Department of History

Abstract: Extensive German funeral preachment'Zwo Christliche Leich-Predigten'(Görlitz 1601) over Protestant Aristocrat, Freiherr (baron) Melchior from Redern (1555-1600) written by priest Martin Nussler gives in a chapter'Kurtze Beschreibung des Process, wie es mit ...

Abstract: Extensive German funeral preachment'Zwo Christliche Leich-Predigten'(Görlitz 1601) over Protestant Aristocrat, Freiherr (baron) Melchior from Redern (1555-1600) written by priest Martin Nussler gives in a chapter'Kurtze Beschreibung des Process, wie es mit ...

Práce se zabývá všeobecnou historií heraldiky a vexilologie od jejích počátků, přes heraldiku a vexilologii šlechtickou a městskou až k moderní obecní formě. Detailně je zpracována komunální heraldika a vexilologie okresu Praha-východ, včetně stručné historie sídel, blasonu a vyobrazení jejich symbolů.

Práce získala 2. místo v celostátní studentské vědecké konferenci Historie 2010 na univerzitě v Olomouci a vyšla tiskem jako součást sborníku Historica Olomoucensia v roce 2011. Jedná se o velmi stručný výtah později vydané knihy Provinění proti národní cti. Malá retribuce v českých zemích a Trestní nalézací komise v Benešově u Prahy (Academia 2015).

In connection with shooting the movie " Anthropoid " lately this year I faced very interesting challenge. As a military advisor, I had to supervise the correctness and historical accuracy of all military aspects on the shooting. The director had his own clear vision, of course, that not always corresponded with historical realia. But, the word advisor originates from the word " to advise " , not " to push through ". Nevertheless; to be able to advise correct things, one must refresh some things, and, study others in detail. There were portrayed several key historical events in the project, that are surrounded with different deep-rooted, but with facts not confirmed legends. One of them is, of course, the assassination itself, in the memory of both professional and amateur public connected with the mirror of Valčík, with Gabčík jumping in front of the protector´s car with the submachine gun, and similar details. Many of such details originate only from postwar testimonies and evidence of different storytellers, and also from fantasy of film makers through decades. This traditional interpretation of the assassination was discussed by historian Eduard Stehlík some time ago, considering archive records of the British SOE. 1

Ingeborg Syltenová byla krásná, sedmnáctiletá, světlovlasá česká Židovka, která byla transportována v září 1942 z terezínského gheta do Estonska. Byla umístěna na práci do koncentračního tábora Jägala. V polovině října 1943 se spolu s dalšími přeživšími českými a německými Židovkami dostala z Jägaly do lágru Ereda, pobočky koncentračního tábora Vaivara. Nově příchozí měly poměrně dobrou pozici, protože se většinou jednalo o ženy z vyšších společenských vrstev, které hovořily dobře německy. Velitelem Eredy byl SS-Unterscharführer Heinz Drosihn, podle svědků typický mladý esesák bez skrupulí a s jasnými názory. Krásné dívky si ihned všiml a zcela nestandardně se hned u příjmu staral, jestli jí není zima. Mladý poddůstojník se naprosto proti pravidlům, zákonům i logice zamiloval do Židovky, a když byla nemocná, navštěvoval jí na marodce. Poplašená slečna nejprve nabídky lepších dek a přídělů jídla navíc odmítala, ale po pár dnech přijala nabídku pozice kuchařky u velitele tábora a nastěhovala se do jeho domu. Její vliv v táboře velice stoupl, ovšem její pověst mezi vězni naopak zprvu velmi poklesla. Jednoho dne, když Drosihn mlátil bičem vězně, který z hladu ukradl bramboru, k němu Inge přiskočila, vytrhla mu bič a před celým táborem na velitele křičela, co si o tom myslí. Od té doby Drosihn bič už nikdy nepoužil, a podmínky vězňů v Eredě se pomalu poněkud zlepšily. Inge měla Heinzovu naprostou důvěru, přístup ke klíčům i zbraním. Celý tábor, jak vězni, tak strážní věděli, co se děje. Žena, která zastávala místo Drosihnovy kuchařky před Inge, Gisela Danzigerová, tvrdila, že po pár týdnech tohoto podivného vztahu si velitel tábora strhal označení SS z uniformy a prohlásil, že už nechce být esesák. "Jako by oba úplně zapomněli, kde vlastně jsou..." Neskrývaná romance trvala neuvěřitelné tři měsíce. Pak zasáhlo velení mateřského lágru Vaivara, pravděpodobně na základě udání některého z Heinzových kolegů. Při náhlé kontrole v únoru 1944 zjistilo, že Inge Syltenová žije v překvapivě dobrých podmínkách. Byla bita a vyslýchána. Do tábora byl okamižitě dosazen nový velitel. Drosihn, který při příjezdu kontroly nebyl přítomen, se po chvíli vrátil, ale když zjistil co se děje, otočil se a zmizel. Po třech dnech zmizela i Inge, které Danzigerová pomohla vyhrabat tunel pod dráty. Pár měl v plánu utéct přes moře do Švédska, Drosihn byl zkušeným jachtařem. Heinzovi kolegové ale uprchlíky hledali, a záhy je také nalezli. Nepodařilo se doložit, jestli je při dopadení zavraždili, nebo jestli Drosihn nejrve zastřelil Inge a pak sebe. Po smrti byli přivezeni zpět do Eredy. Pohřbeni byli na neznámém místě. Celou historii vypátral na základě výpovědí pamětníku Lukáš Přibyl, který ji i zachytil v jednom z dílů dokumentu Zapomenuté transporty.

Kapitola se zabývá úředním posouzením a určením národnosti (a/nebo státní příslušnosti) jak po anexi pohraničí a okupaci zbytku českých zemí, tak při retribučním postihu po osvobození. Kapitola je součástí knihy Provinění proti národní cti, vydané v nakladatelství Academia v roce 2015.