OpenVMS
 | |
 | |
| Vyvíjí | VMS Software Inc. (VSI) a Digital Equipment Corporation |
|---|---|
| Rodina OS | DEC OS |
| Druh | Uzavřený vývoj |
| Aktuální verze | V9.2-2 / 25. ledna 2024 |
| Podporované platformy | I64, AlphaServer, x86-64 |
| Typ jádra | Monolitický |
| Výchozí uživatelské rozhraní | Příkazový řádek a DECwindows GUI |
| Licence | proprietární |
| Stav | Aktivní |
| Oficiální web | VSI OpenVMS |
OpenVMS (Open Virtual Memory System nebo jen VMS), dříve známý jako VAX-11/VMS, nebo neformálně VAX/VMS, je operační systém pro výkonné serverové počítače, které běží na strojích z rodin VAX a Alpha firmy Digital Equipment Corporation (dnes vlastněné firmou Hewlett-Packard) a v poslední době také na počítačích firmy Hewlett-Packard s procesory Intel Itanium. Označení Open odkazuje na otevřený systém, ne tedy na open source software.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]OpenVMS je víceúlohový a víceuživatelský operační systém s podporou virtuální paměti. Byl navržen tak, aby mohl pracovat ve třech režimech:
- režim reálného času
- režim dávkového zpracování
- režim transakčního zpracování
Při návrhu byl velký důraz kladen na extrémně vysokou dostupnost systému. Jeden systém může díky clusteringu běžet na několika strojích rozmístěných v geograficky odlehlých oblastech tak, aby dokázal přežít i živelní pohromy. Díky tomu bývá OpenVMS používán bankami, telekomunikačními společnostmi a dalšími institucemi, které vyžadují záruku nepřetržitého provozu. Na rozdíl většiny OS určených pro střediskové počítače poskytuje OpenVMS nejen řádkové příkazové rozhraní s jazykem DCL, ale také grafické uživatelské rozhraní včetně podpory OpenGL. To umožňuje jeho nasazení v profesionálním DTP a CAE.
Historie hlavních verzí
[editovat | editovat zdroj]| 25. října 1977 | V1.0 | První komerční verze |
| duben 1980 | V2.0 | VAX-11/750 |
| duben 1982 | V3.0 | VAX-11/730 |
| září 1984 | V4.0 | VAX 8600 a MicroVMS (pro MicroVAX) |
| duben 1988 | V5.0 | VAX 6000 |
| listopad 1992 | V1.0 | První verze OpenVMS AXP pro procesory DEC Alpha |
| červen 1993 | V6.0 | VAX 7000 a 10000 |
| duben/květen 1994 | V6.1 | Sloučení čísel verzí VAX a Alpha AXP |
| leden 1996 | V7.0 | Plná 64bitová adresace na platformě Alpha |
| leden 1997 | V7.1 | Podpora propojení clusteru technologií Memory Channel |
| únor 1999 | V7.2 | Architektura OpenVMS Galaxy |
| duben 2001 | V7.3 | Přidání/odebrání CPU za běhu, Kerberos. Poslední verze pro architekturu VAX |
| červen 2003 | V8.0 | První oficiální verze pro procesory Itanium |
| srpen 2004 | V8.2 | Sloučení verzí pro Alpha a Itanium |
| září 2006 | V8.3 | Alpha, Itanium podpora dvoujádrových procesorů |
| říjen 2007 | V8.3-1H1 | Ostrá podpora třídy C integrity |
| červen 2010 | V8.4 | Přidána podpora pro běh jako virtual machine guest pod HPVM, clustery přes TCP/IP |
| červen 2015 | V8.4-1H1 | Přidána podpora pro "Poulson" Itanium procesory |
GUI systém
[editovat | editovat zdroj]OpenVMS používá knihovnu Motif uživatelského rozhraní DECwindows (založený na CDE) umístěnou na vrchní vrstvě OpenVMS X11 window manageru.
Souborový systém
[editovat | editovat zdroj]OpenVMS obsahuje hierarchický souborový systém, nazvaný Files-11. Tento souborový systém podporuje datové proudy i záznamově orientované vstupně/výstupní operace, včetně ACL a verzování souborů. Typické uživatelské a aplikační rozhraní přístupu k souborovému systému je RMS.
Poslední vývoj
[editovat | editovat zdroj]V polovině roku 2014 firma Hewlett-Packard licencovala vývoj OpenVMS exkluzivně firmě VMS Software Inc. (VSI), která je odpovědná za další vývoj OpenVMS, podporu existujícího hardwaru a poskytování cestovní mapy klientům.[1][2] Firma má tým veteránů, kteří pracovali na vývoji systému ve firmě DEC.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku OpenVMS na anglické Wikipedii.
- ↑ HP hands off OpenVMS development to VSI [online]. 2014-08-01 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online.
- ↑ VMS Software, Inc. Named Exclusive Developer of Future Versions of OpenVMS Operating System [online]. [cit. 2018-07-12]. Dostupné online.
- ↑ VMS Software [online]. [cit. 2018-07-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu OpenVMS na Wikimedia Commons - http://www.openvms.org Archivováno 21. 3. 2015 na Wayback Machine. – domácí stránky (anglicky)
- https://web.archive.org/web/20051021000500/http://h71000.www7.hp.com/ – HP OpenVMS Systems website] (anglicky)
- https://web.archive.org/web/20090706091233/http://h71000.www7.hp.com/openvms/20th/ – 20. výročí OpenVMS (1997)] (anglicky)
- http://www.openvmshobbyist.com – OpenVMS Hobbyist Program (anglicky)
- http://www.process.com – Process Software (anglicky)
- http://www.mvpsi.com Archivováno 11. 9. 2019 na Wayback Machine. – MVP Systems (anglicky)
- https://web.archive.org/web/20090214100933/http://i.webring.com/hub?ring=openvms – OpenVMS Web Ring (anglicky)
- https://web.archive.org/web/20150419230648/http://www.openvms.cz/docs/CHARON_Presentations/CHARON_Intro_CZ.pdf -- Článek o virtualizaci systémů OpenVMS a Tru64 (česky)
