CZ300482B6

CZ300482B6 - Zpusob a zarízení pro regulaci výhrevnosti topného plynu

Info

Publication number: CZ300482B6
Application number: CZ20032318A
Authority: CZ
Inventors: Ševcík@Jirí
Priority date: 2003-08-27
Filing date: 2003-08-27
Publication date: 2009-05-27
Also published as: CZ20032318A3

Abstract

Vynález se týká zpusobu regulace výhrevnosti topných plynu, v zarízení obsahujícím alespon dve vstupní potrubí pro prívod topných plynu s ruznou výhrevností, a smešovací zarízení umístené do místa spojení prívodních potrubí, kde podstata spocívá v tom, že na prívodních potrubích topných plynu se zmerí výhrevnost, prutok, tlak a teplota topných plynu, zmerené parametry se vyhodnotí v rídicí jednotce, a to v bloku výpoctu výkonu jednotlivých potrubí, nacež podle takto získaných parametru, predaných v rídicí jednotce do bloku rízení smešovacího ústrojí, se z tohoto bloku rízení smešovacího ústrojí provádí nastavování uvedeného smešovacího ústrojí, a to po porovnání zmerených parametru na jednotlivých vstupních potrubích topných plynu s požadovanými parametry výstupního topného plynu, zadanými ve vkládacím datovém bloku, pricemž dále se provádí ješte kontrolní merení, alespon výhrevnosti topného plynu ve výstupním potrubí, kde zmerené hodnoty se porovnávají se zadanými parametry v bloku rízení smešovacího ústrojí a v prípade odchylky se upravuje nastavení smešovacího ústrojí v takovém smyslu, kdy získané parametry na výstupu se priblíží parametrum nastaveným ve vkládacím datovém bloku. Podstata zarízení pro regulaci výhrevnosti topných plynu, pracujícího zpusobem podle shora uvedeného zpusobu a obsahujícího mericí a regulacní prvky, napojené na systém alespon dvou prívodních potrubí topných plynu s ruznou výhrevností a jednoho výstupního potrubí topného plynu, pak spocívá v tom, že na prívodní potrubí (1, 2) a na výstupní potrubí (3) topných plynu jsou napojena meridla (Q.sub.1.n., Q.sub.2.n., Q.sub.3.n.) výhrevnosti plynu meridla (T.sub.1.

Description

Způsob a zařízení pro regulaci výhřevnosti topného plynu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobů a zařízení pro regulaci výhřevnosti topných plynů, a to pro regulaci v oblasti, kde jsou k dispozici alespoň dva zdroje topných plynů a kde se požaduje výsledné zásobování topným plynem se stálou hodnotou výhřevnosti.

Dosavadní stav techniky

V současnosti jsou známa různá zařízení i způsoby pro regulaci průtoku plynů. Také jsou známa různá zařízení a způsoby pro měření výhřevnosti plynů, přičemž tato zařízení, resp. způsoby se používají jednak v laboratorních podmínkách, jednak v průmyslové oblasti. Tak je potom známo měření výhřevnosti topných plynů, které slouží zpravidla jako podklad ke stanovení ceny takových plynů při prodeji spotřebitelům, a kde se potom účtuje dodaný topný plyn nikoli podle objemových jednotek, ale podle jednotek energetických. Uvedená známá zařízení nejsou ovšem sama o sobě přímo použitelná pro regulaci dodávky topného plynu tak, aby mohl být dodáván se stálou hodnotou výhřevnosti. Přitom tento požadavek jev poslední době, v návaznosti jednak na citlivější spotřebiče, jednak na požadavek přesnější možnosti plánování výkonu a spotřeby plynových spotřebičů, stále aktuálnější. Zejména potom v situacích, kdy je třeba spalovat plyny s nízkou výhřevností, je nutno k takovým plynům doplňovat přiměřený podíl plynů s vyšší výhřevností, aby se zajistilo, že jednak výsledný plyn bude hořet, jednak aby hoření neprobíhalo za příliš nízké teploty, což zpravidla vede k nedokonalému spalování, s následným zhoršením kvality spalin. V takových případech je také častější kolísání jednak výhřevnosti, jednak i množství uvedeného plynu, což je dáno jeho charakterem, neboť se jedná příkladně o bioplyn, koksárenský plyn, procesní plyn z rafinérií, apod. Při doplňování jmenovaných plynů plynem s vyšší výhřevností, příkladně zemním plynem, je potom zvláště aktuální požadavek na regulaci výsledné výhřevnosti. Zde totiž při nedokonale regulovaném, resp. nedostatečně kompenzovaném, kolísání množství či výhřevnosti plynu s nižší výhřevností může být zásadním způsobem negativně ovlivněn provoz energetických zařízení, napojených na výstup z popsaného zdrojového systému dodávky plynů.

Podstata vynálezu

Uvedené požadavky se plní způsobem a zařízením pro regulaci výhřevnosti topných plynů, podle předkládaného vynálezu, kde způsob, provozovaný na zařízení, obsahujícím alespoň dvě vstupní potrubí pro přívod topných plynů s různou výhřevností a směšovací zařízení, umístěné do místa spojení přívodních potrubí, spočívá v tom, že na přívodních potrubích topných plynů se změří výhřevnost, průtok, tlak a teplota topných plynů, změřené parametry se vyhodnotí v řídicí jednotce, a to v bloku výpočtu výkonu jednotlivých potrubí, načež podle takto získaných parametrů, předaných v řídící jednotce do bloku řízení směšovacího ústrojí, se z tohoto bloku řízení směšovacího ústrojí provádí nastavování uvedeného směšovacího ústrojí, a to po porovnání změřených parametrů na jednotlivých vstupních potrubích topných plynů s požadovanými parametry výstupního topného plynu, zadanými ve vkládacím datovém bloku, přičemž dále se provádí ještě kontrolní měření, alespoň výhřevnosti topného plynu ve výstupním potrubí, kde změřené hodnoty se porovnávají se zadanými parametry v bloku řízení směšovacího ústrojí a v případě odchylky se upravuje nastavení směšovacího ústrojí v takovém smyslu, kdy získané parametiy na výstupu se přiblíží parametrům nastaveným ve vkládacím datovém bloku. Výhodné je, jestliže se provádí ještě zpracování všech změřených parametrů ve výstupním potrubí, a to v účtovacím bloku, kde se následně vytvářejí podklady pro účtování dodaného topného plynu podle energetických jednotek. Dále je ještě podstatou vynálezu zařízení pro regulaci výhřevnosti topných plynů, pracující způsobem shora uvedeným, kde toto zařízení obsahuje měřicí a regulační prvky, napojené na

- 1 CZ 300482 B6 systém alespoň dvou přívodních potrubí topných plynů s různou výhřevností a jednoho výstupního potrubí topného plynu, přičemž podstata spočívá v tom, že na přívodní potrubí a na výstupní potrubí topných plynů jsou napojena měřidla výhřevnosti plynů, měřidla teploty plynů, měřidla průtoku a měřidla tlaku topných plynů v jednotlivých vstupních potrubích a ve výstupním potru5 bí, kde měřidla jsou propojená přes řídicí jednotku se směšovacím ústrojím, umístěným v oblasti propojení přívodních potrubí topných plynů s výstupním potrubím topného plynu. S výhodou potom v takovém zařízení je směšovací ústrojí provedeno jako směšovací, alespoň třícestný ventil, umístěný ve spojení přívodních potrubí topných plynů s výstupním potrubím topného plynu. Co se týče konfigurace řídicí jednotky, je výhodou, jestliže tato řídicí jednotka obsahuje blok io výpočtu výkonů jednotlivých vstupních potrubí, napojený na měřidla výhřevnosti a na měřidla teploty topných plynů a na měřidla průtoku a na měřidla tlaku topných plynů v jednotlivých vstupních potrubích a ve výstupním potrubí, dále obsahuje blok řízení směšovacího ústrojí, který je na svém vstupu napojen na blok výpočtu výkonů jednotlivých vstupních potrubí a současně je na svém vstupu napojen na vkládací datový blok, upravený pro zadávání požadavku na výstupní parametry topného plynu ve výstupním potrubí, přičemž na výstup z bloku řízení směšovacího ústrojí je napojeno směšovací ústrojí topných plynů. Pro účely návazného použití změřených parametrů pro kontrolní účely je výhodné, jestliže zařízení obsahuje kontrolní blok výpočtu výkonu výstupního potrubí topného plynu, napojený alespoň na měřidlo výhřevnosti topného plynu ve výstupním potrubí topného plynu, kde toto měřidlo je zařazeno jako kontrolní. Funkce zařízení spočívá v tom, že na výstupu bude zařízení udržovat topný plyn s výhřevností, která bude s vysokou spolehlivostí mít konstantní a navíc předem volitelnou hodnotu, a to hodnotu, volitelnou mezi hodnotami výhřevnosti vstupních topných plynů. Bude tedy možno regulovat uvedenou výhřevnost od například střední hodnoty mezi výhřevnostmi vstupních topných plynů směrem nahoru i dolů. Výhodné je, jestliže potom v praxi budou měřidla výhřevnosti topných plynů provedena jako kontinuální měřidla s periodou měření nejvýše 15 minut. Taková volba měřidel zajistí vyšší stabilitu parametrů topného plynu ve výstupním potrubí. Zde je třeba poznamenat, že právě měřidla výhřevností plynů, resp. metoda měření výhřevnosti plynů, je považována za kontinuální, opakuje-li se okamžité měření alespoň po 15 minutách. Ještě výhodnější ovšem bude, použije-li se měřidel výhřevnosti topných plynů provedených jako kontinuální měřidla s periodou měření nejvýše 1 minuta. Taková měřidla jsou sama o sobě známa a perioda jejich měření se bude volit buď podle požadavku v návaznosti na smlouvy o prodeji plynu, nebo případně podle technického požadavku odběrního zařízení topného plynu. Při měření po 15 minutách a zejména při měření s ještě kratší periodou se již zaručí regulace výhřevnosti topného plynu ve výstupním potrubí s takovou přesností a stabilitou, jako kdyby měření výhřevnosti topných plynů ve vstupních potrubích probíhalo skutečně kontinuálně a nikoli jen kontinuálně ve smyslu norem pro to, které nekontinuální měření se za kontinuální měření formálně může považovat. Použití měřidla výhřevnosti topných plynů, napojeného i na výstupním potrubí topných plynů, umožňuje již plnou kontrolu nad hodnotami výhřevnosti topného plynu ve výstupním potrubí, na rozdíl od některých dosavadních provedení, kde lze sice již soudit z charakteristiky vstupních plynů a z nastaveného směšovacího poměru ve směšovacím zařízení poměrně spolehlivě na výhřevnost výstupního topného plynu, ale tato výhřevnost ještě není na výstupu kontinuálně měřena, takže například při poruše na čidlech ve vstupních potrubích nebo při poruše na směšovacím ústrojí není nastavení opraveno nebo alespoň signalizace poruchy nenastane. Vhodné provedení směšovacího ústrojí je takové, kde směšovací ústrojí je provedeno jako směšovací, alespoň třícestný ventil, umístěný ve spojení přívodních potrubí topných plynů s výstupním potrubím topného plynu. Regulaci na vstupních potrubích topných plynů by bylo možno provádět obecně i uzavíráním separátních ventilů na jednotlivých vstupních potrubích, ovšem třícestný nebo obecně pro tři a více vstupních potrubí i vícecestný ventil bude snadněji ovladatelný v automatickém režimu. S výhodou současně zařízení obsahuje kontrolní měřidlo výhřevnosti topných plynů napojené na výstupní potrubí topného plynu, přičemž blok řízení směšovacího ústrojí má ještě další vstup, propojený s výstupem kontrolního měřidla výhřevnosti topného plynu. Přitom řídicí jednotka je návazně konstruována tak, že blok řízení směšovacího ústrojí má další vstup, propojený právě s tímto kontrolním měřidlem. Jak již bylo výše naznačeno, měření veškeiých parametrů, včetně výhřevnosti, jak na vstupech, tak i na výstupu, umožní současně nastavovat směšovací poměr vstupních topných plynů podle parametrů na vstupu, tedy podle parametrů

-2CZ 300482 B6 plynů, zjištěných ještě před vstupem do směšovacího ústrojí, čímž se zvýší přesnost dosažené výstupní výhřevnosti a současně se sníží tendence k rozkmitání řídicího systému proti řízení výhradně podle parametrů, zjištěných na výstupu. Tím, že zařízení současně obsahuje i kontrolní blok výpočtu výkonu výstupního potrubí topného plynu, napojený alespoň na měřidla výhřevnos5 ti topného plynu ve výstupním potrubí topného plynu, se dosáhne nejen výše popsaného zlepšení v přesnosti nastavení pro požadovanou výstupní výhřevnost, ale současně i zlepšení v kontrole tohoto základního parametru na výstupu, a sice v kontrole výhřevnosti, což je použitelné pro případnou korekci řízení výhřevnosti ve směšovacím ústrojí, nebo i pro signalizaci nouzového stavu, pokud korekce případně z nějakého důvodu není možná. Kontrolní blok výpočtu výkonu výstupního potrubí topného plynu, vytvořený v řídicí jednotce, může být napojený ještě na kontrolní měřidlo průtoku, na kontrolní měřidlo tlaku a na kontrolní měřidlo teploty topného plynu, přičemž tato měřidla jsou k tomuto účelu umístěna právě ve výstupním potrubí. Tak se zajistí již plná kontrola nad parametry topného plynu na výstupu ze směšovacího ústrojí, kde zjišťování a záznam těchto kontinuálně měřených výstupních parametrů jsou použitelné nejen pro sledová15 ní, jak jsou dodrženy požadované a nastavené parametry, ale také přímo jako podklad pro účtování dodávek topného plynu v energetických jednotkách.

Přehled obrázků na výkresech

Zařízení podle předkládaného vynálezu je dále podrobněji popsáno a vysvětleno pomocí přiložených výkresů, kde na obr. 1 je znázorněno blokové schéma zařízení v příkladném provedení, a to pro dvě vstupní potrubí topných plynů, na obr. 2 je potom schematicky znázorněna následnost kroků u způsobu regulace výhřevnosti podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení pro regulaci výhřevnosti topných plynů obsahuje měřicí a regulační prvky, napojené na systém dvou přívodních potrubí 1, 2 topných plynů s různou výhřevností a jedno výstupní potrubí 3 topného plynu. Na přívodní potrubí 1, 2 topných plynů jsou napojena měřidla Οχ, O? výhřevnosti plynů, propojená přes řídicí jednotku 5 se směšovacím ústrojím 4, umístěným v oblasti propojení přívodních potrubí 1, 2 topných plynů s výstupním potrubím 3. Měřidla Qi, Q? výhřevnosti topných plynů jsou provedena jako kontinuální měřidla s periodou měření 1 minuta. Tato volba měřidel zajistí vysokou stabilitu parametrů topného plynu ve výstupním potrubí 3. Zde je třeba poznamenat, že právě měřidla výhřevnosti plynů, resp. metoda měření výhřevnosti plynů, je považována za kontinuální, opakuje-li se okamžité měření alespoň po 15 minutách. Při periodě měření 1 minuta se ovšem zaručí regulace výhřevnosti topného plynu ve výstupním potrubí s takovou přesností a stabilitou, jako kdyby měření výhřevnosti topných plynů ve vstupních potrubích probíhalo skutečně kontinuálně a nikoli jen kontinuálně ve smyslu norem pro to, které nekontinuální měření se za kontinuální měření formálně již může považovat. Měřidla Οχ, O? výhřevnosti topných plynů, a také kontrolní měřidlo Q3 výhřevnosti, jsou v tomto příkladném provedení napojena na všech potrubích, tedy na vstupních potrubích i, 2 i na výstupním potrubí 3 topných plynů. V takovém provedení lze mít již plnou kontrolu nad hodnotami výhřevnosti topného plynu ve výstupním potrubí 3, na rozdíl od dosavadních provedení v jednodušší verzi, kde lze soudit, sice jen z charakteristiky vstupních plynů a z nastaveného směšovacího poměru ve směšovacím ústrojí 4, ale již poměrně spolehlivě, na výhřevnost výstupního topného plynu. Směšovací ústrojí 4 je v příkladném provedení vytvořeno jako směšovací, třícestný ventil, umístěný ve spojení přívodních potrubí I, 2 topných plynů s výstupním potrubím 3 topného ply50 nu. Regulaci na vstupních potrubích l·, 2 topných plynů by bylo možno provádět obecně i uzavíráním separátních ventilů na jednotlivých vstupních potrubích 1, 2, ovšem třícestný ventil bude snadněji ovladatelný v automatickém režimu. Co se týče řídicí jednotky 5, pak tato zde obsahuje blok 51 výpočtu výkonů jednotlivých vstupních potrubí 1, 2, napojený na měřidla Qi, O? výhřevnosti, měřidla F^ Fj průtoku, měřidla Ρμ P2 tlaku a měřidla T₍, T2 teploty topných plynů v jednotlivých vstupních potrubích 1, 2, dále řídicí jednotka 5 obsahuje blok 52 řízení smě-3 CZ 300482 B6 šovacího ústrojí 4, který je na svém vstupu napojen na blok 51. výpočtu výkonů jednotlivých vstupních potrubí 1, 2 a současně je blok 52 na svém vstupu napojen na vkládací datový blok 6, upravený zde jako klávesnice, vhodná pro zadávání požadavku na výstupní parametry topného plynu ve výstupním potrubí 3, přičemž na výstup z bloku 52 řízení směšovacího ústrojí 4 je napo5 jeno směšovací ústrojí 4 topných plynů. Zde je vytvořeno příkladné provedení, kde řídicí jednotka, jak shora již uvedeno, je napojena také na měřidla F_h £2 průtoku a měřidla £1, £2 tlaku topných plynů v jednotlivých vstupních potrubích 1, 2. Na základě takto získaných parametrů bude řízení přesnější, než v dosavadních režimech, kde v základním režimu je zařízení funkční i bez měření průtoku a tlaku vstupních plynů, a to například v provedení, kde tlak ve vstupních potrubích by byl udržován jako konstantní a ve všech vstupních potrubích by byl tlak i navzájem stejný. Dále ještě zařízení obsahuje kontrolní měřidlo Qj výhřevnosti topných plynů, napojené na výstupní potrubí 3 topného plynu, přičemž blok 52 řízení směšovacího ústrojí 4 má ještě další vstup, propojený s výstupem kontrolního měřidla Q3 výhřevnosti topného plynu ve výstupním potrubí 3 topného plynu. Protože je tak aplikováno měřidlo Q3 výhřevnosti plynů i ve výstupním potrubí 3, je také řídicí jednotka 5 ktéto konstrukci přizpůsobena právě tím, že blok 52 řízení směšovacího ústrojí 4 má další vstup, propojený právě s tímto kontrolním měřidlem Q3. Konečně ještě příkladné zařízení obsahuje kontrolní blok 7 výpočtu výkonu výstupního potrubí 3 topného plynu, napojený na kontrolní měřidlo výhřevnosti Q3, na měřidlo F3 průtoku, na měřidlo £3. tlaku a na měřidlo T3 teploty topného plynu ve výstupním potrubí 3 topného plynu. Tak se zajistí právě plná kontrola nad parametry topného plynu na výstupu ze směšovacího ústrojí 4, kde zjišťování a záznam těchto kontinuálně měřených výstupních parametrů je použitelný nejen pro sledování, jak jsou dodrženy požadované a nastavené parametry, ale také přímo jako podklad pro účtování dodávek topného plynu v energetických jednotkách. Pro účely uvedeného účtování je zde příkladně výstup kontrolního bloku 7 výpočtu výkonu výstupního potrubí 3 topného plynu napo25 jen na vstup k tomuto účelu zde příkladně zařazeného účtovacího bloku 8.

Funkce zařízení, naznačená již v uvedeném popisu celého zařízení, je současně příkladem způsobu regulace výhřevnosti topných plynů, podle předkládaného vynálezu, kde tento příkladný způsob je následující. Na přívodních potrubích I, 2 se změří příslušnými měřidly výhřevnost, průtok, tlak a teplota topných plynů, dále se změřené parametry vyhodnotí v řídicí jednotce 5, a to v bloku 5£ výpočtu výkonu jednotlivých potrubí, načež podle takto získaných parametrů, předaných v řídící jednotce 5 do bloku 52 řízení směšovacího ústrojí 4, se z tohoto bloku 52 provádí nastavování směšovacího ústrojí 4, a to po porovnání změřených parametrů na jednotlivých vstupních potrubích 1, 2 topných plynů s požadovanými parametry výstupního topného plynu, zadanými ve vkládacím datovém bloku 6 a s respektováním softwarově vloženého algoritmu, obsahujícího jednak charakteristiku směšovacího ústrojí 4, jednak vazby na jednotlivé teploty topných plynů ve vstupních potrubích 1, 2. Na obr. 2 lze sledovat nyní popisovaný příkladný způsob regulace, přičemž právě v bloku 52 řízení směšovacího ústrojí je zde patrné, jak vedle rutinního porovnávání parametrů, změřených na vstupních potrubích 1, 2 a porovnávaných s požado40 vánými parametry na topný plyn na výstupu, zadanými ve vkládacím datovém bloku 6, porovnávají se zde ještě tyto požadované parametry s hodnotami, změřenými měřidlem Q3 výhřevnosti na výstupním potrubí 3. Toto porovnání probíhá zde v relativně samostatném rozhodovacím kroku, znázorněném jako porovnávací blok C, umístěný do bloku 52 řízení směšovacího ústrojí. Jestliže se zde po popsaném porovnání zjistí, že odlišnost požadovaných parametrů od změře45 ných měřidlem Q3 je v přípustných mezích, pak se negeneruje žádný regulační signál, což je ve schématu na obr. 2 znázorněno u porovnávacího bloku C výstupem Y. Naopak v případě, kdy se po popsaném porovnání zjistí, že odlišnost požadovaných parametrů od změřených měřidlem není v přípustných mezích, generuje se příslušný regulační signál, směrovaný na korekci nastavení směšovacího ústrojí 4, což je ve schématu na obr. 2 znázorněno u porovnávacího bloku C výstupem N. V příkladném provedení, kde předkládaný způsob zahrnuje také kontrolní měření výhřevnosti topného plynu ve výstupním potrubí 3, kde změřené hodnoty se porovnávají se zadanými parametry na výstupu se přiblíží parametrům nastaveným ve vkládacím datovém bloku 6, je zařazen ještě kontrolní blok 7, kde se zpracovávají údaje jednak od měřidla Q3 výhřevnosti topných plynů ve výstupním potrubí 3, jednak od měřidla F3 průtoku, měřidla Pytláku a měřidla T3 teploty topného plynu ve výstupním potrubí 3 topného plynu. Pomocí zpracování uvedených

-4CZ 300482 B6 parametrů topného plynu ve výstupním potrubí 3 se, v podstatě výpočtem, prováděným v uvedeném kontrolním bloku 7 získávají údaje o množství v tomto výstupním plynu dodávané energie, což po integraci podle časové základny a s respektováním ceny jednotky energie, platné v určitém časovém úseku, je podkladem pro generování fakturačních údajů odběratelům v účtovacím bloku 8.

Hospodářská využitelnost io Zařízení podle předkládaného vynálezu je využitelné především u dodavatelů topných plynů, kteří mají k dispozici více než jeden zdroj plynu a kde tyto zdroje poskytují topné plyny s různou výhřevností. Zejména je využití výhodné v těch situacích, kdy alespoň jeden zdroj topného plynu dodává plyn s výrazně nižší výhřevností a kde případně je nutno počítat i s omezenou schopností lakového málo výhřevného plynu samostatně hořet, případně i kapacita takového zdroje je kolísa15 vá. Využití je výhodné i u spotřebitelů příkladně zemního plynu, dálkově dodávaného ze sítě, kde přímo u tohoto spotřebitele je vybudován lokální zdroj jiného topného plynu, příkladně bioplynu, přičemž ve všech případech je třeba zajistit konstantní výhřevnost i množství na přívodu takového plynného paliva.

Claims

1. Způsob regulace výhřevnosti topných plynů, v zařízení obsahujícím alespoň dvě vstupní potrubí pro přívod topných plynů s různou výhřevností, a směšovací zařízení umístěné do místa spojení přívodních potrubí, vyznačený tím, že na přívodních potrubích topných plynů se změří výhřevnost, průtok, tlak a teplota topných plynů, změřené parametry se vyhodnotí v řídicí

30 jednotce, a to v bloku výpočtu výkonu jednotlivých potrubí, načež podle takto získaných parametrů, předaných v řídicí jednotce do bloku řízení směšovacího ústrojí, se z tohoto bloku řízení směšovacího ústrojí provádí nastavování uvedeného směšovacího ústrojí, a to po porovnání změřených parametrů na jednotlivých vstupních potrubích topných plynů s požadovanými parametry výstupního topného plynu, zadanými ve vkládacím datovém bloku, přičemž dále se provádí ještě

35 kontrolní měření, alespoň výhřevnosti topného plynu ve výstupním potrubí, kde změřené hodnoty se porovnávají se zadanými parametry v bloku řízení směšovacího ústrojí a v případě odchylky se upravuje nastavení směšovacího ústrojí v takovém smyslu, kdy získané parametry na výstupu se přiblíží parametrům nastaveným ve vkládacím datovém bloku.

40

2. Způsob regulace výhřevnosti topných plynů podle nároku 1, vyznačený tím, že se provádí ještě zpracování všech změřených parametrů ve výstupním potrubí, a to v účtovacím bloku, kde se následně vytvářejí podklady pro účtování dodaného topného plynu podle energetických jednotek.

45

3. Zařízení pro regulaci výhřevnosti topných plynů, pracující způsobem podle nároků 1 a 2 a obsahující měřicí a regulační prvky, napojené na systém alespoň dvou přívodních potrubí topných plynů s různou výhřevností a jednoho výstupního potrubí topného plynu, vyznačené tím, že na přívodní potrubí (1,2) a na výstupní potrubí (3) topných plynů jsou napojena měřidla (Qi, Q₂, Q3) výhřevnosti plynů měřidla (T_b T₂, T₃) teploty plynů, měřidla (Fj, F₂, F₃) průtoku

50 a měřidla (P_b P₂, P₃) tlaku topných plynů v jednotlivých vstupních potrubích (1, 2) a ve výstupním potrubí (3), kde měřidla jsou propojená pres řídicí jednotku (5) se směšovacím ústrojím (4), umístěným v oblasti propojení přívodních potrubí (1,2) topných plynů s výstupním potrubím (3) topného plynu.

-5 CZ 300482 B6

4. Zařízení pro regulaci výhřevnosti topných plynů podle nároku 3, vyznačené tím, že směšovací ústrojí (4) je provedeno jako směšovací, alespoň třícestný ventil, umístěný ve spojení přívodních potrubí (1,2) topných plynů s výstupním potrubím (3) topného plynu.

5 5. Zařízení pro regulaci výhřevnosti topných plynů podle nároků 3a 4, vyznačené tím, že řídicí jednotka (5) obsahuje blok (51) výpočtu výkonů jednotlivých vstupních potrubí (1, 2), napojený na měřidla (Q_b Q₂, Q3) výhřevnosti a na měřidla (T_b T₂, T₃) teplota topných plynů a na měřidla (F,, F₂, F₃) průtoku a na měřidla (P_b P₂, P₃) tlaku topných plynů v jednotlivých vstupních potrubích (1, 2) a ve výstupním potrubí (3), dále obsahuje blok (52) řízení směšovacího ústrojí

10 (4), který je na svém vstupu napojen na blok (51) výpočtu výkonů jednotlivých vstupních potrubí a současně je na svém vstupu napojen na vkládací datový blok (6), upravený pro zadávání požadavku na výstupní parametry topného plynu ve výstupním potrubí (3), přičemž na výstup z bloku (52) řízení směšovacího ústrojí (4) je napojeno směšovací ústrojí (4) topných plynů.

15 6. Zařízení pro regulaci výhřevnosti topných plynů podle nároků 3 až 5, vyznačené tím, že zařízení obsahuje kontrolní blok (7) výpočtu výkonu výstupního potrubí (3) topného plynu, napojený alespoň na měřidlo (Q₃) výhřevnosti topného plynu ve výstupním potrubí (3) topného plynu, kde toto měřidlo (Q₃) je zařazeno jako kontrolní.