CZ50098A3

CZ50098A3 - Amidy kyseliny karbamoylokarboxylové

Info

Publication number: CZ50098A3
Application number: CZ98500A
Authority: CZ
Inventors: Frank Dr. Wetterich; Oliver Dr. Wagner; Karl Dr. Eicken; Klaus Dr. Ditrich; Eberhard Dr. Ammermann; Gisela Dr. Lorenz; Siegfried Dr. Strathmann
Original assignee: Basf Aktiengesellschaft
Priority date: 1995-08-30
Filing date: 1996-08-26
Publication date: 1998-07-15
Also published as: CA2227283A1; US5922899A; EP0847384B1; UA57000C2; TW328945B; WO1997008138A1; KR100445276B1; GR3033333T3; AU728829B2; CZ292267B6; EA199800242A1; HUP9802332A2; DE59604901D1; EP0847384A1; JPH11511450A; AU6876896A; DK0847384T3; HUP9802332A3; RO119146B1; IL123080A0

Description

Amidy kyseliny karbamoylokarboxylové

Ob 1 a s t t e c b n i. ky

Překládaný vynález se týká amidů kyseliny k a r b amo y 1 o k a r b o x y 1 o v é p o d 1 e v š e o b e c n é n o v z o r e e I

o čistotě izomerů vyšší jak 90 hmotnostních procent, kde jednotlivé proměnné s horním indexem mají následující význam:

R¹ ty-Cg-alkyl, C₂-C₈-alkenyl nebo C₂~-C₈~alkinyl, přičemž tyto zbytky mohou být cele nebo částečně halogenizovány a/nebo mohou nést jednu až tři z následujících skupin : kyano, Cj-C₄-alkoxy, C₁“C₄-halogenalkoxy,

Cj-C^-alkytio, C₁-C₄-alkoxykarbonyl, C₃-C₇-cykloalkyl, C₃-C₇~cykloalkeny1, aryl, aryloxy a heteraryl, přičemž cyklické a aromatické prstence těchto skupin mohou nést jeden až tři následující substituenty : halogen, kyano, C_x-C₄-alkyl, C_x-C₄-alkoxyalkyl, C_x-C₄-halogenalkyl, C_x-C₄--alkoxy, C_x-~C₄-halogenalkoxy, C_x~C₄-alkyltio, C_x-C₄-alkoxyka;rbonyl, aryl, aryloxy a heteroaryl,

-zR² vodík, haloqen, kysno, nitro, Cj-C₈-álkyl, Cj-C₄-alkoxya 1 k y 1, C,.......C ₄ -- h a. 1 o g e 11 a 1. k y 1, C _a -- C ₄ - a 1 k oxy, C ₅ -- C ₄ - h a 1 o g e n alkoxy, C,-C₄--a 1 kytio, C.,-C₄“halogenalkyl.tio nebo fenylová. skupina vázaná přes kyslík nebo síru, která není substituovaná nebo která může nést jeden až tři následující substituenty : halogen, C₊-C₄-alkyl a Cj-C₄(S) znamená S-konřiguraci, (R) pak R-konfiguraci takto značeného asymetrického atomu uhlíku podle nomeklatury IUPAC. Konfigurace S-centra ve sloučeninách všeobecného vzorce I pak odpovídá konfiguraci L-valinu. Konfigurace sloučenin I j e kvůli jednoduchosti označena. v následném textu jak (SR)-konfigurace.

Pojem. čistota izomerů s 1 o u č e n i. ny I (k o n f i g u r a c e označuje (SR) ) na diastereomerů těchto sloučenin I ((SR), procentuální podíl celku možných čtyř (RS), (RR), (SS)).

Kromě toho se předkládaný vynález dále týká postupu výroby sloučenin I. Vynález se také týká prostředků obsahujících tyto sloučeniny I , postupu výroby těchto prostředků, postupu hubení škodlivých hub a plísní a využití sloučenin I nebo odpovídajících prostředků k tomuto účelu.

Do s ava dn1 stav tec hn i ky

Racemické směsi fungicidních sloučenin typu I jsou známé především z DE-A 43 21 897 a ze starší německé přihlášky P 44 31 467.1. Tyto směsi však pokud jde o jejich fungicidní

Λ ύ č i. η e k ρ 1 η ě r i. e u s p o k o j u j í .

Podstata v γ n á1ez u

Úkolem předkládaného vynálezu je tedy získáni nových amidů kyseliny karbamoylokarboxylové o vysoké čistotě izomerů a se zlepšeným, účinkem prolni., škodlivým houbám a. plísním. V souladu s tím byly získány výše popsané sloučeniny I spolu s prostředky, které je obsahují.

Dále byly vyvinuty postupy výroby sloučenin I a prostředků, které je obsahují a v neposlední řadě i postup hubení .škodlivých hub a plísní a využití sloučenin I nebo odpovídajících prostředků k tomuto účelu.

Sloučeniny I mohou být vyrobeny známým způsobem z kyseliny karbamoylkarboxylové II na bázi L-valinu. Přednostně se získávají sloučeniny I podle dále popsaného postupou A resp. B (citáty odborné literatury Houben-Weyl se vztahují na : Houben-Weyl, Metody organické chemie, 4.vydání, nakladatelství Thieme, Stuttgart).

• 4 · · · • · · · · · • · · 4 · · • 4 · ·

4 9 · · ··· ·· ·* • 9 · 4 • · · · • •44 · • · ·

9 9 9 * 3 A **

P ř í k I a d y p r o v e d e n í v y n á 1 e z u

Postup Ά

Amidy kyseliny karbamoylkarboxylové I se získají tak, že se kyseliny karbamoylkarboxylové II uvedou do reakce s aminy III.

R¹h₃q^ ch₃

CH 0 »

C-NH-CH-C (S) ,

OH (II)

(I) • 4 0 4 0 0 • · 4 4 · · 4 0 · · 4 • « 0 4 4 4 0 4 · 0 « • · · 4 4 0 0 0000 0

0 04 0 400

000 000 00 000 00 00

Kyseiir	ly karbamoyikarboxylove II jsou známe,	nebo mohou být
vyrobei	iy známými metodami, především na bázi	. aminokyseliny
L-valil	i (viz Houben-Weyl, sv. 15/1, s. 46 až	305, především.
pak s.	117 až 125).
Aminy	III jsou rovněž známé nebo mohou být	snadno získány
( viz.	Organikum, VEB Deutscher Verlag der	Wissenschaft,
15. vydří	mí, Berlín, 1997, s. 610 ff., Houben-W<	ayl, sv. 15/1,
s. 648	-665, Indián J. Chem. 10, s. 366 (1972	') , J.Am. Chem..
Soc. 5f	i, s. 1808 - 1811 (1936)).
Z rac«	amických modifikací aminů III může	být R~ izomer
separov	<án běžně známým způsobem, totiž frakční	krystalizaci s

opticky aktivní kyselinou vinnou nebo přednostně pomocí enzymokatalyzované esterifikace s následným zmýdelněním (viz. na příklad WO-A 95/08636).

Přednostně se při tomto postupu pracuje tak, že se nejdříve kyseliny karbamoylkarboxylové II převedou do karboxyaktivovaných derivátů, především do acylkyanidů nebo anhydridů (viz Tetrahedron Letters, sv. 18, s. 1595 - 1598 (1973), resp. Houben-Weyl, sv. 15/1,s. 28 až 32). Tyto deriváty jsou pak uvedeny do reakce s aminy III v přítomnosti bází.

Pro výrobu karboxyaktivovaných acylkyanidů je vhodná na příklad reakce kyselin karbamoylkarboxylových II s dietylesterem kyseliny kyanfosfonové, především v inertním rozpouštědle jako je tetrahydrofuran nebo toluen.

• ·· 0 000 0 0 0 0 00 · 0 0 0 0 0 0 • · 0 0 0 0 0 0 0 0 • · · · 0 0 00 0 0 · • 0 · · · · · • 0 · ·· 0·· ·* 0·

Pro výrobu. karboxyaktivovaných anhydridů se přednostně využívá reakce karbamoylkarboxylových kyselin II s chloridy kyseliny uhličité jako jsou izobutylestery kyseliny chloromravenší v přítomnosti bází, případně v inertním, rozpouštědle jako je toluen nebo tetrahydrofuran.

Reakce aminů 111 s karboxyaktivovanými kabramoyikyrboxylovými kyselinami II probíhá přednostně v rozpouštědle jako je dichlormetan, tetrahydrofuran nebo toluen. Jako báze mohou posloužit i aminy III, které jsou běžně získávány ponejvíce ze surového produktu.

V upřednostňované formě provedení tohoto postupového stupně jsou kyselina karbamoylkarboxylová II., amin. III, činidlo vhodné k výrobě karboxyaktivovaného derivátu kyseliny karbamoylkarboxylové II a báze uvedeny v jednonádobovém. postupu, případně v inertním rozpouštědle, do reakce a surový produkt pak známým způsobem upraven na amid kyseliny karbamoylkarboxylové I.

Postup B

Amidy kyseliny karbamoylkarboxylové I se získají tak, že se tyto amidy, ve kterých skupina R^x-O-C-(CO) znamená ochrannou skupinu, která může být známým způsobem odštěpena, převedou na amidy aminokyseliny IV a ty se pak uvedou do reakce s estery kyseliny chloromravenční V v přítomnosti jedné z bází.

Stupeň Ba : Výroba amidů kyseliny aminokarboxylové IV ch₃

CH

I

H₂N-CH (S)

R2 (IV)

9999

99 ·· 9 9 9 «999

9 9 9999 9 999

9 99 9 99 9999 9

9 99 9 9 9 9

999 999 99 999 99 99

Vydělení skupiny 1/-0-- (C) z amidů kyseliny karbamoylkarboxylové I může být provedeno samo o sobě známým způsobem, (viz. Houben-Weyl, sv. 15/1, s. 46 - 305, především pak s. 126 - 129).

Vhodné vydědí tel .né skupiny obsahují jako zbytek R³ terč. butylovou nebo nebo benzylovou skupinu.

V případě, kdy R³ = terč. buty.l. proběhne na příklad vydělení reakcí s kyselinou, povětšinou protonovou, jako je kyselina solná nebo trif luoroctová. (ibid., s.126 - 129).

Amidy kyseliny karbamoylkarboxylové I vhodné jakožto výchozí látky mohou být získány známým způsobem (viz. Houben-Weyl”, sv. 15/1, s. 28-32) nebo především postupem A podle předkládaného vynálezu.

Stupeň Bb : Výroba amidů kyseliny karbamoylkarboxylové I

Amidy aminokyseliny IV získané ze syntézového stupně se uvedou do reakce přítomnosti bází.

estery kyseliny chloromravenčí

(IV) (I) • · ··«·*· ·· »· • · · * ··· « « « · 9 · · ♦ · · · «··· • · ♦ · · · · · · · · · • · · 9 9 9 9 9

999 ··· ·· 999 99 99

Estery kyseliny chloromravenčí V jsou všeobecně známé nebo mohou být vyrobeny známými postupy.

Reakce probíhá nejlépe v organickém ředidle, především, v toluenu, metylenchloridu nebo tetrahydrofuranu, nebo ve směsi, těchto rozpouštědel.

Jako báze přicházejí do úvahy stejnou měrou anorganické a. organické báze, přičemž přednost se dává v tomto ohledu bázím organickým. , z nich pak terciárním aminům, jako jsou. trietyl.amin, pyridin a N-metylpiperidin. Reakce probíhá zpravidla při. teplotě (-40) až do 50, přednostně však od (-10) až do 20° C. Provedení a průběh této reakce jsou odborníkům známé, takže zde není zapotřebí nic dodávat (viz Houben-Weyl, sv. 15/1, s. 117 - 139).

Reakční směsi získané postupem A resp. B jsou upraveny běžným způsobem, na příklad mícháním s vodou, oddělením fází a případně chromatografickým čištěním surových produktů.

Meziprodukty a konečné produkty se vyskytují částečně ve formě bezbarvých nebo mírně zahnědlých, viskózních olejů, za nízkého tlaku a při poněkud zvýšené těkavých podílů. Pokud jsou tyto meziprodukty a. konečné produkty získávány jako pevné látky, mohou být čištěny ku příkladu rekrystalizací nebo tepelným extrahováním.

které mohou být teplotě zbaveny

Ve výše uvedené definici sloučenin I jsou. použity souhrnné pojmy, které označují následné substituenty :

»4 44 44·· ·· 4« · 4 · · * · 4 * 4 · · 4 4 4 4 444 * · ·♦ · · 4 4*44 4 * 4 4 4 4 4 4 4 *4 444 *· ««4 ·* *»

-όhalogen : fluor, chlor, brom, jód alkyl : alkylové skupiny s přímý nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 8 atomy uhlíku, na příklad C\~C₆-a.lkyl jako jsou metyl, etyl, n-propyl, 1-metyletyl, n-butyl, 1-metylpr opyl,

2-metylpropyl, 1-1-dimetyletyl, n-pentyl, 1-metylbutyl,

2-metylbu. tyl, 3-metylbu ty1, 1,1-dimetylpropyl,

2.2 —ti imetyIpropy 1, 1, 2-dimetylpropyl, 1-etylpropyl, n-hexyl,

-me ty lpěn. tyl, 2 --me ty lpěn ty 1, 3 me ty lpěn tyl, 4 -metyl pen tyl.,

1,1-dimetylbuty 1, 2,2-dimetylbutyl, 3, 3-d.imetylbutyi,

1., 2-dimetylbutyl, 1, 3-dimetylbuty.1., 2,3-dimetylbuty1,

1-etylbutyl, 2-etyl.butyl, 1,1,2-trimetylpropyl,

1.2.2 -1 r i me t y 1 p r opy 1, 1 - e ty 1 - 1. -me t y 1 pr opy 1. a l-etyl-2-metylpropyl, na dichlormetyl, trifluormetyl, halogenalkyl resp. částečně nebo cele halogenizovaný alkyl : alkylové skupin s přímým nebo rozvětveným řetězcem, s 1 až 4 resp. 8 atomy uhlíku (jak je uvedeno výše), přičemž v těchto skupinách mohou být atomy vodíku, částečně nebo cele nahrazeny atomy halogenu (jak uvedeno výše), na příklad C₁-C₂“halogenalky.l jako chlormetyl, trichlormetyl, fluormetyl, difluormetyl, chlorfluormetyl, dichlorf luormetyl, chlo.rd.if luormetyl,

1- fluoretyl, 2-fluoretyl, 2,2- difluoretyl,

2.2.2- trifluoretyl, 2-chlor-2-fluoretyl,

2- chlor,2,2-difluretyl, 2,2-dichlor~2-fluoretyl,

2.2.2- tr.ichloretyl a. pentafluoretyl, ·· 44· · · · • · 444 * · · • 9 9 • 9 999

49 ♦ 4 • 4 4

4« 4 4 · • 9 *

44

-<ί~ alkoxy : skupiny alkoxy s přímým nebo rozvětveným řetězcem s '1 až 4 atomy uhlíku, na příklad Cj--C₃-alkoxy jako rnetyloxy, etyloxy, propyloxy a 1-metyletyloxy, alkoxyalkyl : alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem, s 1 až 8 atomy uhlíku (jak uvedeno výše), které v libovolné pozici nesou skupinu alkoxy s přímým. nebo rozvětveným řetězcem (jak uvedeno výše), v případě

C₃“C₄-al koxy alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku jako metoxymety .1., etoxymety 1, n- propoxyme ty1, n-bu t oxymetyl, 1-met oxy e tyl.,

2-metoxyetyl, 1 -etoxyety .1., 2-etoxyetyl., 2-n-propoxyety 1 a

2-bu toxyety I., halogenalkoxy : skupiny alkoxy s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 4 atomy uhlíku (jak uvedeno výše), přičemž v těchto skupinách mohou být atomy vodíku částečně nebo cele nahrazeny atomy halogenu (jak uvedeno výše), na příklad C^-Cg-halogenalkoxy j ako ch lormety .1 oxy, di. chl ořme tyloxy, trichlormetyloxy, f1uormetyloxy, difluormetyloxy, trifluormetyloxy, chlorfluormetyloxy, dichlorfluormetyloxy, chlordifluormetyloxy, 1-fluoretyloxy, 2-fluoretyloxy, 2,3 dif luoretyloxy, 2,2,2--trif luoretyloxy, 2-chlor-2-fluoretyloxy, 2-chlor~2,2-difluoretyloxy,

2,2-dichlor-2--f luoretyloxy, 2,2,2-1r i.chloretyloxy a p e n. t a f 1 u o r e ty 1 oxy, alkyltio : alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem, s 1 až 4 atomy uhlíku (jak uvedeno výše), které jsou přes atom síry (-S-) vázány na kostru, na příklad C₁-C₄-alkyltio jako metyltio, etyltio, propyltio, • · · » ί · < t « • * « » 4 • « · • » • · · ·« »· »<

• · · · • » ·· • « · « · · t • · · » • · · ·

-40l~metyletyl.tio, n-butyltio a terč.......butyltio, alkoxykarbonyl : skupiny alkoxy s přímým nebo rozvětveným řetězcem, s 1 až 4 C-atomy (jak. uvedeno výše), které jsou přes karbonylovou skupinu (-C0-) vázány na kostru, alkenyl : alkenylové skupiny s přímým, nebo rozvětveným, řetězcem, se 2 až 8 atomy uhlíku nebo dvojnou vazbou v libovolné pozici, na. příklad C₂~C₆~alkenyl jako etenyl, 1-propenyl, 2-propeny1, 1-metyleteny1, 1-butenyl, 2-butenyl,

3- butenyl, l-metyl-1-propenyl, 2 -metyl- 1-propenyl,

-mety 1-2-propeny!, 2-mety .1-2-propeny!, 2-metyl-1-propenyl, 1-mety 1-2-propen.y.l, 1 -penteny 1, 2-pen tenyl, 3-pentenyl,

4- pentenyl, l-metyl-1-butenyl, 2-metyl-1-butenyl,

3-me tyl- 1-butenyl, 1-mety 1-2-bu tenyl., 2-metyl-2-butenyl,

3-metyl-2-butenyl, l-metyl-3-butenyl, 2-metyl-3-butenyl,

3- metyl-3-butenyl, 1, l-dimetyl-2-propenyl, 1,2-dimetyl-l-p.ropen.y.1, 1., 2-dimety 1-2-propeny 1, 1 ety 1-- 1-propenyl, l-etyl-2-propenyl, 1-hexenyl, 2-hexenyl, 3-hexenyl,

4- hexenyl, 5-hexenyl, 1-mety.l-1-pentenyl, 2-metyl-1-pentenyl,

3-metyl.-- 1-pent enyl, 4-metyl-1-pentenyl, 1-mety 1-2 -penteny 1,

3-metyl-2-pentenyl,

2-metyl-3-pentenyl,

1. -me t y 1 - 4 - p e n t enyl.,

2- mety1-2-pentenyl, l-metyl-3-pentenyl,

4-metyl-3-pentenyl,

3- mety1-4- p cs n. t e ny 1,

1.1- dimety 1.-2 -but enyl,

1.2- dimetyl-1-butenyl,

1.2- dimetyl-3-butenyl, 1, 3-dimetyl-2-butenyl,

4-mety1-2-pentenyl, 3-me ty 1-3-peritenyl, 2-metyl-4-pent enyl, 4 -me tyl - 4 -pent enyl., 1,l-dimetyl-3-butenyl, 1., 2-dime ty1-2-bu tenyl,

1.3- dimetyl-1-butenyl,

1.3- dimetyl-3-butenyl,

2,2-dimetyl-3-butenyl, 2,3-dimetyl-1-butenyl, «

aa

4« ··» J t a • 444 ·· *4 * a a a • · ·» « 4 a a a • * · a «·

2., 3-dimetyl-l-butenyl, 3 _f 3 - dime tyl -1 -- b u t er

2,3-dimety.l--3--butenyl, 3, 3.....di tne t y 1......2 -· b u t e ny 1,

- e tyl.....3 - b u. t e ny 1,

2-etyl......3-butenyl,

1. - e t y 1 --1 -- b u t e ny 1, 1 - e t y 1 ~ 2 - b u t e ny 1,

2-etyl-1-bu t eny1, 2 - e tyl-2-but eny1,

1,1,2-trimetyl-2-propeny!, 1-etyl--11 metyl 2-propenyl, l-etyl-2-mety 1.-1 -propeny! a l-etyl-2-metyl-2-propenyl, alkinyl : alkinylové skupiny s přímým, nebo rozvětveným řetězcem, se 2 až 8 atomy uhlíku a trojnou vazbou v libovolné pozici, na příklad. C₂-C₆-alkinyl jako etinyl 1-propinyl, 2-propinyl, 1-butinyl, 2-butinyl, 3-butinyl,

1- metyl-2-propinyl, 1-pentinyl, 2-pentinyl, 3-pentinyl, 4-penti ny1, 1-metyl-2-buti ny1, 1-metyl-3-bu t i nyl,

2- metyl-3-butinyl, 3-metyl-1-butinyl, 1,l-dimetyl-2-propinyl, l-etyl-2-propinyl, 1-hexinyl, 2-hexinyl, 3-hexinyl, 4-hexinyl, 5-hexinyl, 1 -me tyl-2 - -pen i i tiy' ,

1- metyl-3-pentinyl,l-metyl-42- metyl-4-pen ti. nyl, 3-metyl4 -metyl -1 -pěti nyl., 4 -metyl -2 1.1- dimetyl-3-butinyl,

2.2- dimetyl- 3-butiny.l, l-etyl-2-butinyl, 1-etyl--3 1-etyl-1-metyl-2-propi nyl, cykloalkyl : monocyklické uhlovodíkovými členy cyklu, cyklopropyl, cyklobutyl, cykloheptyl, pen t i nyl, 2 -metyl - 3 -pen t i nyl., • 1 —p e n t i. nyl, 3......me t y 1 - 4 - p e n t .1 nyl, •pentinyl, 1,l-dimetyl-2-butinyl,

1.2- dimetyl-3-butinyl,

3.3- dimetyl-1-butinyl, ~bu. t i nyl., 2 - e tyl ~ 3-bu t i nyl a alkylové skupiny se 3 až 7 na příklad C₃-C₇-cykloalkyl jako cyklopentyl, cyklohexyl a • 9 ·· ···* ·· ·· ·· ·· ··· « · · · • · · · ··· 9 · ·» • * · · · · · ··· · · • 9 9 9 9 9 9 9

999 999 99 999 99 99

-41cykloalkenyl : monocyklické alkylové skupiny s 5 až 7 uhlovodíkovými členy cyklu, které obsahují jednu či několik dvojných vazeb, na příklad C₅-C₇-cykloalkeny1 jako cyklopentenyl., cyklohexenyl a cykloheptenyl, aryloxy : arylové skupiny (jak uvedeno výše), které jsou přes atom. kyslíku (-0-) vázány na kostru, jako fenoxy, 1-nafloxy a 2-naftoxy, heteroaryl : aromatické mono- či polycykíické zbytky, které mohou obsahovat vedle uhlovodíkových členů cyklu dodatečně ještě i 1 až 4 atomy dusíku nebo 1 až 3 atomy dusíku a jeden atom kyslíku nebo síry, na příklad :

- 5-členný heteroaryl obsahující 1 až 3 atomy dusíku :

5-prstencové heteroarylové skupiny , které vedle atomů uhlíku mohou obsahovat 1 až 3 atomy dusíku jako členy cyklu na příklad 2-™pyrroly 1, 3-pyrrolyl, 3-pyrazo.lyl,

4-pyrazolyl, 5-pyrazolyl, 2 -imidazolyl, 4~im.ida.zoly 1,

1,2,4-triazol~3-yl a 1,3,4-triazo.l-2-yl,

5-členný heteroaryl obsahující 1 až 4 atomy dusíku nebo 1 až 3 atomy dusíku a 1 atom. síry nebo atomy kyslíku nebo 1. atom. kyslíku nebo 1 atom síry : 5-prstencové heteroarylové skupiny, které mohou vedle atomů uhlíku obsahovat '1 až 4 atomy dusíku nebo 1. až 3 atomy dusíku a 1 atom síry nebo kyslíku nebo 1 atom kyslíku nebo síry jako členy cyklu, na příklad 2-fu.ryl, 3-furyl, 2-tienyl, 3-tienyl, 2-pyrrolyl, 3-pyrrolyl, 3-izoxazolyl,

4-izoxazolyl, 5-izoxazolyl, 3-izotiazolyl, 4-izotiazolyl, •»· ·· ··· · · · ·

-Ί3“

5-i z ot iaz olyl, 3~pyraz olyl, 4 -pyraz olyl., 5......pyr az olyl,

2......oxazolyl, 4-oxazolyl, 5-oxazolyl, 2-tiazolyl,

-1 i a z olyl, 5-t ia z olyl, 2 - imi da z olyl, 4........i mi da z oly 1,

1, 2, 4-oxadiazol-3-yl, 1, 2,4-oxadiazol-5......yl, 1,2, 4.....tiadiazol.....3-yl, 1,2,4-tiadiazol-5-yl, 1,2, 4~triazol~3......yl,

1,3,4-oxadiazol-2-yl, 1,3,4-tiadiazol-2-yl, 1,3,4-tria......

zol.-2-yl, benzokondenzovaný 5-členný heteroaryl obsahující 1 až 3 atomy dusíku nebo 1 atom dusíku a/nebo 1 atom kyslíku nebo síry : 5-prstencové heteroarylové skupiny, které vedle atomů uhlíku mohou, obsahovat ještě i 1 až 4 atomy dusíku nebo 1 až 3 atomy dusíku a 1 atom síry nebo kyslíku nebo 1. atom kyslíku nebo síry jako členy prstence, ve kterých, mohou být můstkem spojeny 2 sousední uhlíkové členy prstence nebo 1 člen dusíku a 1 sousední uhlíkový člen prstence prostřednictvím buta-1,3d.ien-1, 4-diylové skupiny,

- přes dusík vázaný 5-členný heteroary1 obsahující 1 až 4 atomy dusíku nebo přes dusík vázaný benzokondenzovaný

5-členný heteroary! obsahující 1 až 3 atomy dusíku : 5-prstencové heteroarylové skupiny, které vedle atomů uhlíku mohou obsahovat ještě i 1 až 4 atomy dusíku resp.

až 3 atomy dusíku jako členy prstence, ve kterých 2 sousední uhlíkové členy prstence nebo jeden dusíkový člen prstence a jeden sousední uhlíkový člen prstence mohou být můstkem spojeny prostřednictvím buta-1,3-dien-l,4diylové skupiny, přičemž tyto prstence jsou jedním z jejich dusíkových členů vázány na kostru, • ·

6-členný heteroaryl obsahující 1 až 3 resp. 1 až 4 atomy dusíku : 6-prstencový heteroaryl obsahující 1 až 3 resp.

až 4 atomy dusíku ; 6-prstencové heteroarylové skupiny, které mohou vedle atomů uhlíku obsahvat ještě .i. 1. až 3 resp. 1 až 4 atomy dusíku jako členy prstence, na příklad

2-pyridinyl, 3-pyridinyl, 4......pyridinyl, 3-pyridazinyl,

4-pyrida.zinyl, 2-pyrimidinyl, 4-pyrimidinyl, 5-pyrimídínyl,

2-pyrazinyl, 1, 3, 5.....triazin-2-yl, 1, 2,4-trlazin~3-yl a

1,2,4,5-tetrazin-3-yl,

- benzkondenzovaný 6-čl.enný heteraryl obsahující 1 až 4 atomy dusíku : 6-prstencové heterarylové skupiny, ve kterých 2 sousední uhlíkové členy prstence mohou být spojeny buta-1,3-dien-l,4-diylovou skupinou, na příklad chinolin em, i z o c h i η o 1 i n em, c h i n a z o 1 i n em a c h i n ox a 1. i n em.

Údaj částečně nebo cele halogenizovaný vyjadřuje, že v takto charakterizovaných skupinách mohou být atomy vodíku částečně nebo úplně nahrazeny stejnými nebo různými atomy halogenu, jak je ostatně uvedeno výše.

ohledem na účinnost proti škodlivým houbám a plísním jsou upřednostňovány sloučeniny I, které vykazují čistotu izomerů minimálně 93 %, povětšinou však 95 %.

Pokud jde o účinnost proti škodlivým houbám a plísním se dále upřednostňují sloučeniny I, ve kterých zbytky R¹ a R² mají následně uvedený význam a to jako takové nebo v kombinaci.

9 • 999 • 9 • 9 • 9 · · · · · 9449 • 9 4 44·· 9 444 • 4 44 4 44 4444 4 • 4 44 4 444 •44 ··· 44 444 44 44

R¹ Cj~C₈.....alkyl, přednostně pak Cy-C₄.....alkyl a zejména izopropyl, terč.-butyl nebo sek.-butyl,

R vodík, halogen, kyano, Cý-C₄.......alk	yl. nebo Cy-C₄...... a n o, m e t y i n e ]	alkoxy, o o metoxy a
přednostně pak vodí zejména potom vodík	k, chlor, ky
Upřednostňovány j sou	s ohledem.	na možné	vy	užití zejména.
sloučeniny I uvedené v	tabulce 1 a	2.
Tabelle 1
0 II	h₃c ch₃ v CH 0 T II	ch₃		Ar R²
Rl-Q-_C-	NH-CH-C—	•NH-ČH-ý-i		i
	(S)	(R) \	w¹	/

Nr.	Ri	r2 -
1.1	C(CH₃)₃	4-C1
1.2'	C(CH₃)₃	5-C1
1.3	C(CH₃)₃	6-C1
1.4	C(CH₃)₃	7-C1
1.5	C(CH₃)₃	8-C1
1.6	C(CH₃)₃	4-OCH₃
1.7	cích₃)₃	5-OCH₃
1.8	C(CH₃)₃	6-OCH₃
1.9	C(CH₃)₃	7-OCH₃
1.10	C(CH₃)₃	8-OCH₃
1.11	C(CH₃)₃	4-CH₃
1.12	C(CH₃)₃	5-CH₃
1.13	C(CH₃)₃	6-CH₃
1.14	C(CH₃)₃	7-CH₃
1.15	C(CH₃)₃	8-CH₃

Nr.	R¹	R²
1.16	CH{CH₃)₂	4-C1
1.17	CH(CH₃)₂	5-C1
1.18	CH(CH₃)₂	6-C1
1.19	CH(CH₃)₂	7-C1 ·
1.20	CH(CH₃)₂	8-C1
1.21	CH(CH₃)₂	4-OCH₃
1.22	CH(CH₃)₂	5-OCH₃
1.23 ·	CH(CH₃)₂	6-OCH₃
1.24	CH(CH₃)₂	7-OCH₃
1.25	CH(CH₃)₂	8-OCH₃
1.26	CH(CH₃)₂	3-CH₃
1.27	CH(CH₃)₂	4-CH₃
1.28	CH(CH₃)₂	5-CH₃
1.29	ch(ch₃)₂	6-CH₃
1.30	CH(CH₃)₂	7-CH3
1.31	ch(ch₃)₂	8-CH₃
1.32	ch(ch₃) <c₂h₅)	6-C1
1.33 '	CH(CH₃) <c₂h₅)	7-C1
1.34	ch(ch₃)<c₂h₅)	6-OCH₃
1.35	CH(CH₃)(C₂H₅)	7-OCH₃
1.36	CH(CH₃)(C₂H₅)	6-CH₃
1.37	CH{CH₃) (C₂H₅)	7-CH₃
1.38	C(CH₃)₃	6-CN
1.39	CH(CH₃)₂	6-CN
1.40	CH(CH₃)(C₂H_s)	6-CN
1.41	C(CH₃)₃	5-CN
1.42	CH(CH₃)₂	5-CN
1.43	CH(CH₃)C₂H₅)	5-CN
1.44	C(CH₃)₃	7-CN
1.45	CH(CH₃)₂	7-CN
1.46	CH{CH₃)C₂H₅)	7-CN

-44Ze sloučenin uvedených v tabulce 1 jsou opět upřednostňovány ty sloučeniny, ve kterých je substituent R^z v pozici 5- nebo

6- daného naftalino-prstencového systému.

Nové sloučeniny podle vzorce škodlivých hub a plísní.

j sou vhodné k hubení

Nové sloučeniny I r o z s t ř .i. k o v a. t es 1 nýc l i mohou být na roztoků, příklad ves formě přímo p r á š k ů, su s penz í, vy sokoprocent.nl ch. vodných, olejových nebo j iných suspenzí nebo disperzí, emulzí, olejodisperzí, past, poprašovacích p r o a t ř es d. k ú, r o z p t y i. o v a c í c h p r o s t ř e d k. ů n eb o g r a n u 1 á t ů aplikovány postřikem, zadešťováním, poprašováním, rozptylováním, nebo zálivkou. Formy aplikace se řídí účelem použití, pokud možno by však vždy měly zajišťovat co nej jemnější rozdělení účinných látek v souladu s předkládaným vynálezem. Za normálních okolností jsou v rámci fytosanitárního ošetření rostliny postříkány nebo poprášeny účinnými látkami nebo jsou jimi ošetřeny semena rostlin.

Formulace jsou sestavovány za použití běžných pomocných prostředků - jak bude uvedeno níže - běžně známými způsoby, na příklad ošetřením účinných látek rozpouštědly a/nebo nosiči, případně použitím emulgačních a dispergujících prostředků, přičemž v případě vody jakožto ředícího prostředku mohou být jako pomocná rozpouštědla použita i další organická rozpouštědla. Jako pomocná rozpouštědla přicházejí v tomto ohledu do úvahy aromáty (na příklad xylol), chlorované aromáty (na příklad chlorbenzoly), parafiny (na příklad frakce zemního oleje), alkoholy (na • · ··»· • · • · ·· • · · * • · «···· · · ·· • 9 99 9 99 9999 9

9 9 9 9 9 9 9

999 999 99 999 99 99 ~42>~ příklad metanol, butanol), ketony (na příklad cyklohexanon), aminy (na příklad etanolamin, dimetylformamid) a voda. Jako nosiče pak přírodní kamenné moučky (na příklad kaolin, kysličník hlinitý, mastek v prásku, křída) a syntetické kamenné moučky (na příklad vysokodisperzní kyselina, křemičitá, silikáty), jako emulgační prostředky pak neiontogenní a aniontové emulgátory (na příklad estery polyoxyetyleno-mastných alkoholů, alkylsulfonáty a arylsulfonáty) a dispergující prostředky jako louhy lignonosulfitů a metylcelulóza.

Jako povrchově aktivní látky přicházejí do úvahy alkalické soli, soli alkalických zemin, amonné soli aromatických sulfonových kyselin, na příklad kyseliny 1igninové, fenolové, nafhalinové a dibutylnaftalinsulfonové, jakož i soli mastných kyselin, alkyl·- a alkylarylsulfonátů, alkylsulfátů a lauryleterových sulfátů a sulfátů mastných alkoholů, jakož i soli sulfatovaných hexa-, hepta- a oktadekanolů. a glykoleteru mastných alkoholů, produkty kondenzace sulfonovaného naftalinu a jeho derivátů s formaldehydem, produkty kondenzace naftalinu resp. kyseliny naftalinsulfonové s fenolem a formaldehydem, polyoxyetylenoktylfenoleter, etoxylovaný izooktyl-, okty- nebo nonylfenol, alkyl.ieno.L-, tributylfenylpolylgykoleter, a.1 kylarylpolye tyle Le.ro vé alkoholy, izotridecylalkohol, kondenzáty etylenoxidu mastných alkoholů, etoxylovaný ricinový olej, polyOxyetylen--aIkyl-eter nebo p olyoxypr opy1ena1kyleter, laurylalkoholpolyglykoleteracetát, sorbitester, ligninové a sulfitové louhy nebo metylcelulóza.

• 9 tft « · flfl * · · fl flflfl flflflfl • · « flflfl· « flflfl • · fl· fl flfl flflflfl · • · flfl fl flflfl ··· ··· flfl flflfl flfl flfl

Prášky, posypové a poprašovací prostředky mohou být získány smísením nebo společným semletím. účinných látek spolu s pevným, nosičem.

Granuláty, na příklad obalové, impregnační či homogenní, mohou být získány spojením účinných látek s pevnými nosiči. Pevné nosiče jsou minerální zeminy, jako silikátový gel, kyselina křemičitá, křemičitý gel, silikáty, talkum, kaolin, vápenec, vápno, křída, bolus, spraš, jíl, dolomit, křemičitá hlinka, síran vápenatý a horečnatý, kysličník horečnatý, drcené umělé hmoty, hnojivá, jako síran amonný, fosfát amonný, dusičnan amonný, močovina, a produkty rostlinného původu, jako obilná mouka, moučka ze stromové kúry, ze dřeva a z ořechových skořápek, celulózový prášek nebo jiné pevné nosiče.

Přlklady provedení vynálezu

I. Roztok 90 hmotnostních dílů sloučeniny I podle vynálezu a 10 hmotnostních dílů N-metyl-2-pyrrolidonu, vhodný pro využití ve formě maličkých kapiček,

II. Směs 10 hmotnostních dílů sloučeniny I podle vynálezu, hmotnostních dílů xylenu, 10 hmotnostních dílů adičního produktu od 8 do 10 mol etylenoxidu na 1 mol N-monoetanolamidu kyseliny olejové, 5 hmotnostních dílů vápenaté soli kyseliny dodecylbenzolsulfonové, váhových dílů adičního produktu 40 mol etylenoxidu na 1 mol ricinového oleje. Jemným rozložením roztoku ve vodě se získá disperze.

• · · • 0 0 0»

0 0

0 0 0 ·

0 ·

0 ···

0 • 4

4

4·

-20III. Vodná disperze z 10 hmotnostních dílů sloučeniny I podle vynálezu, 40 hmotnostních dílů cyklohexanu, 30 hmotnostních dílů izobutanolu, 20 hmotnostních dílů adičního produktu 40 mol etylenoxidu na 1 mol ricinového oleje,

IV. Vodná disperze 10 hmotnostních dílů sloučeniny I podle vynálezu, 25 hmotnostních dílů cyklohexanolu, 55 hmotnostních dílů frakce minerálního oleje o bodu varu

210° C až 280° C a 10 hmotnostních dílů adičního produktu 40 m etylenoxidu na 1 mol ricinového oleje,

V. V kladívkovém, mlýnku rozemletá směs 80 hmotnostních dílů, přednostně pevné sloučeniny I podle vynálezu, hmotnostních dílů sodné soli kyseliny di-izobutylnaftalin-2-sulfonové, 10 hmotnostních dílů sodné soli kyseliny ligninsulfonové ze sulfitového louhu a 7 hmotnostních dílů práškovítého gelu kyseliny křemičité. Jemným rozložením směsi ve vodě se získá postřiková j ícha.

VI. Směs 3 hmotnostních dílů sloučeniny I podle vynálezu a 97 hmotnostních dílů jemného kaolinu. Tento poprašovací prostředek obsahuje 3 hmotnostní procenta účinné látky,

VII. Směs 30 hmotnostních dílů sloučeniny I podle vynálezu, hmotnostních dílů práškovitého gelu kyseliny křemičité a 8 hmotnostních dílů parafinového oleje aplikovaného na povrch, gelu kyseliny křemičité. Tato úprava zajišťuje účinné látce dobrou přilnavost.

« 0 w

4*

9 0 0» 0 « 0 · · » » *

0 · • 0 · • 0 0 9» «0 0 0

0 0 0

0 00

0 0 4

0 0 «» 0» — 2- 4VIII. Stálá. vodná disperze 40 hmotnostních dílů sloučeniny I podle vynálezu, 10 hmotnostních dílů sodné soli kondenzátu formaldehydu, močoviny a kyseliny fenolsulfonové , 2 hmotnostních dílů křemičitého gelu a hmotnostních dílů vody. Vše může být dále ředěno.

IX. Stálá olejová disperze 20 hmotnostních dílů sloučeniny I podle vynálezu, 2 hmotnostních dílů vápenaté soli kyseliny dodecylbenzolsulfonové, 8 hmotnostních dílů po.lyglykoletem mastného alkoholu, 20 hmotnostních dílů sodné soli kondenzátu formaldehydu, močoviny a kyseliny fenolsulfonové a. 50 hmotnostních dílů parafinového mi n er á1η í h o o1e j e.

Nové sloučeniny se vyznačují vynikající účinností proti širokému spektru fytopatogenních hub a plísní, zejména z tříd fykomycet, deuteromycet, askomycet a basidiomycet. Částečně jsou systémově účinné a. mohou být použity jako fungicidy určené k aplikaci na půdu či na list.

Zvláštní význam pak mají pro hubení řady hub a plísní vyskytujících se na nejrůznějších kulturních plodninách, jako na pšenici, žitu, ječmeni, ovsu, rýži, kukuřici, trávě, bavlně, sóji, kávových bobech, cukrové třtině, vinné révě, ovocných kulturách a okrasných rostlinách nebo na zelenině, jako ku příkladu na okurkách, fazolích a dýních a na semenech těchto rostlin.

Sloučeniny se použijí tak, že se dostatečným množstvím účinných látek ošetří škodlivé houby a plísně, prostor jejich • fl • « « · « fl • » « · • · · · « · • fl flfl·· flfl flfl • 99 9 9 9 9 · flfl· fl fl flfl • · flfl flflflfl ♦ • · * · fl · ·· flflfl flfl flfl

-2 2. výskytu nebo rostliny, prostor, materiál či plochy, které mají být před nimi uchráněny. Aplikace se provádí před nebo po infekci materiálu, rostlin nebo semen škodlivými plísněmi či houbami.

Nové sloučeniny jsou zejména vhodné pro boj s následujícími nemocemi rostlin :

Erysiphe graminis (pravé padlí) v obilných porostech, Erysiphe cichoracearum a Spaerotheca. fuliginea v porostech dýní, Podosphaera. leucotricha na jablkách, Uncinula necator na vinné révě, Puccinia na. obilovinách, Rhizoctonia na bavlně a trávě, Ustilago na obilninách a cukrové třtině, Venturia inaequalis (strupovitost) na jablkách, Helmithosporium na obilninách, Septoria nodorum na pšenici, Botrytis cinerea (šedá plíseň) na jahodách, révě, okrasných rostlinách a zelenině, Cercospora arachidicola na podzemnici olejně, Pseudocercosporella herpotrichoides na pšenici, ječmenu, Pyricularia oryzae na rýži, Phytophtora infestans na bramborách a rajčatech, Pseudoperenospora cubensis na okurkách, Fusarium a Verticillium na různých rostlinách, Plasmopara viticole na révě, Pseudoperenospora humuli na chmelu a Alternaria na zelenině a ovoci.

Nové sloučeniny mohou být využity příklad dřeva), ku příkladu proti i pro ochranu materiálu (na Paecilomyces variotii.

Fungicidní prostředky obsahují všeobecně 0,1 až 95, povětšinou však 0,5 až 90 hmotnostních procent účinné látky.

• ♦« ···# »· ·· 14 11« flll • 11 11« « 1 11 • · » 1 1 · 1111 1 • · 1 1 11« ··· ·· ·♦· ·· «ι

-!3Použité množství podle druhu sledovaného účinku se pak pohybuje od 0,025 do 2, povětšinou však od 0,1 do 1 kg účinné látky na hektar.

V rámci ošetření osiva se aplikuje všeobecně 0,001 až 50, povětšinou však 0,01 až 10 g účinné látky na. kilogram osiva.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být použity ve fungicidní formě společně s dalšími účinnými látkám.!, na příklad s herbicidy, insekticidy, růstovými regulátory, nebo také s hnojivý.

Při smísení s fungicidy se získá v mnoha případech výrazné rozšíření spektra fungicidní účinnosti.

Následující seznam fungicidů, s podle předkládaného vynálezu dokresluje kombinační možnosti, nimiž mohou být sloučeniny s p o 1 e č n ě a p .1. i k o v á n y, jen v žádném případě je však nijak neomezuje :

síra, ditiokarbamáty a jejich deriváty, jako ferridi.metyld.it iokarbamát, zinkodimetyl di tiokarbamá t, zinkoetylenbisditiokarbamát, manganetylenbisdítiokarbamát, mangano-zinko-etyleno-diamino-bis-ditiokarbamát, tetrametyltiuramidsulfidy, amoniakální komplex zinko-(N,N-etylen~bis-ditiokarbamát), amoniakální komplex zinko-(Ν,N'-propylen-bis-ditiokarbamát), zinko-(Ν,N'-propylen-bis-ditiokarbamát) ,

Ν,N'-polypropylen-bis-(tiokarbamoyl)-disulfid, nitroderíváty, jako dinitro-(1-metylheptyl)-fenylcrotonat,

444 »4 «4 ♦ Φ • »4· •

♦ 4 «

4 ·

4« 44

Φ >« »

4 44 »4· 4 4 4

44

-Μ~

- sec. -b utyl- 4, 6-~din.it rof enyl......3, 3......dime tylacrylat,

2-sec.-butyl-4,6-dinitrofenyl-izo-propylkarbonát, di - i z o - p r opy 1. e s t e r ky s e 1 i ny 5- n i t r o......i z o - f t a 1 o v é, heterocyklické substance, -jako

- hep t adecy 1 - 2 - imi da. z ol i n - a. c e t á t,

2,4- di. c h 1 o r- 6 - (o - c h 1 o r a n.i 1 i n o) - s -1 r i. a z i n,

0, 0- d i e t y 1 - f t a 1 i m. i do f o s f o 11 o t i o a t,

5-amino-l- (bis- (diero.tylami.no) -fosfinyl.) -3......feny 1-1, .2,4~triazo.1

2, 3-dikya.no-1, 4-diti oan trachinon,

2-tio-l,3-ditiolo(4,5~b)chinoxalin,

1- (butylcakrbamoyl)-2-benzimidazol-etylester kyseliny karbaminové, 2-metoxykarbonylam.ino-ben2imid.azol,

2- (furyl-(2))-benzimidazol, 2-(tiazolyl-(4))-benzimidazol, N-(1,1,2,2-tertachloretyltio)-tetrahydroftalimid,

N~ t r i ch 1 o r me t y .11 i o -1 e t r a hy dr o f t a 1 i mi. d,

N-1 r i c h 1 o rme t y 11 i o f t a. 1 i m i d.,

N-dichlorfluormetyltio-N',N'-dimetyl-N-fenyl-diamid kyseliny sírové, 5-etoxy-3-trichlormetyl-l,2,3-tiadiazol, 2-rhodan-metyltiobenztiazol, 1,4-dichlor-2,5-dimetoxybenzol, 4-(2-chlorfenylhydrazono)-3-metyl-5-izoxazlon, pyridin-2-tion-l-oxid, 8-hydroxychinolin resp. jeho měďnatá sůl, 2,3-dihydro-5-karboxanilido-6-metyl-l,4-oxathiin,

2,3-dihydro-5-ka.rboxanilido-6-metyl~l, 4-oxathi.i.n-4, 4-dioxid, 2-metyl-5,6-dihydro-4H-pyran-3-anilid kyseliny karboxylové, 2 -mety 1 - f ur an- 3 - ani ul id kyseliny karboxylové,

2.5- dimetyl-furan-3-anilid kyseliny karboxylové,

2.4.5- trimetyl-furan-3-anilid kyseliny karboxylové,

2, 5-dimetyl-f uran-3-cyklohexyla.mid kyseliny karboxylové, • * A

I

A « *

A A·» ♦ · 1 A A♦ <

A ♦ • A • A A ··

A A A A A * A A A • · • A »·

AA •

A

A* ~ 2.5*’

N-cyklohexyl-N-metoxy~2,5-dimetyl-furan-3-amid kyseliny karboxylové, 2-metyl-anilid kyseliny benzoové, 2-jód- anilid ky s e 1 i ny b e n. z o o v é,

N-formyl-N-morfolin-2,2,2-trichloretylacetal, piperazin-l,4-diylbis-(1-(2,2,2-trichloretyl)-formamid,

I-(3-4,dichloranilino)-1-formylamino-2,2,2-trichloretan,

2.6- dimetyl-N-tridecyl-morfolin resp. jeho soli,

2.6- dimetyl-N~cyklododecy1-morfolin resp. jeho soli,

N-(3-(p-terc.-butylfenyl)-2-metylpropyl)-cis-2,6-dimetylmorfo lin, N-(3-(p-terc.-butylfenyl)-2-metylpropyl)-piperidin,

1-(2-(2,4-dichlorfenyl)-4-etyl-l,3-dioxolan-2-yl-etyl)-1H1,2,4-triazol

1-(2-(2,4-dichlorfenyl)-4-n~propyl-l,3-dioxolan-2-yl-etyl)-1H -1,2,4-triazol,

N-(n-propyl)~N~(2,4,6-trichlorfenoxyetyl)-N'-imidazol-yl-močo vina,

1-(4-chlorfenoxy)-3,3-dimetyl-l-(1H-1,2, 4-triazol-l-yl) -2-but anon, (2-chlorfenyl)-(4-chlorfenyl)-5-pyrimidin-metanol,

5-butyl-2-di.metylamino-4-hydroxy-6-metyl-pyrimidin, bis-(p-chlorfenyl)-3-pyr idi nmetanol,

1, 2-bis-(3-etoxykarbonyl-2-tioureido)-benzol, 1,2-bis-(3-metox ykarbonyl-2-tioureido)-benzol, (2-(4-chlorfenyl)etyl)-(1-1-diemtyletyl)-1H-1,2,4-triaszol-letanol,

1-(3-(2-chlorfenyl)-1-(4-fluorfenyl)oxiran-2-yl-metyl)-1H-1,2 4-triazol jakož i různé fungicidy jako dodecylquanidinacetát,

3-(3-(3,5-dimetyl-2-oxycyklohexyl)-2-hydroxyetyl)glutarimid,

99·

4444 44 ··

4« · » · · • 4 *4* 4 4 4« »4 4 4 9 444 4 ·

4 4 4 4 4

94« 94 44 —· Z-£ “» hexachlorbenzol., DL·.......metyl-N.....(2, 6.....-dimetyl-řenyl) -N-furoyl (2)......al aninat,DL-N-(2 ? 6.....dimetyl-fenyl)......N-(2'-metoxyacetyl)......alanin-me tylester, N- (2,6-dimetylfenyl)-N......chloracetyl-D,L-2-aminobutyro lacton, DL-N- (2, 6-dimetylfenyl) -N-- (fenylacetyl) -alaninmetylest er,5-metyl-5-vinyl-3-(3,5.....dichlorfenyl)-2,4......diox-1,3-oxazolid in, 3- (3, 5-dichlorfenyl)......5-metyl......5......metoxy......metyl) -1, 3-oxazolidi n-2,4-dion,3-(3,5-dichlorfenyl)-1-izo-propylkarbamoylhydantoi η, N-(3,5-dichlorfenyl)-1,2-dimetylcyklopropan-1,2- imid kyseliny dikarboxylové, 2-kyano- (N~ (etylaminokarbonyl) -2-metoximino) -ac etamid, 1-(2-(2,4-dichlorfenyl)-pentyl)-ΊΗ-1,2,4-triazol,

2,4-difluor-a-(1H-1,2,4-triazolyl-l-metyl-benzhydrylalkohol, N-(3-chlor-2,6~dinitro~4~trifluormetyl-fenyl)-5-trifluormetyl -3-chlor-2-am±nopyrid.i.n, 1- (bis- (4-fluorfenyl) -metyl-silyl) -me tyl)-1H-1,2,4-triazol, strobiluriny jako metyl-E-metoximino- (a

- (O-tolyoxyj -o--toly 1) acetát, metyl-E-2-(2-(6-(2-kyanofenoxy)pyridimin-4-yl-oxyl)fenyl)-3-m etoxyakrylát, metyl-E-metoximino- (a,

-(2,5-dimetyloxy)-o-tolyl)acetamid.

Anilino-pyrimidiny jako N-(4,6-dimetylpyrimidin-2-yl)anilin, N-(4-metyl-6-(1-propinyl)pyrimidin-2-yl)anilin,

N-(4-metyl-6-cyklopropyl-pyrimidin-2-yl)anilin.

Feny .lpyr ol ly j a ko

4- (2,2-dif.luor-l, 3-benzodioxol-4-yl)pyrrol-3-karbonitril) .

♦ *

« ··♦ * »0 00 *0 «· «··· • 0 0000 0 0 00 • 0 0 0 0 0 000 0 0 0 0 0 « 0 0 0

000 «0 «0 0 «0 00

Amidy 3-(4-chlorfenyl) akrylové.	kyseliny --3- (3, 4.-dlmetoxyl	skořicové “enyl)morfolid	j ako kyseliny
Příklad syntézy
Předpis obsažený	v následujícím, f	příkladu synté;	•;y může	5 být při
obměně výchozí s	1o u če n iny vyu ž i t	pro., získání d<	misích	zástupců
sloučenin I. Fy;	2 i kál ní údaje ta;	kto vyrobených	p rodu	i.kt ú j sou
uvedeny v násled	ující tabulce 2.
1. (R) -1-amino-l	-- (β-naf tyl) etan
1.1 Výroba (R)-	1- (β-naftyl) ety.1amidu kyseliny	met oxyoctov é

g (0,23 mol) racemického 1-amino-l-(β-naftyl)etanu bylo rozpuštěno ve 200 ml metyl-terc.butyleteru. Roztok byl doplněn 29,5 g (0,25 mol) metylesteru kyseliny metoxyoctové, reakce byla nastartována přísadou 0,5 g lipázy (ca. 1000 • * 44 444» *4 ♦♦

44 4 4 4 «··« • 4 4 4 4»· · · »4 • 4 4 4 4 4 4 »44 4 4

4 «4 f 4 4»

444 44» 44 »44 »4 04 —£8~

U/mg, Pseud.om.onas spec. DSM 8246) a celá várka roztoku pak byla během vlastní reakce na vibračním stole důkladně promíchávána. Po dosaženi padesátiprocentní přeměny (kontrole plynovou chromatografií), k čemuž bylo zapotřebí zhruba 48 hodin, byl enzym odfiltrován. Filtrát byl zahuštěn a extrahován zředěnou kyselinou. solnou (300 ml) a dietyleterem (300 ml). Po oddělení eterické fáze byla kyselá fáze ještě jednou extrahována dietyleterem.Po sloučení, usušení a zahuštění, eterové fáze se získalo '1.8,7 g (0,08 mol) (R) -1-(β-naftyl)etylamidu kyseliny metoxyoctové. Z vodné fáze bylo možno po přidání sodného louhu až do alkalické hodnoty pH extrahovat (S)-l-amino-l-(β-naftyl)etan dietyleterem. Sušení a zahuštění organické fáze dalo 15 g (0,09 mol) (S) -l-amino-l-(β-naf tyl.) etanu. Přebytek enantiomerů (-ee) byl po přeměně na trif lu.oracetam.ld stanoven na. chirálním GC-sloupci (20 m chiralolex Β-Ph) na 89,5 %.

1.2 Hydrolýza (R)-1-(β-naftyl)etylamidu kyseliny metoxyoctové

14,7 g (60,4 mol) (R)-1-(β-naftyl)etylamidu kyseliny metoxyoctové bylo rozpuštěno v 75 ml etylenglykolu a k získanému roztoku bylo přidáno 15 g padesátiprocentního roztoku hydroxidu draselného. Po tříhodinovém zahřívání na 150° C byl roztok zchlazen, zředěn 300 ml vody a čtyřikrát extrahován vždy 500 ml dietyleteru. Spojené eterové fáze • * *

*· ♦

9*** » * ·9·

«« ·« »« *

* byly usušeny a zahuštěny. Bylo získáno 8,1 g (47 mol) (R)-1-amino-l-(β-naftyl)etanu s ee-hodnotou 94,8 %.

2. N-(terč.butyloxykarbonyl)-L-valin-(R)-1 -(-naftyl)etylamid

K roztoku 1,2 g (5,8 nmol) terč.-butoxykarbonyl-L-valinu a 1,0 g (5,8 nmol) (R)-1-amino-l-(pnaftyl)etanu v 50 ml tetrahydrof uranu. bylo přidáno 1,0 g (5,9 nmol) dietylesteru kyseliny kyanfosforečné a 1,3 g (12 nmol) tietylaminu. Po dobu jedné hodiny bylo vše mícháno při. 0° C a. po dobu 15 hodin při 20° C. Pak bylo rozpouštědlo odstraněno a. reziduum, extrahováno 300 ml etyleste.ru kyseliny octové. Organická fáze byla. pak promyta vždy 200 ml pětiprocentního louhu sodného, desetiprocentní kyseliny solné, desetiprocentního roztoku kyselého uhličitanu sodného a vody, usušena a zahuštěna. Zbylo 2,0 g (5,4 nmol)

N-(terč.-butyloxykarbonyl)-L-valin-(R)-1-(β-naftyl)etylamidu (93° C, sloučeniny 2.1 v tabulce 2).

3. N-(izo-propyloxykarbonyl)-L-valin-(R)-1-(β-naftyl)etylamid

Ke 1,70 g (4,6 nmol)

N- (terč. -butyloxykarbonyl) -L-valin- (R) -1- (β-naftyl.) etylamidu bylo za stálého zahlazování přidáno 5 ml kyseliny trifluoroctové a směs pak byla po dobu 1 hodiny míchána při 0° C. Následně byla. směs zahřáta na 20° C, kyselina trifluoroctová oddestilována, reziduum extrahováno ve 100 ml dichlormetanu a. pak promyto vždy 50 mí. 2n louhu sodného, pětiprocentního roztoku kyselého uhličitanu sodného a vody . Po usušení a zahuštění organické fáze zbylo 1,07 g (4,0 nmol) .44

4*4

4« «««« • »4 ♦ 4 4·« #4 4 * * 4 *4 *4 44

4 4 4

4 44 »4 4 4 4

4 4

4 44 dutého ví skózního

0,22 (2,2 riTO i )

L-valín-- (R) -1·- (β-naftyl) etylamidu jako oleje.

0,54 g (2,0 nmol) této sloučeniny a trietylaminu ve 40 ml toluenu bylo při 0° C doplněno 0,24 g (2,1 nmol) izo-propylesteru kyseliny ch1oromravěnčí a po dobu 15 hodin při 20° C promícháváno. Po odstranění rozpouštědla bylo reziduum ošetřeno 50 ml esteru kysel i ny octové a pak promyto vždy 40 ml pětiprocentního louhu sodného, de s e t i. p r o c e n t n í kysel, i ny s o 1 n é, d e s e t i.. p r o c e n t n 1 ho roztoku

kyše'	lého uhličitanu	sodného a vody. Po usušení organické
fáze	by .1 o r o z ρ o i i š t ě d	.1. o o d. s t r a n ě n o. Z ů s t a 1. o 0,6 c	i (1,7 nmol)
hlaví	ní sloučeniny ve	f o r m ě b e zba r vé krys t a1i c ké ho	rezidua
(Fp.	145-7° C, slouče	mina 2.2 v tabulce 2).

Tabulka 2

Nr.	R¹	R²	Fp. PC]
2.1	C(CH₃)₃	H	90-3
2.2	CH(CH₃)₂	H	145-7

Příklady použití

Pro následující pokusy, které mají prokázat fungicidní účinek sloučenin I, byla použita emulze skládající se z 10 hmotnostních procent účinné látky vzorce I a z 90 hmotnostních procent směsi ze

4« *

9999 A4 «φ ♦ · ♦ «444 • · 444 « 4 «4 * 9 999 9 9 » · 4 « * *· 4*4 44 44

-34- 70 hmotnostních procent cyklohexanolu .....- 20 hmotnostních procent Nekanilu LN (Lutensol AP6, s emulgujícím a. disperguj.ícím. účinkem na bázi. etoxylova·ných alkylfenolů) a

- 10 hmotnostních procent Emulphoru EL (Emulan EL, emulgátor na bázi., etoxylovaných mastných alkoholů) .

Požadovaná koncentrace účinných látek byla dosažena zředěním této emulze vodou.

P1 a s m o p a r a. v i t i c o 1. a

Listy vrcholků révy odrůdy Mueller-Thurgau byly ošetřeny vodným roztokem postřikové jíchy, která. byla. vyrobena podle výše popsaného postupu. Aby bylo možno posoudit trvání působení účinných látek, byly rostliny po zaschnutí povlaku vytvořeného z postřikové jíchy na listech po dobu 8 dnů uchovávány ve skleníku. Teprve pak byly listy infikovány suspenzí s obsahem zoospór plasmopara viticola (perenospora révy vinné) . Listy révy byly nejdříve na dobu 48 hodin umístěny do komory, kde byl vzduch nasycen vodními parami a kde teplota prostředí dosahovala 24° C a pak byly přemístěny na dobu 5 dnů do skleníku, kde se teplota pohybovala od 20° C do 30° C. Po této době byly rostliny pro urychlení vývinu sporangia znovu na dobu 16 hodin přemístěny do chladné komory. Pak. byl. vizuálně posouzen rozsah výskytu napadení plísní na spodních stranách listů. Výsledky těchto pokusů jsou uvedeny v tabulce č. 3.

smáčedlo * · ·· ***· *♦ »· * » e · «« ·

4 · « ··« * · ·· * * * * 4 · W ·<« · » * « * « * · < # ··· ♦·· ·♦ »·· ·* ♦*

-31.Tabulka č. 3

Výsledky pokusů se sloučeninami podle předkládaného vynálezu v porovnání s výsledky dosaženými s racemickými modifikacemi, které tyto sloučeniny obsahují., u plasmopara viticola.

Účinná látka Napadená plocha	. spodní čáí	rti listu	(%) při
nás1edné pou ž i t	é končentra	ici účinn	é látky
6 3 ppm	.16 ppm	4 ppm.	Ippm
2.1 0	3	5	15
Ra c em. i o k á modifikace 2.1 0	15	40	-
2.2 0	0	0
Racemická
modifikace 2.2 0	3	25	40
Listy rostlin, které nebyly	ošetřeny	j ednou	z uvedených
sloučnin, vykázaly na 75 % plochy spodní	části li	stů napadení
plísní.

9 *· 9·«9 ♦* «9 »9 9* 9 »9 9 9 9 9

9 · « »·« 9 t 99 • 9 9 9 9 9 » 999 9 9

9 9* 9 999

999 999 99 9*9 99 99

- 3*>-

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Amidy kyseliny karbamoylkarboxylové p©4i-e vzorce i i kde čistota izomerů přesahuje 90 hmotnostních procent a kde jednotlivé proměnné s horními indexy mají následující význam:

R¹ Cj-Cg-alkyl, C₂-C₈-alkenyl nebo C₂“C₈-alkinyl, přičemž tyto zbytky jsou částečně nebo cele halogenyeovány a/nebo mohou nést jednu až tři z následujících skupin : kyano, C^C^-alkoxy, C₁-C₄--halogenalkoxy, Cj”C₄~alkoxy karbony!, C₃-C₇-cykloalkyl, C₃-C₇-cykloalkenyl, aryl, aryloxy a heteroaryl, přičemž cyklické a aromatické těchto skupin mohou nést jeden až tři z následujících substituentů : halogen, kyano, Cj-C₄~alkyl, C₁~C₄-alkoxyalkyl, C₁-C₄-halogenalkyl, C₁-C₄-alkoxy, C₁-C₄-halogenalkoxy, C₁~C₄-alkytio, Cf-C alkoxykarbonyl, aryl, aryloxy a heteroaryl, ·*

4«

44 444« «· «« • t 4 «444 _Λ - · · ··* ♦ 4 ♦<

* · * · ♦ * · ·«►· · 4 * * 4 4 · 4 4« ·♦· 444 «· ««* _φφ

-3ÝR² vodík, halogen, kyano, nitro, C^Cg-alkyl, C₁-C₄-alkoxya 1 ky.]..., C ₃ - C ₄ - h a 1 o g e n a 1 ky 1, C _x - C ₄ - a 1 k oxy, C ₄ - C „ - h a .1. o g e n alkoxy, Cy-C^-alkytio, C₁-C₄-halogenalkyltio nebo fenolová skupina, vázaná přes kyslík či síru, která je nesubsti tuovaná nebo která může nést jeden až tři z následujících substituentů : halogen, Cj-C₄-alkyl a Cj-C₄-alkoxy.
2. Postup výroby amidů kyseliny karbamoylkarboxylové. podlevšeobecného vzorce I podle nároku 1 vyznačující se tím, že se kyselina karbamoylkarboxylová pedle- vzorce II h₃q^ ^ch₃ o CH 0

II T II _R1- ₀- _c-NH-_CH-c-OH (II) (S) uvede do reakce s aminem -podle vzorce III

R2 (III)
3. Postup výroby amidů kyseliny karbamoylkarboxylové podle· vzorce I podle nároku 1 vyznačující se tím, že • ·· ··«· ·· ·· · · · « « · · • 4 ·«·» 4 · »· • · * · t · ·»· · · « 4 4 * ♦ ♦ » «44 9· ··♦ 4* ··

-iffa) amid kyseliny karbamoylkarboxylové vzorce I

H₃Q^ ^CH₃CH o

T ¹¹

Rl 0-C-NH-CH-C-NH (S)

R² (I) kde skupí může na R¹---0--(CO) znamená ochrannou skupinu, která běžně známým způsobem odštěpena, se převede

11 a am.L n o i<y s e 1 ± n o v ý am id

H₃(ý^ ^CH₃CH o

I II

H₂N-CH-c-NH(S)

R² (IV) fJetodCt Pfio/ve·

b) takto získaný aminokyselinový amid IV se uvede do reakce

Pij fajfce s esterem kyseliny chlormravenčí podí-c vzorce V v přítomnosti báze o

II _R1—o—c—Cl

3. Prostředky, které jsou vhodné k hubení škodlivých hub a plísní a které obsahují účinné množství alespoň jedné sloučeniny podle pov-šechnéhe vzorce I podle nároku 1 a minimálně jeden běžný pomocný prostředek dané formulace.
4. Postup výroby prostředků podle nároku 3 vyznačující se tím, že se fungicidně účinné množství alespoň jedné ·· ··» • · ·· ···· ·· « · · • · · ··· • •flfl · • · · · «·· flfl ··» flfl • · ♦ • · * flflflfl ♦ fl *· flfl • fl flfl sloučeniny podle povaootoého vzorce I podle nároku 1 a minimálně jeden běžný pomocný prostředek dané formulace spolu sloučí běžně známým způsobem..
5. Postup hubení škodlivých hub a plísní vyznačující se tím, že se škodlivé houby a plísně, místo jejich výskytu nebo rostliny, prostor, materiál či plochy, které je třeba před nimi ochránit, ošetří účinným, množstvím minimálně jedné sloučeniny podle· eěeobecnéliO vzorce I podle nároku 1 nebo vhodným prostředkem, podle nároku 3.
6. Použití sloučenin podle pevíšochnáhe vzorce I podle nároku 1 nebo vhodného prostředku podle nároku 3 za účelem hubení škodlivých hub a plísní.