CZ297772B6

CZ297772B6 - Polymerní kompozice obsahující telomery vykazující císelne strední stupen telomerace rovný nebo nizsí nez 8 a predmety nebo cásti predmetu vytvorené z techto kompozic

Info

Publication number: CZ297772B6
Application number: CZ20031966A
Authority: CZ
Inventors: Bodart@Vincent; Declerck@Fredy
Original assignee: Solvay (Société Anonyme)
Priority date: 2001-01-19
Filing date: 2002-01-16
Publication date: 2007-03-28
Also published as: EP1368422B1; DE60205726T2; BR0206592B1; DK1368422T3; PL210648B1; MXPA03006459A; CA2434785C; FR2819816A1; ES2248530T3; CN1498246A; NO20033265D0; SI1368422T1; WO2002057351A1; CN1279096C; DE60205726D1; BR0206592A; ATE302815T1; KR100854013B1; NO332804B1; EP1368422A1

Abstract

Kompozice obsahující jeden nebo více polymeru a jednu nebo více látek vybraných z telomeru vykazujících císelne strední stupen telomerace rovný nebo nizsí nez 8,0 (látka A) a prípadne také z látek, jako napríklad diesteru kyseliny ftalové nebo diesteru nasycených alifatických alfa, omega dikarboxylových kyselin (látka B), kde jednak spolecná hmotnost látky A plus látky B vztazená na hmotnost kompozice je vetsí nez 20 % a kde dále hmotnost látky A vztazená na soucet hmotností látky A plus látky B je vetsí nez 20 %.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká polymemích kompozic a předmětů nebo částí předmětů vytvořených z těchto kompozic.

Dosavadní stav techniky

Z dosavadního stavu techniky je známa příprava polymemích kompozic, zejména kompozic polymerů na bázi vinylchloridu, které mají vysoký obsah diesterů s nízkou molekulovou hmotností, jako například diesterů kyseliny ftalové a diesterů nasycených alifatických alfa,omegadikarboxylových kyselin, anebo jiných látek s nízkou molekulovou hmotností, jako například chlorovaných parafínů Cereclor^R, kdy tyto kompozice jsou běžně používány při výrobě předmětů nebo částí předmětů vykazujících zvýšenou flexibilitu. Tyto polymerní kompozice ovšem vykazují množství nevýhod. Kompozice, které obsahují vysoký obsah diesterů kyseliny ftalové, jsou ostře kritizovány kvůli předpokládané toxicitě těchto diesterů. Kompozice, které obsahují vysoký obsah jiných látek s nízkou molekulovou hmotností, jako například chlorované parafíny CERECLOR^r, čelí problémům s nekompatibilitou mezi různými složkami těchto kompozic nebo vykazují defekty v homogenitě. V neposlední ředě potom konkrétně plastizolové kompozice, které nejčastěji obsahují polymery na bázi vinylchloridu získané emulzními nebo mikrosuspenzními procesy, a diestery kyseliny ftalové mnohdy vykazují méně než optimální kombinaci vlastností, kde jeden z obvyklých nedostatků těchto kompozic spočívá ve skutečnosti, že tyto kompozice se obtížně odvzdušňují.

Rovněž je známa výroba předmětů nebo částí předmětů, obvykle flexibilních, z polymemích kompozic (zejména kompozic polymerů na bázi vinylchloridu), které mají vysoký obsah diesterů nebo jiných látek s nízkou molekulovou hmotností, jako například látek zmíněných výše. Tyto předměty nebo části předmětů přesto vykazují velké množství nežádoucích vlastností: tyto předměty nebo části předmětů velmi často vykazují vysokou úroveň emisí, nedostatečnou odolnost vůči migraci (provázenou problémy s vypocováním) a malou odolnost vůči extrakci a vůči zabarvování (pokud jsou tyto předměty nebo jejich části umístěny do kontaktu s kapalinou, jako například vodou, mlékem, krví, n-hexanem nebo olejem).

Podstata vynálezu

Prvním cílem vynálezu je vytvoření kompozice, která by nevykazovala nedostatky kompozic známých podle dosavadního stavu techniky, při zachování výhodných vlastností kompozic známých podle dosavadního stavu techniky.

Vynález se tedy týká vytvoření kompozice obsahující jeden nebo více polymerů a jednu nebo více látek vybraných z látek ze skupiny A a v případě potřeby také z látek ze skupiny B, kde jednak společná hmotnost látky (látek) A plus látky (látek) B vztažená na hmotnost kompozice je větší než 20 % a dále hmotnost látky (látek) A vztažená na součet hmotností látek (látky) A plus látky (látek) B je větší než 20 %, kde látky ze skupiny Ajsou představovány telomery vykazujícími číselně střední stupeň telomerace rovný nebo nižší než 8,0 a získanými (ko)telomerační reakcí jednoho nebo více telogenů a jednoho nebo více monomerů odpovídajících obecnému vzorci I:

-1 CZ 297772 B6 (I)

R₃ ^R4 kde Ri, R2, R₃ a R4, které jsou stejné nebo rozdílné, představují skupiny

O

II

---(^CH2>m---(“C---°)n---^R’ ve které:

indexy m navzájem na sobě nezávisle představují celá čísla, jejichž hodnoty se pohybují v rozmezí od 0 do 20, indexy n navzájem na sobě nezávisle nabývají hodnoty 0 nebo 1, hodnota součtu indexů n se pohybuje v rozmezí od 1 do 3, přičemž platí, že:

pokud n = 0, potom zbytek R' navzájem na sobě nezávisle představují atom vodíku, atom halogenu nebo fenolovou skupinu, a dále platí, že pokud n - 1, potom zbytky R' navzájem na sobě nezávisle představují v alternativním provedení atomy vodíku nebo atomy alkalických kovů, amonné skupiny, atomy halogenů nebo uhlovodíkové skupiny, přičemž tyto posledně uvedené skupiny mohou být případně substituovány jedním nebo více atomy halogenu nebo skupinami -OH, -COOH, -NH₂, -CONH2 nebo -N=C=O, a kde látky ze skupiny B jsou vybrány ze skupiny zahrnující diestery kyseliny ftalové, kyseliny tereftalové a kyseliny izoftalové, triestery kyseliny trimelitové, diestery nasycených alifatických alfa,omega-dikarboxylových kyselin, acetylované nebo neacetylované triestery kyseliny citrónové, triestery kyseliny fosforečné a alkylenglykoldibenzoáty a alkylsulfonové estery fenolu.

Veškeré polymery jsou zde představovány polymery, které mohou být výhodně použity v kompozicích, které obsahují jednu nebo více látek vybraných z látek skupiny A a v případě potřeby také z látek ze skupiny B.

Jako příklady těchto polymerů mohou být zmíněny halogenované vinylové polymery, vinylové polyestery, včetně vinyl-acetátových polymerů, (met)akrylové polymery, polyestery, polysiloxany, polyamidy, polysulfidy, polyurethany, polyethery, epoxidové pryskyřice, alkydové pryskyřice, kalafuna, nitrocelulóza, acetáty celulózy, polyvinylalkoholy, chlorované polyethyleny, přírodní kaučuky, syntetické kaučuky, jako například kopolymery styrenu a butadienu, neopren, izopren, chloropren a roubované polymery připravené na bázi butadienového polymeru.

Ve výhodném provedení je přinejmenším 80 % hmotnostních těchto polymerů obsažených v kompozici podle vynálezu představováno halogenovanými vinylovými polymery.

Ve zvlášť výhodném provedení je přinejmenším 90 % hmotnostních těchto polymerů obsažených v kompozici podle vynálezu představováno halogenovanými vinylovými polymery.

V mimořádně výhodném provedení jsou potom veškeré polymery obsažené v kompozici podle vynálezu představovány halogenovanými vinylovými polymery.

-2CZ 297772 B6

Termín „halogenované vinylové polymery“ je v tomto textu použit pro označení jak homopolymerů ethylenicky nenasycených monomerů obsahujících přinejmenším jeden atom halogenu a neobsahující žádný jiný heteroatom nežli atom (atomy) halogenu, tak i kopolymerů vytvořených z těchto monomerů samotných nebo z těchto monomerů zkombinovaných s dalšími ethylenicky nenasycenými monomery, jako například olefíny, akrylamidy a metakrylamidy, nitrily a estery, a vinylestery, jako například vinylacetátem.

Jako příklady halogenovaných vinylových polymerů mohou být zmíněny halogenované vinylové polymery obsahující chlor a halogenované vinylové polymery obsahující fluor, jako například vinylidenfluoridové polymery, hexafluorpropylenové polymery nebo chlortrifluorethylenové polymery.

Halogenované vinylové polymery obsažené v kompozici podle vynálezu jsou ve výhodném provedení představovány halogenovanými vinylovými polymery obsahujícími chlor.

Jako příklady halogenovaných vinylových polymerů obsahujících chlor mohou být zmíněny polymery vinylchloridu nebo vinylidenchloridu nebo chlortrifluorethylenu.

Ve zvlášť výhodném provedení jsou halogenované vinylové polymery kompozice podle vynálezu představovány vinylchloridovými polymery obsahujícími přinejmenším 80 % hmotnostních jednotek-(-CH₂-CHCl-)~.

V mimořádně výhodném provedení jsou halogenované vinylové polymery kompozice podle vynálezu představovány vinylchloridovými homopolymery.

Pokud kompozice podle vynálezu vytvářejí sloučeniny podle plastifikované směsi typu „suchá směs“, potom jsou halogenované vinylové polymery kompozice podle nej výhodnějšího provedení podle vynálezu představovány vinylchloridovými homopolymery získanými polymerací v bloku nebo polymeračním procesem realizovaným v suspenzi.

Pokud kompozice podle vynálezu vytvářejí plastizoly, potom jsou halogenované vinylové polymery kompozice podle nejvýhodnějšího provedení podle vynálezu představovány vinylchloridovými homopolymery získanými s pomocí polymeračních procesů realizovaných v mikrosuspenzi nebo v emulzi.

Polymery kompozice podle vynálezu, které nenáleží do skupiny halogenovaných vinylových polymerů, jsou ve výhodném provedení představovány (met)akrylovými polymery, polyestery a roubovanými polymery připravenými na bázi butadienového polymeru.

Jako příklady (met)akrylových polymerů mohou být zmíněny polymethylmetakrylát, poly-nbutylakrylát a kopolymery methylmetakrylátu a n-butylakrylátu.

Jako příklady polyesterů mohou být zmíněny polyestery získané kondenzační reakcí kyseliny ftalové nebo nenasycené alifatické alfa,omega-dikarboxylové kyseliny a diolu.

Jako příklady roubovaných polymerů připravených na bázi butadienového polymeru mohou být zmíněny roubované polymery získané polymerací methylmetakrylátu v přítomnosti polybutadienu nebo v přítomnosti kopolymerů butadienu a styrenu a roubované polymery získané polymerací styrenu a akrylonitrilu v přítomnosti polybutadienu.

Látky ze skupiny A jsou telomery vykazující číselně střední stupeň telomerace rovný nebo nižší než 8,0 a získané (ko) telemerační reakcí jednoho nebo více monomerů odpovídajících výše uvedenému obecnému vzorci I a jednoho nebo více telogenů.

-3CZ 297772 B6

Termín „číselně střední stupeň telomerace“ telomerů získaných (ko)telomerační reakcí jednoho nebo více monomerů (v dalším textu označených jako M_b M_n) a jednoho nebo více telogenů je v tomto textu použit pro označení poměru mezi počtem molekul monomeru (monomerů) vytvářejících telomery a počtem molekul telomerů:

DP_n = n(M,) + n(M₂) + ... + n(M_n) kde n(M_n) představuje poměr mezi počtem molekul monomeru M_n vytvářejícího telomery a počtem molekul telomerů.

Látky ze skupiny A ve výhodném provedení vykazují číselně střední stupeň telomerace rovný nebo nižší než 5,0, přičemž ve zvlášť výhodném provedení látky ze skupiny A vykazují číselně střední stupeň telomerace rovný nebo nižší než 3,0.

Látky ze skupiny a ve výhodném provedení vykazují číselně střední stupeň telomerace rovný nebo vyšší než 1,2, přičemž ve zvlášť výhodném provedení látky ze skupiny A vykazují číselně střední stupeň telomerace rovný nebo vyšší než 1,3.

Látky ze skupiny A zpravidla vykazují změkčující účinky na polymery kompozice.

Hmotnost látky (látek) ze skupiny A vztažená na hmotnost kompozice podle vynálezu je ve výhodném provedení vyšší než 20 %, ve zvlášť výhodném provedení vyšší než 30 %, v mimořádně výhodném provedení vyšší než 35 %.

(Ko) telomerační reakce, které vedou k získání látek ze skupiny A, jsou uskutečňovány tak, že se do reakce zapojí jeden nebo více monomerů odpovídajících výše uvedenému obecnému vzorci I.

Monomery odpovídající obecnému vzorci I splňují ve výhodném provedení přinejmenším jednu z následujících podmínek:

- hodnota součtu indexů m se pohybuje v rozmezí od 0 do 2,

- hodnota součtu indexů n je rovna 1,

- pokud n = 0, potom zbytek R' představuje atom vodíku,

- pokud n = 1, potom zbytky R' nezávisle na sobě představují lineární nebo rozvětvený alkylový nebo alkenylový řetězec obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů, který může být případně substituován jedním nebo více atomy halogenu nebo skupinami -OH, -COOH, NH₂, -CONH₂ nebo -N=C=O.

Jako příklady těchto monomerů mohou být zmíněny:

- monomery odpovídající obecnému vzorci I, které vyhovují všem z výše uvedených čtyř podmínek,

- monomery, pro které součet indexů m je větší než 2, jako například alkyltrans-2-methyl-2pentenoáty, alkyltrans-2-hexenoáty, alkyltrans-3-hexanoáty, alkyl-5-hexenoáty, alkyl-2,2dimethyl-4-pentenoáty a alkyl-6-heptenoáty,

- monomery, pro které součet indexů n je větší než 1, jako například dialkylmaleáty, dialkylfumaráty, dialkylitakonáty, dialkylcitrakonáty, trialkyl-cis-akonitáty a trialkyl-trans-akonitáty,

- monomery, ve kterých přinejmenším jeden zbytek R', pro který n = 0, představuje atom halogenu nebo fenylovou skupinu, jako například alkylchlorakryláty, alkylbromakryláty, alkylfluorakryláty a alkylcinnamáty,

- monomery, ve kterých přinejmenším jeden zbytek R', pro kteiý n = 1, představuje atom vodíku nebo atom alkalického kovu, jako například kyselina akrylová, akrylát sodný, akrylát draselný, kyselina metakrylová, metakrylát sodný, metakrylát draselný a kyselina maleinová.

-4CZ 297772 B6

Ve zvlášť výhodném provedení potom monomery odpovídající obecnému vzorci I vyhovují všem z výše uvedených čtyř podmínek.

Jako příklady těchto monomerů mohou být zmíněny alkylakryláty obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů, alkylmetakryláty obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů, alkylvinylacetáty obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů, alkylkrotonáty obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů, alkylethakryláty obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů, alkyltigláty obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů, alkyl—3,3— dimethylakryláty obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů, alkyltrans-2-pentanoáty obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů a alkyl^J-pentenoáty obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů.

Ve zvlášť výhodném provedení jsou potom monomery odpovídající výše uvedenému obecnému vzorci I vybrány ze skupiny alkylakrylátů obsahujících od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů a alkylmethakrylátů obsahujících od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů.

Jako příklady alkylakrylátů nebo alkylmethakrylátů obsahujících od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů mohou být zmíněny methyl-, ethyl-, η-propyl-, izopropyl-, η-butyl-, izo-butylterc-butyl-, n-pentyl, izopentyl-, neopentyl-, η-hexyl-, izohexyl-, η-oktyl-, 2-ethylhexylizodecyl- a izotridecylakryláty nebo metakryláty.

V nejvýhodnějším provedení jsou monomery odpovídající obecnému vzorci I vybrány buď ze skupiny alkylakrylátů obsahujících od jednoho do osmi uhlíkových atomů nebo zalkylmetakrylátů obsahujících od jednoho do osmi uhlíkových atomů, za předpokladu, že tyto alkylmetakryláty jsou použity v přítomnosti jednoho nebo více alkylakrylátů obsahujících od jednoho do osmi uhlíkových atomů.

Každý z monomerů může být zčásti nebo úplně přiveden do reakčního média před zahájením reakce nebo v jejím průběhu.

Pokud jsou jako monomeiy použity alkylakryláty, potom jsou veškeré tyto alkrylakryláty obvykle přivedeny do reakčního média před zahájením reakce.

(Ko)telomerační reakce, které vedou k získání látek ze skupiny A, jsou uskutečňovány tak, že se do reakce zapojí jeden nebo více telogenů.

Jako příklady telogenů mohou být zmíněny:

- merkaptany odpovídající obecnému vzorci

R”SH ve kterém skupina R představuje uhlovodíkovou skupinu, která může být případně substituována jedním nebo více atomy halogenu nebo skupinami -OH, -COOH, -NH₂, -CONH₂ nebo -N=C=O,

- chlorované látky, jako například tetrachlormethan, chloroform nebo trichloracetát,

- alkoholy s nízkou molekulovou hmotností, jako například izopropanol.

Ve výhodném provedení jsou telogeny představovány merkaptany obecného vzorce RSH, ve kterém skupina R” reprezentuje uhlovodíkovou skupinu, která může být případně substituována jedním nebo více atomy halogenu nebo skupinami -OH, -COOH, -NH₂, -CONH₂ nebo -N=C=O.

-5CZ 297772 B6

Jako příklady těchto merkaptanů mohou být zmíněny 2-merkaptoethanol, 1-butanthiol, n-dodecylmerkaptan a kyselina merkaptooctová.

Ve zvlášť výhodném provedení jsou tyto telogeny představovány 2-merkaptoethanolem a 1butandiolem.

Množství telogenu (telogenů) se obvykle pohybuje v rozmezí od 0,02 do 20 molů najeden mol monomeru (monomerů). Toto množství se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 0,1 do 1 molu na jeden mol monomeru (monomerů).

Každý ztelomerů může být zčásti nebo úplně přiveden do reakčního média před zahájením reakce nebo v jejím průběhu. Zpravidla jsou veškeré telogeny převedeny do reakčního média před zahájením reakce.

Telomerační reakce bývá obvykle spouštěna konvenčním způsobem s pomocí jednoho nebo více iniciátorů. Těmito iniciátory jsou obvykle organické nebo anorganické peroxidy nebo diazosloučeniny (v případě jednoduché radikálové telomerační reakce) nebo v případě, kdy je telogen představován chlorovanou látkou, zastávají funkci iniciátoru reduktivní kovové kationty schopné tvořit komplex s chlorem (v případě radikálové telomerační reakce redoxní katalýzou).

Jako příklady organických peroxidů mohou být zmíněny acetylcyklohexansulfonylperoxid, tercamylperpivalát, dilauroylperoxid, dibenzoylperoxid, diizopropylperoxodiuhličitan, terc-butylperneodekanoát, terc-butylperbenzoát, kumenhydroperoxid a terc-butylhydroperoxid.

Jako příklady anorganických peroxidů mohou být zmíněny peroxid vodíku a peroxodvoj síran amonný.

Jako příklady diazo-sloučenin mohou být zmíněny azobisizobutyronitril a azobis-2,4-dimethylvaleronitril.

Jako příklady reduktivních kovových kationtů schopných vytvářet komplex s chlorem mohou být zmíněny měďný kation a železnatý kation v chloridové nebo síranové formě.

Množství iniciátoru (iniciátorů) se obvykle pohybuje v rozmezí od 1 do 100 milimolů najeden mol monomeru (monomerů). Toto množství se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 2 do 50 milimolů najeden mol monomeru (monomerů).

Každý z iniciátorů může být zčásti nebo úplně přiveden do reakčního média před zahájením reakce nebo v jejím průběhu. Zpravidla jsou veškeré iniciátory přivedeny do reakčního média před zahájením reakce.

Reakční médium může dále zahrnovat redukční činidla, jako například kyselinu askorbovou nebo formaldehydsulfoxylát sodný a rozpouštěcí činidla pro soli reduktivních kovových kationtů, jako například acetonitril.

Teplota telomerační reakce závisí primárně na charakteru iniciátorů, přičemž tato teplota, kromě jiného, závisí na charakteru monomerů a telogenů. Reakční teplota se zde obvykle pohybuje v rozmezí od 0 °C do 200 °C. V případě jednoduché radikálové telomerační reakce se reakční teplota nejčastěji pohybuje v rozmezí od 30 °C do 130 °C, zatímco v případě radikálové telomerační reakce realizované redoxní katalýzou se reakční teplota nejčastěji pohybuje v rozmezí od 80 °C do 180 °C. Teplota 60 °C je tedy například mimořádně vhodnou pracovní teplotou pro uskutečnění teplomerační reakce n-butylakrylátu v přítomnosti azobisizobutyronitrilu (jako iniciátoru) a 2-merkaptoethanolu (jako telogenu), zatímco teplota 135 °C je příkladem zvláště výhodné pracovní teploty pro uskutečnění telomerační reakce n-butylakrylátu v přítomnosti chloridu měďného (jako iniciátoru) a tetrachlormethanu (jako telogenu).

-6CZ 297772 B6

Telomerační reakce obvykle probíhají v souladu s radikálovým mechanismem zahrnujícím iniciační stupeň propagační stupeň, přenosový stupeň a zakončovací stupeň. V případě telomerační reakce uskutečněné redoxní katalýzou je kovový ion, který je v průběhu kroku iniciace oxidován a komplexován, regenerován v průběhu zakončovacího stupně.

Jako látky ze skupiny B mohou být použity diestery kyseliny ftalové, kyseliny terefitalové a kyseliny izoftalové, triestery kyseliny trimetlitové, diestery nasycených alifatických alfa,omegadikarboxylových kyselin, acetylované nebo neacetylované triestery kyseliny citrónové, triestery kyseliny fosforečné a alkylenglykoldibenzoáty a alkylsulfonové estery fenolu.

Jako příklady diesterů kyseliny ftalové, kyseliny tereftalové a kyseliny izoftalové mohou být zmíněny di-n-butylftalát, di-n-hexylftalát, diizoheptylftalát, di-n-oktylftalát, di-2-ethylhexylftalát, di-2-ethylhexyltereftalát, di-2-ethylhexylizoftalát, diizononylftalát, diizodecylftalát, diizotridecylfitalát a benzyl-n-butylftalát.

Jako příklad triesterů kyseliny trimelitové může být zmíněn tri-2-ethylhexyltrimelitát.

Ve výhodném provedení jsou látky ze skupiny B vybrány z diesterů nasycených alifatických alfa,omega-dikarboxylových kyselin, acetylovaných nebo neacetylovaných triesterů kyseliny citrónové, triesterů kyseliny fosforečné a z alkylenglykoldibenzoátů a alkylsulfonových esterů fenolu.

Jako příklady acetylovaných nebo neacetylovaných triesterů kyseliny citrónové mohou být zmíněny tri-n-butylcitrát a acetylovaný tri-n-butylcitrát.

Jako příklady triesterů kyseliny fosforečné mohou být zmíněny tri-2-ethylhexylfosfát a trikresylfosfát.

Jako příklad alkylenglykoldibenzoátů může být zmíněn dipropylenglykoldibenzoát.

Jako příklady alkylsulfonových esterů fenolu mohou být zmíněny alkylsulfonové estery fenolu MESAMOLL^r.

Ve zvlášť výhodném provedení jsou potom látky ze skupiny B vybrány z diesterů nasycených alifatických alfa,omega-dikarboxylových kyseliny.

Jako příklady diesterů nasycených alifatických alfa,omega-dikarboxylových kyselin mohou být zmíněny di-n-butylsebakát, di-2-ethylhexylsebakát, dibenzylsebakát, di-2-ethylhexyladipát, benzyl-2-ethylhexyladipát a di-2-ethylhexylazelát.

Látky ze skupiny B zpravidla vykazují změkčující účinky na polymery kompozice.

Hmotnost látky (látek) ze skupiny B vztažené na hmotnost kompozice podle vynálezu je ve výhodném provedení nižší než 20%, ve zvlášť výhodném provedení nižší než 10%, v mimořádně výhodném provedení nižší než 5 %. Kompozice podle nej výhodnějšího provedení potom neobsahují žádné látky ze skupiny B, s výjimkou případných stopových množství.

Kompozice podle vynálezu, zejména potom kompozice podle vynálezu obsahující přinejmenším jeden vinylchloridový polymer, mohou dále obsahovat následující složky: plnící materiály, jako například přírodní nebo vysrážený uhličitan vápenatý, dolomit, oxid křemičitý, tepelné stabilizátory, jako například organické soli cínu, organické soli barya a zinku, organické soli vápníku a zinku, organické soli kadmia a zinku a organické soli olova, pigmentu, jako například oxid titaničitý nebo saze, vnitřní mazací prostředky, jako například kyselinu stearovou, vnější mazací prostředky, jako například parafíny, ředidla, jako například dodecylbenzen nebo petrolej, činidla pro

-7CZ 297772 B6 regulace viskozity, jako například kondenzáty ethylenoxidu s mastnou kyselinou, nadouvadla, jako například azodikarbonamid, akcelerátory rozpadu nadouvedel, jako například oxid zinku, a dále zhášedla, fungicidy, baktericidy a modifikátory zápachu.

Kompozice podle vynálezu mohou být připraveny s pomocí jakéhokoli známého postupu míchání nebo spojování.

Dalším cílem vynálezu je použití kompozic, které nevykazují nevýhody kompozic podle dosavadního stavu techniky, při výrobě předmětů nebo částí předmětů (kompaktních nebo s buněčnou strukturou), které obdobným způsobem již rovněž nevykazují nevýhody předmětů nebo částí předmětů podle dosavadního stavu techniky.

Vynález se tedy rovněž týká použití výše specifikovaných kompozic podle vynálezu při výrobě předmětů nebo částí předmětů.

Kompozice podle vynálezu jsou obvykle používány konvenčním způsobem s použitím známých prováděcích technických nástrojů.

Jako příklady známých prováděcích technických nástrojů mohou být zmíněny technika kalandrování (zejména pro výrobu fólií, plátů a desek), technika vytlačování (zejména pro výrobu trubek a profilů), technika vytlačování (zejména pro výrobu trubek a profilů), technika vstřikování (zejména pro výrobu těsnění a kusových dílů), technika nanášení povlaků (zejména pro výrobu kompaktních vrstev a vrstev s buněčnou strukturou), technika nanášení stříkací pistolí (zejména pro výrobu tmelů), technika nanášení (zejména pro výrobu rukavic) a technika formování (pro výrobu různých předmětů).

Techniky kalandrování, vytlačování a vstřikování jsou zejména vhodné pro zpracování kompozic podle vynálezu, ve kterých je přinejmenším 80 % hmotnostních polymerů představováno polymery vinylchloridu obsahujícími přinejmenším 80 % hmotnostních jednotek -(CH₂-CHC1-)-, kde tyto polymery jsou ve výhodném provedení získány procesem polymerace v bloku nebo polymerace v suspenzi. Tyto kompozice běžně vytvářejí směsné produkty nebo plastifikované směsi typu „suchá směs“.

Techniky nanášení povlaků, nanášení stříkací pistolí, nanášení a formování jsou zejména vhodné pro zpracování kompozic podle vynálezu, ve kterých je přinejmenším 80 % hmotnostních polymerů představováno polymery vinychloridu obsahujícím přinejmenším 80 % hmotnostních jednotek -(CH₂-CHC1-)-, kde tyto polymery jsou ve výhodném provedení získány procesem polymerace v mikrosusupenzi nebo polymerace v emulzi. Tyto kom pozice běžně vytvářejí plastizoly.

Konečně cílem vynálezu je rovněž vytvoření předmětů nebo částí předmětů (kompaktních nebo s buněčnou strukturou) vytvořených z kompozic podle vynálezu, kde tyto předměty nebo části předmětů nevykazují nevýhody předmětů nebo částí předmětů podle dosavadního stavu techniky, přitom si ale zachovávají jejich výhody.

Vynález tedy poskytuje předměty nebo části předmětů vytvořené s použitím kompozic podle vynálezu definovaných v předcházejícím textu.

Jako příklady těchto předmětů nebo částí předmětů mohou být zmíněny:

- flexibilní kompaktní vrstvy, fólie, pláty a desky,

- flexibilní hadice a trubky, izolace kabelů,

- těsnicí materiály, těsnění, korunkové uzávěry, antikorozní tmely a tmely proti štípání brusných kamenů,

- vrstvy a pěny s buněčnou strukturou,

-8CZ 297772 B6

- inkousty,

- adhezivní prostředky,

- flexibilní díly, předměty nebo části předmětů, rukavice, dětské hračky, míče, atd.

Kompozice podle vynálezu, zejména potom kompozice podle vynálezu zahrnující přinejmenším jeden vinylchloridový polymer, vykazují množství výhod. Přestože kompozice podle vynálezu obsahují velmi vysokou stabilitu a nepřinášejí ani problémy z hlediska nekompatibility mezi různými složkami těchto látek, ani nezpůsobují defekty v homogenitě, ke kterým by mohlo v důsledku této nekompatibility docházet. Kompozice podle vynálezu dále obsahuje látky ze skupiny A, které jsou známé svým příznivým toxikologickým zařízením. Konečně kompozice podle vynálezu zahrnují přinejmenším jeden vinylchloridový polymer získaný procesem polymerace v emulzi nebo procesem polymerace v mikrosuspenzi vytvářejí plastizolové kompozice vykazujíc nízkou viskozitu, kde navíc tyto kompozice mohou být velmi snadno odvzdušňovány.

Předměty nebo části předmětů podle vynálezu, zvláště potom předměty nebo části předmětů vytvářené z kompozic obsahujících přinejmenším jeden vinylchloridový polymer, rovněž vykazují množství výhod. Tyto předměty nebo části předmětů vykazují vysokou úroveň flexibility; čímž větší je rozsah, ve kterém kompozice podle vynálezu obsahují vysoký obsah látek ze skupiny a, tím větší flexibilitu tyto předměty vykazují. Předměty nebo části předmětů podle vynálezu, dokonce i předměty nebo části předmětů vytvořené z kompozic zahrnujících velmi vysoký obsah látek ze skupiny a, navíc vykazují nízkou úroveň emisí a velmi vysoký odpor vůči migraci (tyto předmět nebo části předmětů nepodléhají problémům s vypocováním). Pokud jsou dále předměty nebo části předmětů podle vynálezu (včetně předmětů nebo částí předmětů zahrnujících velmi vysoký obsah látek ze skupiny a) umístěny do kontaktu s kapalinou, jako například vodou, mlékem, krví, n-hexanem nebo olejem, potom je z těchto předmětů danou kapalinou vyextrahováno pouze velmi malé množství materiálu a obráceně tyto předměty nebo části předmětů umožňují penetraci pouze velmi malého množství kapaliny, čímž je těmto předmětům nebo částem předmětů dána jak vynikající odolnost vůči extrakci, tak i vynikající odolnost vůči zabarvování.

Příklady provedení vynálezu

Vynález bude v dalším podrobněji popsán s pomocí konkrétních příkladů provedení, které jsou ovšem pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah předmětného vynálezu.

Příklad 1

Postup přípravy látky ze skupiny A.

Do otevřeného reaktoru o objemu 300 mililitrů opatřeného pláštěm připojeným k termostatované látky byl při teplotě okolí přiveden n-butylakrylát a poté telogen v množství uvedených v tabulce 1.

Obsah reaktoru byl za míchání přiveden na teplotu 60 °C. Když obsah reaktoru dosáhl teploty 60 °C, bylo zahájeno probublávány tohoto obsahu dusíkem (aby tak byl odstraněn kyslík).

Jednu hodinu po zahájení probublávání dusíkem bylo přivedeno první množství 0,08 gramu azobisizobutyronitrilu - AIBN. Čas odpovídající přivedení tohoto prvního množství byl označen jako t₀.

V případech, kdy navíc byl kromě n-butylakrylátu použit také alkylmetakrylát (v případě přípravy telomerů označených v tabulce 1 jako A.4, A.5 a A.6), byl tento metakrylát přidáván po kapkách v časovém rozsahu pohybujícím se od to do to + 3 hodiny.

-9CZ 297772 B6

V čase t₀ + 30 minut bylo do reaktoru přidáno dalších 0,08 gramu AIBN, přičemž další tato množství byla přidána v čase t₀ + 1 hodina, v čase t₀ + 1 hodina 30 minut, atd., kde toto přidávání pokračovalo daným způsobem až do okamžiku to + 3 hodiny 30 minut, kdy byl proveden osmý a poslední přídavek.

V čase to + 4 hodiny bylo zastaveno probublávání dusíkem, reaktor byl ochlazen a bylo zastaveno míchání.

Množství zbytkového monomeru (monomerů) bylo měřeno konvenčním způsobem s pomocí techniky plynové chromatografíe. Toto množství bylo zpravidla menší než 2 % hmotnostní a nejčastěji menší než 1 % hmotnostní, vztaženo na přivedený monomer (monomery).

Tabulka 1 obsahuje specifické první receptury pro přípravu šesti telomerů označených A.l až A.6, kdy tyto telomery byly připraveny v souladu s výše popsaným obecným postupem.

Stanovení číselně středního stupně telomerace

Určení číselně středního stupně telomerace bylo provedeno následujícím způsobem. Hodnoty n(M_;) související s každým z monomerů M, použitým v telomerační reakci byly určeny konvenčním způsobem s pomocí techniky protonové nukleové magnetické rezonance. Číselně střední stupeň telomerace DP_n byl získán sečtením hodnot n(Mj).

Hodnoty DP_n telomerů připravených v rámci tohoto příkladu jsou rovněž uvedeny v tabulce 1.

-10CZ 297772 B6

Tabulka 1

Procesní podmínky a charakterizace telomerů

Látka ze skupiny A (telomery vykazující hodnotu DP
rovnou nebo menší než	8,0)
Označení	Množství použitého monomeru (monomerů)	Telogen (použité množství)	DP_n
A.l	n-butylakrylát (50,0 g)	2-merkaptoethanol (15,2 g)	2,6
A.2	n-butylakrylát (50,0 g)	2-merkaptoethanol (22,9 g)	1,5
A.3	n-butylakrylát (50,0 g)	l-butanthiol (17,6 g)	2,3
A. 4	n-butylakrylát (50, 0 g) + methylmetakrylát (20,0 g)	2-merkaptoethanol (16,9 g)	1,8
A.5	n-butylakrylát (30,0 g) + n-butyImetakrylát (20,0 g)	2-merkaptoethanol (14,6 g)	2,3
A.6	n-butylakrylát (30,0 g) + n-butylmetakrylát (20,0 g)	l-butanthiol (16,9 g)	2,0
Telomery vykazující hodnotu DP_n větší než 8,0
C.l	n-butvlakrylát (10,0'g)	isopropanol (47,7 g)	verši než 10
C.2	n-butylakrylát (10,0 g)	isopropanol (95,4 g)	9,0

Příklad 2 (Porovnávací příklad) io

V příkladu 2 je popsána příprava a určení číselně středního stupně telomerace telomerů, které jsou představovány látkami ze skupiny A.

Telomery označené v tabulce jako C.l a C.2 jsou teploměry vykazující číselně střední stupeň 15 telomerace větší než 8,0. Telomery C.l a C.2 byly připraveny postupem podle příkladu 1, pouze s tím rozdílem, že množství AIBN přiváděného vždy po půl hodině od času to do času to + 3 hodiny 30 minut činilo 0,016 gramu (namísto 0,08 gramu). Postup stanovení hodnoty DP_n u těchto telomerů byl stejný jako v příkladu 1.

-11 CZ 297772 B6

Příklad 3 (Kompozice a desky podle předmětného vynálezu)

Stanovení teploty rozpouštění bylo provedeno následujícím způsobem. Do kádinky bylo přidáno 48 gramů látky ze skupiny A, přičemž v této kádince byl ponořen přesný teploměr. Potom bylo zahájeno míchání a poté byly do této kádinky přivedeny 2 gramy vinylchloridového polymeru SOLVIN^r 271 PC. Za kontinuálního míchání byla tato směs zahřívána rychlostí přibližně 3 °C/minutu. Jak teplota narůstala, získávala směs stále více čirý vzhled a kontury zrn polymeru SOLV1N^r271PC postupně mizely. Při určité teplotě tato zrna zmizela úplně. Tato teplota byla zaznamenána jako teplota T_d.

Výsledky měření teploty rozpouštění T_d jsou shrnuty v tabulce 2.

Čím nižší je teplota rozpouštění T_d, tím vyšší je kompatibilita mezi substancí A a vinylchloridovým polymerem kompozice.

Předřezané míchání

Nádoba byla naplněna 100 gramy polymeru SOLVIN^R271PC (vinylchloridový polymer získaný procesem polymerace v suspenzi), 56 gramy látky ze skupiny A, 7 gramy epoxidovaného sójového oleje, 0,2 gramy tepelného stabilizátoru STAVINOR^r CA31 a 0,4 gramy tepelného stabilizátoru STAVINOR^r ZNE. Tyto složky byly s pomocí skleněného míchadla ručně předem promíchávány po dobu přibližně 1 minuty.

Následně po předřazeném míchání byl obsah nádoby nalit mezi dva topné válce dvouválcového hnětače typu COLLrN^R, kde tyto válce byly navzájem vzdálené 0,3 milimetru, poté, co teplota těchto válců byla stabilizována na 150 °C. Materiál, který byl protažen mezi těmito dvěma válci byl shromážděn v kovové nádobě umístěné pod těmito válci a opět nalit mezi tyto dva válce. Tato procedura pokračovala, dokud materiál nevytvořil tenkou destičku (tedy dokud tento materiál nezůstal přilepen na jednom ze dvou válců). V tomto okamžiku byla mezera mezi válci zvětšena na 1,0 milimetr a hnětači proces pokračoval přesně po dobu 5 minut. V průběhu tohoto časového úseku byla jedna část destičky, střídavě pravá část a levá část, přibližně každých 20 sekund ostřižena a takto odejmutá část destičky byla opět umístěna mezi topné válce pro opětné uhnětení. Po uplynutí 5 minut byla vzdálenost mezi válci zvětšena na 1,5 milimetru. Získaná destička byla vyjmuta z hnětače a ihned poté umístěna na chladný, hladký povrch.

Lisování

Takto vytvořené destičky byly podrobeny lisování s pomocí lisovacího zařízení typu LAFERGE^r, aby tak byly získány destičky o tloušťce 4 milimetiy a ploše 20 x 11,5 mm². Proces lisování byl uskutečněn za následujících podmínek: teplota lisování činila 160 °C, lisovací tlak činil 50 barů (5,0 MPa), doba lisování činila 1 minutu.

Extrakční test

Destička vytvořená výše popsaným způsobem byla přesně zvážena. Výsledek tohoto měření byl zaznamenán jako hmotnost m₀. Poté byla tato destička ponořena do nádobky obsahující 10 mililitrů n-hexanu. Tato nádobka byla hermeticky uzavřena a poté umístěna do termostatu vyhřívaného na teplotu 40 °C. Po uplynutí 24 hodin byla nádobka vyjmuta z termostatu, otevřena a destička namočená v n-hexanu byla vyjmuta z nádobky. Povrch vlhké destičky byl šetrně otřen a potom byla tato destička opět zvážena. Výsledek tohoto měření byla zaznamenán jako πη. Destička byla opět umístěna do termostatu, tentokrát ovšem vyhřívaného na teplotu 70 °C. O čtyři hodiny později byla tato destička opět převážena. Výsledek tohoto měření byl zaznamenán jako m₂. Kvantitativní veličina E₀₂ = (m₀ - m₂)/m₀ představuje hmotnostní podíl materiálu vyextrahovaného z destičky v průběhu extrakčního testu. Kvantitativní veličina E₁₂ = (mi - m₂)/m₀ potom

-12CZ 297772 B6 dále představuje hmotnostní podíl n-hexanu absorbovaného destičkou v průběhu extrakčního testu.

Výsledky extrakčních testů jsou shrnuty v tabulce 2.

Látky ze skupiny A přítomné v kompozicích byly představovány látkami podle příkladu 1.

Příklad 4 (Porovnávací příklad)

Postup podle příkladu 2 byl opakován, pouze s tím, rozdílem, že látka ze skupiny A byla nahrazena ekvivalentní hmotností telomeru C.l nebo C.2 podle příkladu 2, nebo di-2-ethylhexylftalátu nebo di-2-ethylhexaladipátu.

Výsledky měření teploty rozpouštění T_d extrakčních testů jsou shrnuty v tabulce 2.

Tabulka 2

Výsledky posouzení kompozic a desek připravených z těchto kompozic

Charakter kompozice	(^)	^E02	^E12
Kompozice podle vynálezu
Kompozice obsahující telomer A.l	147	0,061	0,040
Kompozice obsahující telomer A.2	143	n.d.	n.d.
Kompozice obsahující telomer A.3	135	n.d.	n.d.
Kompozice obsahující telomer A.4	145	n.d.	n.d.
Kompozice obsahující telomer A.S	140	0,054	0,040
Kompozice obsahující telomer A.6	140	n.d.	n.d.
Porovnávací příklady
Kompozice obsahující telomer C.l	větší než 190	n.d.	n.d.
Kompozice obsahující telomer C.2	165	n.d.	n.d.
Kompozice obsahující di-2-ethylhexylftalát (DOP)	135	0,191	0,104
Kompozice obsahuj ící di-2-ethylhexyladipát (DOA)	150	n.d.	n.d.

n.d. - nestanoveno

- 13CZ 297772 B6

Kompozice obsahující telomery A.l až A.6 ukázaly nižší teplotu rozpouštění ve srovnání s teplotou rozpouštění kompozic obsahujících telomery C.l a C.2, což značí, že telomery A.l až A.6 vykazují lepší kompatibilitu s vinylchloridovými polymery nežli telomeiy C.l až C.2.

Kompozice obsahující telomery a.l až A.6 dále vykazují teplotu rozpouštění pohybující se v rozmezí od 135 °C do 147 °C, což je rozsah rozpouštěcích teplot podobný rozsahu pro kompozice obsahující estery o nízké molekulové hmotnosti (od 135 °C do 150 °C), kde tyto estery o nízké molekulové hmotnosti jsou známé jako látky vykazující velmi dobrou kompatibilitu s vinylchloridovými polymery.

Desky vytvořené z kompozic obsahujících telomery A.l až A.6 vykazují výrazně vyšší odolnost vůči extrakci a odolnost vůči absorpci nežli desky vytvořené z kompozic obsahujících di—2— ethylhexylfitalát nebo di-2-ethylhexyladipát.

Příklad 5 (Plastizolové kompozice podle předmětného vynálezu)

Míchání

Do rychlostního mixéru D1SPERMAT^r opatřeného pláštěm připojeným k termostatované lázni bylo přivedeno 66 gramů látky ze skupiny A označené jako A.l nebo A.5 a 2 gramy tepelného stabilizátoru IRGASTAB^r BZ505. Tato směs byla s pomocí šroubovitého míchadla po dobu 20 sekund míchána při rychlosti 500 otáček za minutu. Za kontinuálního promíchávání bylo do mixéru pomalu přidáváno 100 gramů vinylchloridového polymeru SOLVIN^R 373MH získaného procesem polymerace v emulzi. Míchání pokračovalo při rychlosti 500 otáček za minutu dokud kompozice nezískala homogenní pastovitou konzistenci (fáze „tmelu“). Byla použita stěrka pro otření stěn mixéru a míchacího zařízení, které byly pokryty lepivou vrstvou vinylchloridového polymeru (který unikl z míchané směsi) a tato lepivá vrstva byla opět vrácena do středu plastizolové kompozice (krok „dekrustace“). Kompozice byla poté míchána po dobu 5 minut při rychlosti 200 otáček za minutu.

Odvzdušnění

Plastizolová kompozice byla umístěna za vakua do vhodného kontejneru. Zde plastizolová kompozice bobtnala. V pravidelných časových intervalech bylo vakuum přerušeno, aby tak bylo plastizolové kompozici zabráněno ve vytečení z kontejneru. V určitém čase plastizolová kompozice klesla zpět. Po dosažení tohoto času bylo vakuum udržováno ještě po dobu dalších 10 minut. Kontejner obsahující odvzdušněnou plastizolovou kompozici byl poté hermeticky uzavřen s pomocí vička a následně umístěn do lázně termostatované na teplotu 23 °C.

Test na chování po odvzdušnění

Podle tohoto postupu bylo 10 mililitrů neodvzdušněné plastizolové kompozice umístěno do odměmého válce o objemu 100 mililitrů. Objem zaplněný plastizolovou kompozicí byl zaznamenán jako Vo. Odměmý válec byl umístěn do vakua. Plastizolová kompozice nabobtnala a vyplnila maximální objem. (V_f). Poté nabobtnalá plastizolová kompozice opět splaskla. Maximální rozsah expanze plastizolové kompozice (delta V_max) byl vypočítán s pomocí následujícího vztahu:

AV_max= 100 . (V_f-V_o)/V_o (%)

Čím vyšší je hodnota Δ V_max, tím obtížnější je realizace procesu odvzdušnění plastizolové kompozice.

-14CZ 297772 B6

Měření viskozity

Viskozita odvzdušněné plastizolové kompozice byla měřena při různých smykových rychlostech (D) poté, co tato kompozice byla po dobu 1 hodiny bez namáhání umístěna v termostatované lázni při teplotě 23 °C. Měření byla uskutečněna konvenčním způsobem s pomocí rotačního viskozimetru ROTOVISCO^r RV20. Parametry ηι ₄, ηπ a η₃₆ označují stanovení viskozity provedená při D = 1,4, 12 a 36 s'¹.

Výsledky vyhodnocení plastizolových kompozic jsou shrnuty v tabulce 3.

Příklad 6 (Porovnávací příklad)

Postup podle příkladu 5 byl opakován, pouze s tím rozdílem, že látka ze skupiny A byla nahrazena ekvivalentní hmotností di-2-ethylhexylftalátu.

Výsledky posouzení této plastizolové kompozice jsou rovněž shrnuty v tabulce 3.

Tabulka 3

Výsledky posouzení plastizolových kompozic

Charakter plastisolové kompozice	delta V (%) max ^v '	71,4 (Pa!s)	(Jl.s)
Plastisolové kompozice podle vynálezu
Kompozice obsahující telomer A.l	650	7	5	4
Kompozice obsahující telomer A.5	580	7	6	5
Srovnávací příklad
Plastisolová kompozice obsahuj ící di-2-ethylhexylftalát	950	7	6	5

Plastizolové kompozice obsahující telomery A.l a A.5 se odvzdušnily mnohem snadněji nežli plastizolové kompozice obsahující di-2-ethylhexylftalát. Plastizolové kompozice obsahující telomery A.l a A.5 jsou navíc přinejmenším stejně tekuté jako plastizolové kompozice obsahující di-2-ethylhexylftalát.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Polymemí kompozice, obsahující jeden nebo více polymerů a jednu nebo více látek vybraných ze skupiny látek A a v případě potřeby také ze skupiny látek B, kde jednak společná hmotnost látky (látek) ze skupiny A plus látky (látek) ze skupiny B vztažená na hmotnost kompozice je větší než 20 % a dále hmotnost látky (látek) ze skupiny A vztažená na součet hmotností látky (látek) ze skupiny A plus látky (látek) ze skupiny B je větší než 20 %, kde látky ze skupiny A jsou představovány telomery vykazujícími číselně střední stupeň telomerace rovný nebo nižší než 8,0 a získanými (ko)telomerační reakcí jednoho nebo více telogenů a jednoho nebo více monomerů odpovídajících obecnému vzorci I:

(I) r₃ r₄ ve kterém skupiny R_b R₂, R₃ a R4, které jsou stejné nebo rozdílné, představují skupiny

O

II (CH₂)_m—(-C—O)_n—R’ ve kterém:

indexy m nezávisle na sobě představují celá čísla, jejichž hodnoty se pohybují v rozmezí od 0 do 20, indexy n nezávisle na sobě nabývají hodnoty 0 nebo 1, přičemž hodnota součtu indexů n se pohybuje v rozmezí od 1 do 3, a dále platí, že pokud n = 0, potom skupiny R' nezávisle na sobě představují atom vodíku, atom halogenu nebo fenylovou skupinu, a dále platí, že pokud n = 1, potom skupiny R' nezávisle na sobě představují v alternativním uspořádání atomy vodíku nebo atomy alkalických kovů, amonné skupiny, atomy halogenů nebo uhlovodíkové skupiny, které mohou být případně substituovány jedním nebo více atomy halogenu nebo skupinami -OH, -COOH, -NH₂, -CONH₂ nebo -N=C=O, a kde látky ze skupiny B jsou vybrány ze skupiny zahrnující diestery kyseliny ftalové, kyseliny tereftalové a kyseliny izoftalové, triestery kyseliny trimelitové, diestery nasycených alifatických alfa,omega-dikarboxylových kyselin, acetylované nebo neacetylované triesteiy kyseliny citrónové, triestery kyseliny fosforečné a alkylenglykoldibenzoáty a alkylsulfonové estery fenolu.
2. Kompozice podle nároku 1, vy z n a č uj í c í se tím, že přinejmenším 80 % hmotn. polymerů je představováno halogenovanými vinylovými polymery.
3. Kompozice podle nároku 2, vyznačující se tím, že halogenované vinylové polymery jsou představovány vinylchloridovými polymery obsahujícími přinejmenším 80 % hmotn. jednotek -(-CH₂-CHC1-)-.

- 16CZ 297772 B6
4. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že látky ze skupiny A vykazují číselně střední stupeň telomerace rovný nebo nižší než 5,0.
5. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, v y z n a č u j í c í se tím, že látky ze skupiny A vykazují číselně střední stupeň telomerace rovný nebo větší než 1,2.
6. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, v y z n a č u j í c í se t í m , že hmotnost látky (látek) ze skupiny A vztažená na hmotnost kompozice je větší než 20 %.
7. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že monomery odpovídající obecnému vzorci I splňují přinejmenším jednu z následujících podmínek:

- součet indexů m se pohybuje v rozmezí od 0 do 2,

- součet indexů n je roven 1,

- pokud n = 0, potom skupina R' představuje atom vodíku,

- pokud n = 1, potom skupiny R' nezávisle na sobě představují lineární nebo rozvětvený alkylový nebo alkenylový řetězec obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů, který může být případně substituován jedním nebo více atomy halogenu nebo skupinami -OH, -COOH, -NH₂, -CONH₂ nebo -N=C=O.
8. Kompozice podle nároku 7, vyznač u j í cí se tí m , že monomery odpovídající obecnému vzorci I jsou vybrány ze skupiny zahrnující alkylakryláty obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů a alkylmetakryláty obsahující od jednoho do dvaceti uhlíkových atomů.
9. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, v y z n a č u j í c í se t í m , že látky ze skupiny B jsou vybrány ze skupiny zahrnující d i estery nasycených alifatických alfa,omega-dikarboxylových kyselin, acetylované nebo neacetylované triestery kyseliny citrónové, triestery kyseliny fosforečné a alkylenglykoldibenzoáty a alkylsulfonové estery fenolu.
10. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že hmotnost látky (látek) ze skupiny B vztažená na hmotnost kompozice je menší než 20 %.
11. Předměty nebo části předmětů vytvořené s použitím kompozic podle kteréhokoli z nároků 1 až 10.