[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Třída Leander

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o lehkých křižnících. O fregatách pojednává článek Typ 12I Leander.
Třída Leander
HMS Orion
HMS Orion
Obecné informace
UživateléVlajka RN Royal Navy
Australské královské námořnictvo
Novozélandské královské námořnictvo
Indické námořnictvo
Typlehký křižník
Lodě8
Spuštění na vodu1931–1934
Uvedení do služby1933–1936
Osud3 potopeny
6 vyřazeno 1948–1949
1 vyřazen 1962
Předchůdcetřída York
Nástupcetřída Arethusa
Technické údaje podtřídy Leander
Výtlak6985–7270 t (standardní)
9000–9280 t (plný)[1]
Délka169,01 m (max.)
Šířka16,97 m
Ponor5,79–5,99 m
Pohon6 tříbubnových kotlů
4 turbínová soustrojí
4 lodní šrouby
72 000 hp
Rychlost32,5 uzlu
Posádka570
Výzbroj8× 152mm kanón (4×II)
4× 102mm kanón (4×I)
12× 12,7 mm Vickers (3×IV)
8× 533mm torpédomet (2×IV)
Pancíř25mm dělové věže
102mm boky
51mm paluba
Letadlahydroplán
1× katapult
Technické údaje podtřídy Perth
Výtlak6830–7105 t (standardní)
8850–9150 t (plný)
Délka171,37 m (max.)
Šířka17,27 m
Ponor5,64–5,79 m
Pohon4 tříbubnové kotle
4 turbínová soustrojí
4 lodní šrouby
72 000 hp
Rychlost32,5 uzlu

Třída Leander byla třída lehkých křižníků britského královského námořnictva a australského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Ve službě byly od roku 1933. Křižníky se účastnily druhé světové války. Tři byly ve válce potopeny. Zahraničními uživateli bylo novozélandské královské námořnictvo a indické námořnictvo.

Celkem bylo ve dvou skupinách postaveno osm jednotek této třídy. První skupinu třídy Leander tvořilo pět plavidel. Do služby byly přijaty v letech 19331936. Byly to jediné britské křižníky od 80. let 19. století, které měly pouze jeden komín. Druhá tříčlenná skupina byla postavena ve třech kusech, z toho jeden pro Austrálii. Lišila se rozdělením pohonného systému do dvou oddělených celků, aby nedošlo k jejich zničení jedním zásahem.[1]

Jednotky třídy Leander:[1]

Jméno Podtřída Loděnice Založení kýlu Spuštění na vodu Přijetí do služby Status
Achilles Leander Cammell Laird 11. června 1931 1. září 1932 6. října 1933 V letech 1941–1946 zapůjčen na Nový Zéland. Od roku 1948 provozován indickým námořnictvem jako INS Delhi (C74). Sešrotován 1978.
Ajax Leander Vickers-Armstrong, Barrow 7. února 1933 1. března 1934 12. dubna 1935 Prodán do šrotu 1949.
Leander Leander Devonport Dockyard 8. září 1930 24. září 1931 24. března 1933 V letech 1941–1945 zapůjčen na Nový Zéland. Prodán do šrotu 1949.
Neptune Leander Portsmouth Dockyard 24. září 1931 31. ledna 1933 23. února 1934 Dne 19. prosince 1941 se ve Středomoří potopil po najetí na několik min.
Orion Leander Devonport Dockyard 26. září 1931 24. listopadu 1932 18. ledna 1934 Prodán do šrotu 1949.
Hobart (ex Apollo) Perth Devonport Dockyard 15. srpna 1933 9. října 1934 13. ledna 1936 Dne 29. září 1939 převeden Austrálii. Prodán do šrotu 1962.
Perth (ex Amphion) Perth Portsmouth Dockyard 26. června 1933 27. července 1934 6. července 1936 Dne 25. července 1939 převeden Austrálii. Dne 1. března 1942 potopen japonským námořnictvem v bitvě v Sundském průlivu.
Sydney (ex Phaeton) Perth Swan Hunter 8. července 1933 22. září 1934 24. září 1935 Dne 19. listopadu 1941 byl potopen německým pomocným křižníkem Kormoran.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
HMAS Perth
HMAS Hobart

Hlavní výzbroj křižníku tvořilo osm 152mm/50 kanónů BL Mk.XXIII umístěných ve čtyřech dvoudělových věžích. Doplňovaly je čtyři dvouúčelové 102mm/45 kanóny QF Mk.V HA a dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety. Nesená torpéda byla verze Mk.IX. Vybaveny byly katapultem a jedním hydroplánem (postupně typy Fairey Seafox, Fairey SwordfishSupermarine Walrus). Pohonný systém tvořilo šest tříbubnových kotlů Admiralty a čtyři turbínová soustrojí Parsons o výkonu 72 000 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32,5 uzlu.[1]

Modifikace

[editovat | editovat zdroj]

Během služby byla zejména zesilována protiletadlová výzbroj plavidel. Například na většině plavidel byly 102mm kanóny nahrazeny dvojnásobným počtem 102mm kanónů Mk.XVI ve dvouhlavňové lafetaci. Dále byly přidávány 40mm a 20mm kanóny. Složení lehké výzbroje se u jednotlivých plavidel lišilo. Na křižnících Achilles a Leander byla odstraněna zadní dělová věž a nahrazena protiletadlovými kanóny. Na plavidlech první skupiny byl za války odstraněn katapult s hydroplánem.[1]

Operační služba

[editovat | editovat zdroj]
HMS Ajax
Dochovaná dělová věž křižníku Delhi (ex Achilles)

Lehké křižníky AjaxAchilles se spolu s těžkým křižníkem HMS Exeter v prosinci 1939 utkaly s německým těžkým křižníkem Admiral Graf Speebitvě u ústí Rio de La Plata. Exeter zde sice byl těžce poškozen, Admiral Graf Spee však určitá poškození také utrpěl a jeho kapitán ho později raději sám potopil.

Dne 19. července 1940 se Sydneybitvě u mysu Spatha podílel na potopení italského lehkého křižníku Bartolomeo Colleoni. V červenci 1940 se Sydney, OrionNeptune účastnily bitvy u Punta Stilo. V listopadu 1940 se Orion, AjaxSydney účastnily útoku na Taranto.

V březnu 1941 Ajax, Orion, SydneyPerth bojovaly v bitvě u Matapanu. V květnu 1941 byl Orion těžce poškozen náletem při evakuaci Kréty. Dne 11. listopadu 1941 se lehký křižník Sydney západně od Austrálie střetl s německým pomocným křižníkem Kormoran. Kormoran jej dokonale překvapil a rychle potopil, ale sám po bitvě také klesl ke dnu.

Lehký křižník Perth nejprve bojoval v bitvě v Jávském moři a poté byl ztracen během bitvy v Sundském průlivu počátkem roku 1942. Hobart byl součástí spojeneckých sil v bitvě v Korálovém moři. Neptune se potopil po najetí na několik (3–4 ks) min 19. prosince 1942.

Leander byl v červenci 1943 těžce poškozen zásahem japonského torpéda v bitvě u ostrova Kolombangara. Oprava trvala plných 25 měsíců.[1]

  1. a b c d e f GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 30. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]