CZ283732B6 - Odlévací váleček pro zařízení na plynulé odlévání na jednom nebo mezi dvěma válečky - Google Patents

Abstract

Odlévací váleček pro zařízení na plynulé odlévání kovů na jednoum takovém válečku nebo mezi dvěma válečky, kterýžto váleček obsahuje jádro (2) a objímku (3), které jsou uspořádány vzájemně souose, spojovací prostředky pro spojení objímky (3) a jádra (2), zahrnující osové spojovací prostředky a rotační spojovací prostředky obsahují osové opěrné prostředky (4) pro opření objímky (3) oproti jádru (2), které jsou umístěny v rovině (P) v podstatě osově uprostřed vzhledem k válečku, přičemž středicí prostředky obsahují prostředky (34, 51, 35, 61) pro kuželovité pružné středění výhradně okrajů objímky (3) vzhledem k jádru (2).ŕ

Description

Vynález se týká plynulého odlévání, neboli kontinuálního lití, kovů, zejména oceli, a to na jednom válci nebo mezi dvěma válci. Týká se zejména konstrukčního uspořádání válce pro zařízení na plynulé odlévání, určeného pro shora uvedený postup.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že pro přímé získávání kovových výrobků se zeslabenou tloušťkou prostřednictvím odlévání kovů, jako je například tenký pásek o tloušťce několika milimetrů, zejména z oceli, byl vyvinut zvláštní odlévací postup, který se obecně nazývá plynulé odlévání mezi válci. Tento postup spočívá v lití roztaveného kovu do odlévacího prostoru, vymezeného mezi dvěma ochlazovanými válci s rovnoběžnými osami a dvěma bočními těsnicími stěnami, zpravidla uspořádanými proti čelním povrchům na koncích válečků.

Kov tuhne tím, že přichází do styku s ochlazovanými stěnami válců, přičemž jejich vzájemným otáčením v opačném směru je kovový pásek vytlačován ven v alespoň částečně ztuhlém stavu a jeho tloušťka se v podstatě rovná vzdálenosti mezi oběma válci. Tento postup umožňuje získávat tenký kovový pásek, zejména z oceli, a to přímo z roztaveného kovu. Zeslabená tloušťka tohoto pásku umožňuje jeho přímé následné zpracování válcováním za studená.

Je rovněž znám jiný odlévací postup, který je určen k odlévání plochých tenkých výrobků. Podle tohoto postupu je tekutý· kov, který je naléván na povrch jediného válce, uváděn do rotace, přičemž při styku s válcem zcela tuhne, takže vytváří nepřetržitý kovový pás.

Odlévání válce používané k provádění těchto odlévacích postupů, jsou zpravidla vnitřně ochlazovány a sestávají z jádra a objímky, které jsou uspořádány vzájemně souose, dále z prostředků pro osové a rotační připojení objímky na jádru, stejně jako z opěrných a středících prostředků objímky na jádru.

Odlévací válce uvedeného typu jsou popsány například v patentovém dokumentu FR-A-2 654 372.

Tento dokument popisuje válce, sestávající z jádra, které nese objímku z materiálu s dobrou tepelnou vodivostí, například ze slitiny mědi. Objímka je opatřena oběhovými kanálky pro chladicí tekutinu a je na jádru udržována vosové střední oblasti pomocí mechanického spoje tvaru T nebo spoje rybinovitého tvaru. Tento spoj umožňuje osové nastavení polohy objímky na jádru a přenos rotačního pohybu z jádra na objímku. Tento způsob montáže rovněž zabraňuje tomu, aby se objímka v radiálním směru odchylovala od jádra v důsledku tepelného rozpínání. K zamezení účinků tohoto rozpínání na okrajích objímky je objímka rovněž přidržována prstencovými koncovými destičkami, které jsou upraveny tak, že radiálnímu posunutí okrajů je zabráněno, neboť je umožněn jejich posun v osovém směru.

Takové uspořádání však vede k tomu, že objímka musí být vytvořena ve formě objemného kusu, aby bylo možno zaručit její montáž na jádru. To činí tuto součást nákladnou, přičemž navíc je vyžadována vysoká přesnost obrábění za účelem sestavení celého systému a jeho udržování na jádru.

A navíc montáž systému se spojem ve tvaru T nebo s rybinovým spojem způsobuje nutnost, aby objímka byla velmi silná ve své střední části a znatelně slabší směrem k okrajům. Tyto podstatné změny průřezu způsobují nepravidelné deformace objímky během jejího rozpínání.

Jiné uspořádání odlévacích válců je popsáno například v patentovém dokumentu JP-A-04. 224 054, který popisuje válec, sestávající z objímky a ze dvou polojader. Vrtání objímky je dvojkuželové a polojádra mají kuželovitý tvar, který je doplňkový ke tvaru vrtání objímky, která je tak polojádry nesena a podepírána v podstatě po celé své šířce. Polojádra jsou vzájemně spojena prostřednictvím pružných spojovacích prostředků, působících v osovém směru válce, za účelem udržování spojení objímky s jádrem, i když se objímka radiálně rozpíná.

Účelem tohoto uspořádáni je zabránit ztrátě kontaktu mezi objímkou a jádrem působením cyklických tepelných deformací objímky. U takovéhoto uspořádání je ovládání objímky jádrem prováděno pomocí tření v úrovni kuželových povrchů a není vyloučeno, že působením radiálního a osového rozpínání, proměnlivého podél obvodu, může dojít k přerušení kontaktu a následně k riziku špatného ovládání. Tento problém se může výrazně zhoršovat, pokud objímka podstupuje tepelné převýšení.

A navíc je u tohoto provedení udržování polohy objímky v osovém směru válce předmětem symetrického posunu polojader. Pokud není tento posun perfektně symetrický, způsobuje osové posunutí objímky vzhledem k její původní poloze. Toto posunutí je na újmu požadované těsnosti mezi okraji objímky a postranními těsnicími stěnami odlévacího prostoru, neboť tyto těsnicí stěny mají zaručit těsnost odlévacího prostoru a konců válců jako důsledek kontaktu s předními čelními plochami na okrajích objímky.

Je skutečně snadno pochopitelné, že u zařízení pro odlévání mezi dvěma válci není možné udržet nezbytný kontakt mezi těsnicí stěnou a okraji objímek, pokud osový posun objímek obou válců není identický.

Obecně řečeno se ukázalo, že zejména působením tepelné roztažnosti mají objímky odlévacích válců tendenci se deformovat, a pokud upevnění objímek na válcích není zaručeno optimálním způsobem, dochází k poruchám v otáčení objímek, a to zejména působením tlakových sil, vyvozovaných kovovým výrobkem během odlévání. Otáčení není nadále dokonale pravidelné a kruhové, takže dochází kjevu tzv. falešného oběhu. Tyto poruchy mohou zapříčinit těžkou újmu na kvalitě odlévaného výrobku, neboť způsobují na jeho povrchu geometrické nebo metalurgické vady.

Na druhé straně však není-li podepření a středění objímky prováděno pomocí stejných kusů pro jakýkoliv stupeň roztažnosti objímky, pak obrobení obrysu objímky, prováděné za studená přesně soustředným způsobem vzhledem k ose otáčení, se může za tepla ukázat jako excentrické z důvodu změny podpěr.

Podstata vynálezu

Účelem tohoto vynálezu je odstranit shora uvedené nedostatky a vyvinout hospodárný způsob výroby odlévacích válců, a zejména jejich objímek, což jsou součásti, náchylné k opotřebení, které musejí být snadno vyměnitelné a dostupné za nejnižší možné ceny v důsledku materiálových a technologických úspor.

Jedním z cílů tohoto vynálezu je rovněž zaručit plynulou a stálou podporu objímky během odlévání, a to jak za studená, tak i za tepla, a zejména:

- zaručit dobré osové a radiální středění a upnutí objímky na jádru;

-2CZ 283732 B6

- zajistit nej lepší možnou souměrnost vzhledem ke středové rovině válce, kolmé kjeho ose;

- zajistit stálé ovládání objímky jádrem a nepřetržitý převod kroutícího momentu bez ohledu na případné deformace objímky;

- omezit napětí v objímce a v jádru, i když dojde k jejich deformacím v důsledku rozpínání;

- zajistit stabilizaci okrajů objímky, i když dojde k jejich tepelnému vyboulení;

- zaručit soustřednost osy otáčení s obrysem objímky, a to jak za studená, tak i za tepla.

S ohledem na tyto cíle je vynález zaměřen na odlévací válce pro zařízení na plynulé odlévání kovů na jednom takovém válečku nebo mezi dvěma válci, přičemž každý válec sestává z jádra a z objímky, které jsou uspořádány vzájemně souose. Válec dále obsahuje spojovací prostředky pro spojení objímky a jádra, zahrnující osové spojovací prostředky a rotační spojovací prostředky, stejně jako prostředky pro opírání a středění objímky radiálně vůči jádru.

Podstata odlévacího válce podle vynálezu spočívá v tom, že osové spojovací prostředky obsahují osové opěrné prostředky pro opření objímky oproti jádru, které jsou umístěny v rovině v podstatě osově uprostřed vzhledem k válci, přičemž středící prostředky obsahují prostředky pro kuželové pružné středění pouze okrajů objímky vůči jádru.

Díky tomuto vynálezu je osové a radiální středění objímky vůči jádru zabezpečováno stejnými součástmi pro jakékoliv rozpínací podmínky objímky. Osové opěrné prostředky, umístěné ve střední rovině válce, způsobují, že se rozpínavé deformace objímky v osovém směru rozkládají rovnoměrně na obě strany této roviny, což právě zaručuje přesné, pevné a stabilní umístění objímky, v důsledku toho i optimální symetrii odlévacích povrchů vzhledem ke střední rovině.

Kromě toho kuželové středící prostředky zaručují radiální středění okrajů objímky nezávisle na její osové poloze. Je zcela pochopitelné, že tento vynález oddělením osových středících prostředků od prostředků pro radiální středění umožňuje dosahovat co nej lepšího umístění objímky vzhledem k celému odlévacímu zařízení, a to pro libovolné rozpínací podmínky nebo při vyboulení objímky. Tím, že je průřez objímky souměmější a hladší po celé její šířce, je tak snižováno riziko nepravidelných deformací jejího povrchu během rozpínání objímky.

V souladu s výhodným uspořádáním podle vynálezu obsahují kuželové středící prostředky dvě příruby, středěné a kluzně uložené na jádru s co nejnepatmější možnou vůlí, přičemž kluzné uložení je provedeno pomocí kluzné pryskyřice nebo ložiska s olejovým filmem.

Každá příruba je opatřena komolou částí, která spolupracuje s otvorem v podstatě komolého tvaru, upraveným na příslušném okraji objímky, a pružnými prostředky pro vzájemné stahování obou přírub směrem k sobě.

Prostředky pro stahování přírub k sobě obsahují s výhodou pružné spojovací prostředky pro obě příruby, nezávislé na jádru a na objímce, takže síly, vyvozované těmito přírubami na okraje objímky, jsou stejné, což zaručuje dokonalou symetrii namáhání, působícího na objímku.

Podle výhodného provedení vynálezu, které má zajistit otočné připojení objímky na jádro, obsahuje válec tlakové prostředky pro vyvolání osového zatížení opěrných prostředků tak, že tření mezi objímkou a jádrem je v oblasti opěrných prostředků postačující ktomu, aby zaručovalo alespoň částečně otáčivé pohánění objímky jádrem.

Podle jiného výhodného provedení vynálezu, které může nahradit nebo doplnit uplatnění shora uvedených tlakových prostředků, jsou příruby otočně spojeny s jádrem, takže v důsledku tohoto otočného spojení a třecího spojení okrajů objímky s přírubami mohou příruby přenášet alespoň částečně kroutící moment z jádra na objímku.

-3CZ 283732 B6

Alespoň jeden z kuželovitých dotýkajících se povrchů, ať už na objímce nebo na přírubách, vykazuje za studená na úrovni čelních konců objímky podbroušený povrch. Tento podbroušený povrch je proveden tak, že na jeho úrovni jsou kuželovité povrchy za studená umístěny odděleně jeden od druhého a za tepla jsou převáděny blíže jeden k druhému po dobu, kdy je objímka vystavena účinkům tepelného vyboulení. Toto uspořádání umožňuje udržovat stálou nebo dokonce zvětšenou stykovou plochu kuželovitých povrchů po dobu deformace objímky působením tepelného vyboulení. Jestliže kuželovité povrchy objímky a příruby mají za studená přesně stejnou kuželovitost a dokonale rovnou tvořící přímku, pak se na nich během tepelného vyboulení objímky objeví deformace, která je v podstatě situována na okrajích objímky a má tendenci přimět tyto okraje k tomu, aby se otáčely okolo sebe s účinkem, spočívajícím v redukování kuželovitosti kuželovitých povrchů objímky. V důsledku toho má kuželový styk mezi objímkou a přírubou snahu omezit se pouze na kruhový lineární styk, a to právě v úrovni čelních konců objímky. Takto omezený styk je nepříznivý pro správné osové středění a dobré otáčivé ovládání objímky.

Podbroušený povrch podle tohoto vynálezu umožňuje zabránit omezení stykové zóny posunutím této stykové zóny v době, kdy se objeví deformace vyboulením, ke koncům okrajů objímky, aniž by však došlo k oddálení kuželových povrchů z jejich stykové zóny, ležící blíže ke střední rovině válce, nebo umožňuje alespoň udržovat toto oddálení na minimu.

Přehled obrázků na výkresech

Uvedený účinek bude snáze pochopitelný a všechny ostatní charakteristické znaky a výhody vynálezu budou zjevně patrny z následujícího popisu příkladu provedení odlévacího válce pro zařízení na plynulé odlévání mezi válci při výrobě tenkých ocelových výrobků, který je zobrazen na přiložených výkresech, kde:

- obr. 1 představuje částečný řez podél radiální roviny odlévacího válce;

- obr. 2 znázorňuje ve zvětšeném měřítku pohled na detail A podle obr. 1;

- obr. 3 představuje pohled na částečný řez podél čáry III - III z obr. 1;

- obr. 4 znázorňuje zjednodušený pohled na odlévací válce, ukazující relativní polohu objímky, přírub a jádra za studená;

- obr. 5 znázorňuje obdobný pohled, jako na obr. 4, avšak za tepla, kdy dochází k tepelnému vyboulení objímky.

Příklady provedení vynálezu

Odlévací válec, znázorněný na obr. 1, obsahuje:

- hřídel 1, spojený s neznázoměným poháněcím ústrojím pro přívod kroutícího momentu;

- jádro 2, pevně připojené k hřídeli 1 například stažením obručí a/nebo klínovým spojením, a po připevnění k hřídeli 1 souose obrobené vzhledem k tomuto hřídeli 1;

- objímku 3, zhotovenou z materiálu s dobrou tepelnou vodivostí, například z mědi nebo jejich slitin, která je umístěna souose na jádru 2, a která představuje odnímatelnou a vyměnitelnou součást odlévacího válce;

- prostředky pro osové připojení objímky 3 na jádro 2, obsahující osové opěrné prostředky 4;

- opěrné a středící prostředky pro opírání a středění objímky 3 na jádru 2, zahrnující zejména příruby 5, 6, umístěné mezi jádrem 2 a okraji objímky 3;

-4CZ 283732 B6

- spojovací prostředky pro rotační připojení objímky 3 k jádru 2. Jak bude dále vysvětleno, jsou tyto prostředky tvořeny jednak přírubami 5, 6 a součástmi pro jejich montáž, jednak osovými opěrnými prostředky 4 a tlakovými opěrnými prostředky.

Objímka 3 je v blízkosti svého vnějšího povrchu 31 opatřena chladicími kanálky 32, které jsou na svých koncích spojeny s napájecími kanálky 7, 8 a zpětně napojeny na neznázoměný hlavní okruh pro oběh chladicí tekutiny. Takovýto okruh je popsán například v patentovém dokumentu FR-A-2 654 372.

Jádro 2 je opatřeno střední částí 21 o větším průměru, než mají jeho osové koncové části 22, 23. Střední část 21 jádra 2 je opatřena osazením 24, umístěným v rovině P, která leží v podstatě ve středu válce a je kolmá na jeho osu 11.

Objímka 3 je na své vnitřní straně opatřena odpovídajícím výstupkem 33, který je rovněž umístěn v rovině P.

Středění objímky 3 na jádru 2 je ve směru osy 11 zaručeno výstupkem 33 objímky 3, který se opírá o osazení 24 jádra 2. Tím je přesně určena poloha objímky 3 vzhledem k jádru 2 a v důsledku toho i k celému odlévacímu zařízení. Symetrie polohy objímky 3 vzhledem ke střední rovině P válečku je tak zaručena a správně udržována, i když během odlévání dochází košovému rozpínání objímky. Posun konců objímky 3, způsobený tímto rozpínáním, probíhá symetricky vzhledem ke střední rovině P.

Radiální středění objímky 3 na jádru 2 je zaručeno kuželovým pružným středícím systémem 9, působícím samostatně na okrajích objímky 3.

Tento středící systém 9 sestává ze dvou přírub 5, 6, které jsou středěny na koncových částech 22, 23 jádra 2 a prokluzují těsně bez vůle na těchto částech 22. 23. Každá příruba 5, 6 je opatřena komolou částí 51, 61, spolupracující s otvory 34, 35, které mají rovněž komolý tvar o stejné kuželovitosti, a které jsou upraveny v okrajích objímky 3.

Příruby 5, 6 jsou k sobě vzájemně přitahovány pomocí pružných stahovacích prostředků, působících ve směru osy 11 válce se zřetelem ke sklonu komolých částí 51, 61 přírub 5, 6 proti komolým otvorům 34, 35 objímky 3, čímž je zajišťováno jejich středění a podpírání jejich okrajů.

Je nutno poznamenat, že kuželový styk mezi objímkou 3 a přírubami 5. 6 je zaručen pouze na okrajích objímky 3. Radiální středění objímky 3 na jádru 2 je v důsledku toho zaručeno zejména prostřednictvím okrajů objímky 3. Jak bude dále podrobněji objasněno, umožňuje tato skutečnost zachovat středění i za tepla, kdy se střední část objímky 3 posune ven z jádra 2 působením tepelné rozpínavosti a vyboulení. Pružné stahovací prostředky přírub 5, 6 mohou sestávat z tažných prostředků, stahujících příruby 5, 6 směrem ke střední rovině P jádra 2, které působí nezávisle na každou jednotlivou přírubu 5, 6.

Jak je znázorněno na obr. 1, tyto stahovací prostředky obsahují s výhodou pružné spojovací prostředky pro spojení přírub 5, 6 vzájemně mezi sebou, sestávající ze systému obvodově umístěných napínacích tyčí 71, které spojují příruby 5, 6 k sobě a procházejí volně skrz otvory 25, vyvrtané ve střední části 21 jádra 2.

S přihlédnutím k obr. 2 lze seznat, že napínací tyče 71 procházejí skrz otvory 72 v přírubách 5, 6 a na svých koncích jsou opatřeny zajišťovacími maticemi 73.

-5CZ 283732 B6

Mezi matici 73 a přírubu 5 jsou vloženy pružné prvky, jako jsou například pružné podložky 74, a to tak, aby přenášely tahové napětí, působící z jedné příruby 5 na druhou přírubu 6, a současně umožňovaly udržování jejich vzájemného rozestupu.

Tahové napětí je regulováno maticemi 73 tak, aby příruby 5, 6 byly proti kuželovým otvorům 34, 35 objímky 3 přitlačovány silou, postačující k zamezení rotačního prokluzování, avšak současně i k umožnění omezeného prokluzování v osovém směru, když se za tepla rozměry kuželových otvorů 34, 35 mění v důsledku rozpínání objímky 3.

Napínací napětí, přitahující příruby 5, 6 vzájemně k sobě, může být rovněž vyvoláváno šroubovým napínacím systémem, který musí být nastaven před začátkem odlévání nebo i v jeho průběhu jako funkce odlévacích podmínek (tepelný tok, který má být odváděn, deformace objímky atd.).

Příruby 5, 6 jsou zhotoveny z materiálu, který má dobré třecí vlastnosti, je odolný proti korozi a má dobré charakteristiky mechanické odolnosti, například ze slitiny bronzu a hliníku, nebo z podobných slitin.

Kuželovitost kuželové části je stanovena tak, že je zaručena vratnost relativního vzájemného posunu příruby a objímky, to znamená, že jednak musejí být příruby schopny se k sobě přiblížit během radiálního rozpínání objímky, zatímco radiální smrštění okrajů objímky musí způsobit zpětné zatlačení přírub stlačením pružných podložek 74.

Kuželovitost bude následně určena jako funkce třecích charakteristik na vnitřním povrchu mezi objímkou a přírubami, a napětí, působícího na příruby, a to za účelem minimalizace hystereze mezi rozpínáním a smršťováním. To znamená, že během návratu odlévacího válce je vdaném stavu tepelných podmínek poloha přírub tak přesná, jak je to jen možné, je stejná jako byla předtím v témže stavu, ať již mezitím došlo k jakémukoliv posunu.

Je tedy zcela pochopitelné, že kuželovitost musí být dostatečná k tomu, aby bylo možno zamezit zablokování přírub v objímce, zatímco musí být současně dostatečně malá, aby bylo možno zabránit tomu, že by se příruby hnuly stranou působením sil, vyvolaných tlakem odlévaného výrobku během odlévání.

Středění přírub 5, 6 na osových koncových částech 22, 23 jádra 2 je prováděno pomocí kluzné pryskyřice 26, vstřikované mezi příruby a jádro, nebo s pomocí jiných prostředků, jako například ložisek či olejového těsnění, které umožňují co nejvíce snížit vůli mezi jádrem a objímkou, řádově například na velikost 0,05 mm vzhledem k celkovému průměru, udržováním dobrých kluzných podmínek přírub na jádru v osovém směru za účelem předejití zablokování přírub a z toho vyplývajících poruch při jejich pohybu.

Za účelem zajištění přenosu kroutícího momentu mezi jádrem a přírubami je možno použít rotačního spojovacího systému, například pomocí klínů. Příruby lze však s výhodou připojit k jádru pomocí spojky, zaručující kontinuitu přenosu kroutícího momentu a označené vztahovou značkou 27. například typu Flexacier, která umožňuje volné klouzání v osovém směru.

Přenos kroutícího momentu z jádra na objímku je zaručen jednak tímto spojovacím systémem mezi jádrem a přírubami, a jednak třením mezi přírubami a objímkou.

Přenos kroutícího momentu s pomocí shora uvedených prostředků je s výhodou zcela završen třecím pohonem v oblasti osazení 24 jádra 2 a výstupku 33 v otvoru objímky 3.

-6CZ 283732 B6

K dosažení tohoto cíle je váleček opatřen tlakovými prostředky pro natlačování výstupku 33 objímky 3 proti osazení 24 jádra 2. Tyto prostředky zahrnují pružnou přírubu 21, připojenou k jádru 2 a opírající se o objímku 3 prostřednictvím spojovacího ústrojí, sestávajícího z jedné nebo několika rozpěr 81. Tuto rozpěru 81 může tvořit i spojitý prstenec, umístěný mezi objímkou 3 a střední částí 21 jádra 2.

Jak je znázorněno na obr. 3, může být rozpěra 81 s výhodou rozdělena na několik nezávislých tlačných částí 82, které mají tvar cihel ajsou uloženy v podélných zářezech, upravených na rozhraní mezi objímkou 3 a jádrem 2. Tímto způsobem lze alespoň za studená udržovat styk mezi objímkou a jádrem, čímž je prováděno dodatečné středění objímky.

Tyto tlačné části 82 jsou natlačovány proti druhému výstupku 36 objímky 3, který je upraven v blízkosti výstupku 33, a to opačně vzhledem k němu. Takovéto uspořádání umožňuje zvolit pro objímku souvislou formu s pravidelným průřezem po celé její šířce. To umožňuje minimalizovat deformace za tepla jejich souměrným rozložením vzhledem ke střední rovině P.

Jak již bylo dříve řečeno, je podpírání a radiální středění objímky 3 v podstatě uskutečňováno pomocí přírub 5, 6. K. dosažení stálého podepření objímky 3 na kuželových částech 51, 61 přírub 5, 6 i po dobu deformování objímky vyboulením je na vnějších okrajích kuželovitých okrajů objímky upraven podbroušený povrch 37, a to tak, že objímka je podepírána stykem s přírubami v jejich zóně 38, která se nachází směrem ke středu válce, kde jsou deformace, vyplývající z vyboulení, a deformace kruhovitosti poměrně malé (menší než 0,1 mm).

Účelem podbroušeného povrchu je dále to, že když okraje objímky podléhají vynucené tendenci přiblížit se k ose, ať již působením účinku tepelného vyboulení nebo působením tlaku, vyvolávaného odlévaným výrobkem, pak podbroušená část povrchu objímky rozšiřuje postupně svou plochu, kterou dosedá na přírubu, a zvětšuje délku kuželovitého opěrného povrchu.

S odvoláním na obr. 4 a obr. 5 bude vysvětlena činnost objímky během pracovního chodu odlévacího válce.

Obr. 4 schematicky znázorňuje tvar a polohu objímky za studená, kdy je objímka podepírána přírubami 5, 6 a je vůči nim středěna.

V průběhu odlévání je objímka zahřívána a rozpíná se ve směru šipky Fl, přičemž dochází k jejímu tepelnému vyboulení (viz obr. 5).

Střední část objímky se pohybuje v radiálním směru a vzdaluje se od jádra, avšak styk při osovém opírání mezi výstupkem 33 objímky a osazením 24 jádra zůstává zachován. Podepírání a středění objímky je rovněž zaručeno prostřednictvím přírub.

Jak teplota vzrůstá, mají okraje objímky snahu se otáčet (viz šipka F2), a jelikož se takto chovají, přichází odlehčená část objímky postupně do styku s kuželovitou částí přírub. To však nezpůsobí ztrátu kontaktu v zóně 38 kuželovité části. Přesný obrys odlehčení byl stanoven na modelu pro výpočet tepelných deformací objímky.

V průběhu uvedených rozdílných deformací objímky jsou příruby vytlačovány ve směru šipek F3, čímž se průběžně přizpůsobují rozměrovým změnám objímky.

Vynález není omezen pouze na provedení, které zde bylo popsáno pouze jako příkladné.

Namísto umístění odlehčené objímky na vnějších okrajích kuželovitých okrajů objímky může byt například toto odlehčení provedeno podél největší délky kuželovité části, a to kupříkladu ve formě torického pole o velmi velkém poloměru.

-7CZ 283732 B6

Rovněž tvořící křivkou kuželovitého otvoru objímky nemusí být rovná přímka podél celé délky, ale kružnice o velkém poloměru. Během deformování objímky se v důsledku tepelného vyboulení tato kružnice na kuželovité části příruby rozpíná a rozvinuje se, přičemž má tendenci se napřímit do rovné čáry, což zvyšuje délku kuželovitého styku. Tento vynález je rovněž využitelný pro odlévací válce na plynulé odlévání tenkých kovových výrobků na jediném válci.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Odlévací válec pro zařízení na plynulé odlévání kovů na jednom válci nebo mezi dvěma válci, kterýžto válec obsahuje jádro (2) a objímku (3), které jsou uspořádány vzájemně souose, spojovací prostředky pro spojení objímky (3) ajádra (2), zahrnující osové spojovací prostředky a rotační spojovací prostředky, a prostředky pro opírání a středění objímky (3) na jádru (2), vyznačující se tím, že osové spojovací prostředky obsahují osové opěrné prostředky (4) pro opření objímky (3) oproti jádru (2), které jsou umístěny v rovině (P) v podstatě osově uprostřed vzhledem k válci, přičemž středící prostředky obsahují prostředky (34, 51, 35, 61) pro kuželové pružné středění výhradně okrajů objímky (3) vzhledem k jádru (2).
2. 2. Odlévací válec podle nároku 1, vyznačující se tím, že kuželové středicí prostředky obsahují dvě příruby (5, 6) středěné a kluzně uložené na jádru (2), přičemž každá příruba (5, 6), je opatřena komolou částí (51, 61), která spolupracuje s otvorem (34, 35) vpodstatě komolého tvaru, upraveným na příslušném okraji objímky (3), a dále pružné prostředky (71, 73, 74) pro vzájemné stahování obou přírub (5, 6) směrem k sobě.
3. 3. Odlévací válec podle nároku 2, vyznačující se tím, že prostředky pro stahování přírub (5, 6) k sobě obsahují pružné spojovací prostředky (71, 73, 74) pro obě příruby (5, 6), nezávislé na jádru (2) a na objímce (3).
4. 4. Odlévací válec podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje tlakové prostředky (28, 81) pro vyvolání osového zatížení opěrných prostředků (4).
5. 5. Odlévací válec podle nároku 1, vyznačující se tím, že opěrné prostředky (4) obsahují osazení (24) jádra (2), které se opírá o výstupek (33) objímky (3).
6. 6. Odlévací válec podle nároku 4, vyznačující se tím, že tlakové prostředky obsahují pružnou přírubu (28) a rozpěru (81), která je umístěna mezi objímkou (3) a jádrem (2), a která je přírubou (28) uplatňována proti výstupku (36), umístěnému protilehle k výstupku (33).
7. 7. Odlévací válec podle nároku 6, vyznačující se tím, že rozpěra (81) je rozdělena na několik nezávislých tlačných částí (82), uložených v podélných zářezech, upravených na rozhraní mezi objímkou (3) ajádrem (2).
8. 8. Odlévací válec podle nároku 1, vyznačující se tím, že příruby (5, 6) jsou po dobu otáčení spojeny s jádrem (2).

   -8CZ 283732 B6
9. 9. Odlévací válec podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň jeden z kuželových povrchů (34, 51), které jsou v kontaktu s objímkou (3) as přírubami (5, 6), vykazuje za studená na úrovni čelních konců objímky (3) podbroušený povrch (37), provedený tak, že kuželové povrchy (34, 51) jsou umístěny jeden vůči druhému na úrovni podbroušeného

   5 povrchu (37).
10. 10. Odlévací válec podle nároku 3, vyznačující se tím, že pružné spojovací prostředky přírub (5, 6) obsahují napínací tyče (71) a pružné prvky (74).