CZ283570B6 - Způsob snímání a následné dopravy ojednocených vláken z pracovního povrchu ojednocovacího válce do spřádacího rotoru a zařízení k jeho provádění - Google Patents

Abstract

Ojednocená vlákna (5) jsou dopravována z pracovního povrchu (11) ojednocovacího válce (1) přiváděcím kanálem (2) do spřádacího rotoru (4), v němž je vyvoláván podtlak jeho rotujícími ventilačními otvory (48). Ojednocená vlákna (5), zbavená nečistot, jsou proudem vzduchu vyvolaném v přiváděcím kanálu (2) přiváděna do odstřeďovacího prostoru (43) spřádacího rotoru (4), z něhož jsou v urychlovaném rotujícím proudění odstřeďována do pracovního prostoru (46) spřádacího rotoru (4), v němž se vlivem získaných odstředivých sil ukládají na skluzovou stěnu (44) spřádacího rotoru (4). Po skluzové stěně (44) ojednocená vlákna (5) postupují na sběrný povrch (50), kde se shromažďují do stužky (51) vláken (5), otáčením rotoru (4) přeměňovanou v odváděnou přízi (52). ŕ

Description

Vynález se týká způsobu snímání a následné dopravy ojednocených vláken z pracovního povrchu ojednocovacího válce proudem vzduchu do spřádacího rotoru, v němž se shromažďují do stužky vláken, která se otáčením spřádacího rotoru přeměňuje v přízi, která se odvádí, přičemž podtlak ve spřádacím rotoru je vyvozován jeho ventilačními otvory.

Dále se vynález týká zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Doprava vláken od ojednocovacího válce do spřádacího rotoru je u známých rotorových strojů prováděna vyvozováním podtlaku ve spřádacím rotoru, umožňujícím nasávání vláken do přiváděcího kanálu, který· v tangenciálním směru navazuje na pracovní povrch ojednocovacího válce a v tomtéž směru směřuje od otáčejícího se rotoru. Tak tomu je například i u DE PS 15 10 998 i řady dalších, kde se předpokládá, že vlákna, nasměrovaná v přímém proudění vzduchu na rotující skluzovou stěnu spřádacího rotoru, mohou být touto stěnou přejmuta a působením odstředivých sil dopravena na sběrný povrch spřádacího rotoru, kde shromážděna do stužky vláken jsou otáčením rotoru přeměňována v odváděnou přízi. Ve skutečnosti tomu tak není, protože vlákna vstupují do spřádacího rotoru v přímém, rovinném proudění, takže postrádají jakoukoliv rotaci a z ní vyplývající odstředivou sílu, která jediná je schopná je uložit na skluzovou stěnu rotoru tak, jak se ve známých přihláškách vynálezu předpokládá. Molekuly proudícího vzduchu, unášející ojednocená vlákna, při vstupu do vnitřního podtlakového prostoru spřádacího rotoru expandují a tato expanze nutně ovlivňuje i jimi nesená vlákna, která neorganizovaně zaplňují celý vnitřní podtlakový prostor spřádacího rotoru. Teprve cestou k rotujícím ventilačním otvorům získávají vlivem odsávané expanze vzduchu odstředivou sílu, a teprve když jejich odstředivá síla překonává sílu unášení v expandujícím odsávaném proudu vzduchu,, mohou být ovlivňována povrchem rotující skluzové stěny, což je většinou nikoliv na předpokládaném počátku, ale až u konce skluzové stěny, v oblasti vytváření příze a jejího odvádění ze sběrného povrchu.

U známé PV 5986-72 je snaha roztáčet přídavný proud vzduchu, nasávaný mimo přiváděči kanál do spřádacího rotoru, a do takto roztočeného přídavného proudění přivádět přímý proud vzduchu s ojednocenými vlákny z přiváděcího kanálu. Společným znakem je před skluzovou stěnou umístěná, opačně skloněná stěna, na níž směřuje přímý proud vzduchu s vlákny z přiváděcího kanálu. Tato řešení se neosvědčila pro nedostatečnou účinnost snímání vláken z pracovního povrchu ojednocovacího válce i pro velký únik vláken mimo spřádací rotor, který bylo nutno eliminovat přisáváním většího množství přiváděného vzduchu, což však dále snižovalo rychlost proudění v přiváděcím kanálu a tím i účinnost snímání vláken z pracovního povrchu ojednocovacího válce, nehledě k neúnosnému zvýšení energetické náročnosti vzduchotechniky. Účinnost napřimování vláken během jejich dopravy do spřádacího rotoru byla rovněž nedostatečná, což se nepříznivě projevovalo v pevnosti příze. Důkazem toho je skutečnost, že se žádné z těchto řešení nevy užívá.

Souhrnně lze říci, že u všech dosud známých a využívaných řešení jsou ojednocená vlákna dopravována do vnitřního prostoru spřádacího rotoru v přímém proudění a postrádají jakoukoliv odstředivou sílu, aby bylo reálně možné uložit je na povrchu skluzové stěny v technologicky předpokládané oblasti. Část této nezbytně nutné odstředivé síly získávají neorganizovaně během celého průchodu rotorem k jeho ventilačním otvorům, kdy některé z nich nepřijdou se skluzovou

- 1 CZ 283570 B6 stěnou vůbec do styku, ale nesená v expandujícím proudu vzduchu k ventilačním otvorům, jsou bez kontaktu se skluzovou stěnou, odstředivou silou, získanou urychlením v blízkosti ventilačních otvorů, odhazována v chaotickém stavu přímo na sběrný povrch, přičemž část z nich se zachycuje na povrchu odváděné příze a jsou vnikajícím zákrutem kolem ní omotávána a vynášena ze spřádacího rotoru. Jiná část těchto vláken, procházejících vnitřním prostorem spřádacího rotoru bez dostatečného kontaktu se skluzovou stěnou, unášená a nerovnoměrně urychlovaná v proudu odsávaného vzduchu až na rychlost rotace ventilačních otvorů, vniká i do těchto otvorů, kde vytváří tzv. praporky z vláken, částečně nasátých do ventilačních otvorů a z části přehnutých rázově získanou odstředivou silou do vnitřního prostoru spřádacího rotoru. Nevýhodné je i obvyklé soustřeďování ventilačních otvorů k ose spřádacího rotoru pod úroveň promítnutého sklonu skluzové stěny, protože se vzdalováním odsávání od sběrného povrchu směrem k ose spřádacího rotoru se snižuje roztáčecí účinnost ventilačních otvorů na expandovaný proud vzduchu v prostoru pod skluzovou stěnou.

Řada výrobců rotorových dopřádacích strojů používá mimo výše popsaného nevýhodného snímání ojednocených vláken přímým prouděním vzduchu ve směru rotace pracovního povrchu ojednocovacího válce i přívod vláken, vyústěný v kruhovém meziprostoru pod tzv. separátor, který tvoří jednu ze stěn řečeného kruhového meziprostoru, otevřeného v 360° směrem ke skluzové stěně spřádacího rotoru a vy mezujícího na ní prostor předpokládaného dopadu vláken. Tento kruhový meziprostor, do něhož jsou vlákna přiváděna, a v kterém je také vyvozen podtlak, má vždy mnohonásobně větší průřez, než je průřez vyústění přiváděcího kanálu do kruhového meziprostoru, takže dochází k prudké nekontrolovatelné expanzi molekul vzduchu s vlákny do meziprostoru a z něho přes povrch separátoru do vnitřního prostoru spřádacího rotoru. Důsledky, jaké tato nekontrolovatelná expanze má na přiváděná vlákna, jsou v každém případě negativní a rovněž i zde platí vše, co bylo výše uvedeno, protože vlákna jsou opět přiváděna v urychlovaném přímém proudění a mají tedy pouze setrvačnou energii a postrádají jakoukoliv energii odstředivou, která by je mohla uložit na skluzovou stěnu v technologicky předpokládané oblasti. Ventilační otvory bývají mimoto umístěny na menším průměru rotoru, než je průměr separátoru, takže jsou tímto separátorem zastíněny, což snižuje účinnost roztáčení přímého proudu vzduchu s vlákny, vstupujícího do kruhového meziprostoru. To má za následek chaotičtější uspořádání vláken do stužky, shromažďující se na sběrném povrchu, a tím i nižší pevnost příze. Tento nedostatek zaclonění ventilačních otvorů, částečně eliminuje separátor, opatřený výsečí, otevírající kruhový meziprostor za vyústěním přiváděcího kanálu směrem k ventilačním otvorům. Tím se sice zvýší roztáčecí účinek ventilačních otvorů na expandující přímý proud vzduchu s vlákny, ale tato jsou současně i více stahována od skluzové stěny směrem k ventilačním otvorům a část z nich proniká i před separátor do prostoru odvodu příze ze sběrného povrchu a bez jakéhokoliv styku se skluzovou stěnou jsou buď odstředivou silou, získanou od ventilačních otvorů, odhazována přímo na sběrný povrch, nebo se zachycují na povrchu odváděné příze. Často se vyskytuje i nabalení vláken na krček separátoru, které je nutno eliminovat natočením výseče separátoru směrem k vyústění přiváděcího kanálu, čímž se ovšem zvyšují negativní účinky výše popsané.

Všechny tyto uvedené nedostatky vyvrcholily v dnešním ustáleném názoru, že rotorová příze je charakterizována odlišným vzhledem a nižší pevností v porovnání s klasickou přízí prstencovou, vyrobenou ze stejné vlákenné suroviny.

Cílem vynálezu je odstranit nebo alespoň minimalizovat nevýhody dosavadního stavu techniky.

Podstata vynálezu

Cíle vynálezu je dosaženo způsobem snímání a následné dopravy ojednocených vláken z pracovního povrchu ojednocovacího válce do spřádacího rotoru, jehož podstata spočívá v tom,

-2CZ 283570 B6 že na vlákna, dopravovaná přímým urychlovaným prouděním do vnitřního prostoru spřádacího rotoru, se před jejich dosažením skluzové stěny spřádacího rotoru působí odstředivou silou.

Vlákna, dopravovaná přímým urychlovaným prouděním do vnitřního prostoru spřádacího rotoru, se z pracovního povrchu ojednocovacího válce do přiváděcího kanálu s výhodou snímají proudem vzduchu, jehož směr protíná rovinu rotace ojednocovacího válce, přičemž dříve nevyloučené zbytky nečistot se z pracovního povrchu ojednocovacího válce snímají v rovině rotace ojednocovacího válce.

Podstata zařízení k provádění způsobu snímání a následné dopravy ojednocených vláken z pracovního povrchu ojednocovacího válce do spřádacího rotoru spočívá v tom, že spřádací rotor je ve svém vnitřním prostoru opatřen odstřeďovacím prostorem, který přechází do pracovního prostoru spřádacího rotoru se skluzovou stěnou a sběrným povrchem, přičemž do odstřeďovacího prostoru je vyústěn přiváděči kanál vláken.

Odstřeďovací prostor je s výhodou vytvořen mezi urychlovací stěnou spřádacího rotoru a povrchem vymezovače, případně separátoru, přičemž průřez odstřeďovacího prostoru se směrem ke skluzové stěně spřádacího rotoru zužuje.

Pracovní prostor spřádacího rotoru s výhodou sestává z kuželovité plochy skluzové stěny, ukončené na největším průměru sběrným povrchem navazujícím na protilehlou plochu odsávací stěny spřádacího rotoru, v níž jsou situovány výstupy ventilačních otvorů, přičemž pracovní prostor spřádacího rotoru dále sestává z povrchu vymezovače, případně separátoru, zasahujícího do vnitřního prostoru spřádacího rotoru.

Urychlovací stěna spřádacího rotoru je na skluzovou stěnu spřádacího rotoru s výhodou napojena pod úhlem 1° až 15°.

Podle jiného výhodného provedení je urychlovací stěna spřádacího rotoru na skluzovou stěnu spřádacího rotoru napojena plynulým přechodem bez hrany.

Přiváděči kanál je s výhodou tvořen úsekem snímání vláken, na nějž navazuje úsek dopravy' vláken, kde úsek snímání je situován ve stěně, obklopující ojednocovací válec, a jeho zvětšující se průřez navazuje u vrchního okraje ojednocovacího válce na zužující se průřez úseku dopravy, jehož výstup je situován ve spřádacím rotoru.

Usek snímání vláken je s výhodou tvořen expanzní stěnou, která je situována strmě k pracovnímu povrchu ojednocovacího válce, dnem, které je ve směru k vrchnímu okraji ojednocovacího válce situováno směrem od pracovního povrchu ojednocovacího válce, a usměrňovači stěnou, která je ve směru rotace ojednocovacího válce situována směrem k jeho pracovnímu povrchu.

V odstřeďovacím prostoru je čelní stěna vrchlíku za vyústěním přiváděcího kanálu do kruhového meziprostoru s výhodou opatřena alespoň jedním otvorem pro vstup přídavného vzduchu.

Přehled obrázků na výkrese

Příkladné provedení zařízení podle vynálezu je schematicky znázorněno na přiložených výkresech, kde obr. 1 znázorňuje příčný řez spřádací jednotkou v oblasti snímání vláken a tvorby příze, s odstřeďovacím prostorem, napojeným na pracovní prostor, vymezený povrchem vymezovače, obr. 2 znázorňuje tentýž příčný řez oblastí spřádacího rotoru s odstřeďovacím prostorem, vytvořeným mezi urychlovací stěnou rotoru a separátorem, obr. 3 znázorňuje v řezu čelní pohled na vyústění úseku dopravy vláken do odstřeďovacího prostoru na povrch vrchlíku,

- j CZ 283570 B6 obr. 4 znázorňuje čelní pohled na vyústění úseku dopravy vláken do kruhového meziprostoru, otevřeného v 360° směrem k urychlovací stěně spřádacího rotoru, obr. 5 znázorňuje perspektivní pohled na rozšiřující se průřez snímacího úseku přiváděcího kanálu (znázorněno vrstevnicemi), vytvořeného ve stěně, obklopující ojednocovací válec, s vyznačením směru snímání a dopravy vláken, obr. 6 znázorňuje boční pohled na přiváděči kanál s rozšiřujícím se úsekem snímání vláken a na něj navazujícím úsekem dopravy vláken, obr. 7 znázorňuje příčný řez detailu uspořádání vnitřního prostoru spřádacího rotoru s odstřeďovacím prostorem, vytvořeným pod válcovitou urychlovací stěnou spřádacího rotoru rádiusovým přechodem povrchu vymezovače, obr. 8 znázorňuje tentýž detail, kdy odstřeďovací prostor je vytvořen kuželovitou stěnou separátoru, a obr. 9 znázorňuje tentýž detail, kdy urychlovací stěna spřádacího rotoru je skloněna tak, že směrem ke skluzové stěně zvětšuje svůj průřez, a rovněž i povrch vymezovače se směrem do vnitřního prostoru spřádacího rotoru zužuje a směřuje k vstupu do ventilačních otvorů.

Příklady provedení vynálezu

Dopřádací stroje rotorového typu jsou sestaveny z vedle sebe uspořádaných spřádacích jednotek, z nichž každá obsahuje ojednocovací ústrojí, představované pracovním povrchem 11 ojednocovacího válce 1, který je pomocí přiváděcího kanálu 2 propojen s vnitřním prostorem 47 spřádacího rotoru 4, vybaveného sběrným povrchem 50, na němž se vytváří příze 52, odváděná ze spřádacího rotoru 4 odváděči nálevkou 7, upravenou ve směru osy rotoru 4. Ojednocovací ústrojí je dále vybaveno běžně známým nezobrazeným ústrojím pro dodávání pramene vláken 5, včetně ústrojí pro vylučování nežádoucích nečistot.

K. ojednocovacímu válci 1 každé spřádací jednotky je přisazen přiváděči kanál 2, sestávající z úseku 21 snímání vláken 5 a na něj navazujícího úseku 22 dopravy vláken 5, který směřuje do odstraňovačího prostoru 43 spřádacího rotoru 4, s napojením 42 na pracovní prostor 46 spřádacího rotoru 4. Odstřeďovací prostor 43 sestává z urychlovací stěny 41 spřádacího rotoru 4 a pod ní uspořádaného povrchu 62 vymezoval 6, nebo separátoru 65, který svou tvarovou částí 64 vytváří zužující se průřez odstřeďovacího prostoru 43, směřujícího ke skluzové stěně 44 spřádacího rotoru 4. Přiváděči kanál 2 je vyústěn na povrchu vrchlíku 3, nebo na čelní su uč _: vrchlíku 3 do kruhového meziprostoru 33, otevřeného v 360 ⁰ směrem k urychlovací stěně 41 spřádacího rotoru 4. Meziprostor 33, vymezený krčkem 63, čelní stěnou 61 a tvarovou částí 64 povrchu 62 vymezovače 6 spoluvytváří odstřeďovací prostor 43 spřádacího rotoru 4. Čelní stěna 32 vrchlíku 3 je za vyústěním 23 přiváděcího kanálu 2 (myšleno ve směru rotace spřádacího rotoru 4) opatřena nejméně jedním otvorem 31. Spřádací rotor 4 je uložen v neznázoměných ložiscích na hřídeli 8 a je poháněn některým známým neznázoměným způsobem. Odstřeďovací prostor 43 přechází přes napojení 42 na skluzovou stěnu 44, směřující na sběrný povrch 50, kde se vytváří příze 52, odváděná nálevkou 7 z vnitřního prostoru 47 spřádacího rotoru 4. Příze 52 může být odváděna i opačným směrem neznázoměnou dutinou v ose spřádacího rotoru 4.

Příkladně zobrazená zařízení podle vynálezu pracují následovně. Ojednocená vlákna 5, vyčísnutá zoubky 12 pracovního povrchu 11 ojednocovacího válce 1, zbavená převážně části nežádoucích nečistot v běžně známém, neznázoměném zařízení pro vylučování nečistot, jsou pracovním povrchem 11 ojednocovacího válce 1 dopravována spolu se vzduchem, nacházejícím se v prostoru 13 mezi zoubky 12. k úseku snímání 21 přiváděcího kanálu 2. Vzduch v prostoru B mezi zoubky 12, k úseku snímání 21 přiváděcího kanálu 2. Vzduch v prostoru 13 mezi zoubky 12, urychlený rotací ojednocovacího válce 1, se významně podílí na snímání vláken 5 ze zoubků 12 pracovního povrchu 11 ojednocovacího válce 1, a to svou expanzí, usměrňovanou expanzní stěnou 18 z prostoru 13 mezi zoubky 12 do průřezu snímacího úseku 21 přiváděcího kanálu 2 Tento snímací úsek 21 přiváděcího kanálu 2 zvětšuje svůj průřez ve směru 24, vyvolá' ' ••H···' prouděním, tedy i ve směru 24 snímání vláken 5, od spodního okraje 14 ojednocovacího \. 1· .· i k jeho vrchnímu okraji 15, a to v souladu se zvětšujícím se množstvím vzduchu, snímaného expanzí z prostoru 13 mezi zoubky 12 ojednocovacího válce 1 tak, že ačkoliv se průřez

-4CZ 283570 B6 snímaného úseku 21 přiváděcího kanálu 2 zvětšuje, rychlost snímání do směru 24 dopravy vláken 5 je vyšší než obvodová rychlost ojednocovacího válce L V průřezu snímacího úseku 21 se mohou nacházet i zbytky nevyloučených nečistot, které, urychleny ojednocovacím válcem l, jsou usměrňovači stěnou 20 vráceny zpět na pracovní povrch 11 ojednocovacího válce 1 a při jeho následující otáčce vyloučeny běžně známým neznázoměným zařízením pro vylučování nečistot. Z úseku snímání 21 přiváděcího kanálu 2 přecházejí sejmutá vlákna 5 do zužujícího se průřezu úseku 22 dopravy přiváděcího kanálu 2, kde urychlované proudění zajišťuje napřimování vláken do směru 24 jejich dopravy v přímém proudění až k vyústění 23 přiváděcího kanálu 2 do odstřeďovacího prostoru 43 spřádacího rotoru 4. V odstřeďovacím prostoru 43 pod rotující urychlovací stěnou 41 spřádacího rotoru 4 přechází přímý proud vzduchu s vlákny 5 do rotace, urychlované urychlovací stěnou 41 spřádacího rotoru 4 a při přechodu 42 do pracovního prostoru 46 spřádacího rotoru 4 má již potřebnou rotaci a tím i odstředivou sílu, nutnou pro odstředění vláken z rotujícího proudění na skluzovou stěnu 44 pracovního prostoru 46 spřádacího rotoru 4. Přídavný vzduch z otvoru 31 napomáhá vynášet vlákna 5 z meziprostoru 33 do odstřeďovacího prostoru 43 spřádacího rotoru 4. V odstřeďovacím prostoru 43 dochází vlivem dalšího urychlování proudění i k napřimování vlákna 5 během dráhy, kterou urazí v této zrychlující se rotaci proudění, neboť na jejich přední část působí vždy vyšší rychlost proudění než na jejich konce, a vlákna 5 jsou tudíž unášena za svoji přední část v průřezu a vyšší rychlosti proudění. Vlákna 5 tedy při získávaní odstředivé síly jsou současně i vypínána a v napřímeném stavu přecházejí na skluzovou stěnu 44 spřádacího rotoru 4. To je základní předpoklad pro vytváření stužky 51 vláken 5 s paralelizací vláken 5, obdobnou jako u klasické příze prstencové. Rotující proudění po odstředění napřímených vláken 5 na skluzovou stěnu 44 expanduje do pracovního prostoru 46 spřádacího rotoru 4, čímž ztratí vliv na dopravovaná vlákna 5 a je odsáváno ventilačními otvory 48 ze spřádacího rotoru 4. Na vlákna 5 působí již pouze odstředivé síly, dopravující je po skluzové stěně 44 na sběrný povrch 50 spřádacího rotoru 4. Urychlovací stěna 41 se tak spolu s průřezem odstřeďovacího prostoru 43 stávají součástí urychlovaného proudění, snímajícího a dopravujícího ojednocovaná vlákna 5 z pracovního povrchu 11 ojednocovacího válce 1 do pracovního prostoru 46 spřádacího rotoru 4. Dráha tohoto proudění mnohonásobně převyšuje délku dráhy přímého proudu vzduchu s ojednocovacími vlákny 5, jak je běžné u dnešních provedení rotorových strojů. Vlákna 5 mají dostatečnou možnost se během této dráhy nejen napřímit, ale navíc získat i odstředivou sílu včetně rychlosti, přibližující se rychlosti skluzové stěny 44 spřádacího rotoru 4. Na skluzové stěně 44 jsou napřímená vlákna 5 již pouze pod vlivem odstředivých sil, které je při současném dalším vypínání během jejich skluzu po kuželovité skluzové stěně 44 shromažďují na sběrném povrchu 50 do stužky 51 rovnoměrně vypnutých vláken 5, přeměňovanou v přízi 52, odtahovanou přes třecí plochu 71 nálevky 7 ze spřádacího rotoru 4 a navíjenou na neznázoměnou cívku.

Průmyslová využitelnost

Jednotlivé znaky způsobu a zařízení podle vynálezu je možno využívat i jednotlivě, případně v různých kombinacích jednotlivých znaků. Lze využít jak komplexně při konstrukci nového uspořádání spřádací jednotky, tak i částečně při inovaci technické úrovně současně vyráběných rotorových strojů a rovněž i při rekonstrukci a modernizaci starších typů strojů. Proto je možno očekávat, že tyto možnosti podnítí nejen tuzemský, ale i zahraniční zájem o využití.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob snímání a následné dopravy ojednocených vláken z pracovního povrchu ojednocovacího válce proudem vzduchu do spřádacího rotoru, v němž se shromažďuje do stužky vláken, která se otáčením spřádacího rotoru přeměňuje v přízi, která se odvádí, přičemž podtlak ve spřádacím rotoru je vyvozován jeho ventilačními otvory, vyznačující se tím, že na vlákna (5), dopravovaná přímým urychlovaným prouděním do vnitřního prostoru (47) spřádacího rotoru (4), se před jejich dosažením skluzové stěny (44) spřádacího rotoru (4) působí odstředivou silou.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vlákna (5), dopravovaná přímým urychlovaným prouděním do vnitřního prostoru (47) spřádacího rotoru (4), se z pracovního povrchu ojednocovacího válce (1) do přiváděcího kanálu (2) snímají proudem vzduchu, jehož směr (24) protíná rovinu rotace ojednocovacího válce (1), přičemž dříve nevyloučené zbytky nečistot se z pracovního povrchu (11) ojednocovacího válce (1) snímají v rovině rotace ojednocovacího válce (1).
3. 3. Zařízení k provádění způsobu podle nároku 1, zahrnující spřádací jednotku, vybavenou za vyčesávací oblastí ojednocovacího válce zařízením pro vylučování nečistot, vyznačující se tím, že spřádací rotor (4) je ve svém vnitřním prostoru (47) opatřen odstřeďovacím prostorem (43), který přechází do pracovního prostoru (46) spřádacího rotoru (4) se skluzovou stěnou (44) a sběrným povrchem (50), přičemž do odstřeďovacího prostoru (43) je vyústěn přiváděči kanál (2) vláken (5).
4. 4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že odstřeďovací prostor (43) je vytvořen mezi urychlovací stěnou (41) spřádacího rotoru (4) a povrchem (62) vymezovače (6), případně separátoru (65). přičemž průřez odstřeďovacího prostoru (43) se směrem ke skluzové stěně (44) spřádacího rotoru (4) zužuje.
5. 5. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že pracovní prostor (46) spřádacího rotoru (4) sestává z kuželovité plochy skluzové stěny (44), ukončené na největším průměru sběrným povrchem (50). navazujícím na protilehlou plochu odsávací stěny (45) spřádacího rotoru (4), v níž jsou situovány výstupy ventilačních otvorů (48), přičemž pracovní prostor (46) spřádacího rotoru (4) dále sestává z povrchu (62) vymezovače (6), případně separátoru (65), zasahujícího do vnitřního prostoru (47) spřádacího rotoru (4).
6. 6. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že urychlovací stěna (41) spřádacího rotoru (4) je na skluzovou stěnu (44) spřádacího rotoru (4) napojena pod úhlem l°až 15°.
7. 7. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že urychlovací stěna (41) spřádacího rotoru (4) je na skluzovou stěnu (44) spřádacího rotoru (4) napojená plynulým přechodem bez hrany.
8. 8. Zařízení k provádění způsobu podle nároku 2, vyznačující se tím, že přiváděči kanál (2) je tvořen úsekem (21) snímání vláken (5), na nějž navazuje úsek (22) dopravy vláken (5), kde úsek (21) snímání je situován ve stěně (17), obklopující ojednocovací válec (1), a jeho zvětšující se průřez navazuje u vrchního okraje (15) ojednocovacího válce (1) na zužující se průřez úseku (22) dopravy, jehož výstup je situován ve spřádacím rotoru (4).

   -6CZ 283570 B6
9. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že úsek (21) snímání vláken (5) je tvořen expanzní stěnou (18), která je situována strmě k pracovnímu povrchu (11) ojednocovacího válce (1), dnem (19), které je ve směru k vrchnímu okraji (15) ojednocovacího válce (1) situováno směrem od pracovního povrchu (11) ojednocovacího válce (1),

   5 a usměrňovači stěnou (20), která je ve směru rotace ojednocovacího válce (1) situována směrem k jeho pracovnímu povrchu (11).
10. 10. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím. že v odstřeďovacím prostoru (43) je čelní stěna (32) vrchlíku (3) za vyústěním (23) přiváděcího kanálu (2) do kruhového

    10 meziprostoru (33) opatřena alespoň jedním otvorem (31) pro vstup přídavného vzduchu.