CS213620B1 - Packing blowable foil - Google Patents

Description

Vynález se týká těsnicí nadouvatelné folie, ' určené pro těsnění spár při požáru, popřípadě jako protipožární ochranná bariéra pro isolaci hořlavých či protipožárně méně odolných maeriálů, a způsobu její výroby·

V současné době je řešena protipožární ochrana veškerýoh hmot a konstrukcí několika základními způsoby· Je to především mooifikace výchozí suroviny vnesen! tzv· reaktivního retardéru hoření· Tento způsob se uplatňuje předavší! u syntetických materiálů, popřípadě chemicky upravovaných matriálů z přírodních zdrojů· Mel. nejohvykkieěí reaktivní reta^éry patří zejména halogeny -a z nich . nejda^ěji sloučeniny chloru a bromu. Právě tak jsou užívány sloučeniny fosforu, méně často bór, zinek atd· Pro zesílení účinku lze přidávat eynergioky půsoobcí přísady, obvykle sloučeniny antimonu·

Na této bázi je vyráběna na celém světě velká řada syntetických p^ysk^ic, teraoplastů atd. Namátkou lze uvést výrobky na bázi kyseliny hexachlorendometyllnnttrahydrrftalové· Právě tak jsou v poslední době využívány hromované sloučeniny např· eetraVromfetlanhlirii (GB pat· č. 1 100 605), podobně jsou popisovány a stále více užívány i reaktivní systémy na bázi fosforu - např· US pat· č· 3 433 854·

Obecnými znaky reaktivních systémů retardérů je především velmi dobrá zpracovat lnoot, nezměněné zpracovaaelské vlastnosti a poměrně Široká využitelnost· K negativn! znakům patří zejména nízká účinnost, obvykle i změny fyzikálni-mechanických.vlastností pod úroveň nemoddekované výchozí složky a především vysoké výrobní náklady·

Dalším způsobem, kterém lze chránit eattriáll a konstrukce prooi otai, je přidávání aditivních zhášedel· Tento systém může zahrnovat vedle nejrůsnněších práškových, pastových či kapalných přísad i tzv· inpregnační systémy pro snížení hořlavooti dřeva a výrobků z něho· Principy retardace a funkce těchto retardérů jsou téměř stejné, jako u retardérů reaktivních· Jedná se totiž vesměs ó přísady, které tepelném rozkladem v průběhu působení plamene vytvářej buá nehořlavé plyny, nebo ochlazují povrch hořícího předmětu pod kritickou teplotu, popřípadě vytvářej objemný uhlíkatý zbytek, který znemožňuje přístup vzduchu k povrchu předmětu· Aktivních systémů se v současné době nabbzí velká řada· Přřevadící složku většiny z nich tvoří v p^É^ÍLe^^íí době hydrát hlinitý· Na trhu jsou však i daaší ad i dva· Tak např.GB pat· č· 1 100 605 uvádí řešení, využžvatí^^cí brómované ^oma^cké Uhlovodíky (např, okta, nona až шnirkatvroeiftryll, čs· AO č· 165 696 uvádí kfmbVnaci halogenového Пfenylu společně s hydrátem hlinitý a antimontriosyrdem· Na trh se dostává pro nc^ůzn^ší použití řada reaktivních a aditivních systémů, které obsahuJí vedle halogenů často i fosfor, bo^tan zinečnatý, mee«boritan barnatý atd·

Většina jmenovaných systémů má vedle svých kladných vlastností i své'nevýhody· Tak například všechny aditivní systémy, obsahnujcí vyšší procento aditivních složek, jsou obvykle hůře zp^i^<^<^5^E^at^:Lné, přičemž fyzikálně-mechanické vlastneti s obsahem adidv -velmi rychle klesají· Některé aditivní retardéry časem v hmmtě mlípruí, oož postupně vede ke ztrátě jejich funkce ·

Dalším užívaným způsobem ochrany veškerých mmate^^ prod ohni je tzv· povrchová ochrana, aí již nátěrem, nástřiemi, - fólií nebo obkladem· Tato ochrana je již'značně uinversáli neěší, - protože nepůsobí pouze ke snížení hořlavosti ale současně jej i - tepelně

213 820 izoluje· Фо má značný význam především pro materiály, které alce nehoří , ale které mají poměrně nízkou tepelnou stabilitu· Sem patří například veškeré ocelové stavební konstrukce· Mezi běžně užívané současné systémy patří předavším ochranné nátěry a fólie na bázi alkalických křemičitanů. Tak se například vyrábí křemičitanová fólie vyztužená kovovou a skleněnou sítí, která velmi účinně chrání před ohněm dřevěné konstrukce, v ČSSR je chráněna Čs. АО č. 186 354 zpěnovatelná fólie na bázi močovino-formaldehydové pryskyřice v kombinaci e diamoniumfosfátem na hliníkovém nosiči vyztužená sklem. Jinými známými výrobky jsou těsnicí pásky na polyvinylidenchloridové bázi, opět vyztužené syntetickými a skleněnými vlákny· Nátěr na bázi polyvinylacetátových dispersí je obvykle aplikován na ocelové kostrukce a dosahuje vynikajících parametrů v požární odolnosti, tj. chrání ocelovou konstrukci před zřícením při požáru až 30 minut·

Stejnou funkci mají i protipožární nástřiky· Tyto materiálové, lze říci omítkové směsi se nanášejí pomocí torkretovacích pistolí a jejích základem bývá obvykle asbest, vermikulit či slída, různá křemičitá plniva atd·, jako nosič je většinou užit polyvinylácetát. Označení výrobků jsou velmi různá, výrobky se liší především obsahem jednotlivých složek a druhy použitých plniv, z nichž některá jsou často vláknitá· Tyto nástřiky dosahují obvykle tloušíky několika centimetrů a jejich hlavním smyslem je ochrana a tepelná isolace příslušné konstrukce před působením plamene· Hlavní nevýhodou těchto nástřiků je především nízká přilnavost к povrchu chráněné konstrukce, vysoká hmotnost, nízká odolnost proti vodě a povětrnostním vlivům a vysoká pracnost,, protože se většinou nanášejí v mnoha vrstvách po sobě, aby bylo dosaženo odpovídající tloušíky.

Posledním způsobem ochrany užívané v současné době jsou obklady. Tyto obklady se užívají většinou pro větší namáhání, a jejich základem jsou keramické či silikátové desky, minerální vlna a jejich kombinace. Na konstrukci se upevňují mechanicky. Jejich hlavní nevýhodou je velmi značná hmotnost a vysoká pracnost.

Nejprogresivnějším typem ochrany materiálů a konstrukcí je , jak vyplývá z uvedeného, systém protipožárních nátěrů a fólií. Obvykle bývají nátěry i fólie vytvářeny na stejném základě a* vzájemný rozdíl mezi nátěrem a fólií se často při aplikaci stírá· Obecně lze za fólii považovat nátěr, který si zachová vlastní homogenita a pevnost v ploše, a který při sejmutí z podkladu je schopen samostatné funkce. Naopak lze fólii zmíněného typu vytvořit nátěrem přímo na podklad. Tím se tyto systémy liší např. od většiny vodorozpustnýoh, dříve užívaných systémů, tzv. zábranových, které jsou buá velmi křehké a při mechanickém namáhání praskají, popřípadě před nátěry nesoudržnými, které často oxydují či stárnou a uvolňují z povrchu různé částice (např. vápenné a křemičité nátěry, zinkochromátové systémy atd.) Uvedené fólie mohou být buá vyztuženy, nebo nevyztuženy, podle způsobu aplikace.

• Zvláštním problémem těchto - tzv. intumescentních ochranných systémů - spočívá v tom, že je třeba formulovat specifické, často jenom o málo se lišící materiálové směsi, které jsou optimální vždy pouze pro ten který konkrétní materiál či materiálovou skupinu, aplikaci nebo použití. (!asto pouze malá změna formulace, změna jediůého činidla nebo základního pojivá, či dokonce změna koncentrace pojivá, zvýšený obsah rozpouštědla nebo změkčovadel vyvolá zásadní změny ve struktuře, reakci či chování výsledného produktu při nasazení ve

213 «28 funkčních podmínkách.

Je zřejmé, že i když je základní princip všech těchto systémů společný, tj. směs musí obsahovat vždy kombinaci nadouvadla, katalysátoru-a karbohydrátu v konkrétním nosiči, je vliv jednotlivých složek a jejich vzájemná reakce natolik specifická* že nelze jednotlivé komposice přímo odvozovat ze známých principů či z pouhého výčtu složek. To je také základní nevýhodou výše uvedených fóliových systémů, které nutí výrobce formulovat specifické směsi pro různá použití. Jednou z materiálových komposic, které poskytují velmi široké uplatnění v dané oblasti, je i těsnicí nadouvatelná fólie podle vynálezu.

Podstatou řešení je směs, sestávající ze 20 až 250 hmotnostních dílů kaučukového nebo polyvinylaoetátového pojivá, 5 až 40 hmotnostních dílů fosforečnanu amonného, vápenatého nebo sodného, 3 až 40 hmotnostních dílů amidu kyseliny kyanuronové, 5 až 30 hmotnostních dílů škrobu* dextrinu a/nebo karboxymetaloelulósy, 5 až 40 hmotnostních dílů pentaerytritolu 5 aš 50 hmotnostních dílů nadouvadla, s výhodou 1*1 azobisformamidu nebo hexanitrátu hexametylentetramidu a nejvýše 180 hmotnostníoh % vpřepoČtu na oelkovou hmotnost směsi vyztužujícíoh skleněných minerálních, Šebestových termoplastiokýoh* bavlněných nebo kovových vláken, papíru* skleněných perliček* mikrobalonků nebo křemičitých plniv* přičemž tyto výztuže a plniva mohou být vzájemně kombinovány.

Směs se nanáší z roztoku bu3 přímo na podklad, který má být obráněn, a to tak, aby při nanášení vytvořil vrstvu nejméně 0,2 mm. Aplikace se provádí v jedné nebo několikanásobné operaci* a to až do vytvoření potřebné tloušťky fólie._;Podobně lze nanášet smis ž roztoku buá impregnací poléváním, natmelováním či laminováním na příslušný nosič* a to v jedné nebo více vrstvách. Základní výhodou navrhovaného řešení je především vysoká účinnost takto zhotovené fólie nebo pásku. Zkouškami bylo zjištěno* že fólie o navržené tloušíoe nánosu vypění podle druhu namáhání až do vrstvy 30 až 35 mm, přičemž pěna zůstane kompaktní a stálá. Na rozdíl od většiny ostatníoh typů fólie je tato směs vodovzdorná* pružná* lze ji snadno tvarovat a nepodléhá jakýmkoliv dlouhodobým změnám či vlivům. Značnou výhodou je i způsob její aplikaoe z roztoku, oož má značný význam na členitýoh dílcích nebo tam* kde by připevnění předem zhotovené vrstvy činilo potíže* Tím také klesá ve srovnání s jinými podobnými materiály pracnost při jejím použití.

Výhody poskytuje i možnost vyztužování do různých materiálů a vláken. Typem použitého vyztužujícího elementu lze připravovat těsnící nadouvatelné fólie o různých vlastnostech s různým poměrem zpěnění a poohopitelně i s různou cenou, odpovídající typu a požadavkům na něj kladeným.To má další výhodu v tom, že lze vyrábět poměrně širokou paletu fólií a pásků přesně odstupňovaných vlastností.

Příklad 1.

Těsnioí nadouvatelná páska je připravena z 20 hm. dílů fosforečnanu sodného*6 hm dílů amidu kyseliny kyanurové* 8 hm. dílů karboxymetyloelulosy* 12 hm. dílů pentaerytritolu a 9 hm. dílů nadouvadla typu Chemopr4í-90. Tato sypká směs je rozmíchána do 55 hm. dílů ohloroprénového kaučuku, vyráběného pod značkou Antikoropren 0 669'0. Po dokonalé homogenisaci je možno směs nanášet na filtrační papír, nejlépe pomocí stěrky* pro požadované vy213 628 pěnění 35 v tloušťce 1,5 шт· Po nanesení se hotová fólie tepelně dotvrzuje při 50 °C nejméně 6 hodin a formátuje na pásky podle potřeby·

Příklad 2.

Těsnící nadouvatelná fólie, určená pro ochranu ocelové konstrukce,se připraví kombinací 25 hm· dílů fosforečnanu amonného, 10 hm· dílů amidu kyseliny kyanurové, 10 hm· dílů škrobu a 12 hm· dílů pentaerytritolu. Přidá se 11 hm.dílů nadouvadla na bázi 1,1 azobie/formamidu· Směs se smíchá se 40 díly Lepidla 6626 a touto směsí v podobě řídkého tmelu se naimpregnuje závojové skleněná rohož o hmotnosti 50 g /m². Spotřeba směsi na 1 m² činí cca 1 000 g· Souběžně s tím se stejnou směsí na impregnuje na podložce z hliníkové fólie sítka o hmotnosti cca 100 g/m² a průměru ok cca 15 mm· Po cca 6 hodinách při teplotě 40 °C se obě vrstvy uloží impregnovanou stranou na sebe, protáhnou mezi přítlačnými válci nebo prováleč kují a stejným způsobem se impregnuje i druhá strana skleněné rohože· Celková spotřeba impragnace činí cca 2 500 g/m ·

Po vysušení v sušárně při teplotě 40 °C po dobu nejméně 6 hodin se hotová fólie formátuje podle potřeby na padacích nebo pákových nůžkách.

Claims (1)

1. Těsnicí nadouvatelná fólie, vyznačená tím, že sestává z 20 až 250 hmotnostích dílů kaučukového nebo polyvinylacetátového pojivá, 5 až 40 hmotnostních dílů fosforečnanu amonného, 3 až 40 hmotnostních dílů amidu kyseliny kyanurové, 5 až 30 hmotnostních dílů škrobu, a/nebo karboxymetylcelulosy, 5 až 40 hmotnostních dílů pentaerytritolu 5 až 50 hmotnostních dílů nadouvadla, a nejvýše 180 hmotnostních dílů vyztužujících plniv.