CZ293427B6 - Způsob a zařízení pro výrobu minerální vlny z roztaveného minerálního materiálu - Google Patents

Abstract

Při výrobě minerální vlny se roztavený minerální materiál odstřeďuje skrz průchozí otvory v obvodové stěně (2) rozvlákňovače, pro vytváření primárních vláknových útvarů, které se podrobují následnému ztenčovacímu působení prstencovitě uspořádaného horkého plynného proudu, proudícího podél obvodové stěny (2) a ohřívajícího ji, a vytvářeného prstencovým hořákem (8), uspořádaným soustředně s rozvlákňovačem (1), přičemž vyfukovaný prstencovitě uspořádaný horký plynný proud, vytahující a ztenčující primární vláknové útvary, které vystupují z otvorů obvodové stěny rozvlákňovače (1), vytváří okolo obvodové stěny (2) rozvlákňovače (1) oblast ztenčování vláken. Do horkého plynného proudu se přivádí před jeho výstupem z hořáku (8) chladicí plyn, jako vzduch, vstupující do horkého plynného proudu z vnější strany a napříč k ose hořáku (8) a rozvlákňovače (1). Chladicí plyn je strháván horkým plynným proudem, v němž vytváří, po výstupu prstencovitě uspořádaného horkého plynného proudu z hořáku, radiálně vnější prstencové chladicí pásmo, obklopující vnitřní prstencové horké pásmo. Teplota chladicího pásma je podstatně nižší než je teplota horkého pásma a je alespoň ve vnější části pásma ztenčování pod teplotou tuhnutí taveniny minerálního materiálu, zatímco v horkém pásmu je udržována vysoká teplota k udržování taveniny v roztaveném stavu způsobilém vytahování a ztenčování.ŕ

Description

Vynález se týká způsobu výroby minerální vlny z roztaveného minerálního materiálu, přiváděného do rozvlákňovače, jehož obvodová stěna obsahuje velký počet průchozích otvorů s malými průměry, kterými se roztavený minerální materiál odstřeďuje pro vytváření primárních vláknových útvarů, které se podrobují následnému ztenčovacímu působení prstencovitě uspořádaného horkého plynného proudu, proudícího podél uvedené obvodové stěny rozvlákňovače a ohřívajícího ji, a vytvářeného prstencovým hořákem, uspořádaným soustředně s rozvlákňovačem, přičemž vyfukovaný prstencovitě uspořádaný horký plynný proud, vytahující a ztenčující primární vláknové útvary, které vystupují z otvorů obvodové stěny rozvlákňovače, vytváří okolo obvodové stěny rozvlákňovače oblast ztenčování vláken. Dále se týká zařízení pro provádění způsobu, s rozvlákňovačem, jehož obvodová stěna obsahuje velký počet průchozích otvorů s malým průměrem, a vytvářeného soustředným prstencovým vnějším hořákem majícím prstencovitou výfukovou mezeru, vymezovanou vnější obvodovou stěnou a vnitřní obvodovou stěnou a uspořádanou souběžně s osou rozvlákňovače.

Dosavadní stav techniky

Minerální vlákna vysoké kvality mohou být vyráběna vnitřním odstřeďováním, při kterém se roztavená minerální hmota přivádí do nitra rozvlákňovače, který se otáčí vysokou rychlostí a má ve své obvodové stěně velký počet malých průchozích otvorů, z nichž tavenina vystupuje jako primární vláknové útvary (praménky) s odpovídajícím malým průměrem. Vystupující primární vláknové útvary se vystavují působení proudu z prstencového hořáku, čímž se ztenčují pro vytváření vláken s požadovanou jemností, která následně tuhnou a shromažďují se na dolním dopravníku, kde se tvoří rohož z minerálních vláken. Takový proces je dobře známý v oboru jako tak zvaný proces TEL.

Pomocí takových rozvlákňovacích jednotek se rozvlákňují minerální materiály proměnlivých složení. Takové minerální kompozice mohou mít vysokou, normální nebo nízkou teplotu tavení a tím i rozdílné rozvlákňovací teploty. Hořák takových rozvlákňovacích jednotek na druhé straně pracuje s konkrétním optimálním nastavením a tím i s konkrétní provozní teplotou, která by neměla být podstatně měněna, aby se neopustila oblast optimálního provozu hořáku. Vyfukované plyny hořáku tak mohou mít teplotu 1550 až 1600 °C s optimálním nastavením hořáku, která by měla být vhodnou teplotou pro rozvlákňování skel s vysokou teplotou tavení. Menšími změnami nastavení hořáku by se tato teplota mohla snížit na například 1300 až 1350 °C, přičemž by zůstávala stále blízká optimálnímu nastavení hořáku, aby se umožnilo pokrytí různých potřeb teploty skel s nižší teplotou tavení.

U materiálů s nízkou teplotou tavení povede přehřívání primárních vláknových útvarů ke snížení viskozity do takové míry, že tavenina ztenčovaná vyfukovanými plyny unikne z oblasti ztenčování před ztuhnutím, takže pod vlivem povrchových napětí se budou ještě roztavená vlákna transformovat na nezvlákněné částice (granálie), které jsou nežádoucí ve výsledné rohoži z minerální vlny.

Existuje tedy potřeba rozvlákňovat takové minerální materiály, jako jsou skla s nízkou teplotou tavení, pří teplotách vyfukovaných plynů 1200 °C nebo nižších. Snížení výstupní teploty hořáku do této míry změněním nastavení hořáku by však vedlo k neoptimálním teplotám hořáku, což je nežádoucí. Vynález si proto klade za úkol vytvořit způsob a zařízení, které by umožňovaly rozvlákňování materiálů s nízkými teplotami tavení, vyžadujících podstatně nižší teploty vyfukovaných plynů, než jakých se dosahuje hořákem při optimálních provozních podmínkách.

-1 CZ 293427 B6

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo způsobem výroby minerální vlny z roztaveného minerálního materiálu, přiváděného do rozvlákňovače, jehož obvodová stěna obsahuje velký počet průchozích otvorů s malými průměry, kterými se roztavený minerální materiál odstřeďuje pro vytváření primárních vláknových útvarů, které se podrobují následnému ztenčovacímu působení prstencovitě uspořádaného horkého plynného proudu, proudícího podél uvedené obvodové stěny rozvlákňovače a ohřívajícího ji, a vytvářeného prstencovým hořákem, uspořádaným soustředně s rozvlákňovačem, přičemž vyfukovaný prstencovitě uspořádaný horký plynný proud, vytahující a ztenčující primární vláknové útvary, které vystupují z otvorů obvodové stěny rozvlákňovače, vytváří okolo obvodové stěny rozvlákňovače oblast ztenčování vláken, přičemž podstata řešení spočívá v tom, že se do horkého plynného proudu přivádí před jeho výstupem z hořáku chladicí plyn, jako vzduch, vstupující do horkého plynného proudu z vnější strany a napříč k ose hořáku a rozvlákňovače, přičemž tento chladicí plyn je strháván horkým plynným proudem, v němž vytváří, po výstupu prstencovitě uspořádaného horkého plynného proudu z hořáku, radiálně vnější prstencové chladicí pásmo, ležící ve vzdálenosti několika milimetrů od obvodové stěny rozvlákňovače a obklopující vnitřní prstencové horké pásmo rozvlákňovače, přičemž teplota chladicího pásma je podstatně nižší než je teplota horkého pásma a je alespoň ve vnější části pásma ztenčování pod teplotou tuhnutí taveniny minerálního materiálu, zatímco v horkém pásmu je udržována vysoká teplota k udržování taveniny v roztaveném stavu způsobilém vytahování a ztenčování.

Podle vynálezu tak není teplota vyfukovaných plynů snížena rovnoměrně, jako v případě, kdyby se snižoval přívod paliva do hořáku, nebo kdyby se chladicí vzduch předem přiměšoval do hořákových plynů. To má důsledek v tom, že radiálně vnitřní pásmo zůstává relativně horké, a to případně i při teplotě neochlazených hořákových plynů. Tento účinek je žádoucí, jelikož oblast řad otvorů v obvodové stěně rozvlákňovače by měla být udržována na relativně vysokých teplotách nad teplotou likvidu nebo teplotou devitrifikace nebo krystalizace, aby umožnila průtok skloviny skrz otvory.

Na druhé straně je žádoucí ochlazovat ztenčená vlákna poměrně rychle, aby dostatečně ztuhla a aby se zabránilo zpětnému smrštění ztenčených vláken na materiálová zrna vlivem povrchového napětí, a aby se také zabránilo vzniku emisí těkavých složek skla, například sodíku, silným účinkem teploty. Taková materiálová zrna, vlákna špatné kvality nebo jiné nevláknové formy také vedou ke zvýšenému obsahu nezvlákněných částic (granálií) ve výsledné rohoži z minerálních vláken. Poměrně výrazný chladicí účinek, vyvolávaný v radiálně vnější oblasti, má sklon k vyloučení takového nežádoucího účinku.

Vhánění chladicího plynu skrz vnější obvodovou stěnu hořákového výstupu také nemá za následek žádnou podstatnou potřebu nového nastavování u hořáku v případě změny materiálového složení. Jestliže se například rozvlákňuje sklo s vysokou teplotou tavení, může být přívod chladicího vzduchu jednoduše odpojen, a v případě rozvlákňování skel s nižšími teplotami tavení může být jakékoli požadované množství chladicího vzduchu přiváděno na základě pouhého otočení ventilu. Dá se tak dosáhnout optimálního nastavení na jakékoli složení materiálu, který se má rozvlákňovat, bez jakéhokoli zvláštního úsilí.

Skutečnost, že směr vhánění chladicích plynů je v podstatě příčný ke směru proudění hořákových plynů, má za následek vyloučení jakéhokoli znatelného vzrůstu impulzu a účinků kinetické energie hořákových plynů. Přívod chladicího plynu proto znatelně nemění ztenčovací účinek, vyvolávaný hořákovými plyny, takže přívod chladicího plynu nemění v tomto ohledu provozní podmínky zařízení. I když chladicí účinek chladicího plynu má sklon zvyšovat viskozitu minerálního materiálu, je toto v podstatě vyváženo zvýšením energetického obsahu celkového plynného proudu zaváděním chladicího plynu. Pracovní podmínky zařízení, zahrnující ztenčovací účinek, tak

-2CZ 293427 B6 zůstávají v podstatě nezměněné bez ohledu na to, zda se přivádí větší nebo menší množství chladicího plynu pro pokrytí teplotních potřeb rozvlákňované skelné kompozice.

Z WO 94/04469 je známé používat přídavného vnějšího hořáku pro přívod chladicího vzduchu z polohy ležící radiálně vně hořákového výstupu. V tomto případě je hořákový výstup uložen na radiálně vnitřní straně od horního vnějšího okraje rozvlákňovače. Takové uspořádání se obzvláště hodí pro zvlákňování tvrdých skel, majících vysokou teplotu tavení a nízkou viskozitu při teplotě tavení. Chladicí vzduch v tomto známém provedení protíná proud vyfukovaných plynů u vnějšího obvodu rozvlákňovače v bodě, kde je ztenčování na vlákna v podstatě dokončeno, přičemž se v tomto bodě zvyšuje viskozita. Vyfukovaný proud plynu je v podstatě rovnoběžný s hořákovým proudem a přidává tak složenému proudu impulz a kinetickou energii. Podle vynálezu jsou však plyny, vystupující ze samotných hořákových výstupů, chlazeny specifickým nehomogenním způsobem bez znatelného zvýšení jejich impulzu, které by dovolilo zvlákňování minerálního materiálu s teplotní charakteristikou srovnatelnou s tou, při které by teplota nechlazeného hořákového plynu byla nežádoucím způsobem vysoká a vyvolávala by vznik nezvlákněných částic.

Pokud jde o zařízení, navrhuje vynález zařízení pro rozvlákňování minerálního materiálu vnitřním odstřeďováním výše uvedeným způsobem, jehož obvodová stěna obsahuje velký počet průchozích otvorů s malým průměrem, kterými je roztavený materiál odstřeďován pro vytváření primárních vláknových útvarů, které jsou vystaveny přídavnému ztenčovacímu působení plynného proudu, proudícího podél uvedené obvodové stěny rozvlákňovače a ohřívajícího ji, a vytvářeného soustředným prstencovým vnějším hořákem majícím prstencovitou výfukovou mezeru, vymezovanou vnější obvodovou stěnou a vnitřní obvodovou stěnou, a uspořádanou souběžně s osou rozvlákňovače, přičemž podstata řešení spočívá v tom, že ve vnější obvodové stěně prstencovité výfukové mezery jsou umístěny vháněcí prostředky chladicího plynu, orientované napříč k ose rozvlákňovače a napříč prstencovité výfukové mezery a otevřené do této prstencovité výfukové mezery.

Podle výhodného provedení zařízení podle vynálezu jsou vháněcí prostředky vytvořeny ve formě skupiny otvorových průchodů, ústících do prstencovité výfukové mezery a majících každý průměr od 1 do 3 mm a obzvláště okolo 2 mm.

Vzdálenost mezi dvěma po sobě následujícími otvorovými průchody, rovnoměrně rozdělenými po obvodě vnější obvodové stěny, je podle dalšího znaku zařízení podle vynálezu od 2 do 15 mm, zejména od 5 do 12 mm. Větším hodnotám je dávána přednost při uspořádáních v jedné řadě, a nižším hodnotám při uspořádání ve více řadách, přičemž vzdálenost se měří mezi prostřídanými otvory jednotlivých řad. Výfukové otvorové průchody jsou s výhodou uspořádány v nejméně dvou řadách se vzdáleností mezi sousedními řadami od 2 do 10 mm, s výhodou 5 mm.

Podle dalšího znaku vynálezu jsou vháněcí prostředky tvořeny souvislou obvodovou štěrbinou, vytvořenou ve vnější obvodové stěně. Šířka obvodové štěrbiny je s výhodou od 0,3 do 1 mm, přičemž je dále výhodné, je-li šířka obvodové štěrbiny nastavitelná.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, na kterých znázorňuje obr. 1 schematický podélný řez zařízení podle vynálezu, obr. la detail z obr. 1 ve zvětšeném měřítku, ukazující alternativní provedení, obr. lb další obměnu detailu z obr. la, obr. 2 grafické znázornění rozdělení teploty po šířce hořákového výstupu právě pod výstupní plochou a obr. 3 grafické znázornění rozdělení teploty radiálně směrem ven od obvodové stěny rozvlákňovače odstřeďovacího zařízení.

-3CZ 293427 B6

Příklady provedení vynálezu

Rozvlákňovací jednotka zařízení, zjednodušeně znázorněného na obr. 1, sestává v podstatě z rozvlákňovače 1, jehož obvodová stěna 2 je opatřena vypouštěcími průchozími otvory. Obvodová stěna 2 je připojena přes spojovací pás 4 k přírubě 3. Jak je patrné z výkresů, jsou obvodová stěna 2, spojovací pás 4 a příruba 3 vytvořeny jako celek z jednoho kusu. Příruba 3 na nosném hřídeli 5, který je ve znázorněném provedení dutý a jeho dutinou se přivádí roztavený minerální materiál. Nosný hřídel 5 nebo i příruba 3 pro tento účel nese soustředný rozdělovači prostředek 6, obvykle označovaný jako pohárek nebo koš. Rozdělovači prostředek 6 s obvodovou stěnou, která má relativně nízký počet otvorů s relativně velkými průměry, slouží jako dnová stěna rozvlákňovače a rozděluje proud roztaveného minerálního materiálu jeho dělením do více praménků, které jsou rozdělovány po vnitřním obvodě obvodové stěny 2.

Rozvlákňovač 1 je obklopen více ohřívacími zařízeními, a to prstencovou středofrekvenční cívkou 7, která zejména ohřívá dolní část rozvlákňovače 1_, především pro kompenzování nedostatečného ohřevu hořáku a chlazení při styku s okolním vzduchem, který je výrazně ochlazený tím, že značná množství vzduchu jsou nasávána otáčením rozvlákňovače 1, a vodou chlazeným prstencovým vnějším hořákem 8. Vnější hořák 8 má vnější obvodovou stěnu 9 a vnitřní obvodovou stěnu 10, vymezující mezi sebou prstencovitou výfukovou mezeru 8A. Konce obvodových stěn 9 a 10 vnějšího hořáku 8 jsou uloženy v malém odstupu od rozvlákňovače 1, například okolo 5 mm, přičemž vnitřní stěna 10 je přibližně v líci s horní vnější hranou rozvlákňovače 1.

Prstencový vnější hořák 8 vyvíjí vysokou teplotu a vysokou rychlost plynného proudu, směrovaného v podstatě svisle, takže prochází podél obvodové stěny 2. Proud plynu jednak slouží k ohřívání obvodové stěny 2 nebo udržování její teploty, a jednak přispívá ke ztenčování primárních vláknových útvarů rozvlákňovaného roztaveného vlákenného materiálu na vlákna.

Jak je znázorněno na výkrese, je vnější hořák 8 s výhodou obklopován, dále radiálně směrem ven, foukacím prstencem 11 na foukání chladného vzduchu, jehož hlavním účelem je omezovat radiální rozpínání horkého plynného proudu, čímž se brání vytvářeným vláknům, aby se dostávala do styku s prstencovým magnetem 7.

Vnější hořáky rozvlákňovače 1 jsou doplňovány na vnitřní straně vnitřním prstencovým hořákem 12, který je uložen uvnitř nosného hřídele 5 a je používán během rozběhové fáze rozvlákňovací jednotky pro předehřev rozdělovacího prostředku 6.

Konstrukce rozvlákňovací jednotky, jak je popsána výše, je obecně obvyklého typu. Podle vynálezu má však vnější obvodová stěna 9 chladicí komoru 14, jejíž prstencový kanál je rozdělen přepážkou 15 pro vytvoření dolní přetlakové komory 16 pro chladicí vzduch. Chladicí komora 16 je v tekutinovém spojení s výstupem hořáku přes vháněcí prostředky 170, vytvořené jako řada otvorových průchodů 17 ve vnější obvodové stěně 9. Otvorovými průchody 17 vstupuje chladicí vzduch, nebo jakýkoli jiný chladicí plyn, do hořákového výstupu a je zde přiměšován k hořákovým plynům.

Otvorové průchody 17 mohou být přizpůsobeny potřebám daného případu. Ve znázorněném příkladném provedení je vytvořena jedna řada otvorových průchodů 17 s průměrem 2 mm a vzdáleností mezi dvěma po sobě následujícími otvory 17 o velikosti 10 mm. Má-li rozvlákňovač průměr 400 mm, je okolo celého obvodu prstencového kanálu 13 rozmístěno v jedné řadě s rovnoměrnými rozestupy 120 otvorových průchodů.

Je-li to vhodné, mohou být otvorové průchody 17 vháněcích prostředků 170 také uspořádány ve dvou nebo více řadách a obr. la ukazuje příklad takového provedení se vzájemnou vzdáleností mezi sousedními otvorovými průchody 17 s průměrem 2 mm, ležících v různých řadách, o veli-4CZ 293427 B6 kosti 5,5 mm. Vháněcí prostředky 180 mohou být také vytvořeny ve formě štěrbiny 18, jak je znázorněna na obr. lb, která přináší výhodu v tom, že umožňuje nastavení šířky svislé štěrbiny, jak je schematicky znázorněno a symbolicky vyznačeno dvojitou šipkou na obr. lb. S takovým alternativním uspořádáním otvorových průchodů 17 nebo štěrbiny 18 mohou být v daném 5 případě snadno pokryty různé potřeby konkrétní praktické aplikace.

Na obr. 2 a 3 je znázorněno rozdělení teploty, naměřené ve dvou praktických provedeních. Zatímco obr. 2 ukazuje rozdělení teploty v úrovni 1 mm pod výstupní plochou hořákového výstupu, ukazuje obr. 3 rozdělení teploty v úrovni nejvyšších průchozích otvorů v obvodové stěně 2 10 rozvlákňovače 1 ve vzdálenosti 19 mm pod výstupní plochou hořákového výstupu. Radiální naměřená vzdálenost, vynesená na obr. 2 a 3 na vodorovné ose, je naměřena od vnější stěny 9 výstupu.

Dolní křivka rozdělení teplot s vnitřním prstencovým horkým pásmem A a vnějším prstencovým 15 chladicím pásmem C byla naměřena pro provedení znázorněné na obr. la, mající dvě řady otvorových průchodů 17, zatímco dolní křivka s jediným pásmem B je bez vhánění chladicího plynu. Horní a dolní křivka poskytují samy o sobě náležité vysvětlení účinku vynálezu. Obr. 2 demonstruje vliv chladicího plynu v levé části obrázku snižováním teplot v chladicím pásmu C.

Jak je znázorněno na obr. 3, je teplota v blízkosti obvodu rozvlákňovače 1 vysoká a výrazně 20 klesá v chladicím pásmu C ve vzdálenosti několika milimetrů radiálně směrem ven, čímž se napomáhá rychlému ztuhnutí ztenčovaných vláken.

Účinky vyvolávané vynálezem byly popsány výše s důrazem na výrobu vláken ze skel s nízkými teplotami tavení. Tyto účinky však mohou být zjevně použity také pro rozvlákňování minerální25 ho materiálu s vysokými teplotami tavení, pokud se zvýší teplota hořáku a pokud se provádí následné ochlazování přívodem chladicího plynu otvorovými průchody 17 nebo štěrbinou 18.

Claims (8)

1. Způsob výroby minerální vlny z roztaveného minerálního materiálu, přiváděného do roz-

35 vlákňovače (1), jehož obvodová stěna (2) obsahuje velký počet průchozích otvorů s malými průměry, kterými se roztavený minerální materiál odstřeďuje pro vytváření primárních vláknových útvarů, které se podrobují následnému ztenčovacímu působení prstencovité uspořádaného horkého plynného proudu, proudícího podél uvedené obvodové stěny (2) rozvlákňovače (1) a ohřívajícího ji, a vytvářeného prstencovým hořákem (8), uspořádaným soustředně s rozvlákňo40 vačem (1), přičemž vyfukovaný prstencovité uspořádaný horký plynný proud, vytahující a ztenčující primární vláknové útvary, které vystupují z otvorů obvodové stěny rozvlákňovače (1), vytváří okolo obvodové stěny (2) rozvlákňovače (1) oblast ztenčování vláken, vyznačený tím, že se do horkého plynného proudu přivádí před jeho výstupem z hořáku 45 (8) chladicí plyn, jako vzduch, vstupující do horkého plynného proudu z vnější strany a napříč k ose hořáku (8) a rozvlákňovače (1), přičemž tento chladicí plyn je strháván horkým plynným proudem, v němž vytváří, po výstupu prstencovité uspořádaného horkého plynného proudu z hořáku, radiálně vnější prstencové chladi50 cí pásmo (C), ležící ve vzdálenosti několika milimetrů od obvodové stěny (2) rozvlákňovače (1) a obklopující vnitřní prstencové horké pásmo (A) rozvlákňovače (1),

-5CZ 293427 B6 t přičemž teplota chladicího pásma (C) je podstatně nižší než je teplota horkého pásma (A) a je alespoň ve vnější části pásma ztenčování pod teplotou tuhnutí taveniny minerálního materiálu, zatímco v horkém pásmu je udržována vysoká teplota k udržování taveniny v roztaveném stavu způsobilém vytahování a ztenčování.

2. Zařízení pro rozvlákňování minerálního materiálu vnitřním odstřeďováním, pro provádění způsobu podle nároku 1, s rozvlákňovačem (1), jehož obvodová stěna (2) obsahuje velký počet průchozích otvorů s malým průměrem, kterými je roztavený materiál odstřeďován pro vytváření primárních vláknových útvarů, které jsou \ystaveny přídavnému ztenčovacímu působení horkého ío plynného proudu, proudícího podél uvedené obvodové stěny (2) rozvlákňovače (1) a ohřívajícího ji, a vytvářeného soustředným prstencovým vnějším hořákem (8) majícím prstencovitou výfukovou mezeru (8A), vymezovanou vnější obvodovou stěnou (9) a vnitřní obvodovou stěnou (10), a uspořádanou souběžně s osou rozvlákňovače (1),

15 vyznačené tím, že ve vnější obvodové stěně (9) prstencovité výfukové mezery (8A) jsou umístěny vháněcí prostředky (170, 180) chladicího plynu, orientované napříč kose rozvlákňovače (1) a napříč prstencovité výfukové mezery (8A) a otevřené do této prstencovité výfukové mezery (8A).

20

3. Zařízení podle nároku 2, vyznačené tím, že vháněcí prostředky (170) jsou vytvořeny ve formě skupiny otvorových průchodů (17), ústících do prstencovité výfukové mezery (8A) a majících každý průměr od 1 do 3 mm a obzvláště okolo 2 mm.

4. Zařízení podle nároku 3, vyznačené tím, že vzdálenost mezi dvěma po sobě násle25 dujícími otvorovými průchody (17), rovnoměrně rozdělenými po obvodě vnější obvodové stěny (9), je od 2 do 15 mm, zejména od 5 do 12 mm.

5. Zařízení podle nároku 4, vyznačené tím, že výfukové otvorové průchody (17) jsou uspořádány v nejméně dvou řadách se vzdáleností mezi sousedními řadami od 2 do 10 mm,

30 s výhodou 5 mm.

6. Zařízení podle nároku 2, vyznačené t í m , že vháněcí prostředky (180) jsou tvořeny souvislou obvodovou štěrbinou (18), vytvořenou ve vnější obvodové stěně (9).

35

7. Zařízení podle nároku 6, vyznačené tím, že šířka obvodové štěrbiny (18) je od 0,3 do 1 mm.

8. Zařízení podle nároku 6 nebo 7, vyznačené tí m , že šířka obvodové štěrbiny (18)je nastavitelná.