[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Klosterneuburg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klosterneuburg
Pohled na Klosterneuburg
Pohled na Klosterneuburg
Klosterneuburg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška192 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousy
OkresTulln
Klosterneuburg
Klosterneuburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha76,2 km²
Počet obyvatel27 058 (2018)[1]
Hustota zalidnění355,1 obyv./km²
Správa
StarostaStefan Schmuckenschlager (ÖVP)
Oficiální webwww.klosterneuburg.at
E-mailstadtamt@klosterneuburg.at
Telefonní předvolba02243
PSČ3400, 3411, 3412, 3413, 3420, 3421
Označení vozidelKG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Klášter Klosterneuburg

Klosterneuburg je rakouské město ve spolkové zemi Dolní Rakousyokres Tulln (do roku 2015 okres Vídeň-okolí). Leží na řece Dunaj, v nadmořské výšce 192 m, 13 km severoseverozápadně od Vídně. Žije zde přibližně 27 tisíc[1] obyvatel, je čtvrtým největším městem Dolních Rakous. Ve městě je známý klášter, založený roku 1114, s románským kostelem a velkolepými barokními budovami. Své hlavní sídlo zde má řetězec hobbymarketů firma bauMax.

Místo bylo osídleno už v mladší době kamenné, v 1.–5. století n. l. zde byl římský tábor pro pomocné oddíly, jeho jméno však není známo. Roku 1113 se zde usadil markrabě Leopold III. Babenberský, začal si zde budovat sídlo a o rok později založil klášter, který od roku 1133 obývají augustiniáni.

Dolní město, které se nedalo bránit, sužovaly vojenské vpády, v 16. a 17. století hlavně Turci. Císař Karel VI. chtěl klášter rozšířit o císařský palác po vzoru španělského Escorialu, z velkolepého projektu však byl v letech 1730–1740 postaven jen jeden z plánovaných čtyř dvorů a jedna kupole. Za napoleonských válek byl klášter obsazen Francouzi, v roce 1860 byla v klášteře založena první vinařská škola (dnes státní). Roku 1924 zde zemřel v sanatoriu Kierling básník Franz Kafka. Za nacistické vlády v letech 1941–1945 museli řeholníci klášter opustit, majetek kláštera byl vyvlastněn a jeden z řeholníků popraven za účast v odboji.

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
  • 1912–1913 Friedrich Vogel
  • 1919–1922 Wilhelm Knottek (SDAP)
  • 1922–1929 Josef Schömer (CSP)
  • 1936–1938 Vinzenz Goller
  • od roku 1945 Leopold Weinmayer (ÖVP)
  • do roku 1985 Karl Resperger
  • 1985–2009 Gottfried Schuh (ÖVP)
  • od roku 2009 Stefan Schmuckenschlager (ÖVP)

Klosterneuburg leží na dálnici B14 a na železniční trati z Vídně do Sankt Pölten, po níž je vedena i předměstská trať S40. Vlaky zde jezdí v půlhodinovém intervalu.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Klášter Klosterneuburg, založený roku 1114, s gotickou křížovou chodbou a velmi cenným vybavením. Nejcennější je tzv. Verdunský oltář z roku 1181, křídlový nástavec s 51 reliéfními emailovanými tabulkami z pozlaceného plechu.
  • Klášterní kostel Panny Marie, vysvěcený roku 1136, je románská trojlodní bazilika se dvěma věžemi, barokně upravená a v 19. století restaurovaná v novorománském slohu. Také špičky věží pocházejí z této doby. Varhany z roku 1642 patří k nejcennějším v Rakousku.
  • Monumentální císařský trakt z let 1730–1740 s mohutnou kopulí hostil mnoho slavných hostí a jeho sály jsou hojně navštěvovány turisty. Z terasy je krásná vyhlídka.
  • Vinařství Klosterneuburg pěstuje révu na více než 100 ha a patří k největším producentům v Rakousku. Barokní sklepy pod klášterem jsou přístupné veřejnosti.
  • Městský kostel svatého Martina, raně gotická stavba z konce 13. století na místě starších staveb, až do roku 1490 rozšiřovaná a po vypálení Turky roku 1683 barokně upravená.
  • Essl Museum, významná soukromá sbírka moderního a současného umění v budově z roku 1999.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, V Praze : J. Otto, 1888–1909, heslo Klosterneuburg. Sv. 14, str. 408

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]