CZ299095A3 - Liquid-absorbing thin paper treated with a three-component biologically degradable plasticizing composition - Google Patents

Description

Tento vynález se týká nasáklivého tenkeho papíru, pjředevšim nasáklivého tenkého papíru s vytlačovaným vzorem, vyznačujícího se zlepšeným pocitem měkkosti při doteku. Tento vynalezše zvláště týká nasáklivého tenkého papíru, upraveného biodegradovatelnou třísložkovou změkčovací kompozicí.

Dosavadní stav techniky

Pásy nebo listy papíru, který je občas nazýván tenkým nasáklivým papírem, nacházejí výrazné uplatnění v moderní společnosti. Jsou jimi takové obchodní produkty, jako jsou papírové ručníky, papírové kapesníky a toaletní papír. Tyto papírové výrobky mohou mít různé žádané vlastnosti, jako je určitá pevnost v tahu za sucha a za mokra, nasáklivost pro vodné kapaliny, nízký obsah prachových částic, žádaná plošná hmotnost a měkkost. Při výrobě papíru je zvláště obtížné dosáhnout rovnováhy těchto různých vlastností, a vyrobit tak nasáklivý tenký papír vynikající kvality.

Dostatečná měkkost je do jisté míry potřebná pro papírové ručníky, je však zvláště důležitá u papírových ubrousků a u toaletního papíru. Měkkost je zákazníkem vnímána jako pocit při styku s papírovým výrobkem, který má zákazník, na jehož těle se tento papírový výrobek nachází, který tře pokožku tímto papírovým výrobkem, nebo který jej mačká ve dlani. Tento pocit měkkosti může být charakterizován třením, poddajností a hladkostí, a může i být popisován pomocí různých subjektivních vjemů, jako jsou pocity podobné pocitům při styku se sametem, hedvábím nebo flanelem. Tyto dotekové vjemy vznikají na základě kombinace řady fyzikálních vlastností, jako je poddajnost nebo tuhost listu příslušného papíru, jakož i vjemu textury povrchu papíru.

Tuhost papíru je obvykle ovlivňována požadavky, kladenými na pevnost v tahu za sucha a za mokra. Vzrůst pevnosti v tahu za i-.

sucha může být dosažen buď mechanickými postupy, které | zajišťují, že se do odpovídající míry vytvářejí vodíkové můstky

I mezi hýdroxylovými skupinami sousedních vláken papíru, nebo £· j použitím některých aditiv, zvyšujících pevnost za sucha. Pevnost ( za mokra se obvykle zvyšuje přídavky pryskyřic, zvyšujících pevnost za mokra, jimiž jsou obvykle kationtové pryskyřice, které je možno snadno vázat na aniontové karboxylové skupiny vláken papíru. Použití mechanických a chemických prostředků pro zlepšení pevnosti v tahu za sucha i za mokra může mít rovněž za následek vznik pocitu vyšší tuhosti u papíru, který je méně měkký.

Některá chemická aditiva, která se obvykle označují jako činidla rozrušující vazby, mohou být přidávána do vláken vytvářejících papír, aby interagovala se vzájemnými vazbami vláken, vznikajícími při výrobě papíru a jeho sušení, a tím způsobovala změkčení papíru. Některá nízkomolekulární činidla rozrušující vazby mohou při kontaktu s pokožkou vyvolávat rozsáhlé podráždění. Použití nízkých koncentrací činidel rozrušujících vazby s vyšší molekulovou hmotností pro nasáklivý tenký papír může být obtížnější a může rovněž způsobovat nežádoucí hydrofobizaci tohoto papíru, v jejímž důsledku se může například snížit nasáklivost a zvláště smáčivost. Protože působení těchto činidel rozrušujících vazby spočívá v rozrušení vazeb mezi jednotlivými vlákny, může jejich působením být rovněž snížena pevnost v tahu do té míry, že je pro dosažení přijatelné pevnosti v tahu nutný přídavek pryskyřic, latexů nebo jiných aditiv, zvyšujících pevnost v suchém stavu. Tato aditiva, zvyšující pevnost v suchém stavu, nejen zvyšují cenu nasáklivého tenkého papíru, ale mohou i jinak zhoršovat jeho vlastnosti. Navíc nejsou mnohá kationtová činidla rozrušující vazby biodegradovatelná a mohou proto mít záporný vliv na kvalitu £ životního prostředí.

Při výrobě nasáklivého tenkého papíru je obvykle používáno mechanické stlačování, kterým je prováděno odvodňování a zvyšována pevnost v tahu tohoto papíru. Tlak může být vykonáván na celou plochu papíru, jak je to obvyklé při výrobě papíru stlačováním buničiny. Výhodněji se provádí odvodňování tak, že na papíru je vytlačován vzorek. Papír s vytlačovaným vzorkem má určité oblasti, které jsou stlačeny a mají vysokou hustotu vláken, jakož i jiné oblasti, které mají nízkou hustotu vláken a vysoký profil. Takový papír s profilovaným vzorkem se obvykle vyrábí z částečně vysušeného papíru, na němž se hustotou pomocí děrované tkaniny, patentu USA č. 3 301 746, autoři 31. ledna 1967, v patentu USA vytvářejí oblasti se zvýšenou To je popsáno například v Sanford a kol., uděleném

č. 3 994 771, autoři Morgan a kol., uděleném 30. listopadu 1976 a v patentu USA č. 4 529 480, autor Trokhan, uděleném

16. července 1985.

Vedle ovlivnění pevnosti a tloušťky papíru je další výhodou mechanické stlačování, že opatřen ozdobným vzorkem, je prováděno mechanické postupu, při kterém se provádí nasáklivý tenký papír může být Problémem postupu, při kterém stlačování, je však to, že látková strana nasáklivého .tenkého papíru, t.j. ta jeho strana, která při výrobě přichází do styku s děrovanou tkaninou, je při doteku pociťována jako drsnější než strana, která do styku s touto tkaninou nepřichází. To je způsobeno oblastmi s velkou tloušťkou, které v podstatě vytvářejí výstupky na povrchu papíru. Tyto výstupky mohou při doteku způsobovat pocit drsnosti.

Měkkost tohoto stlačeného nasáklivého tenkého papíru a zvláště__stlačeného____nasáklivého______tenkého „papíru,______který__je zároveň opatřen vzorkem, může být zlepšena úpravou pomocí různých činidel, jako jsou rostlinné, živočišné nebo syntetické uhlovodíkové oleje a zvláště polysiloxanové materiály, které jsou nazývány silikonovými oleji. Viz sloupec 1, řádky 30 až 45 patentu USA č 4 959 125, autor Spendel, uděleného 25. září 1990. Tyto silikonové oleje způsobují, že nasáklivý tenký papír při doteku vyvolává měkký pocit, připomínající hedvábí. Některé silikonové oleje však jsou hydrofobní a mohou tak zhoršovat smáčivost upravovaného povrchu nasáklivého tenkého papíru, t.j. papír může plavat a tak po použití způsobovat problémy v odpadových systémech. U některých silikonem upravených nasáklivých tenkých papírů je dokonce nutná další úprava, aby bylo odstraněno snížení smáčivosti, způsobené silikonem. Viz patent USA č 5 059 282, autoři Ampulski a kol., udělený

L 22. října 1991.

Vedle silikonů může být nasáklivý tenký papír upravován t kationtovými nebo nekationtovými povrchově aktivními látkami za účelem zvýšení měkkosti. Toto je popsáno například v patentu USA č. 4 959 125, autor Spendel, uděleném 25. září 1990 a v patentu USA č. 4 940 513, autor Spendel, uděleném 10. července 1990, které popisují způsob zvýšení měkkosti nasáklivého tenkého papíru působením nekationtových, s výhodou neiontových povrchově aktivních látek. V patentu č. 4 959 125 však je popsáno, že většího změkčení je možno dosáhnout přídavkem nekationtových povrchově aktivních látek k vlhkému papírovému pásu. Při tomto způsobu přidávání může nekationtová povrchově aktivní látka

-- migrovat do vnitřku papíru a zcela potáhnout povrch vláken. To může způsobit různé problémy, včetně rozrušení vazeb mezi vlákny, které vede ke snížení pevnosti v tahu papíru, nebo ke snížení smáčivosti papíru, je-li nekationtová povrchově aktivní ^; látka hydrofobní, nebo není-li dostatečně hydrofilní.

Nasáklivý tenký papír může být rovněž upravován pomocí změkčovadel, přidávaných k vysušenému papírovému pásu. Jedna z těchto metod spočívá v pohybu suchého papíru napříč povrchu tvarovaného bloku voskovítého změkčovadla, které je přenášeno na povrch papíru otěrem. Toto je popsáno v patentu USA č. 3 305 392, autor Britt, uděleném 21. února 1967 (změkčovadly jsou stearátová mýdla jako je stearát zinečnatý, estery stearové kyseliny, stearylalkohol, polyethylenglykoly jako je Carbowax, estery polyethylenglykolů a kyseliny stearová a laurová). Jiná taková metoda spočívá v namáčení suchého papíru do roztoku nebo emulze obsahující změkčovadlo. Viz patent USA č 3 296 065, autoři 0¹ Brien a kol., udělený 3. ledna 1967 (alifatické estery některých alifatických nebo aromatických karboxylových kyselin i jako změčovadla). Potenciálním problémem tohoto způsobu, používajícího přidávání změkčovadla k vysušenému papírovému pásu, je jeho snížená efektivita, nebo možnost ovlivnění absorpční schopnosti nasáklivého tenkého papíru. V patentu

č. 3 305 392 je jako některých kationtových změkčovadla. Způsob v mechanickém otírání vhodná popisována modifikace pomocí materiálů, která má zabránit migraci aplikace změkčovadla spočívající nebo v namáčení by ropvněž bylo obtížné přizpůsobit výrobním procesům pro výrobu papíru, pracujícím za vysokých rychlostí. Některé ze změkčovadel (např. estery kyseliny pyromelitové, uváděné v patentu č 3 296 065), jakož i některá pomocná aditiva (jako například dimethyldistearylamoniumchlorid zmiňovaný v patentu '532), navrhovaná pro použití při přidávání změkčovadel k suchému pásu papíru, nejsou biodegradovatelná.

Na základě toho co bylo uvedeno je zřejmé, že je žádoucí, aby nasáklivý tenký papír, zvláště tento papír o velké plošné hmotnosti a s vytlačovaným vzorem, byl změkčován postupem, (1) při kterém se změkčovadlo přidává k vysušenému papírovému pásu, (2) který může být používán při průmyslové výrobě papíru bez toho, že by byla podstatně ovlivněna provozuschopnost.stroje, (3) který používá netoxická a biodegradovatelná změkčovadla a (4) který může být prováděn tak, že je udržována dostatečná pevnost v tahu, absorpční schopnost a nízká úroveň uvolňování prachu z nasáklivého tenkého papíru.

Podstata vynálezu ____Tento vynález se týká měkčeného nasáklivého tenkého papíru na jehož alespoň jednu stranu je nanesena třísložková změkčovací kompozice. Vhodná třísložková změkčovadla se skládají z: (i) neiontového změkčovadla, s výhodou vybraného ze skupiny sestávající z mono-, di- a triesterů sorbitolu a jejich směsí, (ii) z neiontového kompatibilizátoru povrchově aktivních látek, vybraného s výhodou ze skupiny sestávající z ethoxylovaných esterů sorbitolu, propoxylovaných esterů sorbitolu, alkylpolyglykosidů a jejich směsí a (iii) polyhydroxysloučeniny, s výhodou vybrané ze skupiny sestávající z glycerolu, polyethylenglykolu, polypropylenglykolu a jejich směsí.

Hmotnostní poměr neiontového změkčovadla k neiontovému kompatibilizátoru je v třísložkových směsech od 10:1 do 1:10 a poměr neiontového změkčovadla k polyhydroxysloučenině je od 10:1 do 1:10. Obsah změkčovadla ve vysušeném nasáklivém tenkém

I·’ papíru je 0,1 až 3 hmot%, vztaženo na hmotnost vysušeného nasáklivého tenkého papíru.

Tento vynález se dále týká způsobu výroby tohoto nasáklivého > tenkého papíru. Tento způsob spočívá v nanesení změkčovadla alespoň na jednu stranu vysušeného nasáklivého tenkého papíru. Jinými slovy je způsob podle tohoto vynálezu jednou z metod přidávání změkčovadla k vysušenému papírovému pásu. Tento způsob je prováděn tak, že se na povrch vysušeného nasáklivého tenkého papíru nanese 0,1 až 3 hmot% změkčovadla, vztaženo na hmotnost tohoto papíru.

=· Nasáklivý tenký papír změkčovaný podle tohoto vynálezu, je ^: při doteku měkký a vyvolává dojem doteku se sametem. Tento

- vynález je zvláště vhodný pro změkčování nasáklivého tenkého papíru o velké plošné hmotnosti a s vytlačovaným vzorem. Překvapivé je, že i v případě aplikace změkčovadla pouze na hladkou (t.j. sítovou) stranu papíru, je papír vnímán při doteku j ako měkký.

Postup podle tohoto vynálezu může být uplatněn při průmyslové výrobě papíru bez toho, že by byla podstatně ovlivněna provozuschopnost stroje, včetně jeho rychlosti. Používaná změkčovadla nepoškozují životní prostředí (t.j. jsou netoxická a biodegradovatelná) a jsou cenově výhodná, zvláště ve srovnáním se změkčovadly, která jsou podle dosavadního stavu techniky používána pro nasáklivý tenký papír. Změkčení se podle tohoto vynálezu dosahuje při zachování požadované pevnosti v tahu, absorpčních schopností (a smáčivosti) a nízké úrovně uvolňování prachu z výrobku.

Dále je uveden podrobný popis tohoto vynálezu. Tento popis se z části vztahuje k obr. 1, který je schematickým znázorněním postupu změkčování nasáklivého tenkého papíru podle tohoto . vynálezu.

A. Nasáklivý tenký papír sítem pásem

Tento vynález se týká nasáklivého tenkého papíru jako takového, včetně nasáklivého tenkého papíru, vyráběného stlačováním pomocí plstěnce, nasáklivého tenkého papíru s nízkou plošnou hmotností opatřeného vytlačovaným vzorkem, a nestlačovaného nasáklivého tenkého papíru s nízkou plošnou hmotností, není však na tyto druhy nasáklivého tenkého papíru omezen. Nasáklivý tenký papír může být homogenní, nebo může mít vrstvenou strukturu a z něj vyráběné výrobky mohou být jednonebo vícevrstevné. .Nasáklivý tenký papír má s výhodou plošnou hmotnost

S výhodou 40 g/m² hustota 0,04 g/cm^J až 0,2 g/cm^J. Měření hustoty nasáklivého tenkého papíru je popsáno v patentu USA č. 5 059 282, autoři Ampulski a kol., uděleném 22. října 1991, str. 61 až 67, sloupec 13. (Pokud není udáno jinak, platí všechny údaje hmotnosti pro papír za suchého stavu.)

Obvyklým způsobem vyráběný nasáklivý tenký papír a způsoby jeho výroby jsou známy z dosavadního stavu techniky. Tento papír je obvykle vyráběn uložením zanášky na děrované tvářecí síto; které je často v odborné literatuře nazýváno Fourdrinierovým Jakmile se zanáška uloží na tvářecí síto, je nazývána Tento pás je po příchodu na plstěnec odvodňován stlačováním a sušením za zvýšené teploty. Jednotlivé techniky a obvyklá zařízení pro výrobu papírových__pásů tímto........způsobem příslušné oblasti době známy. Při výrobě papíróvina o řídké konzistenci skříně. Tato nátoková skříň má nanášení tenké vrstvy papíroviny na čímž vzniká vlhký pás. Tento pás je potom (vztaženo k celkové hmotnosti g/m² až 65 g/m² a hustotu maximálně 0,6 g/cm³.

má nasáklivý tenký papír plošnou hmotnost maximálně a hustotu maximálně 0,3 g/cm³. Nejvýhodněji je jeho 3 papíru obvyklým způsobem je dodávána z tlakové nátokové otvor, sloužící k

Fourdrinierovo síto, odvodňován na obsah vody 7 až 25 tohoto pásu) odsáváním, a dále jě sušen stlačováním, které je prováděno průchodem pásu mezi dvěma mechanickými elementy, například mezi dvěma válci. Odvodněný pás je potom dále stlačován a sušen v zařízení, jehož součástí je parou vyhřívaný válec, a které se nazývá sušicí buben Yankee. Stlačování na sušicím bubnu Yankee je prováděno mechanickými prostředky, jako je přítlačný válec, který působí tlakem na pás papíru. Pás může být případně při přechodu přes sušicí buben Yankee vystaven působení sníženého tlaku. Může být použit větší počet sušicích bubnů Yankee, přičemž mezi těmito bubny může být pás dále stlačován. Tímto způsobem vzniklé struktury nasáklivých tenkých papírů jsou dále nazývány běžnými stlačenými strukturami nasáklivého tenkého papíru. Takto vzniklé papíry jsou považovány za stlačené, protože celý pás je vystaven značnému tlaku v době, kdy vlákna jsou suchá a je poté ve stlačeném stavu sušen.

Pro nasáklivý ,tenký papír s vytlačovaným vzorem jsou charakteristické poměrně velké oblasti s nízkou plošnou hmotností a vzor, tvořený stlačenými oblastmi o poměrně vysoké plošné hmotnosti. Oblasti s nízkou plošnou hmotností jsou rovněž nazývány polštářky a stlačené oblasti ohyby. Stlačené oblasti mohou být od sebe odděleny oblastmi o nízké plošné hmotnosti nebo spolu mohou být navzájem úplně

Vzorek může mít neornamentální podobu, nasáklivém tenkém papíru ornamentální útvary.* Preferované postupy vytváření vzorků na pásech nasáklivého tenkého papíru jsou popsány v patentu USA č 3 301 746, autoři Sanford a kol., uděleném 31. ledna 1967, č 3 974 025, autor Ayers, uděleném

10. srpna 1976, č 4 191 609, autor Trokhan, uděleném 4. března 1980 ač. 4 637 859, autor Trokhan, uděleném 20. ledna 1987, které jsou zde všechny uvedeny jako Odkazy.

Obecně jsou pásy s vytlačovanými vzory s výhodou vyráběny ukládáním zanášky na tvářecí síto, jako je Fourdrinierovo síto, čímž se vytváří papírový pás, a následujícím položením tohoto pásu na soustavu podložek, vytvářející vzorek. Pás je přitlačován na vzorek tvořený podložkami, čímž se vytvářejí oblasti se zvýšenou hustotou v polohách, kde pás přichází do styku s těmito podložkami. Zbytek pásu, který není, během této operace stlačován, je nazýván oblastí s nízkou plošnou hmotností. Hustota této oblasti s nízkou plošnou hmotností může být dále snižována působením rozdílu tlaku, jako například působením vakuového zařízení nebo sušičky pracující na principu nebo částečně spojeny, nebo může vytvářet na prosávání vzduchu. Z pásu je odstraněna voda a je předsušen tak, aby se předešlo stlačení oblastí s nízkou plošnou hmotností. To se provádí působením rozdílu tlaku, jako jsou vakuová zařízení nebo sušičky pracující na principu prosávání vzduchu, nebo případně tak, že se pás mechanicky přitlačuje na soustavu podložek, přičemž oblasti s nízkou plošnou hmotností nejsou stlačovány. Operace, při kterých probíhá odvodňování, případné předsušení a vytváření stlačených oblastí, mohou být navzájem spojovány nebo mohou být spojeny některé z nich, aby se snížil celkový počet kroků, při kterých je prováděno stlačování. Po vytváření stlačených oblastí, odvodnění a případném předsušení se pás dosuší, s výhodou bez působení mechanického stlačování. S výhodou je povrch nasáklivého tenkého papíru tvořen z 8 až 55 % ohyby s hustotou která je alespoň 125 % hustoty oblastí s nízkou plošnou hmotností.

Soustava ,podložek je s výhodou tvořena profilovanou nosnou textilií, na které je vytvořen vzorek z výstupků, které za působení tlaku umožňují tvorbu stlačených oblastí.> Vzorek výstupků vytváří dříve zmíněnou soustavu podložek. Nosiče vhodné pro vytváření profilových vzorů jsou popsány v patentu USA

č. 3 301 746, autoři Sanford a kol., č. 3 821 068, autoři Savucci a kol., č 3 974 025, autor Ayers, uděleném 10 autoři Friedberg a kol., autor Amneus, uděleném Trokhan,

Trokhan,

528 239, autor jsou__zde všechny uděleném 31. ledna 1967, uděleném 21. ledna 1974, srpna 1976, č 3 573 164, uděleném 30. března 1971, č 3 473 576, 21. října 1969, č 4 239 065, autor uděleném 16. prosince 1980 a č uděleném 9. července 1985,__které „ji-., uvcucny

S výhodou se nejdříve na děrovaném tvářecím nosiči, jako zanášky vytváří papírový na ůbtiskovací tkaninu, nanesena na děrovaný například na Fourdrinierově sítu, ze pás. Pás je odvodňován a je přenášen Zanáška může být . případně nejdříve podkladový nosič, který zároveň působí jako obtiskovací tkanina. Jakmile se vytvoří papírový pás, je odvodňován a s výhodou za zvýšené teploty předsušen tak, že se dosáhne předem stanoveného obsahu vláken v rozmezí 40 až 80 %. Odvodňování je s výhodou prováděno pomocí sacích skříní, zařízení vyvíjejících snížený tlak, nebo pomocí sušiček, protlačujících proud vzduchu přes pás. Výstupky na obtiskovací tkanině se obtisknou do papírového pásu před tím, než je pás zcela vysušen. Jedním ze způsobů, jak je možno toho dosáhnout, je působení mechanického tlaku. To může být prováděno například přetlačováním přítlačného válce který unáší obtiskovací tkaninu proti povrchu sušicího bubnu, jako například sušicího bubnu Yankee, přičemž papírový pás prochází mezi přítlačným válcem a sušicím bubnem. S výhodou je rovněž možno přitlačovat pás na obtiskovací tkaninu před ukončením sušení působením rozdílu tlaku, pomocí zařízení pracujícího za sníženého tlaku, jako je sací skříň, nebo pomocí sušičky protlačující proud vzduchu přes pás.

Nestlačované nasáklivé tenké papíry, které nejsou opatřený vzorkem, jsou popsány v patentu USA č. 3 812 000, autoři Salvucci a kol., uděleném 21. května 1974 ač. 4 208 459, autoři Becker a kol., uděleném 17. června 1980, které jsou zde uvedeny jako odkazy. Obecně jsou nestlačované nasáklivě tenké papíry, které nejsou opatřeny vzorkem, vyráběny nanesením zanášky na děrované tvarovací síto jako je Fourdinierovo síto, čímž se vytvoří mokrý pás, odvodněním tohoto pásu a odstraňováním další vody bez mechanického stlačování až se dosáhne obsahu vláken alespoň 80 % a krepováním pásu. Voda se z pásu odstraní odsátím za sníženého tlaku a sušením za zvýšené teploty. Vznikne měkký avšak nepevný papír s nízkou plošnou hmotností, složený z poměrně málo stlačených vláken. S výhodou se části papírového pásu před krepováním upravují působením pojivá.

Vlákna používaná pro výrobu papíru podle tohoto vynálezu jsou obvykle vlákna pocházející z dřevné vlákniny. Mohou být použita i jiná celulózová vlákna jako bavlněný lintr, bagasa atd., která rovněž spadají do předmětu tohoto vynálezu. Dále mohou být v kombinaci s přírodními celulózovými vlákny použita syntetická vlákna jako viskózové hedvábí, polyethylenová a polypropylenová vlákna. Příkladem polyethylenového vlákna, které může být použito, je Pulpex, vyráběný firmou Herkules, lne. (Wilmington, Delaware). Použitelné dřevné vlákniny zahrnují buničiny jako sulfátové buničiny z jehličnanů a ostatní sulfátové buničiny a buničiny sulfitové, dále dřevoviny, tenkého použití papíru, je při termomechanické vlákniny a chemicky modifikované termomechanické vlákniny. Preferovány jsou však buničiny, protože výrobkům, které jsou z nich zhotoveny, poskytují při doteku nej lepší pocit měkkosti. Mohou být použity buničiny vyráběné ze dřeva listnatých stromů (zde rovněž označovaného tvrdé dřevo) a ze dřeva jehličnanů (zde rovněž označovaného měkké dřevo). Použitelná jsou rovněž vlákna pocházející z recyklovaného papíru, která mohou spadat do kterékoliv z uvedených kategorií, jakož i nevláknité materiály jako plniva a adheziva, používaná při výrobě původního papíru.

Vedle vláken může zanáška, používaná při výrobě nasáklivého obsahovat jiné složky a materiály, jejichž výrobě papíru obvyklé. Typy použitých aditiv závisí na použití příslušného výrobku. Tak například je důležité, aby výrobky jako je toaletní papír, papírové ručníky, papírové kapesníky a jiné podobné výrobky, měly vysokou pevnost za mokra. Proto je často vhodné přidávat do.zanášky chemické látky, označované v odborné literatuře jako pryskyřice zvyšující pevnost za mokra.

* Obecné pojednání, týkající se pryskyřic zvyšujících pevnost za mokra, používaných při výrobě papíru, je možno nalézt v sérii monografií TAPPI č. 29, Wet Strength in Paper and Paperboard, Technical Association of the Pulp and Paper Industry, New York 1965. Nejvhodnějšími pryskyřicemi zvyšujícími pevnost za mokra jsou obecně pryskyřice kationtového typu. Bylo zjištěno, že zvláště vhodnými kationtovými pryskyřicemi zvyšuj ícími pevnost za—mokra-,—jsou—polyamidové—epichloxhydrinové—pryskyřice ,_Vhodné_ typy těchto pryskyřic'' jsou popsány v patentech USA č. 3 700 623, autor Keim, uděleném 24. října 1972 a č. 3 772 076, autor Keim, uděleném 13. listopadu 1973, které jsou zde uvedeny jako odkazy. Jako obchodní produkt je možno získat polyamidové epichlorhydrinové pryskyřice od firmy Herkules, lne. Wilmington, Delaware, která dodává jednu z těchto pryskyřic pod obchodním názvem Kymene^R 557H.

Bylo zjištěno, že jako pryskyřice vhodné ke zvýšení pevnosti za mokra, je možno použít rovněž polyakrylamidové pryskyřice. Tyto pryskyřice jsou popsány v patentu USA č. 3 556 932, autoři

Coscia a kol., uděleném 19. ledna 1971 a č. 3 556 933, autoři Williams a kol., uděleném 19. ledna 1971, které jsou zde uvedeny jako odkazy. Jako obchodní produkt je možno získat polyakrylamidové pryskyřice od firmy American Cyanamid Co., Stanford, Connecticut, která dodává jednu z těchto pryskyřic pod obchodním názvem Parez^R 631 NC.

Dalšími vodorozpustnými pryskyřicemi, které nacházejí použití v postupech podle tohoto vynálezu, jsou močovinoformaldehydové a melaminoformaldehydové pryskyřice. Běžnými funkčními skupinami jsou v těchto polyfunkčních pryskyřicích skupiny obsahující dusík, jako jsou aminoskupiny a methylolové skupiny, vázané na dusík. Při postupech podle tohoto vynálezu nacházejí rovněž uplatnění pryskyřice polyethyleniminového typu. Konečně mohou být při postupech podle tohoto vynálezu použity i dočasně působící pryskyřice zvyšující pevnost za mokra, jako je

3Í. . Caldas 10 (vyráběný firmou Japan Car lit) a CoBond (vyráběný s; firmou National Starch and Chemical Company). Je třeba podotknout, že shora zmíněné přidání chemických sloučenin jako jsou pryskyřice zvyšující pevnost za mokra a tyto pryskyřice sř s dočasným působením, mohou ale nemusí být přidány, a že jejich přídavek není pro provedení způsobu podle tohoto vynálezu nutný.

Vedle aditiv zvyšujících pevnost za mokra může být k vláknům, ze kterých je vyráběn papír, přidávána aditiva zvyšující pevnost za sucha a aditiva snižující uvolňování papírového prachu. Bylo zjištěno, že pro tento účel jsou nejvhodnější škrobová pojivá. Vedle snížení uvolňování prachu z hotového výrobku mohou rovněž malé přídavky škrobových pojiv způsobit mírné zvýšení pevnosti za sucha, aniž by způsobily zvýšení tuhosti, které by nastalo při přidání větších množství škrobu. Obvykle je škrobové pojivo μ přidáváno v takovém množství, že jeho obsah je 0,01 až hmotn. %, s výhodou 0,1 až 1 hmotn. %, vztaženo na hmotnost , nasáklivého tenkého papíru.

Obecně jsou škrobová pojivá, vhodná pro použití podle tohoto vynálezu, charakterizována rozpustností ve vodě a hydrofilitou.

> Obvyklé škrobové materiály obsahují kukuřičný a bramborový škrob, přičemž je zvlášť vhodné použití voskovítého kukuřičného škrobu, který je znám pod technologickým označením amiokový škrob. AmiokoVý škrob se liší od obyčejného kukuřičného škrobu tím, že je tvořen v podstatě pouze amylopektinem, zatímco obvyklý kukuřičný škrob obsahuje jak amylopektin, tak amylózu. Různé charakteristické vlastnosti amiokového škrobu jsou popsány ve článku H.H.Shopmeyer, Amioca - The starch from waxy corn, Food Industries, prosinec 1945, str. 106 až 108.

Škrobové pojivo může být ve formě zrnek nebo v disperzní formě, přičemž zrnka jsou zvláště preferována. Škrobové pojivo se s výhodou dostatečně povaří, čímž dojde k nabotnání zrn škrobu. Výhodnější je postup, při kterém se zrna škrobu zbotnají podobně jako při vaření, avšak pouze tak, že se nacházejí těsně před rozpadem zrn. Tato vysoce zbotnalá zrna škrobu jsou označována jako zcela svařená. Podmínky rozpadu jsou obecně závislé na velikosti zrn škrobu, stupni jejich krystalinity a. množství amylózy, která je v nich přítomna. Zcela svařený amiokový škrob může být například připravován zahříváním vodné disperze, obsahující asi 4% škrobových zrn na 88 °C po dobu 30 až 40 minut. Jiná typická škrobová pojivá, která mohou být použita, obsahují modifikované kationtové škroby, do kterých například byly zavedeny funkční skupiny obsahující dusík, včetně aminoskupin a methylolových skupin, vázaných na dusík. Tyto produkty, užívané jako aditiva zanášky a zvyšující pevnost za mokra a/nebo za sucha, dodává National Starch and Chemical Company (Bridgewater, New Jersey).

B._Třísložková biodegradovatelná změkčovací kompozice__

Biodegradovatelná neiontová změkčovadla

Třísložková biodegradovatelná změkčovací kompozice, která je používána pro úpravu nasáklivého tenkého papíru podle tohoto vynálezu, je směsí biodegradovatelného neiontového změkčovadla, neiontového kompatibilizátoru povrchově aktivních látek a polyhydroxysloučeniny.

Neiontové povrchově aktivní látky, vhodné pro použití při postupech podle tohoto vynálezu, jsou biodegradovatelné. Termín

w.

-ií biodegradovatelný, užívaný v tomto dokumentu, označuje schopnost úplného rozkladu látky mikroorganismy na oxid uhličitý, vodu, biomasu a anorganický materiál. Biodegradovatelnost může být odhadnuta na základě měření vývoje oxidu uhličitého a odstraňování rozpuštěného organického uhlíku z prostředí, obsahujícího zkoušenou ' látku jako jediný zdroj uhlíku a energie a dále zředěný roztok bakteriální kultury, získané z kalové vody homogenizovaného aktivovaného kalu. Blíže viz článek Larson: Estimation of biodegradation potential of xenobiotic organic Chemicals, Applied and Environmental Microbiology, 38, 1153-61 (1979), který popisuje vhodnou metodu pró odhad biodegradovatelnosti. Podle této metody je považována za dobře biodegradovatelnou ta než 70 % oxidu uhličitého látky, která vykazuje vývoj více a odstranění více než 90 % rozpuštěného organického uhlíku v průběhu 28 dní. Změkčovadla podle tohoto vynálezu vyhovují tomuto kriteriu biodegradovatelnosti.

Neiontová změkčovadla, vhodná pro použití při postupech podle tohoto vynálezu, jsou sorbitolu a mastných sorbitolu a nasycených estery sorbitolu, s výhodou estery kyselin ^ci2^-c22' nejvýhodněji estery mastných kyselin ^ci2^-c22· Vzhledem ke způsobu jejich přípravy, jsou tyto estery sorbitolu směsí monoesterů, diesterů, tristerů a vyšších esterů. Typickými příklady vhodných esterů sorbitolu jsou lauráty sorbitolu (např. SPÁN 20), myristáty sorbitolu, palmitáty sorbitolu (např.

SPÁN 40), stearáty sorbitolu (např. SPÁN 60) a behenáty sorbitolu, které obsahují jednu nebo více mono-, di- a triesterů sorbitolu, t.j. mono-, di- a trilaurát sorbitolu, mono-, dia trimyristát sorbitolu, mono-, di- a tripalmitát sorbitolu, mono-, di- a tristearát sorbitolu, mono-, di- a tribeherát sorbitolu, jakož i směs mono- di- a triesterů mastných kyselin kokosového oleje a sorbitolu a mastných kyselin hovězího loje a použity směsi různých esterů sorbitolu, jako směsi stearátů směs mono- di- a triesterů sorbitolu. Mohou být rovněž a palmitátů sorbitolu. stearáty sorbitolu, a triesterů (s malým

Zvláště výhodnými estery sorbitolu jsou které jsou obvykle směsí mono-, dimnožstvím tetraesteru), jako je SPÁN 60, dodávaný firmou ICI America nebo Glycomul-S, dodávaný firmou Lonza lne.

Neiontový kompatibilizátor povrchově aktivních látek

Nezbytnou složkou třísložkové změkčovací kompozice je neiontový kompatibilizátor povrchově aktivních látek. Tento neiontový kompatibilizátor povrchově aktivních látek napomáhá dispergaci a stabilizaci částeček změkčovadla ve vodném prostředí. S výhodou je neiontové změkčovadlo před smísením s polyhydroxysloučeninou míšeno při teplotě vyšší nebo rovné 48 °C s neiontovým kompatibilizátorem povrchově aktivních látek. Směs těchto složek je potom postupně za míchání postupně dispergována ve vodném prostředí, čímž se vytváří disperze částeček neiontového změkčovadla. Průměrná velikost částeček neiontového změkčovadla je s výhodou 10 až 200 μιη, výhodněji 3 0 až 100 μιη. Vodné medium je před smísením s neiontovým změkčovadlem s výhodou rovněž zahřáto na teplotu vyšší nebo rovnou 48 °C. *

Neiontové kompatibilizátory povrchově aktivních látek, vhodné pro třísložkové změkčovací kompozice podle tohoto vynálezu, jsou ethoxylované, propoxylované a směsné ethoxylované/propoxylované estery sorbitolu. Ethoxylované/propoxylované typy esterů sorbitolu obsahují 1 až 3 oxyethylenové/oxypropylenové skupiny a poměr ethoxylyce k propoxylaci je od 1 do 20. Typickými příklady vhodných ethoxylovaných/propoxylovaných esterů sorbitolu jsou_ethoxylované/propoxylované__lauráty.___sorbitolu, ethoxylované/propoxylované myristáty sorbitolu, ethoxylované/ propoxylované palmitáty sorbitolu, ethoxylované/propoxylované stearáty sorbitolu , a ethoxylované/propoxylované behenáty sorbitolu, přičemž průměrný stupeň ethoxylace/propoxylace na ester sorbitolu je s výhodou od 2 do 10, nejvýhodněji od 2 do 6. Zvláště preferovány jsou ethoxylované typy těchto esterů sorbitolu, které jsou dodávány pod obchodní značkou Tween. Zvláště preferovanými typy těchto esterů sorbitolu je ethoxylovaný stearát sorbitolu s průměrným stupněm ethoxylace asi 4, jako například Tween 60 dodávaný ICI America nebo

Glycosperse, dodávaný Lonza, lne. Podle tohoto vynálezu mohou být jako neiontové kompatibilizátory povrchově aktivních látek použity rovněž alkylpolyglykosidy. Preferované alkylpolyglykosidy mají obecný vzorec:

R₂0(C_nH_2nO)_t(glykosyl)_χ kde R₂ je vybrán ze skupiny, sestávající z alkylu, alkylfenylu, hydroxyalkylu, hydroxyalkylfenylu a jejich směsí, přičemž uvedené alkylové skupiny obsahují 10 až 18, s výhodou 12 až 14 uhlíkových atomů, n je 2 nebo 3, s výhodou 2, t je 0 až 10, s výhodou Oax jelažlO, s výhodou 1 až 3, nejvýhodněji 1,6 až 2,7. Preferován je glykosyl odvozený od glukózy. Při syntéze těchto sloučenin je nejdříve připravován příslušný alkohol nebo alkylpolyethoxyalkohol a ten je poté podroben reakci s glukózou nebo se zdrojem glukózy, čímž vzniká glukosid (vznik vazby v poloze 1). Další glykosylové jednotky mohou být potom připojeny v poloze mezi polohou 1 a polohami 2-, 3-, 4- a/nebo 6- .. předcházející glykosylové jednotky, s výhodou převážně v poloze 2. Průmyslově jsou vyráběny alkylglykosidové polyestery jako Crodesta SL-40, vyráběný firmou Croda, lne., (New York, NY) a alkylykosidové polyethery, popsané v patentu USA č. 4 011 389, autoři W.K.Langdon a

1977. Alkylglykosidy jsou dále č. 3 598 865, autor Lew, uděleného v autor Renauto, uděleného v březnu 1973, č. 3 772 269, autor Lew, uděleného v listopadu 1973, č. 3 640 998, autoři Mansfield a kol., uděleného v únoru 1972, č. 3 839 318, autor Mansfield, uděleného v říjnu 1974 a č. 4 223 129, autoři Roth a kol., uděleného v září 1980. Všechny tyto patenty jsou zde uvedeny jako odkazy.

kol., uděleném 8. března předmětem patentu USA srpnu 1971, č. 3 721 633,

Polyhydroxysloučenina

Nezbytnou složkou třísložkové změkčovací kompozice je polyhydroxysloučenina. Příklady polyhydroxysloučenin, vhodných pro použití při postupech podle tohoto vynálezu, jsou glycerol, s váhovým průměrem výhodou 200 až 1000, preferovány jsou polyethylenglykoly a polypropylenglykoly molekulových hmotností 200 až 4000, s nejvýhodněji 200 až 600. Zvláště polyethylenglykoly s průměrem molekulových hmotností 200 až 600.

Zvláště preferovanou polyhydroxysloučeninou je polyethylenglykol s váhovým průměrem molekulových hmotností asi 400. Tento materiál dodává Union Carbide Company (Danbury, Connecticut) pod obchodním názvem PEG-400.

Shora uvedený výčet chemických změkčovadel je zamýšlen pouze jako informativní a jeho účelem není omezit předmět tohoto vynálezu.

Průměry molekulových hmotností

Uvažujeme-li jednoduchou distribuci molekulových hmotností, která je závislostí hmotnostního zlomku (w^) molekul na jejich relativní molekulové hmotnosti (M^), je možno definovatrněkolik průměrných hodnot. Průměr založený na bázi počtu molekul· (N^) o určité velikosti (M^), je číselný průměr molekulových hmotností

M = ^lln

ΣΝ.

Důležitým důsledkem této definice je, že množství látky ktepé ss shoduje s čiselným ρτητηΑΤθτη molekulových hmotností, obsahuje počet molekul rovný Avogadrovu číslu.

Tato definice molekulových hmotností je konsistentní s definicí molekulových hmotností monodisperzních látek, t.j. látek jejichž všechny molekuly mají tutéž molekulovou hmotnost. Významnější je skutečnost, že v případě, že je možno stanovit počet molekul v daném množství polydisperzního polymeru, může být snadno vypočten průměr M_n. To je základem měření koligativních vlastností.

Provádí-li se stanovení průměru na základě hmotností (w^) frakcí o určité molekulové hmotnosti (M^), získá se váhový průměr molekulových hmotností

ZW_iN_i ΣΝ^Μ²^

Mw = - = ZWjl ΣΝ^Μ^ je vhodnějším prostředkem vyjádření distribuce molekulových hmotností, protože je v bližším vztahu k takovým vlastnostem jako je viskozita taveniny a mechanické vlastnosti polymeru a proto je používán v tomto dokumentu.

kalandrový papírového

C.,Upravený nasáklivý tenký· papír s vodným systémem změkčovadla

Podle tohoto vynálezu se alespoň jedna strana vysušeného nasáklivého tenkého papíru upravuje třísložkovou změkčovací kompozicí. K tomu mohou být použity jakékoliv metody nanášení aditiv na pásy papíru. Vhodnými metodami jsou sprejování, potiskování (např. flexografické potiskování), nanášení (např. hlubotiskové natírání), nebo kombinace různých technik, např. sprejování změkčovadla na otáčející se povrch, jako je válec, který potom změkčovadlo přenáší na povrch pásu. Změkčovadlo může být nanášeno bud na jeden povrch vysušeného nasáklivého tenkého papíru, nebo na jeho oba povrchy. V případě, že se například jedná o nasáklivý tenký papír s vytlačovaným vzorem, může být změkčovadlo nanášeno na drsnější stranu, přicházejí do styku s textilií, na hladší stranu, která byla ve styku se sítem, nebo na obě strany. Překvapivě bylo zjištěno, že i v případě nanesení změkčovadla na hladší stranu, která byla ve styku se sítem, vzbuzuje dotek s upraveným papírem pocit měkkosti.

Při postupu podle tohoto vynálezu je třísložková změkčovací kompozice obvykle aplikována ve formě vodné disperze nebo roztoku. Jak již bylo uvedeno, je poměr mezi neiontovými změkčovadly a neiontovými kompatibilizátory povrchově aktivních látek proměnlivý obvykle v rozmezí 10:1 až 1:10, s výhodou 5:1 až 1:5, výhodněji 2:1 až 1:2, aby se dosáhlo zlepšení dispergace neiontového změkčovadla ve vodném prostředí. Použití neiontových kompatibilizátorů povrchově aktivních látek snižuje průměrnou velikost částeček, distribuci jejich velikostí a zdánlivou viskozitu roztoků vodných disperzí. Navíc může být měněn poměr mezi neiontovými změkčovadly a polyhydroxysloučeninami obvykle v rozmezí 10:1 až 1:10, s výhodou 5:1 až 1:5, výhodněji 2:1 až 1:2, aby se dosáhlo zvýšení absorpční schopnosti vláken a jejich pružnosti.

Při přípravě těchto vodných systémů se změkčovadlo disperguje v účinném množství ve vodě. Význam slovního spojení účinné množství záleží na řadě faktorů, včetně typu použitého změkčovadla, žádaného stupně změkčení, způsobu aplikace a podobně. V zásadě je nutné, aby změkčovadlo bylo přítomno v množstvích, která jsou dostatečná.k dosažení účinného změkčení bez toho, že by byla nepříznivě ovlivněna schopnost převedení změkčovadla z vodného systému na pás nasáklivého tenkého” papíru. Poměrně vysoké koncentrace změkčovadla mohou například způsobovat, že jeho disperze/roztoky jsou tak viskózní, že je obtížné, ne-li nemožné, aplikovat toto změkčovadlo na pás nasáklivého tenkého papíru pomocí obvyklého sprejovacího potiskovacího nebo nanášecího zařízení.

Při postupu podle tohoto vynálezu je změkčovadlo nanášeno na nasáklivý tenký papír poté co papír byl vysušen, t.j. aplikace změkčovadla se provádí, na suchý_pás. Po vysušení má nasáklivý tenký papír oosaí nejvýhodněji do 3 %. Při průmyslové výrobě papíru se úprava pomocí změkčovadla provádí zpravidla po vysušení nasáklivého měkkého papíru a krepování na bubnovém sušiči Yankee. Jak již bylo uvedeno, mají neiontová změkčovadla, jako jsou stearáty sorbitolu větší schopnost difundovat dovnitř papírového pásu a zcela potáhnout vlákna. To může způsobit intenzivnější rozrušení vazeb mezi vlákny a v důsledku toho snížení pevnosti v tahu vyráběného papíru a navíc ovlivnit smáčivost papíru, pokud se jde o méně hydrofilní změkčovadlo, než jsou stearáty sorbitolu.

Přídavek takových neiontových změkčovadel k nevysušenému pásu je zvláště nežádoucí, pokud se jedná průmyslovou výrobu papíru. Tento přídavek může nepříznivě ovlivňovat potahování adhezivem / na sušiči Yankee a může rovněž způsobit místní zvlnění pásu a zhoršení řízení pohybu pásu. Úprava nasáklivého tenkého papíru po jeho vysušení, používaná při postupu podle tohoto vynálezu, odstraňuje tyto nedostatky, zvláště při průmyslové výrobě papíru.

Při postupu podle tohoto vynálezu se třísložková změkčovací kompozice aplikuje v množství od 0,1 do 3 hmotn.%, vztaženo na hmotnost pásu nasáklivého tenkého papíru. S výhodou se používá 0,2 až 0,8 hmotn.% změkčovadla, vztaženo na hmotnost nasáklivého tenkého papíru. Tyto relativně nízké koncentrace změkčovadla té postačují k tomu, aby se měkkost nasáklivého tenkého papíru gj zvýšila, avšak nepokrývají povrch nasáklivého tenkého papíru do g* té míry, aby ovlivnily pevnost, absorpční schopnosti a zvláště smáčivost. Změkčovadlo je dále rovněž obvykle aplikováno na

... nasáklivý tenký papír nerovnoměrným způsobem. Slovní spojení g® nerovnoměrným způsobem znamená, že množství změkčovadla, jeho té rozmístění na povrchu papíru a jiné faktory se mohou měnit. Tak se na některých částech povrchu papíru může nacházet větší nebo menší množství změkčovadla a na některé části povrchu mohou být zcela bez změkčovadla.

Předpokládá se, že toto obvyklé nerovnoměrné rozložení změkčovadla na povrchu nasáklivého měkkého papíru je z velké části důsledkem způsobu, jakým je změkčovadlo na tento povrch nanášeno. Tak například při preferovaném způsobu úpravy povrchu, při kterém se vodné disperze změkčovadla nanášejí sprejováním, změkčovadlo vytváří na povrchu pásu nasáklivého tenkého papíru ; buď rovnoměrný, nebo obvykle nerovnoměrný nános kapének změkčovadla. Předpokládá se, že tato nerovnoměrná aplikace změkčovadla zabraňuje významným záporným vlivům na pevnost v tahu, absorpční schopnost nasáklivého tenkého papíru a zvláště na jeho smáčivost, a zároveň snižuje množství změkčovadla, které je nutné k dosažení účinného změkčení nasáklivého tenkého papíru. Výhody nerovnoměrného nanášení jsou velmi pravděpodobně zvláště výrazné v případě použití hydrofilních neiontových změkčovadel, zvláště esterů sorbitolu, jako jsou stearáty sorbitolú.

Změkčovadlo může být naneseno na nasáklivý tenký papír kdykoliv poté, co papír byl vysušen. Tak například může být změkčovadlo naneseno na nasáklivý měkký papír poté, co byl papír krepován na sušiči Yankee a současně, nebo před kalandrováním. Změkčovadlo může být nanášeno na papír také poté, co jeho pás přešel válce kalandru a před navíjením na matečný kotouč. Ačkoliv to není obvyklé, může být změkčovadlo nanášeno na nasáklivý měkký papír rovněž poté, co tento papír byl odvinut z matečného kotouče a před navinutím na menší kotouč, na který se navíjí konečný výrobek.

Na obrázku 1 je znázorněn preferovaný způsob nanášení vodných disperzí nebo roztoků změkčovadla na vysušený pás nasáklivého tenkého papíru. Nevysušený pás nasáklivého tenkého papíru 1, nesený obtiskovací tkaninou 14, prochází přes válec 2 a poté přechází na sušicí válec Yankee 5 (otáčející se ve„ směru šipky 5a). Tento pohyb je způsobován přítlačným válcem 4, a obtiskovací tkanina je zároveň odváděna přes válec 16. Papírový pás je přichycen adhezi na válcovitý povrch sušiče 5 pomocí adheziva dodávaného sprejovým aplikátorem 4. Sušení je dokončeno na sučiči 5, vyhřívaném parou a horkým vzduchem vyhřívaným a cirkulovaným uvnitř sušicího boxu 6 pomocí prostředků, které nejsou na obrázku znázorněny. Pás je potom za sucha uvolněn ze sušicího bubnu 5 pomocí škrabákového nože 2, čímž vzniká vysušený krepovaný papírová jgás^ 15._

Papírový pas 15

ILlO O _l_

Sk ry _i_ párem kalandrovacích válců 10 a 11. Pomocí sprejovacích zařízení 8 a 9. je v závislosti na tom, zda změkčovadlo je nanášeno na jednu nebo na obě strany papíru, sprejována na horní kalandrovací válec 10 a/nebo na dolní kalandrovací válec 11 vodná disperze, nebo roztok změkčovadla. Vodná disperze nebo roztok změkčovadla jsou nanášeny pomocí sprejovacích zařízení 8 a 9 na povrch horního kalandrovacího válce 10 a/nebo spodního kalandrovacího válce 11 ve formě kapiček. Tyto kapičky obsahující změkčovadlo jsou poté přenášeny pomocí horního kalandrovacího válce 10 a/nebo spodního kalandrovacího válce 11 (otáčejících se ve směru šipek 10a a 11a) na horní a/nebo spodní stranu papírového pásu 15. V případě papírového pásu s vytlačovaným profilem je obvykle horní strana papírového pásu 15, přicházející do styku s textilií, drsnější, zatímco spodní strana papíru, která byla ve styku se sítem, je hladší. Horní kalandrovací válec 10 a/nebo spodní kalandrovací válec 11 přenáší poté kapičky změkčovadla na horní nebo spodní stranu pruhu papíru 15. Papírový pás 15, na který bylo naneseno změkčovadlo, potom přechází po obvodu kotouče 12 a je navíjen na matečný kotouč 13.

D. Změkčený nasáklivý tenký papír

É

JK •Nasáklivý tenký papír změkčený postupem podle tohoto vynálezu, zvláště papír pro papírové kapesníky a toaletní papír vyvolává při doteku v důsledku přítomnosti změkčovadla naneseného na jeho jednu nebo obě strany pocit měkkosti, připomínající samet. Tato měkkost může být hodnocena objektivním zkoušením jehož výsledky jsou vyjádřeny pomočí testovacích bodů (Panel Score Units - PSU), které udělují experti komise testující měkkost papíru na základě srovnávání relativní měkkosti dvojic vzorků. Získaná data jsou analyzována statistickou metodou, která je známa jako párová sr ovnávací analýza. Podle této metody jsou nejdříve vzorky uspořádány do dvojic. Potom je všemi experty současně hodnocena určitá dvojice vzorků, ve které jeden vzorek je označen X a druhý vzorek Y. Každý vzorek X je hodnocen vůči vzorku Y tímto způsobem:

1. jsou-li vzorky stejně měkké, je odpovídající známka 0;

2. je-li vzorek X hodnocen jako pravděpodobně poněkud měkčí než vzorek Y, je odpovídající známka +1, je-li vzorek Y hodnocen jako pravděpodobně poněkud měkčí než vzorek Y, je odpovídající známka -1;

3. je-li vzorek X hodnocen jako určitě poněkud měkčí než vzorek Y, je odpovídající známka +2, je-li vzorek Y hodnocen jako určité poněkud měkčí než vzorek Y, je odpovídající známka -2;

4. je-li vzorek X hodnocen jako značně měkčí než vzorek Y, je odpovídající známka +3, je-li vzorek Y hodnocen jako značně měkčí než vzorek Y, je odpovídající známka -3;

5. je-li vzorek X hodnocen jako výrazným způsobem měkčí než vzorek Y, je odpovídající známka, +4, je-li vzorek Y hodnocen jako výrazným způsobem měkčí než vzorek Y, je odpovídající známka -4.

Vypočtou se průměry hodnocení, získaných od všech expertů a od všech dvojic vzorků. Získané hodnoty se potom posunou směrem nahoru nebo dolů, aby vzorek, který byl zvolen jako standard, měl hodnotu PSU rovnou nule. Ostatní vzorky mají potom kladné nebo záporné hodnoty PSU vzhledem ke zvolenému standardu. Rozdíl 0,2 hodnoty PSU je při tomto způsobu hodnocení obvykle považován za významný. Nasáklivý tenký papír, měkčený postupem podle tohoto vynálezu, má oproti neměkčenému papíru hodnotu PSU obvykle vyšší o 0,5 bodu.

Důležitým aspektem tohoto vynálezu je, že zvýšení měkkosti může být dosaženo při zachování ostatních sledovaných vlastností nasáklivého tenkého papíru, například pomocí kompenzačního mechanického zpracování (např. přečištěním buničiny) a/nebo použitím chemických aditiv (např. škrobových pojiv). Jednou z těchto vlastností je celková pevnost nasáklivého tenkého papíru za sucha. Celková pevnost v tahu je ve významu, používaném v tomto dokumentu, součtem pevností v tahu pásu papíru ve směru jeho posunu a ve směru kolmém na směr jeho

ΚΓ /r*vn *’/ «

Nasáklivý tenký papír*, měkčený postupem podle tohoto vynálezu, má obvykle celkovou pevnost v tahu rovnou alespoň 1,4 N/cm, přičemž typické rozmezí této pevnosti je 1,39 N/cm až 1,74 N/cm pro jednovrstevný nasáklivý tenký papír, používaný pro papírové kapesníky a toaletní papír, 1,55 N/cm až 1,93 N/cm pro dvojvrstevný nasáklivý tenký papír používaný pro papírové kapesníky a toaletní papír a 3,86 N/cm až 6,95 N/cm pro papírové ručníky.

Jinou vlastností, která je důležitá pro nasáklivý tenký papír podle tohoto vynálezu, je jeho absorpční schopnost a smáčivost, které jsou projevem jeho hydrofility. Hydrofilita nasáklivého tenkého papíru je obecně schopnost tohoto papíru, být smáčen vodou. Hydrofilita nasáklivého tenkého papíru může být do určité míry kvantifikována stanovením doby potřebné k tomu, aby se suchý nasáklivý tenký papír zcela smočil vodou. Tato doba je nazývána smáčecí doba. Pro získání konsistentních a reprodukovatelných hodnot smáčecí doby je možno použít tento postup jejího měření: vzorek papíru (podmínky pro testování vzorků papíru jsou podle metody T 402 TAPPI 23±1 °C a 50±2 % relativní vlhkosti) o velikosti asi 6,3 x 7,6 cm se vystřihne ze svazku osmi na sebe položených testovaných papírů, které byly předem kondicionovány a tento vzorek se umístí na hladinu 2500 ml destilované vody při 23±1 °C. Měří se doba od doteku vzorku s hladinou až do jeho úplného smočení, t.j. do úplného smočení horní části vzorku. Smáčení je pozorováno vizuálně.

’ Žádaný stupeň hydrofility nasáklivého tenkého papíru závisí na jeho konečném použití. Pro řadu aplikací je žádoucí, aby ke smočení papíru došlo během relativně krátké doby, aby se zabránilo zacpávání odpadu. S výhodou je doba k tomu potřebná rovna maximálně 2 minuty. Výhodněji je tato doba maximálně 30 s. Nejvýhodněji je tato doba maximálně 10 s.

Hydrofilita nasáklivého tenkého papíru může být stanovena bezprostředně po jeho vyrobení. Během prvých dvou týdnů skladování vyrobeného papíru však může dojít k podstatnému vzrůstu hydrofility. Proto jsou smáčecí doby měřeny s výhodou na konci tohoto dvojtýdenního období po vyrobení papíru. V souladu s tím jsou smáčecí doby měřené na konci tohoto dvojtýdenního období nazývány Tdvojtýdenní smáčecí doby.

Je žádoucí, aby nasáklivý tenký papír, vyrobený postupem podle tohoto vynálezu, vykazoval rovněž nízký stupeň uvolňování prachových částic. Slovní spojení prachové částice, jak je používáno v tomto dokumentu, se týká částeček, které mají charakter částic prachu a které bud neadherují k povrchu papíru, nebo k povrchu papíru adherují slabě. Uvolňování prachových částic je obvykle známkou toho, že vazby mezi vlákny jsou do jisté míry rozrušeny, případně je důsledkem nesprávných hodnot jiných faktorů jako je délka vláken, stav směsi v nátokové g/cm³) g/m²).

skříni a pod. Aby se snížila tvorba prachových částic, je třeba k při výrobě nasáklivého tenkého papíru podle tohoto vynálezu přidat ke vláknům, ze kterých je papír vyráběn, škrobová pojivá, jak bylo popsáno v části A tohoto oddílu přihlášky vynálezu.

Jak již bylo uvedeno, je postup podle tohoto vynálezu zvláště vhodný pro zvyšování měkkosti nasáklivých tenkých papírů opatřených vytlačovaným profilem, a zvláště těch, kde vytlačovaný profil vytváří pravidelný vzor. Tyto papíry mají zpravidla relativně nízkou hustotu (vyjadřovanou v a relativně nízkou plošnou hmotnost (vyjadřovanou v

Nasáklivé tenké papíry podle tohoto vynálezu s vytlačovaným vzorem mají zpravidla hustotu do 0,60 g/cm³ a plošnou hmotnost mezi 10 g/m² a 65 g/m².

S výhodou mají tyto nasáklivé tenké papíry s vytlačovaným vzorem o o o hustotu do 0,3 g/cm (nejvýhodněji mezi 0,04 g/cm až 0,2 g/cm ) a plošnou hmotnost do 40 g/m . Měření hustoty nasáklivého tenkého papíru je popsáno v patentu USA č. 5 059 282, autoři Ampulski a kol., uděleném 22. října 1991, str. 6.1 až 67, sloupec 13. ;~

Velikost částic neiontového změkčovadla je měřena pomocí běžné optické mikroskopie. Průměrná velikost částeček a distribuce velikostí částeček je vypočítávána pomocí metody analýzy obrazu. Viskozita vodných disperzí je měřena pomocí diskového rheometru.

Následující příklady provedení vynálezu slouží pro ilustraci provedení tohoto vynálezu, jejich účelem však není předmět vynálezu omezit.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Účelem tohoto příkladu je ilustrovat metodu, která může být použita pro přípravu směsi třísložkové biodegradovatelné změkčovací kompozice sestávající z (i) neiontového změkčovadla °C pripravene připravené (dodávaného pod označením Glycomul-S CG firmou Lonza, lne.), (ii) neiontového kompatibilizátoru povrchově aktivních látek (dodávaného pod označením Tween 60 firmou ICI Americas, lne.) a (iii) polyethylenglykolu 400 (dodávaného pod označením PEG-400 firmou Union Carbide, inc.), přičemž hmotnostní poměr Glycomul-S CG : Tween 60 = 4:1.

Desetiprocentní roztok biodegradovatelné chemické změkčovací kompozice byl připraven tímto způsobem: 1. Glycomul-S CG a Tween 60 se smísí v hmotnostním poměru 4:1. 2. Směs připravená v kroku 1 se zahřeje na 60 °C. 3. Směs se míchá do dosažení jednotné konsistence. 4. Naváží se takové množství PEG-400, že poměr PEG-400 : Glycomul-S CG je 1:2. 5. Navážený PEG-400 se zahřeje na 60 °C. 6. Směs získaná v kroku 3 a navážený zahřátý PEG-400 (krok 5) se navzájem smíchají takovým způsobem, aby byla dosažena jednotná konsistence. 7. Do směsi připravené v kroku 6 se přidá množství vody o stejné hmotnosti, jako je původní hmotnost této směsi. 8. Směs připravená v kroku 7 se zahřeje na

9. Směs připravená v kroku 6 se postupně přidá do směsi v kroku 8 za vzniku jemné vodné disperze, v kroku 6, přičemž se míchání odpovídající intenzity provádí za použití vysokootáčkové míchačky Ultra Turrax vyráběné Tekmar Company. 10. Směs připravená v kroku 9 se zředí na požadovanou koncentraci. 11. Stanoví se velikost částic vodné disperze pomocí optického mikroskopu. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 50 až 100 μπι. 12. Viskozita vodné disperze, měřená při teplotě místnosti za použití diskového rheometru, se pohybuje v rozmezí 0,15 Pa.s až 0,25 Pa.s.

Příklad 2

Účelem tohoto příkladu je ilustrovat metodu, která může být použita pro přípravu směsi třísložkoé biodegradovatelné změkčovací kompozice, sestávající z (i) neiontového změkčovadla (dodávaného pod označením Glycomul-S CG firmou Lonza, Inc.), (ii) neiontového kompatibilizátoru povrchově aktivních látek (dodávaného pod označením Tween 60 firmou ICI Americas, Inc.) °C pripravene připravené a (iii) polyethylenglykolu 400 (dodávaného pod označením PEG-400 firmou Union Carbide, lne.), přičemž hmotnostní poměr Glycomul-S CG : Tween 60 = 4:1.

Desetiprocentní roztok biodegradovatelná chemické změkčovací kompozice byl připraven tímto způsobem: 1. Glycomul-S CG a Tween 60 se smísí v hmotnostním poměru 1:1. 2. Směs připravená v kroku 1 se zahřeje na 60 °C. 3. Směs se míchá do dosažení jednotné konsistence. 4. Naváží se takové množství PEG-400, že poměr PEG-400 : Glycomul-S CG je 1:1. 5. Navážený PEG-400 se zahřeje na 60 °C. 6. Směs získaná v kroku 3 a navážený zahřátý PEG-400 (krok 5) se navzájem smíchají takovým způsobem, aby byla dosažena jednotná konsistence. 7. Do směsi připravené v kroku 6 se přidá množství vody o stejné hmotnosti, jako je původní hmotnost této směsi. 8. Směs připravená v kroku 7 se zahřeje na 9. Směs připravená v kroku 6 se .postupně přidá do směsi kroku 8 za vzniku jemné vodné disperze, kroku 6, přičemž se míchání odpovídající intenzity provádí za použití vysokootáčkové míchačky Ultra Turrax vyráběné Tekmar Company. 10. Směs připravená v kroku 9 se zředí na požadovanou koncentraci. 11. Stanoví se velikost částic vodné disperze pomocí optického mikroskopu. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 30 až 60 μιη. 12. Viskozita vodné disperze, měřená při teplotě místnosti za použití diskového rheometru se pohybuje v rozmezí 0,1 Pa.s až 0,2 Pa.s.

Příklad 3

Účelem tohoto příkladu je ilustrovat metodu, používající sušení protlačováním vzduchu přes pás papíru, pro výrobu měkkého nasáklivého chemickou příkladu 1 tenkého změkčovací za použití papíru, upraveného biodegradovatelnou směsí, připravenou postupem podle sprejovací techniky a dočasně působící pryskyřice pro zvyšování pevnosti za mokra.

Byl použit poloprovozní papírenský stroj s podélným sítem.

Tento stroj má několikavrstvou nátokovou skříň s vrchní'komorou, střední komorou a spodní komorou. Prvá suspenze vláken, složená převážně z krátkých vláken pro výrobu papíru (sulfátová buničina z blahovičníku) se čerpá vrchní a spodní nátokovou skříní. Současně se čerpá střední nátokovou skříní druhá suspenze vláken, složená převážně z dlouhých vláken pro výrobu papíru (severní sulfátová buničina z jehličnanů) a 2 % roztok dočasně * působící pryskyřice pro zvyšování pevnosti za mokra (National

Starch 78-0080, dodávaná National Starch and Chemical 'i

Corporation, New York, NY), a uvedené suspenze jsou ukládány ve formě třívrstvé struktury na Fourdrinierovo síto. Prvá suspenze má obsah vláken asi 0,11 %, druhá suspenze asi 0,15 %. Zárodečný papírový pás je odvodňován Fourdrinierovým sítem (pětiprošlupová saténová vazba s 34 vlákny na centimetr ve směru stroje as 30 vlákny na centimetr napříč směru stroje), přičemž odvodňování je podporováno deflektorem a sacími skříněmi.

» Zárodečný papírový pás je převeden z Fourdrinierova síta na , nosnou textilii, která je podobná nosné textilii znázorněné na r· obr. 10 patentu USA č. 4 637 859, s tím rozdílem, že je opatřena překryvným vzorem vysoké estetické úrovně s motivem květů růže, jehož podkladem je mikrovzorek nosné textilie. V okamžiku, kdy je papírový pás převáděn na nosnou textilii, má obsah vláken asi 22 %. Mokrý papírový pás je poté unášen nosnou textilií přes odvodňovací vakuové skříně, dále přes předsušovací zařízení, používající protlačování vzduchu přes pás, a je potom přiváděn na sušicí buben Yankee.

Papírový pás je přichycen na povrch sušicího bubnu Yankee krepovacím adhezivem, kterým je 0,25 % vodný roztok polyvinylalkoholu, nanášený na povrch sušicího bubnu. Sušicí buben Yankee pracuje při teplotě asi 177 °C a jeho obvodová * rychlost je asi 244 m/min. Vysušený pás je potom separován od | povrchu sušicího bubnu a zároveň krepován pomocí škrabákového | nože, který má úhel úkosu asi 24° a je vůči sušicímu bubnu [ v takové poloze, že svírá s rovinou definovanou osou sušicího ! bubnu a místem doteku nože úhel asi 83°. Před krepováním stoupne obsah vláken ve vysušeném pásu papíru na asi 99 %. í , Vysušený krepovaný pás papíru (obsahující asi 1 % vody) potom prochází mezi dvojicí kalandrovacích válců, přitlačovaných k sobě tíhou jednoho z nich a otáčejících se rychlostí

201 m/min. Spodní kalandrovací válec, zhotovený z tvrdé pryže, je sprejován dříve připravenou vodnou disperzí pomocí čtyř trysek o průměru 0,71 mm, umístěných v řadě vedle sebe a od sebe navzájem vzdálených asi 10 cm. Rychlost ' průtoku vodné disperze změkčovadla každou z trysek je asi 0,37 1/min. Vodná disperze změkčovadla je sprejována na spodní kalandrovací válec ve formě kapiček, které jsou potom přenášeny přímým kontaktem na hladší stranu vysušeného krepovaného pásu papíru. Podíl změkčovadla, který je přenášen na vysušený pás papíru, je asi 67 %. Získaný změkčený nasáklivý tenký papír má plošnou hmotnost asi 30 g/m , hustotu asi 0,10 g/cm³ a obsahuje asi 0,1 % dočasně působícího aditiva, zvyšujícího pevnost za mokra a asi 0,6 % třísložkové změkčovací kompozice, vztaženo na hmotnost suchého papíru.

Příklad 4

Účelem tohoto příkladu je ilustrovat metodu, používající sušení protlačováním vzduchu přes pás papíru, pro výrobusměkkého nasáklivého chemickou příkladu 2 tenkého změkčovací za použití papíru, upraveného biodegradovatelnou směsí, připravenou postupem podle sprejovací techniky a dočasně působící pryskyřice pro zvyšování pevnosti za mokra.

Byl použit poloprovozní papírenský stroj s podélným sítem.

Tento stroj má několikavrstvou nátokovou skříň s vrchní komorou, střední komorou a spodní komorou. Prvá suspenze vláken, složená převážně—Z-krá-tkých-Aíláken pro výrobu papíru (sulfátová buničina z blanovičníku) se čerpá vrchní a spodní nátokovou skříni. Současně se čerpá střední nátokovou skříní druhá suspenze vláken, složená převážně z dlouhých vláken pro výrobu papíru (severní sulfátová buničina z jehličnanů) a 2 % roztok dočasně působící pryskyřice pro zvyšování pevnosti za mokra (National Starch 78-0080, dodávaná National Starch and Chemical Corporation, New York, NY), a uvedené suspenze jsou ukládány ve formě třívrstvé struktury na Fourdrinierovo síto. Prvá suspenze má obsah vláken asi 0,11 %, druhá suspenze asi 0,15 %. Zárodečný papírový pás je odvodňován Fourdrinierovým sítem (pětiprošlupová saténová vazba s 34 vlákny na centimetr ve směru stroje a s 30 vlákny na centimetr napříč směru stroje), přičemž odvodňování je podporováno deflektorem a sacími skříněmi.

Zárodečný papírový pás je převeden z Fourdrinierova síta na nosnou textilii, která je podobná nosné textilii znázorněné na obr. 10 patentu USA č. 4 637 859, s tím rozdílem, že je opatřena překryvným vzorem vysoké estetické úrovně s motivem květů růže, jehož podkladem je mikrovzorek nosné textilie. V okamžiku, kdy je papírový pás převáděn na nosnou textilii, má obsah vláken asi 22 %. Mokrý papírový pás je poté unášen nosnou textilií přes odvodňovací vakuové skříně, dále přes předsušovací zařízení, používající protlačování vzduchu přes pás, a je potom přiváděn na sušicí buben Yankee.

Papírový pás je přichycen na povrch sušicího bubnu Yankee krepovacím adhezivem, kterým je 0,25 % vodný roztok polyvinylalkoholu, nanášený na povrch sušicího bubnu. Sušicí buben Yankee pracuje při teplotě asi 177 °C a jeho obvodová rychlost je asi 244 m/min. Vysušený pás je potom separován od povrchu sušicího bubnu a zároveň krepován pomocí škrabákového nože, který má úhel úkosu asi 24° a je vůči sušicímu bubnu v takové poloze, že svírá s rovinou definovanou osou sučicího bubnu a místem doteku nože úhel asi 83°. Před krepováním stoupne obsah vláken ve vysušeném pásu papíru na asi 99 %.

Vysušený krepovaný pás papíru (obsahující asi 1 % vody) potom prochází mezi dvojicí kalandrovacích válců, přitlačovaných k sobě tíhou jednoho z nich a otáčejících se rychlostí 201 m/min. Spodní kalandrovací válec zhotovený z tvrdé pryže, je sprejován dříve připravenou vodnou disperzí pomocí čtyř trysek o průměru 0,71 mm, umístěných v řadě vedle sebe a od sebe navzájem vzdálených asi 10 cm. Rychlost průtoku vodné disperze změkčovadla každou z trysek je asi 0,37. 1/min. Vodná disperze změkčovadla je sprejována na spodní kalandrovací válec ve formě , kapiček, které jsou potom přenášeny přímým kontaktem na hladší stranu vysušeného krepovaného pásu papíru. Podíl změkčovadla, který je přenášen na vysušený pás papíru, je asi 67 %. Získaný změkčený nasáklivý tenký papír má plošnou hmotnost asi 30 g/m , hustotu asi 0,10 g/cm³ a obsahuje asi 0,1 % dočasně působícího i

aditiva, zvyšujícího pevnost za mokra a asi 0,7 -s třísložkové změkčovací kompozice, vztaženo na hmotnost suchého papíru.

Claims (9)

1. Změkčený nasáklivý tenký papír, na jehož alespoň jedné straně je nanesena třísložková biodegradovatelná změkčovací kompozice, vyznačující se tím, že je složena (a) z neiontového změkčovadla, s výhodou vybraného ze skupiny sestávající z mono-, di- a triesterů sorbitolu a jejich směsí, (b) z neiontového kompatibilizátoru povrchově aktivních látek, s výhodou vybraného ze skupiny sestávající z ethoxylovaných esterů sorbitolu, propoxylováných esterů sorbitolu, alkylpolyglykosidů a jejich směsí a (c) z polyhydroxysloučeniny, s výhodou vybrané ze skupiny sestávající z glycerolu, polyethylenglykolu, polypropylenglykolu a jejich směsí, přičemž zmíněná třísložková biodegradovatelná kompozice je obsažena ve vysušeném nasáklivém tenkém papíru v koncentraci od 0,1 do 3 hmotn.%, s výhodou od 0,2 do 0,8 hmotn. %.

2. Nasáklivý tenký papír podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že poměr hmotností neiontového změkčovadla k neiontovému kompatibilizátoru povrchově aktivních látek je od 10:1 do 1:10, a tím, že hmotnostní poměr neiontového změkčovadla k polyhydroxysloučenině je od 10:1 do 1:10.

3. Nasáklivý tenký papír podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že zmíněná změkčovací kompozice je nanášena na zmíněnou alespoň jednu stranu zmíněného nasáklivého tenkého papíru nerovnoměrně, s výhodou ve formě vzoru, tvořeného kapičkami této změkčovací kompozice.

4. Nasáklivý tenký papír podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že zmíněná změkčovací kompozice je nanášena na zmíněnou alespoň jednu stranu zmíněného nasáklivého tenkého papíru potiskováním.

ρ· *·.

ί

5. Nasáklivý tenký papír podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že je opatřen vytlačovaným vzorem a má plošnou hmotnost 10 g/m^z až . 65 g/m a hustotu maximálně 0,

6 g/cm³.

4 6. Nasáklivý tenký papír podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že zmíněné neiontové n

změkčovadlo je ester sorbitolu a mastných kyselin ^ci2^-c22' vybraný ze skupiny tvořené lauráty sorbitolu, myristáty sorbitolu, palmitáty sorbitolu, stearáty sorbitolu, behenáty sorbitolu a jejich směsmi.

7. Nasáklivý tenký papír podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že zmíněný neiontový kompatibilizátor povrchově aktivních látek je ethoxylovaný ester sorbitolu a mastných kyselin θΐ2^-<322 ^{se stu}Pⁿě^m ethoxylace 1 až 20, s výhodou vybraný ze skupiny, tvořené ethoxylovanými lauráty sorbitolu, ethoxylovanými myristáty sorbitolu, ethoxylovanými palmitáty sorbitolu, ethoxylovanými stearáty sorbitolu, ethoxylovanými behenáty sorbitolu a jejich směsmi, přičemž tyto ethoxylované estery sorbitolu mají s výhodou stupeň ethoxylace 2 až 10, výhodněji 2 až 6.

8. Nasáklivý tenký papír podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že zmíněná polyhydroxysloučenina je polyethylenglykol s váhovým průměrem molekulových hmotností 200 až 4000, s výhodou 200 až 600.

9. Nasáklivý tenký papír podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím,že zmíněná polyhydroxysloučenina je polypropylenglykol s váhovým průměrem molekulových hmotností 200 až 4000, s výhodou 200 až 600.