[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Christian Abbiati

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Christian Abbiati
Osobní informace
Datum narození8. července 1977 (47 let)
Místo narozeníAbbiategrasso, Itálie
Výška191 cm
Hmotnost92 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový brankář
Mládežnické kluby
1993–1994 Corsico
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1994–1995
1995–1996
1996–1998
1998–2005
2005–2006
2006–2007
2007–2008
2008–2016
Monza
Borgosesia
Monza
Milán
Juventus
Turín
Atlético Madrid
Milán
00100(-1)
0290(-27)
0510(-58)
1100(-124)
01900(-9)
0360(-42)
0210(-28)
1710(-138)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1998–2000
2000
2000–2007
Itálie U21
Itálie (olympijská)
Itálie
0160(-12)
00400(-3)
00400(-3)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Stříbrná medaile 2000 Itálie
Mistrovství Evropy U21
Zlatá medaile 2000 Itálie U21
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2002/03 Milán
Stříbrná medaile 2004/05 Milán
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2003 Milán
Italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1998/99 Milán
Zlatá medaile 2003/04 Milán
Zlatá medaile 2010/11 Milán
Italský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2002/03 Milán
Další informace
Povolánífotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christian Abbiati (* 8. července 1977, Abbiategrasso, Itálie) je bývalý italský fotbalový brankář. Dlouhých 15 sezon odehrál za italský klub AC Milán. Odchytal i několik utkání za italskou reprezentaci.

S klubem AC Milán vyhrál tři tituly v lize (1998/99, 2003/04 a 2010/11), domácí pohár (2002/03), domácí superpohár (2004, 2011), Ligu mistrů (2002/03) i Evropský superpohár (2003). Je vítězem ME 2000 do 21 let které se konalo na Slovensku a byl součástí stříbrného týmu na ME 2000. Též byl na MS 2002.

Prohlásil, že je fašista.[1]

Fotbal začal hrát v roce 1988 ve věku 11 let v místním klubu Abbiategrasso, pak se přestěhoval do Trezzano, pak do Assago a po dvou letech do Corsham.

V roce 1994 odešel zkoušet štěstí do Monzy. Tam odehrál jen jeden zápas a to 30.12. 1994 proti Modeně (0:1). V letním přestupovém období odešel na hostování do týmu 4. ligy Borgosesii. Tam se mu vedlo výborně a v únoru 1996 je zapůjčen na několik dní do Turína. Po sezoně se vrátil zpět do Monzy, kde chytal tak výborně že pomohl týmu postoupit do 2. ligy. Po další sezoně v Monze se ozvali zástupci velkoklubu z Milana a ti ho koupili.

První zápas za Rossoneri odehrál 17. ledna 1999, když musel v 92. minutě nahradit vyloučeného prvního brankáře Rossiho. Od téhle chvíle už jej nepustil do brány a na konci sezony slavil titul v lize. V následující sezoně odehrál první zápas v evropských pohárech (Liga mistrů) ve dne 15. září 1999 proti Chelsea (0:0). V sezoně 2002/03 přišel do klubu Brazilec Nelson Dida a vytlačil jej z pozice prvního brankáře. Byl ale u týmu při vítězství LM 2002/03 i domácího poháru. V dalších sezonách nedostává tolik šancí, kolik by si přestavoval a chtěl přestup. Nakonec v létě 2005 jej klub prodal do Janova, jenže klub byl přeřazen kvůli korupci do 3. ligy a tak se vrátil do Milana.

Roky hostování

[editovat | editovat zdroj]

Při přátelském zápase v létě 2005 proti Juventusu se při srážce zranil hostující brankář Gianluigi Buffon. Za pár dní se v Milaně rozhodli jej poslat na roční hostování zadarmo. U Bianconeri pravidelně nastupuje až do uzdravení Buffona a s velkou zásluhou pomáhá týmu vyhrát titul v lize, jenže po sezoně o titul přišel kvůli korupci.

V následující sezoně si jej vybral na hostování Turín, se kterým se udržel v lize před sestupem.

Do třetice jej Milan poslal na hostování do španělského klubu Atlético Madrid[2]. Sezonu začal jako náhradník, ale později se stal prvním brankářem a vybojoval pro tým konečné 4. místo v tabulce a tím účast v Lize mistrů.

Návrat do Milana

[editovat | editovat zdroj]

I když měl nabídku odejít do Palerma, vrátil se do Milana. Byla mu svěřena role prvního brankaře, ale 15. března 2009 proti Sieně se srazil se spoluhráčem Giuseppe Favallim a zranil si koleno, které ho vyřadilo ze hry na 10 měsíců a to do 28. ledna 2010 když nastoupil proti Udinese v domácím poháru.

Dne 15. října 2011 poprvé měl kapitánskou pásku při utkání proti Palermu. Rekord mezi brankaři v klubu Rossoneri překonal 28. září 2013 v zápase proti Sampdorii (331 utkání). V létě 2014 přišel do klubu nový brankář Španěl Diego López a tak je zařazen do role druhého brankáře. V poslední sezona v kariéře byla 2015/16 [3] a v klubu plnil roli mentora mladému brankaři Donnarummovi.

Celkově za Rossoneri nastoupil na 380 utkání a za 15 let získal 8 trofejí. Po konci kariéry byl rok vedoucím družstva klubu.

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Debutoval 25. března 1998 za národní tým U21. Na ME 2000 do 21 let byl členem týmu, které získaly zlaté medaile konané na Slovensku po finálové výhře 2:1 nad Českem.[4] Po tomhle úspěchu jej trenér národního týmu Zoff dává do nominace na ME 2000 jako třetího brankáře. Nakonec i tak získal stříbrné medaile.

Hrál následně i na OH 2000Sydney, kde Itálie vypadla ve čtvrtfinále se Španělskem (0:1)[5].

Dostal se i do nominace na MS 2002, ale první zápas odchytal až 30. dubna 2003 při přátelském utkání ze Švýcarskem (2:1). I nový trenéři Lippi a Donadoni jej povolává do týmu, ale odchytá jen další tři utkání.

[6]

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Obd. Góly Soutěž Zápasy Obd. Góly Soutěž Zápasy Obd. Góly Zápasy Obd. Góly
1994/95 Monza Serie C1 1 -1 IP 0 0 - 0 -0 1 -1
1995/96 Borgosesia Serie D 29 -27 IP 0 -0 0 -0 30 -28
1996/97 Monza Serie C1 25 -17 IP 0 -0 - 0 -0 25 -17
1997/98 Serie B 26 -41 IP 2 -2 - 0 -0 28 -43
Celkem za Monzu 52 -59 - 3 -2 - 0 -0 55 -61
1998/99 Milán[7] Serie A 18 -15 IP 0 -0 - 0 -0 18 -15
1999/00 Serie A 29 -33 IP+IS 0+0 -0 LM 6 -7 35 -40
2000/01 Serie A 21 -31 IP 4 -8 LM 7 -8 32 -47
2001/02 Serie A 34 -33 IP 1 -0 PU 11 -8 46 -41
2002/03 Serie A 3 -3 IP 8 -8 LM 6 -9 17 -20
2003/04 Serie A 2 -4 IP+IS 4+1 -6+ -1 LM+ES+IP 1+0+0 -2 8 -13
2004/05 Serie A 3 -5 IP+IS 4+0 -7 LM 1 -0 8 -12
2005/06 Juventus Serie A 19 -9 IP+IS 2+0 -3 LM 6 -5 27 -17
2006/07 Turín Serie A 36 -42 IP 2 -2 - 0 -0 38 -44
2007/08 Atlético Madrid Primera División 21 -28 ŠP 0 -0 PU 9 -6 30 -34
2008/09 Milán Serie A 28 -27 IP 0 -0 UEFA 0 -0 28 -27
2009/10 Serie A 9 -5 IP 1 -1 LM 1 -4 11 -10
2010/11 Serie A 35 -19 IP 1 -2 LM 6 -3 42 -24
2011/12 Serie A 31 -26 IP+IS 0+1 -1 LM 9 -12 41 -39
2012/13 Serie A 28 -22 IP 1 -0 LM 7 -9 36 -31
2013/14 Serie A 28 -31 IP 2 -3 LM 9[8] -10[8] 39 -44
2014/15 Serie A 11 -8 IP 2 -2 - 0 -0 13 -10
2015/16 Serie A 5 -2 IP 1 -0 - 0 -0 6 -2
Celkem za Milán 281 -262 - 35 -41 - 64 -72 380 -375
Celkově 438 -427 - 43 -49 - 79 -83 560 -559

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Statistika na velkých turnajích

[editovat | editovat zdroj]
Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie OH 2000 1. zápas ve skupině 13. 9. Austrálie Austrálie 90 0 1:0[9]
2. zápas ve skupině 16. 9. Honduras Honduras 90 0 3:1[10]
3. zápas ve skupině 19. 9. Nigérie Nigérie 90 0 1:1[11]
Čtvrtfinále 23. 9. Španělsko Španělsko 90 0 0:1[12]
ME 2000 Stříbrná medaile Neodehrál žádné ze 6 utkání
MS 2002 Zlatá medaile Neodehrál žádné ze 4 utkání

Milán: 1998/99, 2003/04, 2010/11

Milán: 2002/03

Milán: 2004, 2011

Kontinentální

[editovat | editovat zdroj]

Milán: 2002/03

Milán: 2003

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Řád zásluh o Italskou republiku (12.7. 2000) z podnětu Prezidenta Itálie [13]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Abbiati na italské Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]