CS212210B2 - Zařízení pro nanášení vzorů na pásový materiál - Google Patents

Description

Hlavním nedostatkem známých nanášecích trysek je výrazná obrysová neostrost naneseného vzoru. Důvody tohoto nedostatku, zejména nenáěí-lí se větší množství barvy, spočívají především v tom, že se musí použít nanéšecí trysky vhodné pro nanášení potřebného množství barvy, u kterých při přerušeni nanášení vznikají nežádoucí rušivé jevy, které mají za následek obrysovou neostrost naneseného vzoru.

Každá tryska se při uzavírání chová tak, že průtok neklesne na nulovou hodnotu v nekonečné době, ale že k úplnému uzavření trysky dojde až po určitém čase. Konec odtrhávajícího se proudu kapaliny se v této době stále zužuje, protože zbytek kapaliny v důsledku viskozity lpí na nanéšecí trysce. Výstupní rychlost kapaliny se kromě toho v důsledku uzavírání nanáSecí trysky značně zmenšuje, takže částečky kapaliny na konci proudu kapaliny nemají žádnou snahu nanéšecí trysku opustit. Jestliže je nanášecí tryska uspořádána ve větší vzdálenosti od pásového materiálu, potřebují poslední částečky kapaliny k překonání této vzdálenosti podstatně delěl dobu než částečky, které z nanášecí trysky vystoupily ještě plnou rychlostí. Jestliže je nanéšecí tryska uspořádána daleko od potiskovaného pásového materiálu, dochází . v důsledku popsaných jevů ke značnému protaženi nástřiku, tj. k rozmazání hranice nanesené barvy. Vlastní viskozita spolu s pružností barvy má za následek, že velké množství barvy mezi nenášecí tryskou a pásovým materiálem umožňuje značné protažení paprsku barvy, což je další příčinou protažení nástřiku a obrysové neostrosti naneseného vzoru. V tomto případě je lhostejné, zda k přerušení paprsku barvy došlo v důsledku uzavření nanášecí trysky nebo bylo vynuceno sekundárním proudem vzduchu, který směřuje napříč ke směru paprsku barvy.

Uvedené nedostatky jsou odstraněny zařízením pro nanášení vzorů na pásový materiál, které sestává z nanášecích trysek opatřených přívodem nanášeného materiálu, které jsou uspořádány nad dopravníkem pásového materiálu uloženým na nosných kladkách, pod kterým je uspořádána podtlaková komora, jehož podstata spóčívá podle vynálezu v tom, že nanášecí trysky jsou opatřeny uzavíracími jehlami spojenými mechanicky s pohyblivými cívkami nebo magnetickými kotvami a jsou uspořádány proti nosným kladkám a podtlakovým komorám ve vzdálenosti 0 až 5 mm od povrchu pásového materiálu. Zvláště výhodná je vzdálenost v rozsahu 0,5 až 2 mm.

Nosné kladky jsou s výhodou uspořádány v podtlakových komorách, které jsou rozloženy v podtlakových komorách, které jsou rozloženy podél spodní strany dopravníku.

Dopravník je z materiálu propustného pro plyny, s výhodou sítový, a část jeho volné plochy podél pásového materiálu je překryta nepropustným pásem.

V podtlakové komoře je s výhodou uspořádána svislá přepážka rovnoběžná s dopravníkem, která je spojena se stavěcím šroubem uspořádaným napříč pod dopravníkem.

Před první nosnou kladkou dosedá na pásový materiál napínací ústrojí.

Nanášecí trysky jsou s výhodou uspořádány na nosníku, který je prostřednictvím kladek pojízdně uložen na kolejnicích, které jsou uspořádány nad dopravníkem napříč k tomuto dopravníku, přičemž v jedné nebo obou koncových oblastech kolejnic jsou uspořádány čisticí válce, které jsou uspořádány v dráze výstupů nanášecích trysek a jsou opatřeny měkkým povrchem.

Nanášecí trysky mohou být případně uspořádány na dvojici příčných nosníků, které jsou výkyvnými pákami spojeny do kloubového čtyřúhelníku.

Uzavírací jehla nanášecí trysky je opatřena dělicí membránou oddělující v nanášecí trysce spodní prostor pro nanášený materiál od horního prostoru pohyblivé cívky, které je uspořádána v pracovní mezeře mezi permanentním magnetem a jhem.

Nad dělicí membránou je uzavírací jehla opatřena souosými membránovými kotouči, mezi kterými jsou uspořádána rozpěrná pouzdra a do horního prostoru ústí přívod tlakového plynu.

Nanášecí trysky s výhodou sestávají z pláště a hubice, mezi kterými je vytvořena rovinná dosedací plocha.

Síly membránových kotoučů jsou menší než 1 % jejich průměru a v membránových kotoučích jsou vytvořeny radiální výřezy.

Spodní prostor je opatřen přívodem nanášeného materiálu, který do tohoto spodního prostoru ústí tangenciálně.

V nanášecí trysce jsou uspořádána hrníčková jádra opatřena nehybnými cívkami, přičemž nezi hrníčkovými jádry je vytvořena pracovní mezera, ve které je uspořádána disková magnetická kotva spojená s uzavírací jehlou.

Nehybné cívky v nanášecí trysce mohou být případně uloženy v hrníčkových jádrech sestávajících ze základní desky s vystupujícím vnitřním jádrem, na které je uspořádán dutý válcový pláží opatřený kuželovitá se sbíhajícím prstencovým nákružkem, přičemž mezi prstencovými nákružky je uspořádána kruhová magnetická kotva, jejíž tlouštka se nejdříve se zmenšujícím se poloměrem zvětšuje a poté se s ubývajícím poloměrem zmenšuje. Největší plocha válcového průřezu kruhové magnetické kotvy je s výhodou rovna 0,5 magnetického průřezu dutého válcového pláště.

Nový a vyšši účinek vynálezu spočívá v tom, že přiblížením nanášecích trysek k pásovému materiálu, na který se těmito nanáěecími tryskami nanáší požadovaný vzor, se dosáhne zvýšení obrysové ostrosti tohoto vzoru. Přiblížení nanášecích trysek je umožněno přesným vedením pásového materiálu na nosných kladkách, ke kterým je tento materiál přitlačován podtlakem působícím v podtlakových komorách, ve kterých jsou nosné kladky uloženy. K přesnému vedení pásového materiálu přispívá i napínací ústrojí dosedající na pásový materiál před první nosnou kladkou. Přestavítelná svislá přepážka uložená v podtlakové komoře spolu s nepropustným pásem uloženým na dopravníku umožňují nanášení barvy i na pásový materiál, který je užší než dopravník. Uspořádání nanášecích trysek na nosníku, který se může posouvat napříč ke směru posuvu pásového materiálu rozšiřuje možnosti zařízení a umožňuje zmenšení poštu nanášecích trysek. Také čisticí válce pak mohou být uspořádány jen v koncových oblastech posuvu tohoto nosníku. Alternativní uspořádání nanášecích trysek na dvojici příčných nosníků tvořících spolu s výkyvnými pákami kloubový čtyřúhelník je velmi jednoduché a přesto poskytuje řadu možností při vytváření vzoru.

Konstrukce nanášecích trysek podle vynálezu se vyznačuje jednoduchostí a minimální hmotností pohyblivých částí a tedy rychlou odezvou na řídící signály, což umožňuje zkrátit trvání přechodových jevů při otvírání a uzavírání nanášecí trysky a tedy i další zvýšení obrysové ostrosti nanášeného vzoru.

Zařízení podle vynálezu je znázorněno na výkresech, kde značí obr. 1 příčný řez celkovým provedením, obr. 2 a 3 podtlakovou komoru z obr. 1, obr. 4 obměněné celkové provedení, obr. 5, 8 a 9 různá provedení nanášecích trysek, obr. 6 a 7 detaily nanášecích trysek, obr. ,0 a 11 bošní a půdorysný pohled na obměněné provedení, obr. 12 půdorysný pohled na dal ší provedeni a obr. 13 čelní pohled na čisticí válec.

V provedeni znázorněném na obr. 1 je pásový materiál veden na dopravníku 2 pod nosníky J, na kterých jsou uspořádány nanášecí trysky 8. Dopravník £ může být například z drátěného pletiva nebo z vulkanizované pryže, ve které jsou vytvořeny otvory. Je zřejmé, že na místo pryžového dopravníku 2 se může použít i dopravník 2 z plastického materiálu, pokud tento materiál má přijatelnou průtažnost. Pásový materiál £ se na dopravník £ pokládá na Začátku £ jeho horní strany a přichází pod první nosník £ s nanáěecími tryskami 8. Pod dopravníkem 2 je uspořádána podtlaková komora J, ve které se pomocí sacího potrubí 6 a nezná zorněného odsávacího ventilátoru udržuje podtlak 1 až 10 kPa. Dopravník 2, spolu s pásovým materiálem £, který je na něm položen, je tímto podtlakem tlačen k nosným kladkám £ a je vzhledem k jednotlivým nanášecím tryskám 8 veden v přesně definované poloze. Je zřejmé, že nanášecí trysky 8 jsou uspořádány proti nosným kladkám £. Při práci s pásovým materiálem £, jehož šířka je podstatně menší než šířka dopravníku 2., je možno buď překrýt dopravník 2. vedle pásového materiálu £ nepropustnými pásy J, nebo podtlakovou komorou J vybavit přestavitelnou svislou přepážkou 10 a tuto svislou přepážku 10 nastavit na šířku pásového materiálu. Tato svislá přepážka £0 se může přestavovat pomocí stavěcího šroubu 11 a ve směru napříč k pásovému materiálu £ a prostor 11 podtlakové komory J, ve kterém se má udržet podtlak, se tímto způsobem přizpůsobí šířce £ pásového materiálu.

Dopravník £ běží po průchodu pod nanášecími tryskami £ přes vratný válec ££, pak míjí pračku 13. která sestává z mycích trysek 14 uspořádaných nad dopravníkem 2 a nádrže £J uspořádané pod dopravníkem 2. Dále může být ještě zařazeno odsávací ústrojí pro sušení dopravníku 2, které není na obr. 1 znázorněno. Fixování pásového materiálu £ na dopravníku 2 zajišluje podtlak působící v oblasti podtlakových komor J. V důsledku přesného přitlačení pásového materiálu £ na nosné klad}cy £ je možné nastavit nanášecí trysky g na přesnou vzdálenost od pásového materiálu 1 v rozsahu 0 až 5 mm.

Další výhoda tohoto uspořádání spočívá v tom, že barva nanášená nanášecími tryskami 8 pomocí podtlaku uvnitř podtlakových komor může proniknout do hloubky.

Na obr. 4 je znázorněna obměna konstrukce zařízení podle vynálezu. Některé druhý pásového materiálu £ mají velmi porézní strukturu, takže přitlačení pásového materiálu £ podtlakem by bylo možné jen při velmi vysokých sacích výkonech. U takovýchto pásových materiálů J., zejména tkanin, je účelněnšjší přitlačit pásový materiál i mechanicky, například tak, že pásový materiál £ se přes nosné kladky vede ppd určitým úhlem opásání. Pásový materiál £ se zde za vychylovací kladkou 16 pokládá na dopravník £ a je již u první nosné kladky 17. která je obepnuta dopravníkem 2, k tomuto dopravníku pevně přitlačen. Na dalěí nosné desce 18 se pásový materiál £ a dopravník 2 opět vychylují o úhel 19 a následkem vlastního pnutí v pásovém materiálu £ se na tuto nosnou kladku 18 přiilačují. Podstatné je, že pásový materiál £ j® jíž před první nosnou kladkou 17 pod určitým napětím, které je zajištěno napínacím ústrojím 20. Podobné obepnutí je i na všéch dalších nosných kladkách 21 . 22. 23. Aby se pásový materiál £ nemohl na dopravníku 2 uvolnit, je za poslední nosnou kladkou 23 uspořádána malá podtlaková komora 2t která pásový materiál 1 přitahuje na dopravník 2. Tato podtlaková komora 2 může odpadnout, jestliže je dopravník 2 opatřen jehlami a hmotnost pásového materiálu £ je dostatečně velká, takže pásový materiál £ je na dopravník 2 přitlačovén působením zemské tíže a nemůže proklouznout.

Konstrukce nanášecí trysky 8 podle vynálezu je znázorněna na obr. 5. Permanentní magnet 24 spolu se jhem 25 vytváří v prstencové mezeře 26 magnetické pole o vysoké intenzitě. V prstencové mezeře 26 je uložena pohyblivá cívka 27. která je navinuta na štěrbinami opatřenou kostru 28 z lehkého kovu nebo na kostru z izolačního materiálu bez štěrbin, např. z polyesterové pryskyřice zesílené skleněnými vlákny. Poslední provedení je přes zhoršený odvod tepla ze skleněných vláken výhodnější, nebol tuhost kostry 28 z lehkého kovu se v důsledku potřebných štěrbin značně zmenšuje. Štěrbiny jsou přitom nutné, aby se omezily výřivé a zkratové proudy. Kuželovitý tvar kostry 28 těsně u upínací matice 29 vyztužuje konstrukci kostry 28, která pak není náchylná ke chvění. Pohyblivá cívka 27 je opatřena dvěma neznázorněnými přívody, kterými se do pohyblivé cívky 27 přivádějí budicí signály. Upínací matice 29 spojuje kostru 28 s uzavírací jehlou 30 nanášecí trysky 8. Membránové kotouče 31. mezi kterými jsou sevřena rozpěrná pouzdra 32. zajišlují přímočaré vedení uzavírací jehly 30.

Dělicí membrána 33 z pryže nebo plastického materiálu odděluje spodní prostor 34 pro nanášený materiál od horního prostoru 35 ve kterém je umístěná pohyblivá cívka 27. Nanášený materiál je do tohoto spodního prostoru 34 přiváděn přívodem 36 nanášeného materiálu. Zvláštní provedení vyústění tohoto přívodu 36 nanášeného materiálu bude podrobněji vysvětleno v souvislosti s obr. 7. Spodní prostor 34 je opatřen hubicí 37. mezi kterou a pláštěm 39 spodního prostoru 34 je vložen těsnicí kroužek 38. Hubice 37 je k plášti 39 přitlačována přírubou 40 na šrouby. Uzavírací jehla 30 vykonává dráhu 41 pouze několika desetin milimetru. Pro vymezení a nastavení této dráhy 41 slouží stavěči šroub 42 uspořádaný proti uzavírací jehle JO. Rovinnou dosedací plochou 43 mezi hubicí 37 a pláštěm 39 se hubice 37 může přesně vystředit vzhledem ke kuželovitému hrotu uzavírací jehly JO. Tímto způsobem je možno dosáhnou přesného otevření a přesného utěsnění kuželovitého hrotu ££ v sedle vývrtu 46 hubice H· Barvivo ve spodním prostoru 34 je pod určitým přetlakem, který se přenáší na membránu JJ, takže síly, které má vyvozovat pohyblivá cívka 27. mueí být značné. Aby tyto síly nemusely být tak velké, je horní prostor 35 nad dělicí membránou 33 pod tlakem. Do horního prostoru 35 proto ústí přívod 48 tlakového plynu, nejčastěji vzduchu, který proudí ve směru šipky £2, přičemž tlak tohoto tlakového plynu odpovídá tlaku nanášeného materiálu ve spodním prostoru 34. Malé rozdíly mezi oběma tlaky je možno použít k tomu, aby se bu3 urychlilo zavření uzavírací jehly 30 nebo její otevření. Tento tlakový plyn odchází z horního prostoru 35 prstencovou mezerou 26 a chladí pohyblivou cívku 27. Otvory 49 v kostře 28 pohyblivé cívky 27 umožňují vyrovnání tlaku na obou stranách kostry 28 a chlazení zadní strany kostry 28 odcházejícím tlakovým plynem. Tento tlakový plyn odtéká nejprve do pracovní mezery 50 mezi permanentním magnetem 24 a jhem 25 a odtud

I škrticím otvorem 21 ^do volného prostoru. Tímto škrticím otvorem 21 0® možné nastavit průtok tlakového plynu s zbránit jeho nadměrnému úniku. V přední části hubice 21 je ^nB konci vrtání 22 vytvořen výstupní otvor £2, přičemž poměr délky tohoto vrtání 22 K jeho průměru může být využit k ovlivnění paprsku nanášeného materiálu, který z nanášecí trýsky 8 vystupuje.

Nanášený materiál vystupuje z nanášecí trysky 8 rychlostí nejméně 10 m/s. Nanášecí tryska 8 je od povrchu 54 pásového materiálu 1 ve vzdálenosti 22. která je s výhodou v rozsahu 0,5 až 2 mm. Tím se dosáhne toho, že do pásového materiálu 1 vnikne dostatečně hluboko i nanášený materiál s vysokou viskozitou. Kromě toho se touto úpravou získají ostřejší obrysy nanášeného vzoru.

Na obr. 6 je v detailu znázorněn membránový kotouč 31. který je z tenkého kovového plechu o tloušlce menší než 1 % průměru 56 membránového kotouče 21· ^v membránovém kotouči il jsou vytvořeny radiální výřezy 57. které umožňují aby střed 58 membránového kotouče 21 se vzhledem k okraji 59 mohl při nepatrném vynaložení síly prohnout o několik desetin milimetru.

Na obr. 7 je podrobněji znázorněno vyústění přívodu 36 nanášeného materiálu do spodního prostoru 21· Protože u všech nanéšecích trysek jsou určité potíže s čištěním, je přívod 36 nanášeného materiálu tangenciální, čímž se při čištění spodního prostoru 34 dosáhne kruhového proudění, které velmi přispívá k tomuto čištění.

Při použití radiálního vyústění přívodu J6 nanášeného materiálu vznikají po stranách tohoto vyústění vírové oblasti a mrtvé prostory, takže čištění okolí tohoto vyústění je nedokonalé.

Na obr. 8 je znázorněna další obměna konstrukce nanášecí trysky 8. Konstrukce spodního prostoru 34 a hubice 37 nanášecí trysky 8 je stejná jako na obr. 5· Sevření membránového kotouče 21. dělicí membrány 33 a rozpěrných pouzder 32 je podobné jako na obr. 5 a je zajištěno maticí 60 a závitovým kroužkem 61 se zářezy na čele, který je; zašroubován v plášti 39.

Do prostoru nad dělicí membránou 33 ústí přívod 48 tlakového plynu. Nanášený materiál je do spodního prostoru 34 přiváděn přívodem 36 nanášeného materiálu. Uzavírací jehla 30 je zde ovládána diskovou magnetickou kotvou 62, která je vytvořena z dynamových plechů. Dva nebo více kruhovitých kotoučů z dynamových plechů malá tloušlky je spojeno dohromady do tenkého svazku, který se pohybuje ve směru šipky 64. čímž se dosahuje zavírání a otvírání nanášecí trysky 8. Hrníčková jádra 63. která vymezují pracovní mezeru 72. jsou z feritového materiálu, který značně omezuje vířivé proudy, a tím ztráty. Uvnitř těchto hrníčkových jader 62 jsou uloženy nehybná cívky 65. Při otevírání nanáěecí trysky 8 se vybudí horní nehybná cívka S5. spodní nehybná cívka 65 je bez proudu. Při uzavírání nanáěecí trysky 8 se vybudí spodní nehybná cívka 65. horní nehybná cívka 65 zůstane bez proudu. K přesnému nastavení dráhy uzavírací jehly 30 slouží stavěči šroub 66. který prochází krycí deskou 67. Poloha hrníčkových jader 63 se nastavuje šrouby 68. které dosedají na čelní strany hrníčkových jader §2· Stahovací šrouby 62 umožňují konečné zajištění hrníčkových jader 62 v plášti 70. Tlakový plyn přiváděný přívodem 48 tlakového plynu do prostoru nad dělicí membránou 22 odchází štěrbinou H do pracovní mezery £2 a odtud otvory 22 ^d° okolní atmosféry. Výhoda provedení podle obr. 8 ze srovnání 3 provedením podle obr. 5 spočívá v tom, že přes poměřně malou,hmotnost diskové magnetické kotvy 62 lze dosáhnout velkých přítlačných sil, přičemž nehybné cíkky 65 mohou být připojeny tuhými přívody, které nejsou vystaveny ohybovému namáhání. Poměr vodičů nehybných cívek 65 může být dimenzován tak, že se podstatně zmenší ztrátové teplo vznikající v těchto nehybných cívkách 65 a problémy s odvodem tohoto tepla.

Výhoda provedení podle obr. 5 ve srovnání s provedením podle obr. 8 spočívá v tom, že poměr síly ke hmotě jehly lze libovolně zvyšovat zvýšením hodnoty proudu protékajícího pohyblivou cívkou 27. Musí však být zajištěn odvod ztrátového tepla z pohyblivé cívky 27. Konstrukce nanášecí trysky 8 se proto volí podle provozních podmínek. Pohyblivá cívka 21 z obr. 5, případně nehybné cívky 65 z obr. 8 se budí obdélníkovými proudovými impulsy.

Cívkou 21. éŽ prochází nejdříve po dobu několika setin až desetin ms proud vysoké intenzity a pak přibližně desetkrát menší trvalý proud. Tímto způsobem buzení je u provedení podle obr. 5 možné dosáhnout velmi vysokých hodnot zrychleni a nanášecí trysky 8 je vhodná zejména pro výrobu jemných vzorů. Mezi jednotlivými náběhy budicího proudu jsou dostatečně dlouhé intervaly, během kterých protéká pohyblivou cívkou 27 podstatně menší trvalý proud. Protože u provedení podle obr. 8 jsou podstatně lepší podmínky pro odvod tepla, ale magnetická síla nemůže být zvyšována přes nasycení disková magnetická kotvy 62. nemohou zde sice být dosaženy vysoké hodnoty zrychlení, avšak nanášecí tryska 8 může být za časovou jednotku mnohem častěji otevřena a zavřena. Konstrukce nanášecí trysky 8 podle obr. 8 může být trvale spínána opakovacím kmitočtem 2 až 3. kHz. To znamená, že uzavírací jehla 30 nanášecí trysky 8 otevírá a zavírá přibližně 2 000 až 3 000 krát za s. Tento způsob provozu nanášecí trysky 8 má umožnit hlavně tisknutí polotónů. U sítotisku je známo, že rotačními šablonami nemohou být tištěny věrné polotóny. Polotóny se v sítotisku dosahují tak, že se ve stšnš šablony vytvářejí různá velké otvory. Různš velké otvory v šabloně však mají nedostatek spočívající v tom, že hodnota tónu je značná zkreslena již při výrobě šablony, což vylučuje dosažení kvalitních polotónů. Rychlý ovladatelná nanášecí tryska 8 však při konstantním kmitočtu otevírání může být otevřena po delší nebo kratší dobu, nebo při konstantní době otevření otevírána s vyšším opakovacím kmitočtem, což umožňuje nanášet na pásový materiál různé množství nanášeného materiálu, například barvy, za jednotku času a dosáhnou tak požadovaného odstínu barvy.

Na obr. 9 je znázorněno další provedení nanášecí trysky 8. Nehybné cívky 65 jsou zde uloženy v dutých válcových pláštích 74. které jsou na jedné straně uzavřeny základními deskami 75, Základní deska 75 je opatřena vnitřním jádrem, které je obklopeno nehybnou cívkou 65. Základní deska 75 je na styčné ploše 76 slepena s dutým válcovým pláštěm 74. který může být od základní desky 75 oddělen izolační vložkou, například z papíru, kterou se omezí vířivé proudy. Na vnější okraj dutého válcového pláště 77 navazuj· prstencový nákružek 77. který se směrem ke kruhové magnetické kotvš 78 kuželovité sbíhá.

Tloušťka kruhové magnetické kotvy 78 se smšrem k okraji nejdříve zvětšuje a pak opšt zmenšuje. Z hlediska optimálního využití materiálu kruhově magnetické kotvy 78 je třeba, aby v ní bylo konstantní magnetické sycení. V oblasti mezi okrajem 79 a prvním bodem 81 zlomu se tloušťka kruhové magnetické kotvy 78 proto zvětšuje výrazně, protože se zmenšujícím se poloměrem zde roste magnetický tok. V oblasti mezi prvním bodem 81 zlomu a druhým bodem 82 zlomu je celkový magnetický tok již konstantní, takže také plocha válcového průřezu kruhové magnetické kotvy 22» d^e v této oblasti konstantní, což však znamená, že tloušťka kruhové magnetické kotvy 78 v této oblsti ještě musí s ubývajícím poloměrem vzrůstat, neboť musí být .splněna podmínka 2n*>.h = konstanta a poloměr se zmenšuj·. Od druhého bodu 82 zlomu smšrem k ose 80 se tloušťka kruhové magnetické kotvy 78 opšt zmenšuje, důvodem je opšt' né zmenšování magnetického toku. Středová oblast 83 kruhové magnetické kotvy 78 mé již konstantní tloušťku a slouží k připevnění kruhové magnetické kotvy 78 na uzavírací jehlu 30.

Pomocí znázorněného profilu kruhové magnetické kotvy 78 je možné při minimální hmotnosti kruhové magnetické kotvy 78 dosáhnout velkou přltažnou sílu. V každém místě poloměru kruhové magnetické kotvy 78 je právě takový profil, aby tato kruhová magnetické kotva 78 měla při daném magnetickém toku témšř konstantní magnetické nasycení. Maximální plocha válcového řezu kruhovou magnetickou kotvou 28 soustředného s osou 80 je rovna přibližně polovině průřezu, který je pro magnetický tok k dispozici v dutém válcovém plášti 74 a základní desce 75. Vzduchové mezery 84 mezi kruhovou magnetickou kotvou 78 a základní deskou 75 a prstencovým nákružkem 77 se volí tak? aby se uzavírací jehla 30 mohla pohybovat se zdvihem několika desetin mm. Nehybná cívka 65 se dimenzuje tak, aby kruhová magnetická kotva 78 byla právš magneticky nasycena a aby se nehybné cívky 6£ příliš nezahřívaly. Další výhoda popsaného provedení kruhové magnetické kotvy 78 spočívá v tom, že hmoty kruhové magnetické kotvy 78 se posunou smšrem k ose 80. čímž také vzrůstá vlastní kmitočet kruhové magnetické kotvy 78.

Při nanášení materiálu ovládanými nanášecími tryskami 8 je možno nad pásovým materiálem £ uspořádat nehybný nosník 3 s nanášecími tryskami a do pohybu uvést pásový materiál £ pod nanášecími tryskami 8. Pro odpovídající jemné rozlišení vzoru do jednotlivých čar je potřebný velmi vysoký počet nanáSecích trysek J3, takže celé zařízení je velmi rozměrné a nákladné. Zejména tehdy, když se na místo obvyklých nanáSecích trysek použije poměrně rychle pracujících nanáSecích trysek 8 podle vynálezu, které jsou poměrně nákladné, je účelné tyto nanáSecí trysky 8 lépe využít, tj. udělit jim vlastní pohyb, aby obsáhly větší část plochy pásového materiálu £. Takové uspořádání vyžaduje podstatně menší počet nanáSecích trysek 8 a umožňuje nanášení jemných vzorů s potřebou menšího počtu přenosových zařízení, tj. snímačů, předzesilovačů a výkonových zesilovačů. Možná provedení takového zařízení jsou znázorněna na obr. 10 až 12.

Podle obr. ,0 je pásový materiál £ veden dopravníkem 2 pod nosníky £ s nanášecími tryskami 8. Dopravník 2 se vede přes dva vratné válce 94. které jsou uspořádány na rámu 95 zařízení. Po potištění se pásový materiál £ nadzvedne od dopravníku ,2 a zavede do sušárny 96.

Dopravník 2 může být z drátěného pletiva a pásový materiál £ může být na dopravník 2 přitlačován pomocí neznázorněných podtlakových komor, které jsou uspořádány pod dopravníkem 2.

V provedení znázorněném na obr. 10 a 11 jsou napříč ke směru posuvu pásového materiálu £, který je označen šipkou 101. upraveny kolejnice 99. ^na Které dosedají kladky 97. které nesou nosníky £. Nosníky £ se mohou pomocí kladek 97 pohybovat ve směru šipky 98. tj. napřič ke směru posuvu pásového materiálu £. Kolejnice 99 sahají též přes postranní oblasti 100. které leží po obou stranách pásového materiálu £. V těchto postranních oblastech 100 jsou umístěny zachycovaeí nádrže pro barvu, tj. nádrže, do kterých lze při čištění a při změně barvy odvádět barvu, případně čisticí vodu.

Nosníky £ jsou z výchozí polohy, znázorněné na obr. 11, vedeny ve směru šipky 98 napříč přes pásový materiál £. Nanášecí trysky 8 přitom na pásový materiál £ podle programu vystřikují nanášený materiál. Po přechodu nosníků £ přes pásový materiál £ se pásový materiál £ krokově posune ve směru šipky 101. Velikost tohoto kroku je libovolně nastavitelná a volí se jednak podle konstrukce nanáSecích trysek 8, jednak podle žádané jemnosti vzoruj. Nato se nosníky £ opět navracejí do své výchozí polohy a během tohoto zpětného chodu opět potiskuji pásový materiál £. Nanášecí trysky 8 jsou přitom řízeny signály z neznázorněných datových, případně řídicích vedení. Výhoda tohoto provedeni vynálezu spočívá v tom, že pro potištění velkých šířek pásového materiálu £ je potřebný jen malý počet nanáSecích trysek 8. Rychlost tisku, kterou lze v tomte případě dosáhnout, je srovnatelná s rychlostí běžných strojů pro potiskování koberců, je tedy v rozsahu 3 až 10 m za minutu. Investiční náklady jsou přitom poměrně nízké.

Podle obr. 12 je pásový materiál £ přemostěn příčnými nosníky 103. 106 s nanášecími tryskami 8, které se mohou ve směru šipky 102 krokově posunout napříč k pásovému materiálu £. Každý příčný nosník 103, 106 může samozřejmě nésti více řad nanáSecích trysek 8, pro lepší přehled je však na obr. 12 znázorněna pouze jedna řada nanáSecích trysek 8. Příčné nosníky I0£, £ 06 jsou pomocí výkyvných pák 104 spojeny do kloubového čtyřúhelníku, takže při pohybu příčného nosníku 103 v jednom směru se druhý příčný nosník 106 posouvá v opačném směru.

Tato konstrukce zmenšuje namáháni základu zařízeni, nebol těžiště kloubového čtyřúhelníka se nepřesouvá. Každá nanášecí tryska 8 na příčném nosníku 103. 106 při svém pohybu překonává pouze zlomek šířky 105 pásového materiálu £. Tato dráha může činit například 2,5 cm, takže spojovací klouby 107. 108 příčných nosníků 103. 106 se napříč k pásovému materiálu £ posouvají pouze o 2,5 cm, což přináší úsporu prostoru potřebného pro posuv příčných nosníků 103. 106. Natáčení výkyvných pák 104 se provádí pomocí společného táhla 110 a hydraulického válce 111. Po ukončení krátkého zdvihu příčných nosníků 103. 106 se dopravník 2 spolu s pásovým materiálem £ krokově posune ve směru šipky 109.

Na obr. ,3 je znázorněno ústrojí k čištění nanáěecích trysek 8. Také zde je nosník £ uložen pomocí kladek 97 na kolejnicích 99. které jsou po obou stranách zařízení zakotveny v základech 113. Pásový materiál je buS přesouván dopravníkem 2, jak již bylo popsáno, nebo může ležet na tiskovém stole 118. což je znázorněno na obr. 13. Vedle tiskového stolu 118 je po jedné nebo po obou stranách vytvořena šachta, ve které je otočně uložen čisticí válec 115 Povrch tohoto čisticího válce 115 může být opatřen potahem z pěnové hmoty. Při pohybu nosníku 3 ^se konce nanášecích trysek 8 otírají o čisticí válec 115 a případné nečistoty nebo kapky barvy jsou povrchem čisticího válce 115 setřeny. Aby se nečistoty a zbytky barvy z čis ticího válce opět odstranily, jsou u tohoto čisticího válce 115 uspořádány vodní trysky 116 a ždímací válce 117. ždímací válce 117 mohou být na čisticí válec 115 přitlačovány pákovými soustavami 119. Vodní trysky 116 a přiložení ždímacího válce 117 lze automaticky odvodit od pohybu nosníku 3· Pohyb nosníku 3 trysek pokračuje až nad kanál 114. nad nimž se nosníky 3 rovněž mohou zastavit. Pomocí kanálů 114 je možno provádět výměnu nanášecích trysek 8 menší opravy.

Claims (21)

1. PŘEDMĚT V Ϊ N Á LEZU

   1. Zařízení pro nanášení vzorů na pásový materiál, která sestává z nanášecích trysek, opatřených přívodem nanášeného materiálu, které jsou uspořádány nad dopravníkem pásového materiálu uloženým na nosných kladkách, pod kterým je uspořádána podtlaková komora, vyznačující se tím, že nanášecl trysky (8) jsou opatřeny uzavíracími jehlami (30) spojenými mechanicky s pohyblivými cívkami (27) nebo magnetickými kotvami (62, 78) a jsou uspořádány proti nosným kladkám (7, 17, 18, 21, 22, 23) a podtlakovým komorám (5) ve vzdálenosti 0 až 5 mm od povrchu pásového materiálu (1).
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že nanášecí trysky (8) jsou od povrchu pásového materiálu (1) uspořádány ve vzdálenosti 0,5 až 2 mm.
3. 3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že nosné kladky (7, 17, 18, 21, 22, 23) jsou uspořádány v podtlakových komorách (5).
4. 4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že podtlakové komory (5) jsou rozloženy podél spodní strany dopravníku (2).
5. 5. Zařízení podle bodů 1 a 4, vyznačující se tím, že dopravník (2) je z materiálu propustného pro plyny, např. sítový, a část jeho volné plochy podél .pásového materiálu (1) je překryta nepropustným pásem (9).
6. 6. Zařízení podle bodů 1, 3 a 4 vyznačující se tím, že v podtlakové komoře (5) je uspořádána svislá přepážka (10) rovnoběžná a dopravníkem (2), která je spojena se stavěcím šroubem (11a) uspořádaným napříč pod dopravníkem (2).
7. 7. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že před první nosnou kladkou (7, 17) dosedá na pásový materiál (1) napínací ústrojí (20).
8. 8. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že nanášecí trysky (8) jsou uspořádány na nosníku (3), který je prostřednictvím kladek (97) pojízdně uložen na kolejnicích (99), které jsou uspořádány nad dopravníkem (2) napříč k tomuto dopravníku (2).
9. 9. Zařízeni podle bodů 1 a 8, vyznačující se tím, že v jedné nebo obou koncových oblastech kolejnic (99) jsou uspořádány čisticí válce (115).
10. 10. Zařízení podle bodů 1, 8 a 9, vyznačující se tím, že čisticí válce (115) jsou uspořádány v dráze výstupů nanášecích trysek (8) a jsou opatřeny měkkým povrchem.
11. 11. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že nanášecí trysky (8) jsou uspořádány na dvojici příčných nosníků (103, 106), které jsou výkyvnými pákami (104) spojeny do kloubového čtyřúhelníku.
12. 12. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že uzavírací jehla (30) nanášecí trysky (8) je opatřena dělicí membránou (33) oddělující v nanášecí trysce (8) spodní prostor (34) pro nanášený materiál od horního prostoru (35) pohyblivé cívky (27), která-je uspořédéna v pracovní mezeře (50) mezi permanentním magnetem (24) a jhem (25).
13. 13. Zařízení podle bodu 12, vyznačující se tím, že uzavírací jehla (30) je nad dělicí membránou (33) opatřena souosými membránovými kotouči (31), mezi kterými jsou uspořádána rozpěrná pouzdra (32).
14. 14. Zařízení podle bodu 12, vyznačující se tím, že do horního prostoru (35) ústi přívod (48) tlakového plynu.
15. 15. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že nanášecí tryska (8) sestává z pláště (39) a hubice (37), mezi kterými je vytvořena rovinná dosedací plocha (43).
16. 16. Zařízení podle bodu 1, 12 a 13, vyznačující se tím, že síly membránových kotoučů (31) jsou meněí než 1 % jejich průměrů (56).
17. 17. Zařízení podle bodů 1, 13 a 14, vyznačující se tím, že v membránových kotoučích (31) jsou vytvořeny radiální výřezy (57).
18. 18. Zařízení podle bodů 1 a 12, vyznačující se tím, že spodní prostor (34) je opatřen přívodem (36) nanášeného materiálu, který do tohoto spodního prostoru (34) ústí tangenciálně.
19. 19. Zařízení podle bodu 1, vyznačující ee tím, že v nanášecí trysce (8) jsou uspořádána hrníčková jádra (63) opatřená nehybnými cívkami (65), přičemž mezi hrníčkovými jádry,_; (63) je vytvořena pracovní mezera (72), ve které je uspořádána disková magnetická kotva (62) spojená s uzavírací jehlou (30).
20. 20. Zařízení podle bodů 1 a 19, vyznačující se tím, že nehybné cívky (65) v nanášecí . trysce (8) jsou uloženy v hrníčkových jádrech sestávajících ze základní desky (75) s vystupujícím vnitřním jádrem, na které je uspořádán dutý válcový plášť (74) opatřený kuželovité se sbíhajícím prstencovým nákružkem (77), přičemž mezi prstencovými nákružky (77) je uspořádána kruhová magnetická kotva (78), jejíž tloušťka se nejdříve zmenšujícím se poloměrem zvětšuje a poté se s ubývajícím poloměrem zmenšuje.
21. 21. Zařízeni podle bodu 20, vyznačující se tím, že největší plocha válcového průřezu kruhové magnetické kotvy (78) je rovna 0,5 magnetického průřezu dutého válcového pláště (74).

    8 listů výkresů