CZ297593B6 - Nitenka z pásového materiálu s nitovým ockem - Google Patents

Abstract

Nitenka (1) z pásového materiálu s nitovým ockem (2) tvoreným otvorem vymezeným rameny (4, 4´) a horní a dolní hranou (5, 5´) nitového ocka, má ramena (4, 4´) nitového ocka rozvedena rovinným rozvádením a jejich plocha je rovnobezná s plochou nitenky (1). Horní hrana (5) nitového ocka a dolní hrana(5´) nitového ocka tvorí podstavy trojúhelníkových ploch (T1, T2), které tvorí prechodové plochy mezi rovinou nitového ocka (2) a plochou nitenky (1)nad a pod nitovým ockem (2), pricemz délka rozvedení ramen (4, 4´) nitového ocka je shodná s výskounitového ocka (2) a plocha ramen (4, 4´) plynule prechází do plochy nitenky (1), pricemz v kazdém prícném rezu je povrska rezu prechodovou plochou mezi ramenem (4, 4´) a plochou nitenky (1) rovnobezná s plochou nitenky (1).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nitěnky z pásového materiálu s niťovým očkem tvořeným otvorem vymezeným rameny a horní a dolní hranou niťového očka, přičemž ramena niťového očka jsou rozvedena rovinným rozváděním a jejich plocha je rovnoběžná s plochou nitěnky.

Dosavadní stav techniky

Nitěnky z pásového materiálu se všeobecně používají u tkacích strojů. Jsou seřazeny v brdových listech a tyto brdové listy jsou instalovány do tkacích strojů. Nitěnky z pásového materiálu jsou 15 ve tkacím stroji uspořádány tak, že rovina pásového materiálu je rovnoběžná s osnovními nitěmi.

V oblasti niťového očka jsou na nitěnce z pásového materiálu prováděny úpravy, které zajišťují průchod osnovní niti niťovým očkem. Jedná se o natočení oblasti kolem niťového očka vůči rovině pásového materiálu nebo o rozvedení ramen niťového očka, kdy se ramena očka střídavě rozvedou.

Nevýhodou nitěnek s natočenou oblastí kolem niťového očka je velká šířka nitěnky v této oblasti a tím zvýšené namáhání sousedních osnovních nití o hrany této vytočené oblasti.

Nevýhodou nitěnek se střídavě rozvedeným očkem je zejména sklon ke svírání nesené osnovní 25 nitě.

Z pat. CZ 248839 (DE4336362) je známé niťové očko nitěnky z pásového materiálu, u něhož je rovina oblasti niťového očka vůči rovině ostatních částí nitěnky natočena a ramena niťového očka jsou rozvedena, přičemž rozvedená ramena niťového očka jsou opět natočena zpět do 30 polohy rovnoběžné s rovinou hlavní části nitěnky.

Výhodou tohoto řešení je menší šířka nitěnky v oblasti niťového očka při dostatečné vzdálenosti ramen niťového očka a dobré opoře osnovních nití v úvratích brdového listu. Nevýhodou je zejména technologická náročnost výroby.

Na natočení ramen niťového očka zpět do polohy rovnoběžné s plochou hlavní části nitěnky je malý prostor, který je daný délkou niťového očka. Proto je toto zpětné natočení ramen řešeno prudkým ohybem, až téměř naseknutím nitěnky, což vyžaduje velmi přesnou polohu tvářecích prostředků vůči niťovému očku. Dojde-li při zpětném natáčení ramen niťového očka k odchylce 40 od správného umístění ohybu ramen vůči niťovému očku hrozí vznik ostrého výčnělku v blízkosti rohu niťového očka. Podobné nebezpečí vzniká i při správné poloze pohybů ramen tím, že u niťového očka dochází k silnému obtištění tvářecího prostředku a téměř k naseknutí nitěnky vzhledem k malým poloměrům tvářecích prostředků. Nebezpečí porušení vnitřní stěny niťového očka je ještě zvýrazněno tím, že k největší deformaci, a v důsledku toho i k největším tlakům, 45 dochází na hraně niťového očka v jeho rozích.

Dále je známé řešení podle US 5 348 055, u něhož jsou ramena niťového očka rozvedena, přičemž ramena niťového očka jsou tvarována tak, že rovina procházející těmito rameny svírá s rovinou nitěnky nenulový úhel.

Nevýhody tohoto řešení jsou stejné jako nevýhody u řešení předcházejícího, neboť i zde zasahují deformační oblasti ramena niťového očka.

Z pat. CZ 287292 je známé rozvedené niťové očko nitěnky z pásového materiálu u něhož jsou ramena niťového očka rozvedena rovinným rozváděním v oblasti rozvedení, jejíž délka přesahuje výšku niťového očka.

Výhodou tohoto řešení je, že v místech ohybů dochází k menším otlakům materiálu nitěnky a že místa největších tlaků při deformaci niťového očka jsou přemístěna do těla nitěnky mimo niťové očko, kde nemůže dojít k poškození vnitřních stěn niťového očka ani k jejich nežádoucí deformaci. Nevýhodou jsou, ostré přechody mezi rameny niťového očka a rovinou nitěnky, a s tím spojené velké deformace materiálu na poměrně krátkém úseku, což vede k nešetrnému chování nitěnky vůči sousedním osnovním nitím. V místech ohybů dochází k otlakům materiálu nitěnky a tvárník zanechává na ploše nitěnky stopy.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nevýhody jsou odstraněny nitěnkou z pásového materiálu podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom že horní hrana niťového očka a dolní hrana niťového očka tvoří podstavy trojúhelníkových ploch, které tvoří přechodové plochy mezi rovinou niťového očka a plochou nitěnky nad a pod niťovým očkem, přičemž délka rozvedení ramen je shodná s výškou niťového očka, a plocha ramen plynule přechází do plochy nitěnky, přičemž v každém příčném řezu je površka řezu přechodovou plochou mezi ramenem a plochou nitěnky rovnoběžná s plochou nitěnky.

Nitěnka má vhodný tvar pro průchod nesené osnovní nitě a i pro průchod sousedních osnovních nití kolem nitěnky v oblasti niťového očka.

Ve vrcholech trojúhelníkových ploch se nacházejí body s největším deformačním tlakem. Umístěním těchto bodů do těla nitěnky se minimalizuje možnost porušení hrany očka při výrobě.

Rozvedená ramena niťového očka plynule přecházejí do roviny nitěnky, takže v místech přechodu nevznikají ostré hrany nebo prudké ohyby, které by mohly zachytit nebo poškodit sousední osnovní nit.

Plynulé a hladké přechody všech ploch zároveň snižují usazování prachu a odletků na nitěnce v oblasti niťového očka.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje v perspektivním pohledu nitěnku s natočeným niťovým očkem podle dosavadního stavu techniky, provedení A, obr. 2 stejnou nitěnku jako na obr. 1 při pohledu ve směru osnovních nití, obr. 2a až 2c tři řezy z obr. 2, obr. 3 v perspektivním pohledu jinou nitěnku, s rozvedeným niťovým očkem podle stavu techniky v provedení B, obr. 4 stejnou nitěnku jako obr. 3 při pohledu ve směru osnovních nití, obr. 4a až 4b dva řezy z obr. 4, obr. 5 v perspektivním pohledu jinou nitěnku ze stavu techniky v provedení C, s natočenou rovinou niťového očka a rozvedenými rameny, jež jsou natočena zpět do polohy rovnoběžné s hlavní rovinou nitěnky, obr. 6 stejnou nitěnku jako obr. 5 při pohledu ve směru osnovních nití, obr. 6a až 6c tři řezy podle obr. 6, obr. 7 znázorňuje nitěnku podle vynálezu v perspektivním pohledu, obr. 8 znázorňuje nitěnku podle vynálezu při pohledu ve směru osnovních nití, obr. 8a až 8c tři řezy z obr. 8, obr. 9 znázorňuje axonometrický pohled na tvarovanou část nitěnky podle vynálezu a umístění bodů největších deformačních tlaků na nitěnce podle vynálezu.

-2 CZ 297593 B6

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je v perspektivním pohledu znázorněna nitěnka, která odpovídá dosavadnímu stavu techniky, a která má natočenou oblast niťového očka A12. Úhel natočení AI 5 je relativně velký, obvykle 25 až 30°. Tím jsou ramena A17, AI 7' niťového očka A12 vybočena vůči hlavní rovině A18 nitěnky A14, což způsobuje že sousední osnovní nitě musí probíhat po hranách A19 a A19' obou ramen, čímž může docházet k jejich poškozování. Naproti tomu má osnovní nit A10 dobrou opěru A13 v niťovém očku A12, protože je tato opera velmi široká.

Na obr. 2 je znázorněna stejná nitěnka A14 v pohledu ve směru osnovních nití A10, se třemi řezy podél čar ΙΓ-ΙΓ, ΙΓ-1Ι a ΙΓ-ΙΓ, které jsou znázorněny na obr. 2 a 2c, a z nichž je lépe patrné tvarování nitěnky v oblasti jejího očka.

Na obr. 2a je znázorněn řez podle čáry ΙΓ-ΙΓ, který představuje nenatočenou část nitěnky A14.

Na obr. 2b je znázorněn řez podle čáry ΙΓ-ΙΙ, znázorňující horní konec oblasti niťového očka A12, kde je již provedeno mírné natočení vůči hlavní rovině A18.

Na obr. 2c je znázorněn řez podle čáry ΙΓ'-ΙΓ, středem niťového očka 12 s maximálním natočením obou ramen 17, 17' vůči hlavní rovině. Na obr. 2c je dále znázorněn úhel natočení A15. Z velikosti vystupujících hran A19 a A19' je patrné vážné ohrožení sousedních nití.

Na obr. 3 je v perspektivním pohledu znázorněna další nitěnka B24 s rozvedeným niťovým očkem B22, která odpovídá dosavadnímu stavu techniky. Obě ramena B27 a B27' jsou rozvedena o velkou hodnotu rozvedení (jak je dále patrné z obr. 4b), aby byl umožněn dostatečný průchod osnovní nitě B20.

Na obr. 4 je v pohledu ve směru osnovních nití znázorněna stejná nitěnka B24, jako na obr. 3. Dále jsou zde znázorněny dva řezy podél čar IV'-IV' a IV-IV, které jsou potom znázorněny na obr. 4a a 4b. Z obr. 4 je patrné, že opěry B23 niťového očka B22, uspořádané nahoře a dole, jsou velmi úzké, což může snadno způsobit sevření osnovní nitě B2Q a její poškození. Toto nebezpečí je ještě zvýšeno možností vzniku nežádoucích deformací a trhlin, v horní stěně B25 niťového očka a dolní stěně B26 niťového očka, během výroby.

Na obr. 4a je znázorněn řez podle čáry IV'-IV', který představuje nerozvedenou část nitěnky B24.

Na obr. 4b je znázorněn řez středem niťového očka, podle čáry IV-IV. Z obr. 4b je zřejmé, že hrany obou ramen nevyčnívají do stran. Ramena B27, B27' však musí být rozvedena o velkou hodnotu rozvedení, aby vznikl dostatečně velký průchod pro osnovní nit, což vede k ovlivnění sousedních osnovních nití, které jsou u tohoto provedení vedeny po hranách B19, B19'.

Na obr. 5 je v perspektivním pohledu znázorněna další nitěnka C34, která odpovídá stavu techniky. Rovina C33 niťového očka C31 je natočena vůči hlavní rovině C32 nitěnky C34 o úhel C35 (viz obr. 6b). Ramena C36, C36' jsou od sebe rozvedena o malou-hodnotu rozvedení C37, přičemž jsou natočena zpět do polohy rovnoběžné s hlavní rovinou C32 nitěnky C34 (viz obr. 6c). Přesto, že úhel C35 natočení je relativně malý, stejně jako hodnota rozvedení C37, získává osnovní nit C38 relativně dobrou oporu. Obě boční plochy C39, C39¹ ramen C36, C36' jsou navíc rovnoběžné s hlavní rovinou C32 nitěnky C34 (viz obr. 6c).

Na obr. 6 je v pohledu ve směru osnovních nití znázorněna stejná nitěnka C34. jako na obr. 5. Dále jsou zde znázorněny tři řezy podél čar VF-VI', VI-VI a VI’-VF, které jsou potom znázorněny na obr. 6a, 6b a 6c. Z obr. 6 je patrné, že v místech přechodů ramen C36, C36' niťového očka C31 do hlavní roviny C32 nitěnky C34 vznikají nad i pod niťovým očkem C31 nežá

- j CZ 297593 B6 doučí ostré hrany a ohyby CO1 a CQ2, kterou mohou negativně ovlivňovat sousední osnovní nitě.

Na obr. 6a je znázorněn řez podle čáry VT-VT, který představuje nenatočenou část nitěnky C34.

Na obr. 6b je znázorněn řez podle čáry VI'-V1, znázorňující horní konec oblasti niťového očka C31, kde je již provedeno natočení vůči hlavní rovině C32 nitěnky C34 o úhel C35.

Na obr. 6c je znázorněn řez podle čáry VI'-VI' středem niťového očka C31 s natočením roviny C33 niťového očka C31 vůči hlavní rovině C32 a s roztažením obou ramen C36, C36'.

Na obr. 7 je v perspektivním pohledu znázorněna nitěnka 1 podle vynálezu. Niťové očko 2 je vytvořeno vystřižením otvoru ve střední, rozšířené části nitěnky ]_. Na bočních stranách 3, 3' je ohraničeno rameny 4, 4', která jsou rozvedena rovinným rozváděním. Horní strana niťového očka je vymezena horní hranou 5, dolní strana niťového očka je vymezena dolní hranou 5'. Přechody mezi bočními stranami 3, 3' a horní hranou 5 a dolní hranou 5' jsou tvořeny rádiusy. Vzdálenost horní hrany 5 a dolní hrany 5' představuje výšku niťového očka 6. Vzdálenost vnitřních stěn ramen 4, 4' představuje šířku 7 niťového očka. Je zřejmé, že osnovní nit 9 má v rozvedené oblasti niťového očka 2 dobrou oporu a volný průchod.

Rovina 11 niťového očka 2 prochází vnitřní hranou jednoho z ramen 4 nebo 4' a vnější hranou druhého ramene 4' nebo 4, jak je patrné z obr. 8c. Vnitřní hranou ramene se rozumí ta hrana ramene 4 nebo 4', která je bližší k hlavní rovině 8 nitěnky a zároveň ohraničuje jednu z bočních stran 3, 3' očka 2. Vnější hranou ramene se rozumí ta hrana ramene 4 nebo 4', která je vzdálenější od hlavní roviny 8 nitěnky a zároveň ohraničuje jednu z bočních stran 3, 3' očka 2.

Nad horní hranou 5 niťového očka 2 a pod dolní hranou 5' niťového očka 2 přechází rovina 11 niťového očka do příslušné plochy nitěnky, přičemž přechodové plochy, vznikající při tvarování oblasti nitěnky 1 nad a pod niťovým očkem 2, jsou rovinné a mají tvar rovnoramenného trojúhelníka vymezeného přechody vedoucími od okrajů horní hrany 5 niťového očka 2 do vrcholu VI a přechody vedoucími od okrajů dolní hrany 5' niťového očka do vrcholu V2. Přechodové plochy jsou tedy ve znázorněném příkladu provedení tvořeny trojúhelníkovými plochami TI, T2. Výše uvedené přechody v tvarované části nitěnky nad a pod niťovým očkem jsou tvořeny vhodným rádiusem a nikoliv ostrou hranou. Vzdálenost vrcholů VI a V2 trojúhelníkových plochy TI a T2 je označena jako tvarovaná délka 10. Do vrcholů trojúhelníkových ploch TI a T2 jsou přeneseny body Dl a D2 s největším deformačním tlakem, jak je patrno z obr. 9. Z tohoto důvodu nemůže, při rozvádění ramen 4, 4' niťového očka 2, dojít k porušení horní 5 a dolní 5' hrany niťového očka 2.

Na obr. 8 je v pohledu ve směru osnovních nití znázorněna nitěnka 1 podle vynálezu s niťovým očkem 2. Boční plochy obou ramen 4, 4' jsou ve znázorněném provedení rovnoběžné s hlavní rovinou 8 nitěnky 1 (viz obr. 8c). Při rovinném rozvedení ramen 4, 4' niťového očka a tvarování okolí očka, jak je uvedeno výše, dále dochází k odstranění ostrých ohybů, které jsou u nitěnek dle stavu techniky, a vytvoření plynulých ohybů v místech přechodů okrajových částí ramen 4, 4' do plochy nitěnky, což vede k šetrnému chování nitěnky 1 vůči sousedním osnovním nitím.

Na obr. 8a je znázorněn řez podle čáiy VIII'-VIII', který představuje nerozvedenou část nitěnky 1.

Na obr. 8b je znázorněn řez podle čáry VIII-VIII, znázorňující horní konec oblasti niťového očka 1, kde je již provedeno tvarování nitěnky

Na obr. 8c je znázorněn řez podle čáry Vili-Vlil' střední částí niťového očka 2 s rozvedením obou ramen 4, 4'. Je patrné, že boční plochy obou ramen 4, 4'jsou rovnoběžné s hlavní rovinou 8

-4CZ 297593 B6 nitěnky L V neznázoměném provedení svírají boční plochy ramen s hlavní rovinou nitěnky úhel a menší než 10°.

Výhodou řešení nitěnky 1 podle vynálezu je, že rozvedením ramen niťového očka 2 a vytvarováním trojúhelníkových ploch TI, T2 nad a pod niťovým očkem dochází k přenesení bodů Dl a D2 s největším deformačním tlakem do střední části těla nitěnky 1, čímž se minimalizuje možnost porušení horní 5 a dolní 5' hrany očka při výrobě, a zejména to vede k odstranění prudkých ohybů, ve kterých může docházet k zachycování a poškozování sousedních osnovních nití.

Další výhodou řešení podle vynálezu je omezení technologických operací, při tvarování niťového očka 2 nitěnky 1, pouze na rovinné rozvedení ramen očka na výšce 6 očka 2 a dotvarování okolí niťového očka 2 v oblasti nad a pod očkem v jedné operaci.

U nitěnky 1, znázorněné na obr. 7 a 8, respektive 8a až 8c, se samozřejmě jedná o příkladné provedení, které slouží k bližšímu objasnění řešení podle vynálezu. Niťové očko, velikost bočního vychýlení při rozvedení, velikost tvarované délky 10, případně tvar trojúhelníkových ploch TI a T2 mohou být samozřejmě provedeny odlišně. Například velikost tvarované délky 10 může být zvětšena, případně zmenšena.

Ramena 11, 1 T. 12, 12' ploch označených TI a T2 nemusí být tvořena pouze úsečkami, ale v nezobrazeném případě také částí kuželoseček. Podstatný v každém případě je vznik těchto ploch TI aT2.

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Nitěnka z pásového materiálu s niťovým očkem tvořeným otvorem vymezeným rameny a horní a dolní hranou niťového očka, přičemž ramena niťového očka jsou rozvedena rovinným rozváděním a jejich plocha je rovnoběžná s plochou nitěnky, vyznačující se t í m , že horní hrana (5) niťového očka a dolní hrana (5') niťového očka tvoří podstavy trojúhelníkových ploch (TI, T2), které tvoří přechodové plochy mezi rovinou niťového očka (2) a plochou nitěnky (1) nad a pod niťovým očkem (2), přičemž délka rozvedení ramen (4, 4') niťového očka je shodná s výškou niťového očka (2) a plocha ramen (4, 4') plynule přechází do plochy nitěnky (1), přičemž v každém příčném řezu je površka řezu přechodovou plochou mezi ramenem (4, 4') a plochou nitěnky (1) rovnoběžná s plochou nitěnky (1).