CS221908B2 - Method of cleaning the refuse waters conteining the urea and method of preparation of the melamine - Google Patents

Description

(54) Způsob čištění odpadní vody obsahující močovinu a způsob přípravy melaminu

Vynález se týká způsobu čištění odpadní vody obsahující mooovinuj při kterém se na odpadní vodu působí zvýšenou teplotou a tlakem, takže dojde k hydrolýze moooviny a takto vzniklý amoniak a kysličník uhličitý se desorbuje.

Podobný postup je znám z Pmceedings, The Feettlizer Institute, Environmennal Symposium, 13 až 16, leden 1976, str. 91 a další·

Při přípravě a zpracování moočwiny vzniká problém s tím, že se získává odpadní voda sbзahhjící moSoninu, kterou nelze vypouutět do povrchových vod.

Potenciálním řešením tohoto problému je biologické čištění odpadní vody. To však má nevýhodu v tom, že se vždycky musí používat alespoň dvoustupňového čištění, tj. aerobního a anaerobního čištění, a znemožní se tím recyklování amc^ni.aku a/nebo moSoniny·

Z ekonomických důvodů existuje snaha získat z odpadní vody amooiak a/nebo moOoninu, K tomuto účelu byly navrženy různé metody, jejichž podstata obvykle spočívá v tom, že se z odpadní vody sbsahljíií mo0oninu desorbuje íakýkoSiv příčooný hmoniak a kysličník uHičitý, pak se provede hydrolýza m^čo^r^ny v odpadní vodě a takto vzniklý hmonihk a kysličník uHičitý se úplně nebo částečně desoobnuí.

Způsob tslstn druhu má nevýhodu v tom, že je na zpracování odpadní vody zapotřebí pouHvat zvláštního zařízení tvořeného někoOika d^j^s^^l^e^č^ní^mL a hydrolyzačními kolonami.

Cílem vynálezu je nalézt způsob čištění odpadních vod obsea^^^h moSoninu, který by neměl tyto nevýhody.

Podstatou vynálezu je, že se Čištění provádí v kombinaci s oddělováním v podstatě čistého ambůiaku a v podstatě čistého kysličníku uhličitého z jejich vzájemné smběS, popřípadě obsahující ^ttž vodu, v zóně ^pro oddělování amoniaku, v zóně ^pro ocMšlování kysličníku Uhičittho a v desorpčnf zóně, přieemž odp^cdní voda nbsaauUící mo^čo-inu se uvádí do jedné z těchto zón.

Předmětem vynálezu je tedy způsob čištění odpadní vody obsa^ujcí močovinu·, při kterém se na odpadlí vodu působí zvýšenou teplotou a taakem, takže dojde k hydrolýze močoviny, a takto vzniklý amomiak a ' kysličník uhhičitý se dessobLiuí, vyznaauuící se tím, že se čištění provádí v kombinaci s oddělováním amoriiaku a kysličníku uhličitého ze smmsi ^ssauujcí amoriiak a kysličník uhhičitý, které se provádí v separační zóně pro amooiak působením tepla a v separační zóně pro kysličník uhhičitý rovněž působením tepla, přúeemž v případě, že je tato směs ioaatá na amoniak, vede se do separační zóny pro amoniak, kde se plynný a^oo^í.ak odděluje z horní čássi zóny a konstantně vroucí vodný roztok amooiaku a kysličníku dli čitého z dolní čáási zóny, produkt získaný z Solní čássi separační zóny pro amooiiak se vede jako násada do separační zóny pro kysličník uhhičitý, kde se z horní čássi zóny získává kysličník uhhičitý a z Solní čássi zóny konstantně vroucí vodný roztok amooiiaku·a kysličníku uhličitého, kdežto v případě, že je teto směs bohatá na kysličník uhhičitý, vede se do separační zóny pro kysličník.uhhičitý, kde se kysličník uhhičitý získává z horní čáási zóny a konstantně vroucí vodný roztok amooiaku a. kysličníku uiličitého z dolní čássi zóny, produkt z Soííí čiSssí separační zóny pro kysličník dhičitý se vede do Sesorpční zóny, kde se z něho amoniak a kysličník uhhičitý odstraní ve formě plynně směěi s vodní parou, tato plynná směs se vede do separační zóny pro amoonak, kde se amoniak získává z horní čáási zóny a konstantně vroucí vodný roztok ^^o^řaku a kysličníku uhhičittho z Solní čássi zóny, přičemž odpadní voda obsáhlící monoviiu se vede do separační zóny pro amoniak, do separační zóny · pro kysličník uhhičitý nebo do Sesorpční zóny.

Pro řádié vyčištění odpadní vody rbsehuUící moOoviiu je žádoucí, aby desorpční zóna pracovala za tlaku od 0,5 do·5 M?a, s výhodou za tlaku ad 2 do 4 MPa.

Za nižších tlaků v Sesorpční zóně již nelze na Sesorpci používat normálních kolon. Místo nich je nutno používat moosfikovaných kolon, ve kterých je Soba setrvání kapaainy Selší než v normáních kolonách. Může se používat tiaků vyšších než 5 MPa, přitm se však nezískaa! žádná Salší výhody a je nutno používat krrrsivzSornёjších a tudíž dražších maaeeiálů.

Přednostně se používá tlaků od 2 So 4 MPa, poněvadž postup probíhá optimálně za těchto tlaků a lze používat normminích kolon.

Způsob podle vynálezu je založen na překvapujícím zjištění, že za určitých podmínek zathrnuících teplotu, Sobu setrvání kapeainy, poměr plyn/kapalira a počet pater, při oddělování v podstatě čistého amoniaku a v podstatě čistého kysličníku uhličitého z jejich vodntho roztoku, konirétnrsi v Sesorpční zóně, dochází k úplnt nebo v podstatě úplnt hySrolýze monc)niiy a Sesorpci takto vzniklého amonihku a kysličníku uhličitého, takže kapalina vypouštěná ze separace neobsahuje žádnou nebo v podstatě žádnou morюniiu ani amoniak.

Poněvadž systém · NH^/COg tvoří azeotrop, je potřeba pro rozdělování systému ^οπΙθ^ -kysličník u^hi^^t^ý - voda na jeSnomivt složky používat speciálních opatření. (Popis systému je uveden v P. J. C. Kaesenbrond, Chembcal Reaation Engineering Proceedings of the frureh European Symposium, 9. až 11. září 1968, Pergamm Press (19711, str. 317 až 32Q)·.

Hlavní postupy oddělování v podstatě čistthn amoniaku a v podstatě čistého kysličníku uhličitého z jejich si^Osí, ktert mohou ttž obsahovat vodu, jsou zveřejněny ve zveřejněných nizozemských přihlášklcU 67 06135 a 76 12163 a v DOS 2 646 804.

Při postupu podle nizozemské přihlášky δ. 67 06135 se amoniak odděluje v první zóně odvodného roztoku amoniaku a kysličníku Uhičitéhn, obsahujícího přebytek amoniaku, za atmooférického tlaku. Jako zbytek se získává vodný roztok amc^r^n.aku a kysličníku uiličiéého s tzv. limitním složením. Bez přídavných opatření nelze z tohoto roztoku odděěit čistý hmonihk ani čistý kysličník uhličitý. ’

Při způsobu podle této přihlášky se proto.tlak roztoku zvýší na hodnotu od 0,5 do 2 MPa a pak je možné odděělt kysličník uHičitý.

Způsob podle nizozemské patentově přihlášky č. 76 12163 je založen na tom, že se násada do zóny pro oddělování kysličníku uhličitéUč_> která se ·získává v zóně . pro oddělování amc^nj.aku a má tzv. limitní složení zředí určitým množstvím vody. Tímto způsobem se může překroččt limitní složení systému amoniak - kysličník uh^ičitý - voda a může se oddděit větší část kysličníku ^ИО^кю, aniž by bylo nutno pracovat za rozdílných tlaků.

Teppoty udržované v různých zónách jsou závislé na tlacích, na složení násady a na požadavcích na produkty, které se mají oddděit. Jestliže se v uvedených separačních zónách používá rpktifihačnícl kolon, teploty obvykle leží v rozmezích uvedených v tabulce.

	Spodek kolony (°C)	Vrchní část kolony (°C)
oddělování NH3	+60 až +170	-35 až +66
oddělování C02	+75 až +200	0 až +100

Teploty v desorpční zóně závisí na použitém tlaku. Tyto teploty obvykle leží nad teplotou varu kapalné fáze, která se má desorbovat.

Odpadní voda obsaa^ící možooinu může vznikat v provoze na výrobu možoovny, melaminu nebo v jnném provoze, kde se používá mo0ožiiy jako suroviny nebo kde vzniká jako veddejší produkt a/nebo jako meelprodukt. Vynález se týká zejména zpracování provozního kondenzátu čbsaalUícíhč oo0ožiiu, vznikajícího v provoze na výrobu možoniny.

Pod označením provozní kondenzát se rozumí roztok obseauujcí oožovinu Získaný kondenzací plynné smmsi čbsshhUjcí možooinu, amonnak, kysličník uHičitý a vodu nebo absorpcí těchto látek ve vodné kapaaině. Tato plynná směs může vzlykat například při zpracování vodného roztoku moooviny na v podstatě bezvodou močovinu nebo na koncentrovaný roztok močoviny.

Odpadní voda čbsahuUící m^^č^o^v-nu se může uvádět do kterékočiv zóny · separace a^^ní.aku a kysličníku UU.ičitéUč. Přednostně se však uvádí dn zóny pro oddělování kysličníku uhHčitého nebo dn desorpční zóny, poněvadž celková spotřeba energie na postup je v tomto případě nižší.

Výhoda způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se lze při přípravě nebn zpracování možooiny obee^ bez zvláštní jednotky pro čištění odpadní vody čbsaauUící možooinu, ve které se získává amoonak. Odjpadní voda se ·může uvádět v celém objemu dn separační jednotky pro dělení ^^o^naku a kysličníku ΜΙΛΟ^Ιο, používané pro zpracování směsí vzniklých při přípravě a zpracování močooiny nebo při přípravě a .zpracování produktů vyráběných z močočlny, které bývaa! spojeny s přípravou možoniny.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob přípravy melaminu katalytickou konverzí možooiny v přížomioosi plynného·amoniaku nebo plynné smměs obзshuUící amonnak, při kterém se mmlamin oddděuje ze vzniklé plynné reakOní směěi a zbýv^jcí plynná směs se zpracovává na ‘vodný roztok amoniaku, kysličníku uhličitého a/nebo jejich sloučenin, načež se z tohoto vodného roztoku v individuálních dělicích stupních odděluje v podstatě čistý amoniak a v podstatě čistý kysličník uhličitý.

Tento způsob se vyznačuje tím, že se odpadní voda obsahující močovinu uvádí do dělicího stupně, ve kterém se získává v podstatě čistý kysličník uhličitý. Konkrétně se do tohoto dělicího stupně uvádí provozní kondenzát vznikající při výrobě močoviny., jehož bylo alespoň zčásti použito jako suroviny pro přípravu melaminu.

Vynález je blíže objasněn pomocí diagramů znázorněných na obr. 1 a 2.

Obr. 1 znázorňuje schéma jednoho možného provedení způsobu podle vynálezu, při čištění odpadní vody obsahující močovinu.

Obr. 2 znázorňuje schéma způsobu přípravy močoviny a melaminu podle vynálezu.

Popis obr. 1:

Směs amoniaku, kysličníku uhličitého a vody se vede potrubím J a čerpadlem 2 do rektifikační kolony 3 pro amoniak. Z horní části kolony 3 se odvádí potrubím J amoniak. Tento amoniak se může kondenzovat v kondenzátoru £ chlazením na hluboké teploty. Nezkondenzovaná plynná směs tvořená amoniakem a inertním plynem uniká z kondenzátoru. Tento inertní plyn se do systému dostává ze vzduchu uváděného do zařízení z toho důvodu, aby se konstrukční materiály použité na nádoby a potrubí udržovaly v pasirovaném stavu, aby nedocházelo к nežádoucí korozi. К tomuto účelu se může místo vzduchu samozřejmě používat kyslíku nebo zdroje kyslíku. Vzduch se přes kompresor 6 a potrubím 2 a 8 vede přes redukční ventil D zčásti do kolony 3 pro rektifikaci amoniaku a zčásti potrubím % do desorbéru 10.

Plynná směs vznikající v kondenzátoru % se zbavuje amoniaku ve skrubru 11 promýváním vodou, která se uvádí potrubím 31· Adsorpční teplo se odvádí chlazením získaného vodného roztoku amoniaku. Chladící voda se vede přes čerpadlo 12 do recirkulačního chladiče 1 3 a recirkuluje se do skrubru 11 potrubím 14. Takto vzniklý roztok se recykluje do rektifikační kolony 3 pro amoniak potrubím 1 5.

Inertní plyn se odvádí potrubím 16 a uvádí potrubím 17 do spodku kolony 18 pro rektifikaci kysličníku uhličitého, po zvýšení tlaku v kompresoru A. Je-li to žádoucí, může se též úplně nebo částečně ze systému vypouštět potrubím 19. Část amoniaku zkondenzovaného v kondenzátoru 3 se vrací potrubím 20 do kolony pro rektifikaci amoniaku, kde slouží jako reflux.

Ze spodku kolony 3 pro rektifikaci amoniaku se odvádí potrubím 21 přes čerpadlo В roztok amoniaku a kysličníku uhličitého ve vodě. Tento roztok se uvádí do kolony 18 pro rektifikaci kysličníku uhličitého, která pracuje prakticky za stejného tlaku jako je tlak v koloně 3 pro rektifikaci amoniaku.

Část tepla potřebného pro provoz rektifikační kolony 18 se získává tak, že ve spodku kolony 18 předá produkt ze spodku desorbéru část svého tepla. Zbytek tepla potřebného pro rektifikaci se dodává pomocí topných hadů 31» ve kterých proudí například pára.

Jako ředidlo se do kolony 18 uvádí potrubím 40 a čerpadlem 41 odpadní voda obsahující mpčovinu a popřípadě též část proudu 33» Který předal teplo ve spodku kolony 18 a v chladiči 26. Do kolony 18 se potrubím 29 uvádí přídavné množství promývací vody, aby se amoniak co nejúplněji zbavil kysličníku uhličitého. Z vrchní části kolony 19 se vypouští plyn obsahující kysličník uhličitý a v některých případech inertní plyn. Tento plyn, který neQbsahuje nebo prakticky neobsahuje amoniak se vypouští potrubím 30.

Spodkový produkt z kolony Г8, což je zředěný roztok amoniaku a kysličníku Uhličitého ve vodě se vede potrubím 31 do desorbtru 10, kde se zahříváním, například parou v topných hadech 32 odstraňuje prakticky všechen amooiak a kysličník uhičitý. Kappaina, která v podstatě neobsahuje amomiak a kysličník uhličitý a která již neobsahuje žádnou nebo ttměř žádnou m^í^c^o^i.nu prochází potrubím 23 do kolony 18 pro rektifikaci kysličníku uhličitého a plynná směs amoniaku, kysličníku uhličitého a vody vzniká v desorbéru 10 se vede potrubím 33 přes redukční veettl C zčássi do rektifkkační kolony J pro amorniak a zčássi potrubím 38 do spodku rektifkaační kolony pro kysličník uh.ičitý·

Na ob]?. 2 je uvedeno blokové schéma přípravy m^o$č^v^l.ny a mslaminu spojené se způsobem oddělování amoriiaku a kysličníku uhU-čitého a způsobu dštění odpadní vody obsahuuící m^ť^č^v^i.nu.

Potrubím 51 a 52 se vede αmoniαk a kysličník uHičitý do výrobní jednotky pro výrobu m^o^č^\^iny E. Bezvodá močovina se odvádí z této moč^vinové jednotky jednak potrubím 53 a jednak potrubím 54 do jednotky pro výrobu malatninu a například do skladu nebo na jinou aplikaci mononiny.

Me lamin se z melaminové výrobní jednotky odvádí vedením ,55· Z melaminové výrobní jednotky a z’ mooovinové výrobní jednotky se odvádějí proudy odpadní vody obsahn^jc! močovinu, které mohou též obsahovat amc^o^i.ak a kysličník uhhidtý.· Tyto proudy se odvádděí potrubím 56 a ,51· spojují se v potrubí 58 a spojený proud se vede do separační jednotky pro amorniak a kysličník uHičitý·

Roztok amooiaku a kysličníku uhliCitéUr z melaminové výrobní jednotky se uvádí do první zóny této separační jednotky NHy/COj prostřednictvím potrubí 22· ’ této zóny označené G,se rovněž uvádí plynná směs seesávaaící z amooiaku, kysličníku ΜΙ^Ηό^ a vody a to potrubím 62. Tato směs vzniká v desorpční zóně K·

Z vrchní čássi zóny G se odvádí v podstatě čistý amooiak potrubím 61 a zčááti se recykluje do močovinové jednotky E a do melaminové jednotky F· Ze spodku zóny G se vede potrubím 65 roztok amonihku, kysličníku u^].i^čié^h^o a vody do zóny H· Do této zóny se potrubím 58 uvádí odpadní voda rbssauUící ooCč)ollnu, aznikající v močovinové a ^^e-ami-nové jednotce· Současně se tam může též uvádět určité mu^s^í ředící vody potrubím 66· Z vrchní Cásti zóny H se odvádí v podstatě čistý kysličník uHičitý potrubím 64 a lze ho recyklovat do,moncninnvt jednotky E·

Ze spodní čássi zóny H se potrubím 63 odvádí zředěný vodný roztok amonihku a kyssičníku uhliCitéUo, ve kterém je obvykle ještě morc)ciih· Močovina obsažená v tomto roztoku se hydrdyzuje v desorpční zóně K na amc^odak a kysličník uhHČitý, přičemž v podstatě všechen amorn.ak a kysličník uHčitý, které jsou v roztoku přítomny nebo které tam vzniknou se descob^!·

Plynná směs vzníkaa^í v zóně K, která kromě αmoniαku a kysličníku uhličitéhr obsahuje vodu, se uvádí potrubím 62 do zóny G· Ze zóny K se potrubím 60 odvádí voda rbsaauUící jen stopy amoniaku, kysličníku ^Ι^Κό^ a/nebo moočrniny·

Příklad 1

V zařízení znázorněném na obr· 1 se ze směsi amonihku, kysličníku uhličitéhr a vody odděluje v podstatě čistý amoniak a v podstatě čistý kysličník uHičitý a zároveň se čistí proud rbstauUjcí ooCc)r'anu· Referenční čísla se vztah^í k obr· 1 a uváděná procenta jsou procenta Umortirtní· Uváděné tlaky se vztahují k systému NHj/COg/HgO· V důsledku přío^mпо^1 inertního plynu může být skutečný tlak nepatrně vyšší· Za tlaku 1,8 MPa se 56 489 kg/h roztoku amoniaаu a ^sličníku ve vodě o složení 32,8 % hmornaku, 18,3 % kysličníku ^Ι^ΚέΙκ) a 48,9 % vody uvádí do rektifihaCií kolony J pro amooiiak· Pomocí kompresoru 6 se uvádí 635 kg/h vzduchu, Z trUctr mlirsSví 248 kg/h se vede do kolony J pro ratifikaci αmoniαau a 387 kg/h se vede do desorbéru 10·

Do rektifíkační kolony 2 pro amoniak· se rovněž prostřednictvím ventilu. C uvádí po stlačení na 1,8 MPa 31 647 kg/h plynné smměi obssauU^ící 55,6 % amooLnaku, 6,4 % kysličníku uhličitého, 38,0 % vody a 1,5 % inertních látek, vzniklé v desorbéru b0. Z vrchňí čásSi této kolony se odvádí 45 455,7 kg/h plynné smměi obsaahUící 98,6 % amoniaku, 0,1 % vody a 1,3 % inertních složek. Ochlazením se část této plynné sm0ěi zkapalní v kondenzátoru 2· íiást ^kon^denzátu se recykluje ^do ^kol^on^y 2 jato reflux.

Odvádí se 19 497 kg/h kapalného lmonilku. 2 464 · kg/h plynné směěi obsaahjící 74,2 % ιοοπΙι^ a 25,8 % inertních látek uniká z kondenzátoru ·£.

Tento proud se protyvá vodou ve skrubru 11. Teplo se odvádí ze skrubru 11 prostřednictvím recirloilačního chladiče 1 3. 4 229 kg/h roztoku se recykluje do kolony pro rektifkkaci lmonnaku. Potrubím 16 a 17 se přes kompresor A vede 635 kg/h inertního plynu do rektifkkační kolony · 18 pro kysličník mičitý, která pracuje za tlaku systému 3 MPa.

Ze spodku rektifkkační kolony 2 pro amooLiak se 71 039 kg/h kapaliny vede do rekkifkkační kolony 18 pro kysličník uHičitý potrubím 21 a přes čerpadlo B.

Do této kolony 18 se potrubím 38 vede 10 852 kg/h plynné smměi vzníkaaící v desorbéru

10. Do kolony 18 se rovněž potrubím 23 vede 35 994 kg/h ředicí vody, Itvojřené· vodou se stopami lmmniaku, kysličníku ubl^iém^ a momoo'iny, kterážto kapalina má při odchodu z desor^béru teplotou ²³¹ °C a opadni ^prou^d s močoninnu^, což postavuje 27^{6 kg}/h ooOoniny^, 47⁰ k^g CO^H, ^{811 k}g NH^/h a ^{19 697 k}g H₂0/h. Část tepla se o^dvádí ve spo^u rektifikaci kolony 18 pro kysličník mičitý. Z desorbéru se odvádí celkem 94 027 kg/h kapa^ny, takže se odvádí 47 216 kg/h vody. Po ochlazení v chladdči 27.se této kapaliny může pouuít například pro absorpci amoniaku a kysličníku uhličitého.

Do vrchní čássi rektifikaoií kolony pro kysličník uHičitý se uvádí 8 425 kg/h prací vody, která slouží pro·vyprání posledních stop lmonnlku. Zde se uvolní 11 623 kg/h plynné smě^sš, která obsahuje · mj. 94,3 % CO₂ a méně než 100 ppm amc^nnaku.

^Ze spo^u ^kolon^{y 18} se odvádí ^6,²% ^kg/^h roztok o teplot ¹⁸¹ °C obsahujícíto 8^0,7 % vody, · 17,3 % · amoniaku a 2,0 % kysličníku uniičiéého do desorbéru U). Složení této kapaliny je bohatě! na amooiak než odpovídá liminnímu složení. Roztok se zahřívá za pornužií páry, takže se · močovina dále tydrolyzuje a vSechen a^c^r^j.ak a kysličník uHičitý se desorbuje. Může se· vypouutét 44 027 kg/h vody.

Claims (4)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob čiStění odpadní vody obsah^ící močovinu, při kterém se na odpadní vodu působí zvýtenou teplotou a tkalcem, takže dojde k hydrolýze moočviny a takto vzniklý am^^iak a kysličník uHičitý' se desavrbjí, vyznaaojící se tím, že se čiStění provádí v komt>inaci s oddělováním lmoniaku a kysličníku ze smměi vbsaaljjcí lmonilk a kysličník j'^ljLOLL^ý, které se provádí v separační zóně pro amooiak působením tepla a v sepanční zóně pro kysličník u^Hčitý rovněž působením tepla, přičemž v případě, že je tato směs bohatá na a^oo^ii^k, vede se do sepanční · .zóny na amooLiak, kde se plynný ипол!^ odděěuje z horní čiSss± zóny a konstantně vroucí vodný roztok amooiaku a kysličníku ho z dolní čáási zóny, produkt získaný v dolní čáási separační zóny pro amonilk se vede jako násada do separační z^óny ^pro kysl^ník uhnitý, ^kde se z ^rní CsSi z^óny z^ía^káv^á tyaHCta uHičitý a z dolní · čiSssLL zóny konstantně vroucí vodný roztok kysličníku uhličitéhv a lmonilku, kdežto v případě, že je tato směs bohatá na kysličník uHičitý, vede se do separační zóny pro kysličník · uHičitý, kde se kysličník ιjlli0itý získává z horní čáásx zóny a konstantně vroucí vodný roztok amooiaku a kysličníku uhli0itéhv z dolní čássi zóny, produkt z dolní ^^s^s^LL separ^Jií zóny pro ^^s^s.íčííí uhličitý se vede do desorpční zóny, kde se z něho amoniak a kysličník uhličitý odstraní ve formě plynné směsi s vodní párou, tato plynná směs se vede do separační zóny pro amoonak, kde se amooiak získává z lorní části zóny a konstantně vroucí vodný roztok amoolaku a kysličníku uhličitého z dolní částo zóny, přičemž odpadní voda obssauUící mo0čniiu se vede do separační zóny pro amomíak, do separační zóny pro kysličník uhličitý nebo do desorpční zóny.
2. 2. - Způsob podle bodu 1, vyznaačUící se tím, že desorpiční. zóna pracuje za tlaku od 0,5 do 5 MPa, s výhodou od 2 do 4 MPa.
3. 3. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznaačuící se tím, že se o<dpecdní voda .,obseaiuící οο^^!^ vede do ' separaCní zóny pro kysličník uhličitý. I
4. 4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznaačuící se tím, že se jako srnOsi amoo^naku a kysličníku uhličitého používá srnOsi vzniklé při přípravě melaminu z moočwiiny.