Jan XII.

Jan XII.
Jeho Svatost; Jan XII.
	130. papež
	Papež Jan XII.
Církev	římskokatolická
Zvolení	16. prosince 955
Pontifikát skončil	6. listopadu 963
Předchůdce	Agapetus II.
Nástupce	Benedikt V.
Osobní údaje
Datum narození	asi 937
Místo narození	Řím, Papežský stát
Datum úmrtí	14. května 964
Místo úmrtí	Řím Papežský stát, Svatá říše římská
Místo pohřbení	Lateránská bazilika
	Seznam papežů nosících jméno Jan; multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan XII. (asi 937, Řím – 14. května 964, Řím), vlastním jménem Oktavián, kníže tuskulský, byl papežem v období od 16. prosince 955 do roku 963 (resp. do své smrti roku 964).

Život

Narodil se v Římě jako syn Albericha II. ze Spoleta, faktického vládce Říma a člena mocné rodiny Tuskulů, která ovládala papežskou politiku více než jedno půlstoletí. Papežem se stal sotva osmnáctiletý, jedná se tedy o jednoho z nejmladších papežů v historii. V roce 960 se dostal do konfliktu s mocnými Langobardy na jihu Itálie. Ve snaze získat si spojence hledal pomoc u německého krále Oty I. a korunoval jej za císaře. Posléze se však znelíbil i Otovi I., který se jej pokusil svrhnout. V průběhu tohoto pokusu o svržení papež Jan XII. nakonec předčasně zemřel.

Úpadek papežské autority

Byl obviňován ze sexuální nevázanosti a z toho, že „proměnil Vatikán ve veřejný dům“. Byl dokonce i na svou dobu natolik krutý, že Římané usilovali o jeho krev. Dopustil se incestu s vlastní matkou, v lateránském paláci provozoval harém, hrál hazardní hry s penězi vybranými od poutníků, své milostnice odměňoval zlatými kalichy, které pocházely z baziliky sv. Petra a znásilňoval ženy přímo v kostele sv. Jana Lateránského. Vydrancoval baziliku sv. Petra a před rozhořčenými Římany prchl do Tivoli. Nakonec byl souzen za to, že si za vysvěcení na kněze nechal platit, oslepil svého duchovního rádce, vykastroval kardinála (a přivodil tak jeho smrt) a byl obviněn z vraždy, křivé přísahy, svatokrádeže, krvesmilstva se svými příbuznými a z toho, že vzýval démony. Po návratu z exilu nechal všechny své nepřátele bez lítosti popravit. V roce 963 jej synod zbavil moci a zvolil papežem Lva VIII. Legenda praví, že zemřel při cizoložství na mozkovou mrtvici, podle jiných pramenů měl být zabit manželem ženy, kterou svedl.

Historici po jeho smrti ironicky napsali: „Po dlouhé době zemřel zase jeden papež v posteli, bohužel ne ve své vlastní.“

Byl posledním papežem období pornokracie. Jeho pozdější portrét byl namalován podle fantasie umělce, protože zemřel, nebo byl zavražděn ve věku 27 let.

Odkazy

Literatura

SUCHÁNEK, Drahomír. Das Legitimitätsproblem vor dem Hintergrund der Deposition Johannes’ XII.. Prague Papers on the History of International Relations. 2006, roč. 10, s. 5–28. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-161-X.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan XII. na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež
Předchůdce: Agapetus II.	955–963/964 Jan XII.	Nástupce: Lev VIII.

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.