Faculty of education

This study analyses particular subject of the Liberec history. Through analyzing archival records it reveals origins of the not implemented memorial of Heinrich Liebieg, famous patron. Study compares this memorial with other representations and mentions of his fi gure in Liberec public space. The designs of Franz Metzner from the beginning of the 20th century and the later design of Liberec sculptor Wilhelm Weiss are also analyzed

Prvni monografie Erwina Mullera (1893 Liberec / Reichenberg, Rakousko-Uhersko - 1978 Naumburg, Německa demokraticka republika) vznikla na zakladě dlouhodobých resersi a zajmu o pozoruhodne dilo jednoho z nejzajimavějsich německy hovořicich výtvarných umělců z Cech, Moravy a Slezska. Patrani po jeho osudech bylo o to těžsi, že vesměs veskerý material osobni povahy byl nenavratně znicen. Na rozdil od jiných umělců a umělkyň sledovaneho okruhu vsak zůstalo shodou nahod zachovano jeho dilo. Snahou předložene publikace je zařadit dilo zapomenuteho genia sujetů z běžneho života do kontextu dobove umělecke realisticke produkce a při absenci adekvatnich archivnich pramenů, ktere by ozřejmily jejich vznik, umistit Erwina Mullera na pomyslnou mapu středoevropskeho uměleckeho vývoje. A to i s vědomim, že absence dataci na velke větsině děl tento postup ztěžuje. Zakladnim pojitkem pro zpracovani Mullerovy tvorby tak zůstavaji výstavni katalogy a dochovana umělecka tvorba. Po obsahove strance by...

Až doposud se u tzv. německoceskeho výtvarneho uměni hovořilo o potřebě provest zakladni výzkum. Středoevropský prostor, který byl nejen rodistěm, ale take mistem studii a nasledných působisť výtvarných umělců, kteři byli svým způsobem ztracenou generaci, se ukazal být urodným mistem nejen z pohledu uměleckeho, ale take badatelskeho. Vzajemne setkavani (tehdy, stejně jako dnes) umožňuje porozumět jejich výtvarnemu nazoru, pochopit význam zemi Koruny ceske a jejich specifickeho vlivu formujiciho tvorbu sledovaneho okruhu umělců v kontextu akademickeho vzdělavani a studijnich cest do okolnich epicenter evropskeho kulturniho děni.

Předložena prace se snaži přibližit spolkovou cinnost a tvorbu německy hovořicich výtvarných umělců v Liberci v prvni polovině 20. stoleti. K jejimu pochopeni je nutna znalost souvislosti a vazeb, doposud zcela opomijených, ktere předurcily mezivalecný vývoj výtvarne umělecke sceny v Liberci. Patři k nim mimořadný umělecký odkaz Heinricha Liebiega a s nim spojena problematika vybudovani noveho výstavniho prostoru, který by odpovidal významu sbirky a města, aspirujiciho na titul hlavniho města německých Cech. To se odrazilo i v opakovaných pokusech o přesun německých třid Akademie výtvarných uměni z Prahy do Liberce v průběhu cele prvni poloviny 20. stoleti. Významnou roli ve formovani německy hovořicich autorů v Ceskoslovensku pocatkem dvacatých let zaujimala liberecka pobocka spolku Metznerbund, z ktereho se v roce 1922 vydělila umělecka skupina Oktobergruppe. Třicata leta, předevsim jejich druha polovina, byla spojena s politickými tlaky a propagandistickými výstavami, v nichž Lib...

V prvni polovině 20. stoleti se město Liberec velmi intenzivně zabývalo myslenkou výstavby nove budovy galerie pro adekvatni uloženi obrazových sbirek, ktere ziskalo v roce 1904 z pozůstalosti Heinricha Liebiega. Rozsahla planova dokumentace, uložena v SOkA Liberec a v Hauptstaatsarchiv Dresden umožňuje rekonstrukci tohoto nikdy nerealizovaneho projektu. Po vzniku Metznerbundu v březnu 1920 v Teplicich ziskala jeho liberecka pobocka od libereckeho magistratu k bezuplatnemu uživani bývalý lokal v centru města, později znamou Metznerbundhalle. Předkladana studie pojednava o vztahu města ke kulturnim zařizenim v průběhu 20. stoleti.

64 s., 3 s. příl. :obr., tab., grafy +CD ROMV bakalářské práci je řešen problém trávení volného času sociálně vyloučených dětí a práce vycházela z námi získaných informací z profesního zaměření. Cílem práce bylo zjistit, jak sociálně vyloučené děti které navštěvují dvě volnočasové střediska tráví svůj volný čas. Součástí práce byl také dotazník, kde bylo zjišťováno, jaké kroužky by chtěly děti navštěvovat a jak často. Práce se skládala ze dvou oblastí, přičemž teoretická část byla tvořena především pomocí informací z odborných zdrojů a objasňovala pojmy z oblasti sociálního vyloučení a volného času. V empirické části bylo pomocí polostandardizovaného rozhovoru , který byl vykonán se 20 dětmi ve věkové kategorii 10?13 let, navštěvující dvě volnočasové zařízení v České Lípě zjišťováno, s kým tráví svůj volný čas a zda dávají přednost trávení volného času v instituci nebo mimo ni. Pomocí dotazníku bylo mezi stejnými respondenty zjišťováno, jaké typy zájmových činností by chtěly navštěv...

The empirical study presents a question of how to assess professional training of trainee teachers and introduces the approach based on competency model. Based on the modification of the Teacher competencies framework (Rámec profesních kvalit učitele, Tomková et al., 2012) used in the lifelong training of the teachers an evaluation tool was created that contained 5 multi-dimensional competencies elaborated into 34 sub-items. This tool was used in the research of self-assessment of the development of professional competencies of trainee teachers and their assessment by supervising teachers during the block teaching practice. The research sample consisted of 74 students of lower secondary and secondary school teaching programmes and also 74 supervising teachers were involved. The results revealed that the assessment of the students by the supervising teachers is significantly more positive compared to the self-assessment of the students. Further, it was found out that the best and the...

Th is article outlines the current state of theoretical knowledge about mentalization, which appears to be essential for eff ective practice in the teaching profession. Mentalization is the capacity to understand and make sense of our own and others' actions by recognising and giving meaning to intentional mental states, including needs, thoughts, feelings, beliefs, and motivations. It is the understanding of the background of the behaviour – the understanding of the mental states that have led to a certain behaviour. Thanks to mentalization theory, we are now able to think and discuss in more detail what happens between and within people as they interact in diff erent social contexts such as schools. Th ese skills are useful for teachers as they work with children, whose metalizing skills are still developing. At the same time, in their practice, teachers often encounter children who come to school with disruptive behaviours, insecure attachment styles, and negative internal wo...