Květov
Souřadnice: 49°25′32″ s. š., 14°16′33″ v. d.
| Květov | |
|---|---|
 Usedlost v obci | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Milevsko |
| Obec s rozšířenou působností | Milevsko (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′32″ s. š., 14°16′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 131 (2024)[1] |
| Rozloha | 15,75 km²[2] |
| Nadmořská výška | 441 m n. m. |
| PSČ | 399 01 |
| Počet domů | 88 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Květov 7 399 01 Milevsko obeckvetov@volny.cz |
| Starostka | Eva Tomková |
| Oficiální web: obeckvetov | |
  Květov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 598801 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Květov je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. Žije v ní 131[1] obyvatel. K obci náleží i osada Vůsí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vesnice byla majetkem milevského kláštera. První písemná zmínka pochází z roku 1460. Po husitských válkách přešla do držení hradu Zvíkov. V 16. století na návrší nad Hrejkovickým potokem vystavěl Jan ze Švamberka starší tvrz. Po jeho smrti tvrz společně s okolními vesnicemi přešla do držení jeho manželky. Po její smrti zdědil vše její syn Kryštof ze Švamberka. Dalšími majiteli po Švambercích od roku 1623 byli Eggenbergové, kteří ves připojili k zvíkovsko-orlickému panství a po nich od roku 1727 Schwarzenbergové, kterým Květov patřil až do roku 1850.[4]
Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1891.[4]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obec Květov se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích.
- Květov
- Vůsí
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- V obci se nachází pozdně gotický kostel svatého Jana Křtitele a Panny Marie z roku 1567.[5] Kostel se nachází asi 1,5 km severně od obce na návrší v osadě zvané Svatý Jan. Roku 1567 jej na své náklady vybudoval místní občan Jan Kotrba na místě kaple z předhusitských dob, která byla v 16. století uvedená jako pustá. Pozdější opravu financoval orlický úředník František Kuka v roce 1777.[4][6] K 1. listopadu 1959 byla na tento kostel přenesena farní správa ze zatopené obce Červená nad Vltavou[7] a konají se v něm nedělní bohoslužby.[8] Kostel je chráněný jako kulturní památka.
- U příjezdové cesty ke kostelu se nachází drobný litinový kříž.
- Vedle kostela se nachází kamenný kříž a pomník padlým občanům v první světové válce.
- V obci se nachází kaple Neposkvrněného početí Panny Marie s kamenným portálkem nad vchodem, která nese dataci roku 1862.[9]
- Na křižovatce v obci je litinový kříž z roku 1879.
- Tyrolský dům z roku 1814 je lovecký schwarzenberský zámeček, který se nachází v areálu obory.[4] Tyrolský dům je chráněný jako kulturní památka.
- K Tyrolskému domu náleží dřevěná kaple svatého Huberta. Kaple je z roku 1903.[4] Vysvěcena byla téhož roku. Byla postavena pro potřeby loveckých hostů. Kaple byla postavena na počest výročí zlaté svatby Karla II. Schwarzenberga s kněžnou Vilemínou Oettingen Wallersteinovou.[9] Také tato kaple je chráněná jako kulturní památka.
- Rukávečská obora, zvaná též „Květovská obora“, v areálu obory je vymezena přírodní památka Rukávečská obora ev. č. 376, která se nachází v okrese Písek. Správa AOPK České Budějovice.
- Roku 1995 se Květov stal vesnickou památkovou zónou. V obci se nachází památkově chráněné roubené i zděné usedlosti jihočeské lidové architektury. Jedná se o usedlost čp. 2. 3 a 4. Všechny byly vystavěny zednickým mistrem z nedaleké Kučeře po velkém požáru, který poškodil obec v roce 1904. Roubená sýpka u usedlosti čp. 4. přestála požár bez úhony.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple v obci -
Svatý Jan, alej -
Svatý Jan, chaloupka -
Svatý Jan, socha -
Selské stavení -
Křížek -
Stavení čp. 2 -
Kostel svatého Jana Křtitele
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 66, 83.
- ↑ Toulavá kamera 1, s. 12, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ BÍLEK, Josef a KÁLAL, Jiří. Milevsko a okolí od A...Ž. V Milevsku: Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku, 2000. 153 s. ISBN 80-239-4798-2.
- ↑ Klášter Milevsko – Květov – Farní zpravodaj
- ↑ Klášter Milevsko – Bohoslužby a kontakt Květov. kvetov.klastermilevsko.cz [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-28.
- ↑ a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 86.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Květov na Wikimedia Commons - Květov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
