Uherský Ostroh
Uherský Ostroh | |
---|---|
Náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Uherský Ostroh |
Obec s rozšířenou působností | Uherské Hradiště (správní obvod) |
Okres | Uherské Hradiště |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°59′8″ s. š., 17°23′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 277 (2024)[1] |
Rozloha | 26,53 km²[2] |
Nadmořská výška | 178 m n. m. |
PSČ | 687 24 |
Počet domů | 1 415 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Zámecká 24 687 24 Uherský Ostroh podatelna@uhostroh.cz |
Starosta | Bc. Vlastimil Kuřimský |
Oficiální web: www | |
Uherský Ostroh | |
Další údaje | |
Kód obce | 592749 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Uherský Ostroh (německy Ungarisch Ostra, maďarsky Magyarsárvár) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, jedenáct kilometrů jihozápadně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přibližně 4 300[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno města je totožné s obecným jménem ostroh – srázný skalní výčnělek. Až do 19. století bylo město nezřídka nazýváno i Ostrov, neboť leželo na ostrově uprostřed řeky Moravy. V nejstarších dokladech (do 14. století) se používalo i jméno Stenice, případně Stanice, jehož původ a význam je nejasný. Přívlastek Uherský se objevil až v polovině 19. století napodobením jména Uherského Hradiště (v letech 1960–1968 se tento přívlastek nepoužíval).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Už ve druhé polovině 11. století se v těchto místech nacházela osada zvaná Stenice. Jednalo se o důležitý záchytný bod obchodních karavan. Na obranu obchodních stezek a v zájmu zajištění pohraničního území proti útokům uherských nájezdníků začali přemyslovští panovníci budovat obranný systém, jehož součástí byl právě i Uherský Ostroh (Stenice). První písemný doklad dosvědčující existenci opevněného sídla pochází z roku 1275, kdy na hradě přenocoval král Přemysl Otakar II. V roce 1371 se objevuje první písemná zmínka o samotném městě Ostrohu.
Důležitou roli sehrál Uherský Ostroh také v období husitských válek. V této době bylo ostrožské panství v rukou Haška z Valdštejna, stoupence Husova učení. Za pomoci dvou husitských knězů si získal na svou stranu většinu místního i okolního obyvatelstva. V roce 1420 se zde husité vojensky zorganizovali a vytvořili tzv. Nový Tábor, odkud pronikali do širokého okolí. Později se stal Ostroh významnou a neporazitelnou moravskou husitskou baštou. V letech 1465–1480 zde sídlil velitel elitních složek armády krále Matyáše Korvína, Petr Haugvic z Biskupic.
Asi největší rozkvět zaznamenalo město i celé panství za vlády mocného rodu pánů z Kunovic. Patřilo k těm největším v zemi a čítalo 27 obcí. Slibný rozkvět skončil za Jana Bernarta z Kunovic, ten se přidal v době protihabsburského povstání na stranu rebelů a tím rozhodl o zkonfiskování celého panství.
V roce 1622 získali Ostroh Lichtenštejnové. Ti městu nevěnovali moc velkou pozornost. Přesto si uchovalo hospodářskou prosperitu, svědčí o tom značný rozvoj cechů, které měly ve městě bohatou tradici.
Od poloviny 15. století zde žila také početná menšina židů, kteří zde tvořili zvláštní komunitu a v letech 1849–1919 i samostatnou židovskou obec. Významným způsobem se podíleli na ekonomickém povznesení města. Stávala zde také židovská synagoga. S ústupem německých jednotek byla zbourána.
Ve městě se později nacházelo mnoho prosperujících továren (první moravská továrna na tužky, cukrovar, pivovar). Další rozkvět zaznamenalo město v letech 1850–1949, kdy se Uherský Ostroh stal sídlem okresního soudu a řady dalších úřadů. Po zrušení většiny z nich město ztratilo na svém významu.
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Uherský Ostroh
- Kvačice
- Ostrožské Předměstí
Sport
[editovat | editovat zdroj]Ve městě působí s dlouholetou tradicí fotbalový klub FK Uherský Ostroh (založen 1920) a hokejový klub Hokej Uherský Ostroh (1929). Kromě nich je zde také sportovně střelecký klub SSK Uherský Ostroh.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Uherský Ostroh vznikl v šestnáctém století renesanční přestavbou gotického hradu ze druhé poloviny třináctého století.[5]
- Kostel sv. Ondřeje
- Fara na náměstí svatého Ondřeje
- Hotel Morava na náměstí svatého Ondřeje
- Pomník padlých 1. světové války
- Socha svatého Floriána
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Socha svatého Libora
- Socha svatého Petra z Alkantary
- Kříž na náměstí
- Židovský hřbitov
- Obloukový most přes řeku Moravu
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Most přes řeku Moravu
-
Zámek
-
Židovský hřbitov
-
Náměstí svatého Ondřeje
-
Kříž na náměstí
-
Domy na náměstí
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Rudolf Polzhofer (1849–1919), politik
- Jan Černý (1874–1959), předseda československé vlády
- Josef Hahn (1884–1943), architekt
- Otakar Borůvka (1891–1995), matematik
- František Sátora (1893–1973), ekonom, odbojář
- Martin Lecián (1900–1927), zločinec
- Antonín Straka (1906–1945), odbojář
- František Bogataj (1913–1999), odbojář
- Zdeněk Galuška (1913–1999), spisovatel, malíř a lidový vypravěč
- Blahoslav Smišovský (1931–2011), hudební skladatel
- František Vaněk (1931–2020), hokejista
- Helena Fibingerová (* 1949), atletka, mistryně světa ve vrhu koulí
- Jan Zajíček (* 1951), hokejista
- Martin Severa (* 1956), novinář a televizní moderátor
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Trenčianske Teplice, Slovensko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 203–204.
- ↑ PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Uherský Ostroh, s. 655–658.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Uherský Ostroh na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Uherský Ostroh v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Uherský Ostroh
- Města na Moravě
- Obce s pověřeným obecním úřadem
- Obce v okrese Uherské Hradiště
- Mikroregion Ostrožsko
- Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě
- Městské památkové zóny v Česku
- Slovácká vinařská podoblast
- Města v okrese Uherské Hradiště
- Sídla v Dolnomoravském úvalu
- Sídla ve Vizovické vrchovině
- Sídla na řece Moravě