Stavebně-historický Průzkum

Stonemasons Marks in The Passage of the Powder tower

The text concerns problems of the methods of survey and documentation of stonemasons' marks and pays attention to the current state of viewing the results of work done in this field so far, i.e. publication of documented stone marks on Prague buildings. walls in the passage of the Prašná gate have been chosen to practical verification of options and limits during their documentation without direct access (from scaffolding, platform etc.). Documentation of marks on the ashlar walls was pursued solely from the pavement level using a camera, folding 2 m rule as a graphical scale and sun light at various angles in various seasons and day times on certain parts of the walls. individual types of marks and their position on the walls were documented. The marks come from the period of the tower construction in 1475–1483. in the second half of the 19 th century the marks were documented by František Beneš, Franz Rziha and Josef Mocker. The finds from the passage could thus be compared with earlier documentation, which was widened with further types of marks found in the accessible interiors of the tower.

Text se zabývá problematikou metod průzkumu a dokumentace kamenických značek a všímá si současného stavu zpřístupnění výsledků již provedené práce na tomto poli, tedy publikací dokumentovaných kamenických značek na pražských stavbách. Pro praktické ověření možností a omezení při dokumentování kamenických značek bez přímého přístupu k nim (z lešení, plošiny a podobně) byly vybrány stěny v průjezdu Prašné brány. Dokumentace značek na kvádrovém zdivu byla prováděna výhradně z úrovně chodníku. Jako pomůcky při do-kumentaci bylo užíváno pouze fotoaparátu, skládacího dvoumetru jako grafického měřítka a slunečních paprsků dopadajících v různých ročních a denních dobách pod více či méně vhodným úhlem na určité části zdiva. Dokumentovány byly jednotlivé typy značek, ale také jejich pozice na stěnách průjezdu. Značky pocházejí z doby výstavby věže v letech 1475–1483. Značky na Prašné bráně dokumentovali již František Beneš, Franz Rziha a Josef Mocker, nálezy z průjezdu tak bylo možné porovnat s jejich dokumentací z druhé poloviny 19. století. Dokumentace byla dále doplněna o další typy značek nalezené v přístupných interiérech věže.

Na základě stavebně-historického průzkumu byla rozpoznána existence někdejší zděné zvoničky nad triumfálním obloukem a v návaznosti na výsledky archeologického výzkumu bylo s vysokou mírou pravděpodobnosti určeno, že loď byla původně zaklenuta jako dvoulodí, nebo bylo toto řešení interiéru alespoň plánováno.

Ozdínsky kostol je aj napriek svojej jednoduchosti nesporne očarujúcou stavbou, umiestnenou na výrazne charizmatickom mieste na úpätí ozdínskeho hradného vrchu, odkiaľ vizuálne dominuje polovici ipeľskej doliny. Aj napriek určitým indíciám, že obsahuje aj staršie konštrukcie, ako sú tie z 19. storočia, nebol, až na drobné výnimky, doteraz predmetom záujmu odborníkov v oblasti stavebných pamiatok. Zbežné stavebno-historické zhodnotenie, spolu s dendrochronologickým datovaním drevených prvkov však ukazuje nie len na to, že veža pôvodného kostola sa zachovala, ale že je staršia, ako sa doteraz predpokladalo.

Provádění operativního průzkumu a dokumentace (OPD) představuje podstatnou složku činnosti
referátu výzkumů, průzkumů a dokumentace. Za uvedené období zde bylo vypracováno celkem
jedenáct nálezových zpráv OPD.
Další nálezové zprávy OPD byly zhotoveny pracovníky jiných útvarů pracoviště v rámci plnění
výzkumného cíle NPÚ Výzkum nemovitých památek v ČR. Aktuální metodické otázky průzkumu
a dokumentace, ohrožené druhy památek a jejich vybrané exempláře. Nálezové zprávy vypracoval též Matouš Semerád
z odboru archeologie.
Nálezové zprávy z níže uvedených akcí OPD jsou uloženy v dokumentačním fondu pracoviště.

V letech 2017–2018 proběhla rekonstrukce věže Staroměstské radnice, při níž byl kromě střechy a fasád věže restaurátorsky obnoven rovněž orloj a arkýřová kaple. V průběhu obnovy fasád věže bylo možné provést alespoň dílčí operativní průzkum a dokumentaci (OPD) z lešení.

Praha 1-Hradčany, kostel Panny Marie Andělské, okna oratoře (Veronika Koberová)
Praha 1-Hradčany, čp. 67/IV, Kanovnická, ohradní zeď a domek za Martinickým palácem (Ladislav Bartoš)
Praha 1-Hradčany, čp. 72/IV, U Kasáren 3, barokní dveře (Robert Gája)
Praha 1-Hradčany, čp. 180/IV, Loretánská 8, detailní dokumentace výplňových prvků paláce (Veronika
Koberová)
Praha 1-Malá Strana, kostel sv. Tomáše, okna oratoře (Ladislav Bartoš)
Praha 1-Malá Strana, čp. 163/III, Valdštejnské nám. 2, barokní okna v chodbách domu (Veronika Koberová)
Praha 1-Malá Strana, čp. 205/III, Nerudova 2, Zámecká 1, fasády (Ladislav Bartoš)
Praha 1-Malá Strana, čp. 265/III, Tržiště 6, část bytu v mezipatře (Ladislav Bartoš)
Praha 1-Malá Strana, čp. 555/III, Tržiště 23, Dokumentace a vyhodnocení dochovaných řemeslných a uměleckořemeslných
prvků v objektu (Hana Tomagová)
Praha 1-Nové Město, kostel sv. Michala v Jirchářích, portál původního vstupu do věže a další nálezy v podkruchtí
(Ladislav Bartoš)
Praha 1-Nové Město, čp. 30/II, Jungmannova 21, otisk gotického srubu a další nálezy z jižní sousedské zdi
(Ladislav Bartoš)
Praha 1-Nové Město, čp. 753/II, františkánský klášter – OPD nalezeného portálu v ambitu (Ladislav Bartoš)
Praha 1-Staré Město, kostel sv. Jiljí, okno oratoře (Veronika Koberová)
Praha 1-Staré Město, čp. 334/I, Smetanovo nábřeží 3, detailní dokumentace mřížových dveří (Robert Gája)
Praha 1-Staré Město, čp. 510/I, Havelská 5, nález nástěnného cyklu na panelované cihelné fasádě dvorního
křídla (Ladislav Bartoš)
Praha 1-Staré Město, čp. 798/I, U Obecního dvora 5, místnost v přízemí, severně od průjezdu (Ladislav
Bartoš)
Praha 2-Nové Město, kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově, nález gotických pískovcových
článků ve zvonici (Ladislav Bartoš)
Praha 6-Řepy, kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře, oprava omítek soklu (Ladislav Bartoš)