Caproni Ca.113
| Caproni Ca.113 | |
|---|---|
 Caproni Ca.113 | |
| Určení | akrobatický cvičný dvouplošník |
| Výrobce | Aeroplani Caproni SA, Milano-Taliedo, Itálie Caproni-Bulgare, Kanzalak, Bulharské carství |
| Šéfkonstruktér | Gianni Caproni |
| První let | 1931 |
| Zařazeno | 1931 |
| Uživatel | Regia Aeronautica |
| Varianty | Caproni Ca.161 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Caproni Ca.113 byl akrobatický cvičný dvouplošník vyráběný v Itálii a Bulharsku od počátku 30. let 20. století. Byl navržen jako navazující typ na model Caproni Ca.100, což bylo silnější a robustnější letadlo schopné letecké akrobacie. Letoun v jedno- nebo dvoumístném provedení byl určen pro civilní i vojenské použití. Regia Aeronautica jej využívala při výcviku vojenských pilotů. Italské Caproni Ca.113 bylo jedním z nejznámějších akrobatických letadel období mezi první a druhou světovou válkou.
Vznik a užití
[editovat | editovat zdroj]Dvouplošník Ca.113 byl vyvinut a zalétán v roce 1931. Trup měl Ca.113 z ocelových trubek a křídla ze dřeva. Původně na něm byl instalován hvězdicový, sedmiválcový motor Walter Castor s výkonem 179 kW (240 k), s nímž se Mario de Bernardi úspěšně zúčastnil akrobatických soutěží v Miláně a v Clevelandu. Následně byl standardně používán silnější motor, sedmiválcový hvězdicový Piaggio Stella P.VII C.35 s výkonem 276 kW (370 k), což byla licence motoru Gnome-Rhône 7K Titan Major. Pro pozdější výškové rekordy byl používán v licenci vyráběný motor Bristol Pegasus, který vyráběla firma Alfa Romeo Avio, letecká divize automobilky Alfa Romeo.
V případě tohoto letounu se jednalo konvenční design s jedním anebo dvěma kokpity v tandemovém uspořádání. Letoun byl používán pro pokračovací výcvik, ale byl také výborným akrobatickým letadlem. Již ve standardní verzi s ním bylo provedeno několik rekordních letů.
Letoun Ca.113 byl také vyráběn ve větších množstvích dceřinou společností Caproni, kterou společnost zřídila v bulharském Kazanlaku (Kaproni Bulgarski). Zde se vyráběl pod označením Čučuliga (Skřivan) v několika variantách označených KB-2, KB-3, KB-4 a KB-5 až do roku 1940. Ze 107 vyrobených letadel jich největší část byla využívána bulharským královským letectvem, až do roku 1944, kdy do Bulharska vstoupila Rudá armáda Sovětského svazu.
Jediný dochovaný Ca.113 s imatrikulací I-MARY je vystaven v muzeu Volandia (bývalá továrna Caproni) v městečku Somma Lombardo u milánského letiště Malpensa.
Operační nasazení
[editovat | editovat zdroj]Prvním úspěšným nasazením nového letounu s motorem Walter Castor se stala účast na mezinárodní letecké soutěži v Miláně 27.-29. června 1931, tovární pilot Mario de Bernardi zvítězil.[1] Největšího sportovního úspěchu Ca.113 s motorem Walter Castor bylo dosaženo, když v září 1931 italský tovární pilot Caproni Mario de Bernardi v akrobatické soutěži Cleveland Air Races v Clevelandu (USA) zvítězil.[2]
Dvakrát byl s tímto letounem překonán světový výškový rekord letounů. Pilot major Renato Donati na variantě Ca.113A.Q. (Alta Quota) 11. dubna 1934 s motorem Alfa Romeo Pegasus (licenční Bristol Pegasus) o výkonu 390 kW (530 k)[3] dosáhl výšky 14 433 m.[4] Podruhé to bylo 7. května 1937, kdy s ním pilot Pezzi dosáhl výšky 15 655 m.[5] Další rekordní zápis zahrnoval ženský světový rekord z 20. června 1935 dosažením výšky 12 043 m. Pilotkou letounu Caproni Ca.113R s motorem Bristol Pegasus S-2 o výkonu 369 kW (502 k) byla markýza Carina Negrone.[6] Tyto skvělé výškové rekordy doplňuje výkon pilota Tita Falconiho z roku 1933 na letounu s imatrikulací I-ACCA, když letěl po leteckých závodech Air Race v Los Angeles (1.-4.7.1933) letem na zádech od Los Angeles do San Diega. V Chicagu se pak zúčastnil a vystoupil na světové letecké výstavě (World Aviation Expo). O něco později, 27. srpna letěl na trase od St. Louis k Chicagu letem na zádech 3 hodiny, 6 minut a 39 vteřin a stal se novým držitelem světového rekordu, jímž výrazně překonal rekordní výkon krajana, kpt. Willyho Bocoly z 15. května 1933, který letěl s letounem Breda Ba.19 "vzhůru nohama" po dobu 65 minut a 15 vteřin.
Před druhou světovou válkou byly letuschopné stroje přemístěny do Italské východní Afriky (dnes Eritrea, Somálsko a Etiopie) a do Italské severní Afriky (dnešní Libye), kde sloužily v kurýrní službě.
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
Portugalsko
- Portugalské letectvo, jedno letadlo
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]
Technické vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Typ: cvičný akrobatický dvouplošník
- Posádka: 2 (pilot a instruktor)
- Délka: 7,30 m
- Rozpětí křídel: 10,50 m
- Výška: 2,70 m
- Nosná plocha křídel: 27,0 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 850 kg
- Celková hmotnost: 1 100 kg
- Pohon: 1 × Walter Castor 179 kW (240 k), později Piaggio Stella P.VII C.35, 276 kW (370 k) a ještě později licenční Bristol Pegasus
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 250 km/h
- Cestovní rychlost: 210 km/h
- Dolet: 300 km
- Dostup: 7 300 m
- Rychlost stoupání: 8,8 m/s
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Caproni Ca.113 na anglické Wikipedii a Caproni Ca.113 na italské Wikipedii.
- ↑ Velké vítězství motoru Walter-Castor 240/340 HP na Mezinárodním meetingu leteckém v Miláně. Letec. 20.8.1931, roč. 7. (1931), čís. 8, s. 330. Dostupné online.
- ↑ Vynikající účast československého leteckého průmyslu na Mezinárodní leteckém meetingu v Clevelandu. Letectví.. Září 1931, roč. 11. (1931), čís. 9, s. 329. Dostupné online.
- ↑ První mezinárodní výstava v Miláně. Letectví. Říjen 1935, roč. 15. (1935), čís. 10, s. 391–392. Dostupné online.
- ↑ Světové rekordy výškové. Letectví. Květen 1934, roč. 14. (1934), čís. 5, s. 155. Dostupné online.
- ↑ Vývoj světového výškového rekordu letounů. Letectví. Prosinec 1938, roč. 18. (1938), čís. 12, s. 468. Dostupné online.
- ↑ Schválené mezinárodní rekordy FAI. Letectví. Srpen 1935, roč. 15. (1935), čís. 8, s. 312. Dostupné online.
- ↑ AUBRECHT, Richard. Caproni Ca.113 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 26.3.2014 [cit. 2019-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Ca.113 [online]. Уголок неба (rusky) [cit. 2019-04-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TAYLOR, Michael John H., Jane's encyclopedia of aviation, 2nd Edition, London, Studio Editions, 1989, p. 234, ISBN 0-517-10316-8 (anglicky)
- World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing S. File 891 Sheet 10.
- CAPRONI, Gianni, Gli Aeroplani Caproni: i progetti dell'Ing. Gianni Caproni - caratteristiche, immagini, storia, Milano, Edizioni d'arte E. Bestetti, 1937(italsky)
- World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing, File 891 Sheet 10 (anglicky)
- Jotti da Badia Polesine, Annuario dell'Aeronautica Italiana, Milano, Libreria Aeronautica, 1934 (italsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Caproni Ca.113 na Wikimedia Commons - (italsky) CAPRONI CA 113, Aeronautica Militare
- (anglicky) Caproni Ca.113 A.Q.(Alta Quota)