CZ75288A3 - Process of obtaining alcohol-containing beverages from vegetable juice - Google Patents

Description

Qfrlag* treftnž&r

Vynález as týká způsobu získávání alkoholizovanýeh nápojů z rostlinné š£ávy, získaná alespoň z jedné rostliny·

Bggavaflfti, ffte.tgshaífer

Rostlinná šíáva, která ss nejvíce používá k získávání alkoholizovamýeh nápojů alkoholický» kvašením, je šfáva z hroznů vinná révy · Výroba vína je založena na souboru technologií používaných k přeměně hroznů na víno· Po sklizni se hroznypřenesou der sklepa nebo do komory, kde se postupně podrobí řadě operací, které ae liší podle toho, má-li ae získat víno červená, bílé nebo růžové* Pracovní operace při výrobě vína lze rozdělit don tří skupin: mechanická zpracování sklizně, kvašení, uskladnění a stárnutí vína· Cílem mechanického zpracování sklizených hroznů je v případě výroby bílého vína snížení výměny mezi pevnými látkami, jako jsou stonky, slupky, zrna a mezi kapalinou* K získání bílého vína se tedy zelená nebo modré hrozny vína přenesou do sklepa a ihned se lisují, po případném odzmění· Dříve, než se lehce sířený vinný mošt nechá kvasit, může se podrobit odkal ování· Odkalování'. spočívá v oddělení hrubých nečistot, jako například hlíny nebo organických zbytků, od moštu před kvašením· To znamená, že takto získaná šiáva může ještě obsahovat před kvašením suspendované pevné částice·

Jiná rostlinné štáva, často používaná k získání alkoholizovaného nápoje, je štáva ze třtiny, získaná lisováním a následným vyluhováním třtinového cukru vodou· Tato zředěná šiáva, která obsahuje v litru: přibližně 70 g eukru, se nechá zkvasit, pak se destiluje a ředí, a tak se získá zemědělský rum· Tento rum se vyznačuje tím, že obsahuje poměrně vysoké procento nealkoholických složek· Za nealkoholické složky se pokládají všechny těkavé látky jiné než etanol, jako například aldehydy, estery, vyšší alkoholy, furřural, těkavá kyšelost, atd. Samotné tak zvané lehké mimy obsahují v rámci současných francouzských předpisů vždy více než 60 g nealkoholických složek na hektolitr čistého alkohol». Na rozdíl od šťávy z vinných hroznů se dosuď nezkvašovala šťáva ze třtiny,3ako taková, k průmyslové výrobě vína, přímo konzumovatelného a s obsahem etanolu 10 až 11% objemových.

Konečně existují další rostlinné áťávy, jako zeleninové šťávy, šťávy z citrusových plodů a různého jiného ovoce, jeká; například melounů, meruněk, manga, ananasu, které, přestože jsou velmi aromatické, se nepoužívají k výrobě vína kvašením, protože se dosud jejích kvašení nepodařilo zvládnout, kdy na úkor alkoholického kvašení kvasinkami docházelo; totiž k vývinu baktérií. Tyto šťávy se však používají jak® nekvašené nápoje.

Podstata vynálezu

V současné době existují značně rozdílné způsoby využití rostlinných šťáv. CELeasr vynálezu^ytvoření nového výrobního způsobu, který by vedl k výrobě nových alkoholizovanýeh nápo jů z rostlinné šťávy dostatečně bohaté na cukr. Pod označení m rostlinná šťáva je třeba rozumět jak šťávu získanou z jediné rostliny/, jako například ze třtiny, tak šťávu získanou. z několika rostlin, jako například ze třtiny a grapefruitu, ze třtiny a ananasu, z vinných hroznů a jednoho nebo několika druhů zeleniny, atd. Pod označením! nový alkoholisov»· ný nápoj je třeba rozumět nápoj s novými,smysly vnímatelnými /organoleptiekými/ vlastnostmi, které jsou zajímavé pro statisticky významný vzorek spotřebitelů. V oblasti nauky o vinařství není dosuď možné charakterizovat vína podle jejich složení, které je velmi složité. Ve víně vyrobeném z hroznů vlné révy bylo totiž identifikováno přibližně pět set různých složek.

Uvedený problém byl vyřešen způsobem získávání alkoholizovanýeh nápojů z rostlinné šťávy, obsahující přirozeně alespoň jeden zkvasitelný cukr, jehož podstatou je, že se

- 3 a/ vezme rostlinná šťáva, získaná lisováním alespoň jedné rostliny tak, že obsah zkvasitelnýeh cukrů v rostlinné šťávě Siní BO až 230 g/litr, její pH se upraví na hodnotu

3,5 až 4,3, pak se síří a potom se odkalením odstraní všechny suspendované částice větší než 1 mm, b/ odkalená šťáva se podrobí mikrofíltraci membránou o porositě v rozsahu? 0,2 až 0,45 fim a rozdělí se na dvě části, na větší část a na menší část, c/ z menší části se vytvoří kvasniční násada pomocí aerobní kultury vybraných kvasinek, ď/ kvasniční násada se přidá k větší části mikrofiltrované i šťávy a provádí se alkoholické kvašení při teplotě 20 až 28°C, v atmosféře oxidu uhličitého, e/ potom se, v případě potřeby , podrobí výsledná látka destilaci k získání destilátu, který se eventuálně může řezat vodou»

Alkoholické' kvašení se provádí až do obsahu etanolu 2 až 14% objemových·

T dalším příkladu použití se alkoholická kvašení provádí až do jeho přirozeného konce·

V dalším příkladu použití se alkoholické’ kvašení zastaví při zvoleném stupni alkoholu odstraněním kvasinek použitých při kvašení·

Stupeň o/ s aerobní kulturou probíhá při teplotě 20 až

28®C·

Rostlinná' šťáva obsahuje šťávu získanou lisováním cukrové třtiny.

Výbrané kvasinky tvoří Saccharomycea cerevisiae.

Ve stupni d/ se přidá kvasniční násada, když její končen trace kvasinek Činí 10? až 10θ kvasinek na emP a populace kva síněk je ve stádiu růstu·

Objem přidané' kvasniční násady ve stupni d/ představuje 10 až 25% objemových větší části mikrofiltrcvané šťávy·

Alkoholické kvašení se provádí v utěsněné nádrží nebo v uzavřené' nádrži·

V případě provádění derstilace se destilace řídi k dosaže ní destilátu s obsahem alkoholu 94 až 96% objemových·

Tento způsob má výhodu v tom, že se přesně kontroluje, a tedy umožňuje dobrou reproduktovatelnost. Činitel pH se upravuje na uvedené hodnoty přidáním jedné nebo? více organických kyselin používaných obvykle v potravinářství nebo přidáním- velmi kyselé ovocné šíávy, ze jména citrónové šžávy nebo grapefruitové átávy. Mikrofiltrace membránou o pórozitě v roz mezi 0,2 až 0,45Jam je jedním ze základních prostředků způsobu. podle vynálezu. Po této mikrofiltraci se šiáva zbaví pev ných suspendovaných částic. To, že filtrát neobsahuje pevné částice, umožňuje neočekávaně získat alkofeolinovaný nápoj s novými, smysly vufmatelnýmí /organoleptickými/ vlastnostmi. Zdá se totiž, že značný podíl aromatických sloučenin je vázán na buněčná vlékna odstraněná mikrofiltraci. Kromě toho, se mohou po vylisování z příslušných rostlin spojovat šňávy libovolné konzistence, což umožňuje vznik nových, smysly vnímatelných /organoleptických/ vlastností pouze ze složek, které projdou membránou o pórozitě v rozmezí 0,2 až 0,45 um. To má obzvláště velký význam pro třtinovou š£ávu, protože největší podíl dosti hrubých aromatických sloučenin, vázaných na buněčné stěny cukrové třtiny, neprojde db filtrátu. Složky filtrátu se pak eventuálně přemění kvasinkami na sloučeniny, které dodávají vyrobenému nápoji svoji zvláštní charakteristiku. Mikrofiltraci membránou o pórozitě 0,2 (tun se dále odstraní z; filtrátu všechny endogenní bakterie a kvasinky a získá se tak sterilní rostlinná šíáva. Porozita 0,2 jam je tedy ve způsobu podle vynálezu výhodnější než jiná pórozita, větší velikosti. Je však také možné použít membránu o pórozitě 0,45 jam, která' umožní průchod některých mikroorganismů, zejména malých bakterií do filtrátu. To nevadí,pokud se tyto mikroorganismy o malém počtu tlumí kyselým pH okolního; prostředí a oxidem siřičitým. Έ důvodu dodatečné opatrnosti je možné' chladit větší část filtrátu, čekající na naočkování kvasniční násadou. Tato větší část filtrátu se pak znovu ohře· je těsně před přidáním kvasinek. Toto přidání znamená násilné vnesení značné populace vybraných kvasinek, které udržují v útlumu mikroorganismy, které jsou od této chvíle ve značné menšině. Výsledek, jehož se způsoben- podle vynálezu dosáhne

- 5 z hlediska vlastností vnímatelných smysly /organoleptických/, kdy se získají aromatické sloučeniny, výrazná chut, zejména kyselost, hořkost, sladkost a slanost, podle příslušné rostliny, je rozdílný od výsledku, jehož hy se dosáhlo' přidáním aromatických extraktů z rostlin ke štávě po jejím zkvašení· Kvašení ae může provádět až do obsahu etanolu 2 až 14% objemových, pokud je dostatečný obsah zkvasttelných cukrů· Určitý obsah x zkvasitelného cukru může vést až k obsahu χ alkoholu v % objemových, pokud kvasinky anaerobního kvašení nemají nedostatek vitaminů a dusíkatých látek. V každém případě se přidá ke štávě před kvašením? blotin a amonné soli· Kvašeni se může zastavit mezi 2 až y % objemovými odstraněním kvasinek nebo pasterizací· Aby nedocházelo k nekontrolovaným ztrátám, aromatu a/nebo nekontrolovanému metabůlismu kvasinek při kvašení, probíhá kvašení v utěsněné nebo uzavřené nádrži při řízené teplotě mezi 20 až 28^mC. Utěsněná nádrž umožňuje udržet alespoň část vytvořeného oxidu uhličitého rozpuštěného v nápoji, který je pak perlivý· Způsobem podle vynálezu, kde jako rostlinné šiávy se používá šiávy získané lisováním z cukrové třtiny,a kde se kvašeni provádí až do svého přirozeného konce, sejzíská alkofeolizovaný nápoj koncentrace /titru/ 10 až 11% objemových, typu bílého vína, o nízkém obsahu nealkoholických, podílů, který se může s výhodou podrobit rektifikační destilaci, k získání alkoholu o koncentrací 92 až 96 % objemových a obsahu nealkoholických podílů nižších než přibližně 40 g na hektolitr čistého alkoholu· Zředěním tohoto alkoholu se získá čistý přírodní destilát z cukrové třtiny, který má nové a velmi příjemné, smysly vnímatelné /organoleptieké/ vlastnosti, přičemž má velmi πίζίφ obsah nealkoholických složek, i v porovnání s lehkým rumem·

Příklady provedení vynálezu

Další charakteristické vlastnosti a výhody vynálezu vyplý vají z následujících příkladů provedení, kde příklad 5 popisuje,s odkazem na přiložený výkres, zařízení používané k provádění způsobu podle vynálezu·

Přiklaď 1

Příprava vína ze třtiny

Třtina, předenu omytá a osušená, se lisuje pomocí jedxié soupravy válců.,Získá se šiáva o hustotě 1075, obsahující 175 g zkvasitelnýeh cukrů na litr, s pH 4,85- /podle konvence se vztahuje hustota šiávy k hustotě čistá vody, která je stanovena na 1000/. Odebere se 11 hektolitrů této šřávy a její pH se sníží na hodnotu 4,21 přidáním? 275 g kyseliny citrónové a 275g kyseliny vinné. Šřáva se chrání před oxidací a přeď mikrobiální přesněnou přidáním; 55 g oxidu siřičitého před odkal ováním. Šiáva se pak odstřeluje na odstředivce o výkonu 15 hektolitrů za hodinu, k odstraněni všech suspendovaných částic větších než 1 mm. Výsledná šiáva se podrobí tangenciální míkrafiltraci minerální membránou o póroaitě 0,2 um v přístroji IMECA o výkonu mikrofiltrace 10 hektolitrů za hodinu. Z' této nrfkrofiltrovamé šřávy se odebere menší část, 2 hektolitrů, která se naočkuje 40 g kvasinek? Saccharcanyces eereviaiae, obsahujících 4.10^ kvasinek: na cnP. Když tato kvasníční násada dosáhne koncentrace kvasinek odpovídající 10? až 10⁸ kvasinek na cá a populace kvasinek je ve stádiu růstu, přidá se k větší části hektolitrů mikroflltrované šíávy, krerá byla mezitím usklad něna za aseptíekýeh podmínek. Objem přidané kvasníční násady představuje přibližhž 22% objemu větší části mikroflltrované šiávy. Místo těchto 22% je možné přidat jakékoliv množství kvasníční násady v rozsahu 10 až 25% objemových, vztažených na objem větší části. Pak se přidá 275 g fosforečnanu, amonného. Vlastni stádium kvašení pak začíná probíhat v nádrži, v níž se udržuje stálá teplota prostředí v rozsahu 20 až 28°C, až do vy&rpání zkvasitelnýeh cukrů. Alkoholické kvašení tak probíhá až do svého přirozeného konce. Zakrytá neutěsněná nádrž umožňuje udržet na povrchu moštu atmosféru oxidu uhličitého. Stanovení procentuálního obsahu cukru indikuje, že kvašení už nemůže dále probíhat. Proto se tedy přidá asi 88 g

- 7 oxidu siřičitého ke? stabilizováni nápoje před nebezpečím oxi-, dače a bakteriálních změn·

Rozborem tohoto výrobku byly zjištěny následující výsledky:

- pff 3,57

- koncentrace alkoholu /titr/ 11,6% objemových

- nepřítomnost, kyseliny mléčné

- těkavá kyselost odpovídající 0,27 g/Iitr I^SO^

Příklad 2

Příprava alkoholizovanáho nápoje ze třtinové štávy a ze štávy zeleného citronu

Stejná átéva získaná z lisování cukrové třtiny, jako v. příkladě 1, t.j. o hustotě 1075, s pH 4,85 a obsahující 175 g zkvasitelných cukrů na litr, se okyselí na pH 4,3 přidáním štávy zeleného citronu v množství 0,5 litru na hektolitr třtinové štávy· Výsledná štáva se zpracuje přesné stejným způsobem jako v příkladu 1.

Raz bor enrzískaného výrobku byly zjištěny následující výsledky:

- pff 3,39

- koncentrace alkoholu /titn/ 11% objemových

- nepřítomnost Ityseliny mléčné

- těkavá kyselost odpovídající 0,18 g/litr

Příklad 3

Příprava alkohol!zovgného nápoje ze třtinové štávy a z grapefruitové štávy

Třtina, předem? omytá a vysušená, se lisuje jedinou soupravou válců· Získá se štáva o hustotě 1075, obsahující 175g zkvasitelných cukrů na litr, s pH 4,85· Tato štáva se okyselí kyselinou citrónovou v. množství 25 g/ hektolitr štávy a kyselinou vinnou v množství 25 g/hektolitr štávy ns^pH 4,21· Pak se přidá 5% čerstvě vylisované štávy z celého grapefruitu

- 8 /objemová procenta vztažená na objem třtinové š£ávy/. Toto přidání sníží pH na 3,85· Přidá se oxid siřičitý v množství 5 g/ hektolitr š£ávy. Výsledná š£áva se odkalí a mikrofiltruje filtrem o pórozitě 2 jim. Mikrofiltrovaná šíáva se rozdělí na menší část a na větáí část. Menší část se použije pro přípravnu kvasnlční násady použitím Saccharomyces cerevisiae.

Když dbsáhne koncentrace kvasniční násady 5.10 kvasinek na cm\ přidá se k větáí části šfávy a kvašení probíhá v zakryté nádrži až do vyčkání zkvasitelných cukrů.

Rozborem výrobku získaným po ukončeném kvašení_t byly zjištěny následující výsledky:

- PH 3,38

- koncentrace alkoholu /titr/ 10,8% objemových těkavá kyselost odpovídající 0,18 g/litr 8₂S0^

Tento nápoj se stabilizuje oxiďem siřičitým v množství 8 g/ hektolitr. Nápoj' mé velmi typické, smysly vnímatelné /arganoleptické/ vlastnosti: grapefruitové aroma s určitou, hořkostí v ústech.

Příklad¹ 4

Příprava alkohol! zováných nápojů z melounové štávy

K získání 12 litrů šíávy se lisují oloupané melouny. Tato áíáva má následující složení: fruktóza 15 g/litr, glukóza 11 g/litr, sacharóza 57 g/litr, tedy celkem 83 g zkvasitelných cukrů. Štáva se okyselí 15 g/litr· kyselinou citrónovou a 1,5 g/ litr kyselinou vinnou. Hodnota pH je potom 4,30. Ke šíávě se přidá 50 g/litr oxidu siřičitého, dříve než šíáva zbaví suspendovaných pevných částic sítem o velikost ok 0,3 mm. Výsledná odkalená š-Báva se filtruje membránou o pórozitě 10 £im a potom se mikrofiltruje membránou o pórozitě 0,2 ^um. Mikrofiltrovaná šíáva se z: důvodu dodatečné opatrnosti zmrazí na -4°C, kromě 3 litrů, které se použijí k přípravě kvasniční násady.

K těmto třem litrům šiávy se přidá 600 mg suchých kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Příští čten je populace kvasinek

- 9 8 *3 ve stádiu růstu a dosahuje 10 kvasinek na cm . Kvasniční násada se pak přidá k větší části /9 litrům/ rozmražené šíávy, která se znovu ohřála na teplotu 20°C a celý obsah se nechá kvasit po. dobu dvou dnů, při této teplotě, v atmosféře oxidu uhličitého· K tomuto kvašení se použije 15 litrové skleněné nádoby opatřené probublávačem /barbotérem/ k udržení atmosféry oxidu uhličitého nad štávou. Když dosáhne šiáva huatoty 1010, stoéí se z ní 4 litry frakce A, které se okamžitě pasterizuje, aby se zastavilo alkoholické kvašení· U zbytku šiávy, frakce E, proběhne kvašení až do svého přirozeného konce·- Potom se k ní přidá 80 mg/lltr oxidu siřičitého·

Získané výrobky mají následující složení:

Frakce A-nápojj neúplně zkvašený:

- pK 4,10

- koncentrace alkoholu /titr/ 2,8% objemových

- zkvasitelná cukry 38g/litr

- těkavá kyselost odpovídající 0,15 g/litr H^SO^

Frakce B-nápoj úplně zkvašený:

- pH^r 4,02

- koncentrace alkoholu /titr/ 5,0% objemových- zkvasitelná cukry méně než 1 g/litr

- těkavá kyselost odpovídající 0,20 g/litr KgSO^

Příklad 5

S odvoláním na jediný přiložený výkres bude popsáno zařízení, uvedené ve schematickém znázornění, používané k provádění způsobu podle vynálezu·

Cukrová třtina se ručně nařeže, aniž by se předem zbavila listů opálením, k zabránění fyzického poškození stvolu , jako například zmačkáním- nebo jiakýmkoliv poškozením, které by mohlo způsobit kontaminaci vnitřku třtiny mikroorganizmy·

Stvoly třtiny se s výhodou po dopravení na místo zpracování zbaví listů, rozřežou se na délku asi 1,20 m a uloží se na přípravný stůl 2. Stůl 2 je tvořen řetězovým dopravníkem s příčkami z nerezové oceli, určený k přivádění třtinových stvolů na mycí stůl J, tvořený horizontálním laikovým dopravníkem, nad nímž jsou umístěny trubky £ na rozstřikování pitné vody. Mytí mé za účel odstranit ze stvolů cukrové třtiny různé nečistoty a částice hlíny. Po mytí ze ze stvolů cukrové třtiny extrahuje štáva průchodem jediným válcovým mlýnem 2* Tak se získá štáva prvního lisování o hustotě asi 1080 s vysokým obsahem zkvasitelných cukrů, ve výši 188 g/litr. Mezi mytím a vstupem do mlýna 2 se mohou stvoly cukrové třtiny případně usušit. Výlisky z cukrové třtiny /bagaaa/ vycházející z mlýna 2 ^se 3*2 nevy luhují, ale odvádějí směren 6. Šíáva získaná lisováním v mlýnu; 2. je tedy čistá třtinová štáva, která se pak adkaluje v několika etapách. Štáva nejdříve přichází do separátoru 2 s jímkou a se šnekem opatřeným trubkou pro rekuperaci pevných látek. Štáva prochází sítem s obdélníkovými oký o velikosti přibližně 2x15 mm a shromažáuje se v jímce 8 umístěné pod se parátorem 7. V jímce 8 je umístěna sonda k měření pff, která umožňuje selekci štávy. Štáva s hodnotou pff. přibližně 5,2 až

5,4 se zadrží, zatímco štáva s hodnotou pff mimo tuto mez se odstraní, po předchozím zastavení zařízení. Má se totiž za to, že pff vyšší než 5,4 a nižší než 5,2 signalizuje znečištěnou; nebo: degradovanou štávu. Po výstupu ze separátoru 2 ^se štáva dopravuje pístovým čerpadlem 2 zásobní nádrže 10. Čerpadlo 9 slouží též k odstranění štávy, která je považována za nevyhovující podle indikace uvedené sondy k měření pH. Zá tím účelem je čerpadlo 2 opatřeno u výtlaku odbočkou 1 s ventily umož ňujícími třídění štávy v závislosti na jejím pff. Mezi čerpadlem 2 ^a nádrží 10 se provádí úprava pff na hodnotu 3,5 až 4,3 a rovněž síření oxidem siřičitým k ochraně štávy před sraženinou při kvašení. Oxid siřičitý působí současně jako protixidační činidlo a jako antibiotikum. Regulace pH se provádí jinou kyselou štávou, jako například citrónovou štávou, grapefruitovou štávou nebo pomerančovou štávou, nebo přidáním kyseliny citrónové a kyseliny vinné. Od výstupu ze zásobní nádrže 10 se šíáva odvádí odstředivým čerpadlem 11 a dopravuje se přes separátor 12 do odstředivky jj, například značky Westfalia, typu SA 2060076 o rychlosti otáčení hubnu 6500 ot/min*

- 11 Úkolem separátoru 12_t kde šťáva znow protéká sítem, je chránit odstředivku 13. Separátor 12 je tvořen samoodkalovacím zařízením se svislým bubnem, opatřeným v čele sítem se stíraným povrchem, tvořeným mřížkou o velikoati otvorů 0,9 mou Tak ae odatraní všechny suspendované látky o velikoati větší než 1 mm· Úkolem odstředivky 13 je přivádět odkalenou šťávu do tangenciálního filtračního zařízení 15 »k filtraci minerální membránou o porozltě 0,2 pm. Tímto filtračním zařízením 15 může být přístroj IMECA s polozavřenou smyčkou, s tlakovou regulací a se systémem- filtrace a promýváním po dávkách. Tenrto přístroj obsahuje čtyři smyčky po dvou skříních v sérii. Každá skříň obsahuje 19 membrán o pórozitě 0,2 pm, s celkovou plochou 30,4 m^. Průměrné přítokové množství je 50 hl/hod. Odstředivka 13 vytlačuje odkalené šťávy přímo do· zásobní ná^ drže 14. Táto odstředivka je v tomto případě kompresor k hy— drocyklonu. Výstup odfiltrovaná hmoty 16 z tangenciálního filtračního zařízení 15 se vede? do prvního tepelného výměníku 17, zatímco výstup filtrátu 18 se vede do druhého tepelného výměku _1_9 a odtud se vede do baterie 20 uzavřených kvasných nádrží» Do výměníku· 17 a 19 se přivádí chladící médium z chladící centrály 21. Při tangenciální filtraci se šťáva zahřeje, proto máji výměníky 17 a 1 9 za úkol ochladit odfiltrovanou hmotu, a filtrát. Přivádění odfiltrovaná hmoty do nádrže 14 přes výměník 17' umožňuje udržet, v případě potřeby, šťávu v nádrži 14 při teplotě nižší než asi 25°C. Tak se získá při vstupu do baterie 20 nádrží, čirá, sterilní třtinová šťáva, protože byla zbavena všech kvasinek, baktérií a částic větších než 0,2 pm. Táto pozuruhodná, kontrolovaná čistota třtinové šťávy je důležitou podmínkou provádění způsobu podle vynálezu, protože pak umožňuje díky naočkování kulturami výhradně vybraných éxogenních kvasinek získat požadovaný konečný výrobek. Jako kvasinek se používá kultura Saccharomyces cerivisiae, vyrobené v UTRA-Narbone-CBS 6978, se zaručenou životaschopnou populací 25 · 10^ buněk/g /Fermivin-Socíété Bapidase 59113 Sedin-Francie/. Lze použít i jiných kvasinek, které jsou na trhu, jako například jinou variantu druhu Saccharomyces cerevisiae nebo druh Schizosaccharomyces Pombe. Šťáva přichází do baterie nádrží 20 teplá přibližně 18°C. Očkování se provádí následujícím způsobem. V tak zvané zakvašovací nádobě 23 se připraví kvasničhí násada. Za tím účelem se část štávy, která má být přivedena do baterie 20 nádrží, odebere a vede . se do zakvašovací nádoby 23· Dávkovačem 24 se dio zakvašovací nádoby 23 zavedou vybrané kvasinky. Zakvašovací nádoba 23 je vybavena míchadlem, injektorem pro přívod vzduchu do kvasniční násady k zajištění aerobních podmínek a výměníkem 25 tepla, spojeným s chládící centrálou 21, k zajištění teploty 20 až 28°C pro aerobní kulturu. Dávkovač; 24 slouží také k regulaci pil kvasničhí násady a k přivádění eventuálních přísad, jako jsou například dusíkaté látky. Míchání a přívod kyslíku ďo zakvašovací nádoby 23 vytváří potřebné podmínky k rozmnožování kvasinek· Jejich rozmnožování lze kontrolovat počítáním pod mikroskopem. Kvasniční násada se připraví asi 24 hodin před jejími vstřikováním db baterie 20 uzavřených nádob. Toto vstřikování se s výhodou provádí v době, když je populace kvasinek ve stádiu růstu. Kvasniční násada ae přivádí pístovým čerpadlem 26 do každé nádrže naplněná mikrofiltrovanou 4 štávou v množství 10 až 25% objemových, vztažených na množství mikrofiltrované šiávy. Baterie 20 nádrží je vybavena výměníky 27 tepla, která jsou spojeny s chladící centrálo® 21 a umožňují přesnou kontrolu teploty kvašení, která je s výhodou v rozmezí 20 _až 28°C. Část baterie 20 nádrží není naplněna ' zkvasitelnou mikrofiltrovanou Slávou, ale je určena ke stáčení z nádrží 20, kde probíhá kvašení. Mezi obě skupiny baterie 20 nádrží se se s výhodou zařazuje odstřeáování zkvašené š£ávy k odstraňování mrtvých kvasinek· Tbto odstřeáování může být doplněno tangenciálním mikrofiltrováním. membránou o pórozitě 0,2 ₍um, k odstranění posledních zbytků kvasinek a všech usazenin. Na výstupu 28 z kvasíray je čiré víno s obsahem alkoholu 10 až 11% objemových. Toto třtinové víno mé na výstupu z nádrží teplotu kolem 18°C, k zabránění bakteriálního¹, napadení. Víno se pak vede do ďestilačně-rektifikační jednotky 29 známého typu. Tato jednotka je seřízena k získání například dvou typů alkoholu, jeden s koncentrací alkoholu 96% objemových a maximálním obsahu nealkoholických podílů 9g na hektolitr

- 13 čistého alkoholu a druhý o koncentraci alkoholu 94% objemových a obsahu nealkoholických podílů 10 až 15 g na hektolitr čistého· alkoholu. Takto rektifikovaný alkohol se potom vede db dvou řezacích nádob 30 vybavených výměníky 31» spojenými s chladicí centrálou 21. které mají za úkol vyrovnat zvýšení teploty, ke kterému dochází při řezání vodou dodávanou z nádrží 32» Voda přichází z demineralizační stanice, vybavené anexy a katexy /Parent Industries/· Tato voda mé odpor 200 000 ohmů/ cm²/cm· řezáním se přemění rektifikovavé alkoholy na nápoje o koncentraci /titru/ 40% objemových· Tyto nápoje ae uskladni v nádobách 33> Mají velmi příjemné , smysly vnímatelné /organoleptické/ vlastnosti, a současně mají fyziologické vlastnosti, způsobené v podstatě jejich obsahem, etanolu·

- 14 z-<ř£

PATENTOVÉ

Claims (7)

1. PATENTOVÉ

   1 · Způsob získávání alkoholizovaných nápojů z rostlinná šiávy/, obsahující přirozeně alespoň jeden zkvasitelný cukr, v yzna č u j í c í se t í m, že se a/ vezme rostlinná šiáva, získaná lisováním alespoň jedné rostliny tak, že obsah zkvasitelných cukrů v rostlinné šiávě činí 80 až 230 g/litr, její pí se upraví na hodnotu 3_ř5 až 4,3, pak se síří a potom se odkalením odstraní všechny suspendované částice větší než 1 mm, b/ odkalená šiáva se podrobí mikrofiltraci membránou o pořezi tě v rozsahu 0,2 až 0,45 p® a rozdělí se na dvě části, na větší část a na menší část, c/ z menší části se vytvoří kvasniční násada pomocí aerobní kultury vybraných kvasinek, ď/ kvasniční násada se přidá k větší části mikroEfiltrované šiávy a provádí se alkoholické kvašení při teplotě 20 až 28°C, v atmosféře amidu uhličitého, e/ potom se, v případě potřeby, podrobí výsledná látka destilaci k získání destilátu, který se eventuálně může řezat vodou·
2. 2» Způsob padle bodu 1, vyznačující se tím, že se alkoholické kvašení provádí až ďo obsahu etanolu 2 až 14% ob jemových·
3. 3· Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že stupeň c/ s aerobní kulturou probíhá při teplotě 20 až 28°C.
4. 4· Způsob podle bodů 1až3>vyznačující se tím, že rostlinná šiáva obsahuje šiávu získanou lisováním cukrové třtiny.

   15
5. 5· Způsob podle bodu 1, vyznačující se t í m, že vybrané' kvasinky -tvoří Saccharomyces cerevisiae.
6. 6* Způsob podle bodu 1, vyznačující se -tím, že se ve stupni d/ přidá kvasmiční násada, když: její koncentrace kvasinek činí 10? až 10⁸ kvasinek na cm^ a populace kvasinek je ve stádiu růstu.
7. 7. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že objem přidané kvasniční násady ve stupni d/ představuje 10 až 25¼ objemových větší části mikrojffiltrované šéťávy.' ff. způsob podle bodu 1, v y z. načující se tím, že v případě provádění destilace, se destilace řídí k dosažení destilátu s obsahem alkoholu 94 až 9ď % objemových.