 101 trubky připojen ke konci 103 trubky, přičemž toto spojení je možné zrealizovat pomocí sloučení obou konců trubek a jejich odpovídajících matek 109 a 117 a sešroubováním matky 109 s matkou 117 takovým způsobem, aby komplementární vodící části 112 a 117 byly ve vzájemném kontaktu. Tento relativní pohyb je prováděn do té doby, dokud zkosený povrch 119 vodící části 117 nepřijde do záběru s komolým kuželovitým povrchem 107 části 105 konce 103 trubky, to znamená tedy dokud nezaujme polohu, která je zobrazena na obr. 3B.

U jiného podobného příkladu provedení předloženého vynálezu ( nezobrazeno ) je délka vodící části 117 spojky 115 menší než délka, které je zobrazena na obr. 3A a 3B. V důsledku této skutečnosti je montáž spojky dokončena ještě před okamžikem, než zkosený povrch 119 spojky 115 přijde do záběru s komolým kuželovitým povrchem 107 konce 103 trubky. Okamžik dokončení montáže spojky je pak spíše určován tím, když přední konec matky 109 přijde do kontaktu se zkoseným povrchem 119 rozšířené části 123 matky 115, v důsledku čehož je O-kroužek • φ • · · '· φ ·> φφφφ • φ ·Λ φφ • » » φ • φ φφ » φφφ • «I · φ» 4 φφφφ φ

* φφφ • Φ φφφφ

127 stlačen. Díky tomu se pak vytvoří těsnící záběr mezi dvěma matkami 109 a 115.

Na doprovodných obr. 3A a 3B je zobrazeno vzájemné spojení dvou konců 141 a 143 trubek. Ke konci 141 trubky je přiřazen límec nebo matka 145, jejíž struktura je v podstatě identická se strukturou matky 115 podle obr. 3Ά a 3B, a proto není zapotřebí v následujícím popise detailněji vysvětlovat její konstrukční uspořádání. Ke konci 143 trubky je přiřazen další límec nebo matka 147, která je v tomto případě speciálně uzpůsobena pro použití s matkou 145. Oba tyto konstrukční prvky nebo každý sám mohou být společně s matkou 145 považováni za součást předloženého vynálezu.

Konec 143 trubky obsahuje vnější obvodovou drážku, která je podobná drážce konce 141 trubky. Matka 147 je určena k tomu, aby plnila funkci zásuvkového komplementárního zástrčkové matky 145. V souladu s touto skutečností obsahuje na svém předním konci část 149 s vnitřním vedením. Zadní konec matky 147 je určen pro uložení konce 143 trubky a je vytvořen tak, že obsahuje dvě prohlubně 151 a 153. Prohlubeň 153 obsahuje uzamykací prstenec 154, jenž je podobný prstenci, ketrý byl detailněji popsán ve výše uvedeném popise v souvislosti s prvkem, označeným na obr. 3A a 3B vztahovou značkou s číslem 141. V přední prohlubni 151 je uložen O-kroužek 155 a prstenec 157 proti vytlačení. Mezi částí 149 s vnitřním vedením a zbývající zadní částí matky 147 se nachází směrem dovnitř orientovaná obruba 159.

Složení spojení do takového stavu, který je zobrazen na ···· ·· · ·· · ·· · · • ·· ····· • · · · · · · · · ····· ··· · • · · · · · · ·· · ·· · · · · · · · obr. 4B, je velmi jednoduché. Dvě matky nebo spojky 145 a 147 jsou tlačeny proti sobě svými odpovídajícími konci trubek, přičemž konec 143 trubky se nachází v těsné blízkosti vnitřní obruby 159 a přičemž uzamykací prstenec 154 zaujímá místo v drážce konce 143 trubky. Uzamykací prstenec 154 je v kontaktu s drážkou konce 143 trubky, v důsledku čehož pak uzamyká jak matku 147, tak i konec 143 trubky. Pomocí O-kroužku 151 je potom dosaženo utěsnění prostoru mezi matkou 147 a konec 143 trubky.

Konce trubek jsou sloučeny a je vykonáván relativní rotační pohyb mezi zástrčkovou matkou 145 a zásuvkový matka 147 do té doby, než je dosaženo polohy, která je zobrazena na obr. 4B. V této poloze sousedí přední konec zásuvkové matky 147 s předním koncem rozšířené části matky 145 a v tomto okamžiku montáže stlačuje O-kroužek, v důsledku čehož je pak dosaženo vytvoření utěsnění prostoru mezi dvěma matkami.

V tuto chvíli by mělo býti řečeno, že vzhledem k přítomnosti zkosené části 139 ( viz obr. 3A a 3B a též analogicky na obr. 4A a 4B ) dojde k tomu, že jakkoliv velký nárůst hydraulického tlaku ve vzájemně propojeném spojení způsobí, že uzamykací prstenec 141 bude silněji zatlačován do drážky na konci trubky, v důsledku čehož pak bude spojka 145 konci trubky zajištěna ještě pevnějším a bezpečnějším způsobem.

Na doprovodných obr. 5A a 5B je zobrazen další příklad provedení předloženého vynálezu, který představuje spojku 161, jenž je zobrazena společně s hadicovým kontaktním prvkem 163.

• · ·· 9 ·· ···· 99 99 • · 9 9 · 9 9*9* • 9 99 9 · 9 ·· ·

9 9 · 9 9 9 9 · 9 • 9999 999

999999 99 9 99 9999

Spojka 161 má tvar límce, který v oblasti jednoho svého konce obsahuje část 165 s vnějším vedením pro záběr s částí konce trubky, jenž má odpovídající vedení, nebo pro záběr s jiným podobným zařízením. Část 165 s vnějším vedením spojky 161 obsahuje O-kroužek 167, pomocí kterého je dosahováno vytvoření těsnícího záběru s uvedeným koncem trubky nebo jiným podobným trubkovým zařízením.

V těsné blízkosti části 165 s vnějším vedením spojky 161 obsahuje uvedená spojka obvodově směrem ven orientovaný výstupek. V souladu s touto skutečností se pak zbývající délka spojky vyznačuje relativně větším průměrem. V této oblasti jsou vytvořeny dvě prstencovité prohlubně 169 a 171, přičemž obě tyto prohlubně jsou obvodově orientovány směrem dovnitř. Prohlubeň 161 obsahuje O-kroužek 173, jenž vytváří těsnící záběr mezi spojkou 161 a vnějším povrchem hadicového kontaktního prvku 163. V prohlubni 169 je navíc uložen prstenec 175 proti vytlačení.

Prohlubeň 171 je vytvarována takovým způsobem, aby obsahovala první část 177 s obdélníkovitým průřezem a vybíhající směrem k tomu konci spojky 161, který je vzdálenější od části 165 s vnějším vedením, a aby také obsahovala nosovitou část 171, která se vyznačuje zakřiveným povrchem 181, jenž vybíhá z části 177 prohlubně 171 v radiálně vnitřním směru a ve směru k sousednímu konci límce. Zakřivení této části prohlubně 171 odpovídá zakřivení rozděleného prstence 183, což bude detailnějším způsobem popsáno v níže uvedeném popise.

99 • · * 9

9 · • · · 9

9·99 99 · ·

9 9 9 ·

9 0 9

99 9090

V prohlubni 171 je umístěn rozdělený prstenec 183 z H/T oceli, který může expandovat mezi konfigurací, jenž je zobrazena na obr. 5A a 5B, a konfigurací s relativně větším průměrem. Vnitřně je předpružen tak, aby se primárně nacházel v poloze, zobrazené na obr. 5A a 5B.

Hadicový kontaktní prvek 163 se vyznačuje vnitřním povrchem s konstantními rozměry a také se vyznačuje vnějším povrchem, který obsahuje ozubenou část 185, rozprostírající se z jednoho konce po přibližně jedné třetině jeho délky až do poloviny této délky. Zbývající část hadicového kontaktního prvku 163 má konstantní vnější rozměry, ovšem s výjimkou přítomnosti drážky 187 pro uložení rozděleného prstence 183 a prstencovitých obrub 18 9 a 191, které se nacházejí mezi touto drážkou a ozubenou částí 185.

Obr. 5A zobrazuje konstrukční uspořádání ve stavu po vzájemném zasunutí dvou hlavních částí - spojky 161 a hadicového kontaktního prvku 163. Obr. 5B je podobný obr. 5A, ale navíc zobrazuje zařazení tlumícího prstence 193, který je uložen do patřičné polohy v průběhu motáže výsledného konstrukčního uspořádání za účelem zamezení jakéhokoliv bočního pohybu mezi spojkou 161 a hadicovým kontaktním prvkem 163. Při použití tohoto tlumícího prstence 193 v uvedené poloze je zřejmé, že rozdělený prstenec 183 se v tomto případě nachází zejména v části 17 9 prohlubně 171. V důsledku této skutečnosti je rozdělený prstenec 183 pevně zajištěn ve své odpovídající poloze a v rámci spojky se nemůže pohybovat v jakémkoliv nežádoucím směru, což může nastat v situaci, kdy při používání výsledného konstrukčního uspořádání naroste tlak

00 0

000 v celém zařízení. Popsané konstrukční opatření zabrání výše uvedenému pohybu nebo drkotání rozděleného prstence, který by nastal v případě výskytu tlakových pulzů, vyvolaných pohybem kapaliny v uvedeném zařízení. Podobné drkotání může svým negativním vlivem poškodit jednotlivé součásti daného konstrukčního uspořádání, přičemž může dojít také k vytvrzení rozděleného prstence až do takové míry, že se uvedený rozdělený prstenec stane příliš křehký. V tomto nežádoucím případě by potom bylo velmi pravděpodobné, že by došlo k jeho rozlomení.

Z výše uvedeného popisu by mělo býti zřejmé, že výše popsané spojky se sestavují velmi jednoduchým způsobem, ale také se velmi jednoduchým způsobem rozebírají. V průběhu jejich životnosti je samozřejmě možné popsané spojky sestavit či rozebrat i vícekrát po sobě.

Zastupuj e

JUDr. P. Zelený

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY « ···· ·· ♦ ··· ·· ·< **—* I

   4 4 4 ·« 4 · * · · •44* 44 4 44 ·

   4 4 · 4 4 · 444 4 • 4444 4 4 4

   444444 44 4 4 · 4444

   1. Spojka pro vytvoření spojení mezi trubkovitým koncem prvního konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu, a vodícím koncem druhého konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu, vyznačující se tím, že obsahuje vodící část pro záběr s vodícím koncem uvedeného druhého konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu; zařízení pro záběr s vnější, obvodově ubíhající drážkou, která je umístěna na trubkovitém konci uvedeného prvního konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu; zařízení pro vytvoření těsnícího záběru s uvedeným trubkovitým koncem uvedeného prvního konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu, a zařízení pro vytvoření těsnícího záběru s uvedeným vodícím koncem uvedeného druhého konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu.
2. 2. Spojka podle nároku 1 vyznačující se tím, že obsahuje neintegrální vodící konec pro záběr s vodící částí spojky.

   vodícím koncem transportujícího kapalinu,
3. 3. Spojka podle nároku 1 nebo 2 vyznačující se tím, že uvedené zařízení pro vytvoření těsnícího záběru s uvedeným uvedeného druhého konstrukčního prvku, vytváří uvedené utěsnění mezi radiálně sousedícími povrchy uvedené spojky a uvedeným vodícím koncem uvedeného druhého konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu.
4. 4. Spojka podle některého z předcházejících nároků vyznačující se tím, že uvedené zařízení pro kontakt s

   v 4 * 4 44 4 4 • « 4 4 • 44 4 • 4 · • 44 4 4 • • · · • 4 • « 4 • • 4 • 4 • 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

   drážkou může radiálně přecházet mezi nezáběrovou polohou a záběrovou polohou.
5. 5. Spojka podle nároku 4 vyznačující se tím, že pro kontakt s drážkou je předpruženo do polohy.

   zařízení záběrové
6. 6. Spojka podle některého z předcházejících nároků vyznačující se tím, že uvedený prvek pro kontakt s drážkou je umístěn v zadní části uvedeného zařízení pro vytvoření těsnícího záběru s uvedeným trubkovitým koncem uvedeného prvního konstrukčního prvku, transportujícího kapalinu.
7. 7. Spojka podle některého z předcházejících nároků vyznačující se tím, že uvedené zařízení pro kontakt s drážkou má podobu rozděleného prstence, který je umístěn v prstencovité prohlubni spojky.
8. 8. Spojka podle nároku 7 vyznačující se tím, že uvedená prstencovitá prohlubeň obsahuje první část pro uložení v podstatě celého rozděleného prstence v roztaženém stavu a druhou část, podélně sousedící s uvedenou první částí, pro uchovávání rozděleného prstence ve staženém stavu.
9. 9. Wzfee, obsahující spojku podle některého z předcházejících nároků a podlouhlý hadicový kontaktní prvek, vyznačující se tím, že spojka má tvar límce, který obsahuje vodící část pro záběr s vodícím koncem trubky, přičemž spojka obsahuje těsnící zařízení pro utěsnění mezi límcem a hadicovým kontaktním prvkem.

   • 00·· ·· »·*· 0« ·· • •f · * · » «»« «•·· 9 9 · 99 ·

   9 «··· 9 9 9

   999 999 99 9 99 9999
10. 10. A/dZba· pro vytvoření spojení mezi trubkovitými konci dvou drážkových konstrukčních prvků, transportujících kapalinu, vyznačující se tím, že obsahuje dvě spojky podle některého z nároků 1 až 8, které schopny zajistit vzájemný definovaný záběr pro vytvoření vazby mezi dvěma drážkovými konstrukčními prvky, transportujícími kapalinu.

    Zastupuje

    JUDr. P. Zelený

    1/6