[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Heřmaň (okres Písek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heřmaň
Náves s kostelem
Náves s kostelem
Znak obce HeřmaňVlajka obce Heřmaň
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPísek
Obec s rozšířenou působnostíPísek
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel309 (2024)[1]
Rozloha7,05 km²[2]
Katastrální územíHeřmaň
Nadmořská výška382 m n. m.
PSČ398 11
Počet domů134 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHeřmaň 101
398 11 Protivín
obec@obecherman.cz
StarostaRadek Uhlík
Oficiální web: www.obecherman.cz
Heřmaň
Heřmaň
Další údaje
Kód obce549398
Kód části obce38440
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřmaň je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. Rozkládá se na levém břehu řeky Blanice, v Českobudějovické pánvi, v nadmořské výšce 382 m. Žije zde 309[1] obyvatel.

Obec se nachází asi 6 km severozápadně od Protivína, na silnici Protivín – Ražice, jež společně s železniční tratí PlzeňČeské Budějovice č. 190, na níž leží zastávka Heřmaň obec a železnční tratí Zdice – Protivín č. 200, na níž leží zastávka Heřmaň, obstarává zdejší dopravní spojení.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Zdejší kostel sv. Jiljí je jako farní připomínán již v roce 1254.[4] V roce 1330 přešel tento původně pozdně románský kostel z královského majetku do správy kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

V roce 1433 patřila Heřmaň spolu se Štěticemi a Humňany Smilovi z Kremže, který ji roku 1444 zastavil Oldřichovi z Rožmberka, jenž ji posléze připojil ke Zvíkovu.[4]

V roce 1508 je jako majitel uváděn Lev Malovec z Libějovic, který Heřmaň posléze prodal Kryštofu ze Švamberka, jehož potomek Jan Vilém ji prodal městu Písek, které ji vlastnilo až do bitvy na Bílé hoře. Heřmaň, jež bývala v době předbělohorské městečkem, poničilo roku 1640 švédské vojsko natolik, že se stala pouhou vesnicí.[4]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Dominantou vesnice je raně gotický kostel sv. Jiljí. K jeho barokním úpravám došlo v letech 1717–1719. Po požáru v roce 1813 byl znovu opraven.[5] Na vnější straně ohradní zdi kostela a přilehlého hřbitova je zazděn fragment gotického sanktuaria se znakem vyšehradské kapituly.[5][6] Ve vesnici jsou i zajímavé statky se štíty v selském baroku.

Významné osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Čarek (1898–1966), básník, se v Heřmani narodil a žil.
  • Václav Krška(1900–1969), režisér a scenárista, žil na mlýně u Heřmaně, jemuž se po něm říká Krškův mlýn.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Heřmaňský kamenný most si zahrál ve filmu Dobrý voják Švejk režiséra Karla Steklého z roku 1956.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c Oficiální stránky obce Heřmaň. www.zlatyvrch.cz [online]. [cit. 04-07-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-07-2009. 
  5. a b kostel sv. Jiljí - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  6. POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. S. 374. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]