Babenberkové
| Babenberkové (Babenbergové) | |
|---|---|
 | |
| Země |  Rakousko |
| Mateřská dynastie | (Traungauerové, Eppensteinerové) |
| Tituly | markrabata, vévodové |
| Rok založení | 976 (udělení Východní marky) |
| Konec vlády | 1246 |
| Vymření po meči | Fridrich II. Bojovný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Babenberkové (německy Babenberger) byl německo-rakouský šlechtický rod původem z Frank (Bamberg), v letech 976 až 1246 první rakouská panovnická dynastie.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Roku 976 udělil Ota II. hraběti Leopoldovi I. (976–994) v léno východní bavorskou marku a v roce 996 je poprvé doložen název Ostarrîchi (čili Východní říše, Východní marka, přeneseně Rakousko ve smyslu územním zemském).[1] Počátkem druhé poloviny 11. století začala babenberská markrabata vyvíjet vlastní politiku, která měla za cíl oslabit moc německých císařů na území, které spravovali Babenberkové. To vedlo k tomu, že Leopold II. Babenberský v boji o investituru podporoval papeže, což bylo v rozporu se zájmy tehdejšího německého císaře Jindřicha IV., který problematickou Východní marku daroval svému spojenci, českému knížeti Vratislavu II. Vratislav II. se snažil toto území vojensky ovládnout ale i přes počáteční úspěchy (vítězství v bitvě u Mailbergu 1082) se mu to nepodařilo.
Pro vznik Rakouska byla klíčová vláda Leopolda III. (markrabě rakouský od 1096 do 1136), který si sňatkem s dcerou Jindřicha IV., která byla zároveň vdovou po Fridrichovi Štaufském, zajistil příbuzenství s oběma německými císařskými rody. Svojí další politikou se Leopold pokoušel upevnit pozici svého markrabství. Roku 1125 se na základě příbuzenských vztahů neúspěšně pokusil kandidovat na římskoněmeckého císaře. Leopold III. byl roku 1163 vyhlášen za zemského patrona Rakouska a roku 1485 kanonizován.
Jindřich II. Jasomirgott roku 1143 obdržel do svého léna Bavorsko, toho se však byl nucen vzdát již roku 1156. Vzdání se Bavorska ve prospěch rodu Welfů (Jindřich Lev) přineslo Babenberkům tzv. privilegium minus, kterým obdrželi od císaře Fridricha I. Barbarossy dost rozsáhlá práva mj. i nástupnictví v ženské linii a povýšení markrabství rakouského na rakouské vévodství.
Roku 1192 ovládl Leopold V. Babenberský Štýrsko a poslední Babenberk Fridrich II. Bojovný chtěl povýšit Rakousko na království, ale padl roku 1246 v bitvě na Litavě, čímž vymřeli Babenberkové po meči.
Po smrti posledního mužského člena rodu Fridricha II. začaly vleklé spory vládců okolních zemí o Rakousko. Na čtvrt století (1251–1276) se v zemi prosadil pozdější český král Přemysl Otakar II.
Seznam babenberských panovníků
[editovat | editovat zdroj]
- Leopold I. Babenberský (976–994)
- Jindřich I. Babenberský († 1018) (994–1018)
- Vojtěch Babenberský (1018–1055)
- Arnošt Babenberský (1055–1075)
- Leopold II. Babenberský (1075–1095)
- Leopold III. Babenberský (1095–1136)
- Leopold IV. Babenberský (1136–1141)
- Jindřich II. Babenberský zvaný Jindřich Jasomirgott (1141–1177)
- Leopold V. Babenberský (1177–1194)
- Fridrich I. Babenberský (1194–1198)
- Leopold VI. Babenberský (1198–1230)
- Fridrich II. Bojovný (1230–1246)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ostarrîchi 996–1996 Tausend Jahre Name Österreich. www.uni-klu.ac.at [online]. [cit. 11-07-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-09-2007.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907–1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy)
- DIENST, Heide. Die Babenberger : (976–1246). Stuttgart: Kohlhammer, 2005. 280 s. ISBN 3-17018165-3. (německy)
- DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122–1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy)
- HOLTZ, Eberhard; HUSCHNER, Wolfgang. Deutsche Fürsten des Mittelalters : fünfundzwanzig Lebensbilder. Leipzig: Peter Lang, 1995. 439 s. ISBN 3-361-00437-3. (německy)
- LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976–1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy)
- POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy)
- SCHEIBELREITER, Georg. Die Babenberger : Reichsfürsten und Landesherren. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 2010. 408 s. ISBN 978-3-205-78573-6. (německy)
- SOUKUP, Pavel. Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta. Příbram: Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2003. 151 s. ISBN 80-86240-67-3.
- VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4.
- ZELLER, Bernhard. Die Babenberger und das Stift Heiligenkreuz im Wienerwald. Heiligenkreuz: Be&Be-Verlag, 2010. 143 s. ISBN 978-3-902694-01-0. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Babenberkové na Wikimedia Commons - Seznam prací o Babenbercích v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Encyklopedické heslo Babenberg v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Genealogie Archivováno 16. 7. 2016 na Wayback Machine.
