Hluk (okres Uherské Hradiště)

Hluk
	Hlucká tvrz
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Uherské Hradiště
Obec s rozšířenou působností	Uherské Hradiště; (správní obvod)
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°59′17″ s. š., 17°31′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 289 (2024)
Rozloha	28,39 km²
Katastrální území	Hluk
Nadmořská výška	222 m n. m.
PSČ	687 25
Počet domů	1 362 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	Hřbitovní 140; 687 25 Hluk ; mesto@mestohluk.cz
Starosta	David Hájek (ODS)
	Oficiální web: www.mestohluk.cz
	Hluk
Další údaje
Kód obce	592170
Kód části obce	39900
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hluk (německy Hulken) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 10 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na potoce Okluky. Žije zde přibližně 4 300^[1] obyvatel.

Název

Město nese svůj název (už od nejstarších dokladů) podle hlučně tekoucí vody. Jiné výklady původu jména jsou nevěrohodné.^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294.

Pamětihodnosti

Tvrz Hluk
Kostel svatého Vavřince postavený v letech 1735–1740
Boží muka Pod Babíma horama
Fara
Kino Hluk (1927–2017)
Památkové domky v Klebetově
Přírodní památka Okluky
Přírodní rezervace Kobylí hlava
Přírodní památka Pod Husí horou

Strojírenství

Autopal je továrna na výrobu automobilové osvětlovací a klimatizační techniky, vyráběné v nadnárodní společnosti Hanon systems. Závod v Hluku se specializuje na chladicí a klimatizační techniku.

Tradice a spolky

Jízda králů

Město je proslaveno tradiční jízdou králů, která se koná každé tři roky první víkend v červenci. Tato lidová tradice připomíná historickou událost, kdy král Matyáš Korvín po prohrané bitvě u Uherského Brodu prchal skrze Hluk v ženském přestrojení.

V současnosti je tradice udržována stylem, kdy přes město je na opentlených a ozdobených koních vezen malý chlapec v ženském hluckém kroji v doprovodu krojovaných legrutů. Průvod je doplněn o několik stovek krojovaných občanů města, okolních obcí, zahraničních a domácích folklorních souborů.

Hudba

S jízdou králů je také spojen každoroční festival dechových hudeb (pořádán vždy v sobotu v prvním týdnu v červenci) a folklorní festival (pořádán vždy v neděli). v Hluku také působí řada dalších kapel či cimbálových muzik. Mezi nejznámější patří DH Šarovec a DH Kosenka. Dále pak CM Babica, CM Ženičky, CM Šefranica.

Soubory a spolky

V Hluku působí široké spektrum souborů, spolků, kroužků a dalších zájmových oblastí. Mezi ně kapely a cimbálové muziky patří také folklorní soubory pracující buďto při Základní škole Hluk nebo pracující za podpory města Hluk. Jmenovitě to jsou: ženský pěvecký sbor Ženičky, Mužský pěvecký sbor, Folklorní soubor Okluky, Folklorní soubor Dolňácko a dále pak dětské folklorní soubory od nejmenších to jsou DFS Košuláčci, DFS Žarůžek, DFS Hluboček. Dětské soubory pracují při ZŠ Hluk.

Esperanto

V roce 1933 byl v Hluku založen klub esperantistů (součást Svazu československých esperantistů), jehož členové udržovali korespondenční kontakty s mluvčími esperanta v mnoha zemích světa a pozvali do Hluku několik významných cestovatelů, kteří přednášeli v esperantu s tlumočením do češtiny před místním publikem (Henrik Seppik přednášel o Laponsku, Erika Seppiková o Estonsku, Joseph R. Scherer z USA o cestě po Přední Indii, černoch Kola Ajayi o Africe). Každoročně se také konaly večírky s bohatým česko-esperantským programem a v roce 1937 byla sehrána divadelní hra Jízdní hlídka s legionářskou tematikou od Františka Langera v esperantském překladu Kavaleria patrolo.^[5]^[6]^[7]

Osobnosti

Dominik Černý (1903–1973), malíř malující hlucké kroje a Hluk
František Hořínek (1887–1977), učitel, kronikář, napsal knihu Slovácké městečko Hluk
Jan Konstantin Kessler (1892–1943), československý legionář, plukovník zdravotnické služby (generál zdravotnické služby in memoriam), překladatel, člen Ústředního vedení Obrany národa, popravený nacisty
František Kožík (1909–1997), spisovatel; ve svém díle Na dolinách svítá popisuje tvrz Hluk, na kterou umístil fiktivní postavu hejtmana Šarovce
Käthe Odwody (1909–1997), rakouská odbojářka
František Omelka, prozaik, esperantista, učitel
Jan Smital (1896–1955), malíř
Antonín Zelnitius, učitel, archeolog
Stanislav Vavřínek (* 1972), dirigent^[8]

Galerie

Nádvoří tvrze
Náměstí Komenského
Kostel svatého Vavřince
Památkově chráněné domky v ulici Rajčovna
Památkově chráněné domky v Hluku
Věž kostela svatého Vavřince
Bývalé hlucké kino (od r. 2017 ZUŠ Hluk)
Základní umělecká škola Hluk

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. S. 264.
↑ OMELKA, František. Esperanto v Hluku. Moravskoslovenské pomezí. 1938, roč. 3, čís. 6 (Hlucké číslo), s. 7.
↑ PLAČKOVÁ, Marie. Esperanto v Hluku. Hlucké noviny. 2007, čís. 2, s. 16–17. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Gallery: Spolek Hluckých esperantistů^{[nedostupný zdroj]}
↑ Český hudební slovník. slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.

Literatura

Břečka, Jan et al. Hluk : dějiny města. Redakce Jiří Mitáček. 1. vyd. Hluk: Město Hluk, 2011. 735 s. ISBN 978-80-254-9705-0. 1500 výtisků.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hluk na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Hluk ve Wikislovníku
Hluk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky města
O historii Hluku
Římskokatolická farnost Hluk
Základní škola

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. S. 264.

[5] OMELKA, František. Esperanto v Hluku. Moravskoslovenské pomezí. 1938, roč. 3, čís. 6 (Hlucké číslo), s. 7.

[6] PLAČKOVÁ, Marie. Esperanto v Hluku. Hlucké noviny. 2007, čís. 2, s. 16–17. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[7] Gallery: Spolek Hluckých esperantistů^{[nedostupný zdroj]}

[8] Český hudební slovník. slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]