CS244935B2

CS244935B2 - Agent for plants diseases suppresion

Info

Publication number: CS244935B2
Application number: CS834126A
Authority: CS
Inventors: Wilhelm Ruess; Pierre Urech; Juerg Eberle; Theodor Staub
Original assignee: Ciba Geigy Ag
Priority date: 1982-06-08
Filing date: 1983-06-08
Publication date: 1986-08-14
Also published as: GB2121283B; NO832065L; HU189695B; IL68912A0; DK258983D0; GR78274B; PL242376A1; IE55313B1; JPS595102A; TR21647A; DK258983A; US4886825A; EP0096658B1; US4886824A; GB2121283A; AU563277B2; EP0096658A1; IE831334L; DE3361775D1; NO162176C

Description

Prostředek k potírání chorob rostlin, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje kombinaci účinných látek, sestávající alespoň ze sloučeniny vzorce I a alespoň z jedné další sloučeniny vzorce A, B, C, D, E společně s nosnými látkami, dispergátory a ředidly, přičemž vzájemný poměr sloučeniny I k sloučeninám vzorce A, B, C, D nebo E činí 1: 3 až 1: 50. Prostředky podle vynálezu se používají k ochraně rostlin, popřípadě k zamezení nebo k potírání napadení kulturních rostlin fytopatogenními houbami nebo jinými sdruženými chorobami, zejména fyziologickými chorobami rostlin.

Předložený vynález se týká nových prostředků k ochraně rostlin, které obsahují jako účinnou složku dále popsanou kombinaci účinných látek. Uvedené prostředky jsou vhodné k ochraně rostlin, popřípadě k zamezení napadení nebo k potírání napadení kulturních rostlin fytopatogenními houbami nebo jinými sdruženými chorobami rostlin, zejména fyziologickými chorobami rostlin.

Kombinace účinných látek, které jsou základem prostředků podle vynálezu, vykazují široké spektrum účinků a zejména pak synergický efekt, který velmi výhodně značně převyšuje součtový fungicidní účinek jednotlivých složek.

Předmětem předloženého vynálezu je prostředek k potírání chorob rostlin, který se vyznačuje tím, že jako účinnou složku obsahuje kombinoci účinných látek sestávající alespoň ze sloučeniny vzorce I (Chlorthalonilj

(C) (D)

Cl

(Folpet) nebo/a a alespoň z jedné další sloučeniny vzorce A, B, C, D a E

(E)

(A) (Captanj

S

II

OL-MH-C-S i Mn fZn J

CC-N4-C-S⁷

Z n

S (B)

Mn:Zn = 8:1 (Mancozeb) (Captafol) společně s nosnými látkami, dispergátory a ředidly, přičemž vzájemný poměr sloučeniny vzorce I k sloučeninám vzorce A, B, C, D nebo E činí 1: 3 až 1: 50.

Kombinace účinných látek podle vynálezu zahrnují tak systémy dvou a více složek, přičemž dvousložkové systémy jsou výhodné. Podobně jako navrhované směsi I s látkami A, D nebo/a E působí také směsi A s dalšími halogenalkansulfenylamidy tohoto· typu účinných látek. Rovněž tak vykazují další fungicidy polychlorbenzenové a dithiokarbamátové řady ve směsi se sloučeninou vzorce I podobné spektrum účinků jako zde popsané směsi I s C, popřípadě s B.

V rámci předloženého vynálezu jsou výhodné zejména takové prostředky, které obsahují následující kombinace účinných látek:

a) účinnou látku vzorce I v kombinaci s účinnou látkou vzorce A,

b) účinnou látku vzorce I v kombinaci s účinnou látkou vzorce B,

24493S

c) účinnou látku vzorce I v kombinaci s účinnou látkou vzorce C,

d) účinnou látku vzorce I v kombinaci s účinnou látkou vzorce D,

e) účinnou látku vzorce I v kombinaci s účinnou látkou vzorce E,

f) účinnou látku vzorce I v kombinaci s účinnou látkou vzorce A a vzorce D, a

g) účinnou látku vzorce I v kombinaci s účinnou látkou vzorce A a vzorce B.

Ze směsí a) až g) jsou zvláště výhodné směsi a) a b}, zejména směs a}, a to na základě své výhodné aktivity vůči škodlivým houbám a vůči fyziologickým chorobám rostlin.

Sloučeniny vzorců I, A, B, C, D a E popisované jako účinné složky prostředků podle vynálezu, jsou jednotlivě známé jako fungicidy k ochraně rostlin, například z následujících publikací:

Sloučenina vzorce

Publikace

I A B C D E německý americké americké americké americké

W. D. Thomas a další, zveřejněný spis č. 2 735 872 patentové spisy c. 2 5553 770, patentové spisy č. 2 974 116 patentové spisy c. 3 120 133 patentové ss^rss^ č, 2 553 770,

PHYTOPATHOLOGY, 1762, 52, 754

553 771 a 2 553 776 a 3 379 610 a 3 331 735

553 771 a 2 553 776

Kombinované prostředky sestávající z látek -s chemicky rozdílnou strukturou, které slouží k - dosažení synergického zesílení účinku při potírání fytopatogenních hub, nabývají rostoucí měrou -na významu v důsledku možnosti, která je s tím spojena, tj. se stále častěji vyskytujícími jevy resistence těchto parazitů vůči jednotlivým účinným látkám. Na jedné straně lze totiž omezit s ohledem na rozšířenou resistenci nutné zvyšování fungicidně účinné dávky, nebo dokonce takovému zvyšování zamezit nebo tuto dávku snížit, což -sebou přináší jak ekonomické, tak i ekologické výhody, které jsou významné v důsledku sníženého zatěžování životního prostředí; na druhé straně vykazují kombinované prostředky kromě jiného i další výhody ve srovnání s jednotlivými účinnými látkami. Tak mohou kombinované prostředky poskytovat například rozšířením účinnostního spektra, popřípadě doplněním spektra účinku jednotlivých látek zvláštní aplikační výhody, které se projevují například v tom, že se mohou účinně potlačit a -odstranit důležité druhy škodlivých hub a sdružené choroby rostlin, jejíchž společnému výskytu je nutno věnovat péči, v jediném pracovním stupni a při nižších aplikovaných dávkách. Kromě toho nabízejí kombinované prostředky výhody oproti prostředkům na bázi jednotlivých látek také tehdy, jestliže vyšší aplikované množství, například při silném napadení, není únosné. Snížením koncentrace jednotlivých složek v přímo upotřebitelné směsi a tím snížením nežádoucích vedlejších účinků, zejména fytotoxického typu, se uživateli dává k dispozici kombinovaný prostředek odpovídající požadavkům praxe, který může používat také za ztížených podmínek zvýšeného- napadení zcela bez problémů a bez časově náročného zkoušení, účinně proti parazitujícím druhům hub a paralelně se vyskytujícím dalším chorobám rostlin, aniž by se při tom musel obávat nežádoucího vlivu na vývoj svých rostlinných kultur.

Při pěstování ovoce je obávanou škodlivou houbou například strupovitost (Ventura spec.), která způsobuje v důležitých kulturách ovocných stromů s plody, které mají jádra, jako je například jabloň a hruška, každoročně vysoké ztráty na sklizni a na celém světě je v této chorobě spatřován jeden z nejdůležitějších škodlivých ‘faktorů pro tyto kultury ooovných stromů. Proto představuje další zlepšení v potírání -strupovitosti důležitý výzkumný cíl.

Dosud existovala snaha zvládnout tento problém běžnými reziduálně působícími kontaktními fungicidy. Ukázalo se však, že zejména při vysoké možnosti napadení, jako je například v období častějších srážek nebo- při vlhkém a teplém počasí, nevede použití těchto konvenčních kontaktních fungicidů k přesvědčivému úspěchu a navíc při takovýchto- povětrnostních -situacích napadají ovocné kultury vedle obtížně potíratelné -strupovitosti současně i další parazitní a neparazitní choroby rostlin, jako pravé padlí, rez, choroby skladování, fyziologické choroby rostlin, jako je zarudlost lenticel, skvrnitost Jonathanů atd., které rostliny navíc poškozují a které -se běžnými prostředky proti strupovitosti potlačují jen nedostatečně.

Nyní bylo -s překvapením zjištěno, že o sobě -systemicky účinný fungicid -shora uvedeného vzorce I, který má vysoký stupeň účinku proti houbám typu strupovitosti, padlí a rzi, avšak který má jen nepatrnou účinnost proti dalším chorobám, -nabývá kombinací -se shora uvedenými, reziduálně účinnými kontaktními fungicidy vzorců A, B, C, D nebo/a E nejen nepředpokladatelné zvýšení účinnosti vůči houbám typu strupovit-osti, kteréžto zvýšení jasně převyšuje jednoduchý -součet účinků proti strupovi tosti jednotlivých složek (synergický efekt), nýbrž kromě toho vede k rozšíření účinnostního spektra, přičemž překvapivě zůstává při snížení dávky zachován . v širokém rozsahu koncentrací plný účinek a současně se navíc překvapivě potírají další druhy chorob rostlin, zejména fyziologického· typu, což přispívá ke zlepšené kvalitě sklízených produktů.

Použitím kombinací účinných látek podle vynálezu se díky značné šíři účinku dosahuje jistější a jednodušší ochrany důležitých kulturních rostlin, jako například shora uvedených ovocných kultur, a zvýšeným a rozšířeným účinkem se podstatně zlepší kvalita sklízených produktů.

Snížením aplikovaného množství účinné látky v kombinaci, řádově o 30 až 60 % oproti aplikaci jednotlivých látek, se navíc dosáhne drastického snížení, pokud jde o zatěžování životního prostředí.

Kombinace účinných látek podle vynálezu vykazují pro praktické použití velmi příznivé, široké fungicidní spektrum, zahrnující nejdůležitější škodlivé houby a další často paralelně se vyskytující choroby rostlin, zejména fyziologické choroby rostlin, jako je zarudlost nebo skvrnitost Jonathanů. Tyto kombinace mají velmi výhodné kurativní, systemické a zejména preventivní vlastnosti a dají se používat k ochraně četných kulturních rostlin. Pomocí kombinací účinných látek podle vynálezu se mohou na rostlinách nebo na částech rostlin (jako jsou plody, listy, květy, stonky, hlízy, kořeny) různých užitkových rostlin potlačovat nebo ničit vyskytující se houby, přičemž zůstávají chráněny i později vyrostlé části rostlin proti takovýmto škodlivým houbám.

Výhodné účinky byly pozorovány proti následujícím třídám fytopatogenních hub: Fungi imperfecti (například Helminthosporium, Septoria, Cercospora a Allernaria); Basldiomycetes (například rody Hemileia, Rhizoctonia, Puccinia); zejména jsou účinné proti houbám třídy Ascomycetes (například Venturia, Podosphaera, Erysiphe, Monilinia, Uncinula), zejména proti druhu Venturia. Kromě toho se zvyšuje systemický účinek nových prostředků. Prostředky podle vynálezu se mohou dále používat jako mořidla k ošetřování osiva (plodů, hlíz, zrní) a semenáčků rostlin k ochraně před houbovými infekcemi, jakož i proti Tytopatogenním houbám, které se vyskytují v půdě.

Vynález se tudíž týká směsí k ochraně rostlin, jakož i jejich použití k potírání fytopatogenních hub, popřípadě k preventivnímu zabránění .napadení rostlin chorobou, na rostlinách, zejména na kulturních rostlinách, výhodně na kulturách ovocných stromů.

Kromě toho zahrnuje předložený vynález také výrobu takovýchto agrochemických prostředků, která spočívá v důkladném smísení účinných složek s jednou nebo· s několika zde popsanými nosnými látkami, popří padě ředidly. Vynález se rovněž týká způsobu ošetřování rostlin, který se vyznačuje aplikací těchto nových prostředků.

Jako kulturní rostliny přicházejí v rámci tohoto vynálezu v úvahu například následující druhy rostlin: obiloviny (pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, čirok a příbuzné rostliny), řepy (cukrová řepa, krmná řepa), peckoviny, bobuloviny a zejména jádrové ovoce (švestka, broskvoň, mandloň, třešeň, jahodník, maliník, angrešt, rybíz, ostružiník, především jabloň a hruška); luskoviny (fazole, čočka, hrách, sója); olejniny (řepka, hořčice, mák, olivovník, slunečnice, kokosovník, skočec, kakaovník, podzemnice olejná); tykvovité rostliny (dýně, okurka, meloun); vlákniny (bavlník, len, konopí, juta); citrusovníky (oranžovník , citroník, citroník největší, mandarinka); různé druhy zeleniny (špenát, hlávkový salát, chřest, různé druhy brukve, mrkev, cibule, rajské jablíčko, brambor, paprika); vavřínovité (avokádo, skořicovník, kafrovník) nebo další rostliny, jako· kukuřice, tabák, ořešák, kávovník, cukrová třtina, čajovník, vinná réva, chmel, banánovníky a kaučukovníky, jakož i okrasné rostliny (Composiiae).

Prostředky podle vynálezu se používají obvykle ve formě přímo aplikovatelných přípravků a mohou se aplikovat na ošetřovanou plochu nebo rostlinu současně nebo postupně s dalšími účinnými látkami nebo látkami podporujícími aplikaci. Těmito dalšími účinnými látkami mohou být jak hnojivá, látky obsahující stopové prvky nebo například přípravky ovlivňující růst rostlin. Mohou však jimi být také selektivní herbicidy, insekticidy, další fungicidy, baktericidy, nematocidy, moluskicidy nebo směsi několika těchto přípravků, společně s· případně dalšími nosnými látkami obvyklými při přípravě takovýchto prostředků, tensidy nebo dalšími přísadami podporujícími aplikaci těchto prostředků.

Vhodné nosné látky a přísady mohou být pevné nebo kapalné a odpovídají látkám sloužícím danému účelu v technice těchto prostředků, jako jsou například přírodní nebo regenerované minerální látky, rozpouštědla, dispergátory, smáčedla, adhezíva, zahušfovadla, pojidla nebo hnojivá.

Výhodným způsobem aplikace prostředků podle vynálezu, které obsahují alespoň jednu z těchto látek, je aplikace na listy rostlin. Počet aplikací a použité množství se přitom řídí stupněm napadení pro odpovídajícího původce (druh houby). Kombinované prostředky se mohou přivádět také prostřednictvím půdy kořenovým systémem k rostlině (systemický účinek), tím, že se místo, kde rostlina roste, impregnuje kapalným přípravkem, nebo se látky přivádějí do půdy v pevné formě, například ve formě granulátu (půdní aplikace). Kombinace účinných látek podle vynálezu se mohou aplikovat také na semena (G^^ting) tím, že se semena buď impregnují kapalným přípravkem, nebo se opatří vrstvou pevného přípravku. Kromě toho jsou ve zvláštních případech možné další způsoby aplikace, jako například záměrné ošetřování stonků rostliny nebo pupenů.

Kombinované účinné látky se přitom používají výhodně společně s pomocnými látkami, obvyklými v technice těchto přípravků a zpracovávají se známým způsobem například na emulzní koncentráty, natíratelné pasty, přímo rozstřikovatelné roztoky nebo roztoky, které se dále ředí, zředěné emulze, smáčitelné prášky, rozpustné prášky, popraše, granuláty, enkapsulováním například v polymenních látkách. Způsoby aplikace, jako rozstřikování, zamlžování, poprašování, posypávání, natírání nebo polévání se volí stejně jako druh prostředků podle požadovaných cílů a daných poměrů.

Pro hmotnostní poměry v kombinacích účinných látek podle vynálezu platí hmotnostní poměr sloučeniny vzorce I ku sloučeninám vzorců А, В, С, O a E 1: 3 až 1 : 100. К rozvinutí a uplatnění synergického účinku lze jako příznivý poměr kombinace uvést poměr 1 : 20 až 1 : 50. Aplikovaná množství kombinací činí 4 až 100, výhodně 25 až 75 g účinné látky na 100 litrů postřikové suspenze.

Prostředky, tj. prostředky obsahující účinné látky a popřípadě pevnou nebo kapalnou přísadu, koncentráty nebo aplikační formy se vyrábějí známým způsobem, například účinných látek s plnidly, jako například s rozpouštědly, pevnými nosnými látkami, a popřípadě povrchově aktivními sloučeninami (tensidy).

Jako rozpouštědla mohou přicházet v úvahu aromatické uhlovodíky, výhodně frakce obsahující 8 až 12 atomů uhlíku, jako jsou například směsi xylenů, nebo substituované naftaleny, estery kyseliny fialové, jako dibutylftalát nebo dioktylftalát, alifatické uhlovodíky, jako cyklohexan nebo parafi-. nické uhlovodíky, alkoholy a glykoly, jakož i jejich ethery a estery, jako ethanol, ethylenglykol, ethylenglykolmonomethylether nebo ethylenglykolmonoethylether, ketony, jako cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, jako N-methyl-2-pyrrolido.n, dimethylsulfoxid nebo dimethylformamid, jakož i popřípadě epoxidované rostlinné oleje, jako epoxldovaný kokosový olej nebo sójový olej nebo voda.

Jako pevné nosné látky, například pro popraše a dispergovatelné prášky se zpravidla používají přírodní kamenné moučky, jako vápenec, mastek, kaolin, montmorillonit nebo attapulgit. Ke zlepšení fyzikálních vlastností se mohou přidávat také vysoce disperzní kyselina křemičitá nebo vysoce disperzní savé polymery. Jako zrněné, adsorptivní nosné látky granulátů přicházejí v úvahu porézní typy, jako například pemza, cihlová drť, sepiolit nebo bentonit, jako nesorptivní nosné látky například vápenec nebo písek. Kromě toho se může používat velký počet předem granulovaných materiálů anorganického nebo organického původu, jako zejména dolomit nebo rozmělněné zbytky rostlin.

Jako povrchově aktivní sloučeniny přicházejí v úvahu podle druhu zpracovávané kombinace účinných látek neionogenní, kationaktivní nebo/a anionaktivní tensidy s dobrými emulgačními, dispergačními a smáčecími vlastnostmi. Tensidy se rozumí také směsi tensidů.

Vhodnými anionickými tensidy mohou být jak tzv. ve vodě rozpustná mýdla, tak i ve vodě rozpustné syntetické povrchově aktivní sloučeniny.

Jako mýdla lze uvést soli vyšších mastných kyselin (s 10 až 22 atomy uhlíku) s alkalickými kovy, s kovy alkalických zemin nebo odpovídající popřípadě substituované amonné soli, jako jsou například sodné nebo draselné soli olejové kyseliny nebo stearové kyseliny nebo směsí přírodních mastných kyselin, které se získávají například z kokosového oleje nebo z oleje získaného z loje. Uvést nutno dále také soli mastných kyselin s methyltaurinem.

Častěji se však používají tzv. syntetické tensidy, zejména mastné sulfonáty, mastné sulfáty, sulfonované deriváty benzimidazolu nebo alkylarylsulfonáty.

Mastné sulfonáty nebo mastné sulfáty se vyskytují zpravidla jako soli s alkalickými kovy, s kovy alkalických zemin nebo popřípadě jako substituované amoniové soli a obsahují alkylový zbytek s 8 až 22 atomy uhlíku, přičemž alkyl zahrnuje také alkylovou část acylových zbytků, jako je například sodná nebo vápenatá sůl ligninsulfonové kyseliny, esteru dodecylsírové kyseliny nebo směs sulfatovaných mastných alkoholů vyrobená z přírodních mastných kyselin. Sem patří také soli esterů sírové kyseliny a sulíonových kyselin aduktů mastných alkoholů s ethylenoxidem. Sulfonované desulfoskupiny a zbytek mastné kyseliny s 8 až 22 atomy uhlíku. Alkylarylsulfonáty jsou představovány například sodnými, vápenatými nebo triethanolamonlovými solemi dodecylbenzensulfonové kyseliny, dibutylnaftalensulfonové kyseliny nebo kondenzačního produktu naftalensulfonové kyseliny a formaldehydu.

V úvahu přicházejí dále také odpovídající fosfáty, jako například soli esteru fosforečné kyseliny aduktu p-nonylfenolu s 4 až 14 moly ethylenoxidu.

Jako neionogenní tensidy přicházejí v úvahu především deriváty polyglykoletheru alifatických nebo cykloalifatických alkoholů, kyselin a alkylfenolů, které mohou obsahovat 3 až 30 glykoletherových skupin a 8 až 20 atomů ve zbytku (alifatického) uhlovodíku a 6 až 18 atomů uhlíku v alkylovém zbytku alkylfenolů.

Dalšími vhodnými ' neionogenními tensidy jsou ve vodě rozpustné adukty polyethylenoxidu s polypropylenglykolem, ethylendiaminopolypropylenglykolem a alkylpolypropylenglykolem s 1 až 10 atomy uhlíku v alkylovém řetězci, obsahující 20 až 250 ethylenglykoletherových skupin a 10 až 100 propylenglykoletherových skupin. Uvedené sloučeniny obsahují obvykle na jednu jednotku propylenglykolu jednu až pět jednotek ethylenglykolu. '

Jako příklady neionogenních tensidů lze uvést nonylfenolpolyethoxyethanoly, polyglykolethery ricinového oleje, adukty polypropylenu s polyethylenoxidem, tributylfenoxypolyethoxyethanol, .polyethylenglykol a oktylfenoxypolyethoxyethanol.

Dále přicházejí v úvahu také estery mastných kyselin odvozené od polyoxyethylensorbitanu, jako je polyoxyethylensorbitan-trioleát.

U kationických tensidů se jedná především 0' kvartérní amoniové soli, které obsahují jako substituent na atom dusíku alespoň jeden alkylový zbytek s 8 až 22 atomy uhlíku a které obsahují jako další substituenty nižší, popřípadě halogenované alkylové zbytky, benzylové zbytky nebo nižší hydroxyalkylové zbytky. Tyto^! soli se vyskytují výhodně ve formě halogenidů, methylsulfátů nebo ethylsulfátů a jako, příklad lze uvést například stearyltrimethylamonium chlorid nebo ' benzyl-di-(2-chlorethyl)ethy 1amoniumbromid.

Tensidy upotřebitelné při výrobě takovýchto prostředků podle vynálezu jsou popsány kromě jiného v následujících publikacích: „Mc Cutcheon’s Detergents and Emulsifiers Annual“, MC Publishing Corp., RingWood, New Jersey, 1980; Sisely and Wood, Sncyclopedia of Surface Active Agents“, Chemical Publishing Co., Inc. New York, 1980.

Agrochemické přípravky obsahují zpravidla 0,1 až 99 °/o, zejména 0,1 až 95 %

99,9 až 1 % hmotnostní, zejména 99,8 až 5 procent hmotnostních pevných nebo kapalných přísad a z nich 0 až 25 °/o, zejména 0,1 až 25 % tensidů.

Zatímco jako tržní zboží jsou výhodné spíše koncentrované prostředky, používá konečný spotřebitel zpravidla zředěné prostředky.

Tyto prostředky mohou obsahovat také další přísady, jako jsou stabilizátory, prostředky proti pěnění, regulátory viskozity, pojidla, adhezíva, jakož i hnojivá nebo, další účinné látky k dosažení speciálních účinků.

Takovéto agrochemické prostředky jsou součástí předloženého vynálezu.

Dále uvedené příklady některých prostředků slouží k bližší ilustraci, avšak rozsah vynálezu v žádném případě neomezují.

Příklady prostředků pro kapalné účinné látky vzorce I (% = °/o hmotnostní)

1. Emulzní koncentráty	a)	b)	c)
kombinace účinných látek z I a A, B, C,
D nebo/a E	25 %	40 %	50 %
vápenatá sůl dodecylbenzénsulfonové
kyseliny	5 %	8 %	6 %
polyethylenglykolether ricinového. oleje
(36 mol ethylenoxidu)	5 %	—	—
tributylfenolpolyethylenglykolether
(30 molů ethylenoxidu)	—	12 %	4 %
cyklohexanon	—	15 %	20 %
směs xylenů	65 %	25 %	20 %

Z takovýchto koncentrátů se mohou ředěním vodou připravovat emulze každé požadované · koncentrace.

2. Roztoky	a)	b)	c) d)
kombinace účinných látek z I a A, B, C,
D nebo/a E	80. %	10 %	5 %	95 %
ethylenglykolmonoethylether	20 %	—	—	—
polyethylenglykol (molekulová
hmotnost 400)	—	70 %	—	—
N-methyl-2-pyrrolidon	—	20 %	—	—
epoxidovaný kokosový olej	—	—	1 %	5 %
benzin (rozsah teploty varu od 160 do
190 °C)	—	. —	94 %	—
Tyto roztoky jsou vhodné . pro. aplikace	ve formě	velmi malých kapek.

a)

3. Granulát

b)

kombinace účinných látek z I a A,	B, C, D nebo/a E	5 %	00 %
kaolin		94 %	—
vysocedisperzní kyselina křemičitá		0 %	—
attapulgit		—	90 %
Účinné látky se rozpustí v methylenchloridu, roztok se	nastříká na nosič a	pak se
rozpouštědlo odpaří ve vakuu.
4. Popraš		a)	b)
kombinace účinných látek z I a A,	B, C, D nebo/a E	2 %	5 %
vysocedisperzní kyselina křemičitá		0 %	5 °/o
mastek		97 %	—
kaolin		—·	90 %
Důkladným smísením nosných látek	s účinnými látkami	se získá přímo upotřebitel-
ná popraš.
Příklady prostředků pro pevné účinné	látky vzorce- I (°/o =	% hmotnostní)
5. Smáčitelný prášek	a)	b)	c)
kombinace účinných látek z I a A, B,	C,
D nebo /a E	25 %	50 %	75 %
nalriumligninsulfonát	5 %	5 %	—
natrtumlaurylsulfčt	3 %	—	5 %
natriumdtisoXutylnaftalensulřo·nál	—	6 %	10 %
oktylfenolpolyethylenglykolether (7 až
8 molů ethylenoxidu)	—	2 %	—
vysocedisperzní kyselina	5 %	10 %	00 %
kaolin	62 %	27 %	—

Účinné látky se dobře smísí s přísadami a směs se rozemele ve vhodném mlýnu. Získá se smáčitelný prášek, který se dá ředit vodou na suspenze každé požadované koncentrace.

vhodném

Popraš vhodná pro přímé získá tím, že se účinné látky smis s nosičem a získaná směs se rozemele na mlýnu.

upotřebení se

6. Emulzní koncentrát

8. Granuláty získané vytlačováním kombinace účinných látek z I a A, B, C, D nebo/a E oktylfenolpolyethylenglykolether (4 až 5 molů ethylenoxidu) vápenatá sůl dodecylbenzensulfonové kyseliny polyglykolether ricinového oleje (35 molů ethylenoxidu) cyklohexanon směs xylenů %

°/o °/o

Z tohoto koncentrátu se mohou vodou připravovat emulze každé požadované koncentrace.

ředěním

7. Popraš

a) b) kombinace účinných látek z I a A, B, C, D netrn/a E mastek kaolin

92! °/o kombinace účinných látek z I a A, B, C, D nebo/a E natriumligninsuffonát karboxymethylcelulóza kaolin % % % %

Účinné látky se smísí s přísadami, směs se rozemele a zvlhčí se vodou. Tato směs zpracuje na vytlačovacím stroji a granulát vysuší v proudu vzduchu.

9. Obalovaný granulát kombinace účinných látek z I a A, B, C, D nebo/a E polyethylenglykol (molekulová hmotnost 200) kaolin poté se se v mísiJemně rozemleté účinné látky se či rovnoměrně nanesou na kaolin zvlhčený %

16 polyethylenglykolem. Tímto způsobem se získá - neprášivý obalovaný granulát.

10. Suspenzní koncetrát kombinace účinných látek z I a A, B, C, D nebo/a E 40 % ethylenglykol 10 % nonylfenolpolyethylenglykolether (15 molů ethylenoxidu) 6 % natriumligninsulfonát 10 % karboxymethylcelulóza 1 %

37% vodný roztok formaldehydu 0,2 % silikonový olej ve formě 75% vodné emulze 0,8 % voda 32 %

Jemně rozemleté účinné látky se důkladně -smísí s přísadami. Takto se získá suspenzní koncentrát, ze kterého se mohou ředěním vodou připravovat suspenze každé požadované koncentrace.

Příklady ilustrující biologickou účinnost

Synergická účinnost kombinací účinných látek, které - jsou základem prostředků podle vynálezu, je ilustrována na příkladu kombinací účinných látek, které byly testovány v dále popsaných -biologických testech.

Synergický efekt se dosahuje u fungicidů vždy tehdy, jestliže fungicidní účinek kombinace účinných látek je vyšší než součet účinků jednotlivě aplikovaných účinných látek.

Očekávaný účinek E pro danou kombinaci účinných látek, například dvou fungicidů, je vyjádřen tzv. Colbyho vzorcem (původně byl -používán pouze pro výpočet očekávané hodnoty E -směsí herbicidů) a může se vypočítat následujícím způsobem (srov. 1. COLBY, LR. „Calculating -synergistic and antagonistic responses of herbicide combination“, Weeds 15, str. 20 až 22; 2. LIMPEL a další, 1 062 „Weeds control by ... -certain combinations“, Proč. NEWCL, Vol. 16, str. 48 až 53):

X = % účinku dosažená fungicidem a při p g účinné látky/100 1

Y = % účinku dosažená fungicidem β při q g účinné látky/100 1

E = očekávaný účinek fungicidů α+β při p+q účinné látky/1001

E = X + Y “ - ^Χ10θ^Υ- - (^Colb^y)

Jestliže je skutečně pozorovaný účinek (O) větší než vypočtený, pak má kombinace účinek vyšší než -součtový, tzn. je přítomen synergický efekt.

V následujících příkladech se hodnota E vypočítává podle shora uvedeného vzorce.

Přiklad 18

Účinek proti strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis) na jabloni jabloňových semenáčků druhu Mc Intosh se pěstuje v 5 cm květináčích z plastické hmoty a ve -stadiu 7 až 9 listů se postříká 5 ml postřikové suspenze (srov. tabulku 1), která byla připravena ze smáčitelného prášku jedné z účinných látek, popřípadě kombinace účinných látek. Postřik se provádí -až do stadia krátce před odkapáváním kapek. Po 24 hodinách se - ošetřené rostliny inTikují suspenzí konidií (300 000 spór konidií/ml) strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis) při teplotě 22 °C. Testované rostliny se potom ponechají 20 dalších dnů při teplotě 20 až 22 °C ve skleníku. Vyhodnocení pokusu se provádí 15. a 20. den po inokulaci, přičemž se měří houbou napadená plocha listů obou nejmladších inokulovaných listů v % z celkové plochy listů.

Stupeň účinku -se v následujících testech vypočítává podle Abotta:

_9A-T^a- x юр = % účinku

Ca

Ca = napadení ošetřené kontroly Ta = napadení u neošetřeného postupu.

(g AS/100 1 = gram aktivní látky ve 100 litrech postřikové suspenze)

Výsledky к příkladu 18:

Kultura: jabloň druh: Mc Intosh choroba: strupovitost jabloní (Venturia inaequalis) dávka účinné látky g/100 litrů % účinku proti strupovitosti Estů jabloní sloučenina CAPTAN O E (očekáváno, vzorce I (sloučenina vzorce A) (pozorováno) součtový účinek)

2,5	—	71
2	—	55
1,5	—	42
1	—	19
—	50	91
—	25	83
—	12	51
—	6	38
2,5	50	98	97
2	25	98*	92
2	12	86*	78
1	25	99*	86
1	12	82*	60
0	0	100% napadení	100% napadení

Poznámka к tabulce:

* synergický efekt prokázán.

Příklad 19

Účinek proti strupovitosti listů a plodů na jabloni (Polní pokus v kantonu Wallis, Švýcarsko) Kultura: jabloně, druh Golden Delicious Uspořádání pokusu: 3 stromy o stáří 11 let na jedné parcele 3 opakování

Data aplikace: od 13. 5. do 8. 9. v 7- až 12idenních intervalech, postřiků

Doba napadení strupovitosti (přirozené napadení ):kontinuální výskyt napadení od května do října

Vyhodnocení pokusu:

9. 6. % listů napadených strupovitosti (100 hstů na 1 strom)

23. 10. % plodů napadených strupovitosti (hodnotí se více než 100 plodů na 1 strom)

Výsledky testu jsou uvedeny v následující tabulce:

dávka účinné látky g/100 litrů látka CAPTAN vzorce I (látka A) % účinku proti strupovitosti listů

O E % účinku proti strupovitosti piodů □ E

2,5	0	71	68
0	47,5	77		35
2,5	47,5	98’	93	98’	79
0	0	(100% napadení]	(1.nri<	/o nap.idení)

* synergický účinek

Příklad 20

Účinek proti strupovitosti listů a plodů na jabloni (Polní pokus v kantonu Wallis, Švýcarsko)

Jabloně, druh Idared

Uspořádání pokusu: 3 stromy, o stáří 11 let, na 1 parcele 3 opakování

Doba aplikace: od 7. 4. do 16. 9. v 7- až 12denním intervalu, postřiků

Doba napadení strupovitosti (přirozené napadení): průběžný výskyt napadení od května do října

Vyhodnocení pokusu: 7. 8. % listů napadených strupovitosti (100 listů na 1 strom) 14. 10. % plodů napadených strupovitosti (100 plodů na 1 strom)

Výsledky:
dávka účinné látky g/100 litrů	% účinku proti strupovitosti listů O E	strupovitosti plodů % účinku proti
látka vzorce I	CAPTAN (látka A)	O	E
2,5	0	38	30
0	47,5	35	60
2,5	47,5	73* 60	90*	72
látka	MANCOZEB
vzorce I	(látka B)
2,5	0	38	30
0	72,5	29	52
2,5	72,5	80* 56	94*	66
látka	FOLPET
vzorce I	(látka D)
2.5	0	38	30
0	47,5	27	78
2,5	47,5	81' 55	94*	84
0	0	(100% napadení)	(100% napadení)

* synergický účinek

Přídavné vedlejší účinky kombinace:

Snížení přirozeného napadení rzí

Pomocí testované látky vzorce I nelze v potřebném rozsahu snížit přirozené napadení rzí u druhu Gol-den Delicious. Za použití kombinace sloučeniny vzorce I s látkami A až D se napadení plodů rzí drasiic ky sníží a kvalita plodů se neočekávaně zvýší. Sklízené plody mají bezvadný vzhled a bezvadnou cliuť.

Příklad 21

Účinek proti napadení rzí u jabloní (Polní pokus v kantonu Aarg.au, Švý-carsko.)

Jabloně, druh Golden Delicious

Uspořádání pokusu:

strom/parcela, stáří 3 let opakování

Doba aplikace:

7. 4. až 2. 9 v 10- až 18denních intervalech postřiků

Výsledky:

dávka účinné látky g/100 litrů

1.11-1:3 vzorce I CAPTAN (látka A) % plodů napadených rzí stupně' 0 12

2,5	0	17	39	44
0	47,5	38	35	29
2,5	47,5	43	38	19

* stupeň napadení rzí = žádné napadení rzí = 1- až 10% napadení povrchu plodů rzí = více než 10 % povrchu plodů napa- deno rzí

Příklad 22

Fyziologická zarudlost lenticel (Polní pokus v kantonu Zůrich, Švýcarsko)

Několik málo, produktů, Jako například CAPTAN (tj. látka A) a FOLPET (tj. látka D) vykazují v doporučovaném aplikovaném množství účinek proti shora uvedené fyziologické chorobě jablek. Neprovádí-li se ošetření, pak u druhu Go-lden Delicious do chází často- ke ztrátám 20 až 40 % plodů. Látka vzorce I není schopna tuto chorobu zcela potlačit. Kombinace podle vynálezu vykazují neočekávaně vysokou účinnost.

Z ekonomických důvodů je důležité, aby sloučeniny, které se používají k potírání strupovitosti, umožňovaly současně i potírání zarudlosti lenticel.

Jabloně, druh Golden Delicious

Uspořádání pokusu:

strom/parcela, stáří 15 let opakování

Aplikace:

14. 4. až 22. 9. v 10- až 16denních intervalech postřiků

Výsledky:

dávka účinné látky g/100 ml látka vzorce I

CΑΡΤΑΝ (látka A) % plodů napadených zarudlostí lenticel

5,0 013

2,5 47,50,8

120,01,2

035

Příklad 23

Účinek proti skvrnitosti Jonathanů (Polní pokus v kantonu Zurich, Švýcarsko)

Tato rovněž neparasitní fyziologická choroba napadá především červenoplodé druhy skupiny Jonathanů (například Jonathan, Idared, Jonared) a může způsobovat značné ztráty během skladování.

Kombinace látek I a A způsobuje značné snížení této choroby, i když sloučenina I sama je jen velmi málo účinná.

Jabloně, druh Jonathan

Uspořádání pokusu:

strom/parcela, stáří 15 let opakování

Aplikace:

14. 4. až 15. 9. v 10- až l&denních intervalech postřiků

Výsledky:

dávka účinné látky g/100 litrů látka vzorce I	CΑΡΤΑΝ (látka A)	% plodů napadených skvrnitostí Jonathanů
2,5	0	21
2,5	47,5	12
0	120,0	11
0	0	25

Výsledky biologických pokusů (příklady 18 až 23) demonstrují například jednoznačně vyšší účinek kombinovaných přípravků ve srovnání s účinkem přípravků na bázi jednotlivých látek.

Příklad 24

Účinek proti strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis) jabloňových semenáčků druhu Mc Intosh se pěstuje v květináčích z plastické hmoty o průměru 5 cm a ve stadiu 6 až 8 listů se postříkají postřikovou suspenzí připravenou ze smáčitelného prášku některé z účinných látek, popřípadě kombinace účinných látek (srov. následující tabulky A a B) až do takového stavu, kdy krátce poté dochází к odkapávání kapek. Po 24 hodi nách se ošetřené rostliny infikují při teplotě 22 °C suspenzí konidií (190 000 spor konidií/ml) strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis). Pokusné rostliny se poté po dobu dalších 20 dnů umístí do skleníku a v jejích, okolí se udržuje teplota 20 až 25 °C. Vyhodnocení pokusu se provádí 15. den po inokulaci, přičemž se měří houbou napadená plocha listů dvou nejmladších inokulovaných listů v % z jejich celkové plochy (tj. plochy listů). Napadení infikovaných, avšak neošetřených kontrolních rostlin přitom představuje hodnotu 100 %.

Jednotlivé výsledky jsou shrnuty v následujících tabulkách A a B:

kultura: jabloň druh: Mc Iutosh choroba: strupovitost jabloní (Venturia Inaequalis)

TABULKA A

Směsi (I) + (D) dávka v g účinné látky/100 litrů účinek v % proti strupovitosti jabloní

iloučenina vzorce I	FOLPET, tj. sloučenina vzorce D	0 (pozorováno)	E (očekáváno, součtový účinek)
2,5	—	68	—
1,5	—	45	—
1	—	18	—
—	50	90	—
—	25	72	—
—	12	51	—
—	6	33	—
2,5	50	99*	97
1,5	12	92*	73
1	25	88*	77
1	6	79*	45
0	0 '	100% napadení	100% napadení

* projevuje se synergický efekt

TABULKA B

Směsi (I) + (E) dávka účinné látky v g/100 litrů sloučenina CAPTAFOL, tj.

vzorce I sloučenina vzorce E účinek v % proti strupovitosti jabloní □ E (očekáváno, (pozorováno) součtový účinek)

2	—	57	—
1	—	18	—
0,5	—	1	—
—	50	93	—
—·	25	95	—
—	12	57	—
—	6	72	—
—	3	66	—
1	25	98*	96
0,5	12	94*	57
0,5	6	91*	72
0.5	3	90*	66
0	0	100% napadení	100% napadení

* projevuje se synergický efekt

PŘEDMĚT VYNALEZU

Claims

1. Prostředek k potírání chorob rostlin, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje kombinaci účinných látek sestávající alespoň ze sloučeniny vzorce I (A), a alespoň z jedné další sloučeniny vzorce A až E s

II

CCHNH-C-S i d \ < Μη (Zn) (в)

C -NH -C- S ⁷ t H

S

CN (E)

Cl společně s nosnými látkami, dispergátory a ředidly, přičemž vzájemný poměr sloučeniny vzorce I k sloučeninám vzorce A, B, C, D nebo E činí 1 : 3 až 1 : 50.

2. Prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje kombinaci účinných látek sestávající ze sloučeniny vzorce I a sloučeniny vzorce A.

3. Prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje kombinaci účinných látek sestávající ze sloučeniny vzorce I a sloučeniny vzorce B.

4. .Prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že jako· účinnou složku obsahuje kombinaci účinných látek sestávající ze sloučeniny vzorce I a sloučeniny vzorce C.

5. Prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje kombinaci účinných látek sestávající ze sloučeniny vzorce I a sloučeniny vzorce D.

6. Prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že jako· účinnou složku obsahuje kombinaci účinných látek sestávající ze sloučeniny vzorce I a sloučeniny vzorce E.

7. Prostředek podle jednoho z bodů 1 až 6 vyznačující se tím, že v kombinaci účinných látek činí hmotnostní poměr sloučeniny vzorce I k sloučenině či sloučeninám vzorců A, B, C, D nebo/a E 1 : 6 až 1 : 29.

8. Prostředek podle jednoho z bodů 1 až 6 vyznačující se tím, že obsahuje 0,1 až 99 proč, hmotnostních kombinace účinných látek a 99,9 až 1 % hmotnostní pevných nebo kapalných přísad.

9. Prostředek podle bodu 8 vyznačující se tím, že obsahuje 0,1 až 95 % hmotnostních kombinace účinných látek a 99,8 až 5 % hmotnostních pevných nebo kapalných přísad.

1 list výkresů