Heřmaň (okres Písek)
Heřmaň | |
---|---|
Náves s kostelem | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Písek |
Obec s rozšířenou působností | Písek (správní obvod) |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°13′57″ s. š., 14°8′8″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 309 (2024)[1] |
Rozloha | 7,05 km²[2] |
Katastrální území | Heřmaň |
Nadmořská výška | 382 m n. m. |
PSČ | 398 11 |
Počet domů | 134 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Heřmaň 101 398 11 Protivín obec@obecherman.cz |
Starosta | Radek Uhlík |
Oficiální web: www | |
Heřmaň | |
Další údaje | |
Kód obce | 549398 |
Kód části obce | 38440 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heřmaň je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. Rozkládá se na levém břehu řeky Blanice, v Českobudějovické pánvi, v nadmořské výšce 382 m. Žije zde 309[1] obyvatel.
Obec se nachází asi 6 km severozápadně od Protivína, na silnici Protivín – Ražice, jež společně s železniční tratí Plzeň – České Budějovice č. 190, na níž leží zastávka Heřmaň obec a železnční tratí Zdice – Protivín č. 200, na níž leží zastávka Heřmaň, obstarává zdejší dopravní spojení.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Zdejší kostel sv. Jiljí je jako farní připomínán již v roce 1254.[4] V roce 1330 přešel tento původně pozdně románský kostel z královského majetku do správy kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.
V roce 1433 patřila Heřmaň spolu se Štěticemi a Humňany Smilovi z Kremže, který ji roku 1444 zastavil Oldřichovi z Rožmberka, jenž ji posléze připojil ke Zvíkovu.[4]
V roce 1508 je jako majitel uváděn Lev Malovec z Libějovic, který Heřmaň posléze prodal Kryštofu ze Švamberka, jehož potomek Jan Vilém ji prodal městu Písek, které ji vlastnilo až do bitvy na Bílé hoře. Heřmaň, jež bývala v době předbělohorské městečkem, poničilo roku 1640 švédské vojsko natolik, že se stala pouhou vesnicí.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Dominantou vesnice je raně gotický kostel sv. Jiljí. K jeho barokním úpravám došlo v letech 1717–1719. Po požáru v roce 1813 byl znovu opraven.[5] Na vnější straně ohradní zdi kostela a přilehlého hřbitova je zazděn fragment gotického sanktuaria se znakem vyšehradské kapituly.[5][6] Ve vesnici jsou i zajímavé statky se štíty v selském baroku.
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Čarek (1898–1966), básník, se v Heřmani narodil a žil.
- Václav Krška(1900–1969), režisér a scenárista, žil na mlýně u Heřmaně, jemuž se po něm říká Krškův mlýn.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Heřmaňský kamenný most si zahrál ve filmu Dobrý voják Švejk režiséra Karla Steklého z roku 1956.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Rodný dům básníka Jana Čarka
-
Domy na návsi u kostela
-
Pohled na kostel
-
Pomník padlým
-
Pamětní deska Jana Čarka
-
Hlavní silnice a bývalá škola
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c Oficiální stránky obce Heřmaň. www.zlatyvrch.cz [online]. [cit. 04-07-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-07-2009.
- ↑ a b kostel sv. Jiljí - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. S. 374.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřmaň na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Heřmaň v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Heřmaň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- DSO Zlatý vrch
- DSO blanicko-otavského regionu