Linux-libre
 | |
 Plocha Parabola GNU/Linux-libre | |
| Vyvíjí | Free Software Foundation Latin America a další |
|---|---|
| Rodina OS | Unix-like |
| Druh | Svobodný software |
| Aktuální verze | 6.12.1-gnu / 22. listopadu 2024 |
| Podporované platformy | multiplatformní |
| Typ jádra | modulární monolitické jádro |
| Programovací jazyk | C, Assembler |
| Licence | svobodné, zejména GNU GPLv2 |
| Stav | Aktivní |
| Oficiální web | www.FSFLA.org |
Linux-libre je svobodné jádro operačního systému, které je založeno na původním linuxovém jádru. Je zastřešeno a vyvíjeno FSF Latinská Amerika.
Cílem projektu je očistit jádro Linuxu od nesvobodného softwaru, který neumožňuje nebo znesnadňuje svoje ověření, kontrolu a přizpůsobení.
Částem, které neobsahují zdrojový kód, se říká binární blob a jde obvykle o proprietární firmware (a ovladače), který sice obecně je redistribuovatelný, ale nedává svým uživatelům svobodu modifikace a/nebo studia. Linux-libre je ukázkovým příkladem svobodného softwaru.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Linux začal zahrnovat binární bloby v roce 1996.[1] Práce na vyčištění od binárních blobů začala v roce 2006 s gNewSense's vyhledávačem firmwaru a generátorem kernelu. Tyto práce pokračovaly distribucí BLAG Linuxu v roce 2007 se softwarem deblob, který Linux-libre zrodil.[2][3]
Poprvé vydal Linux-libre Free Software Foundation Latin America (FSFLA). Pak byl schválen Free Software Foundation[4] jako hodnotná součást totally free Linux distributions. V březnu 2012 se stal balíčkem GNU.[5] Správcem projektu je Alexandre Oliva.
Odstraňování proprietárního firmwaru
[editovat | editovat zdroj]Metody
[editovat | editovat zdroj]Proces odstraňování je umožněn použitím scriptu jménem deblob-main.[6] Tento skript je inspirován jiným, použitým v linuxové distribuci gNewSense. Jeff Moe provedl jeho dílčí modifikace pro dosažení určitých požadavků pro jeho použití v distribucích BLAG Linux and GNU. Vznikl jiný skript jménem deblob-check,[7] který je použit pro kontrolu, zda zdrojový soubor kernelu, nebo patch nebo komprimovaný soubor zdrojů obsahuje software, který je proprietární.
Dopady
[editovat | editovat zdroj]Odstranění proprietárního software, umožnění studia a modifikace software má výrazné praktické dopady na použití a běh takového systému. Ty jsou pozitivní i negativní.
Výhody zahrnují odstranění firmwaru, u kterého nemůže být zkontrolována a opravena jeho správná a bezpečná funkce. Takový software může obsahovat malware přímo od výrobce, a není možné provést bezpečnostní audit tohoto softwaru. Dokonce i nevinná chyba by mohla ohrozit bezpečnost běžícího systému.[8]
Nevýhodou odstranění proprietárního firmware z kernelu je snížení funkcionality toho hardwaru, který nemá svobodné ovladače. To zahrnuje některé zvukové karty, grafické karty, televizní přijímače a síťové karty (speciálně bezdrátové), podobně jako některá další zařízení. Pokud to je možné, je poskytována svobodná náhrada.[9]
Dostupnost
[editovat | editovat zdroj]Zdrojový kód a předkompilované balíčky Linuxového kernelu zbaveného blobů, jsou dostupné přímo z distribucí, které používají Linux-libre skripty. Freed-ora je podprojekt který připravuje a spravuje RPM balíčky založené na Fedora kernelu.[10] Zde jsou také předkompilované balíčky pro Debian[11] a odvozené distribuce, jako je Ubuntu.[12]
Distribuce
[editovat | editovat zdroj]
Distribuce, ve kterých je Linux-libre použit jako výchozí kernel:
Distribuce, ve kterých je Linux použit jako výchozí kernel a Linux-libre jako alternativní kernel:
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Take your freedom back, with Linux-2.6.33-libre FSFLA, 2010.
- ↑ Alexandre Oliva: Linux-libre and the prisoners’ dilemma FSFLA, 2009.
- ↑ jebba: BLAG :: View topic – Linux Libre Archivováno 11. 10. 2018 na Wayback Machine. BLAG forums, 2008.
- ↑ Free Software Foundation. Linux (BLOB free version) [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online.
- ↑ GNU Linux-libre 3.3-gnu is now available
- ↑ Free Software Foundation Latin America. How it is done [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online.
- ↑ fsfla - Revision 8200: /software/linux-libre/scripts [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Delugré, Guillaume (November 21, 2010). "Reversing the Broacom NetExtreme's Firmware" (PDF) in hack.lu., Sogeti. Retrieved on April 18, 2012. Archivováno 3. 9. 2013 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. esec-lab.sogeti.com [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-25.
- ↑ LinuxLibre: Devices that require non-free firmware
- ↑ Free Software Foundation Latin America. Linux-libre's Freed-ora project [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Linux-libre for Debian Lenny
- ↑ GÜNDÜZ, Ali. Uncle Gnufs' World Famous Home Baked Free Kernel Shoppe [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-10.
- ↑ Dragora přehled Archivováno 4. 2. 2014 na Wayback Machine. dragora.org
- ↑ What is Parabola GNU/Linux? parabolagnulinux.org
- ↑ Trisquel GNU/Linux – Run free! trisquel.info
- ↑ Archivovaná kopie. lists.linuxaudio.org [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-11.
- ↑ ftp://musix.ourproject.org/pub/musix/deb/kernel/2.6.26-libre-rt [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (Castilian)[nedostupný zdroj]
- ↑ Arch Linux. linux-libre 3.1-2 [online]. August 9, 2011 [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-11.
- ↑ FOSSI, Damián. Linux-Libre: Resumen del proyecto [online]. August 24, 2009 [cit. 2001-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-24. (Castilian)
- ↑ O'KELLY, Tim. Bug 266157 [online]. Gentoo Linux, April 14, 2009 [cit. 2011-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Licenses: Common Setups [online]. Gentoo Linux, August 6, 2012 [cit. 2012-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-18.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Související systémy
[editovat | editovat zdroj]GNU – GNU GPL (licence)
[editovat | editovat zdroj]- Free Software Foundation (FSF) – organizace (nadace), která zastřešuje Projekt GNU
- Projekt GNU – projekt původně Richarda Stallmana, který má za cíl vyvinout kvalitní a svobodný operační systém – GNU
- GNU GPL – licence napsané Richardem Stallmanem a dalšími, k uskutečnění cílů Projektu GNU
- GNU Hurd – svobodný operační systém založený na mikrokernelu GNU Mach, vyvíjený Projektem GNU
- Linux (jádro) – jádro svobodného operačního systému, vyvíjené Linux Foundation; modulární monolitické jádro
- Linux-libre – jádro svobodného operačního systému, vyvíjené dcerou FSF (FSFLA), fork Linux (jádro); modulární monolitické jádro
- GNU GPL – licence napsané Richardem Stallmanem a dalšími, k uskutečnění cílů Projektu GNU
- Projekt GNU – projekt původně Richarda Stallmana, který má za cíl vyvinout kvalitní a svobodný operační systém – GNU
BSD – BSD licence
[editovat | editovat zdroj]- Berkeley Software Distribution – obchodní organizace při University of California, Berkeley, která vyvinula licenci BSD a používala pro práce nad operačním systémem BSD Unix.
- BSD licence – licence organizace BSD, která používala pro BSD Unix a odvozená díla
- FreeBSD – svobodný operační systém, který vznikl z BSD Unixu; modulární monolitické jádro
- DragonFly BSD – svobodný operační systém, fork FreeBSD 4.8 s hybridním jádrem
- NetBSD – svobodný operační systém, který vznikl z BSD Unixu (před FreeBSD); modulární monolitické jádro
- OpenBSD – svobodný operační systém, fork NetBSD zaměřený na bezpečnost; monolitické jádro
- MINIX 3 – svobodný operační systém; mikrojádro navržené a vytvořené profesorem jménem Andrew S. Tanenbaumem; kompatibilita s NetBSD
- BSD licence – licence organizace BSD, která používala pro BSD Unix a odvozená díla
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Linux-libre na Wikimedia Commons - (anglicky) Svobodné distribuce podle GNU
