CZ291285B6

CZ291285B6 - Jedlý rostlinný tuk

Info

Publication number: CZ291285B6
Application number: CZ19981429A
Authority: CZ
Inventors: Cornelis Laurentius Sassen; Leendert Hendrik Wesdorp
Original assignee: Unilever N. V.
Priority date: 1995-11-10
Filing date: 1996-10-31
Publication date: 2003-01-15
Also published as: DE69605944D1; SK281648B6; PL183179B1; TR199800835T2; CA2237177A1; US6238723B1; WO1997016978A1; AU7562596A; HUP9903513A3; ZA969376B; ATE188093T1; DK0862368T3; PT862368E; CA2237177C; AU722142B2; CZ142998A3; JPH11506016A; ES2140910T3; GR3032964T3; MY116580A

Abstract

Jedl² rostlinn² tuk, kter² v z sad neobsahuje zbytky nasycen²ch mastn²ch kyselin v uspo° d n trans a hod se k pou it pro p° pravu pomaz nky. Tuk sest v z interesterifikovan sm si 30 a 90 % °epkov ho oleje s vysok²m pod lem zbytk kyseliny laurov a 10 a 70 % oleje A, obsahuj c ho alespo 40 % zbytk nasycen²ch mastn²ch kyselin, z nich alespo 80 % tvo° zbytky C.sub.16-18.n. mastn²ch kyselin a nejv² e 60 % tvo° zbytky C.sub.16.n. mastn²ch kyselin. Tuk se pou v k v²rob margar nov²ch tuk a pomaz nek.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká jedlého rostlinného tuku, v zásadě neobsahujícího zbytky trans-nenasycených mastných kyselin, margarínového tuku s obsahem uvedeného tuku a jedlých tukových pomazánek, připravených s margarínovým tukem.

Dosavadní stav techniky

Jedlé tukové pomazánky jsou produkty jako pokrmový tuk, máslo, margarín, halvarín, velmi nízkotučné tukové pomazánky, např. obsahující pouze 20 % tuku a podobně. Takové produkty 15 obvykle obsahují spojitou tukovou fázi, ve které tuk tukové fáze zahrnuje tekutý olej, stejně jako síťovinu tukových krystalů, které tuku poskytují strukturu. Takové produkty nemusejí obsahovat vodnou fázi, ale často ji obsahují a vodná fáze je většinou přítomna jako disperzní fáze, rozptýlená ve spojité tukové fázi jako malé kapénky. Tukové pomazánky ovšem mohou obsahovat i spojitou vodnou fázi. V takovém případě může tuková fáze vytvářet disperzní fázi, jemně 20 rozptýlenou ve spojité vodné fázi, nebo může vytvářet druhou spojitou fázi. Pokud pomazánka obsahuje spojitou vodnou fázi, ta typicky zahrnuje hydrokoloidy, tj. želírující nebo zahušťovací činidla, která přispívají k tvárnosti produktu.

Nedávné publikace konstatovaly, že zbytky mastných kyselin s dvojnou vazbou v upořádání trans (tzv. trans-nenasycené) mají na hladinu krevního cholesterolu účinek, připomínající účinek nasycených mastných kyselin (SAFA). Tato zjištění vyvolala poptávku zákazníků po výrobcích, v nichž je obsah trans-nenasycených zbytků mastných kyselin nejméně významně snížen, nejlépe je však nulový.

Dodavatelé jedlých tukových pomazánek na tuto novou poptávku rychle odpověděli a přeformovali stávající výrobky a představili nové ta, aby poskytli výrobky se sníženým množstvím zbytků trans-nenasycených mastných kyselin nebo dokonce výrobky v zásadě tyto zbytky neobsahující. Pomazánky bez zbytků trans-nenasycených mastných kyselin byly dostupné už po několik desítek let. Takové pomazánky jsou spíše měkkými produkty, které vyžadují skladování v chlad35 nu a jejich tuhost (konzistence) není mnoha zákazníky kladně přijímána. Zvláště tak zvané zdravotní pomazánky bez obsahu zbytků trans-nenasycených mastných kyselin představovaly poměrně malou část trhu již od počátku šedesátých let. Až do nedávná většina rostlinných pomazánek stále obsahovala podstatné množství zbytků trans-nenasycených mastných kyselin. Zejména u ztužených výrobků, např. těch, které jsou určené pro smažení a pečení, může činit obsah zbytků trans-nenasycených mastných kyselin až 40 až 50 % tuku a dokonce i více.

Nedávný obrat k pomazánkám o nízkém nulovém obsahu zbytků trans-nenasycených mastných kyselin vyvolal různé obtíže, jako 2Ύýšenou drobivost, horší rozpouštění v ústech, uvolňování méně příjemné vůně strukturní nedostatky, zejména zmivosti. V důsledku změněného složení 45 tuku začaly některé z obsažených tuků krystalizovat v podobě hrubých zrn, která jsou v pomazánce, která by měla mít jemný, hladký vzhled a stejný pocit vyvolávat v ústech, nepřijatelná.

Další obtíže nastaly ve výrobních zařízeních. Margarínové tuky o nízkém nebo nulovém obsahu zbytků trans-nenasycených mastných kyselin mají tendenci pomaleji krystalizovat, což tuky 50 učinilo nejen méně tvárnými a drobivějšími, ale také snížilo výrobní kapacitu linek na výrobu pomazánky. Snížení výkonu linek bylo nezbytné pro ponechání pomazánkám více času k získání dostatečně pevné tuhosti, konzistence. Samozřejmými důsledky byly kapacitní ztráty, přípravné investice a zvýšené výdaje na práci a energii.

-1 CZ 291285 B6

Následně byly vyvinuty výrobky s jasně zlepšenými senzoricky postřehnutelnými vlastnostmi výrobku. Ovšem pro taková zlepšení je obecně vyžadováno použití frakcionace tuku, což je dosti nákladný postup zpracování.

Vliv složení tuku na profil krevních tuků, jeden z hlavních indikátorů rizika kardiovaskulárních onemocnění, je vyjádřen Keysovým číslem (Keys Number, KN):

KN = C12 - C16 + trans - 0,5 PUFA kde „C12-C16“ udává procentní množství (vzhledem k celkovému tuku) zbytků nasycených mastných kyselin o 12 až 16 atomech uhlíku, „trans“ je procentní množství zbytků mastných kyselin, obsahujících jednu nebo více nenasycených dvojných vazeb v uspořádání trans, a „PUFA“ udává procentní množství zbytků mastných kyselin, obsahujících 2 nebo více dvojných vazeb, které by měly být všechny v cis-uspořádání.

Dříve zmíněné zdravotní pomazánky mají typicky zápornou hodnotu Keysova čísla, což znamená, že budou mít blahodárný účinek na profil krevních tuků.

Autoři tohoto vynálezu nyní objevili tuk v zásadě neobsahující zbytky trans-nenasycených mastných kyselin a s poměrně nízkou hodnotou KN, vykazující zlepšené vlastnosti, zejména přijatelnou tuhost. Nemusí být frakcionován, rovněž nemá sklon k vytváření zrnité struktury a krystalizuje poměrně rychle. Pomazánkové výrobky obsahující tento tuk jsou tvárnější a méně drobivé než výrobky s tuky o nízkém obsahu zbytků trans-nenasycených mastných kyselin, známé z předchozího stavu techniky.

Podstata vynálezu

Vynález předkládá jedlý rostlinný tuk, v zásadě neobsahující zbytky trans-nenasycených mastných kyselin, který se hodí k přípravě pomazánky. Tuk je složen z interesterifikované směsi 30 až 90 % oleje z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové a 10 až 70 % oleje A, který obsahuje nejméně 40 % zbytků nasycených mastných kyselin, z nichž alespoň 80 % tvoří zbytky Ci6 až Ci₈ mastných kyselin a nejvýše 60 % tvoří zbytky C₁₆ mastných kyselin. Směs s výhodou zahrnuje 40 až 80 % oleje z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové, který je s výhodou nehydrogenovaný.

Olej z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové s výhodou obsahuje 20 až 75 % a lépe pak 30 až 65 % zbytků kyseliny laurové.

Olej A s výhodou obsahuje alespoň 60 % a lépe 80 až 100 % zbytků nasycených mastných kyselin, z nichž s výhodou nejvýše 40 % a lépe 0 až 30 % tvoří zbytky C]₆ mastných kyselin.

Vynález dále předkládá margarínový tuk, obsahující 0 až 10% zbytků trans-nenasycených mastných kyselin, kterýžto tuk sestává z 20 až 100 % předkládaného tuku, volitelně nejvýše z 80 % tekutého oleje a volitelně nejvýše z 40 % jiného tuku B.

Vynález rovněž zahrnuje jedlou tukovou pomazánku, obsahující tukovou fázi a volitelně vodnou fázi, triglyceridová část tuková fáze sestává v podstatě z předkládaného margarínového tuku.

V tomto popisu jsou výrazy „olej“ a „tuk“ používány záměrně, přičemž olej obecně označuje tuk v jeho tekutém stavu. Tekutým olejem je míněn jedlý triglyceridový olej, který při 20 °C neobsahuje pevný tuk a s výhodou ještě i při 15 °C. Tukem jsou míněny triglyceridy, získané buď přímo z přírodních zdrojů (jednoduchý tuk), nebo jako produkt postupu jako je interesterifikace či směšování.

-2CZ 291285 B6

Díly, procentní údaje a poměry jsou vyjádřeny pomocí hmotnosti, pokud není uvedeno jinak. Procenta zbytků mastných kyselin jsou udávána vzhledem k celkovému množství zbytků mastných kyselin daného tuku.

Obsah pevného tuku v daném tuku je udáván N-hodnotami, které mohou být měřeny podle metody uvedené ve Fette, Seifen a Anstrichmittel 80, 180 až 186, 1978. Nezbytná stabilizace se provádí zahřátím na 80 °C, poté udržováním při teplotě alespoň 60 °C po dobu nejméně 10 minut, udržováním při teplotě 0 °C po dobu 60 minut a po dobu 30 minut při teplotě měření.

V zásadě neobsahující zbytky trans-nenasycených mastných kyselin znamená obsah menší než 3 %, lépe pak menší než 1 % zbytků trans-nenasycených mastných kyselin. Složení mastných kyselin v tuku se měří GLC analýzou methylesteru mastných kyselin (FAME), jak je popsáno například v EP 78 568. Obsah dvojných vazeb v uspořádání trans v tuku se měří jako obsah kyseliny elaidové, tak, jak je popsáno vJAOCS 54. 208, 1977. Margarínový tuk je výraz, používaný pro tuk, který vytváří základ tukové fáze, sloužící k přípravě pomazánky. Margarínový tuk se obvykle skládá z pevné složky, tvrdého kmene, která tuku poskytuje strukturu, a tekuté složky, často rostlinných olejů.

Běžný olej z řepkových semen neobsahuje zbytky kyseliny laurové v měřitelném množství. Rozvoj biotechnologií poskytl různé typy oleje z řepkových semen se zvýšeným obsahem zbytků kyseliny laurové. WO 92/20 236 udává příklady transformovaných rostlin rodu Brassica, jejichž semena obsahují olej, mající obsah zbytků kyseliny laurové v rozmezí od 12 do 51 molámích procent. Později vyvinuté oleje obsahují i více zbytků kyseliny laurové.

Olej z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové, používaný v tomto vynálezu, s výhodou obsahuje 20 až 75 hmotnostních % a lépe 30 až 65 % zbytků kyseliny laurové. Řepkový olej s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové je s výhodou nehydrogenovaný řepkový olej s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové a s výhodou je ve směsi k interesterifikaci přítomen v množství 40 až 80 %.

Typ a množství řepkového oleje s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové je s výhodou zvolen tak, aby interesterifikovaná směs obsahovala 7 až 40% a lépe 10 až 32% zbytků kyseliny laurové.

Tuk podle tohoto vynálezu je získán interesterifikaci řepkového oleje s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové olejem A. Olejem A může být jednoduchý tuk, nebojím může být směs tuků.

V obou případech by měl olej A obsahovat alespoň 40 % zbytků nasycených mastných kyselin (SAFA) a z nich alespoň 80% by mělo mít uhlíkový řetězec v délce 16 až 18 atomů uhlíku, zatímco množství Cj6, tj. zbytků kyseliny palmitové, by v SAFA nemělo přesahovat 60 %. Obsah SAFA v oleji A činí s výhodou 60 až 100 %, ještě lépe pak 80 až 100 %. Obsah Cu v SAFA oleje A je s výhodou 0 až 40 %, lépe 0 až 30 % a zvláště pak 0 až 20 %. Olej A je vhodně zvolen ze skupiny, sestávající z plné hydrogenovaných olejů, získaných z oleje ze sojových bobů, z oleje z řepkových semen, z oleje z bavlníkových semen, ze slunečnicového oleje, z palmového oleje, palmoolejového stearinu a/nebo z plně hydrogenovaných složek, vytvořených z těchto olejů, nebo směsí dvou či více z těchto olejů. Rovněž různé druhy např. sojového nebo řepkového oleje s vysokým obsahem zbytků kyseliny stearové a jejich podíly mohou být užity v této skupině nebo jako olej A. Do oleje A mohou být také začleněny některé tekuté oleje. Druhy olejů, obsahující vysoký podíl zbytků kyseliny stearové, jsou méně upřednostňované vzhledem k vysokým nákladům na frakcionaci. Palmoolejový stearin je ovšem hojně dostupný za nízkou cenu, neboť je vedlejším produktem při výrobě středního podílu palmového oleje a oleinu z palmového oleje. Přesná volba tuku nebo směsi tuků pro použití jako olej A je na jedné straně ovlivňována dostupností a cenou a na druhé straně požadovaným složením mastných kyselin podle vynálezu.

Olej A s výhodou obsahuje alespoň 80 až 100 % a výhodněji 90 až 100 % volných zbytků mastných kyselin, navykazujících uspořádání trans, které mají v uhlíkovém řetězci 16 až 18 atomů

-3CZ 291285 B6 uhlíku, zvláště zbytků kyseliny palmitové (Ci6_:o), stearové (Ci8_:o), olejové (C_lg:i, cis), linolové (C|8 2, cis, cis) a linolenové (C_]g3, všechny cis).

Interesterifikace se provádí buď náhodná nebo výběrová (selektivní) a používá se buď chemický katalyzátor, nebo biokatalyzátor, například lipáza. Postupy interesterifikace jsou v oboru dobře známé. Interesterifikace je s výhodou enzymovou interesterifikací, využívající selektivní 1,3— lipázu. Taková reakce se může vhodně provádět spojitým (kontinuálním) způsobem za použití např. reaktoru s baleným ložem.

Tuk má s výhodou takový obsah pevného tuku, jaký je uveden v tabulce I:

Tabulka I

	s výhodou	ještě lépe
N10	30 až 90	40 až 80
N20	15 až 60	20 až 55
N30	2 až 30	2 až 20
N35	0 až 15	£8

Vynález rovněž obsahuje způsob výroby předkládaného tuku, který zahrnuje kroky:

a) přípravy směsi, která v zásadě neobsahuje zbytky mastných kyselin v uspořádání trans, skládající se z

i) 30 až 90 % řepkového oleje s vysokým podílem kyseliny laurové, a ii) 10 až 70 % oleje A, obsahujícího alespoň 40 % SAFA, z nichž

- alespoň 80 % představují zbytky C_]6& i8 mastných kyselin a

- nejvýše 60 % představují zbytky Cj₆ mastných kyselin,

b) interesterifikace směsi, a

c) získání interesterifikovaného tuku.

Výše uvedené preference, týkající se tuku, jsou používány také v předkládaném způsobu.

Předkládaný margarínový tuk nebo směs tuku obsahuje 0 až 10% a lépe 0 až 6% zbytků trans-nenasycených mastných kyselin. Přednost se však dává tomu, aby v zásadě takové zbytky neobsahoval.

Směs margarínového tuku může sestávat z předkládaného tuku, například k vytvoření pevných margarínů nebo pokrmových tuků, neboje směsí. Směs margarínového tuku má s výhodou složení, uvedené v tabulce II:

Tabulka II až 90 % (30 až 80 %) 5 až 70 % (20 až 60 %) 0až40%(0až20%) tuk tekutý olej jiný tuk B přičemž hodnotám, uvedeným v závorkách, se dává přednost.

-4CZ 291285 B6

Vhodnými tekutými oleji jsou: slunečnicový olej, řepkový olej s nízkým podílem kyseliny erukové (s nízkým obsahem kyseliny laurové), sojový olej, lněný olej, bavlníkový olej a podobně, druhy těchto olejů, které mají vysoký podíl zbytku kyseliny olejové, podzemnicový olej a směsi 5 dvou nebo více z uvedených olejů.

Na rozdíl od složky tekutého oleje obsahuje tukB takový tuk, který je pevný při teplotě 20 °C. Tuk B může být zvolen z množství různých tuků: méně se upřednostňuje palmojádrový olej, kokosový olej, palmový olej, podíl takových olejů, hydrogenovaná složka, vyrobená z takových 10 olejů, interesterifikovaná složka jednoho nebo více z takových olejů a směsi dvou nebo více z uvedených látek, neboť takové složky mají nepříznivý účinek na KN produktu. Upřednostňovanějšími tuky B jsou hydrogenovaný řepkový olej s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové, sojový olej s vysokým obsahem zbytků kyseliny stearové, používány jsou i druhy slunečnicového oleje a/nebo řepkového oleje, jejich podíly a směsi dvou nebo více z uvedených olejů. 15 Nej upřednostňovanějším tukem B je plně hydrogenovaný řepkový olej s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové.

Tuk B má s výhodou kluzný bod tání 33 až 55 °C, lépe pak 37 až 52 °C. Tuk B se může skládat z částečně hydrogenovaného tuku nebo ho může zahrnovat, jedná se například o palmový olej 20 nebo palmový olein, hydrogenovaný na kluzný bod tání 35 až 46 °C, i když částečně hydrogenovaný tuk není upřednostňován. V každém případě by neměl být ve směsi margarínového tuku překročen nej vyšší obsah 10 % zbytků mastných kyselin v uspořádání trans. Množství tuku B ve směsi margarínového tuku, pokud je obsažen, s výhodou nepřevyšuje 25 %. Výhodněji pak množství tukuB ve směsi představuje 0 až 20%. Tuky, vytvářející směs margarínového tuku, 25 jsou s výhodou zvoleny tak, aby výsledný obsah pevného tuku ve směsi odpovídal množství, uvedeném v tabulce III.

Tabulka III

N10

N20

N30

N35 s výhodou až 55 až 35

0,5 až 20 0 až 10 ještě lépe až 40 až 25 až 8 <5

Směs margarínového tuku s výhodou neobsahuje živočišný tuk jako je lůj, sádlo a máslo. Směs margarínového tuku může obsahovat nehydrogenovaný mořský olej, např. rybí tuk (olej) ze sardinek, ale výhodněji se směs margarínového tuku skládá z tuků, pocházejících z rostlinných 35 zdrojů.

Tuková fáze pomazánky může obsahovat kromě margarínového tuku také malá množství přídavných látek, například lecitin, monoglycerid, β-karotenové barvivo, vitamíny, příchutě, další emulgační činidla jako ester polyglycerolu, práškové bílkoviny a/nebo soli a podobně. Tyto 40 přídavné látky jsou často rozpuštěny v malém množství oleje. Tuk tukové fáze sestává v podstatě, což znamená alespoň z 95 %, s výhodou pak alespoň z 97 %, z předkládané směs margarínového >

tuku.

K výrobě poznámky, tj. tvárného tuku či pokrmového tuku, lze tukovou fázi zpracovávat jako takovou bez vodné fáze, například podrobením fáze roztaveného tuku ochlazení a opracování např. na lince Voltator. Výsledný tvárný tuk nebo pokrmový tuk lze použít například k vaření nebo pečení.

-5CZ 291285 B6

Pomazánka s výhodou obsahuje i vodnou fázi. Vodná fáze může kromě vody zahrnovat mléčné složky, například bílkoviny a/nebo laktózu, konzervační činidla, příchuť, potravinářskou kyselinu, želírující činidla a zahušťovací činidla (plniva).

Spojitou fází pomazánky je s výhodou tuková fáze, zatímco vodná fáze je přítomná jako disperzní fáze, jemně rozptýlená v tukové fázi. Pomazánka s výhodou obsahuje 15 až 85 % tukové fáze a 15 až 85 % vodné fáze, ještě lépe pomazánka sestává z 30 až 83 % tukové fáze a 17 až 70 % vodné fáze.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Tuk byl připraven náhodou interesterifikací směsi 65 hmotnostních dílů řepkového oleje s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové a 35 hmotnostních % plně hydrogenovaného sójového oleje. Před reakcí byla směs olejů sušena 1 hodinu při 130 °C ve vakuu 100 Pa. Interesterifíkace byla prováděna za použití 0,06 % methylátu sodného jako katalyzátoru po dobu 20 minut při 110 °C a za tlaku 100 Pa. Reakční směs byla následně promývána vodou při 90 °C, dokud nebyla promývací voda neutrální, a tuk byl následně rafinován (čištěn) obvyklým způsobem. Tabulka IV udává vlastnosti výchozích tuků a tabulka V vlastnosti výsledného tuku.

Tabulka IV

	řepkový olej s vysokým podílem kyseliny laurové	plně hydrogenovaný sójový olej
mastné kyseliny hmotn. %
C8	0	0
C10	0	0
C12	38,0	0
C14	4,1	0,1
C16	2,8	10,9
C18	1,3	87,3
C18:l	33,4	0,3
Cl 8:2	H,4	0
C18:3	6,9	0
ostatní	2,1	1,4
celkové trans	0	< 0,5 %
celkové SAFA		99,8 %
z nichž C]6 až Cig		87,8 %
pouze C]6		10,9%
celkové C_]6 až Cu		98,6 %

-6CZ 291285 B6

Tabulka V

Interesterifikovaný tuk

N10

N20

N30

N35

73,3

46,0

17,0

7,4

Dvě směsi margarínového tuku byly připraveny smísením interesterifikovaného tuku s rafinovaným řepkovým olejem. Viz tabulku VI.

io Tabulka VI

Směsi margarínového tuku

	margarínový tuk A	margarínový tuk B
interesterifikovaný tuk	50 hmotn. %	57 hmotn. %
řepkový olej	50 hmotn. %	43 hmotn. %
KN	10,5	13,2
obsah trans	<1 %	<1 %
N10	30,0	35,3
N20	14,9	18,8
N30	5,1	6,4
N35	2,4	2,4

Tuková fáze a vodná fáze margarínů měly následující složení:

Tuková fáze:

dílů

0,2 dílu

0,1 dílu

p.m.

směs margarínového tuku (tabulka VI) monoglycerid lecitin β-karotenové barvivo

Vodná fáze:

18 dílů 2 díly 0,1 dílu p.m.

voda prášková syrovátka sůl kyselina citrónová do pH 4,4

Vodná fáze a tuková fáze se spojují, dokud je zpracování udržováno při teplotě 50 °C a poté se zpracovávají na běžné lince Votator k získání tukově spojité pomazánky s disperzní (rozptýlenou) vodnou fází. Získaný produkt s tukem A je plněn do tub. Produkt získaný s tukem B je dostatečně pevný pro balení do přebalů.

Claims

5 1. Jedlý rostlinný tuk, v zásadě neobsahující zbytky trans-nenasycených mastných kyselin a hodící se k přípravě pomazánky, vyznačující se tím, že je složen z interesterifikované směsi 30 až 90 % hmotn. oleje z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové a 10 až 70 % hmotn. oleje A, který obsahuje alespoň 40 % hmotn. zbytků nasycených mastných kyselin, z nichž alespoň 80% hmotn. tvoří zbytky Ci6 až Ci₈ mastných kyselin, 10 a nejvýše 60 % hmotn. tvoří zbytky C₁₆ mastných kyselin.
2. Jedlý rostlinný tuk podle nároku 1,vyznačující se tím, že olej z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové je nehydrogenovaným olejem z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové.
3. Jedlý rostlinný tuk podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že směs obsahuje 40 až 80 % hmotn. oleje z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové.
4. Jedlý rostlinný tuk podle kteréhokoli z nároků laž3,vyznačující se tím, že olej 20 z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové obsahuje 20 až 75 % hmotn.

a s výhodou 30 až 65 % hmotn. zbytků kyseliny laurové.
5. Jedlý rostlinný tuk podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že olej A obsahuje alespoň 60 % hmotn. a s výhodou 80 až 100 % hmotn. zbytků nasycených mast-

25 ných kyselin.
6. Jedlý rostlinný tuk podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že ze zbytků nasycených mastných kyselin oleje A nejvýše 40 % hmotn. a s výhodou 0 až 30 % hmotn. tvoří zbytky Ci6 mastných kyselin.
7. Margarínový tuk, vyznačující se tím, že obsahuje 0 až 10 % hmotn. zbytků nenasycených mastných kyselin v uspořádání trans a sestává z:

20 až 100 % hmotn. tuku kteréhokoli z nároků 1 až 6,

35 0 až 80 % hmotn. tekutého oleje, a

0 až 40 % hmotn. jiného tuku B.
8. Jedlá pomazánka, vyznačující se tím, že obsahuje tukovou fázi a volitelně vodnou fázi, přičemž tuk tukové fáze sestává v zásadě z margarínového tuku podle nároku 7.