Pomeranč
Pomeranč (z latiny pomorancium, z pomum, jablko, a arancia, oranžová) je plod pomerančovníku čínského (Citrus sinensis) z čeledi routovité (Rutaceae). Pomerančovníky jsou stromy, zřídka i keře. Pochází pravděpodobně ze subtropických hraničních oblastí Číny a Vietnamu, nikde neroste jako planá rostlina. V 15. století byl do Evropy dovezen portugalskými obchodníky a záhy po objevení Ameriky i tam. Nyní je rozšířen do všech subtropických oblastí, v tropech se mu pro přílišnou vlhkost nedaří. Jde o nejvíce pěstované citrusové plody na světě.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Pomerančovník je stálezelený mělce kořenící strom, má kulovitou korunu a v mládí trnité větvičky. Listy jsou podlouhle vejčité až eliptické, středně veliké, tmavě zelené s úzkými řapíky. Jsou to rostliny jednodomé a vytvářejí oboupohlavé květy, opylovány jsou hmyzem. Květy jsou bílé, vonící, 2 až 3 cm veliké, obvykle 5četné, petaly podlouhlé, asi 15 x 6 mm velké, tyčinky asi 14 mm, semeníky téměř kulovité.
Plody jsou bobule (hesperidium) ve velikostech 5 až 12 cm, kulovité až oválné. Kůra plodu (perikarp) bývá barvy žluté, oranžové nebo šarlatově červené, je poměrně tenká, přiléhající k dužnině, někdy obtížně loupatelná. Dužina je tvořena klínovitými semeníkovými pouzdry vyplněnými tenkostěnnými váčky, které obsahují sladkou šťávu obklopující semena umístěná na středoúhlé semenici. Dužina je barvy žluté až oranžové, u některých kultivarů i fialově červené a je šťavnatá, osvěžující sladkokyselé chuti. Semena poměrně velká, mnohozárodečná (polyembryonická), existují i bezsemenné kultivary.
Použití
[editovat | editovat zdroj]Plody jsou kvalitním zdrojem vitamínu C a konzumují se čerstvé, kompotují se nebo lisují na osvěžující šťávu. Téměř 90% produkce pomerančů je průmyslově zpracováno. Ze slupek se získává pektin a hlavně esenciální oleje, které slouží k aromatizaci potravin a v kosmetice, v menší míře se používají v lékařství k výrobě tinktur.
Květu se pro jeho vůní a chuť používá jako upravující složka řady čajových směsí. V lidovém lékařství se užívají okvětní plátky svařené se solí k uklidnění nervů, proti astmatu, vysokému tlaku, horečce a zvracení, svařené s cukrem proti nechutenství.
Rozdělení
[editovat | editovat zdroj]Pomerančovníky se dělí podle vlastnosti plodů do tří základních skupin:
- obyčejné – pomeranče s poměrně tenkou slupkou, žlutou až oranžovou dužinou, pěstované převážně ve Španělsku a na Blízkém Východě, pro přímý konzum i pro lisování, jsou to např.
- Citrus sinensis 'Jaffa'
- Citrus sinensis 'Hamlin'
- Citrus sinensis 'Murcia'
- Citrus sinensis 'Valencia'
- krvavé – mají červené žilky v dužině a šťávu fialově rudé barvy
- Citrus sinensis 'Moro'
- Citrus sinensis 'Ruby'
- Citrus sinensis 'Sanguinello'
- Citrus sinensis 'Tarocco'
- pupečné – jsou to pomeranče se základem druhého plodu na bliznové straně plodu, která vypadá jako pupek (angl. Navel). Byly objeveny v roce 1820 na jediném zmutovaném stromu v Brazílii a protože tyto pomeranče nemají semena, rozmnožil se tento strom dále vegetativně pomoci roubů, čili všechny dnešní stromy s těmito pomeranči jsou přímými potomky jediného stromu. Různých kultivarů se dosáhlo roubováním na rozdílné podnože.
- Citrus sinensis 'Robertson Navel'
- Citrus sinensis 'Thompson Navel'
- Citrus sinensis 'Washington Navel'
Pěstování
[editovat | editovat zdroj]Ročně se sklidí asi 60 milionů tun citrusových plodů. Skoro 70 % připadá na pomeranče. Z jednoho stromu pomerančovníku, který je v průměru 6–10 m vysoký, se ročně sklidí 7000–8000 plodů, známé jsou i výnosy 20 000 plodů. Pomerančovníky mají kvalitní plody jen tehdy, projdou-li obdobím chladu.[1] Pro poskytnutí co největší a kvalitní úrody nutno stromy prořezávat.
Přestože pomerančovník snese poměrně různorodé subtropické podnebí, jednotlivé kultivary jsou k docílení maximálního a kvalitního výnosu vázány na určité zeměpisné oblasti. Všeobecně pomerančovník nesnáší přemokřená místa a ani vysokou vzdušnou vlhkost. V období velkého sucha je však nutno stromy zavlažovat. Během plné vegetace požaduje vysokou teplotu a hodně slunečního svitu, v období klidu přežije krátkodobý pokles teplot pod bod mrazu. Nesnáší zasolenou půdu, ideální pH je okolo 5 až 8. Stromy se dožívají až 100 let, ale z ekonomických důvodů se počítá s životností 30 let. Nové stromky se vypěstují roubováním na podnože vyrostlé ze semen, pak plodí za cca 5 let. Pomerančovníky se také vysazují poblíž lidských obydlí i jako solitéry pro poskytnutí stínu.
Průměrný obsah látek a minerálů
[editovat | editovat zdroj]
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v pomerančích.[2]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 86,1 | Na | 5 | vitamin C | 44 - 79 |
| bílkoviny | g/100 g | 1,1 | K | 150 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,1 | Ca | 47 | vitamin E | 0,24 |
| cukry | g/100 g | 8,5 | Mg | 10 | vitamin B6 | 0,10 |
| celkový dusík | g/100 g | 0,18 | P | 21 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 1,7 | Fe | 0,1 | karoten | 0,047 - 0,155 |
| mastné kyseliny | g/100 g | stopy | Cu | 0,05 | thiamin | 0,11 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,1 | riboflavin | 0,04 |
| energie | kJ/100 g | 158 | Mn | stopy | niacin | 0,4 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sherwood, expozice č. 2: Rostliny a jejich význam pro člověka, Gymnázium Jiřího Ortena, 3. 11. 2005, vložil: ZEM (Bartoníček), archiv k 27. 6. 2006
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pomeranč na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo pomeranč ve Wikislovníku
Taxon citrus sinensis ve Wikidruzích- http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=7
- https://web.archive.org/web/20121029041311/http://www.flora-ol.cz/skleniky/details/subtropicky/citrus_sinensis_1.html?keepThis=true&TB_iframe=true&height=500&width=700
- https://web.archive.org/web/20060627013854/http://www.gymkh.cz/view.php?cisloclanku=2005110301
- http://www.gardenology.org/wiki/Orange
- https://web.archive.org/web/20090323231552/http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/products/AFDbases/AF/asp/SpeciesInfo.asp?SpID=537
